Rudá armáda

Toto maďarské národní plemeno málem za 2. světové války málem doplatilo na svou zarputilost, s jakou komondoři bránili majetek svých pánů. Postupující Němci je museli nejprve zastřelit, aby se k němu dostali. Dílo pak „dokončila“ Rudá armáda, která zbytek vystřílela mnohdy ze stejného důvodu. Z více než 20 000 jich tak po válce zůstalo jen 130 a vypadalo to, že toto jedinečné plemeno pasteveckého psa vyhyne.

Vládní Právo a spravedlnost (PiS) chce v hlavním městě Polska v bleskovém tempu postavit vítězný oblouk na počest stého výročí bitvy u Varšavy, v níž polská vojska v srpnu 1920 porazila Rudou armádu. „Monument by měl být velký, protože i vítězství Poláků bylo velké, mělo evropský, ba celosvětový význam,“ shodují se politici PiS. Opačný názor sdílí nejen opozice, ale i historici.

Kap. Kap. Vnímám zvuk vody dopadající na helmu, jež mi chrání hlavu. Stojím desítky metrů pod zemí, v tajemném labyrintu polské Osówky. Ani v šeru neztrácí nic z kdysi plánované velkoleposti. Za řídkou polévku ho pro Adolfa Hitlera budovaly tisíce vězňů.

Jaroslav Dlouhý a Josef Holec byli během 2. světové války donuceni narukovat do Rudé armády. Dlouhý se později účastnil bojů na Dukle: „Tam jsme bojovali po čtyřech, plazili jsme se do kopců,“ vzpomínal. Holec zase lidem po válce vyprávěl, co zažil na Ukrajině pod bolševickou správou – a dostal dva roky v uranovém lágru. Jejich vzpomínky jsou součástí Příběhů 20. století.

Debatu o úloze Ruské osvobozenecké armády rozvířil starosta Řeporyjí Pavel Novotný, který chce padlým vlasovcům postavit pomník.

Operace Barbarossa, útok nacistického Německa proti bolševickému Sovětskému svazu, mohutné střetnutí dvou nelidských tyranií, dvou nejhorších diktátorů moderních dějin. Operace byla zahájena 22. června 1941 a do prosince přivedla německé armády k Leningradu, Moskvě, na Krym a k Rostovu. Úvodní fáze přinesla i Němcům těžké ztráty. V červenci 1941 přišli o více mužů než v následujících měsících až do prosince 1942, po bitvu u Stalingradu. Obrovská Rudá armáda nebyla přes všechny problémy snadným soustem. Některé jsou notoricky známé a na předních místech je zmiňován rozvrat důstojnického sboru v důsledku Stalinových čistek z let 1937-1939. Faktorů, pro něž však Sověti utrpěli ztráty mnohem vyšší než útočník, je samozřejmě více.

David Svoboda z Ústavu pro výzkum totalitních režimů nás seznámil s tím, jaká skupina se skrývá pod v poslední době často skloňovaným označením vlasovci.

Vědci objevili kolonii mravenců na místě, kde by je rozhodně nikdo nečekal. Na místě, kde neměli žádnou potravu a celkově byli odříznuti od svých běžných podmínek. Přesto přežili v milionové populaci. Ovšem způsob, jakým toho dosáhli, byl i pro vědce šokující.

Na Olšanských hřbitovech pomník vlasovcům paradoxně už je. Sto padesát vojáků ROA tu bylo po válce sovětskou NKVD povražděno.

Primátor hlavního města Prahy by se měl především starat se o město, které mu voliči svěřili do správy. To znamená zajistit, aby byla metropole příjemné místo pro své obyvatele. Postarat se, aby Praha byla i nadále klenot země, který působí jako magnet pro turisty, kteří přináší peníze a v zahraničí šíří dobré jméno České republiky. Nabízí se tedy otázka, proč se Hřib zarputile věnuje otázkám celostátní a zahraniční politiky.

Pomník vojákům Ruské osvobozenecké armády generála Vlasova ve městě u Konopiště? K jeho vztyčení se tam na rozdíl od pražské části Řeporyje nechystají. Platí to, i když také z Benešova nacisty na konci druhé světové války vyhnali vlasovci. Že to tak bylo, i když jsme se celá desetiletí museli učit, že město osvobodila Rudá armáda, dosvědčují dobové fotografie.

Sovětský svaz měl ve svých řadách za druhé světové války nespočet snajperů i snajperek. Jednou z nich, která ve velmi mladém věku překročila svůj stín, byla i Aliya Moldagulova, rodačka z Kazachstánu.

Ivan Nikitovič Kožedub je jedním z nejúspěšnějších leteckých es druhé světové války. Kožedub se narodil se 8. června 1920 ve vesnici Obražievka. Roku 1939 ukončil svůj předvojenský letecký výcvik a v létě 1940 byl povolán do Rudé armády.

Starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný (ODS) by rád uctil Ruskou osvobozeneckou armádu (ROA), která po kolaboraci s nacisty otočila a v květnu 1945 pomohla osvobodit Prahu. Kdo tzv. vlasovci skutečně byli a jak velká byla jejich zrada, pomáhají rozkrýt Novinkami oslovení historici. Také oni se však staví k možnému pomníku různě, podle jednoho z nich jde o protiruskou provokaci. Podíl ROA na osvobození našeho hlavního města ale zpochybnit nelze.

Kdyby existoval boxerský souboj o titul světového šampiona v trollingu, starosta Řeporyjí Pavel Novotný by ve finále přesvědčivě knockoutoval svého ruského soupeře už po deseti vteřinách. Alespoň tak působí jeho poslední vystoupení v ruské televizi, kde se Rusům v přímém přenosu vysmál tak, že jej raději ustřihli. Jakkoliv je to z hlediska marketingu výrazný počin, má i svoje výrazně negativní stránky.

Připomeňme si protikomunistickou revoluci, ke které došlo v Maďarsku v roce 1956. Tehdy se jednalo dokonce o ozbrojený pokus o svržení tehdejšího maďarského loutkového režimu.

Květy vlčích máků jako symbol válečných veteránů, zaplavily ulice měst v pondělí 11. listopadu. V Ostravě se vzpomínalo u památníku Rudé armády v Komenského sadech a mezi hosty byli i veteráni z 2. světové války.

Jako zkušenému vojákovi bylo generálu Weidlingovi jasné, že obrana Berlína je boj ztracený předem a že nemá smysl v něm obětovat víc životů, než je nutné. Za svého Vůdce přesto bojoval až do poslední chvíle, vlastně ještě o pár hodin déle.

Po obsazení východního Polska a rozmístění sovětských posádek v Pobaltí se v hledáčku pozornosti sovětského vedení, jež v rámci tajných dodatků k paktu Molotov–Ribbentrop zahájilo teritoriální obnovu někdejší Ruské říše, ocitlo Finsko.

Jako mladičká komsomolka se Zoja dobrovolně přihlásila k boji proti okupantům, ale nedokázala si zřejmě úplně dobře představit, co to doopravdy znamená. Byla dopadena hned během své první diverzní akce, ale i tak svou odvahou inspirovala další spolubojovníky. Jako první ženě jí byl také udělen titul Hrdiny Sovětského svazu. Posmrtně.

„Pocta Danuši Muzikářové,“ tak se jmenuje tisková zpráva, která nám včera dorazila na redakční mail. Píše se v ní: Park mezi Rooseveltovou ulicí a Místodržitelským palácem u průchodu do ulice Běhounské nově nese jméno po Danuši Muzikářové. Na památku této významné události byla v parku 17. listopadu odhalena pamětní deska.

Sovětská Rudá armáda byla za druhé světové války jediná, která do přímých bojů na frontě nasadila i ženy. Jednou z nich byla i krásná Roza Georgijevna Šaninová, žena se smrtící muškou, jež během své krátké vojenské kariéry zabila 59 německých vojáků.

V Řeporyjích na periferii Prahy zřejmě bude stát první pomník Vlasovců na území bývalého Československa.

Spolek Ruská tradice, který už dvě desítky let působí v Česku, sdružuje tuzemské příslušníky ruské menšiny, mezi nimi i potomky a příbuzné někdejší ruské emigrace z 20. let minulého století. "Měl jsem to štěstí, že jsem tu ještě zažil zbytky té původní ruské emigrace z dob první republiky. To prostředí mne dost výrazně ovlivnilo," říká předseda spolku Igor Zolotarev, který se do Československa přiženil v 70. letech, pro web Hlídací pes.

Během druhé světové války se pohybovaly milionové armády prakticky po celém světě a mnoho vojáků se tak dostalo do neznámých a pro ně kulturně velmi odlišných míst. Poznání zvyků a základní znalost jazyka jim přitom mohly pomoci v soužití s civilisty a při správě obsazeného území.

Celoroční Vánoce nabízí Vánoční dům v Doubí u Karlových Varů, až z toho budete mít trauma. První, na co narazíte, jsou medvědi. Desítky, stovky a asi i tisíce medvědů. Od superobřích bílých, přes hnědé, po různobarevné prťavoučké. Sedí, leží, pijí jedí, zkrátka vše, co medvědi obvykle dělají.

Ruské jednotky sdružené v Ruské osvobozenecké armádě (ROA) jsou dnes známé pod jménem jejich velitele generála Vlasova. Je listopad roku 1944. Konec 2. světové války je na spadnutí a vlasovci se pouštějí do boje se stalinistickým režimem. Bohužel pro ně však působí jako neoficiální složka bojových sil třetí říše.

Americký prezident Donald Trump zvažuje, že se příští rok v květnu v Moskvě zúčastní oslav 75. výročí vítězství Rudé armády nad nacistickým Německem.

Spolek Ruská tradice, který už dvě desítky let působí v Česku, sdružuje tuzemské příslušníky ruské menšiny, mezi nimi i potomky a příbuzné někdejší ruské emigrace z 20. let minulého století. „Měl jsem to štěstí, že jsem tu ještě zažil zbytky té původní ruské emigrace z dob první republiky. To prostředí mne dost výrazně ovlivnilo,“ říká předseda spolku Igor Zolotarev, který se do Československa přiženil v 70. letech.

Ulice měst v pondělí zaplavily vlčí máky. Myšleno samozřejmě obrazně na klopách bund a kabátů. 11. listopad je totiž Dnem válečných veteránů a květy vlčích máků jsou jejich symbolem. V Ostravě se vzpomínalo u památníku Rudé armády v Komenského sadech a mezi hosty byli i veteráni z 2. světové války.

Joseph Beyrle byl americký voják, který zřejmě jako jediný sloužil v americké i sovětské armádě během druhé světové války. Beyrlův příběh je také pozoruhodný tím, že se mu podařilo utéct z nacistického zajetí a připojit se právě k Rudé armádě.

Opakované pomalování sochy sovětského maršála Koněva v Praze 6 nebo nedávné postříkání Památníku Rudé armády v Ostravě či pomníku v Brně červenou barvou, nejsou ve střední a východní Evropě ojedinělými příklady podobných útoků. Podobné činy se v posledních letech staly i na Ukrajině, v Polsku, v pobaltských státech, v bulharské Sofii či slovenských Košicích.

Po třech svobodných dekádách mají Němci z východu pocit, že je Berlínská zeď při pádu zavalila a do volebních uren házejí protestní hlasy.

V soutěsce u kyrgyzského města Mailuu-Suu jsou uloženy tisíce tun radioaktivního odpadu.

Eduard Chalupa se narodil v Praze v roce 1897. Během 1. světové války bojoval na italské frontě. Zde velel kulometné četě a byl povýšen na poručíka. Po vzniku Československa a skončení Velké války se vrátil domů a sloužil u polní stráže. V roce 1919 se zúčastnil bojů s maďarskými bolševiky.

Před 122 lety, 29. října 1897, se narodil „architekt holokaustu“ Joseph Goebbels a lépe by snad bylo, kdyby se tak nestalo. Jeho život však nebyl jen životem nacistického zločince, ale i muže poznamenaného vrozenou vadou.

Specializovaná firma začala s čištěním Památníku Rudé armády v Ostravě, který minulý týden neznámý pachatel polil červenou barvou.

V minulém týdnu jsme vás informovali o vandalském činu nacionalistů, kteří postříkali červenou barvou Památník Rudé armády v Ostravě. Městský obvod bleskově našel specializovanou firmu, která hned v úterý ráno začala památník čistit. Vše se odehrává pod přísným dohledem památkářů.

Hitler a jeho lidé počítali s tisíciletou prosperitou pouze pro Třetí říši. Podmaněné státy měly zmizet, jejich bohatství mělo být ukradeno a obyvatelstvo by sloužilo jako otroci. Čekalo by to i SSSR, který by byl rozdělen na několik kusů.

Památník polil neznámý pachatel červenou barvou. Případ vyšetřuje policie. Jde o druhý podobný případ v tomto týdnu.

V Ostravě nějaký chytrák poničil památník Rudé armády. Podobnému ataku čelil nedávno i pomník ruskému generálu Koněvovi v Praze. O jeho pozitivní úloze v osvobození Československa a negativní roli při brutálním potlačení maďarského povstání v roce 1956 se dá obšírně diskutovat - o tom, že zejména Rudá armáda osvobodila moravskoslezskou metropoli nikoli. To je prostě fakt. Asi by se mělo dějepisu na školách věnovat více pozornosti.

Dne 23. října 1956 bylo úterý. Pokojnou budapešťskou demonstraci změnili maďarští komunisti v masakr netušených rozměrů. Střelba odstřelovačů ze zálohy střech do neozbrojeného davu vyvolala nenávist, která přerostla v občanskou válku, do níž vzápětí silou dobývání Berlína 1945 vstoupila Rudá armáda. Během krvavých bojů a zuřivého odporu se povstalcům 30. října podařilo sovětské divize vytlačit z města. Nakonec bylo povstání rozdrceno silou pětatřiceti tisíc plně vyzbrojených mužů, 1200 tanků a neznámého počtu bombardérů a stíhaček, které město bombardovaly až do 10. listopadu. Šlo o bezprecedentní útok na suverénní stát, proti kterému byla invaze do Československa v roce 1968 klukovským pošťuchováním.

Velkolepé vojenské projekty vymýšleli v Moskvě odjakživa, ale praxe někdy dost kulhala. Za Stalinovy vlády se objevil nápad na postavení velké letadlové lodě, jenže z toho nakonec nebylo nic.

Od jeho narození uplynulo téměř 130 let. Byl skvělý generál a americký prezident. Dnes ho však vnímáme spíše jako historickou osobnost než skutečného člověka. Tím však byl především, v tom nejlepším slova smyslu.

2. světové válka byla v plném proudu a vojáci Rudé armády se nestačili divit. Při osvobozování sovětského území se doslova brodili v záplavě vypálených vesnic a znásilněných a utýraných ruských žen. Byli svědky strašlivých válečných jatek, o kterých se jim zdálo ještě řadu nocí. Němcům tyto masakry nemohly jen tak projít – museli být potrestáni. Na sovětské vojáky působily nejen vlastní zážitky, ale i okolí.

Z Prahy se velitel Waffen SS, generál Pückler-Burghauss během Pražského povstání ještě dokázal probít až k Čimelicím, tam už ale nebylo kam uhnout. Sovětské a americké jednotky se tam sevřely v nemilosrdném obklíčení.

Civilisté nebo bojovníci nenáležející k pravidelným vojenským jednotkám, kteří v operačním prostoru nebo na okupovaných územích jednotlivě nebo ve skupinách vedou ze zálohy ozbrojený boj proti nepříteli, se označují jako partyzáni. Pokud upadnou do zajetí, nezachází se s nimi jako s válečnými zajatci, neboť se jim nedostává statusu kombatantů ve smyslu mezinárodního práva.

Začínajícím scenáristům se říká, ať nepíšou o šílených historkách, které se opravdu staly, protože tomu nikdo neuvěří. Když jde ale o největší tajnou operaci CIA, která navíc pomohla pádu sovětského svazu, prostor pro nedůvěru jaksi není, a to se pak točí samo. Důkazem je snímek Soukromá válka pana Wilsona, který stojí na opravdu neskutečné story.

„Říci, že Stalin rozpoutal válku, je vrchol cynismu,“ uvedl ve čtvrtek Putin na mezinárodní konferenci v jižním Rusku.

Slovensko si v neděli připomíná 75. výročí Karpatsko-dukelské operace, která měla podpořit Slovenské národní povstání. Do protiněmecké ofenzivy se zapojili i Čechoslováci v rámci 1. československého armádního sboru pod vedením generála Ludvíka Svobody. Za českou stranu se vzpomínkové akce účastní ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).

Ivan Pavlovič Sereda byl kuchařem v Rudé armádě, který se proslavil tím, že sám dokázal přinutit německou posádku tanku, aby se mu vzdala.

Patří mezi nejrozporuplněji vnímané postavy naší historie. Skupina bratří Mašínů, která před 66 lety překročila hranice Československa při útěku na Západ se nebála během své odbojové činnosti používat násilné metody. Debata nad legitimitou jejich ozbrojeného odboje pokračuje do dnešních dnů...

Protinacistické povstání, které vypuklo v polské metropoli Varšavě 1. srpna 1944, bylo jednou z největších ozbrojených akcí proti Němcům v okupované Evropě. Povstání, které si vyžádalo ohromné lidské a materiální ztráty, skončilo kapitulací povstalců 2. října 1944. Během 63 dnů bojů zahynulo asi 18 000 povstalců a podle různých odhadů 120 000 až 250 000 civilních obyvatel.

Byl to největší konflikt, kterého se během druhé světové války Češi a Slováci zúčastnili. Dodnes vzbuzuje řadu otazníků. Někteří ji považují za zbytečný masakr, druzí za vyvrcholení boje za osvobození republiky. Co se přihodilo, že u Dukelského průsmyku zemřelo tolik vojáků?

Češi si v roce 1946 zvolili stalinistickou KSČ v relativně svobodných volbách. Dnes si tento mindrák chceme opožděně kompenzovat bořením sochy generála osvoboditelské armády.

Slovenské národní povstání představuje jeden z nejvýznamnějších mezníků slovenských dějin. Nově otevřená fotografická výstava v Národním památníku na Vítkově s názvem Armáda v povstání – Slovenské národní povstání 1944 svým návštěvníkům tuto událost detailněji přiblíží. Prohlédnout si ji můžete od 21. září tohoto roku až do dubna 2020.

Místostarosta šesté městské části Jan Lacina (STAN) chystá soutěž na nový pomník osvobození Prahy na konci druhé světové války, který má nahradit sochu sovětského maršála Ivana Koněva. Nevylučuje mezinárodní tendr, byť by byl násobně dražší, než řízení jen pro domácí uchazeče. „Nový památník by mohl připomínat mimo jiné i velitele Pražského povstání z května 1945 Karla Kutlvašra, který se stal později obětí perzekuce komunistického režimu,“ říká.