Srážky

Víc srážek, než je dlouhodobý průměr, na Vysočině letos spadlo jen v červnu, srpnu a září. V souhrnu za prvních devět měsíců napršelo v…

Havrani jsou po léta považováni za posly zimy a podle toho, kdy se vrátí, se odhaduje, jaká bude zima. Letos přitáhla hejna havranů o týden dříve, což by dle pranostik znamenalo, že si letošní zimu budeme muset navléknout o vrstvu oblečení navíc.

Letošní měsíce srpen a září byly na Vysočině srážkově naprůměrné. Díky tomu dosahuje, po dřívějším dlouhotrvajícím suchu, většina vodních toků na Vysočině normálního stavu vody. Už teď je jisté, že za prvních devět měsíců letošního roku pouze v červnu, srpnu a září spadlo více srážek, než je dlouhodobý průměr.

Nový pracovní týden bude relativně teplý a suchý. Deštníky se budou hodit nejspíš jen v úterý a v pátek, jinak to bude spíš na sluneční brýle, uvedla pro Novinky meteoroložka Dagmar Honsová. Po ránu ovšem může být snížená dohlednost kvůli mlhám a nízké oblačnosti.

Český hydrometeorologický ústav varuje před silnými bouřkami. Ty mohou do východních Čech a Královéhradeckého kraje dorazit už dnes před obědem. První stupeň varování platí pro celý náš region do večera.

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) dnes přišel s výstrahou, která se týká bouřek s přívalovým deštěm, kroupami a silným větrem. Ty do ČR přijdou už dnes, a to v několika krajích. Ve čtvrtek pak budou bouřky postupně přecházet přes celé území České republiky, tedy i přes Kraj Vysočina.

Sucho v Evropě bylo letos v létě nejhorší za 500 let. Naznačují to data z programu Copernicus, programu pro dálkový průzkum Země, který řídí Evropská komise ve spolupráci s Evropskou vesmírnou agenturou (ESA).

Začátkem nového pracovního týdne bude do Česka proudit teplý a vlhký vzduch od jihozápadu, teploty vystoupají až na 27 stupňů Celsia. Místy se však bude tvořit oblačnost s ojedinělými přeháňkami, výjimečně i bouřkami. Letní teploty od čtvrtka utne vlnící se studená fronta, sdělila Novinkám meteoroložka Dagmar Honsová.

Několikatýdenní sucho vystřídaly v posledních hodinách intenzivní srážky, a to nejen v našem kraji. Podle dopoledních údajů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) spadlo během posledních 24 hodin nejvíc srážek právě na Vysočině, dále pak na jihovýchodě Středočeského a na východě Jihočeského kraje. Nyní by srážky měly již ustávat.

Pražský potok Botič je momentálně na druhém ze tří povodňových stupňů. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) může hladina stoupnout i na nejvyšší, třetí stupeň. Meteorologové proto vydali výstrahu. Hasiči kvůli vytrvalému dešti zasahují v hlavním městě na několika místech. Voda například zaplavila podchod na nádraží ve Vršovicích. Hasiči o tom informovali na svém twitteru.

Čína se v současnosti potýká s nedostatkem srážek a suchem stejně jako další oblasti po celém světě. Místní úřady se ale snaží vypouštěním chemických látek regulovat množství srážek.

S vážnými problémy se potýká příroda nejen v Olomouckém kraji při aktuálním horkém počasí a poměrně nízkých srážkových úhrnech. Městský úřad ve Šternberku od pondělí zakázal nakládání s povrchovými vodami. Ekosystém prochází náporem, situaci sledují také rybáři. Například v Přerově už s okysličováním vody pomáhali hasiči.

Ne nadarmo se říká, že jsme národ houbařů. Vždyť řada z nás má ráda procházky v lese, ať už jen tak, na borůvky nebo s košíkem na houby. V naší zemi vyráží na houby dokonce až 70 procent Čechů. Houbaření je populární i na Vysočině, v jejíž lesích najdeme všechny tradiční jedlé houby. Radost z houbaření nám trochu může pokazit fakt, že v posledních dnech kvůli suchu moc hub neroste. A v neposlední řadě také to, že lesů kvůli kůrovci v našem kraji rapidně ubylo.

Dnes odpoledne dorazí do celé České republiky silné bouřky. Český hydrometeorologický ústav vydal první stupeň varování pro celou zemi, včetně Královéhradeckého kraje. V platnosti je od dnešních 15:00. Výstraha potrvá do jedné hodiny v noci.

V Praze byl kvůli velmi silnému dešti minimálně na třech místech překročen třetí povodňový stupeň. „Na Botiči ve stanici Jesenice Kocanda a na Pitkovickém potoce v profilu Kuří byl překročen třetí stupeň povodňové aktivity. Vzestupy nelze vyloučit ani na ostatních malých tocích a na tocích dále po toku,“ uvedli meteorologové na Twitteru.

Srážkové úhrny se podle expertů od dlouhodobého průměru výrazně neliší, příčiny sucha spatřují spíše v chybějících zásobách vody v krajině po teplé zimě. Krajině tak chybělo jarní tání sněhu.

Na zahrádce máme chybějící vláhu zpravidla vyřešenu stálým či občasným zdrojem vody. Ale jak snáší sucho plodiny, které zavlažují jen srážky?

Trojice vědců z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky pomohla významně upřesnit možnosti využití tzv. atmosférických reanalýz při rozboru příčin a důsledků extrémních srážek.

Meteorologové vydali výstrahu, která se týká výskytu silných bouřek, které může doprovodit nárazový vítr o rychlosti 70 kilometrů za hodinu. Ve výstraze je zahrnutý také náš kraj.

Meteorologové varují před vydatnými dešti. V noci a během zítřka může v Olomouckém kraji spadnout až 50 milimetrů srážek. V platnosti je výstraha pro celou Moravu od dnešní půlnoci po celý čtvrtek. Voda může zaplavit silnice a níže položená místa.

Každý člověk spotřebuje denně skoro 90 litrů vody a potřeba průzračné životadárné tekutiny nadále stoupá. Tuto skutečnost nemění ani fakt, že vodné a stočné zdražuje a zásoby pitné vody na planetě neustále klesají.

Přes část Česka včera večer rychle přešly velmi silné až extrémní bouřky s přívalovými srážkami, silným nárazovým větrem a krupobitím. Hasiči vyjížděli k desítkám případů, hlavně k popadaným stromům na železnicích a silnicích. Nejvíc práce měli na západě Čech. Před půlnocí se bouřky přesunuly na střední a jižní Moravu.

Náš mladý česnek šel do země začátkem listopadu. Za sucha se dobře sázel. Bylo to dobré řešení vzhledem k ostýchavosti srážek koncem roku.

Po neobvykle suché zimě udeřila na Francii vlna veder, která problémy se suchem ještě prohloubila. Météo-France píše, že je „pozoruhodná svou předčasností, trvanlivostí a geografickým rozsahem“.

Teploty se v tomto týdnu dostanou až k 17 stupňům Celsia, ale v noci a k ránu se mohou znovu objevit přízemní mrazíky. Nejdeštivější…

Na mnoha místech příjemně prosluněné Velikonoce jsou minulostí, pracovní týden bude ve znamení nízkých teplot a deště. "Pozor na mráz během vegetačního období, poškodit může nejen ovocné stromy, ale také zeleninu," upozornila pro ŽivotvČesku.cz meteoroložka Dagmar Honsová.

Uplynulá zima byla skoupá na sněhovou pokrývku. Sníh, pokud padal, až na výjimky odtál hned v prvních měsících letošního roku. Značná část vody se vsákla do půdy, přesto náš kraj trápí velké sucho. A s tím jdou ruku v ruce časté požáry, které musí hasiči v posledních dnech řešit.

Automobilka Toyota začala testovat inovativní adaptabilní světlomety. Mají přispět ke snížení počtu obětí účastníků silničního provozu.

Dnes a ve čtvrtek teploměr ukáže na některých místech až 11 stupňů Celsia, v ostatních dnech budou maxima kolem osmi až devíti stupňů.

Uplynulý rok 2021, který je nenávratně za námi, byl z hlediska srážek spíše mírně podprůměrným, srážkový deficit oproti dlouhodobému normálu dosáhl 25 milimetrů. Tento rok se tak zařadil do jedenáctileté řady, přerušené pouze roky 2013 a 2020, kdy roční úhrn srážek nedosáhl ani dlouhodobého průměru. Ten činí pro Vysočinu 673 mm. Ke srážkovému deficitu nejvíce přispěly jarní měsíce březen a duben a pak září až prosinec.

Královéhradecký kraj zasáhly silné deště, nejvíce pršelo v Krkonoších a Orlických horách. S větším množstvím vody pochopitelně stoupla voda v některých řekách. Podle meteorologů bude nebezpečí povodní platit až do dnešního odpoledne. Hasiči už museli odčerpávat vodu ze sklepů například v Nové Pace nebo Hronově.

Po nadprůměrných teplotách přelomu roku 2021/2022 přijdou v následujícím týdnu opět chladné dny. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal výstrahu týkající se srážek a nebezpečí povodní. "Hodinové srážkové úhrny se stále pohybují až na 4 mm/hod. Během večera se bude na horách měnit déšť na déšť se sněhem, postupně ve sněžení," uvedla konzultantka Dagmar Honsová pro ŽivotvČesku.cz k počasí, které je jako na houpačce.

Vědci prezentovali na setkání Americké geofyzikální unie 2021 pozorování dosud neznámého typu bouře, která se vyskytuje nad západním Indickým oceánem a postupuje směrem k Africe. .

V Česku se říká: Jak na Nový rok, tak po celý rok. Počasí přineslo v posledních dnech a týdnech teplotní výkyvy, které se jen tak nevidí. Mráz střídala obleva a rtuť teploměru má na Silvestra vystoupat dokonce ke 14 °C. Konzultantka počasí Dagmar Honsová nastínila, jak bude vypadat začátek nového roku 2022 a leden. "První měsíc nového roku bude teplotně mírně nadprůměrný, na hory se ale brzy vrátí pravé zimní podmínky," sdělila pro ŽivotvČesku.cz.

Byl pozorován nový typ bouře. Je celistvá a má pomalu pohybující se kužely bohaté na vlhkost. Vědci je nazývají jako „atmosférická jezera". Tento jedinečný typ bouří se vyskytuje nad západní částí Indického oceánu a postupuje směrem k Africe. Na rozdíl od většiny bouří vytvářených vírem vznikají jezera díky koncentraci vodní páry, která je dostatečně hustá na to, aby vytvořila déšť, stojí na webu Wion.

Zimní počasí v Česku připomíná houpačku. Ale v posledních dnech se rtuť teploměru kloní spíše k mrazivým hodnotám a krátce před vánočními svátky to vypadá na pravou podobu posledního ročního období. "Start letošní astronomické zimy bude nejchladnější od roku 2016. Hned leden by měl být podle výpočtů NCEP teplotně průměrný měsíc, jeho průměrná teplota se pohybuje na -2 °C, oproti tomu měsíce únor a březen by měly dosáhnout na kladnou odchylku 1 až 2 °C, v porovnání s dlouhodobým normálem," řekla pro ŽivotvČesku.cz.

Zbytek letošního října bude teplotně i srážkově průměrný, předpovídají meteorologové. Současné teplé a slunečné počasí v úterý a ve středu přeruší ochlazení provázené deštěm. Vyplývá to z dlouhodobé předpovědi na příští čtyři týdny, kterou dnes zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Český hydrometeorologický ústav vydal hned dvě varování. Vysoký stupeň nebezpečí platí pro déšť, nízký stupeň pro povodně. První vydatné srážky mohou spadnout už dnes o půlnoci. Na zvýšenou hladinu řek, je třeba dávat pozor od zítřejšího rána.

Ještě loni katastrofické scénáře předpokládaly, že extrémní sucho je v Česku těžko řešitelný problém. Hydrologové tvrdili, že vydatné srážky by musely zkrápět zemi minimálně šest měsíců, aby se vše vrátilo do normálu. Nemožné se ale stalo skutečností – za poslední rok se vrátily zásoby vody téměř do normálu.

Pro část Královéhradeckého kraje vydal Český hydrometeorologický ústav varování před deštěm. Dá se očekávat, že na některých místech napadne až 50 milimetrů srážek. Jde především o Vrchlabsko a Trutnovsko.

Letošní červenec byl v Jihočeském kraji a především na Šumavě srážkově výrazně nadprůměrný. Například ve Strážném na Prachaticku za měsíc napršelo 194,5 milimetru vody, což je o 80 procent více než dlouhodobý normál.

Sázení nových stromů přinese Evropě více srážek, tvrdí kombinovaný tým vědců z ETH Curych, Ústavu pro vědu o atmosféře a klimatu a Newcastle University ve své nové studii.

Větší množství srážek v zimních ale i letních měsících by podle nové vědecké studie mohlo přinést masivnější rozšiřování lesů. To už v současnosti probíhá díky podpoře výsadby stromů státy, ale i soukromými společnostmi.

Okresní myslivecké spolky v Královéhradeckém kraji dostanou finanční dotaci na pořízení takzvaných pachových a optických zradidel. Ty mají držet zvěř dál od silnic a zabránit střetům s auty. Podobných nehod v České republice přibývá.

Meteorologové vydali varování před silným sněžním, které má do Česka dorazit v sobotu. V noci ze soboty na neděli se může tvořit také náledí. Výstrahu před sněžením vydal v pátek Český hydrometeorologický ústav ČHMÚ.

Ve srovnání s loňským lednem, který byl velice teplý a srážkově málo vydatný, byl ten letošní mnohem příznivější. Střídání deště, mrazu a oblevy v předchozích týdnech na Vysočině znamenalo výrazné zvýšení nasycenosti půdy vodou.

V letošním roce spadlo nejvíce srážek za posledních deset let, zbytek prosince už na tom nic nezmění.

Velmi suchý byl v Česku letošní listopad. Za celý měsíc spadla necelá polovina obvyklého množství srážek. Průměrná měsíční teplota 3,8 stupně se naproti tomu od hodnot typických pro předposlední měsíc roku výrazně nelišila. Informuje o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svém webu.

Během své dlouhé existence se Mléčná dráha srazila a spojila s několika dalšími galaxiemi. Astronomové na základě analýzy hvězdokup, které obíhají kolem Mléčné dráhy, vytvořili „rodokmen“ těchto fúzí.

Během své dlouhé existence se Mléčná dráha srazila a spojila s několika dalšími galaxiemi. Astronomové na základě analýzy hvězdokup, které obíhají kolem Mléčné dráhy, vytvořili „rodokmen“ těchto fúzí.

V Čechách byla průměrná měsíční teplota letos v říjnu 8,8 stupně Celsia. Na Moravě a ve Slezsku bylo o půl stupně tepleji. Celorepublikový měsíční průměr devět stupňů Celsia byl oproti normálu z let 1981 až 2010 o 0,9 stupně vyšší.

Více než 316 tisíc korun obdrží 45 fyzických i právnických osob, které v září požádaly městskou část Praha 4 o dotaci na nákup retenčních nádob na podporu akumulace a využití srážkových vod.

Říjen je spojený s obdobím páření lesní zvěře. Což s sebou nese zvýšené riziko střetu automobilů se zvířaty na silnicích.

Nejdeštivější za posledních deset let bylo letošní léto. V průměru spadlo na území Česka 322 milimetrů srážek. Zároveň bylo léto chladnější než předchozí tři roky, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové považují za léto období od 1. června do 31. srpna.

V příštím týdnu se bude v Česku postupně oteplovat, o víkendu teploty vystoupí k 25 stupňům Celsia. Ve zbytku září se zvolna ochladí. Pršet bude spíš méně, než je obvyklé. Vyplývá to z měsíčního výhledu počasí, který zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

V celém Královéhradeckém kraji stále platí varování před vznikem požárů. Z informací meteorologů není jasné, kdy opatření skončí. Varování mělo původně platit do včerejšího dne, bylo však prodlouženo na neurčito. V přírodě bychom tak neměli rozdělávat ohně a zapomenout musíme například i na lampiony štěstí nebo ohňostroje.

Přepracovaní strojvedoucí, zastaralá infrastruktura a nedostatečná kontrola na železnici stojí podle Jindřicha Berounského ze Svazu odborářů služeb a dopravy za aktuální sérií vlakových neštěstí.

Nádherné červánky! Tedy správně meteorologicky oblaka ozářená zapadajícím nebo vycházejícím sluncem. Patří k nejznámějším soumrakovým jevům. Jak a proč vznikají?

V Libereckém kraji od rána stále prší, i když ne tak intenzivně jako v sobotu. Stav ohrožení platí na Smědé na Frýdlantsku, Řasnice ve Frýdlantu už klesla na druhý stupeň. Nejhorší je situace v oblasti Višňové, kde voda zaplavila louky a pod vodou jsou i některé komunikace směrem do Předlánců.