Radioaktivní odpad

Společnost Nuclearelectrica oznámila dokončení klíčového kroku v rámci modernizace prvního bloku elektrárny Cernavoda, jediné jaderné elektrárny v Rumunsku. Provozovatel zdroje dokončil betonáž základů pro dočasné úložiště středněaktivního radioaktivního odpadu, které bude klíčovým prvkem infrastruktury potřebné pro modernizaci elektrárny. Projekt modernizace byl zahájen v roce 2017, do třetí a zároveň konečné fáze by měl vstoupit v příštím roce. Rumunsko v současné […]

Děti byly nadšené, ženy žasly, muži doufali, že zbohatnou. Prášek, který ve tmě modře zářil, nikdo z nich předtím neviděl. Nadšení ale brzy vystřídal boj o život, který ne každý vyhrál. Největší jaderná katastrofa na světě mimo jadernou elektrárnu začala nevinně…

Bílý písek, průzračná voda a pak betonové monstrum. Přibližně na půli cesty mezi Havají a Austrálií leží Marshallovy ostrovy, které se skládají z pěti hlavních ostrovů a několika atolů. Mezi nimi je pohřbena nebezpečná památka na jaderné testy za studené války. A nejspíš už tam dlouho nevydrží.

Soud uznal vinu čtyř osob a jedné firmy, které se měly dopustit manipulace se zakázkami Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Obžalovaní údajně ovlivňovali zadávání zakázek tak, aby připadly konkrétním podnikům. Týkat se to mělo například tendru na modernizaci jaderného úložiště v Dukovanech. Tři lidé od soudu odešli s podmíněnými tresty v délce od dvou do tří let a jednomu z nich navíc soud zakázal výkon řídících funkcí ve firmách na dva roky. Všem, včetně firmy, také uložil peněžité tresty v hodnotě celkem přes sedmnáct milionů korun, zjistila ČT24.

Obce z lokalit zvažovaných pro úložiště jaderného odpadu neuspěly s žalobami proti povolení geologického průzkumu. Soud ve středu zamítl i čtvrtou ze správních žalob proti rozhodnutí ministerstva životního prostředí, týkala se Březového potoka v Pošumaví. Obce se mohou obrátit ještě na Nejvyšší správní soud (NSS). Obce z lokality Březový potok zřejmě podají kasační stížnost, podobně jako ji teď připravuje lokalita Horka.

Obce z lokalit zvažovaných pro úložiště jaderného odpadu neuspěly s žalobami proti povolení geologického průzkumu. Soud ve středu zamítl i čtvrtou ze správních žalob…

Obce z lokalit zvažovaných pro úložiště jaderného odpadu neuspěly s žalobami proti povolení geologického průzkumu. Soud dnes zamítl i čtvrtou ze správních žalob proti rozhodnutí ministerstva životního prostředí, týkala se Březového potoka v Pošumaví. V uplynulých měsících rozhodl stejně i ohledně průzkumu v oblastech Janoch u Temelína a Hrádek a Horka na Třebíčsku. Obce se mohou obrátit ještě na Nejvyšší správní soud (NSS). Obce z lokality Březový potok zřejmě podají kasační stížnost, podobně jako ji teď připravuje lokalita Horka.

Nedělního Dne proti úložišti v Dolní Cerekvi na Jihlavsku se zúčastnilo asi 50 lidí, kteří se sešli k otvírání Černé studánky v lese pod…

Dnešního Dne proti úložišti v Dolní Cerekvi na Jihlavsku se zúčastnilo asi 50 lidí, kteří se sešli k otvírání Černé studánky v lese pod Přední skálou. Lokalita patří mezi čtyři místa, s nimiž Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) pracuje pro umístění hlubinného úložiště. Obyvatelé záměr dlouhodobě odmítají. Letošní podtitul akce zněl Otevírání studánek bez vrtání, protože právě blízko místa akce má být hlubinný vrt, řekl ČTK starosta Dolní Cerekve Zdeněk Dvořák (nestraník).

Zhruba stovka lidí na protest proti zvažované stavbě hlubinného úložiště radioaktivních odpadů v oblasti Březový potok na Klatovsku zablokovala hlavní tah z Plzně na Horažďovice. Na návsi ve Velkém Boru hodinu přecházeli s transparenty a vlajkami silnici a následně diskutovali v kulturním domě. Protestními akcemi, které organizují už 23 let, požadují zapojení obcí do rozhodování o lokalitě, kterou má do roku 2030 vybrat vláda ze čtyř míst v ČR. Přítomni byli starostové všech dotčených obcí v lokalitě. Jejich obyvatelé úložiště, o němž se mluví už 30 let, dál odmítají.

Zhruba stovka lidí dnes na protest proti zvažované stavbě hlubinného úložiště radioaktivních odpadů v oblasti Březový potok na Klatovsku zablokovala hlavní tah z Plzně na Horažďovice. Na návsi ve Velkém Boru hodinu přecházeli s transparenty a vlajkami silnici a následně diskutovali v kulturním domě. Protestními akcemi, které organizují už 23 let, požadují zapojení obcí do rozhodování o lokalitě, kterou má do roku 2030 vybrat vláda ze čtyř míst v ČR. Přítomni byli starostové všech dotčených obcí v lokalitě. Jejich obyvatelé úložiště, o němž se mluví už 30 let, dál odmítají, zjistila ČTK.

Velký Bor (Klatovsko) - Zhruba stovka lidí dnes na protest proti zvažované stavbě hlubinného úložiště radioaktivních odpadů v oblasti Březový potok na Klatovsku zablokovala hlavní tah z Plzně na Horažďovice. Na návsi ve Velkém Boru hodinu přecházeli s transparenty a vlajkami silnici a následně diskutovali v kulturním domě. Protestními akcemi, které organizují už 23 let, požadují zapojení obcí do rozhodování o lokalitě, kterou má do roku 2030 vybrat vláda ze čtyř míst v ČR. Přítomni byli starostové všech dotčených obcí v lokalitě. Jejich obyvatelé úložiště, o němž se mluví už 30 let, dál odmítají, zjistila ČTK.

Lidé z Pošumaví budou v sobotu protestovat proti zvažované stavbě hlubinného úložiště radioaktivních odpadů v oblasti Březový potok na Klatovsku. Od 14:00 budou ve Velkém Boru na Klatovsku zhruba hodinu přecházet silnici Plzeň - Horažďovice, po které denně projede kolem 15 000 aut, řekl ČTK starosta Chanovic Petr Čotek (Sdružení pro budoucnost). Protestující požadují zapojení obcí do rozhodování o lokalitě, kterou má do roku 2030 vybrat vláda ze čtyř možností. Dalšími zvažovanými místy pro stavbu úložiště jsou Hrádek a Horka na Třebíčsku a Janoch u Temelína, kde budou v sobotu také protesty obcí a celorepublikové Platformy proti úložišti.

Původně měl chránit svět sto let, teď se jeho životnost smrskla na zlomek. Nad havarovaným čtvrtým blokem černobylské elektrárny se opět stahují mračna.

Obce, úřady, spolky i veřejnost se mohou až do 20. dubna vyjádřit, na jaké konkrétní dopady realizace české vládní koncepce nakládání s radioaktivním odpadem se má zaměřit zahájené hodnocení vlivů na životní prostředí a zda má vůbec proběhnout. Návrh „Koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem v České republice (aktualizace pro období 2025 až 2035 s výhledem po roce 2050)“ vzala na vědomí vláda právě před rokem. Členové Platformy proti hlubinnému úložišti se do připomínkování aktivně zapojí, protože realizace koncepce by znamenala zásadní dopady do života dotčených komunit.

Ve městě Chuej-čou v čínské provincii Kuang-tung se buduje zařízení, které by mohlo nově definovat budoucnost atomové energie. Vědci z Čínské akademie věd staví první megawattový prototyp podkritického reaktoru poháněného urychlovačem, technologie známé jako ADS.

Elektřina je krev vyspělé civilizace, bez ní zanikneme. Jenže fosilní paliva znečišťují prostředí a jejich zásoby jsou omezené, zatímco alternativní zdroje závisí na počasí. Pokud nechceme zničit planetu ani se vrátit do jeskyní, potřebujeme čistou energii nezávislou na slunci a větru. Nejblíže ideálu nejspíš má jaderná energie, strašákem je však nedořešená likvidace vysoce radioaktivního odpadu. Někteří odborníci proto věří v reaktory nové generace, kde je palivem thorium.

Betonový kryt na malém ostrově v Tichém oceánu střeží zasypanou radioaktivní skládku, která se v následujících desetiletích může stát hrozbou pro tamní život. Zvýšená hladina moří totiž může zatopením stavby uvolnit nebezpečné látky do vody. Už nyní vědci zaznamenali malý únik radioaktivity.

Poplatky do jaderného účtu, z něhož je financována Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), letos vzrostly o více než třetinu. Původci radioaktivního odpadu nově zaplatí 88 korun za megawatthodinu (MWh) vyrobené elektřiny v jaderné elektrárně místo dosavadních 55 korun.

Díky zvýšení poplatků pro provozovatele jaderných elektráren by Správa úložišť radioaktivních odpadů měla dostat více peněz do jaderného účtu, na konci minulého roku tam bylo přes 46 miliard korun.

Praha - Poplatky do jaderného účtu, z něhož je financována činnost Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), letos o více než třetinu vzrostly. Nově původci radioaktivního odpadu, tedy především ČEZ, zaplatí 88 korun za megawatthodinu (MWh) vyrobené elektřiny v jaderné elektrárně. Loni ČEZ na poplatcích zaplatil více než 1,76 miliardy korun, letos by to mělo být více. ČTK to sdělili mluvčí SÚRAO Martina Bílá a mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Na konci loňského roku bylo na jaderném účtu přes 46,3 miliardy korun.

Černobylská jaderná elektrárna a její okolí jsou nechvalně proslulé jadernou havárií z 80. let minulého století. I po havárii nicméně zůstaly zbylé tři bloky v provozu, poslední z nich byl trvale odstaven až v roce 2000. V budoucnu by se však výroba elektřiny z jádra mohla do vyloučené zóny opět vrátit. Ukrajinská státní agentura totiž […]

Čína oznámila vývoj unikátního jaderného reaktoru, který by mohl proměnit způsob, jakým lidstvo využívá jadernou energii. Nový systém využívá urychlovač částic k přeměně jaderného odpadu na využitelné palivo. Pokud bude projekt úspěšný, mohl by výrazně snížit množství radioaktivního odpadu a prodloužit životnost jaderného paliva.

Žádný z guvernérů japonských prefektur neuvedl, že by byl ochoten přijmout zeminu z dekontaminačních prací u katastrofou postižené jaderné elektrárny Fukušima - přinejmenším bez dalších informací o bezpečnost a bez podpory od ústřední vlády. Uvedla to japonská tisková agentura Kjódó jako poznatek z vlastního šetření.

Nemocnic jsou po světě miliony. Mnohé z nás však nenapadlo, že se v nich nacházejí životodárné přístroje, které se mohou stát radiologickou časovanou bombou. Už v březnu Netflix do své nabídky přidá brazilskou limitovanou sérii Radiační poplach (Radioactive Emergency), jež nás pohledem do minulosti přiměje uvažovat nad tím, jestli se i tohle může stát v našich městech. (Pokračování textu…)… Zdroj

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) zrušila výběrové řízení na provedení hlubokých vrtů, které chystá při průzkumech území pro plánované hlubinné úložiště radioaktivních odpadů. Jediná podaná nabídka v tendru byla příliš drahá. Nově se tak správa zřejmě pokusí jednotlivé vrty vysoutěžit po etapách. Dokončeno naopak bylo výběrové řízení na geofyzikální průzkum jednotlivých území, sdělila mluvčí SÚRAO Martina Bílá. Se zdržením harmonogramu kvůli zrušení zakázky zatím správa nepočítá.

Všech deset dotčených obcí z Pošumaví, kde stát zvažuje hlubinné úložiště jaderného odpadu, chce posílit práva samospráv při rozhodování o úložišti. Výzvu ke změně zákona, která by to zajistila, pošlou obce týden výzvu nové vládě, vedení ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), poslancům a senátorům. ČTK to řekl starosta Chanovic Petr Čotek (Sdružení pro budoucnost).

Lidé z Pošumaví se v sobotu znovu sešli na protestním pochodu proti vzniku úložiště jaderného odpadu, které by mohl stát vybudovat v lokalitě Březový potok u Chanovic v parku Horažďovická pahorkatina. Asi 400 lidí neodradilo ani zimní počasí, bylo nasněženo a během desetikilometrového pochodu znovu zasněžilo. Podle starosty Chanovic Petra Čotka (Sdružení pro budoucnost) trvá boj proti úložišti v regionu už asi 30 let a i když přípravy postupují, obce se nechtějí vzdát a dál chtějí bojovat o právu mít do stavby úložiště co říct, řekl dnes ČTK. Dnešní protestní pochod byl třiadvacátý v řadě.

Lidé z několika vesnic v Pošumaví budou 10. ledna protestovat proti zvažované stavbě hlubinného úložiště jaderného odpadu i proti průzkumným vrtům, které mají začít…

Lidé z několika vesnic v Pošumaví budou 10. ledna protestovat proti zvažované stavbě hlubinného úložiště jaderného odpadu i proti průzkumným vrtům, které mají začít na jaře. Desetikilometrový pochod povede po pomyslném obvodu stavby v parku Horažďovická pahorkatina, kde by mohly být od roku 2050 trvale ukládány tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Pochody se konají 23 let, loni přišlo rekordních více než 500 lidí. Aktivita obyvatel nepolevuje, řekl ČTK Petr Čotek (Sdružení pro budoucnost), starosta Chanovic z lokality Březový potok, která patří mezi čtyři zvažovaná místa pro úložiště v ČR.

Na návrat Karla Havlíčka (ANO) do funkce ministra průmyslu a obchodu reagují členové Platformy proti úložišti radioaktivního odpadu. O tom, kde úložiště vznikne, má být jasno do roku 2030, fungovat má začít v roce 2050. Ve hře jsou čtyři lokality, z nichž se bude vybírat. Jedna z nich se nachází na Klatovsku na území Plzeňského kraje. Kromě Březového potoka v Pošumaví jde o Janoch u Temelína a Horku s Hrádkem na Vysočině.

Městský soud v Praze zamítl žalobu jihočeských obcí proti rozhodnutí ministerstva životního prostředí, které povolilo v lokalitě Janoch geologický průzkum. Lokalita je jednou ze čtyř, které v ČR připadají v úvahu pro stavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu. Žalobce může nyní podat kasační stížnost na nejvyšší správní soud.

Štít kolem reaktoru černobylské jaderné elektrárny, který počátkem roku zasáhl dron, nemůže dlouhodobě plnit svou funkci. Kvůli vážnému poškození se výrazně zkrátila jeho životnost a omezila schopnost udržet radiaci. Informovala o tom Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE).

Městský soud v Praze začne projednávat žaloby obcí na ministerstvo životního prostředí (MŽP) příští rok. U soudu je podaly všechny čtyři lokality, které podle Správy úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) připadají v úvahu pro stavbu úložiště jaderného odpadu. Kromě Březového potoka v Pošumaví jde o Janoch u Temelína a Horku a Hrádek na Vysočině. Žaloby se budou rozhodovat v různé době, protože je mají různé senáty. První stání v Praze bude mít lokalita Janoch 18. prosince, řekl na setkání obcí z Pošumaví Edvard Sequens, sekretář Platformy proti úložišti a energetický konzultant obcí.

Německo hledá trvalé úložiště jaderného odpadu. Ten by měl zůstat pod zemí nejméně milion let. Pro oblast, ve které by mohlo jednou být, tamní specializovaný úřad, Spolková společnost pro trvalé uložení (BGE), vytipoval 25 procent rozlohy země. Německo rozhodlo o ukončení výroby elektrické energie z jádra v roce 2011 za vlády kancléřky Angely Merkelové.

Měla to být práce, která zajistí klidné živobytí a trochu jistoty. Místo toho přinesla dívkám bolest, znetvoření a smrt. A vedení továrny jen dál tvrdilo, že je všechno v pořádku – a dokonce se snažilo dívky očernit.

Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) obdržela 433 podnětů z takzvaných pocitových map, v nichž obyvatelé z lokalit vytipovaných pro hlubinné úložiště upozorňovali na specifika a problémy jednotlivých míst. Připomínali v nich například kvalitu pitné vody v oblasti nebo místa pro koupání. Podněty nyní zpracují projektanti při další přípravě projektu. Obce v okolí vytipovaných míst se umístění úložiště řadu let brání.

Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) zahajuje s Českou geologickou službou geologické a hydrogeologické mapování lokalit, které připadají v úvahu pro stavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu. V první fázi jde o dvě ze čtyř území, a to Březový potok v Pošumaví na Horažďovicku a Janoch u Temelína. Na lokalitách Horka a Hrádek na Vysočině se ještě čeká na schválení projektu geologických prací krajským úřadem, což by mělo být do několika měsíců, řekl ČTK ředitel SÚRAO Lukáš Vondrovic na Jaderných dnech v Plzni. S hlubinnými vrty podle něj správa začne ve druhé polovině příštího roku, teď v soutěži hledá dodavatele.

Německo čeká jeden z největších silničních transportů jaderného odpadu za několik posledních desetiletí, spolkový úřad pro bezpečnost nakládání s nukleárním odpadem (BASE) vydal souhlas s přepravou 152 kontejnerů s vyhořelým palivem do meziskladu v Ahausu v Severním Porýní-Vestfálsku, informovala agentura DPA. Německo se zcela vzdalo vlastní jaderné energetiky, poslední reaktory odpojilo od sítě v roce 2023.

Německo čeká jeden z největších silničních transportů jaderného odpadu za několik desetiletí. Spolkový úřad pro bezpečnost nakládání s nukleárním odpadem (BASE) vydal souhlas s přepravou 152 kontejnerů s vyhořelým palivem do meziskladu v Ahausu v Severním Porýní-Vestfálsku, informovala agentura DPA. Německo se zcela vzdalo vlastní jaderné energetiky, poslední reaktory odpojilo od sítě v roce 2023.

Odstraňování zbytků jaderného paliva ze třetího bloku japonské jaderné elektrárny Fukušima Daiiči začne nejdříve v roce 2037. Technici pracující na místě jaderné havárie z roku 2011 představili dvě možnosti, jak se k roztaveným zbytkům jaderného paliva dostat.

Norsko zvažuje vstup do jaderné éry – nikoli však klasickými cestami, ale pomocí malých modulárních reaktorů (SMR) nové generace. Memorandum o porozumění právě podepsaly norský developer Ocean-Power AS a dánská jaderná firma Copenhagen Atomics A/S.

Přes 200 pěších a cyklistů včera na Klatovsku kolem Pačejova protestovalo proti vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu, které připravuje stát. Při následné tříhodinové diskusi shodně tvrdili, že všech deset dotčených obcí z lokality Březový potok v Pošumaví bude nadále proti plánované stavbě bojovat, a to až do roku 2030, kdy by mělo být místo vybráno ze čtyř vytipovaných lokalit v ČR. Shodli se, že nejlepší by bylo aktivitu státu zastavit a hledat alternativní řešení, zjistila ČTK.

Lidé z Klatovska se v sobotu odpoledne vydají na další protestní pochody, cyklo a motovyjížďky kolem Pačejova v místech, která připadají v úvahu pro vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu. Na 22. ročníku akce se tradičně setkávají stovky lidí z 31 dotčených sídel z Pošumaví. ČTK to řekl František Kába, předseda spolku Jaderný odpad - děkujeme, nechceme!, který akci pořádá s obcí Maňovice. Letos jde o třetí protestní akci.

Lidé z Klatovska se v sobotu odpoledne vydají na další protestní pochody, cyklo- a motovyjížďky kolem Pačejova v místech, která připadají v úvahu pro…

Půda v okolí Černobylu na Ukrajině byla kvůli havárii v roce 1986 nevyužitelná. Nové výzkumy naznačují, že se na ní dají opět pěstovat plodiny.

Obce, které jsou vytipovány pro výstavbu hlubinného úložiště radioaktivního odpadu, se chtějí soudně bránit geologickým průzkumům. Obce z lokality Březový potok z Pošumaví a Janoch od Temelína už žalobu na ministerstvo životního prostředí (MŽP) podaly k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) v předchozích týdnech. Dalším krokem odpůrců úložiště je chystaná stížnost k výboru mezinárodní Aarhuské úmluvy. Informovala o tom Platforma proti hlubinnému úložišti, která zastupuje obce a spolky. Úřady ke stížnostem obcí uvedly, že dosud bylo rozhodnuto pouze o průzkumu oblastí.

Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) na začátku června spustila ve všech čtyřech potenciálních lokalitách připravovaného hlubinného úložiště radioaktivních odpadů projekt takzvaných pocitových map. Lidé z lokalit na nich mohou upozorňovat na specifika a problémy jednotlivých míst. SÚRAO uvedla, že výsledky z map chce následně využít při rozhodování o umístění povrchového areálu a infrastruktury budoucího úložiště. Obce v okolí vytipovaných míst se umístění úložiště řadu let brání.

Obce kolem Březového potoka na Klatovsku, kde by mohlo vzniknout úložiště radioaktivního odpadu, podaly žalobu na ministerstvo životního prostředí. Nesouhlasí totiž s geologickým průzkumem, který resort povolil. Jejich krok podpořil i plzeňský hejtman Kamal Farhan (ANO).

Správa úložišť jaderného odpadu zkoumá pomocí pocitových map specifika jednotlivých vytipovaných míst. Obyvatelé z okolí mají možnost se vyjádřit do konce června. Výsledky mají pomoct při rozhodování o umístění povrchového areálu.

Všech deset obcí z oblasti Březový potok u Horažďovic na Klatovsku, na jejichž území by mohlo vzniknout hlubinné úložiště radioaktivních odpadů, podá do konce tohoto týdne žalobu na ministerstvo životního prostředí (MŽP). Nesouhlasí s tím, že povolilo geologický průzkum a výzkum oblasti, který by měl trvat až dva roky. Žaloba zahrnuje návrh na odkladný účinek zahájení průzkumných vrtů, řekl ČTK starosta Horažďovic a zástupce Platformy proti úložišti Michael Forman (Občané HD).

Dánsko zvažuje zrušení zákazu využívání jaderné energie, který platí od roku 1985, což by znamenalo zásadní změnu v jeho dosavadní energetické politice orientované především na větrnou a solární energii.

Francouzská agentura pro nakládání s radioaktivním odpadem Andra zveřejnila aktualizovaný odhad celkových nákladů na výstavbu, provoz a uzavření hlubinného geologického úložiště Cigéo. Projekt, který má být realizován v jílovém podloží poblíž obce Bure ve východní Francii, představuje klíčový prvek národní strategie pro dlouhodobé uložení vysoce a středně aktivních radioaktivních odpadů s dlouhým poločasem rozpadu.

Ve Velkém Boru na Klatovsku se dnes sešli lidé na další protestní akci proti záměru vybudovat v oblasti Březový potok jaderné úložiště. Březový potok je jednou ze čtyř lokalit, které vláda pro svůj záměr prověřuje. Místní lidé jsou ale proti. Dnes proto v rámci akce Den proti úložišti blokovali průjezd obcí, když opakovaně s transparenty přecházeli silnici Plzeň - Horažďovice. Akce se ale obešla bez komplikací, zúčastnilo se jí asi 150 lidí, řekl dnes ČTK starosta Velkého Boru Václav Zábranský (nez.).

O víkendu budou v Česku podeváté Dny proti úložišti. V sobotu bude protestní akce v území Březový potok v Pošumaví a v neděli v lokalitách Horka a Hrádek na Vysočině, které jsou také zvažované pro umístění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Cílem je vyjádřit nesouhlas s dosavadním přístupem státu při výběru finální a záložní lokality a upozornit na požadavky dotčených samospráv a obyvatel, které jsou podle Platformy proti hlubinnému úložišti dlouhodobě přehlížené.

Obce v Pošumaví žalují stát kvůli plánům na stavbu hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Ani po letech ujišťování od vědců nevěří, že stavba bude bezpečná.

Deset obcí z oblasti Březový potok u Horažďovic na Klatovsku se chystá podat žalobu na ministerstvo životního prostředí. Důvodem je povolení geologického průzkumu a…