Radioaktivní odpad

Štít kolem reaktoru černobylské jaderné elektrárny, který počátkem roku zasáhl dron, nemůže dlouhodobě plnit svou funkci. Kvůli vážnému poškození se výrazně zkrátila jeho životnost a omezila schopnost udržet radiaci. Informovala o tom Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE).

Městský soud v Praze začne projednávat žaloby obcí na ministerstvo životního prostředí (MŽP) příští rok. U soudu je podaly všechny čtyři lokality, které podle Správy úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) připadají v úvahu pro stavbu úložiště jaderného odpadu. Kromě Březového potoka v Pošumaví jde o Janoch u Temelína a Horku a Hrádek na Vysočině. Žaloby se budou rozhodovat v různé době, protože je mají různé senáty. První stání v Praze bude mít lokalita Janoch 18. prosince, řekl na setkání obcí z Pošumaví Edvard Sequens, sekretář Platformy proti úložišti a energetický konzultant obcí.

Německo hledá trvalé úložiště jaderného odpadu. Ten by měl zůstat pod zemí nejméně milion let. Pro oblast, ve které by mohlo jednou být, tamní specializovaný úřad, Spolková společnost pro trvalé uložení (BGE), vytipoval 25 procent rozlohy země. Německo rozhodlo o ukončení výroby elektrické energie z jádra v roce 2011 za vlády kancléřky Angely Merkelové.

Měla to být práce, která zajistí klidné živobytí a trochu jistoty. Místo toho přinesla dívkám bolest, znetvoření a smrt. A vedení továrny jen dál tvrdilo, že je všechno v pořádku – a dokonce se snažilo dívky očernit.

Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) obdržela 433 podnětů z takzvaných pocitových map, v nichž obyvatelé z lokalit vytipovaných pro hlubinné úložiště upozorňovali na specifika a problémy jednotlivých míst. Připomínali v nich například kvalitu pitné vody v oblasti nebo místa pro koupání. Podněty nyní zpracují projektanti při další přípravě projektu. Obce v okolí vytipovaných míst se umístění úložiště řadu let brání.

Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) zahajuje s Českou geologickou službou geologické a hydrogeologické mapování lokalit, které připadají v úvahu pro stavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu. V první fázi jde o dvě ze čtyř území, a to Březový potok v Pošumaví na Horažďovicku a Janoch u Temelína. Na lokalitách Horka a Hrádek na Vysočině se ještě čeká na schválení projektu geologických prací krajským úřadem, což by mělo být do několika měsíců, řekl ČTK ředitel SÚRAO Lukáš Vondrovic na Jaderných dnech v Plzni. S hlubinnými vrty podle něj správa začne ve druhé polovině příštího roku, teď v soutěži hledá dodavatele.

Německo čeká jeden z největších silničních transportů jaderného odpadu za několik posledních desetiletí, spolkový úřad pro bezpečnost nakládání s nukleárním odpadem (BASE) vydal souhlas s přepravou 152 kontejnerů s vyhořelým palivem do meziskladu v Ahausu v Severním Porýní-Vestfálsku, informovala agentura DPA. Německo se zcela vzdalo vlastní jaderné energetiky, poslední reaktory odpojilo od sítě v roce 2023.

Německo čeká jeden z největších silničních transportů jaderného odpadu za několik desetiletí. Spolkový úřad pro bezpečnost nakládání s nukleárním odpadem (BASE) vydal souhlas s přepravou 152 kontejnerů s vyhořelým palivem do meziskladu v Ahausu v Severním Porýní-Vestfálsku, informovala agentura DPA. Německo se zcela vzdalo vlastní jaderné energetiky, poslední reaktory odpojilo od sítě v roce 2023.

Odstraňování zbytků jaderného paliva ze třetího bloku japonské jaderné elektrárny Fukušima Daiiči začne nejdříve v roce 2037. Technici pracující na místě jaderné havárie z roku 2011 představili dvě možnosti, jak se k roztaveným zbytkům jaderného paliva dostat.

Norsko zvažuje vstup do jaderné éry – nikoli však klasickými cestami, ale pomocí malých modulárních reaktorů (SMR) nové generace. Memorandum o porozumění právě podepsaly norský developer Ocean-Power AS a dánská jaderná firma Copenhagen Atomics A/S.

Přes 200 pěších a cyklistů včera na Klatovsku kolem Pačejova protestovalo proti vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu, které připravuje stát. Při následné tříhodinové diskusi shodně tvrdili, že všech deset dotčených obcí z lokality Březový potok v Pošumaví bude nadále proti plánované stavbě bojovat, a to až do roku 2030, kdy by mělo být místo vybráno ze čtyř vytipovaných lokalit v ČR. Shodli se, že nejlepší by bylo aktivitu státu zastavit a hledat alternativní řešení, zjistila ČTK.

Lidé z Klatovska se v sobotu odpoledne vydají na další protestní pochody, cyklo a motovyjížďky kolem Pačejova v místech, která připadají v úvahu pro vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu. Na 22. ročníku akce se tradičně setkávají stovky lidí z 31 dotčených sídel z Pošumaví. ČTK to řekl František Kába, předseda spolku Jaderný odpad - děkujeme, nechceme!, který akci pořádá s obcí Maňovice. Letos jde o třetí protestní akci.

Lidé z Klatovska se v sobotu odpoledne vydají na další protestní pochody, cyklo- a motovyjížďky kolem Pačejova v místech, která připadají v úvahu pro…

Půda v okolí Černobylu na Ukrajině byla kvůli havárii v roce 1986 nevyužitelná. Nové výzkumy naznačují, že se na ní dají opět pěstovat plodiny.

Obce, které jsou vytipovány pro výstavbu hlubinného úložiště radioaktivního odpadu, se chtějí soudně bránit geologickým průzkumům. Obce z lokality Březový potok z Pošumaví a Janoch od Temelína už žalobu na ministerstvo životního prostředí (MŽP) podaly k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) v předchozích týdnech. Dalším krokem odpůrců úložiště je chystaná stížnost k výboru mezinárodní Aarhuské úmluvy. Informovala o tom Platforma proti hlubinnému úložišti, která zastupuje obce a spolky. Úřady ke stížnostem obcí uvedly, že dosud bylo rozhodnuto pouze o průzkumu oblastí.

Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) na začátku června spustila ve všech čtyřech potenciálních lokalitách připravovaného hlubinného úložiště radioaktivních odpadů projekt takzvaných pocitových map. Lidé z lokalit na nich mohou upozorňovat na specifika a problémy jednotlivých míst. SÚRAO uvedla, že výsledky z map chce následně využít při rozhodování o umístění povrchového areálu a infrastruktury budoucího úložiště. Obce v okolí vytipovaných míst se umístění úložiště řadu let brání.

Obce kolem Březového potoka na Klatovsku, kde by mohlo vzniknout úložiště radioaktivního odpadu, podaly žalobu na ministerstvo životního prostředí. Nesouhlasí totiž s geologickým průzkumem, který resort povolil. Jejich krok podpořil i plzeňský hejtman Kamal Farhan (ANO).

Správa úložišť jaderného odpadu zkoumá pomocí pocitových map specifika jednotlivých vytipovaných míst. Obyvatelé z okolí mají možnost se vyjádřit do konce června. Výsledky mají pomoct při rozhodování o umístění povrchového areálu.

Všech deset obcí z oblasti Březový potok u Horažďovic na Klatovsku, na jejichž území by mohlo vzniknout hlubinné úložiště radioaktivních odpadů, podá do konce tohoto týdne žalobu na ministerstvo životního prostředí (MŽP). Nesouhlasí s tím, že povolilo geologický průzkum a výzkum oblasti, který by měl trvat až dva roky. Žaloba zahrnuje návrh na odkladný účinek zahájení průzkumných vrtů, řekl ČTK starosta Horažďovic a zástupce Platformy proti úložišti Michael Forman (Občané HD).

Dánsko zvažuje zrušení zákazu využívání jaderné energie, který platí od roku 1985, což by znamenalo zásadní změnu v jeho dosavadní energetické politice orientované především na větrnou a solární energii.

Francouzská agentura pro nakládání s radioaktivním odpadem Andra zveřejnila aktualizovaný odhad celkových nákladů na výstavbu, provoz a uzavření hlubinného geologického úložiště Cigéo. Projekt, který má být realizován v jílovém podloží poblíž obce Bure ve východní Francii, představuje klíčový prvek národní strategie pro dlouhodobé uložení vysoce a středně aktivních radioaktivních odpadů s dlouhým poločasem rozpadu.

Ve Velkém Boru na Klatovsku se dnes sešli lidé na další protestní akci proti záměru vybudovat v oblasti Březový potok jaderné úložiště. Březový potok je jednou ze čtyř lokalit, které vláda pro svůj záměr prověřuje. Místní lidé jsou ale proti. Dnes proto v rámci akce Den proti úložišti blokovali průjezd obcí, když opakovaně s transparenty přecházeli silnici Plzeň - Horažďovice. Akce se ale obešla bez komplikací, zúčastnilo se jí asi 150 lidí, řekl dnes ČTK starosta Velkého Boru Václav Zábranský (nez.).

O víkendu budou v Česku podeváté Dny proti úložišti. V sobotu bude protestní akce v území Březový potok v Pošumaví a v neděli v lokalitách Horka a Hrádek na Vysočině, které jsou také zvažované pro umístění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Cílem je vyjádřit nesouhlas s dosavadním přístupem státu při výběru finální a záložní lokality a upozornit na požadavky dotčených samospráv a obyvatel, které jsou podle Platformy proti hlubinnému úložišti dlouhodobě přehlížené.

Obce v Pošumaví žalují stát kvůli plánům na stavbu hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Ani po letech ujišťování od vědců nevěří, že stavba bude bezpečná.

Deset obcí z oblasti Březový potok u Horažďovic na Klatovsku se chystá podat žalobu na ministerstvo životního prostředí. Důvodem je povolení geologického průzkumu a…

Všech deset obcí z oblasti Březový potok u Horažďovic na Klatovsku, na jejichž území by mohlo vzniknout hlubinné úložiště radioaktivních odpadů, se dohodlo, že podají žalobu na ministerstvo životního prostředí (MŽP). Nesouhlasí s tím, že povolilo geologický průzkum a výzkum oblasti, který by měl trvat zhruba dva roky. ČTK to řekl starosta Chanovic Petr Čotek (Sdružení pro budoucnost). Úřady zatím žalobu nekomentovaly, připomněly však, že dosud bylo rozhodnuto pouze o průzkumu oblastí.

Obce z lokalit Březový potok na Klatovsku a Janoch u Temelína neuspěly s rozkladem proti stanovení průzkumných území pro plánované hlubinné úložiště radioaktivních odpadů. Zamítlo ho ministerstvo životního prostředí, informovala ČTK mluvčí Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Martina Bílá. Pravomocné stanovení průzkumných území je podle ní důležitým krokem k výběru finální a záložní lokality pro hlubinné úložiště. Obce se úložišti dlouhodobě brání a nyní zvažují dalši postup.

Krajský úřad na Vysočině po odvolání obcí z lokality Hrádek zrušil výjimku, která umožňovala Správě úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) provádět geologické práce v tomto území. ČTK to sdělil právní zástupce obcí Luboš Kliment. Hrádek patří mezi čtyři území v ČR vytipovaná pro vznik hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Vyjádření správy úložišť ČTK zjišťuje.

Plzeňský kraj se rozhodl podpořit obce z Pošumaví v jejich boji proti plánovanému hlubinnému úložišti jaderného odpadu. Vedení kraje slíbilo, že bude plně respektovat…

Na venkov za krásnou přírodou. To byl důvod, proč jsem se z města stěhovala. Bydlím na okraji CHKO, koukám na větrnou elektrárnu a brzy budu koukat i na solární park. Nyní mi navíc chtějí za humny založit skládku radioaktivního odpadu.

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí, známá pod zkratkou EPA, přijala 23. prosince rozhodnutí, kterým povolila na Floridě výstavbu testovacího úseku silnice za použití chemické látky známé jako fosfosádra, která je odpadem vznikajícím při výrobě hnojiv.

Začátkem října 1957 do dvou desítek vesnic na východním úpatí Uralu naběhli vojáci. Evakuovali zděšené lidi, stříleli zvířata, zapalovali domy a pole. Věřili, že řeší epidemii neznámé nemoci.

Nejnebezpečnější část odpadu z jaderných elektráren by mohla najít své místo v unikátním typu elektráren, které by využívaly zkušeností z velkých vědeckých experimentů.

Obce z lokality Hrádek na Jihlavsku, která je jednou ze čtyř vytipovaných oblastí v ČR pro vznik hlubinného úložiště radioaktivního odpadu, si stěžují na činnost Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Jejich advokát Luboš Kliment tvrdí, že správa v lokalitě nezákonně provádí geologické práce, ačkoliv rozhodnutí ministerstva životního prostředí (MŽP) o stanovení průzkumných území zatím není pravomocné. Obrátil se kvůli tomu i na ministerstvo životního prostředí, které podle něj postup správy prověří. SÚRAO podle své mluvčí Martiny Bílé nebude nyní Klimentova tvrzení komentovat, vyjádření ministerstva ČTK zjišťuje.

I když Německo odstavilo již veškeré své jaderné elektrárny, země stále nevyřešila otázku budoucího úložiště radioaktivních odpadů. Kromě použitého jaderného paliva se rovněž jedná o radioaktivní odpad z výzkumných projektů a průmyslových procesů.

Obce z Pošumaví, které je v ČR jednou ze čtyř vytipovaných oblastí pro vznik hlubinného úložiště radioaktivního odpadu, podaly odvolání proti rozhodnutí ministerstva životního prostředí (MŽP), jímž povolilo geologický průzkum lokality Březový potok na Klatovsku. Novinářům to řekl starosta Horažďovic a mluvčí Platformy proti úložišti Michael Forman (Občané HD). Rozklad proti vydanému rozhodnutí MŽP podaly podle dnešního vyjádření také obce z lokality Hrádek na Vysočině.

Obce, v jejichž katastru by mohlo být úložiště radioaktivního odpadu, se odvolají k ministru životního prostředí proti povolení průzkumu dotčeného území. Jde o lokality v Březovém potoku v Pošumaví, Janochu u Temelína na Českobudějovicku a Horce na Třebíčsku. ČTK to řekl Eduard Sequens z Platformy proti úložišti.

Obce, v nichž je úložiště radioaktivního odpadu nebo bylo vymezeno průzkumné území pro hlubinné úložiště, dostanou vyšší kompenzace. Vláda dnes schválila valorizaci příspěvků z tzv. jaderného účtu o 43,3 procenta. Zohlednila přitom inflaci z posledních pěti let. Vyplývá to z výsledků dnešního jednání vlády. Výše ročního příspěvku je odvozena od velikosti území a objemu uloženého odpadu. Od roku 2015 stát zasaženým obcím vyplatil v souhrnu několik stovek milionů korun.

Otevřený dopis novému ministrovi průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi (STAN) napsali zástupci Platformy proti hlubinnému úložišti. Připomněli mu, že po jeho předchůdci zůstaly nesplněné sliby z programového prohlášení vlády, kdy sliboval posílení práva dotčených obcí při případném rozhodování o umístění hlubinného úložiště.

Povolení průzkumných území pro geologické práce pro vyhledávání jaderného úložiště na lokalitách Březový potok v Pošumaví, Janoch u Temelína na Českobudějovicku a Horka na Třebíčsku ze strany ministerstva životního prostředí neznamená, že Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) může zahájit zpožděné geologické práce. Dotčené obce po prostudování rozhodnutí zváží odvolání k ministrovi Petrovi Hladíkovi. A mnohé jsou odhodlané bránit se i soudní cestou. Uvedla to ve své tiskové zprávě Platforma proti hlubinnému úložišti.

Tři obce, v jejichž katastru by mohlo být úložiště radioaktivního odpadu, zvažují, že se odvolají proti povolení průzkumu dotčeného území k ministrovi životního prostředí. Průzkum má přispět ke konečnému výběru lokality, v níž úložiště nakonec vznikne. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) rozhodne, zda úložiště bude v Březovém potoku v Pošumaví, Janochu u Temelína na Českobudějovicku, nebo Horce na Třebíčsku. O možném odvolání obcí dnes informovala v tiskové zprávě Platforma pro úložiště. Obce jsou odhodlané se bránit i u soudu.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) povolilo průzkum na třech místech zvažovaných pro vybudování úložiště radioaktivního odpadu. Jde o lokality Horka na Třebíčsku, Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku. ČTK o tom informovala Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), která o povolení loni v únoru požádala. Ve vytipovaných místech provede například hloubkové vrty. Dotčeným obcím budou vyplácené příspěvky, které mohou využít podle svého uvážení.

Ministerstvo životního prostředí povolilo provedení průzkumu v lokalitách Horka na Vysočině, Březový potok na Klatovsku a Janoch nedaleko Temelína v Jihočeském kraji. Proti povolení průzkumu se dotčené obce budou moci odvolat. V jedné z lokalit by mohlo vzniknout hlubinné úložiště pro radioaktivní odpad.

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) tento týden otevřela obnovené infocentrum věnované úložišti v bývalém dole Bratrství v Jáchymově. Od vzniku úložiště, kam se ukládají radioaktivní odpady ze zdravotnictví, průmyslu nebo výzkumu, je to letos 50 let. Jestli bude sloužit pro ukládání nadále, se teprve rozhodne, řekl dnes při otevření infocentra ředitel SÚRAO Lukáš Vondrovic.

Společnost Moltex Energy Canada oznámila, že výsledky nového výzkumu potvrzují „jedinečnou schopnost“ jejího stabilního solného reaktoru Wasteburner (SSR-W) likvidovat vyhořelé jaderné palivo. Tento výzkum podporuje vývoj reaktoru, který může „významně snížit množství jaderného odpadu a současně vyrábět čistou energii“.

Policie navrhla obžalovat obviněné v kauze zmanipulování veřejných zakázek Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Uvedla to Barbora Kudláčková z Národní centrály proti organizovanému zločinu. Kriminalisté stíhají pět lidí a dvě firmy. Některým obviněným hrozí v případě prokázání viny až desetileté tresty vězení.

Městys Dolní Cerekev na Jihlavsku podal ústavní stížnost kvůli dosavadnímu řešení námitky obcí o možné podjatosti ministra životního prostředí a jeho ministerstva v procesu přípravy stavby hlubinného úložiště radioaktivních odpadů. Ministerstvo vyřizuje žádosti Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) o stanovení průzkumných území pro úložiště. Mluvčí ministerstva Veronika Krejčí ČTK sdělila, že v současné chvíli situaci nebudou komentovat a počkají na posouzení stížnosti Ústavním soudem.

V Itálii hlásí posun v konečném vypořádání se s pozůstatky jaderné elektrárny Garigliano, která ukončila svůj provoz v 80. letech. V areálu bývalé výrobny začaly práce na dalším dočasném skladišti jaderného odpadu, respektive odpadu vzniklého demontáží elektrárny. Projekt nazvaný DT2 je jedním z mnoha mezistupňů před vytvořením permanentního úložiště, které však stále není k dispozici.

Finsko jako první na světě finišuje přípravy na spuštění trvalého hlubinného úložiště vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Zařízení nazvané Onkalo vyrostlo na jihozápadě země v těsné blízkosti elektrárny Olkiluoto. Než úložiště zahájí na podzim zkušební provoz, mohl se s kamerou do přísně střeženého zařízení podívat i štáb Novinek.

Než se klimatické změny staly realitou, zdálo se, že pohřbívání radioaktivního materiálu do země je dobrý nápad. Teď už to tak ale nevypadá a termín poločasu rozpadu a úniku, vzbuzuje obavy odborníků z celého světa.

Rožná I. na Žďársku je bývalý uranový důl. Dnes slouží jeho infrastruktura mj. vědcům - v podzemních chodbách si v hloubce více než 500 metrů zřídili výzkumné pracoviště. Sedmým rokem v něm provádějí experimenty související s plánovanou stavbou hlubinného úložiště vyhořelého jaderného odpadu. Co v důlním díle zkoumají, jak jejich laboratoř vypadá a co všechno musejí absolvovat, když do ní chtějí sfárat? Otestovali jsme to s kamerou Novinek.

Úložiště jaderného odpadu by mělo na půdu minimální enviromentální dopady a v Evropě se lepší varianty nakládaní s radioaktivním dopadem nenabízejí, řekl ČTK Jan Rohovec z Geologického ústavu Akademie věd ČR. Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) aktuálně prověřuje v Česku čtyři místa, kde by mohlo úložiště za 100 miliard korun vzniknout. A to lokality Horka a Hrádek na Vysočině, Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku. Většina dotčených obcí se dlouhodobě proti výstavbě vyhraňuje.

O umístění a vybudování hlubinného úložiště radioaktivního odpadu rozhodne pouze vláda, ale po předjednání s dotčenými obcemi, kterým kabinet může stanovit kompenzace. Počítá s tím zákon, který ve čtvrtek podepsal prezident Petr Pavel. Na webu o tom informoval Hrad. Zákon obcím nedává po finském vzoru možnost vetovat stavbu úložiště na jejich území, podle kabinetu by to bylo v českých podmínkách neuskutečnitelné.

O umístění a vybudování hlubinného úložiště radioaktivního odpadu rozhodne pouze vláda, ale po předjednání s dotčenými obcemi, kterým kabinet může stanovit kompenzace. Počítá s tím zákon, který ve čtvrtek podepsal prezident Petr Pavel. Na svém webu o tom v pátek informoval Hrad.

Platforma proti hlubinnému úložišti radioaktivního odpadu se obává toho, že případná stavba více jaderných bloků v ČR výrazně zvýší požadavky na množství radioaktivních odpadů, které má úložiště pojmout. Vláda rozhodnutím z minulé středy poptat po firmách EDF a KHNP závazné nabídky až na čtyři nové velké jaderné reaktory mění také parametry budoucího úložiště vyhořelého jaderného paliva. Řekl to Michael Forman, starosta Horažďovic (Občané HD) a mluvčí platformy, která sdružuje obce a spolky ze všech čtyř lokalit zvažovaných pro stavbu úložiště v ČR. Finální místo má být jasné v roce 2028.

Kontrola parlamentních komor při rozhodování o úložišti jaderného odpadu, kterou v úterý neschválila Sněmovna, mohla procesu navrátit větší důvěru, řekl ČTK Zdeněk Dvořák (nestraník), starosta Dolní Cerekve na Jihlavsku. Podle něj se stát k obcím dotčeným tímto záměrem obrací zády a ty musí být velmi obezřetné. Na Vysočině jsou dvě ze čtyř území vytipovaných v ČR správou úložišť pro úložiště, Horka a Hrádek. Obce v obou místech se úložišti dlouhodobě brání.