Sýrie

Hnutí Hizballáh uvedlo, že na východ Libanonu přiletělo přibližně patnáct izraelských vrtulníků, nyní tam probíhají proíránské a izraelské střety. Izraelská armáda podnikla další útoky na Libanonský Bejrút.

Izraelská armáda podnikla další vlnu úderů na jižní předměstí Bejrútu. Síly židovského státu podle agentury AFP tvrdí, že cílily na finanční instituci al-Kard al-Hasan, která je oficiálně neziskovou charitou teroristického proíránského hnutí Hizballáh. Skupina naopak bez důkazů uvedla, že svádí boje s izraelskými vojáky, které vysadily vrtulníky na východě Libanonu u hranic se Sýrií. Podle deníku Ha'arec se na severu Izraele rozezněly sirény kvůli útokům ze strany Íránu a Hizballáhu.

Brusel - Útoky Hizballáhu na Izrael ohrožují celý region a Izrael má právo na sebeobranu v souladu s mezinárodním právem, uvedla dnes šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Dodala však, že izraelská odveta způsobila v Libanonu masivní vysídlení obyvatelstva a Izrael by měl vojenskou operaci v sousední zemi ukončit. Izraelské údery dosud vyhnaly z domovů více než 517.000 lidí, uvedly podle agentury AFP libanonské úřady.

Turečtí agenti z tajné služby MIT požádali své kolegy z britské MI6, aby jim pomohli s ochranou syrského prezidenta Ahmada Šary. MIT v uplynulém roce dokázala zabránit několika atentátům na něj.

Podle CNN pracovala CIA na vyzbrojení Kurdů s cílem podnítit v Íránu lidové povstání. Američanům by se hodilo, aby Kurdové v oblasti vzbudili chaos a oslabili íránský režim. Bez zapojení Washingtonu ovšem Kurdové nemají vliv ani zdroje na to, aby se úspěšně postavili vládě, natož aby vedli konvenční válku. V čem je jejich síla?

Případný potvrzený útok na Turecko by znamenal výraznou eskalaci, protože země je členem NATO. Írán útok popírá, vztahy mezi Ankarou a Teheránem jsou dlouhodobě relativně stabilní.

Pokud by v důsledku války v Íránu nastala migrační vlna a Turecko ji nezastavilo na svém území, šla by podle policejního prezidenta Martina Vondráška směrem na západ i přes Česko. Policie se na tento scénář intenzivně chystá, a pokud by došlo k zavedení kontrol na hranicích, nespoléhala by podle Vondráška na pomoc armády, nýbrž na hasiče, celníky, vězeňskou službu a sama na sebe.

Bílý dům jedná s představiteli jednotek Kurdů jak v Íránu, tak v sousedním Iráku, píší světová média. Američané si od toho podle analytiků citovaných Al-Džazírou slibují možnost dalšího oslabení íránské armády. „Je velmi důležitá otázka, aby Američané, případně Izraelci slíbili Kurdům nějaké nové uspořádání v Íránu,“ říká pro Český rozhlas Plus Rašíd Chalil, kurdský aktivista syrského původu.

Berlín - Na 13 let poslal dnes německý soud do vězení Syřana, který loni v únoru zranil u památníku holokaustu v centru Berlína nožem španělského turistu. Podle generálního státního zastupitelství byl motiv tehdy 19letého mladíka radikálně islamistický a antisemitský. Útok se odehrál dva dny před předčasnými parlamentními volbami.

Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu se u ruských radikálů shledal s opatrným optimismem, protože doufali, že by Rusku v otázkách Ukrajiny mohla pomoci jeho nepředvídatelnost a kupecká povaha. Po americkém útoku na Írán o něm ovšem veřejně mluví jako o hrozbě. Požadují proto, aby Moskva ustoupila od mírových jednání zprostředkovaných USA a soustředila se na válku. V Rusku zaznívají i obavy, že by mohlo být po Íránu další na řadě.

Systémy protivzdušné obrany Severoatlantické aliance ve východním Středozemním moři zničily balistickou střelu odpálenou z Íránu, která přeletěla nad územím Iráku a Sýrie a mířila do vzdušného prostoru Turecka. Informovalo o tom dnes podle tiskových agentur turecké ministerstvo obrany.

Systémy protivzdušné obrany Severoatlantické aliance ve východním Středozemním moři zničily balistickou střelu odpálenou z Íránu, která přeletěla nad územím Iráku a Sýrie a mířila do vzdušného prostor…

/Od zvláštního zpravodaje Deníku v Rakousku/ Migrace, příliš mnoho cizinců, to je téma, které nepochybně ovlivňuje Rakousko a tamní politickou scénu, kde se nejsilnější politickou stranou stali protimigrační a také protievropští Svobodní (FPÖ). Ovšem na tom, že s migrací je třeba něco dělat, se shodnou voliči FPÖ i s mnoha dalšími Rakušany.

Konflikt na Blízkém východě pokračuje, válčící strany na sebe dál útočí. Vlády zemí z celého světa se snaží dostat zpět domů své občany, kteří v oblasti uvázli.

Americký finančník a dlouholetý kritik Kremlu Bill Browder označil ruskou invazi na Ukrajinu za „gigantickou katastrofální chybu“ Vladimira Putina. Podle jeho slov Putin Rusko vrátil o generace zpět a…

Dva dny, jež navždy změní Blízký Východ. Nejvyšší vůdce Chámeneí je mrtev a jeho přežívající nohsledi nyní provádějí pomstu napříč celým regionem.

Útok na Írán rozhodně nepřispěl ke stabilizaci neklidného období. Ovšem je zde mnoho proměnných, díky kterým se okolo diktátorů utahuje smyčka a nahrává Evropě na geopolitický posun vzhůru.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nenabízí jasnou představu o tom, co má následovat po konfliktu – rozhodně ne v podobě klasické stabilizace a obnovy státu. Jeho strategie pro Írán po smrti ajatolláha Alího Chameneího je prostá: chaos může být výhra. A pokud se podíváme na to, jak Izrael přistupuje k regionu, není to žádné překvapení. Článek Netanjahu vsadil na chaos. A možná vyhraje se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Začalo to svržením syrského vládce Bašára al-Asada a jeho úprkem do Ruska. Poté následoval americký únos venezuelského prezidenta Nicoláse Madura do USA. Nyní je tématem číslo jedna smrt nejvyššího vůdce Íránu Alího Chámeneího, který zemřel v důsledku amerických a izraelských raketových úderů. Skoro se zdá, jako by karma neúnavně šla po každém diktátorovi, který kdy podporoval Putinovo krvavé tažení na Ukrajině. A zatímco běžní Íránci oslavovali smrt teheránského řezníka v ulicích hlavního města, reakce z Evropy jsou často nejednoznačné a více zdrženlivé. Mnozí Evropané totiž stále nemohou přijít Donaldu Trumpovi na jméno, přičemž nadále fantazírují nad iluzí mezinárodního práva.

Letecká společnost Emirates pozastavila podle AP všechny lety do a z Dubaje nejméně do nedělního odpoledne. Katarské letiště bude podle Qatar Airways uzavřeno nejméně do pondělního rána. Izraelský vzdušný prostor zůstává v neděli rovněž uzavřen.

Ruský prezident Vladimir Putin v neděli prohlásil, že „atentát“ na nejvyššího vůdce Íránské islámské republiky Alího Chameneího a členů jeho rodiny byl spáchán „v cynickém rozporu se všemi normami lidské morálky a mezinárodního práva.“

Spojené státy a Izrael napadly Írán. Po smrti je spousta vojenských velitelů a také Ajatoljáh Alí Chameneí. Možná by se mohlo z našeho pohledu zdát, že obyčejní Íránci se konečně zbavili toho zlého tyrana, který se na nich léta letoucí přiživoval. Když si ale čtu mnohé vzkazy lidí na sociálních sítích, kteří jsou s obyčejnými Íránci v kontaktu, mám trochu jiný pocit. Běžný Íránec se cítí jako ve svěráku mezi dvěma velmi nepříjemnými světy.

Rusko vyslalo do Teheránu sliby a slova odsouzení americko-izraelských úderů. Žádná větší akce se ale očekávat nedá. Z dřívějšího spojenectví už sešlo a Moskva dala najevo, že její závazky vůči Teheránu jsou omezené.

Rojava se pro značnou část západní levice stala jediným světlým bodem v syrské revoluci. Toto vyčlenění ale bylo teoretickou i strategickou chybou, kterou je třeba napravit.

„Vytyčila si to jako cíl, že chce dokázat a ukázat, že každý muslim nemá v kapse bombu, že prožívá úplně stejné věci jako kdokoli jiný a že se snaží, že bojuje. Snaží se, ačkoli všechno, co tady potkala, je pro ni nové,“ říká o protagonistce časosběrného dokumentu Amiřiny děti filmařka Markéta Ekrt Válková. Na jaké překážky při natáčení s početnou syrskou rodinou narážela? A jak se během let proměnil vztah Amiřiny rodiny k Česku? Poslechněte si rozhovor.

Život Karla Dobrého připomíná dramatický film. Od únosů v dětství přes boj se závislostí až po těžké osobní pády. Dnes patří k respektovaným hercům, jeho minulost je ale všechno jen ne obyčejná.

Turecko sbírá jednu ruskou sféru za druhou. Postupuje chirurgicky přesně, nemilosrdně a prezident Recep Erdoğan se ukazuje býti nedotknutelným. Není to ale důvod k oslavám. I turecký prezident se netají imperiálními ambicemi.

Syrská rodina Alhariri žije v Česku jedenáct let. Jako jedni z mála tu získali azyl během konfliktu v jejich rodné zemi a Praha se jim stala novým domovem. Zapustit kořeny ve zcela odlišné kultuře ale není jednoduché. Což bez patosu, pozorovací časosběrnou metodou zachycuje dokumentární film Amiřiny děti, jež minulý týden vstoupil do kin. Režisérka

Americká armáda se začala stahovat ze své hlavní základny na severovýchodě Sýrie. S odkazem na představitele syrské armády a bezpečnostních složek o tom informuje agentura Reuters. Základnu v Kasraku v pondělí ráno opustily desítky nákladních aut.

Utekli před válkou do země, o které téměř nic nevěděli. Nový dokument Markéty Ekrt Válkové přináší unikátní pohled do života syrské rodiny Alhariri v Česku. Režisérka mapovala jejich jejich život dlouhých deset let, během kterých se řešily problémy ve škole, střet kultur, jazyková bariéra, ale i covidová pandemie. Na premiéře nechyběla jak rodina Alhariri, tak i redakce eXtra.

Pokud jste si oblíbili napínavý seriál Extraktoři, jistě vás potěší, že na Oneplay již brzy zamíří jeho pokračování, které má být podle producenta ještě dramatičtější a je rovněž inspirováno skutečným příběhem Čechů unesených v Libanonu. Podíváme se ale i do jiných zemí.

Pár desítek lidí protestovalo v Praze za kurdské Kobani a proti mlčení Česka i Evropské unie.

Americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee v interview naznačil, že židovský stát má „biblický nárok“ na kontrolu velké části Blízkého východu, píší s odkazem na v pátek zveřejněný rozhovor agentura Reuters a web stanice BBC. Diplomatova slova o víkendu odsoudilo několik aktérů a zemí regionu i mimo něj, když je označili za „nebezpečná“ či „pobuřující“. Jde podle nich rovněž o ohrožení snah ukončit válku v Pásmu Gazy.

Spojené státy stahují ze Sýrie svých asi posledních tisíc vojáků, což znamená, že tam končí jejich desetiletí trvající působení v rámci boje proti Islámskému státu. Poslední postavení opustí během následujících dvou měsíců. Je však možné, že v případě potřeby někteří zůstanou.

Do českých kin míří tento čtvrtek hned tři válečné příběhy. Jedním z nich je český dokument Amiřiny děti, který zkoumá následky konfliktu v Sýrii. Fanoušky nezávislého amerického filmaře Jima Jarmusche jistě potěší jeho nový povídkový triptych Otec Matka Sestra Bratr. Apokalyptickou komedii slibuje americký snímek Parazit z chlaďáku, příjemnou podívanou (nejen) pro malé diváky zase koprodukční animák Velrybí píseň.

Ufologové zveřejnili dvě nová videa poskytnutá nejmenovanými zdroji z Pentagonu a americké rozvědky. Jsou na nich k vidění objekty, které porušují základní fyzikální vlastnosti. Expertům se je nedaří vysvětlit.

Americké síly během jediného týdne opustily dvě strategické základny v Sýrii, jež využívaly k boji proti Islámskému státu (IS). Vztahy mezi Washingtonem a novým režimem v Damašku tak dál posilují. Podle zdrojů listu The Wall Street Journal USA uvažují o úplném stažení vojáků ze Sýrie. Jednou z příčin je přitom složitá spolupráce s tamní armádou tvořenou i bývalými džihádisty.

Ne Branky-body-vteřiny, ale Korupce-dvojí metry-průšvihy z Kolocova milánsko-cortinského deníčku-kalendária posledních olympijských dnů.

Filmařka Markéta Ekrt Válková natočila časosběrný dokument Amiřiny děti o životě Syřanů, uprchlých do České republiky. Materiál sbírala od roku 2015 a věří, že diváci filmu si dovedou představit, že by se něco podobného mohlo stát i jim. „Může se stát, že se člověk musí přemístit někam, kde to nezná a kde je pro něj všechno cizí,“ říká.

Byl to tichý kluk ze Spáleného Poříčí. Seděl u počítače, neměl přátele, ničím na sebe neupoutával pozornost. V únoru 2016 odletěl do Istanbulu s letenkou do Sýrie a záměrem zabíjet. Jan Silovský byl prvním Čechem souzeným za pokus vstoupit do ISIS.

Chybné kalkulace vedení SDF se v posledních týdnech naplno projevily v rychlém kolapsu jejich moci na severovýchodě Sýrie. Kurdské elity přecenily vlastní pozici, špatně odhadly postoje arabských kmenů, spolehly se na nejisté zahraniční záruky a nedokázaly včas reagovat na proměněné regionální prostředí ani pragmatický postup nové vlády v Damašku. Výsledkem je strategická porážka, která fakticky uzavírá jednu éru kurdského politického projektu v Sýrii. Toto je druhé a poslední pokračování první části, které se věnuje širším souvislostem současného vývoje a roli strategických chyb kurdského vedení.

Ruský C-RAM systém protivzdušné obrany Pancir-S1 patří mezi nejdiskutovanější PVO Kremlu. SBU Alfa měla v loňském roce dostat jejich odpisy na polovinu celkového počtu.

Turecko, které se před lety zdráhalo vojensky udeřit na režim Muammara Kaddáfího v Libyi, nyní nebývale posiluje moc v této severoafrické zemi. Z Turecka se stal klíčový vojenský aktér i ekonomický partner obou libyjských vlád a významně ovlivňuje politiku v rozpadlém státě. Turecký parlament navíc odsouhlasil legislativu, která de facto umožňuje nasadit v Libyi neomezený počet vojáků bez časových limitů.

Syrská armáda dnes převzala kontrolu nad vojenskou základnou Šaddádí v severovýchodní provincii Hasaka, kde dosud působily americké jednotky. Podle syrského ministerstva obrany se tak stalo po koordinaci se Spojenými státy, píše syrská státní tisková agentura SANA. Syrská armáda tento týden převzala kontrolu i nad základnou At-Tanf na jihu země, odkud se americké jednotky v rámci dohody s vládou v Damašku stáhly.

Když se potřebujete odpojit od internetu a mobilního signálu a pár dní si v horské přírodě vychutnávat ticho a jednoduchou stravu, asi vás nenapadne, že jedno z nejlepších míst na takový odpočinek se nachází v křesťanském klášteře v… ano, v Sýrii.

Na Blízkém východě dochází k výraznému posunu rovnováhy sil. Dosud obavy z Íránu vedly ke sbližování sunnitských arabských zemí a Izraele formou tzv. abrahámovských dohod. Nyní se situace zásadně změní. Saúdové a další arabské země ztratily nadšení pro normalizaci vztahů s Izraelem. Místo toho vzniká volná sunnitská koalice Saudské Arábie, Turecka, Egypta, Kataru, Sýrie a Pákistánu.

Americké ústřední velení (CENTCOM) v sobotu oznámilo, že v posledních dnech provedlo deset úderů proti více než 30 cílům Islámského státu (ISIS) v Sýrii v rámci společného vojenského úsilí o „udržení neúnavného vojenského tlaku na zbytky teroristické sítě“. V sobotu to uvedla televize Fox News.

Češka Pavlína Bitarová přijala v roce 2006 islám a provdala se za muslima z Indie. Po šesti týdnech domácího násilí utekla. Když o čtyři roky později víru opustila, začaly jí chodit výhružky smrtí.

Po pádu režimu Bašára Asada se syrský energetický sektor znovu otevírá světu. Investice ale podmiňuje křehká rovnováha mezi Moskvou a Západem.

Syrská armáda převzala kontrolu nad strategickou základnou At-Tanf na jihu země, oznámilo ve čtvrtek podle agentury AFP syrské ministerstvo obrany. Na této základně od roku 2016 působila americká armáda v rámci mezinárodní koalice bojující proti teroristické organizaci Islámský stát (IS).

Mezi zadrženými členy teroristické organizace Islámský stát (IS), kteří byli převezeni ze Sýrie do Iráku v rámci americké bezpečnostní operace, jsou stovky cizinců, včetně Evropanů. Uvedla to dnes agentura AFP s odvoláním na irácké bezpečnostní složky. Z Evropy je nejvíce zadržených občanů Německa, Nizozemska a Británie.

/VIDEO/ Dvě zveřejněná videa, podle ufologů natočená na Blízkém východě americkým letectvem, ukazují odlišné typy neidentifikovaných létajících objektů, neboli UFO. Tělesa nevykazovala žádné teplo a pohybovala se neobvyklým způsobem i rychlostí. Jedno z nich prý navíc dokázalo uniknout zaměření vojenského dronu.

Nizozemská organizace Open Doors opět vydala zprávu o pronásledování křesťanů. Ani letos nebyly její závěry vůbec povzbudivé. Organizace ve své zprávě The World Watch List hodnotí především 50 zemí, kde jsou křesťané vystaveni největšímu nebezpečí.

V tyto dny Kurdové v Sýrii definitivně ztrácejí svoji autonomii. Na jejich území začaly přijíždět stovky aut plných militantů nové syrské armády Ahmada Šary. Je mezi nimi mnoho bývalých bojovníků syrské al-Káidy a ISIS. Proti nim Kurdové dlouho bojovali a v bojích ztratili 13 tisíc lidí. Teď s nimi mají žít a vše jim předat. Pro Kurdy potupa a prohra. Poté, co je ale opustily USA, nezbylo jim nic jiného, protože bojovat proti Šarově armádě, která dostává zbraně od Turecka, Kataru a Saúdské Arábie, by byla sebevražda. Zároveň ale vědí, že si na své území pouští trojského koně. Podepsali sice dohodu, která Kurdům zaručuje spoustu práv, ale dohoda nemá žádného mezinárodního garanta.