Rudá armáda

Když vás během letního výšlapu zastihne průtrž mračen, každý turista hledá jakoukoli střechu nad hlavou. Minulý týden mě právě bouřka zahnala pod malý, nenápadný mostek v povodí řeky Opavice na Krnovsku. Netušila jsem, že namísto sucha najdu přímo pod mostem němého svědka dramatických minut z jara roku 1945.

Lednice a Valtice dnes lákají na víno a památky UNESCO. Před lety však areál drancovala Rudá armáda, v sálech se sušil tabák a v konírnách sídlila Pohraniční stráž. Objevte příběh, o kterém se mlčelo.

Na západě Lotyšska zůstalo od podzimu 1944 odříznuto přes více než 200 tisíc německých vojáků. Hitler jim zakázal ústup a Kurlandská kapsa se proměnila v jednu z největších a nejdéle existujících pastí druhé světové války.

Žádný jiný stát, který povstal z trosek starých říší na konci první světové války, nemusel o své hranice vést tak těžké boje, jako Polsko. První léta jeho existence se odvíjela ve znamení konfliktů téměř se všemi sousedy.

Těžko bychom v Evropě před druhou světovou válkou hledali stát, který by nebudoval stálé opevnění, a není proto překvapením, že i Polsko ve 30. letech přistoupilo k posílení obrany svých hranic pomocí pevností.

V prvních dnech německého vpádu do Sovětského svazu vznikl příběh o symbolu vlastenectví. Pilot Nikolaj Gastello měl nasměrovat hořící bombardér přímo do nepřátelské kolony. Propaganda, nebo realita?

Na jaře 1944 sevřela Rudá armáda u Kamence Podolského více než 200 tisíc německých vojáků. Zdálo se, že Wehrmacht utrpí další Stalingrad. Generálu Hubemu se však podařilo provést odvážný průlom a zachránit většinu své armády.

V červnu 1941 zablokoval jediný sovětský těžký tank zásobovací trasu německé tankové divize. Následovala čtyřiadvacetihodinová bitva, která dodnes patří k nejpozoruhodnějším epizodám 2. světové války.

Dětství Zdeňka Hájka v Uherském Hradišti utvářela válka i poválečné změny, které zasáhly každodenní život celé rodiny. Okupaci, osvobození i první léta po roce 1945 tehdy vnímal dětským pohledem.

V nelítostných mrazech finské zimy dokázal jediný voják zpomalit postup mnohonásobně silnějšího protivníka. Jméno Simo Häyhä se během zimní války stalo symbolem trpělivosti, přesnosti a odhodlání.

Počátkem února 1943 po vítězství u Stalingradu bylo velení STAVKY přesvědčeno, že je válka vyhraná. Realita, s níž se velitelé DRRA setkali na bojištích, je však rychle přesvědčila o opaku. Příkladně zmíníme situaci u Leningradu.

V létě 1944 se zdálo, že Finsko stojí před porážkou. Rudá armáda postupovala a sovětské velení chtělo zlomit finský odpor definitivně. V lesích u Ilomantsi však Finové připravili protivníkovi past, která skončila jedním z jejich největších vítězství.

Na konci února 1943 se během bojů na severozápadě Sovětského svazu odehrál čin, který vstoupil do válečných dějin. Smrt Alexandra Matrosova se následně stala jedním ze symbolů hrdinství.

Po více než sedmdesáti letech se vrátil z Česka do Německa obraz Venuše u mrtvoly Adonise ztracený koncem 2. světové války. Jeho autorem je pravděpodobně umělec přináležející ke škole kolem malíře Alessandra Turchiho (1578-1649). Býval v majetku sbírek Staatliche Kunstsammlungen Dresden (SKD), odkud zmizel s příchodem Rudé armády. Dlouhodobě byl nezvěstný.

Když navštívíte malebné městečko Kunštát a půjdete z hlavního náměstí dolů směrem k zámku, nemůžete po levé straně straně silnice minout malý dům s bronzovou bustou majora Michala Hečky. Kdo byl tento zajímavý člověk?

Před druhou světovou válkou seděl za mřížemi. Když však nacistické Německo napadlo Sovětský svaz, dostal Fjodor Djačenko druhou šanci a proměnil se v jednoho z nejúspěšnějších odstřelovačů celé války.

Snímek zvaný Kombat obletěl svět a stal se symbolem Velké vlastenecké války. Fotograf Max Alpert byl obviňován z toho, že fotku naaranžoval, a trvalo dlouhé roky, než se vojáka podařilo identifikovat. Alexej Jeremenko záhy po stisknutí spouště padl.

Uprostřed trosek Stalingradu stál činžovní dům. Na podzim roku 1942 se proměnil v pevnost a symbol sovětského odporu proti nacistické ofenzivě. Budova se později proslavila jako Pavlovův dům.

Americký ministr obrany Pete Hegseth během ceremoniálu na americkém hřbitově v Normandii kritizoval Evropu za počínání proti migraci. Ani slovem nekomentoval současné konflikty v Íránu, na Ukrajině či jinde po světě.

Ve francouzské Normandii se konal ceremoniál na připomínku vylodění spojeneckých sil v roce 1944. Zúčastnil se například slovenský premiér Robert Fico (Smer) nebo americký ministr obrany Pete Hegseth, který varoval před imigrací a vyzval Evropu k větší angažovanosti v oblasti obrany, napsaly agentury Reuters a AFP.

Na východní frontě jí Němci přezdívali „Paní Smrt“. Ljudmila Pavličenková se z někdejší studentky historie během několika měsíců stala postrachem nepřátelských vojáků. Naprosto právem.

V srpnu 1941 zastavilo pět sovětských tanků KV-1 německý postup na Leningrad. Jejich velitel Zinovij Kolobanov během jediné bitvy zničil 22 nepřátelských tanků a stal se legendou Rudé armády.

Ve středu 3. června se konal již pátý ročník studentského pochodu z Postoloprt do Žatce. Vyučující pražského gymnázia Jana Keplera a kastelán hradů Žebrák a Točník Petr Zemánek, který akci organizuje, připomíná okolnosti tehdejších událostí. Největší poválečný masakr německy mluvícího obyvatelstva Československa na jednom místě se udál na přelomu května a června 1945 v Postoloprtech

Zatímco bitva u Zborova z roku 1917 je pevnou součástí školních učebnic, další významný triumf zůstává v širším povědomí prakticky neznámý. Jedná se o bitvu u železniční stanice Lipjagi z roku 1918.

V lednu 1945 se sověti valily k Berlínu rychleji než kdykoli předtím. V Dolním Slezsku se jim do cesty postavily zbytky německých jednotek. Bitva o Lubin, sice nezměnila průběh války, ale pro tisíce vojáků i civilistů znamenala několik dní pekla.

Během měkolika měsíců roku 1941 se stal postrachem německých tanků. Sovětský tankista Dmitrij Lavriněnko si připsal přes 50 potvrzených zničených nepřátelských tanků a vytvořil rekord Rudé armády.

Konec války nepřinesl všem osvobození. Pro stovky estonských vojáků Waffen-SS znamenal útěk přes české země chaos, lynče a smrt. Estonci tomu začali říkat „České peklo“.

V létě roku 1944 sledoval svět především spojenecké vylodění v Normandii. Ve stejné době se však na východní frontě odehrávala operace Bagration, která zasadila Německu možná ještě těžší úder.

„Chybí nám tady nějaký hrdina,“ řekli si zastupitelé obce Sloup v Čechách a z vojáků Rudé armády vybrali jméno Petra Nazarenka. Pomník na místním hřbitově tak dodnes oslavuje vraha, zatímco skutečný hrdina příběhu byl pohřben bez pompy.

Jak vlastně dopadli vojáci divize Totenkopf, kteří byli alespoň z hlediska spojeneckých vojáků hardcorem nacionálního socialismu? A jak ti, kteří se podíleli na chodu koncentračních a vyhlazovacích táborů?

„Co jsme s nimi měli dělat, když jsme jim postříleli rodiče?“ Těmito slovy hájil své ohavné činy Karol Pazúr - slovenský poručík, vyznamenaný hrdina a hlavní strůjce obludného masakru na Švédských šancích.

NÁZOR / Letos uplynulo 81 let od konce druhé světové války, která začala v září 1939 přepadením Polska dvěma tehdejšími spojenci, Hitlerovým nacistickým Německem a Stalinovým Sovětským svazem. Všelija…

V závěru nacistické okupace bylo na území Čech vysazeno několik sovětských výsadků, které měly za úkol kromě boje proti nacismu také potrestat ruské protistalinské struktury v čele s generálem Vlasovem.

Blíží se konec září 1943. Čtyři tisíce výsadkářů DRRA seskočí v noci nad řekou Dněpr – do nicoty, neboť agenti Abwehru o termínu desantu věděli předem. Proto „Dněperská výsadková operace“ patří k nejutajovanějším operacím velké vlastenecké války.

Postup Koněvových vojsk na Prahu byl nemyslitelný bez včasného překonání Krušných hor. Bylo nutno užít inovativní postup, který končil až v Praze.

Od Freikorpsu přes nacisty až k velení kozáckých jednotek ve službách Hitlera. Život Helmutha von Pannwitze provázelo násilí, válka i kontroverze. Když však přišel konec, odmítl své muže opustit a dobrovolně s nimi odešel vstříc jisté smrti.

Na jaře 1944 se zdálo, že Sověti smetou vše před sebou. Jenže u rumunského města Târgu Frumos narazila Rudá armáda na jeden z nejtvrdších odporů celé války. Němci zde předvedli jednu z posledních velkých obranných výher Wehrmachtu.

Pistole TT-33 je první samonabíjecí sovětská pistole, která se pro důstojníky Rudé armády stala typickým znakem. Popravovala dezertéry, pomocí ní se páchaly sebevraždy a dokonce se objevila i na poštovní známce.

KOMENTÁŘ / Protestujeme proti hanobení prezidenta Edvarda Beneše! To nyní vyhlašují čeští komunisté a na čtvrtek 28. května svolávají demonstraci k jeho soše na Loretánském náměstí v Praze.

Příspěvek k zamlčovanému tématu účasti sovětských občanů v boji proti Rudé armádě na straně nacistické Třetí říše, které je třeba neustále připomínat i našim „rusofilům“!

O smrti Richarda Falbra (1940 – 2026) jsme se včera z médií dozvěděli skoro dva týdny po jeho odchodu. Moje loučení se tematicky drží jedné dnes velmi aktuální okolnosti v jeho životě.

Obklíčení, mráz, bahno a zoufalý útěk pod sovětskou palbou. Bitva o Korsuň-Ševčenkovský kotel patřila k nejkrvavějším střetům východní fronty. Němci jí později říkali „druhý Stalingrad“.

Deník FORUM 24 informoval o případu pražské učitelky, která byla letos 9. května potrestána pokutou 10 tisíc Kč za svůj zoufalý nesouhlas s rudým happeningem na Staroměstském náměstí v Praze. Komunist…

Válka je říší násilí, kde smrt přichází z rukou nepřítele. Existuje však temný, skrytý jev, kdy smrtelná hrozba nepochází od nepřítele, ale od vašich vlastních lidí – od těch, kteří nosí stejnou uniformu, jedí ze stejného hrnce a mají vám v bitvě krýt záda. Tento jev dostal mrazivé jméno – fragging. Foto: Granát pro poručíka (ilustrační foto) | ChatGPT / Open AI V užším smyslu termín znamená úmyslné zabití nebo pokus o vraždu velitele, tedy důstojníka nebo seržanta, vlastním vojákem.

Před 80 lety, v neděli 26. května 1946, proběhly v tehdejším Československu první poválečné parlamentní volby, které nasměrovaly Československou republiku k totalitnímu zřízení závislému na Sovětském svazu, a na více než 40 let tak zásadně ovlivnily životy všech obyvatel této země. Započala cesta směřující k politickým procesům, justičním vraždám, k likvidaci soukromého vlastnictví, k všeobecné korupci a k nesvobodě ve všech aspektech společenského, politického i kulturního života.

Odpůrci sjezdu sudetských Němců dnes odpoledne zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Na demonstraci iniciativy Obrana národa 2 přišlo několik tisíc lidí. Potlesk sklidil bývalý prezident Miloš Zeman. Řekl, že sudetští Němci byli fanatickou součástí nacistického hnutí a také později vystupovali proti českým zájmům. Lidé podle něj mají vystavit podporovatelům brněnského sjezdu účet u voleb.

Je to pták? Je to letadlo? Ne, je to ekranoplán! Vyprávění o podivných, ale technicky velmi zajímavých létajících strojích.

Při postupu Koněvových armád na Prahu se seznámíme s míšeňským porcelánem, průtrží mračen a nečekaným zádrhelem, který mohl ohrozit celou operaci.

Maršál Stalin hodlal Rudé armádě otevřít přímou cestu k Berlínu obsazením Varšavy. Jenže než k městu dojela, 1. srpna 1944 buržoazní Polská Zemská armáda zahájila Varšavské povstání. Zaměnit osvoboditele, takovou opovážlivost přece nelze dopustit!

Asi 350 tisíc sovětských vojáků padlo nebo bylo zraněno při dobývání města, které se mělo vzdát za necelé tři týdny. O tempu útoku nerozhodovala jen vojenská logika.

Na sociálních sítích se znovu objevil příspěvek, podle něhož je „překroucenou lží“ tvrzení, že Sovětský svaz se v září 1939 podílel na napadení Polska. Autor

V létě 1920 stáli bolševici jen pár dní od Varšavy a otevřeně mluvili o pochodu revoluce do Berlína a dál do Evropy. Poláci však dokázali nemožné a v bitvě označované jako „zázrak na Visle“ zastavili Rudou armádu doslova v hodině dvanácté.

Z plánovaného průlomu za pár dní se stala padesátidenní opotřebovací bitva. Hlavní cíl, pomoc Slovenskému národnímu povstání, splněn nebyl. Československý sbor zaplatil přes šest tisíc ztrát.

Rudá armáda sice republiku zbavila nacistů, současně ale položila pevné základy nového, stejně odporného režimu. Vydláždila a zabezpečila cestu k pokřiveným volbám v r. 1946 a ke komunistickému puči v únoru 1948. Jak se lidem žilo těsně po válce?

Ostravská operace z jara 1945 patří mezi nejznámější nasazení československých tankistů za druhé světové války. Na konci dubna pronikly do Ostravy i posádky posledních československých tanků.

30. listopadu 1943 v Teheránu Stalin pronesl větu, kterou sovětská propaganda nikdy nezopakovala: „Bez amerických strojů bychom tuto válku prohráli.“

Sovětská armáda chtěla v roce 1944 rychle prorazit do Pobaltí. U Narvy ale narazila na tvrdý odpor. Bitva se změnila v jeden z nejkrvavějších střetů severní části východní fronty.

V září 1941 se východně od Kyjeva uzavřely německé kleště kolem více než půl milionu sovětských vojáků. Byl to největší kotel druhé světové války, a mohl mu zabránit jediný rozkaz k ústupu.