Student

Maturity a přijímačky: Zatímco maturity proběhnou od 1. do 3. června, přijímačky na střední školy 8. června. Co máte teď dělat? Učit se Nejlepší variantou pravděpodobně bude učit se a připravovat se jak na přijímací zkoušky, tak na maturity. Učení se vám nikdy neztratí. A navíc už si to můžete rozvrhnout.

Student gymnázia Open Gate Bertram Škařupa dokázal pro děti popsat šíření koronaviru, stačila k tomu jednoduchá simulace.

Když se vaše dítě dostane na vysokou školu a začne shánět byt, je to na jednu stranu samozřejmě velký důvod k radosti, ale na druhou stranu je to často spojené s poměrně velkým množstvím praktických problémů, zvláště pokud se univerzita nenachází v místě vašeho bydliště. Míst na kolejích většinou není dostatek a pronájmy jsou často předražené.

Medik Tomáš Klail z brněnské lékařské fakulty už přes dva týdny pomáhá s testováním lidí na koronavirus. V rozhovoru pro Seznam Zprávy popisuje, co teď zdravotníci v první linii prožívají.

Nemocnice Liberec uzavřela kompletně svůj areál. Systém si zavádí sama, pomáhají jí studenti, roušky nosí dobrovolníci. Podívejte se na fotoreportáž.

Nadace nejbohatšího Čecha Petra Kellnera a jeho manželky Renáty investovala do výstavby a rozvoje Open Gate už zhruba 850 milionů korun z vyhrazené jedné miliardy. Hluboko do kapsy musí ale sáhnout i rodiče, kteří by chtěli na školu nebo gymnázium přihlásit své dítě. Roční školné zde vyjde až na 470 tisíc korun. Některé děti ale studují Open Gate zadarmo.

Zatraktivnit studium zdravotnických oborů mají studentům stipendijní programy v nemocnicích zřizovaných ministerstvem zdravotnictví. Reaguje tak na nedostatek především středního zdravotnického personálu v nemocnicích.

Není to apokalypsa, lidé ale dostali strach, když se Wuchan uzavřel. Také kvůli čínskému novému roku si začali dělat zásoby potravin, říká student.

Tento mladík vyřešit studentské bydlení po svém. Postavil si kuriózní dům, aby mu zbyly peníze na studia. Těchto totiž neměl na zbyt a pokud by je měl dát za kolej nebo podnájem, moc financí by mu na učebnice a další věci nezbylo. Bydlet ale někde musel, a tak se rozhodl k poměrně radikálnímu řešení.

České dráhy přepravily za tři čtvrtletí letošního roku 137,5 milionu cestujících, téměř o čtyři miliony meziročně víc.

Neúspěšná okupační stávka studentů Karlovy univerzity za ochranu klimatu a odstoupení rektora se stala dobrým zrcadlem zdejšího politického prostředí.

Pomalinku ale jistě se postupně zbavujeme plastových platebních nebo debetních karet a více využíváme placení skrze mobilní telefon. Ostatně se jedná o bezpečnější formu, když vezmeme v potaz, že plastová karta na sobě obsahuje vše potřebné k zaplacení na internetu. Nejrůznější služby již ale podporují i věrnostní karty a dokonce i letenky. Již se objevilo několik testovacích programů na možnost použití v případě studentských identifikačních karet, ale nyní začíná větší rozmach, byť v omezené míře.

V neděli 17. listopadu uplynulo třicet let od události, jež se bez přehánění dá zařadit mezi zlomové a historické okamžiky naší země. Brutální zásah policie proti poklidně demonstrujícím studentům otevřel oči i lidem, kteří do té doby přijímali totalitní, normalizační komunistický režim s notnou dávkou apatie nebo beznaděje.

V úterý 21. listopadu 1989 už stávkovaly téměř všechny vysoké školy v tehdejší české části republiky se zhruba 80 tisíci studenty. Kolem poledne se po Praze rozšířila velice rychle zpráva, že k hlavnímu městu míří čtyřicetitisícová ozbrojená síla, mluvilo se i o tancích. Situace byla napjatá.

České dráhy s novým jízdním řádem mírně zvýší ceny ve svém základním kilometrickém tarifu, úplně zruší zpáteční slevu. Vyplývá to z nově zveřejněného tarifu TR10, který vyšel v přepravním a tarifním věstníku. Nejnižší základní cena jízdenky při jednokilometrové jízdě začne nově na 12 korunách namísto stávajících 11 korun, ukazuje porovnání cen v současném a novém ceníku, který začne platit 15. prosince.

Akademický senát Univerzity Karlovy údajně bere vážně požadavky stávkujících studentů, vyjádření samotné univerzity je však velmi vágní. Existují ale opatření, která může vedení ve věci klimatické krize udělat hned.

Studenti opavské střední školy průmyslové a umělecké před lety navrhli a vyrobili betlém, který vždy na sklonku roku dotváří v centru Opavy atmosféru adventního času. Každý rok přidávají nové postavy. Letos betlém doplní vesničané, kteří nesou Ježíškovi dary.

Stát vyplatil v září meziročně za slevy pro důchodce a studenty o 115 milionů korun víc.

Na 17. listopad vzpomínala i Obchodně podnikatelská fakulta. Tento historický mezník českých dějin totiž odstartoval fungování fakulty a to v budově patřící Komunistické straně Československa, která právě po pádu totality začala sloužit studentům.

V úterý ráno už nebylo po okupační stávce studentů v budově rektorátu UK ani stopy. V noci proběhl úklid, prostory se vyvětraly a běžný provoz byl obnoven. Zástupci UK se se studenty dohodli na společné diskuzi o klimatických problémech na příslušných orgánech akademického senátu, stojí v tiskové zprávě UK. Vedení vyzvalo studenty k ukončení stávky i kvůli zhoršujícím se hygienickým a bezpečnostním podmínkám.

Evropská unie odsuzuje násilí ze strany policie i demonstrantů v Hongkongu a považuje ho za nepřípustné. Na hongkongské polytechnické univerzitě, kterou minulý týdny obsadilo několik set studentů na protest proti místní vládě, zůstává asi stovka studentů.

Jsou teprve na začátku své kariéry, ale už slaví úspěch. Práce studentů Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské (SUPŠS) Železný Brod získala Národní cenu za studentský design. Absolventi oboru Produktový design Antonín Košek a Nikola Kolářová zaujali svými pracemi nezávislou odbornou porotu celorepublikové soutěže. Jde o jedno z nejvyšších ocenění vůbec.

Nová turistická atrakce roste v Borovnici na Trutnovsku. Věrná replika větrného mlýna z roku 1846 už má hotovou střechu i mohutné lopatky, kompletně bude dokončená na jaře příštího roku a otevřená do konce května. Na její stavbě pomáhají studenti krajských středních škol i autor největšího vodního kola v Evropě na pražské Čertovce.

Na všech fakultách v Praze se v pondělí 20. listopadu 1989 sešli představitelé vedení škol se studenty k dialogu o vnitropolitické situaci. Páteční zákrok pořádkových sil na pražské Národní třídě označili posluchači vysokých škol jednoznačně za brutální a odsoudili ho. Za dané situace se rozhodli pro týdenní stávku.

V Hongkongu byly ve středu po šesti dnech opět otevřeny školy. Mnozí studenti ale čelili výpadkům v dopravě. V univerzitním areálu hongkongské polytechnické univerzity se mezitím drží poslední skupiny prodemokratických demonstrantů, kteří místo z obav ze zatčení odmítají opustit. Informovala o tom agentura AP. Bývalou britskou kolonií Hongkong zmítají již pátý měsíc protivládní protesty, které v posledních dnech vyvrcholily prudkými střety na polytechnické univerzitě.

Logo občanského fóra vzniklo v listopadu roku 1989 a stalo se symbolem Sametové revoluce.

Nedělní dopoledne 19. listopadu 1989 bylo poznamenané zejména nejistotou, zda platí či neplatí informace o smrti studenta Martina Šmída, který měl zahynout při zákroku bezpečnostních složek na pražské Národní třídě.

Zelenina na polích může být odolnější a může plodit o několik týdnů dříve. Díky systému, který vymyslel student brněnského Vysokého učení technického (VUT) Martin Šimek.

Na kampusy hongkongských univerzit se v minulém týdnu přesunuly protivládní protesty, které Hongkong sužují od června a při kterých zejména mladí lidé protestují proti omezování demokracie Pekingem.

Na hongkongské polytechnické univerzitě, kterou minulý týdny obsadilo několik set studentů na protest proti místní vládě, zůstává asi stovka studentů. Podle agentury AP to v úterý řekla správkyně Hongkongu Carrie Lamová. Ta rovněž uvedla, že 400 demonstrujících z univerzity policie zatkla.

Okolnosti, které provázely události 17. listopadu 1939 připomněl v rozhovoru pro Právo předseda Hlávkovy nadace profesor Václav Pavlíček.

Řada z ikon a aktérů sametové revoluce je po třiceti letech od sametové revoluce po smrti. Z někdejších mladíků, zastupujících studenty, jsou dnes zralí padesátníci. Ti, co na náměstích před třiceti lety cinkali klíči, jsou dnes buď ve zralém či důchodovém věku. Anebo už nejsou mezi námi. Česko zestárlo.

Před třiceti roky zasedal v Praze II. sjezd Českého svazu ochránců přírody. Ochránci přírody zde schválili dokumenty, ve kterých například odmítají výstavbu vodní cesty Dunaj-Odra-Labe, výstavbu přehrady na Křivoklátsku; požadují zákaz těžby uhlí v Chebské pánvi. Upozorňují na tehdejší devastaci půdního fondu a pokles biodiverzity vlivem nepromyšleného zprůmyslnění zemědělství. V mimořádném usnesení pak ČSOP jako jedna z prvních celostátních institucí odmítl „neadekvátní a politicky nepromyšlený zásah bezpečnostních složek proti studentům a mládeži na Národní třídě".

Výuka všeobecného lékařství na Ostravské univerzitě má problémy. Akademický senát univerzity v pondělí většinou jediného hlasu rozhodl o odvolání z funkce děkana Lékařské fakulty Arnošta Martínka. Vyústila tak minulá pochybení při přijímání studentů. Na fakultu se totiž dostali i ti, kteří nesplnili podmínky přijímaček. Do toho musí fakulta obhájit akreditaci, jinak nebude moci přijímat příští rok nové studenty.

Demonstranti, kteří po několik dnů blokovali budovu rektorátu Univerzity Karlovy (UK), se v pondělí večer po tříhodinovém jednání dohodli s akademickým senátem univerzity na okamžitém ukončení okupační stávky. Stáhli také požadavek na odvolání rektora Tomáše Zimy. Akademický senát na základě požadavků protestujících přijal usnesení, že UK bude iniciativní při řešení problému klimatické změny. V budově rektorátu v Karolinu byla od minulého týdne asi dvacítka vysokoškoláků, proti jejich protestu…

Toto psal tisk před třiceti lety.

I po třiceti letech si grafik Pavel Šťastný vybavuje chvíli, kdy se dozvěděl, že jeho návrh, jak má vypadat logo Občanského fóra, vyhrál. "Bylo to ve dvě hodiny v noci, samozřejmě to bylo překvapení," vzpomíná Šťastný, který tehdy jako student stávkoval ve škole. Postupem času se stal uznávaným grafikem a letos také spolupracoval s lidmi, kteří pořádali oslavy výročí sametové revoluce.

Před 30 lety spontánní akce studentů symbolizovala bariéru mezi komunistickým vedením a ostatními občany. Nyní olomoučtí vysokoškoláci zeď z papírových krabic na Envelopě staví znovu. A připojit se celý týden opět může i veřejnost.

Změny klimatu dopadají na ty nejchudší, zodpovědnost ale musí nést i ti, kteří změny způsobují, tvrdí Marika Volfová a Matyáš Křížkovský, dva ze studentů, kteří se účastní okupační stávky na Univerzitě Karlově. Struktura univerzity trpí demokratickým deficitem. Demokracie nejsou jen volby, ale i protestní akce. Chceme, aby rezignoval rektor Zima, tvrdí.

Autoři petice označují blokádu rektorátu Univerzity Karlovy za neodůvodněnou a neslučitelnou s normami chování na akademické půdě.

„Není v pořádku, když se umění podporuje z peněz, které pocházejí z obchodu s chudobou,“ vysvětluje jedna z protestujících, co se jí nelíbí na iniciativě Roberta Runtáka.

Listopad 1989 byl okamžikem, kdy se většina české společnosti sjednotila a vytvořila lid jako sebeorganizující se politický subjekt. Jeho vůli se však naplnit nepodařilo.

Mezi nejlepší maturanty na světě patří letos Sára Davidová, studentka gymnázia Nový PORG. Plného počtu bodů v mezinárodní IB maturitě dosáhla spolu s dalšími 212 studenty v konkurenci 166 278 účastníků zkoušky z celého světa.

Předsednictvo Akademického senátu Univerzity Karlovy dnes vyzvalo studenty blokující budovu rektorátu k ukončení jejich okupační stávky. Zároveň vyzvalo demonstrující studenty z iniciativy Univerzity za klima, aby přišli příští týden jednat o svých požadavcích do příslušných odborných komisí akademického senátu. Demonstranti neuvedli, zda budovu opustí, dříve během dne oznámili, že chtějí zůstat na místě alespoň do úterý.

Seriál Seznamu: O čem psala média v socialistickém Československu, když režimu docházel dech.

Sametová revoluce začala v Praze pochodem studentů na Národní třídě 17. listopadu, v následujících dnech se však protestní nálada šířila do většiny měst a obcí tehdejšího Československa. Jak si tuto dobu pamatují, co tehdy dělali či jak vnímají třicet let od pádu komunistického režimu, jsme se zeptali lidí v Brandýse nad Labem.

Martin Klíma se podílel na organizaci demonstrace 17. listopadu jako zástupce nezávislých studentů. Jeho projev na Albertově byl označován za nejodvážnější.

Na Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci se v neděli vrátila na jeden den atmosféra, jaká tu panovala ve druhé polovině listopadu 1989. Někdejší, nyní už o třicet let starší studenti tu k výročí sametové revoluce zopakovali okupační stávku, jednu z klíčových olomouckých událostí revolučního listopadu 1989.

Jaroslavu Rónovi bylo v roce 1989 dvaatřicet let. V září se po mnoha letech dostal na Západ, s přáteli, Kryštofem Trubáčkem a Alešem Najbrtem, cestoval po Itálii. Přespávali na plážích a na vinicích a ráno se vrhali v místních kavárnách na noviny a hledali, jestli už to prasklo. Prasklo to o tři měsíce později. Výtvarník, stejně jako mnozí další, zůstal na Národní třídě uvězněný mezi dvěma policejními kordóny a proběhl se svou budoucí ženou Emou pendrekovou „bicí“ uličkou.

Coby student tehdejší fakulty žurnalistiky prožil Jiří Venclík podstatnou část listopadu a prosince v temné fotokomoře své alma mater, v budově Hollar hned vedle FAMU na Smetanově nábřeží. Dorazil do ní ze Šumavy den po brutální policejní mlátičce na Národní třídě.

Studenti vypískali rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimu při jeho projevu k 17. listopadu na Albertově. Zima děkoval studentům za diskuzi a projevení názoru, ti však začali pískat a žádali i rektorovo odstoupení.

17. listopad je velmi významným dnem našich dějin. Připomínají jej nejen mediální prostředky, letos se přidaly také obchody. Na jejich pultech se tak můžeme setkat s různými upomínkovými předměty – například s preclíky ve tvaru „véčka“ či se speciální edicí láhví.

Jiří Dienstbier mladší, syn prvního polistopadového ministra zahraničí Jiřího Dienstbiera, který byl za minulého režimu jedním z hlavních postav protikomunistického odboje. Dá se říct, že jde v otcových stopách. I on je aktivní v politice a ve veřejném životě vůbec. Narodil se před padesáti lety do rodiny tehdejších disidentů a právě do politiky, jak on sám říká, se narodil. Jeho dětství bylo do velké míry dané životním postojem a názory rodičů – jedněch z prvních signatářů Charty 77. Rozhodně ale nebylo fádní a Jiří Dienstbier na něj nevzpomíná jako na ponuré. Naopak, v plno směrech je evidentně rád, že vyrostl v prostředí, v jakém vyrostl.