Radioaktivní odpad

Platforma sdružující odpůrce hlubinného úložiště jaderného odpadu zásadně nesouhlasí s novým plánem Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Ta hodlá podat na počátku roku 2023 nové žádosti o stanovení průzkumných území pro vyhledávání hlubinného úložiště vysoce radioaktivních odpadů, protože nebyl přijat slíbený zákon, který by posílil práva obcí.

Nejvyšší správní soud (NSS) odmítl kasační stížnost devíti obcí z okolí Horky na Třebíčsku, což je jedna z lokalit zvažovaných pro trvalé uložení vyhořelého jaderného paliva. Radnice s vybudováním hlubinného úložiště nesouhlasí. Stížnost konkrétně směřovala proti usnesení, kterým vláda v prosinci 2020 zúžila výběr možných lokalit na čtyři, schválila plány Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) a aktualizovala některé úkoly a navazující kroky v přípravě. ČTK to zjistila z úřední desky.

Správa úložišť radioaktivních odpadů, zkráceně SÚRAO, se bude soudit s plzeňskou společností Škoda JS. Předmětem sporu jsou opožděné dodávky kontejnerů pro uložení jaderného odpadu. Na přímý dotaz však obě strany sporu tvrdí, že jde prakticky jen o „detail“ – výši odškodnění za opožděnou dodávku kontejnerů.

Poslanci z kontrolního výboru žádají ministra průmyslu Jozefa Síkelu (za STAN), aby připravil novelu atomového zákona, která zvýší poplatky pro producenty jaderného odpadu na takzvaný jaderný účet. Důvodem jsou vyšší náklady Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) spojené s přípravou a výstavbou hlubinného úložiště jaderného odpadu. Výbor současně vyzval ředitele SÚRAO Lukáše Vondrovice, aby urychlil výběr jedné ze čtyři lokalit vytipovaných pro úložiště. Ve hře jsou čtyři lokality, výběr má být potvrzen do roku 2030. Obce se stavbě úložiště dlouhodobě brání.

Platforma proti hlubinnému úložišti jaderného odpadu sdružující 51 měst, obcí a spolků chce vyzvat ke schůzce Lukáše Vondrovice, nového ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Ten byl jmenován do funkce poté co jeho předchůdce Jan Prachař skončil po policejním obvinění z manipulace s veřejnými zakázkami ve vazbě.

Spojené království vyrábí elektřinu z jádra už od roku 1956. Ačkoliv plánuje stavbu nových jaderných zdrojů, musí se zároveň vyrovnat i se starou jadernou zátěží. Náklady na řešení se odhadují až na 260 miliard liber.

Švýcarsko na počátku tohoto týdne vybralo preferovanou lokalitu pro výstavbu úložiště jaderného odpadu. Náklady na výstavbu úložiště, které má sloužit pro veškerý radioaktivní odpad s původem ve Švýcarsku, jsou odhadovány na 20 mld. švýcarských franků (cca 510 mld. Kč).

Je vysoce smrtelný a zcela bezpečný. Uložený v hlubokých, úžasně čistých, modře osvětlených rybnících pod švédským venkovem.

K jádru se v posledních měsících upíná čím dál více pozornosti. Spolehlivý zdroj energie s sebou nese ale jeden zásadní problém. Osudu jaderného odpadu se věnují vědci desítky let, my bychom se mohli inspirovat u Švédů.

Nizozemská Ústřední organizace pro radioaktivní odpady požádala tamní jaderný dozor o změnu povolení, která by umožnila výstavbu nové multifunkční budovy pro skladování nízko a středněaktivního odpadu v areálu v Nieuwdorpu v nizozemské obci Borsele. Informoval o tom server World Nuclear News.

Představte si, že nikdy v životě nebudete muset dobíjet nebo vyměňovat baterii.

Důvěra starostů i obyvatel obcí z vybraných lokalit ohrožených stavbou hlubinného úložiště vysoce radioaktivních odpadů dostala další ránu, když ve vazbě skončil ještě s dalšími lidmi ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Jan Prachař. Platforma proti hlubinnému úložišti požaduje, aby politici splnili své sliby a legislativně posílili práva obcí při hledání a povolování úložiště.

Důvěra obcí, kde by mohlo být úložiště jaderných odpadů, v postupy státní Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) výrazně klesla. Důvodem je vazební stíhání šéfa správy Jana Prachaře a dalších, kteří jsou obviněni z manipulace s veřejnými zakázkami. ČTK to řekl Petr Klásek, starosta obce Chanovice a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti. Mluvčí SÚRAO Martina Bílá dnes ČTK řekla, že se k věci nebude kvůli probíhajícímu vyšetřování vyjadřovat.

Kraj Vysočina a obce na Vysočině, na jejichž území by mohlo být hlubinné úložiště radioaktivního odpadu, se dohodly na společném postupu při jednání o úložišti. Memorandum o spolupráci schválila krajská rada. Podle náměstkyně hejtmana Hany Hajnové (Piráti) by měly být obce a kraj jednotné při přípravě zákona o zvláštních řízeních souvisejících s úložištěm i při aktualizaci koncepce nakládání s radioaktivními odpady.

Ukládání radioaktivního odpadu nad zemí je riskantní záležitost. Švýcaři se proto rozhodli, že jej budou pohřbívat hluboko pod zemí. Nyní svůj úmysl zkoumají na Mezinárodní laboratoř Mont Terri, která se nachází 300 metrů pod povrchem. Podle odborníků trvá 200 000 let, než se radioaktivita nejtoxičtějšího odpadu vrátí na přirozenou úroveň, píše se na webu Techxplore.

Obyvatelé deseti obcí z Pošumaví, v jejichž katastrech stát zvažuje stavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu, dnes proti tomuto záměru opět protestovali. Už 19 let požadují po státu, aby posílil práva obcí při rozhodování o výběru lokality, v ČR jsou ve hře čtyři. S návrhem zákona ministerstva průmyslu nejsou spokojeni. Štafetu Den proti úložišti, k níž se na trase do Horažďovic přidávali lidé z dotčené lokality Březový potok, běželo 280 místních. V cíli na náměstí v Horažďovicích pak vystoupili starostové.

Proti úložišti vyhořelého radioaktivního odpadu z jaderných elektráren budou v sobotu 9. dubna protestovat starostové i lidé na šestém ročníku Dne proti úložišti. Po přestávce vynucené pandemií koronaviru se uskuteční ve čtyřech lokalitách, jež byly mezi původními devíti možnými místy pro případné hlubinné úložiště vysoce radioaktivních odpadů. Akce má poukázat na fakt, že výběr místa pro úložiště se dosud odehrával bez ohledu na obce a že strany koalice neplní své předvolební sliby ani programové prohlášení vlády, informoval dnes ČTK mluvčí platformy a starosta Chanovic na Klatovsku Petr Klásek.

„Černobyl“ je v podstatě synonymem jaderné katastrofy, ke které došlo 26. dubna 1986 následkem havárie jaderného reaktoru. Radioaktivní mrak zamořil nejen Ukrajinu, Bělorusko i část Ruska, ale své zhoubné účinky trousil dál na své cestě do Evropy. Je Černobyl jen hořkou vzpomínkou, nebo se stal opět možnou hrozbou?

Německá společnost Uniper Anlagenservice GmbH se stala první společností, která dokončila rozebírání, rozřezávání a ukládání dvou reaktorových nádob do obalových souborů během jednoho roku. V prosinci 2021 bylo dokončeno rozebírání švédského reaktoru Barsebäck 1 a německého Neckarwestheim 1. Společnost Uniper Anlagenservice je dceřinou společností Uniper zaměřující se na rozebírání jaderných elektráren.

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) mechanicky vyčistila a upravila speciální vrty na Litoměřicku, aby byly splňeny vysoké nároky na bezpečnost.

Skandinávská země buduje první trvalé úložiště jaderného odpadu na světě. Úložiště jaderného odpadu, nazývané Onkalo, což ve finštině znamená „hluboká jáma“, má být otevřeno v roce 2024, píše server Science.

Ministerstvo průmyslu dopracovalo návrh nového zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu. Pokud by jej vláda v této podobě přijala, nedojde k naplnění slibů daných obecním samosprávám. Shodli se na tom členové Platformy proti hlubinnému úložišti. To by mělo vzniknout v jedné ze čtyř vytipovaných lokalit na území ČR.

Železnogorsk vznikl v roce 1950 jako tajné město, kde místní reaktor téměř 50 let produkoval vojensky využitelné plutonium. Prosperuje i dnes.

Jaderná energie by mohla být zásadní pro odstavení světa od fosilních paliv jako jsou uhlí, ropa a zemní plyn. Je však obtížné vypořádat se s odpadem, který produkuje. Proto je často důvodem, proč se jaderná energie nestala tak populární, jak by možná měla být.

Švédská vláda povolila vybudovat trvalé úložiště vyhořelého jaderného paliva ve Forsmarku a enkapsulační závod. Švédsko se tak po Finsku stalo teprve druhou zemí na světě, která dosáhla tohoto milníku. Švédská vláda ve čtvrtek povolila vybudování trvalého úložiště, označovaného Clink, ve Forsmarku obci Östhammar a meziskladu a enkapsulačního závodu Clab v Oskarshamnu.

Obyvatelé Pošumaví v sobotu opět protestovali proti zvažované stavbě hlubinného úložiště jaderného odpadu. Desetikilometrový 19. ročník pochodu K uctění a zachování přírody a života vedl po pomyslném obvodu stavby, kde by mohly být od roku 2065 trvale a v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Z Chanovic vyšlo přes 350 lidí bez transparentů.

Už po devatenácté budou v sobotu nejen obyvatelé pošumavských vesnic protestovat proti zvažované stavbě hlubinného úložiště jaderného odpadu poblíž lokality Březový potok na Klatovsku. Devítikilometrový pochod povede po pomyslném obvodu stavby, kde by mohly být od roku 2065 trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Podle původních opatření se pochodu směli zúčastnit jen lidé s platným očkováním nebo po prodělané nemoci COVID. Později byla opatření na základě aktuálních vládních nařízení zmírněna vzhledem k tomu, že se jedná o venkovní sportovní pěší akci.

Obyvatelé pošumavských vesnic budou v sobotu podevatenácté protestovat proti zvažované stavbě hlubinného úložiště jaderného odpadu. Devítikilometrový pochod povede po pomyslném obvodu stavby, kde by měly být od roku 2065 trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Každoročně chodí několik set lidí, letos protesty zesílí, řekl ČTK starosta Chanovic Petr Klásek (Hasiči), který je také mluvčím republikové Platformy proti úložišti. Pošumavský Březový potok patří mezi čtyři zvažované lokality v Česku.

Obce z Hrádku na Vysočině zvažovaného pro stavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu začaly hledat znalce, který by podle nich měl vypracovat nezávislý posudek o možném dopadu na tamní zdroje vody.

Evropská komise zveřejnila návrh tzv. taxonomie.

Před rokem vláda schválila výběr čtyř doporučených lokalit pro umístění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu - Březový potok na Klatovsku, Horka mezi Třebíčí a Velkým Meziříčím, Hrádek u Jihlavy a Janoch u Temelína. Zástupci uvedených obcí kritizují skutečnost, že vláda premiéra Babiše je u konce, ale zákon, který měl zajistit respektování zájmů obcí a jejich občanů při výběru a povolování hlubinného úložiště vysoko radioaktivních odpadů, stále neexistuje.

Horniny v územích, která jsou v Česku zvažovaná pro stavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu, chce Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) prověřit také pomocí vrtů do hloubky desítek i stovek metrů.

V podzemní laboratoři Bukov na Žďársku provádějí vědci pátým rokem experimenty související s plánovanou stavbou hlubinného úložiště jaderného odpadu v Česku.

Nadcházející volby mohou změnit postavení obcí při hledání hlubinného úložiště vysoce radioaktivního odpadu a při rozpracování alternativ vůči hlubinnému ukládání. Představitelé Platformy proti úložišti se ptali ve svých regionech čelních kandidátů, zda by po svém zvolení pomohli dotčeným obcím a jejich obyvatelům v narovnání práv při rozhodování o vybudování podzemního úložiště. Mnozí lídři jsou rozhodnuti podpořit návrh, aby umístění hlubinného úložiště jaderného odpadu nebylo možné bez souhlasu dotčených obcí.

Lidstvo potřebuje uložit jaderný odpad, který v zemi musí vydržet tisíce let. To už tu současná civilizace asi nebude. Vědci vymýšlí, jak před úložišti varovat příští civilizace. Některé nápady jsou kontroverzní či bláznivé.

Nový projekt se spouští v Černobylu. Ukrajina chce v uzavřené jaderné elektrárně ukládat vyhořelé jaderné palivo. Nejdříve se ale musí otestovat.

Podpořit odmítavý postoj obcí k možnosti vzniku hlubinného jaderného úložiště v lokalitě Březový potok přišli lidé z Česka i ze sousedního Německa do Maňovic na Klatovsku. Asi stovka lidí vyšla už odpoledne na protestní pochod z Pačejova do Maňovic, kde byl připraven program pro celou rodinu a panelová diskuze na téma jaderného úložiště.

Koncert skupiny Zrní pro Česko bez úložiště jaderného odpadu se i s doprovodným programem uskuteční v sobotu 10. července poblíž malebné obce Maňovice u Pačejova na Klatovsku. Víska leží přímo v srdci jedné z vytipovaných lokalit pro plánované jaderné úložiště. Vláda loni schválila výběr čtyř doporučených lokalit pro umístění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu - Březový potok na Klatovsku, Horka mezi Třebíčí a Velkým Meziříčím, Hrádek u Jihlavy a Janoch u Temelína.

O aktuálním návrhu zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu, který připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, diskutovali starostové a zástupci spolků z různých částí republiky sdružení v Platformě proti hlubinnému úložišti. Vláda loni v prosinci schválila výběr čtyř doporučených lokalit pro umístění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu - Březový potok na Klatovsku, Horka mezi Třebíčí a Velkým Meziříčím, Hrádek u Jihlavy a Janoch u Temelína.

Obce z lokality Horka na pomezí Třebíčska a Žďárska žádají nové krajské zastupitele, aby se vyjádřili k možnosti umístění hlubinného úložiště radioaktivních odpadů na Vysočině. Text dopisu ČTK poskytla Platforma proti hlubinnému úložišti. Na Vysočině jsou dvě ze čtyř území v Česku, která budou dál prověřovaná kvůli úložišti. O pomoc a spolupráci požádaly vedení kraje i obce z druhé lokality Hrádek.

Na své nové krajské samosprávy krajů Plzeňského a Vysočiny se obrátily s žádostí o pomoc obce a spolky z lokalit, které vláda těsně před vánočními svátky potvrdila jako vhodné pro hledání místa pro konečné uložení vysoce radioaktivních odpadů. Jedná se o lokalitu Březový potok v Pošumaví na Klatovsku o obce Horka na Třebíčsku a Hrádek na Jihlavsku.

Milion korun už brzy obdrží každá obec, jež se nachází na území původních devíti lokalit, se kterými se počítalo pro vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu. Umožní to novela atomového zákona, platící od 1. ledna letošního roku. Další kompenzace pro vybrané obce budou následovat. Oslovení starostové obcí ale uvedli, že o peníze nestojí, důležité pro ně je, aby u nich úložiště nebylo.

Ze čtyř lokalit se bude vybírat ta finální, ve které by mělo vzniknout hlubinné úložiště jaderného odpadu. Po dnešním rozhodnutí vlády jsou ve hře lokality Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku, či Březový potok na Klatovsku. Na zmíněných místech se uskuteční výzkumné a průzkumné práce kvůli výběru finální a záložní lokality, které by měly být potvrzeny do roku 2030.

Hlubinné úložiště jaderného odpadu má v Česku vzniknout v jedné ze čtyř následujících lokalit - Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku, či Březový potok na Klatovsku. Rozhodla o tom dnes vláda, informovalo v tiskové zprávě ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Ve zmíněných lokalitách se podle něj uskuteční výzkumné a průzkumné práce kvůli výběru finální a záložní lokality, které by měly být potvrzeny do roku 2030. Starostové z lokalit Horka, Hrádek a Březový potok ČTK řekli, že budou proti stavbě bojovat dál.

Zúžení počtu lokalit pro hlubinné úložiště jaderného odpadu z devíti na čtyři v pondělí projedná vláda. Rada Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) v červnu schválila, že stavba má vzniknout na jedné ze čtyř následujících lokalit - Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku či Březový potok na Klatovsku.

Na přípravy hlubinného úložiště radioaktivního odpadu vynaložila Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) přes 1,8 miliardy korun, jasno, kde má vzniknout, ale za 23 let nemá. Stále se posouvá termín, dokdy má být vybrána finální lokalita. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který se vedle přípravy úložiště zaměřil na hospodaření správy v letech 2014 až 2019. V něm vážné chyby nezjistil.

Zastupitelé Jihlavy vyslovili nesouhlas s možnou stavbou hlubinného úložiště jaderného odpadu v nedaleké lokalitě Hrádek.

V úterý 8. září naposledy v tomto období zasedali krajští zastupitelé. Ti mimo jiné v závěru jednali o hlubinném úložišti jaderného odpadu. Zastupitelstvo, které má v našem kraji 45 členů, nakonec neschválilo návrh usnesení předložený lidovci, který prošel několik dní předtím radou. Na včerejším jednání pro něj ale zvedlo ruku jen osm krajských zastupitelů, nikdo nebyl proti a tři zastupitelé se hlasování zdrželi. Dalších 21 členů zastupitelstva vůbec nehlasovalo. Právník Luboš Kliment, který zastupuje lokalitu Hrádek, dnes prohlásil, že hejtman měl schůzi okamžitě ukončit, nebo hlasování opakovat.

Platforma proti hlubinnému úložišti sdružující 51 měst, obcí a spolků, vítá informaci, že zodpovědné vládní úřady uznaly jejich argument. Přestaly totiž odmítat variantu dlouhodobého skladování vyhořelého jaderného paliva jako alternativu k rychlé přípravě a výstavbě konečného hlubinného úložiště.

Technologie, která má sloužit zejména pro vojenské účely, by se dala využít také k likvidaci radioaktivního odpadu ve vesmíru. Jaderný materiál by se elektromagnetickým dělem vystřeloval směrem ke Slunci, vysoké teploty by odpad zlikvidovaly.

Až do konce volebního období současné vlády nevznikne potřebná legislativa, na kterou už léta čekají obce, na jejichž území by mohlo vzniknout úložiště vysoce radioaktivního jaderného odpadu. Věcný záměr zákona o zapojení obcí do výběru úložiště se opět nedostane ani na jednání vlády. Tento fakt ostře kritizuje Platforma proti hlubinnému úložišti.

„Za celá dlouhá léta se s námi nikdo z vládních politiků vůbec nebaví,“ říká Petr Klásek, starosta Chanovic. Obec patří do jedné z lokalit, kde by podle dnes zveřejněného plánu mohlo vzniknout hlubinné úložiště jaderného odpadu.

Hlubinné úložiště jaderného odpadu má v Česku vzniknout na jedné ze čtyř následujících lokalit - Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku či Březový potok na Klatovsku. Vyplývá to z doporučení poradního panelu expertů Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), o kterém tento orgán informoval starosty dotčených obcí. ČTK to řekl zdroj obeznámený s průběhem jednání.

Hlubinné úložiště jaderného odpadu má v Česku vzniknout na jedné ze čtyř následujících lokalit - Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku či Březový potok na Klatovsku.