Sýrie

Vojenská kapitola, kterou Washington otevřel na syrském území v roce 2015, se definitivně uzavřela 16. dubna, kdy poslední američtí vojáci překročili hranice ze základny Qasrak v provincii Hasaka. Damašek i Pentagon potvrdili, že v zemi nezůstávají žádní američtí vojáci.

Pro skutečný mírový proces s Izraelem neexistuje v Libanonu ani politická shoda, ani regionální podmínky. V rozhovoru se zpravodajem ČT Andreasem Papadopulosem to v Bejrútu uvedl Nizar Ghanem, výzkumný ředitel tamního institutu Badil. Hizballáh podle Ghanema nesloží zbraně bez tvrdých bezpečnostních záruk, bez širší dohody mezi Spojenými státy a Íránem se Libanon nedostane z kruhu násilí.

Britské elitní jednotky SAS čelí nečekané krizi. Podle informací z armádních kruhů odcházejí z jejich řad ve „významném počtu“ zkušení vojáci, kteří ztrácejí důvěru v to, že je stát dokáže ochránit před právními důsledky jejich nasazení. Obávají se totiž právníků pro lidská práva, kteří proti nim pořádají „hon na čarodějnice“, píše britský deník The Telegraph.

Americké letectvo (USAF) si ještě několik let ponechá bitevní letouny A-10 Thunderbolt II kvůli probíhajícím bojovým operacím na Blízkém východě. Ačkoli prodloužení provozu potrvá pouze do roku 2030, podle dostupných informací budou do tohoto data zachovány dvě letky A-10 a jednu další letku si USAF ponechá do roku 2029.

Teroristická organizace Islámský stát není mrtvá. Navzdory vojenským porážkám v Sýrii a Iráku se ISIS vrací – a Evropská unie to ví. Otázka zní: je připravena? Článek Islámský stát znovu sílí. Evropa tápe, co dál se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Každé jaro se do syrské pouště u Dajr az-Zaur vydávají stovky lidí hledat lanýže – houbu, která pro celé vesnice znamená rozdíl mezi přežitím a bídou. Cesta za obživou je ale smrtelně nebezpečná. V zemi zůstává až 300 tisíc nášlapných min z občanské války a sběrači čelí i útokům ozbrojených skupin.

Sezona lanýžů v syrské poušti láká stovky lidí, sběr ale provází smrtelné riziko. Oblast je stále zaminovaná a každá výprava za obživou může skončit tragédií.

Motor vpředu místo vzadu. Pancíř pokrytý štěrkem z Golanských výšin. 63 tun oceli a technologie zaměřená na jediné: aby posádka přežila. Izraelský tank Merkava vznikl z nutnosti být soběstačný – protože spojenec dnes nemusí být spojencem zítra.

Izrael a Hizballáh vyjednávají o příměří. Po pěti týdnech bombardování se zdá, že obě strany hledají východisko. Jenže západní zpravodajské služby právě odhalily něco, co vysvětluje, proč je tato íránská organizace tak obtížně finančně zranitelná. Exkluzivní zpráva, kterou získal server Euractiv, mapuje finanční síť táhnoucí se od čínských bank přes dubajské zlatníky až po evropské sympatizanty. Článek Stínová banka Hizballáhu: Jak teroristická organizace obchází sankce se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Spojené státy ve čtvrtek vyklidily poslední vojenskou základnu v Sýrii. Po více než deseti letech tak formálně končí nasazení amerických sil v zemi, kde měli zajišťovat vojenskou podporu převážně kurdským milicím bojujícím proti teroristům z takzvaného Islámského státu (IS).

V loňském roce pobíralo v Německu sociální dávky 5,2 milionu Němců. Z tohoto počtu bylo 2,4 milionu cizinců. V procentuálním přepočtu to je 47 procent. Na prvním místě mezi příjemci podpor jsou Ukrajinci, Syřané a Afghánci.

Americký analytik Jason Smart varuje, že vnitřní rozpad Kremlu může být pro Putina nebezpečnější než situace na frontě proti Ukrajině. Ruské elity odmítají financovat válku a jejich loajalita vůči Put…

Řecká policie v posledních letech k násilným zásahům proti migrantům na hranici s Tureckem nasazuje jiné migranty, kteří už v zemi jsou. Informuje o tom televizní stanice BBC. Podle té jsou najatí migranti, kteří napadají nově příchozí, vnitřně označováni za žoldáky.

Německý kancléř Friedrich Merz v nedávném projevu varoval před „explozí násilí v Německu“ a uvedl, že je nutné vést debatu nad tím, odkud toto násilí pochází, podle něj je nutné jasně říci, že problém nastal v posledních deseti letech vlivem migrantů. V tom svého stranického šéfa podpořil i tajemník CDU Christoph de Vries a upozornil na statistiky, podle kterých je podíl cizinců na násilných či sexuálních trestných činech výrazně nadprůměrný. V případě Syřanů je pak míra podezření z násilné…

Po minulé epizodě, která nás provedla tureckou etapou cesty podél Eufratu, se dostáváme do krásné Sýrie, země mému srdci mimořádně blízké, kterou jsem měl možnost celou procestovat třikrát.

Masivní rozmístění sofistikovaných zbraní na Blízkém východě vytváří rostoucí riziko, že by se nejcitlivější technologie USA mohly dostat do dosahu jejich soupeřů.

THAAD nalezený v Sýrii otevírá otázku, co všechno může prozradit jediný seeker a proč mají trosky moderních střel takovou cenu.

Pozdrav je nejzákladnější prvek slušné komunikace. A umět pozdravit v řeči místních se často dost vyplatí.

Ve voliéře v pražské zoologické zahradě sedí na větvi malý sup. Světlé peří se v ranním světle lehce leskne a jeho žlutá, téměř holá tvář pozorně sleduje pohyb lidí za plotem. Sice působí nenápadně, ale právě sup mrchožravý je jedním z nejpozoruhodnějších ptáků Evropy – a zároveň jedním z nejohroženějších.

Ukrajinský prezident v Damašku řešil se syrským lídrem bezpečnostní spolupráci i export potravin. Kyjev nabízí regionu své zkušenosti z obrany proti dronům a raketám.

Irák patří mezi největší světové vývozce ropy, avšak kvůli válce v Perském zálivu se export zadrhl. Země přichází každým týdnem o miliardy dolarů. Ze zoufalství teď Iráčané začínají dodávat ropu v cisternách do syrského přístavu Baníjás. Teprve tam bude ropa přeložena na tanker, který ji doveze odběrateli.

ROZHOVOR / Situace v současné Sýrii je pro průměrného Evropana poměrně nepřehledná. Poté, co v prosinci 2024 po čtyřiadvaceti letech padl režim Bašára Asada, mnozí doufali v demokratizaci Sýrie. Stříz…

Izraelské a americké údery v sobotu zasáhly petrochemický areál v provincii Chúzestán na západě Íránu, uvedla podle agentur íránská oficiální média. Podle nich při útoku zahynulo nejméně pět lidí. Jeden člověk zemřel po dopadu střely u areálu íránské jaderné elektrárny Búšehr, informovala agentura Tasním a místní úřady. Izrael a Spojené státy útočí na Írán od 28. února, některé údery zasáhly i energetická zařízení, kvůli čemuž Teherán pohrozil ostrou odvetou.

Tel Aviv/Teherán/Bejrút - Írán v noci vyslal na Izrael několik balistických střel. Při útoku balistickou střelou nesoucí kazetovou munici byl v oblasti města Bnej Brak ve středním Izraeli zraněn jeden člověk. Údery také způsobily výpadek proudu ve městě Roš Haajin u Tel Avivu a zřícení budovy na telavivském předměstí Ramat Gan, píše server The Times of Israel.

Park u dejvické ulice Jugoslávských partyzánů roky hostil nadživotní sochu sovětského maršála Koněva. Odstraněna byla právě před šesti lety a dnes po ní není ani památky. Pokud někomu chybí, tak Kremlu a zbylým pracovníkům ruské ambasády. Rusko totiž péči o „své“ historické památníky bere velmi vážně. V Rusku, na okupovaných územích Ukrajiny, ale například i

Ani tento týden vás nemůžeme ochudit o nejzásadnější momenty z domova i ze světa. Co nás zaujalo natolik, že jsme vám to museli předat? Redakcí hýbe osud uvízlého keporkaka, už teď řešíme, kam dáme před začátkem prázdnin děti, a dojímáme se nad narozenými dvojčátky tenistky Petry Kvitové. A k tomu všemu ta drahá nafta... Co nejvíc zajímá vás?

Německý kancléř Friedrich Merz uvedl, že návrat 80 procent Syřanů z Německa do vlasti jako cíl zmínil na pondělním jednání prozatímní syrský prezident Ahmad Šará, nikoli on. Německá vláda vzala podle něj údaj na vědomí, je si ale vědoma dimenze takového úkolu. Za nejasný výrok z pondělní tiskové konference si Merz vysloužil kritiku. V Německu žilo na konci loňského roku s různým statusem přes 940 tisíc Syřanů, z těch v produktivním věku má zaměstnání zhruba polovina.

Německý kancléř Friedrich Merz v úterý uvedl, že návrat 80 procent Syřanů z Německa do vlasti jako cíl zmínil na pondělním jednání prozatímní syrský prezident Ahmad Šara, nikoli on. Německá vláda vzala podle něj údaj na vědomí, je si ale vědoma dimenze takového úkolu. Za nejasný výrok z pondělní tiskové konference si Merz vysloužil kritiku. V Německu žije s různým statusem necelý milion Syřanů.

Německý kancléř Friedrich Merz čelí kritice za výrok o tom, že by se mělo z Německa do vlasti vrátit 80 procent Syřanů. Pronesl ho v pondělí na tiskové konferenci po jednání s prozatímním syrským prezidentem Ahmadem Šarou a doplnil, že je to prezidentovo přání. Kritika na kancléře míří nejen z řad levicové opozice či zdravotnických organizací, ale také od koaličního partnera sociální demokracie (SPD) a dokonce i z vlastní strany. Merz později uvedl, že výrok pocházel od prozatímního syrského prezidenta Ahmad Šara.

Ministerstvo zahraničních věcí opakovaně nechtělo sdělit, kdo tvoří poradní tým šéfa české diplomacie Petra Macinky (Motoristé sobě). Redakce iROZHLAS.cz nyní jeho složení zjistila. Poradní sbor se skládá ze tří mužů, z nichž dva mají diplomatické zkušenosti. Jednoho z nich Černínský palác nechal po evakuaci českého velvyslanectví v Sýrii v ústředí, protože měl výhrady k jeho výkonu při krizové situaci.

Až 80 procent Syřanů žijících v Německu by se v příštích 3 letech mělo vrátit zpět do Sýrie. Po setkání s prozatímním syrským prezidentem Ahmadem Šarou v Berlíně to řekl německý kancléř Friedrich Merz. Chce, aby v Německu zůstali dobře integrovaní občané ze Sýrie, a požádal syrského prezidenta o přednostní přijetí malé skupiny trestně stíhaných občanů. Země se prý dohodly na vytvoření společné operační skupiny, která Syřanům s návratem pomůže.

Do Sýrie by se mělo v příštích třech letech vrátit 80 procent Syřanů žijících nyní v Německu. Na tiskové konferenci po jednání s prozatímním syrským prezidentem Ahmadem Šarou to v pondělí řekl německý kancléř Friedrich Merz.

Masivní návrat, deportace i spolupráce se Sýrií. Německo otevírá novou kapitolu migrační politiky.

Do Sýrie by se mělo v příštích třech letech vrátit 80 procent Syřanů žijících nyní v Německu. Na tiskové konferenci po jednání s prozatímním syrským prezidentem Ahmadem Šarou to dnes řekl německý kancléř Friedrich Merz. Německo má podle něj zájem na tom, aby v zemi zůstali dobře integrovaní Syřané. Naopak trestané občany Sýrie chce Merz do vlasti deportovat co nejdříve. V Německu žije s různým statusem téměř milion Syřanů, valná většina do země přišla v uprchlické vlně v letech 2015 a 2016.

Prozatímní syrský prezident za přísných bezpečnostních opatření navštívil Německo, kde se potkal s prezidentem i kancléřem. Domluvil vznik operační skupiny, která bude pomáhat Syřanům při návratu z Německa do vlasti.

V následujících třech letech by se mělo do Sýrie vrátit 80 procent Syřanů, kteří nyní žijí v Německu. Prohlásil to německý kancléř Friedrich Merz (CDU) po pondělním jednání se syrským prezidentem Ahmadem Šarou. Německo by tak mělo opustit přes 900 tisíc osob.

Německo a Sýrie vytvoří společnou operační skupinu, která bude pomáhat Syřanům při návratu z Německa do vlasti. Po jednání s prozatímním syrským prezidentem Ahmadem Šarou to v pondělí na tiskové konferenci řekl německý kancléř Friedrich Merz. Německo je podle něj připraveno pomoci s hospodářskou a politickou stabilizací Sýrie.

Berlín - Do Sýrie by se mělo v příštích třech letech vrátit 80 procent Syřanů žijících nyní v Německu. Na tiskové konferenci po jednání s prozatímním syrským prezidentem Ahmadem Šarou to řekl německý kancléř Friedrich Merz. Německo má podle něj zájem na tom, aby v zemi zůstali dobře integrovaní Syřané. Naopak trestané občany Sýrie chce Merz do vlasti deportovat co nejdříve. V Německu žije s různým statusem téměř milion Syřanů, valná většina do země přišla v uprchlické vlně v letech 2015 a 2016.

Návštěva syrského prozatímního prezidenta Ahmada Šary v Berlíně vyvolala silné reakce, píše německý deník Bild s tím, že jde o nejkontroverznější státní návštěvu letošního roku. Zatímco ho v pondělí přijal německý prezident Frank-Walter Steinmeier na zámku Bellevue a následně jednal na ministerstvu zahraničí, část syrské komunity v Německu ho vítala s nadšením a skandováním, podle Bildu jako by přijela popová hvězda. Šara před Německem navštívil jako prozatímní hlava státu už i jiné země včetně…

Když syrská rodina Alhariri před deseti lety přistála v Praze, vezla si jen pár kufrů a bolestné vzpomínky na život rozbitý válkou. Časosběrný dokument zachycující jejich začátky v Česku bourá představy o tom, jak vypadá „úspěšná integrace“.

Putin se od smrti Alího Chámeneího chová divně.

Největším „dodavatelem migrantů“ do Evropy je ruský prezident Vladimir Putin. Podle listu Financial Times je to především kvůli jeho roli v rozdmýchávání konfliktů v posledním desetiletí.

Napětí na Blízkém východě se dále stupňuje. Proíránské šíitské milice podnikly z Iráku raketový útok na vojenskou základnu na severovýchodě Sýrie, kde ještě donedávna působily americké jednotky. Podle…

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí, ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům, o mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.

Olověná střela nalezená v ruinách římského města na území dnešního Izraele nese na svém povrchu vzkaz pro člověka, kterého měla zabít. Objev popsal mezinárodní vědecký tým, který místo zkoumal.

Velká část moderních válečných tažení se odehrává v kyberprostoru. Jakou roli hraje internet a jeho síla v konfliktu na Blízké východě? Už díky propojenému světu jsme měli téměř přímý přenos války na...

Napjatá bezpečnostní situace na Blízkém východě proměnila mapu světového letectví. Uzavřené vzdušné prostory a přísně regulované koridory nutí aerolinky hledat nové trasy, což vede ke zpožděním, rušení spojů i výrazně delším letovým časům a komplikuje provoz mezi Evropou a Asií. Dopravní společnosti ale bojují o udržení letecké obslužnosti zemí.

Sýrie, Venezuela, Írán. Tři spojenci Ruska, kteří v uplynulých týdnech či měsících padli. Moskva, která se o něco podobného pokusila na Ukrajině, ztrácí spojence a ukazuje se, že ve vznikajícím světovém řádu hraje druhé housle.

Americké ministerstvo financí v pátek oznámilo sankce proti 16 subjektům a jedincům vedených finančníkem libanonského militantního hnutí Hizballáh, kterým je Alaa Hasan Hamíja. Ten podle prohlášení ministerstva dohlížel na síť firem spravovaných rodinnými příslušníky a důvěrníky a získával jejich prostřednictvím peníze pro Hizballáh. Firmy sídlí v Libanonu, Sýrii, Polsku, Slovinsku, Kataru a Kanadě a podle americké vlády se jim od roku 2020 podařilo pro Hizballáh získat více než 100 milionů…

Íránský režim pohrozil celosvětovými útoky na parky, rekreační oblasti a turistické cíle. Podle vyjádření armády nebudou tato místa bezpečná pro nepřátele Íránu. Nejvyšší vojenský mluvčí Íránu generál Abolfazl Šekarčí podle deníku Bild varoval, že „parky, rekreační oblasti a turistické cíle“ po celém světě přestanou být pro nepřátele Teheránu bezpečné.

Láska bývá slepá a na případu z Brněnska to bohužel platí tuplem. Na tisíckrát ohranou historku o americkém vojákovi tu sedla žena, která měla za to, že si přes internet dopisuje s vojenským lékařem. A když od něj dostala zprávu, že má být převelen do Íránu, neváhala jeho „generálovi“ posílat desítky tisíc.

V novém dokumentu Markéty Ekrt Válkové se syrská rodina Alhariri snaží najít nový domov a stabilitu v Česku. Vlivem výrazně kulturně odlišného prostředí se ale jednotlivé generace od sebe začnou vzdalovat.

„Většina propagandistických talk show se věnuje výlučně Íránu, dokonce jako by zapomínaly na válku na Ukrajině,“ hlásí z Moskvy náš spolupracovník Jiří Just. „Je to zase ten tradiční propagandistický vír, že Spojené státy si dělají, co chtějí, a že to jsou to imperalisté.“ Reálně ale Rusko pro Írán nic udělat nemůže.

Evropská komise oznámila, že letos pošle do pěti zemí Blízkého východu humanitární pomoc ve výši 458 milionů eur. Jde o jasný signál: zatímco Spojené státy omezují své závazky v regionu, Evropa se snaží zaplnit vzniklé vakuum. Otázka zní, zda na to má dost sil – a hlavně politické vůle. Článek Evropa platí za Blízký východ. Zatímco Amerika couvá, Brusel posílá 458 milionů eur se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Evropská unie vyčlenila zhruba 11 miliard korun na humanitární pomoc zemím Blízkého východu. Zamíří do Libanonu, Jordánska, Sýrie, Egypta a na palestinská území.