Rada Evropské unie

Ministerstvo zahraničí ustoupilo od záměru koupit novou budovu pro stálé zastoupení Česka v Bruselu, píše Deník N. Pořídit ji chtělo v souvislosti s nadcházejícím českým předsednictvím v Evropské unii. Koronavirová krize zpozdila jednání, nebylo reálné, aby nová nemovitost byla připravena k užívání pro české předsednictví v Radě EU ve druhé polovině roku 2022, řekl deníku mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ministerstvo zahraničí (MZV) nyní podle její mluvčí Zuzany Štíchové uvažuje pro předsednictví o pronájmu prostor.

Ministerstvo zahraničí ustoupilo od záměru koupit novou budovu pro stálé zastoupení Česka v Bruselu.

Částečný návrat žáků do škol v řadě zemí Evropské unie zatím neměl negativní vliv na příznivý vývoj pandemie covidu-19. Po videokonferenci unijních ministrů školství to prohlásila chorvatská ministryně Blaženka Divjaková, jejíž země Radě EU předsedá. O znovuotevření škol před letními prázdninami rozhodlo 22 zemí evropského bloku, většinou je účast žáků a studentů nepovinná.

Od 20. května se v Česku nesmí prodávat mentolové cigarety. Ten den totiž uplyne přesně šest let od okamžiku, kdy vznikla Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU o tabákových výrobcích platná pro všechny členské země EU, v jejímž konečném důsledku se od tohoto data nebudou prodávat cigarety s mentolovou příchutí ani cigarety s mentolovými kapslemi.

Vláda dnes schválila novelu zákona o dani z přidané hodnoty. Ta počítá s uvalením povinnosti platit DPH v rámci přeshraničního elektronického obchodování ze zemí mimo EU i u zásilek s cenou do 22 eur, malé zásilky tak podraží o vypočtené DPH. Osvobození od DPH pro malé zásilky mělo přestat s účinností od 1. ledna 2021 platit v rámci celé Evropské unie, novela z dílny ministerstva je tak v praxi jen zrychlenou transpozicí evropského práva.

Firmy ze třetích zemí měly díky osvobození od DPH u malých zásilek konkurenční výhodu, uvedla ministryně Schillerová.

Drobné zboží, které si Češi objednávají z e-shopů mimo EU, v příštím roce zřejmě zdraží. Vyplývá to z novely, kterou v pondělí schválila vláda.

Evropské vlády své ekonomiky ohrožené dopadem koronaviru budou moci podpořit mimořádnými finančními stimuly nad rámec běžných pravidel. Shodli se na tom dnes ministři financí zemí Evropské unie, kteří podpořili návrh Evropské komise na uvolnění fiskálních regulí.

Armáda je připravena pomoci Policii České republiky s plněním úkolů na státních hranicích. V současné době armáda a policie provádí kalkulaci možných počtů vojáků z povolání, potřebných k plnění úkolů ve prospěch PČR.

Budovy institucí Evropské unie jsou sice v těchto dnech vyprázdněné a většina jednání se odehrává na dálku, jejich vedení se však již připravuje na pozvolný návrat k normálnímu provozu. S ním by mělo být spojeno i povinné nošení roušek, které chystá Evropský parlament či v některých případech Rada Evropské unie. Týkat se bude i europoslanců. Diplomaté naproti tomu spoléhají na dodržování bezpečných odstupů.

Vojenskou misi Evropské unie v Mali povede od 12. června půl roku český brigádní generál František Ridzák. Do čela západoafrické mise se 600 unijními vojáky jej ve čtvrtek jmenovala Rada EU. Česko plánuje do velitelského štábu v Mali vyslat 40 vojáků.

Vláda nedávno projednala a schválila změnu svého nařízení o povolání vojáků v činné službě a příslušníků Celní správy České republiky k plnění úkolů Policie České republiky v souvislosti s epidemií koronaviru. Změna umožní navýšit nejvyšší možný počet povolaných vojáků o další dva tisíce.

Evropskou unii v současné době vede, s nadsázkou řečeno, Balkán: od začátku roku až do konce června je předsednickou zemí Rady EU Chorvatsko. Nejen pro unii, ale i pro Chorvaty samotné to mělo mít (a také má) velký význam. Tím spíš, že pandemie koronaviru chorvatské předsednictví „den ze dne“ výrazně zdramatizovala a zkomplikovala: politické špičky ze Záhřebu teď musejí obstát ve zcela bezprecedentní situaci. Na INFO.CZ zveřejňujeme následující text, původně chystaný do nového magazínu „I“.

Země Evropské unie dnes formálně potvrdily dva návrhy, které mají členským státům a leteckým společnostem pomoci vyrovnat se s dopady koronavirové krize. Unijní země budou moci od středy začít čerpat peníze z nového fondu, který jim umožní přesunout nevyužitých 37 miliard eur (asi bilion Kč) z politiky soudržnosti do zdravotnictví či na pomoc zasaženým odvětvím. Aerolinky pak dočasně nebudou muset využívat své odletové a příletové časy na letištích. Uvedla to dnes Rada EU.

V roce 2020 nás 29. března opět čeká změna času. Změny času původně měly být zrušeny už v roce 2019. Když k tomu nedošlo, lidé dlouho žili v dojmu, že poslední změnu zažijí v říjnu roku 2019. Ani tehdy však žádný konec nepřišel. Lhůta tak byla stanovena na rok 2021, ani tento termín se ale pravděpodobně nestihne. Rada EU a Evropský parlament se totiž návrhem Evropské komise na ukončení změn času stále nezabývají.

Policisté, hasiči a celníci na hranicích namátkově kontrolují přijíždějící a upozorňují je na rizika spojená s koronavirem.

Rada Evropské unie omezí svou činnost v rámci prevence šíření nového typu koronaviru. Instituce sdružující vlády členských zemí o tom informovala v dnešní tiskové zprávě. Vedení Evropského parlamentu mezitím diskutuje o možném zrušení plenárního zasedání přesunutého do Bruselu. První případ nákazy oznámilo ústředí Severoatlantické aliance v Bruselu.

V Lihovarské ulici v Praze 9 by měly vyrůst dva výškové domy, které propojí most ve tvaru lokomotivy podle návrhu sochaře Davida Černého. Podoba mostu má odkazovat na nehodu z roku 1895 na pařížském nádraží Montparnasse, kde vlak nezastavil na konečné zastávce, projel halou a prorazil skleněnou nádražní stěnu.

Evropská unie podpoří Řecko v jeho snaze o ochranu vlastní hranice před novým přílivem uprchlíků. Ilegální přechody hranic nebudou unijní země tolerovat. Před začátkem mimořádného jednání ministrů vnitra k napjaté situaci na řecko-turecké hranici to prohlásil chorvatský ministr Davor Božinović, jehož země nyní Radě EU předsedá.

Představitelé členských zemí EU se snaží sblížit své zatím zásadně odlišné pohledy na příští víceletý rozpočet evropského bloku.

Zatímco v Česku dopravci dovolí cestujícím vzít si do letadla bezplatně pouze asistenčního psa, v USA byla až dosud pravidla velkorysá. Aerolinky umožňovaly lidem přivést si na palubu zdarma jakékoliv zvíře za účelem "emoční podpory" během letu. Cestující však začali možnosti masivně zneužívat a výjimkou tak v kabině nebyla ani exotická zvířata. Úřady se tak rozhodly proti trendu zasáhnout.

Aby toho nařizování nebylo dost, Evropská unie se rozhodla už od roku 2022 zařadit nové bezpečností prvky do povinné výbavy. Bohužel, jak to vypadá, si budou muset lidé a firmy zakoupit nové vozy, aby splňovali podmínky. Některá auta staršího typu požadované bezpečnostní prvky totiž nemají.

První zařízení s USB-C se začala objevovat již v roce 2014, masivně pak v roce 2015.

Takzvaný geoblocking zákazníky v on-line světě diskriminuje, pokud jde o přístup ke zboží či službám, cenu, podmínky prodeje či platební podmínky.

Od ledna začne platit hned několik novinek v daňové a právní oblasti. Ve spolupráci s daňovými experty z PwC Česká republika a advokáty z PwC Legal jsme připravili přehled nejvýraznějších změn. V dnešním díle se budeme věnovat změnám, které se týkají daně z přidané hodnoty (DPH).

Bývalý sociálnědemokratický premiér Zoran Milanović po sečtení 95 procent hlasů v prvním kole chorvatských prezidentských voleb získal téměř 30 procent, a utká se tak v druhém kole se stávající středopravicovou prezidentkou Kolindou Grabarovou-Kitarovičovou z vládnoucí Chorvatské demokratické společenství (HDZ). Dosavadní prezidentka skončila s téměř 27 procenty hlasů druhá. Na třetím místě se podle téměř konečných výsledků s 24 procenty umístil nezávislý kandidát Miroslav Škoro, který je populárním zpěvákem s konzervativními a nacionalistickými voliči. S odvoláním na sdělení chorvatské státní volební komise o tom informovala agentura AP. Druhé kolo voleb by se mělo uskutečnit 5. ledna.

Pět stran vládní koalice, pět žen v jejich čele. Takovou podobu má aktuálně finská vláda. Nominaci 34leté Sanny Marinové v úterý schválil finský parlament. Třetí premiérka v historii země se zároveň stala nejmladší předsedkyní vlády na světě.

Jsou lidé, kteří se v politice pohybují téměř celý svůj život, ale na žádnou významnou funkci nikdy nedosáhnou. Pak je tady ale Sanna Marin z Finska, která se v pouhých 34 letech stane předsedkyní vlády své země. Rodačka z Helsinek bude dokonce nejmladší premiérkou na celém světě.

Kdyby prošel současný návrh ePrivacy, reálně by hrozilo, že si zvýšená ochrana soukromí vybere daň v podobě méně příjemného prostředí na internetu.

Na Českou republiku se vztahuje nová evropská směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem. Nejvyšší čas na schvalování změn.

Polský nejvyšší soud musí ověřit nezávislost svého nového kárného orgánu, který má rozhodovat o penzionování soudců. Stanovil to dnes Soudní dvůr Evropské unie, na který se s žádostí o stanovisko obrátila polská justice.

Opoziční Piráti se začínají připravovat na možnost, že budou po příštích sněmovních volbách ve vládě. Širší vedení strany totiž hlasuje o tom, jaké kvality a zkušenosti budou od kandidátů na ministry očekávat. Kromě jazykové vybavenosti, kterou by si prověřili pohovorem na téma daného resortu, řadí Piráti mezi nároky i osobní komunikační kanál na Twitteru či Facebooku s relevantním počtem odběratelů, vizi daného resortu v souladu s programem Pirátů či dosavadní výsledky politické či občanské práce.

Členským státům EU nestačily ani dva roky na to, aby se dohodly, jak má vypadat společné hodnocení zdravotnických technologií (HTA). Většina z nich, včetně České republiky, nesouhlasí především s povinným přijímáním výsledků HTA na vnitrostátní úrovni, v tom mají podporu Evropského parlamentu. Problémů však projednávaný návrh nařízení o evropském HTA skrývá více.

Rada EU minulý týden definitivně přijala nová pravidla týkající se bezpečnosti dopravy. Automobilky budou muset od poloviny roku 2022 do nových vozů povinně instalovat nové technologie, případně rovnou upravit design vozidel. Podle Evropské komise na silnicích členských zemí ročně zemře 25 000 lidí a toto číslo se v posledních pěti letech nijak nemění. Dalších 135 000 lidí je při nehodách vážně zraněno. Zavedením nových bezpečnostních systémů by se tisícům nehod mohlo zabránit.

Členské země Evropské unie minulý týden formálně schválily seznam povinných bezpečnostních technologií, kterými budou vybaveny nové automobily od roku 2022. Ministři financí potvrdili dohodu unijních států s europarlamentem na konečné podobě novinek, které by podle některých odhadů mohly snížit počet smrtelných dopravních nehod až o pětinu.

Auta, která sjedou z výrobní linky za tři roky, budou mít povinně nové bezpečnostní prvky. Představitelé Evropské unie doufají, že novinky sníží počet smrtelných nehod až o pětinu.

Členské země Evropské unie dnes formálně schválily seznam povinných bezpečnostních technologií, kterými budou vybaveny nové automobily od roku 2022. Ministři financí potvrdili dohodu unijních států s europarlamentem na konečné podobě novinek, které by podle některých odhadů mohly snížit počet smrtelných dopravních nehod až o pětinu.

Každý z nás Evropanů, kteří jsme zažili 9. listopad 1989, dokáže na tuto otázku odpovědět. Když si východní a západní Němci před třiceti lety se slzami v očích padli do náručí, skončilo totiž nejen rozdělení Německa. Spolu s berlínskou zdí padla i železná opona, která náš kontinent rozdělovala dlouhých 40 let.

Česko bude předsedat Radě EU až za tři roky, přípravy ale začaly už loni. Bude to teprve podruhé české šéfování Radě EU v historii. Ministerstvo financí pod vedením Aleny Schillerové (za ANO) už nyní počítá s tím, že příprava i výkon českého předsednictví budou stát přes miliardu korun. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) je to málo.

Česko připravuje nový typ občanských průkazů. Budou mít NFC čip, a půjdou tak snadněji spárovat s mobilním telefonem, obsahovat budou i dva otisky prstů. Všechny země EU musí nové průkazy začít vydávat nejpozději do dvou let.

Novela směrnice o domácím pálení alkoholu, kterou v rámci svého končícího předsednictví Rady EU prosazuje Rumunsko, představuje fatální ohrožení pálenic v ČR. Dalším efektem může být ztráta kontroly nad pálením v Česku a nová metanolová neštěstí.