Rudá armáda

Aligátor jménem Saturn byl ve 30. letech chycen ve volné přírodě a přemístěn do berlínské zoologické zahrady. Tam si ho všiml Adolf Hitler a udělal si z něj svého mazlíčka. Tak zní legenda, která ale nejspíš není pravdivá. Saturn nyní zemřel ve věku 84 let v Moskvě, kde tuto legendu stále přiživují.

Absolvuje Vladimir Putin červnovou slavnostní vojenskou přehlídku na Rudém náměstí v koňském sedle? Stalin to kdysi nezvládl... třebaže moc chtěl.

Lauri Törni (Larry Thorne) vedl celoživotní boj s komunisty. Nejdříve působil ve finské armádě, poté ve Waffen SS a nakonec v americké armádě.

Skupina českých historiků připravila zásadní prohlášení k „případu Koněv“ a jeho text poskytla deníku FORUM 24 a dalším médiím.

Od roku 1945 až do konce osmdesátých let jsme byli de facto sovětskou kolonií. Přesněji řečeno ruskou, protože přívlastek sovětský nepojmenovává kolonizátora, ale pouze jeho tehdejší státní uspořádání. Podoba té kolonie má své specifikum, na němž bych se asi neshodl s historiky, kteří mají vlastní terminologii, již vnímám jako s prominutím roušku, co má zabránit šíření nákazy pravdivostí a opravdovostí. Chci o jednotlivých etapách této kolonie mluvit jako spisovatel, tedy osobněji a literárním jazykem, za což se předem omlouvám.

O záchraně vzácných koní z hostouňského hřebčína natočili Američané v roce 1963 film. Starostové Hostouně a Bělé nad Radbuzou, ve kterých se odehrávala, se o ní dozvěděli až v roce 2006 od nadšenců mapujících zamlčovanou historii osvobození americkou armádou.

Praha 6 nechala sochu, která byla opakovaně cílem vandalských útoků, loni v létě zakrýt plachtou a počátkem dubna odstranit.

Politika vzpomínání na druhou světovou válku a osvobození Československa se proměňuje. Největší změna nastala po roce 1989. Jak jsme na tom po více než třiceti letech?

Před 75 lety zachránila americká armáda 650 vzácných koní ze stájí v Hostouni. Pomohli jim i němečtí veterináři.

Studie historičky Miroslavy Polákové "Měli odvahu žít" popisuje násilnosti na Uherskobrodsku na konci 2. světové války.

Česká republika si váží vojáků Rudé armády, kteří padli při osvobozování Československa na konci druhé světové války, a pečlivě se stará o jejich hroby. Sochu sovětského maršála Ivana Koněva, kterou nechala Praha 6 začátkem dubna odstranit z náměstí Interbrigády, ale Moskvě nemůže předat. Pomník je majetkem Prahy 6 a navíc nespadá do kategorie válečných hrobů, napsal český ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) svému ruskému protějšku Sergeji Šojguovi. Dopis, na který upozornil Deník N, poskytl ČTK mluvčí ministerstva Jan Pejšek.

Česká republika si váží vojáků Rudé armády, kteří padli při osvobozování Československa na konci druhé světové války, a pečlivě se stará o jejich hroby. Sochu sovětského maršála Ivana Koněva, kterou nechala Praha 6 začátkem dubna odstranit z náměstí Interbrigády, ale Moskvě nemůže předat. Pomník je majetkem Prahy 6 a navíc nespadá do kategorie válečných hrobů, napsal český ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) svému ruskému protějšku Sergeji Šojguovi. Dopis, na který upozornil Deník N, dnes ČTK poskytl mluvčí ministerstva Jan Pejšek.

Česká republika si váží vojáků Rudé armády, kteří padli při osvobozování Československa na konci druhé světové války, a pečlivě se stará o jejich hroby. Sochu sovětského maršála Ivana Koněva, kterou nechala Praha 6 začátkem dubna odstranit z náměstí Interbrigády, ale Moskvě nemůže předat, napsal český ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) svému ruskému protějšku Sergeji Šojguovi.

Včera se Zpětné zrcátko definitivně rozloučilo s koronavirem, jedním ze tří K – Koronavirus, Koněv a komunismus. Pro dnešní ohlédnutí si dalo za cíl po komplexním stručném souhrnu skončit i s kauzou Koněv, kde již také bylo řečeno vše, co řečeno být mělo.

Dějiny sice píší vítězové, ale později by se toho měli zhostit kvalifikovaní a zodpovědní historici, říká vojenský historik a ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík. „Nesmíme dopustit, aby vše, co nás ovlivňuje, byly emoce. Musíme se držet faktů, a to nejen historikové, ale i politici,“ vysvětluje Stehlík v rozhovoru s Michalem Půrem. Jak vnímá spory o odstranění sochy maršála Koněva a osvobození Prahy? Co obnáší práce ředitele Památníku Lidice a jaké projekty chce realizovat? A proč odsuzuje kontroverzní reportáž České televize o údajném udavačství jedné z lidických žen? Podívejte se na ceý rozhovor v úvodu článku.

Příběh Henryka Dobrzanského, známého ve své domovině jako „poslední voják a první partyzán“, by vydal na hollywoodský film.

Dne 4. května umístili úředníci ve městě Usinsk v severoruské Komijské republice na obří plakát ke Dni vítězství fotografii statného vojáka.

Odhaduje se, že 25 milionů sovětských občanů zahynulo ve válce s nacistickým Německem a to od června 1941 do května 1945.

Tento pro někoho neuvěřitelný příběh z 2. světové války se opravdu stal. Hlavními hrdiny jsou Alexandra a Ivan Boikovi, manželé, kteří si za celoživotní úspory koupili tank IS-2, aby mohli bojovat proti Němcům.

Návštěvníku bechyňského hřbitova u kostela sv. Michala se po příchodu naskytne pohled na neobvyklé náhrobky v sytě rudé barvě.

Slovenský velvyslanec v Bělorusku Jozef Migaš se 9. května zúčastnil vojenské přehlídky v Minsku pořádané u příležitosti 75. výročí vítězství nad fašismem. „Jsem antifašista a syn partyzána,“ odůvodnil svou účast na přehlídce, která se konala navzdory pandemii koronaviru.

Připomínky pětasedmdesátého výročí konce války na našem území byly letos vesměs mimořádně trapné.

Kapitulace nacistického Německa a následné ukončení druhé světové války v Evropě slavíme 8. května a Rusko o den později. Na našem území se však ještě bojovalo několik dní poté a padl zde také poslední výstřel největšího válečného konfliktu 20. století. Znáte okolnosti bitvy u Slivice?

Den po Rudé armádě vstoupili do Prahy agenti sovětské kontrarozvědky SMERŠ (Smrt špionům) a úkol pozatýkat Rusy, kteří našli po roce 1921 v Československu útočiště před bolševickým terorem, začali plnit hned 11. května 1945.

O válečných zločinech Německa už byly popsány stohy papíru. Nelidské a zrůdné zacházení okusili vězňové mnoha koncentračních táborů. Připomeňme rovněž názvy obcí jako Lidice, Ležáky nebo Český Malín.

Před 75 lety agenti sovětské kontrarozvědky SMERŠ začali zatýkat Rusy, kteří našli po roce 1921 v Československu útočiště před bolševickým terorem.

Oddíly sovětské kontrarozvědky SMERŠ odvlékaly do gulagů stovky ruských emigrantů, kteří žili v Československu.

Poslední bitva druhé světové války v Evropě se odehrála ve Slivici u Milína na Příbramsku 11. a 12. května 1945, tedy tři dny po německé kapitulaci. Vyprovokoval ji fanatický německý generál jednotek SS Carl von Pückler-Burghaus, který se odmítl vzdát Rudé armádě. Že se nejednalo o nějakou malou šarvátku, dokládá zapojení útvarů tří ukrajinských frontů sovětské armády, partyzánů a nepřímo také jednotky amerického XII. sboru ve směru od Čimelic.

Stejně jako v předchozích letech si i letos město Bruntál připomnělo své osvobození od nacistické okupace Rudou armádou. Pietní akt se odehrál u památníku padlých rudoarmějců na městském hřbitově.

Skupinu partyzánů, která se údajně dala oklamat bílým praporem, Němci postříleli.

Dnes si kulturní veřejnost připomíná devadesáté narozeniny prozaičky a scenáristky Evy Kantůrkové. Popularitu si získala svým dílem od povídek ze šedesátých let využitých jako námět trezorového filmu Smuteční slavnost přes disidentskou publikaci, zejména s tématem Jana Husa, až po hned po listopadu televizně zpracovanou knihou Přítelkyně z domu smutku.

Za život mu vděčí možná stovky až tisíce lidí. Jeho lidskost a profesionální čest pomohla zachránit Prahu před devastací nacisty. Komunisté se mu po válce odvděčili rozsudkem smrti a pak doživotí, ze kterého odseděl 12 let. Statečného lékaře nedokážeme ocenit ani dnes.

Přese všechny diskuse je konec války a osvobození Československa od německého nacismu neodmyslitelně spojen se sovětskými vojáky, zvláště pak 2. ukrajinského frontu. První chvíle po osvobození byly šťastné, euforie však vedla vojáky hned na několika místech k neopatrnosti, která měla bohužel i tragické následky.

Jsme milovníci interpretace svých dějin. Asi větší než jiní národové, což má souvislost s naší velikostí a pohnutými osudy. Kolem velkých výročí vždycky vyvstanou. Teď ve vztahu ke konci války a různým zásluhám těch či oněch jednotek na osvobození Prahy.

Zeman dopis poslal ruskému prezidentu v době napjatých česko-ruských vztahů.

Během Pražské operace se Rudá armáda dostala od 6. do 11. května na většinu českého území.

Konec druhé světové války není jenom o pokládání věnců. Jak vnímají občané odkaz 8. května?

O důležitosti připomínání si okolností konce druhé světové války, Pražského povstání i o tom, jak v Česku pečujeme o hroby rudoarmějců jsme hovořili s vojenským historikem a ředitelem Památníku Lidice Eduardem Stehlíkem.

O nezodpovědných krocích komunálních úředníků v České republice a oslavování nacistických pomahačů píše ve svém prohlášení k výročí konce druhé světové války ruský velvyslanec Alexandr Zmejevskij. Podobné jevy podle něj budí nedůvěru ve vztazích mezi národy. Připomíná zároveň zásluhy Rudé armády na osvobození Československa před 75 lety. Prohlášení dnes ČTK poskytla ruská ambasáda.

O nezodpovědných krocích komunálních úředníků v České republice a oslavování nacistických pomahačů píše ve svém prohlášení k výročí konce druhé světové války ruský velvyslanec Alexander Zmejevskij. Podobné jevy podle něj budí nedůvěru ve vztazích mezi národy. Připomíná zároveň zásluhy Rudé armády na osvobození Československa před 75 lety.

„Náš četník bude děkovati každému, kdo v zájmu příznivého nazírání na činnost četnictva v době těžkého útisku vezme na sebe úkol odkrýti veřejnosti to, co ji známo není, a to jen proto, že o tom dříve nikdo věděti nesměl. Proč jen stíny, když bylo světlo,“ napsal nadporučík Václav Chyňava.

Prezident Miloš Zeman ve čtvrtek zaslal dopis ruskému protějšku Vladimiru Putinovi k výročí konce války. Ocenil v něm hrdinství Rudé armády, uvedl, že bez něho by se Československo nestalo nezávislým a sebevědomým národem. Zároveň odmítl přepisování dějin, i když podle něj poválečné osudy obou zemí nebyly a stále nejsou snadné. Pražský hrad dopis zveřejnil na svém webu.

Prezident České republiky Miloš Zeman ve čtvrtek zaslal dopis ruské hlavě státu Vladimiru Putinovi k výročí konce války. Ocenil v něm hrdinství vojáků Rudé armády a uvedl, že bez něho by se Československo nestalo nezávislým a sebevědomým národem. Pražský hrad dopis zveřejnil na svém webu.

Program bojových ukázek na Slivici byl zrušen. Ve videu si můžete připomenout loňskou rekonstrukci bitvy.

Uplynulo 75 let od konce druhé světové války, tisíce ruských vojáků však dodnes nebyly pohřbeny. Na stepích jižně od Volgogradu tak stále hledají ostatky válečných hrdinů.

Ruský badatel Vladimir Pomortzeff v rozhovoru popisuje osudy ruských vojáků, kteří v roce 1945 zemřeli při osvobozování Československa.

Prezident Miloš Zeman ve čtvrtek zaslal dopis ruskému protějšku Vladimiru Putinovi k výročí konce války. Ocenil v něm hrdinství Rudé armády, uvedl, že bez něho by se Československo nestalo nezávislým a sebevědomým národem. Zároveň odmítl přepisování dějin, i když podle něj poválečné osudy obou zemí nebyly a stále nejsou snadné. Pražský hrad dopis zveřejnil na svém webu.

V ruském městě Tver byly v době výročí konce druhé světové války odstraněny dvě pamětní desky věnované obětem takzvaného katyňského masakru, který znamenal smrt tisíců Poláků zavražděných před 80 lety sovětskou tajnou policií. Varšava proti počínání ruských úřadů protestuje. Podle agentury DPA by se mohlo jednat o odvetu Ruska za odstraňování pomníků Rudé armády v Polsku či v Česku.

Podle ukrajinského velvyslance Jevhena Perebyjnise by se nemělo zapomínat na to, že na konci druhé světové války při osvobozování Československa bojovali také Ukrajinci. Perebyjnis to dnes řekl ČTK poté, co položil věnce u pomníku vojákům Rudé armády na pražských Olšanských hřbitovech. Květiny velvyslanec položil i u hrobu Ukrajince Ivana Hončarenka, gardového poručíka a velitele tanku, který zahynul v Praze na Klárově 9. května 1945.

Tak zde máme každoroční oslavy ukončení druhé světové války a osvobození Československa od německé okupace. Letošní oslavy se však nesou v trochu jiném duchu. Vzhledem k čínské chřipce a zákazům s tím spojených se vlastně žádné oslavy konat nebudou. A také si nepamatuji, že by se v souvislosti s 8. květnem rozjela taková hysterie mezi politiky i mezi lidmi.

Veterány z druhé světové války velmi mrzí, že si dnešní 75. výročí jejího konce letos nemohou připomenout společně jako v jiných letech. Mnoha z nich je přes 90 let, kvůli epidemii nového typu koronaviru tak jako nejohroženější skupina zůstávají většinu času doma, řekl dnes v rozhovoru s ČTK předseda Československé obce legionářské Pavel Budinský. Zúčastnil se slavnostního odhalení sochy Obětem válek na budově Karolina, kde sídlí rektorát Univerzity Karlovy.

Jak se situace na frontě měnila, měnily se na konci války i nálady ve městech po celé zemi. Pravý stav věci však německá propaganda zatajovala. Dramatický konec války zažili obyvatelé Kostelce nad Labem.

Dalešice a Hrotovice na Třebíčsku zažily tragický konec druhé světové války. Zatímco do centra Hrotovic spadly pumy 8. května 1945 zřejmě omylem, Dalešice se staly terčem sovětského bombardování o den dříve záměrně.

Když se nedávno opět rozvířil prach na loňských diskusích o pomníku soudruhu Koněvovi, kolovala sociálními sítěmi fotografie pořízená v září 1939 v Brest-Litovsku, na níž jsou v dobrém rozmaru při společné přehlídce zachyceni dva němečtí a jeden sovětský generál. Popiska se ovšem mýlila - nešlo o Koněva. Spolu s generálem tankových vojsk Guderianem přehlídku ve společnými silami udolaném Polsku sledoval Semjon Krivošejn. Ten byl jakousi Guderianovou obdobou ve Stalinových službách. Zkušenosti s velením mechanizovaným jednotkám získal ve Španělsku, na Dálném východě, v Polsku, ve Finsku. Zúročil je při reorganizaci tankového vojska Rudé armády.

Ve čtvrtek přinesl deník FORUM 24 zprávu o tom, že na Olšanských hřbitovech, pod pietním místem s připomínkou obětí Pražského povstání, se nově objevila deska upomínající na padlé z řad Ruské osvobozenecké armády, takzvaných vlasovců. Nápis v ruštině na ní sděluje: „Zde leží vojáci Ruské osvobozenecké armády, kteří padli 7. května v pouličních bojích na Pankráci v době Pražského povstání. Mezi nimi Michail Maximov (20 let) a Alexandr Učanov (26 let). Jména ostatních jsou neznámá.“ Jména autorů této pietní připomínky už ale neznámá nejsou.

Sovětská vlajka plápolající z Reichstagu se stala symbolem vítězství Rudé armády v bitvě o Berlín. Neméně symbolickými se staly také nápisy, které zde ruští vojáci zanechali na zdech.

Podobně jako v Mnichově v roce 1938 se v posledních dnech druhé světové války stalo Československo předmětem politických machinací. Pod pojmem o nás bez nás se znovu pohnulo kormidlo našich dějin. Jednou do náruče nacistům, následně s šeříkem v ruce při oslavě osvoboditelů ze Sovětského svazu. Osudový moment, který zásadně ovlivnil následujících 40 let naší historie, mohl velmi snadno skončit úplně jinak.

Ze zhruba pěti set rudoarmějců pohřbených na pražských Olšanských hřbitovech zemřelo v bojích nebo v důsledku zranění z nich průkazně přibližně osm desítek mužů. Další hroby patří často vojákům, kteří zahynuli bez souvislosti s válkou, ukázalo několikaleté zkoumání ruských archivů.