Srážky

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.

Když se procházíme lesem, většina z nás nejspíš obdivuje široké koruny stromů, barvu listí a celkovou krásu přírody. Jen málokdo si ale uvědomí, že stromy jsou vlastně skvělým archivem dávných dějů, zaznamenaných v letokruzích

Středomoří čelí v příštích dnech hrozbě ničivých záplav a extrémních srážek. Nad neobvykle teplým mořem Itálie se prohlubuje hluboká tlaková níže, která do regionu přinese extrémní srážkové úhrny přesahující 300 mm.

Zdánlivě jednoduchá otázka „Sněží venku?" představuje pro vědce překvapivě složitý problém. Ani nejmodernější technologie nedokážou spolehlivě rozlišit déšť od sněhu – nejlepším nástrojem zůstává lidské oko.

Všechny záchranné složky zasahovaly v pondělí ráno v Ostravě na Svinovských mostech, kde se srazily dvě tramvaje. V době nehody se v tramvajích nacházelo jedenáct osob, z toho dvě utrpěly zranění. Nehodu šetří policie. Podle předběžných informací řidička jedné z tramvají při příjezdu na zastávku nedobrzdila.

Zrádná ledovka, která se ve středu odpoledne vytvořila na většině území Moravskoslezského kraje, poslala do rukou záchranářů desítky lidí. Kluzké chodníky a silnice způsobily během několika hodin nebývalý nárůst úrazů – nejčastěji šlo o poranění kotníků, ale nechyběly ani úrazy hlavy.

Kolegové z Oddělení funkční ekologie se podíleli na mezinárodním výzkumu, který ukazuje, že stromy jsou dlouhodobou a přesnou kronikou extrémních klimatických událostí. Výsledky přinášejí nové poznatky o tom, jak se v posledních více než 150 letech měnila intenzita srážek z tropických cyklón. Jak stromy odhalují historii extrémních srážek Tropické cyklóny přinášejí nejen silný vítr, […]

Změny klimatu si často spojujeme s vysycháním, úbytkem vody a postupující desertifikací. Sahara ale v posledních letech ukazuje jiný vývoj. V některých oblastech zaznamenávají vědci nárůst srážek a krátkodobé zazelenání krajiny.

Úterní počasí přinese jednu z nejzrádnějších kombinací – teplý a vlhký vzduch nad studeným přízemním polštářem vytvoří ideální podmínky pro ledovku. Mrznoucí srážky hrozí především na severu, východě a na Vysočině, kde ráno a dopoledne může být velmi nebezpečno.

Poměrně silné mrazy budou už v nejbližších desítkách hodin nahrazeny příchodem výrazně teplejšího vzduchu od jihozápadu. Počáteční sněžení se promění v déšť, ten bude dopadat na promrzlý zemský povrch - a nebezpečí je na světě.

Středomoří obdobně jako na podzim potrápí v příštích dnech silné srážky, které do oblasti přináší tlaková níže nad střední Itálií. Někde za několik dní spadne tolik srážek, jako v Česku za necelý půlrok.

Rok 2025 se na území České republiky zařadil mezi teplotně normální až mírně nadnormální roky. Průměrná roční teplota dosáhla 8,8 °C, což je o půl stupně více, než činí klimatický normál období 1991–2020. Zároveň byl rok 2025 o 1,5 °C chladnější než rekordně teplý rok 2024. Z hlediska srážek však skončil jako podnormální.

V neděli čeká Česko zimní den s teplotami většinou mezi -3 až 1 °C, ve vyšších polohách bude výrazně chladněji. Podle meteorologů bude během odpoledne a večera oblačnosti postupně ubývat, sněžit má hlavně na severních horách. Pro ŽivotvČesku.cz meteoroložka Dagmar Honsová doplnila, že srážky budou spíše ojedinělé a od západu budou slábnout.

Pokud venku mrzne, je velmi pravděpodobné, že ledové krystalky, které se v atmosféře tvoří přeměnou vodní páry na led (desublimace), dopadnou na zemský povrch v podobě sněhových vloček.

Rok 2025 byl v Česku vyhodnocen jako třináctý nejteplejší od počátku systematického měření v roce 1961. V kontextu posledních let však patřil spíše k těm chladnějším. Srážkově byl výrazně chudý, především kvůli abnormálně suché první polovině roku.

Loňský rok, který se stal čtvrtým nejchladnějším v poslední dekádě, měl průměrnou teplotu 8,8 stupně Celsia. Zároveň ale patří k těm teplejším, jelikož se zařadil na třináctou příčku nejteplejších od roku 1961.

Loňský rok byl s průměrnou teplotou 8,8 stupně Celsia čtvrtým nejchladnějších v poslední dekádě. V dlouhodobějším srovnání od roku 1961, kdy meteorologové začali průměrné roční teploty v zemi počítat, se ale přiřadil k těm teplejším. Byl 13. nejteplejším, plyne z předběžných údajů Českého hydrometeorologického ústavu zveřejněných v pátek na síti Facebook.

Silvestrovská noc nabídla nejlepší ovzduší na přelomu roku minimálně za posledních 22 let, uvedl pro ČT vedoucí oddělení kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu Brno Jáchym Brzezina. Hodnoty koncentrací částic PM10 se podle něj pohybovaly výrazně níže, než je během období kolem novoroční půlnoci obvyklé.

Letošní zima se zatím se sněhem moc nepředvedla, ale podle dlouhodobého výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) to vypadá, že by v lednu konečně mohlo více nasněžit. Teplotně by leden měl být průměrný, což znamená, že teploty budou většinou pod bodem mrazu.

V posledních dnech tohoto kalendářního roku přinese počasí poměrně zajímavé otočky. Vpád studeného vzduchu těsně před Silvestrem bude nakonec jen krátkodobý. Sníh se objeví i v nižších polohách, ale většinou ho nebude mnoho.

V posledních dnech tohoto kalendářního roku přinese počasí poměrně zajímavé otočky. Vpád studeného vzduchu těsně před Silvestrem bude nakonec jen krátkodobý. Sníh se objeví i v nižších polohách, ale většinou ho nebude mnoho.

V Jihočeském kraji je dlouhodobý nedostatek srážek. Projevuje se to mimo jiné v tom, že výrazně klesly hladiny rybníků a přehrad. Mimořádně suchý je…

V Jihočeském kraji je dlouhodobý nedostatek srážek. Projevuje se to mimo jiné v tom, že výrazně klesly hladiny rybníků a přehrad. Mimořádně suchý je podle hydrologů prosinec, což potvrzují dlouhodobé statistiky. ČTK to řekl hydrolog českobudějovického meteorologického ústavu Tomáš Vlasák. Špatná situace je podle něj především na Šumavě, což jindy bývá na srážky bohatá oblast.

Na některých místech Česka by mohlo na Vánoce sněžit. Nebude jich mnoho, sněhu bude spíše málo, ale naděje na bílou pokrývku existuje.

Počasí se v dalších dnech kvůli blokujícím tlakovým výším výrazně měnit nebude. Čekají nás dny s typickými inverzními podmínkami a minimem srážek. Podle modelů může srážková „díra“ nad střední Evropou přetrvat až do konce roku.

V Česku bude do konce týdne převážně zataženo a mlhavo, slunce a srážek bude pomálu. Teploty ve čtvrtek ještě vystoupají i přes deset stupňů Celsia, pak se začne ochlazovat a o víkendu může v noci i mrznout. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu.

Bláto místo závějí, déšť místo sněhu. A teploty blížící se 15 stupňům nad nulou – to není tradiční představa adventu. Ale již za pár dní to podle předpovědi počasí bude realita Česka.

Jednou vedro a sucho, jindy nekonečný déšť a povodně. Je tohle normální podnebí, nebo na vlastní oči vidíme důsledky globální klimatické změny? To už nám dnes vysvětlí Radim.

Letošní listopad byl podle dat Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) teplotně normální, ale za posledních 14 let šlo společně s rokem 2016 o nejchladnější listopad. Uplynulý měsíc byl v normálu i co se týče spadlých srážek. Meteorologický podzim se také vešel teplotně i srážkově do normálu.

V příštích dnech, včetně čtvrtečního večera, se v České republice může nadále tvořit náledí a ledovka. Denní teploty by se o víkendu měly pohybovat nad nulou, v noci ale bude pravděpodobně mrznout. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Ve čtvrtek a v pátek bude v Česku většinou polojasno s minimem srážek a teplotami i přes patnáct stupňů Celsia. Chladněji bude v místech s mlhami a nízkou oblačností. O víkendu srážek přibyde a začne se ochlazovat, od pondělí může v noci mrznout a sněžit může už nejen na horách, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Nejméně 46 životů si dosud na Filipínách vyžádal tajfun Kalmaegi, uvedly tamní úřady. Při snaze o záchranu lidí v zasažených oblastech se na severu ostrova Mindanao zřítil vojenský vrtulník, v němž zahynulo šest členů posádky.

Úřady v Dillí v úterý podnikly experiment, při kterém se nad městem, jehož obyvatele dusí smog, pokusily uměle vyvolat déšť. Letadlo v mracích nad některými čtvrtěmi indické metropole rozptýlilo chemikálie, které mají kromě deště pročistit ovzduší.

Části Česka zasáhlo sněžení, sníh napadl například na Šumavě, kde do půlnoci platí výstraha. Na silnici přes Červenohorské sedlo v Jeseníkách zimní počasí zkomplikovalo dopravu. Sněhové přeháňky očekával na začátku týdne v nadmořských výškách nad devět set metrů Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Nejchladnější bylo zřejmě pondělí s teplotami maximálně deset stupňů. V následujících dnech se bude postupně oteplovat.

Letošní zima se od těch ostatních může výrazně lišit. Meteorologové už vydali své první předpovědi počasí, milovníky zimy ale spíše nepotěší.

Zima se pomalu blíží, venku se ochladilo, přesto Česko zažívá výjimečně teplé dny. Jen čtvrtek patřil mezi ty nejteplejší dny v říjnu.

Letošní léto, tedy období od začátku června do konce srpna, bylo v Česku srážkově podprůměrné – napršelo 207 milimetrů. Na třetině území nenapršelo proti průměru za roky 1961 až 2000 dokonce ani 80 procent srážek. S ohledem na výrazné regionální rozdíly pršelo podprůměrně na 88 procentech území, na zbytku byly srážky nadprůměrné, uvedl klimatolog z brněnské pobočky ČHMÚ Pavel Zahradníček.

Amazonský deštný prales ztrácí schopnost sám sebe zavlažovat. Kácení stromů narušuje takzvané létající řeky, proudy vlhkého vzduchu, které přinášejí déšť hluboko do vnitrozemí Jižní Ameriky. Důsledkem jsou extrémní sucha, požáry a hrozba, že se prales do budoucna promění v savanu.

V nadcházejícím týdnu se budou v Česku střídat oblačné dny s těmi polojasnými až slunečnými, mnoho srážek nebude. Teploty se vyšplhají nejvýše k patnácti stupňům Celsia. Noční teploty během týdne klesnou k nule. Od víkendu už může v noci mrznout, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v týdenní předpovědi.

Zatímco v průběhu uplynulého týdne se ve střední Evropě citelně ochladilo, i když obloha byla převážně polojasná, o víkendu čekáme další změnu. Bude to na čepici nebo i Večerníček ji tentokrát odhodí do kouta?

Nejméně deset lidí včetně jednoho dítěte přišlo o život při záplavách v přístavním městě Oděsa a přilehlé oblasti na jihu Ukrajiny, oznámil ve středu večer místopředseda ukrajinské vlády Oleksij Kuleba, podle kterého byl ve městě vyhlášen nouzový stav.

Po slunečném víkendu se v Česku tento týden ochladí. Teploty přes den budou většinou mezi osmi a 13 stupni Celsia, v noci při vyjasnění klesnou až k bodu mrazu. Pršet má hlavně na severovýchodě země. Na horách bude déšť přecházet do sněžení. Na víkend se mírně oteplí, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Vědci popsali změny řeky, na které je závislý průmysl, zemědělství i náboženství v nejlidnatější zemi světa. Jde o Gangu v Indii. Za vysychání podle nich mohou změny klimatu i znečištění.

Po silném větru bylo v Česku ve čtvrtek vpodvečer asi 9300 domácností bez elektřiny. Ráno jich bylo bezmála osmnáct tisíc, postupně čísla klesala, ale odpoledne přibyly nové poruchy hlavně ve Středočeském a Plzeňském kraji. Energetici se snaží, aby byla většina opravená do pátku. Popadané stromy a větve zkomplikovaly i železniční dopravu.

Po tropickém víkendu se v Česku výrazně ochladí a bude pršet. Dnes hlavně v Čechách, od úterý na celém území. Teploty dnes zejména na západě Čech jen mírně překročí deset stupňů Celsia, od úterý se jen k 15 stupňům budou dostávat i na Moravě a ve Slezsku. Slunečné počasí s teplotami až téměř 20 stupňů Celsia by se mělo vrátit na víkend. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Po tropickém víkendu se v Česku výrazně ochlazuje. Již v pondělí se teploty propadly v Čechách, kde místy bylo jen šest stupňů Celsia. Na Moravě přitom vystoupaly až k tropické třicítce. Od úterý už ale mají být nejvyšší teploty v celém Česku maximálně kolem sedmnácti stupňů Celsia. Slunečné počasí s teplotami až téměř dvacet stupňů Celsia by se mělo vrátit na víkend, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Podle mykologů bude tento víkend ideálním pro sběr hub. Po vydatných deštích totiž následovalo teplé počasí, což jejich růst podpořilo. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tento víkend porostou houby na území celého Česka, nejvíce pak v Krkonoších, na Šumavě, v Orlických horách a Jeseníkách. Odborníci však zároveň varují před otravami.

Počasí v Česku bude v první polovině tohoto týdne proměnlivé, meteorologové očekávají slunce, přeháňky i silnější vítr. Nejvyšší denní teploty mohou v úterý a ve středu klesnout pod 20 stupňů Celsia, pak se začne oteplovat a o víkendu se dostanou nad 25 stupňů Celsia. Teplý ráz počasí vydrží i na začátku příštího týdne, pak se teploty vrátí do průměrných nebo slabě nadprůměrných hodnot kolem 20 stupňů Celsia.

Radary nesledují jen počasí, ale také hejna ptáků a roje hmyzu. Díky technologickému pokroku výsledky těchto výzkumů pomáhají energetickým společnostem, ochraně přírody nebo bezpečnosti leteckého provozu.

V noci na sobotu napršelo na některých místech v Česku přes 40 litrů vody na metr čtvereční. Srážky byly vydatné zejména v pásu od Šumavy přes střední Čechy a Prahu ke Krkonoším. V bouřkách byly i velmi intenzivní, například v Turnově na Semilsku spadlo za dvacet minut 33 litrů vody na metr čtvereční. Údaje zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Meteorologové prodloužili pro Moravu a Slezsko výstrahu před vznikem požárů. Bude platit až do pátečního večera, kdy zeslábne vítr a zřejmě i zaprší. V aktualizované výstraze o tom informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Ve čtvrtek platilo ještě varování před vysokými teplotami – nakonec na několika místech bylo dokonce přes 33 stupňů Celsia.

Česko zůstává dlouhodobě bez výraznějších srážek. Srpen prozatím patří k nejsušším měsícům posledních let, spadla jen polovina klimatického normálu. Meteorologové navíc neočekávají výraznější déšť ani v dalších dnech, a sucho se tak bude dál prohlubovat.

Nadcházející víkend bude v Česku převážně polojasný, provázený pouze ojedinělými přeháňkami. Nejvyšší denní teploty se budou pohybovat mezi 18 a 22 stupni Celsia. Začátkem příštího týdne se oteplí, vyplývá z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Během vlny veder, která tento týden zasáhla Evropu, padaly historické teplotní rekordy v celé řadě států. Přinesla také požáry a sucha na mnoha místech kontinentu.

Po více než týdnu chladných teplot, zatažené oblohy a pocitu, že léto snad skončilo, dorazí do Česka oteplení. Od poloviny týdne se do Prahy vrátí slunce a už ve čtvrtek slibují meteorologové teploty okolo 27 stupňů.

Děti v horkých dnech v ulicích měst dýchají výrazně teplejší vzduch než dospělí. Rozdíl mezi teplotou vzduchu u chodníku a ve výšce dvou metrů může činit až pět stupňů. Vyplývá to z prvních výsledků mezinárodního projektu EnCLOD, kvůli kterému byly na deseti místech v Olomouci nainstalovány speciální meteostanice. Vědci díky nim podrobně sledují městské mikroklima a získávají přesná data pro analýzu tepelných ostrovů.

Sychravé počasí vydrží v Česku ještě v první polovině tohoto týdne, ve čtvrtek se pak začne oteplovat a bude slunečno. V závěru týdne se teploty dostanou k tropické třicítce, vyplývá z týdenní předpovědi počasí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Ani časté srážky v červenci nestačily vyrovnat dlouhodobý deficit. Rok 2025 zůstává srážkově výrazně pod normálem a řadí se aktuálně mezi pět nejsušších od začátku měření. Nejhůře je na tom pomezí Čech a Moravy, kde spadlo méně než 70 procent obvyklého úhrnu.

Navzdory dojmu chladného léta byl červenec podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) teplotně i srážkově normální. Vlnu veder z úvodu měsíce vystřídalo průměrné léto s občasnými chladnějšími a deštivými epizodami vlivem přílivu studeného a vlhkého vzduchu.