Rada Evropské unie

Spor o začlenění jaderné energie do nových pravidel pro obnovitelné zdroje rozdělil země Evropské unie na dvě podobně velké skupiny, které se snaží před dnešním rozhodujícím vyjednáváním prosadit svůj postoj. Zatímco zastánci jádra jako je Francie či Česko chtějí otevřít cestu k podpoře jaderné energie v rámci směrnice stanovující závazný podíl obnovitelných zdrojů, odpůrci v čele s Rakouskem se stavějí rázně proti. Podle českého ministra průmyslu Jozefa Síkely je reálné, že norma nějakým způsobem zohlední nízkouhlíkový vodík vyráběný pomocí elektřiny z jádra.

Včera, navzdory blokační menšině, která pohrozila, že nová pravidla nepřijme, přijala Rada EU nařízení, kterým se od roku 2035 stanoví přísnější emisní normy CO2 pro nová auta a dodávky. Cílem nových pravidel je snížit emise ze silniční dopravy, která má nejvyšší podíl emisí z dopravy – a také poskytnout správný impuls pro automobilový průmysl, aby [&hellip

Unijní země a europoslanci se shodli [28.3.] na znění pravidel, které EU umožní v krajním případě sáhnout po zavedení odvetných cel a omezení dovozních licencí. Stvrdili tím nástroj proti ekonomickému vydírání. O něm se v EU dlouho diskutuje.

Evropská unie bude mít k dispozici nový nástroj, jak čelit obchodnímu a ekonomickému nátlaku či zastrašování ze strany Číny a dalších zemí. Členské země a europoslanci se dnes nad ránem shodli na znění pravidel, která EU umožní v krajním případě sáhnout k zavedení odvetných cel či omezení dovozních licencí. Některé členské země se obávají, aby případné využívání systému nevedlo k obchodním válkám. I proto si proti původnímu návrhu Evropské komise vyjednaly státy větší podíl na rozhodování o možných protiopatřeních.

EU chce v rámci směrnice o energetické náročnosti budov motivovat členské státy, aby výrazně zrychlily tempo renovací budov. Aktuálně schválený dokument zatím ale pouze vyjadřuje stanovisko Evropského parlamentu, které se výrazně liší od pozice členských států, jejichž hlas zastupuje Rada EU. Žádné nové povinnosti pro majitele nemovitostí nejsou dojednány. Smysl směrnice a tím i vzkaz pro vlády členských zemí je ale už teď jasný: zrychlit tempo renovací budov a podpořit ho poradenstvím, nízkoúročenými půjčkami, informační kampaní a dalšími nástroji.

Nemoci oběhové soustavy představují nejčastější příčinu nemocnosti a úmrtnosti nejen v Česku, ale i ve zbytku Evropy. Podle Evropské kardiologické společnosti (ESC) tvoří náklady na péči o tyto pacienty ve vysokopříjmových zemích EU zhruba 16 procent celkových výdajů na zdravotnictví. Podle odhadů to v Evropě dělá dohromady kolem 200 miliard eur (zhruba 4,7 bilionů korun).

Evropská komise navrhuje pro firmy přísnější pravidla, která souvisejí s ochranou životního prostředí. Společnosti, které nabízejí ekologicky udržitelné výrobky, budou muset mít toto tvrzení nezávisle ověřené. Změna by se dotkla i reklamací zboží. Komise totiž prosazuje, aby firmy měly povinnost nabízet opravu výrobku a nesahaly tak automaticky po výměně za nový kus.

„Vítězové návratu výroby budou někde jinde než v Evropě. Evropa na to podle mě není připravena. Začít v ní něco vyrábět, něco někde postavit, je velice obtížné,“ říká v další z debat Alter Eko majitel společnosti Wikov Industry Martin Wichterle.

Evropská komise včera představila dva zásadní legislativní akty, které mají zabezpečit dodávky surovin důležitých pro naplnění unijních cílů v dekarbonizaci, a také zajistí transformaci průmyslu směrem k vyšší udržitelnosti a konkurenceschopnosti.

Američtí zákonodárci, tedy minimálně někteří, se zdá se pokusí svalit pády amerických bank na kryptoměnový průmysl.

Evropský parlament odhlasoval přijetí Data Act, legislativního návrhu, který zpochybní neměnitelnost smart kontraktů. Obsahuje ustanovení, která mají lidem poskytnout větší kontrolu nad informacemi z chytrých zařízení, ale vyvolává obavy v komunitě Web3.

Jak nakonec dopadne plán Evropské unie zakázat od roku 2035 prodej automobilů se spalovacím motorem není v tuto chvíli jasné, protože ačkoliv ho už před časem potvrdil Evropský parlament, Rada EU své rozhodnutí zatím odložila. Podobně visí otazníky nad emisní normou Euro 7, s kterou hned několik unijních států se silným autoprůmyslem nesouhlasí, včetně Česka.

Zákaz prodeje nových osobních vozů se spalovacími motory od roku 2035 se blíží, i když definitivní podoba ještě jasná není. Evropský parlament sice už plán potvrdil, ale Rada EU své rozhodnutí zatím odložila. Jisté ale i podle automobilek je, že přechod na elektromobilitu se blíží a ty zdůrazňují, že připravený na přechod budou.

Země EU se chtějí vrátit k dodržování společných fiskálních pravidel. Ta podle unijních ministrů financí ale mají odrážet aktuální ekonomickou realitu. Což značí, že podpořili pouze obecné principy reformy rozpočtových a dluhových pravidel.

Fenoménu nezakázané zabijačky se chopili nezávislí tvůrci a pro doprovodný kulturní program na závěr předsednictví České republiky v Radě EU vytvořili „komickou operu o třech dějstvích a dvou chodech“ s názvem Zabijačka a podtitulem „Hladový je vždycky smutný, nacpat bříško, to je nutný“.

Když generální ředitelka Národní galerie Praha (NGP) Alicja Knast představovala program pro nadcházející sezónu, ve vzduchu visela očekávání, jestli přijde s podobnou peckou, jakou byla třeba Toyen: Snící rebelka. Kulantně řečeno, plánované výstavy neurazí ani nenadchnou, zato většinou vrátí návštěvníky do minulosti o stovky let nazpět, aniž by tu historickou výpravu zásadněji vyvážila (nedávná) přítomnost.

O finální znění právního předpisu zatím nejde, o tom bude Evropský parlament jednat s členskými státy.

Poslanci Evropského parlamentu (EP) by dnes měli přijmout nová pravidla ohledně využívání půdy a lesnictví, snižování emisí v jednotlivých členských státech Evropské unie a revize trhu s emisními povolenkami. S členskými státy a Evropskou komisí (EK) se již parlament na znění pravidel dohodl koncem loňského roku.

Zatímco Evropský parlament řekl v polovině února své „ano” , Rada EU před několika dny se naopak řekla „ne” . Alespoň prozatím. Jde o to, zda od roku 2035 bude možné koupit nové auto na benzin či diesel či nebude. Samotné automobilky už ale stejně počítají s tím, že přechod k elektromobilitě je nezvratný.

Evropský parlament (EP) dnes schválil trojici právních předpisů klimatického balíku Fit for 55. Ty mimo jiné zpřísní nároky na členské státy ohledně snížení emisí v odvětvích, která dosud nejsou zahrnuta v systému emisních povolenek. Míra snížení bude úměrná výkonnosti ekonomik, v případě Česka je to 26 procent. Druhá norma se týká posílení schopnosti krajiny pohlcovat uhlíkové emise a třetí revize trhu s emisními povolenkami.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) střílí podle europoslance Marcela Kolaji (Piráti) českou vládu do nohy. První místopředseda Pirátů to řekl ve vysílání CNN Prima NEWS. Česko totiž – podobně jako další státy EU – trvá na využívání syntetických paliv. Švédské předsednictví v Radě EU již začátkem března oznámilo, že se zástupci členských zemí rozhodli odložit konečné schválení návrhu, který by prakticky znemožnil koupit si od roku 2035 nový automobil na benzin či diesel.

Rakouský kancléř vyjádřil podporu Německu v otázce zákazu spalovacích motorů. Pokud by došlo na hlasování, bude hlasovat proti Skupina evropských států na poslední chvíli odmítajících konec spalovacích motorů se tak rozrostla o další hlas K zákazu chybí poslední krok, a sice odhlasování Radou EU. To ale bylo prozatím odloženo  Po dlouhých vyjednáváních napříč EU se zdálo, že už to má spalovací motor na evropském trhu definitivně spočítané. Jenže už hlasování v europarlamentu ukázalo poměrně velký nesouhlas s tímto krokem a v poslední době se vyrojily hlasy, které zákaz této technologie v roce 2035 odmítají. Nejnověji se do skupiny odpůrců přidalo dokonce i Rakousko. Informuje o tom server Euractiv.

Vláda obrátila a snaží se odvrátit faktický konec aut se spalovacími motory od roku 2035, který Česká republika odsouhlasila během svého loňského předsednictví. Ještě větším trnem v oku je přísnější emisní norma s platností za dva roky, jak ji navrhla Evropská komise. Výrobci upozorňují, že by menší auta zdražila o statisíce a lidé by si je nemohli dovolit.

Prezident Petr Pavel dnes den poté, co se ujal funkce hlavy státu, jmenoval místopředsedu KDU-ČSL Petra Hladíka ministrem životního prostředí. Předchozí prezident Miloš Zeman jmenování začátkem roku odmítl, což lidovci označili za protiústavní, kompetenční žalobu ale s ohledem na končící mandát bývalé hlavy státu nepodali. Vláda nebyla kompletní od začátku listopadu, kdy ze zdravotních důvodů skončila na ministerstvu životního prostředí (MŽP) Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

Ministři obrany členských zemí Evropské unie dnes diskutovali o strategii vystupňování dodávek dělostřelecké munice Ukrajině, která zahrnuje vyčlenění dvou miliard eur (47 miliard Kč) ze společných prostředků, oznámil po zasedání šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Polovina částky by byla určena na společné nákupy projektilů, druhá na proplácení dodávek zasílaných jednotlivými státy. Podle Borrella má plán širokou podporu, pro schválení je však nutné dál jednat o "nevyřešených otázkách".

Evropská rada schválila [7.3.] změny evropského nařízení 2017/745 [MDR], které upravuje certifikace zdravotnických prostředků v EU. Hlavní změna spočívá v prodloužení lhůt pro recertifikace zdravotnických prostředků podle MDR.

Finální posvěcení zákazu spalovacích motorů se odkládá na neurčito kvůli syntetickým palivům, kterým věří zejména automobilky Ferrari a Porsche. To je začalo i vyrábět.

Zatímco vedení EU řeší, jako zlomit odpor některých členských zemí proti definitivnímu zákazu prodeje aut se spalovacími motory od roku 2035, celosvětové prodeje elektrických aut (EV), která mají konvenční auta nahradit, se dramaticky propadají.

Spor mezi Evropskou komisí a členskými státy Evropské unie o zákazu spalovacích motorů v nových osobních vozech po roce 2035 a o výjimce pro syntetická paliva je na cestě k vyřešení. Při výjezdním zasedání německé vlády na braniborském zámku Meseberg to v pondělí prohlásil spolkový ministr dopravy Volker Wissing.

Velvyslanci členských zemí při Evropské unii se rozhodli odložit konečné schválení návrhu, který by prakticky znemožnil koupit si od roku 2035 nový automobil na benzin či naftu. Oznámilo to dnes švédské předsednictví v Radě EU, které neupřesnilo, kdy by mohlo rozhodnutí padnout. Původně bylo plánováno na úterý, proti schválení nových emisních standardů pro automobily se však na poslední chvíli staví některé země včetně Německa.

Velvyslanci členských zemí při Evropské unii se rozhodli odložit konečné schválení návrhu, který by prakticky znemožnil koupit si od roku 2035 nový automobil na benzín či naftu. Oznámilo to švédské předsednictví v Radě EU, které neupřesnilo, kdy by mohlo rozhodnutí padnout. Původně bylo plánováno na úterý, proti schválení nových emisních standardů pro automobily se však na poslední chvíli staví některé země včetně Německa.

Velvyslanci členských států Evropské unie se rozhodli odložit schválení zákazu prodeje aut se spalovacími motory.

Velvyslanci členských zemí při EU se rozhodli odložit konečné schválení návrhu o faktickém zákazu prodejů spalovacích motorů od roku 2035.

Evropská unie odložila definitvní schválení návrhu, podle kterého by po roce 2035 z nákupního trhu zmizela auta se spalovacími motory. Nicméně některé členské státy mají k takovému kroku výhrady.

Hlasování rady EU, které mělo být formálním potvrzením zákazu spalovacích motorů, nakonec bylo odloženo Na poslední chvíli návrh čelí odporu zejména ze strany Německa a Itálie Původně se mělo o zákazu naposledy hlasovat příští týden, stane se tak ale později  Mluvčí švédského předsednictví na Twitteru oznámil, že hlasování o zákazu spalovacích motorů, které mělo původně být jen formálním aktem potvrzujícím konec klasických aut v EU, bylo odloženo. Tato zpráva přichází nedlouho poté, co Německo vyjádřilo spolu s Itálií negativní postoj k danému návrhu. Se zákazem nesouhlasí ani Maďarsko nebo Polsko.

Velvyslanci členských zemí při Evropské unii se rozhodli odložit konečné schválení návrhu, který by prakticky znemožnil koupit si od roku 2035 nový automobil na benzin či naftu. Oznámilo to švédské předsednictví v Radě EU, které neupřesnilo, kdy by mohlo rozhodnutí padnout. Původně bylo plánováno na úterý, proti schválení nových emisních standardů pro automobily se však na poslední chvíli staví některé země včetně Německa.

Finální hlasování o zákazu spalovacích motorů v EU mělo být pouze formalitou Jenže Itálie s návrhem nesouhlasí a zamítavý postoj už tlumočilo také Německo Německo by chtělo prosadit, aby bylo i po roce 2035 možné prodávat auta s pohonem na syntetický benzin Když v polovině února schválili eurposlanci návrh, podle kterého má v roce 2035 fakticky dojít k zákazu prodeje vozů se spalovacím motorem, bylo to bráno jako poslední hřebíček do rakve této technologie. Fakticky je ale potřeba ještě jedno definitivní hlasování. To má na starost Rada EU, což měla být už pouze formalita. Jenže jak píší Automotive News, úplná formalita to patrně nebude, protože návrh stále odmítají i největší státy EU. Jmenovitě jde o Německo a Itálii.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spustil nové webové stránky zabývající se evropskými certifikacemi kybernetické bezpečnosti. Konkrétně popisují evropský certifikační rámec vycházející z nařízení Evropského parlamentu a Rady EU. Jde o takzvaný akt o kyberbezpečnosti. NÚKIB má toto nařízení na starost v Česku. “Evropské certifikace kybernetické bezpečnosti budou realizovány od momentu vydání certifikačních schémat. V tuto chvíli není znám přesný časový rámec jejich…

Sněmovní řečniště obsadil ve středu večer předseda ANO a bývalý premiér Andrej Babiš. V úvodu vystoupení k návrhu programu mimořádné schůze ke snížení červnové valorizace penzí uvedl, že nemá projev, jen mnoho papírů a podkladů a dotkl se řady témat od důchodů přes ceny energií a program vlády po české předsednictví v Radě Evropské unie.

Zástupci vlády a Agentury Evropské unie pro kosmický program EUSPA podepsali 7. února memorandum o přesunu agentury do rozestavěné budovy v roce 2025. Novou budovu v průmyslovější části města navrhoval uznávaný architekt Josef Pleskot, informuje server CzechCrunch.

V rámci své 23. schůze se Výbor pro obranu Poslanecké sněmovny místo původně plánovaného programu zabýval pouze rezignací náčelníka Vojenské policie (VP) plk. Otakara Foltýna. Rezignaci Foltýn oznámil ministryni obrany Janě Černochové dopisem 16. února s tím, že ukončí svoji práci 28. února 2023. V souladu s ustanovením paragrafu 6 zákona o Vojenské policii ministryně obrany předložila návrh na odvolání a jmenování nového náčelníka Vojenské policie. Plk.

Evropský parlament zakáže svým zaměstnancům používat na služebních telefonech čínskou sociální síť TikTok s odkazem na možné bezpečnostní hrozby. Agentuře Reuters to prozdradil nejmenovaný unijní činitel. Zaměstnanci nebudou smět TikTok používat ani na soukromých zařízeních, na nichž mají zároveň nainstalované pracovní aplikace.

Česká vláda musí do konce března avizovat svůj zájem o půjčku z evropského Nástroje pro oživení a odolnost, do konce dubna musí předložit celkovou žádost, která bude zahrnovat nové prostředky i případné změny ve stávajícím Národním plánu obnovy. Na dnešní tiskové konferenci to řekl ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN). Jeho hrubý odhad výše půjčky, o kterou vláda zažádá, činí 100 až 200 miliard korun.

Rada EU by měla neprodleně ratifikovat Istanbulskou úmluvu. Jde totiž o nejkomplexnější dokument schopný reálně posílit prevenci sexualizovaného násilí na ženách a domácího násilí vůbec.

Celkem bylo využito 55 kusů modelu Enyaq iV 80x. Z veřejných nabíjecích stanic se nabilo 20 978 kWh. Vozy využily 64 nabíjecích lokací.

Evropská komise navrhla prodloužení obchodních výhod pro Ukrajinu o jeden rok. Obchodní výhody spočívají v pozastavení dovozních cel, kvót a obchodních ochranných opatření uložených na ukrajinský vývoz do zemí EU.

V roce 2024 budou volit své europoslance občané všech členských zemí unie. Přesný termín hlasování se v jednotlivých státech mírně liší, stejně jako volební systém nebo minimální věk kandidátů. Máme pro vás přehledné shrnutí, kdy a jak probíhají evropské volby v České republice a EU, včetně vysvětlení volebního systému.

Zaměstnanci Evropské komise už brzy nebudou mezi uživateli čínské aplikace TikTok. Jejich data by mohla zneužít čínská vláda.

Vláda a Agentura Evropské unie pro Kosmický program( EUSPA) podepsaly společné memorandum o podpoře stěhování agentury do budovy Nové Palmovky, která byla dlouhodobě bez využití.

Europoslanci minulý týden vyzvali Radu EU k plnému přijetí Úmluvy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácímu násilí, takzvané Istanbulské smlouvy. Úmluvu neratifikovalo šest zemí, včetně České republiky.

Česká justice digitalizaci řeší už více než 15 let. Úředníci si už dlouho přejí, aby místo stohů papírů byly všechny zápisy řešeny digitálně. Teď se zdá, že se přání konečně naplní. Letos na podzim by si některé soudy mohly vyzkoušet nově zavedený elektronický spis.

Zákon je účinný měsíc, nemyslím si, že se jedná o finální stav. Věřím, že cíl, se kterým byl pozměňovací návrh poslance Jana Laciny schválen, se naplní a vydavatelé se při vyjednávání s ...

Evropský parlament definitivně schválil [14.2.] dohodu s členskými státy EU o nulových emisích v dopravě i novou normu Euro 7/VII pro automobily. Pokud normu schválí i země EU, nová auta podle výrobců výrazně zdraží.

Europoslanci dnes formálně potvrdili nedávnou dohodu s členskými státy unie, která v důsledku může pomoci posílit diverzifikaci dodávek energií a tedy také strategickou autonomii zemí Evropské unie a jejich nezávislost na energiích z Ruska. Tehdejší české předsednictví Rady EU se loni v prosinci s vyjednavači europarlamentu předběžně dohodlo na změnách, v jejichž rámci mohou země upravit své plány na využití unijních peněz určených původně pro znovunastartování ekonomiky po pandemii nemoci covid-19 tak, aby mohly sloužit také k financování klíčových investic a reforem mířících ke snížení závislosti na surovinách z Ruska.

Zahraniční odbor Pražského hradu povede pod novým prezidentem Petrem Pavlem klíčový český diplomat v Bruselu Jaroslav Zajíček. Post ředitele protokolu obsadí dosavadní český velvyslanec v Bělorusku Tomáš Pernický. V úterý to řekla Markéta Řeháková, manažerka komunikace zvoleného prezidenta Pavla.

Zahraniční odbor Pražského hradu povede pod novým prezidentem Petrem Pavlem klíčový český diplomat v Bruselu Jaroslav Zajíček. Post ředitele protokolu obsadí dosavadní český velvyslanec v ...

Zahraniční odbor Pražského hradu povede po nástupu nového prezidenta Petra Pavla klíčový český diplomat v Bruselu Jaroslav Zajíček. Ředitelem protokolu bude dosavadní český velvyslanec v Bělorusku Tomáš Pernický. ČTK to dnes sdělila Markéta Řeháková, manažerka komunikace zvoleného prezidenta Pavla.