Radioaktivní odpad

Obce z Pošumaví chtějí do připravovaného zákona o hlubinném úložišti radioaktivního odpadu zahrnout jako nezbytnou podmínku souhlasy dotčených obcí. Požádaly o to dopisem vládu a Parlament. Vzhledem k tomu, že ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravuje další jaderné bloky a zvýší se objem odpadu, cítí teď údajně starostové tlak na urychlení výběru jedné ze čtyř zvažovaných lokalit pro úložiště.

Obce z Pošumaví chtějí do připravovaného zákona o hlubinném úložišti radioaktivního odpadu zahrnout jako nezbytnou podmínku souhlasy dotčených obcí. Požádaly o to dopisem vládu a Parlament. Vzhledem k tomu, že ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravuje další jaderné bloky a zvýší se objem odpadu, cítí teď údajně starostové tlak na urychlení výběru jedné ze čtyř zvažovaných lokalit pro úložiště. Při řešení tak závažné problematiky by měly fungovat demokratické principy, což vůbec neplatí, řekl ČTK bývalý starosta Chanovic na Klatovsku Petr Klásek, který je deseti obcemi lokality Březový potok pověřený k jednání o úložišti. Vládní návrh ani sněmovní úpravy s právem veta pro obce nepočítají. MPO veto odmítlo, zájem obcí podle úřadu nemůže převýšit zájem státu na zachování jádra jako jednoho z pilířů české energetiky.

Sněmovna asi neuzákoní právo obcí vetovat výstavbu hlubinného úložiště radioaktivního odpadu na jejich území, i když to dnes podle přání dotčených obcí navrhli jednotlivci z řad poslanců KDU-ČSL, Pirátů a SPD. Dolní parlamentní komora zřejmě pouze ve vládním návrhu prodlouží lhůty, které mají dostat obce na vyjádření stanoviska k vybudování úložiště. O podobě zákona by poslanci mohli rozhodnout do konce září.

Stavbu úložiště radioaktivního odpadu je potřeba lidem vysvětlit, ale také kompenzovat. Zatím se tak nestalo, řekl prezident Petr Pavel po dvoudenní návštěvě jižních Čech. Lokalita Janoch u jihočeského Temelína je jedním ze čtyř zvažovaných míst pro úložiště vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Kraj podle Pavla zároveň potřebuje větší decentralizaci státní správy. V cestách do regionů bude pokračovat, jako další chce navštívit Jihomoravský kraj.

Kontroverzní návrh zákona podepsal floridský guvernér Ron DeSantis - umožní silničářům používat radioaktivní fosfosádrovec při stavbách. To přitom zakazuje EPA.

K Platformě proti hlubinnému úložišti se připojily další čtyři obce z míst zvažovaných pro tuto stavbu. Jde o Rudíkov, Oslavičku a Hodov z lokality Horka na Vysočině a Malý Bor z území Březový potok na Klatovsku. Platforma tak má 56 členů. Připojí se k ní ještě také nový spolek Satis z území Janoch na Českobudějovicku, který je ve fázi registrace. K posílení vedla frustrace z postupu státních orgánů, uvedla platforma.

Tým více než 20 expertů Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) minulý týden v Horažďovicích na Klatovsku představil veřejnosti chystané geologické práce v lokalitách vytipovaných pro stavbu hlubinného úložiště radioaktivních odpadů. Pracovníci správy odpovídali na dotazy obyvatel obcí z pošumavské lokality Březový potok, která je jednou ze čtyř uvažovaných lokalit. Kde úložiště vznikne, má být jasné do roku 2028, začít fungovat má v roce 2050. Obce dál u sebe úložiště nechtějí.

Tým více než 20 expertů Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) v Horažďovicích na Klatovsku představil veřejnosti chystané geologické práce v lokalitách vytipovaných pro stavbu hlubinného úložiště radioaktivních odpadů. Pracovníci správy odpovídali na dotazy obyvatel obcí z pošumavské lokality Březový potok, která je jednou ze čtyř uvažovaných lokalit. Kde úložiště vznikne, má být jasné do roku 2028, začít fungovat má v roce 2050. Obce dál u sebe úložiště nechtějí.

Ministerstvo životního prostředí přerušilo řízení o stanovení průzkumného území ve třech ze čtyř území uvažovaných pro stavbu hlubinného úložiště a požádalo Správu úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) o doplnění jí podaných žádostí. Řízení bylo přerušené v lokalitách Horka, Janoch a Březový potok, stejný postup ministerstvo připravuje také pro Hrádek. K zaslání výzvy k doplnění žádosti ministerstvo přistoupí v nejbližších dnech, uvedla na dotaz ČTK mluvčí ministerstva Lucie Ješátková. Obce se úložišti dlouhodobě brání.

Sněmovní hospodářský výborminulý týden přerušil projednávání návrhu zákona, jenž by měl přispět k urychlení přípravy výstavby hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Předloha podle vlády rozšiřuje práva dotčených obcí v řízeních a upravuje lhůty. Členové výboru nyní budou moci předkládat pozměňovací návrhy. Úpravu k dalšímu zvýšení oprávnění obcí už ohlásila zpravodajka Michaela Opltová (STAN), podrobnosti ale nesdělila. Ministerstvo průmyslu a obchodu už dřív odmítlo možnost, aby měly právo veta. Poslanci z výboru se k debatě vrátí ve druhé polovině června.

Obce z Pošumaví zaslaly ministerstvu životního prostředí (MŽP) připomínky k zahájení geologického průzkumu, který posoudí čtyři místa v zemi pro plánovanou stavbu hlubinného úložiště radioaktivních odpadů. O stanovení průzkumného území v obcích požádala ministerstvo Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), ministerský úřad zatím souhlas nevydal. Obce z lokality Březový potok podaly připomínky v šedesátidenní lhůtě na odvolání, která vyprší 20. května. Požadují hlavně respektování ochranných pásem vod a studní, přírodních parků a vzácných živočichů.

Technici v Temelíně převezli do skladu použitého paliva tři kontejnery, 57 palivových souborů. Sklad je teď plný zhruba ze 40 procent. Pod dohledem kamer Mezinárodní agentury pro atomovou energii tam budou kontejnery až 60 let. Teď se odborníci připravují na to, že zavezou do reaktoru prvního bloku nové palivo. První blok energetici plánovaně odstavili kvůli výměně paliva 7. dubna. Energetici při dvouměsíční odstávce vymění čtvrtinu paliva.

Návrh zákona o hlubinném úložišti by pode starosty Dolní Cerekve na Jihlavsku Zdeňka Dvořáka bylo ideální kompletně přepracovat, nebo alespoň prosadit jeho pozměňovací návrh. První čtení zákona se ve Sněmovně očekává tento týden. Obce by si představovaly větší kompetence při rozhodování o stavbě úložiště. Zatím jsou vybrané čtyři možné lokality, Dolní Cerekev patří do jedné z nich označované jako Hrádek. V sobotu obec společně s dalšími organizátory pořádala sedmý ročník Dne proti úložišti. Lidé v ochranných oblecích se při něm vydali do míst navrhovaných pro budoucí provozní budovy úložiště.

Skupina obcí z okolí Horky na Třebíčsku, což je jedna z lokalit zvažovaných pro trvalé uložení vyhořelého jaderného paliva, neuspěla u Ústavního soudu (ÚS). Obce navrhovaly zrušit rozhodnutí Městského soudu v Praze a Nejvyššího správního soudu (NSS), které se odmítly věcně zabývat jejich námitkami proti vládnímu usnesení z prosince 2020. Vláda tehdy zúžila výběr možných lokalit na čtyři, schválila plány Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) a aktualizovala některé úkoly a navazující kroky v přípravě. Rozhodnutí ÚS je dostupné v jeho databázi. Obce se chtějí bránit dál.

Vědci navrhují alternativní řešení při nakládání s jaderným dopadem. Nikoliv obrovské hlubinné úložiště za stovky miliard korun, ale malé hlubinné vrty, do kterých se uloží menší objem jaderného odpadu.

Příprava a výběr lokality pro hlubinné úložiště radioaktivního odpadu jsou podle dotčených obcí uspěchané a netransparentní. Jako příliš krátkou vidí hlavně dobu pro geologický průzkum. Zároveň požadují více informací. Uvedla to Platforma proti hlubinnému úložišti, která obce zastupuje. Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) počítá s výběrem finálního místa úložiště do roku 2028. Kritiku obcí odmítla s tím, že všechny geologické práce budou provedeny v dostatečné míře i kvalitě.

Obce z lokalit, kde Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) žádá o stanovení průzkumného území pro úložiště radioaktivního odpadu, nadále nesouhlasí s tím, aby u nich bylo úložiště vybudováno. ČTK to řekli starostové obcí Rudíkov na Třebíčsku, Dolní Cerekev na Jihlavsku, Temelín na Českobudějovicku a Chanovice na Klatovsku. Současně kritizovali způsob, jakým s nimi správa úložišť komunikuje. Informaci o její žádosti adresované ministerstvu životního prostředí obce podle starostů dostaly do datových schránek, ale bez podrobností a žádosti o vyjádření. Předpokládají, že se proti rozhodnutí ministerstva odvolají.

Šéf Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) poslal minulý týden starostům obcí ve čtyřech lokalitách předvybraných pro úložiště jaderného odpadu dopis, kde jim oznámil, že dnes požádá o stanovení tak zvaných průzkumných území.Jejich schválení je podmínkou, aby se na daném území mohlo začít vrtat.

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) podala žádosti o stanovení průzkumného území v obcích Horka a Hrádek na Vysočině, Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku. V případě, že ministerstvo životního prostředí žádostem vyhoví, zahájí správa geologický průzkum pro možné budoucí umístění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. O nejvhodnější lokalitě pro úložiště by se podle současných plánů mělo rozhodnout do roku 2028, sdělila mluvčí SÚRAO Martina Bílá. Obce se hlubinnému úložišti dlouhodobě brání.

V Jihlavě dnes zástupci Kraje Vysočina a 17 obcí podepsali memorandum o společném postupu při jednáních se státními orgány o případné stavbě hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Na Vysočině jsou dvě ze čtyř lokalit, které se v Česku budou kvůli úložišti dál prověřovat. Jde o Hrádek na pomezí Jihlavska a Pelhřimovska a Horka na rozhraní Žďárska a Třebíčska. Lokality se úložišti dlouhodobě brání.

Australská agentura pro jadernou bezpečnost se zapojila do pátrání po malé radioaktivní kapsli, která se ztratila kdesi v australském vnitrozemí, a vyslala tým se specializovaným detekčním zařízením, píše server aljzeera.com.

Vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu včetně jeho stoletého provozu má podle úředníků přijít na 130 miliard korun. Bude to ale spíš více. Na jaderném účtu je nyní jen 36 miliard korun a ČEZ tam zatím každý rok posílá asi 1,7 miliardy.

Když se v roce 1984 vydali filmaři televize do podzemí Richardu, zarazila je podivná věc. Pravá část komplexu byla v podstatně horším stavu než levá, přestože geologické poměry byly přesně opačné. Zatímco nalevo byl nijak výrazně nezpevňovaný opuštěný důl, se kterým se počítalo především jako se skladištěm, napravo od vchodu byly vyztužené sály, které sloužily výrobě. Přesto je část dolu, která měla odolat i bombardování, zavalená.

Vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu včetně jeho stoletého provozu má podle úředníků přijít na 130 miliard korun.Bude to ale spíš více.

Obce z Pošumaví požádaly ministra průmyslu Jozefa Síkelu (za STAN), aby byla lokalita Březový potok vyřazena ze čtyř zvažovaných území v ČR pro vybudování úložiště radioaktivních odpadů. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) po doporučení odborníků ale nadále podporuje průzkumné práce ve všech čtyřech lokalitách a nabídlo obcím z Pošumaví dialog s MPO nebo Správou úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Nový šéf SÚRAO už se v lednu se zástupci obcí setkal.

Skupina obcí z okolí Horky na Třebíčsku, což je jedna z lokalit zvažovaných pro trvalé uložení vyhořelého jaderného paliva, se obrátila na Ústavní soud (ÚS). Navrhují zrušit rozhodnutí Městského soudu v Praze a Nejvyššího správního soudu, které se odmítly věcně zabývat námitkami obcí proti vládnímu usnesení z prosince 2020. Vláda tehdy zúžila výběr možných lokalit na čtyři, schválila plány Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) a aktualizovala některé úkoly a navazující kroky v přípravě. Plné znění stížnosti obcí je zpřístupněné v přehledu plenárních věcí na webu ÚS.

Obce z Pošumaví požádaly ministra průmyslu Jozefa Síkelu (za STAN), aby byla lokalita Březový potok vyřazena ze čtyř zvažovaných území v ČR pro vybudování úložiště radioaktivních odpadů. Dopis starostů má ČTK k dispozici. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) po doporučení odborníků ale nadále podporuje průzkumné práce ve všech čtyřech lokalitách a nabídlo obcím z Pošumaví dialog s MPO nebo Správou úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Nový šéf SÚRAO už se v lednu se zástupci obcí setkal.

Místo pro hlubinné úložiště pro jaderný odpad z Temelína a Dukovan Česko hledá už déle než dvacet let.Teprve letos však dojde k prvním konkrétním krokům.

Česko už dvacet let hledá místo, kde vybudovat hlubinné úložiště jaderného odpadu. V roce 2020 byly z devíti lokalit vybrány čtyři, z nichž má vzejít „vítěz“. Ani jedna z obcí o výhru ale nestojí. Tento týden jde do vlády zákon, který má komunikaci s obcemi zlepšit. Podle kritiků je ale nedostatečný.

Vláda schválila návrh zákona o řízeních o hlubinném úložišti radioaktivního odpadu. Upravuje práva a lhůty dotčených obcí v jednotlivých řízeních. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Podle něj návrh práva obcí oproti minulosti rozšiřuje, obce ho však dlouhodobě kritizují. Vláda se zároveň shodla na tom, že finální výběr lokality pro úložiště bude společným rozhodnutím vlády i Parlamentu.

Vláda dnes schválila návrh zákona o řízeních o hlubinném úložišti radioaktivního odpadu. Upravuje práva a lhůty dotčených obcí v jednotlivých řízeních. Po jednání vlády to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Platforma proti hlubinnému úložišti požádala členy vlády o zásadní přepracování návrhu zákona o řízeních souvisejících s podzemním úložištěm radioaktivního odpadu, který dnes kabinetu předloží ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Předloha podle platformy neposiluje pozici obcí během procesu spolurozhodování. Upozornila ministry také na riziko zkrácení času na geologické průzkumy a výběr finální lokality pro úložiště už v roce 2028, které podle platformy navrhuje Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 52 obcí a spolků, to uvedla v tiskové zprávě a v otevřených dopisech, které adresovala premiéru Petru Fialovi (ODS) a všem ministrům vlády.

Česko už dvacet let hledá místo, kde vybudovat hlubinné úložiště jaderného odpadu.V roce 2020 byly z devíti lokalit vybrány čtyři, z nichž má vzejít „vítěz“.

Po delší přestávce vás vítám u našeho newsletteru. Protože k plánovanému bilancování na konci roku jsem se kvůli extrémní sezoně respiračních onemocnění nedostal, odpusťte mi, že se do bilancování pustím až teď.

Návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu, který stát připravuje kvůli snaze o urychlení stavbu uložišť v ČR, rozšíří práva obcí i lhůty pro posílení kontroly z jejich strany, uvedl po jednání se zástupci dotčených obcí a krajů ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Zástupcům samospráv představil zejména plány spojené s přípravou hlubinného úložiště včetně změn v právech obcí v tomto procesu. Starostové už před jednáním se Síkelou uvedli, že se jim dříve představený návrh zákona nelíbí.

Platforma sdružující odpůrce hlubinného úložiště jaderného odpadu zásadně nesouhlasí s novým plánem Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Ta hodlá podat na počátku roku 2023 nové žádosti o stanovení průzkumných území pro vyhledávání hlubinného úložiště vysoce radioaktivních odpadů, protože nebyl přijat slíbený zákon, který by posílil práva obcí.

Nejvyšší správní soud (NSS) odmítl kasační stížnost devíti obcí z okolí Horky na Třebíčsku, což je jedna z lokalit zvažovaných pro trvalé uložení vyhořelého jaderného paliva. Radnice s vybudováním hlubinného úložiště nesouhlasí. Stížnost konkrétně směřovala proti usnesení, kterým vláda v prosinci 2020 zúžila výběr možných lokalit na čtyři, schválila plány Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) a aktualizovala některé úkoly a navazující kroky v přípravě. ČTK to zjistila z úřední desky.

Správa úložišť radioaktivních odpadů, zkráceně SÚRAO, se bude soudit s plzeňskou společností Škoda JS. Předmětem sporu jsou opožděné dodávky kontejnerů pro uložení jaderného odpadu. Na přímý dotaz však obě strany sporu tvrdí, že jde prakticky jen o „detail“ – výši odškodnění za opožděnou dodávku kontejnerů.

Poslanci z kontrolního výboru žádají ministra průmyslu Jozefa Síkelu (za STAN), aby připravil novelu atomového zákona, která zvýší poplatky pro producenty jaderného odpadu na takzvaný jaderný účet. Důvodem jsou vyšší náklady Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) spojené s přípravou a výstavbou hlubinného úložiště jaderného odpadu. Výbor současně vyzval ředitele SÚRAO Lukáše Vondrovice, aby urychlil výběr jedné ze čtyři lokalit vytipovaných pro úložiště. Ve hře jsou čtyři lokality, výběr má být potvrzen do roku 2030. Obce se stavbě úložiště dlouhodobě brání.

Platforma proti hlubinnému úložišti jaderného odpadu sdružující 51 měst, obcí a spolků chce vyzvat ke schůzce Lukáše Vondrovice, nového ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Ten byl jmenován do funkce poté co jeho předchůdce Jan Prachař skončil po policejním obvinění z manipulace s veřejnými zakázkami ve vazbě.

Spojené království vyrábí elektřinu z jádra už od roku 1956. Ačkoliv plánuje stavbu nových jaderných zdrojů, musí se zároveň vyrovnat i se starou jadernou zátěží. Náklady na řešení se odhadují až na 260 miliard liber.

Švýcarsko na počátku tohoto týdne vybralo preferovanou lokalitu pro výstavbu úložiště jaderného odpadu. Náklady na výstavbu úložiště, které má sloužit pro veškerý radioaktivní odpad s původem ve Švýcarsku, jsou odhadovány na 20 mld. švýcarských franků (cca 510 mld. Kč).

Je vysoce smrtelný a zcela bezpečný. Uložený v hlubokých, úžasně čistých, modře osvětlených rybnících pod švédským venkovem.

K jádru se v posledních měsících upíná čím dál více pozornosti. Spolehlivý zdroj energie s sebou nese ale jeden zásadní problém. Osudu jaderného odpadu se věnují vědci desítky let, my bychom se mohli inspirovat u Švédů.

Nizozemská Ústřední organizace pro radioaktivní odpady požádala tamní jaderný dozor o změnu povolení, která by umožnila výstavbu nové multifunkční budovy pro skladování nízko a středněaktivního odpadu v areálu v Nieuwdorpu v nizozemské obci Borsele. Informoval o tom server World Nuclear News.

Představte si, že nikdy v životě nebudete muset dobíjet nebo vyměňovat baterii.

Důvěra starostů i obyvatel obcí z vybraných lokalit ohrožených stavbou hlubinného úložiště vysoce radioaktivních odpadů dostala další ránu, když ve vazbě skončil ještě s dalšími lidmi ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Jan Prachař. Platforma proti hlubinnému úložišti požaduje, aby politici splnili své sliby a legislativně posílili práva obcí při hledání a povolování úložiště.

Důvěra obcí, kde by mohlo být úložiště jaderných odpadů, v postupy státní Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) výrazně klesla. Důvodem je vazební stíhání šéfa správy Jana Prachaře a dalších, kteří jsou obviněni z manipulace s veřejnými zakázkami. ČTK to řekl Petr Klásek, starosta obce Chanovice a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti. Mluvčí SÚRAO Martina Bílá dnes ČTK řekla, že se k věci nebude kvůli probíhajícímu vyšetřování vyjadřovat.

Kraj Vysočina a obce na Vysočině, na jejichž území by mohlo být hlubinné úložiště radioaktivního odpadu, se dohodly na společném postupu při jednání o úložišti. Memorandum o spolupráci schválila krajská rada. Podle náměstkyně hejtmana Hany Hajnové (Piráti) by měly být obce a kraj jednotné při přípravě zákona o zvláštních řízeních souvisejících s úložištěm i při aktualizaci koncepce nakládání s radioaktivními odpady.

Ukládání radioaktivního odpadu nad zemí je riskantní záležitost. Švýcaři se proto rozhodli, že jej budou pohřbívat hluboko pod zemí. Nyní svůj úmysl zkoumají na Mezinárodní laboratoř Mont Terri, která se nachází 300 metrů pod povrchem. Podle odborníků trvá 200 000 let, než se radioaktivita nejtoxičtějšího odpadu vrátí na přirozenou úroveň, píše se na webu Techxplore.

Obyvatelé deseti obcí z Pošumaví, v jejichž katastrech stát zvažuje stavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu, dnes proti tomuto záměru opět protestovali. Už 19 let požadují po státu, aby posílil práva obcí při rozhodování o výběru lokality, v ČR jsou ve hře čtyři. S návrhem zákona ministerstva průmyslu nejsou spokojeni. Štafetu Den proti úložišti, k níž se na trase do Horažďovic přidávali lidé z dotčené lokality Březový potok, běželo 280 místních. V cíli na náměstí v Horažďovicích pak vystoupili starostové.

Proti úložišti vyhořelého radioaktivního odpadu z jaderných elektráren budou v sobotu 9. dubna protestovat starostové i lidé na šestém ročníku Dne proti úložišti. Po přestávce vynucené pandemií koronaviru se uskuteční ve čtyřech lokalitách, jež byly mezi původními devíti možnými místy pro případné hlubinné úložiště vysoce radioaktivních odpadů. Akce má poukázat na fakt, že výběr místa pro úložiště se dosud odehrával bez ohledu na obce a že strany koalice neplní své předvolební sliby ani programové prohlášení vlády, informoval dnes ČTK mluvčí platformy a starosta Chanovic na Klatovsku Petr Klásek.

„Černobyl“ je v podstatě synonymem jaderné katastrofy, ke které došlo 26. dubna 1986 následkem havárie jaderného reaktoru. Radioaktivní mrak zamořil nejen Ukrajinu, Bělorusko i část Ruska, ale své zhoubné účinky trousil dál na své cestě do Evropy. Je Černobyl jen hořkou vzpomínkou, nebo se stal opět možnou hrozbou?

Německá společnost Uniper Anlagenservice GmbH se stala první společností, která dokončila rozebírání, rozřezávání a ukládání dvou reaktorových nádob do obalových souborů během jednoho roku. V prosinci 2021 bylo dokončeno rozebírání švédského reaktoru Barsebäck 1 a německého Neckarwestheim 1. Společnost Uniper Anlagenservice je dceřinou společností Uniper zaměřující se na rozebírání jaderných elektráren.

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) mechanicky vyčistila a upravila speciální vrty na Litoměřicku, aby byly splňeny vysoké nároky na bezpečnost.

Skandinávská země buduje první trvalé úložiště jaderného odpadu na světě. Úložiště jaderného odpadu, nazývané Onkalo, což ve finštině znamená „hluboká jáma“, má být otevřeno v roce 2024, píše server Science.

Ministerstvo průmyslu dopracovalo návrh nového zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu. Pokud by jej vláda v této podobě přijala, nedojde k naplnění slibů daných obecním samosprávám. Shodli se na tom členové Platformy proti hlubinnému úložišti. To by mělo vzniknout v jedné ze čtyř vytipovaných lokalit na území ČR.