Tereza Boučková

Před několika dny jsem četl s Terezou Boučkovou rozhovor. Jak si mnohé nevybavím, tak její slova ano. Mluvila o tom, že kvůli ruské invazi na Ukrajinu několik měsíců špatně spí, že si musí brát prášky na spaní. Velmi mě překvapila míra její otevřenosti, protože nejde o profánní konstatování.

Když člověk emoci neprožívá, tak ji do psaní nevloží, říká spisovatelka Tereza Boučková, autorka knih Rok kohouta, Indiánský běh nebo Život je nádherný. A nyní vydává další knihu Hodiny tikají, soubor fejetonů za posledních pět let. „Fejetony se mi podařilo napsat nadčasově, je to záznam doby,“ říká v rozhovoru s moderátorem Vladimírem Kroce.

Populární autobiografická komedie autorky Terezy Boučkové Zemský ráj to na pohled z roku 2009 končí následující zápletkou: Do prostředí Charty 77 má na návštěvu přijet slavný francouzský filozof. Jeho návštěva se má stát nejvýznamnějším dnem v dosavadní historii Charty; má ji fakticky mezinárodně legalizovat. Stane se ale něco zcela jiného. Filozof je zadržen policií pod fiktivní záminkou pašování drog, zatímco účastníci chartistického uvítacího večírku jsou zatčeni a ti nejvýznamnější z nich odsouzeni na léta do vězení. Pomineme-li pikantní okolnost, že během této akce byl uvězněn i budoucí prezident republiky, tehdejší policie zcela jistě netušila, koho nechala vyspat v cele předběžného zadržení při pobočce VB na tehdejším letišti Ruzyně (dnes pojmenovaném po zmíněném vězni č. 2).

Vítězem 35. ročníku Ceny Jiřího Ortena, která se uděluje talentovaným autorům do 30 let, se stal Vojtěch Vacek. Porotu zaujal básnickou sbírkou Měňagon.

Místy dost vypjaté bylo středeční jednání Rady Českého rozhlasu. Jeho velkou část zabralo projednávání petice proti hudební dramaturgii stanice Dvojka. Autoři petice ji předali radním a vedení rozhlasu přímo na zasedání. Generální ředitel rozhlasu René Zavoral slíbil, že chce o hudbě na Dvojce mluvit s vedením stanice. Obsahově ho prý „věc zajímá“, vadí mu ale forma

Na internetu se objevila petice, která požaduje změnu hudební dramaturgie Českého rozhlasu Dvojky a mimo jiné i zařazování menšího počtu normalizačních hitů. Do pátečního rána ji podepsalo přes 1200 lidí. Veřejný spor o vkus většinového posluchače Dvojky se rozhořel kvůli hudbě doprovázející rozhovor Nočního Mikrofóra z 27. března, na který upozornil HlídacíPes.org. Rozhlas jakékoli změny odmítá. Autor petice,

Zdá se, že hudba Plastic People of the Universe i v roce 2022 budí emoce a pobuřuje autority. Šéfredaktorka ČRo Dvojka pokárala Terezu Boučkovou, že v rozhovoru s Evou Turnovou v Nočním Mikrofóru hrála dle přání hosta. Z internetového popisu pořadu následně v tichosti zmizela věta, že povídání „umocní hudební lahůdky podle přání našich hostů na přání“.

Spor o „nevhodnou“ hudbu v pořadu Noční Mikrofórum na stanici ČRo Dvojka přerůstá v kritiku vedení rozhlasu za prosazování povinných playlistů, které moderátoři ani podle okolností nemohou měnit. Přitom právě na „hudební lahůdky podle přání hostů“ rozhlas k poslechu Nočního Mikrofóra lákal. Věta ale z webu ČRo v tichosti zmizela poté, co se kolem playlistů rozběhla veřejná debata. Otevřený dopis

Je libo Mejlu Hlavsu, nebo radši Helenu Vondráčkovou? Vedení rozhlasové stanice Dvojka ČRo pokáralo moderátorku Nočního Mikrofóra Terezu Boučkovou za to, že si k rozhovorům s hosty vybírá žánrově odpovídající hudbu místo předem schváleného playlistu. Konkrétní spor se aktuálně vede o březnový pořad, v němž byla jako host baskytaristka Eva Turnová a zazněly v něm písně Mejly Hlavsy a

Vítězem 34. ročníku soutěže pro mladé autory do 30 let se stal Šimon Leitgeb. Autor upoutal porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů svou básnickou sbírkou Betonová pláž, která je jeho druhým počinem. Kniha Leitgebových básnických miniatur vyšla v JT´s nakladatelství v roce 2020 a odborná porota ocenila autorovu přímočarou a nesentimentální dětskou optiku, z níž buduje konkrétní, uvěřitelný svět malého chlapce z okraje společnosti. Slavnostní vyhlášení se uskutečnilo v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

Přímočará básnická sbírka Betonová pláž, románové zápisky mladé schizofreničky V hlavě a prozaický debut Praskliny.

Číst si knížky jen tak doma už vás omrzelo? I dnešní doba naštěstí nabízí alternativy. Čerstvou novinkou je pražský projekt autorského čtení českých autorů, který probíhá na smíchovské náplavce. A do vašich domovů se, pochopitelně, dostane online díky videozáznamu.

V poslední knize Bhútán, má láska zachytila Tereza Boučková nejen cyklistické putování zemí ve stínu Himálaje, ale i vyrovnávání se se smrtí maminky, která trpěla Alzheimerem. „Osvobodila jsem se tam od pocitů viny,“ říká. Na dobrodružný cyklozájezd vyrazila s manželem, se kterým poslední rok provozují „víkendové manželství“ a spisovatelka si to nemůže vynachválit.

Spisovatelka Alena Mornštajnová zahájila cyklus autorských čtení, která se budou každý první čtvrtek v měsíci konat ve zdi pražského nábřeží.

Laureátkou Ceny Jiřího Ortena pro talentované autory do 30 let se dnes stala Hana Lehečková s novelou Svatá hlava.

Cena Jiřího Ortena se uděluje autorovi prozaického či básnického díla napsaného v českém jazyce, kterému v době vydání díla není více než 30 let.

Praha - Laureátkou Ceny Jiřího Ortena pro talentované autory do 30 let se dnes stala Hana Lehečková s novelou Svatá hlava. Literární redaktorka, spisovatelka a dramatička v ní autorka čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Cenu dnes dostala v pražském Klementinu, součástí ceremoniálu bylo autorské čtení tří autorů nominovaných do užšího výběru 33. ročníku ceny.

Tereza Boučková vyrazila s cestovkou na cyklistický výlet a napsala o tom knihu. Nejsilnější je tam, kde píše sama o sobě.

S koncem školního roku a nástupem dovolených přichází čas na častější otevření knih. Co si přečíst na dece u vody a jakou knihou potěšíte nejmenší čtenáře? Tipy pro letní čtení jsme připravili spolu s knihkupectvím Pistorius & Olšanská v příbramské Pražské ulici.

Cenu Jiřího Ortena může získat hiphopová detektivka Přemysla Krejčíka, novela Hany Lehečkové poskládaná ze zápisků schizofrenika nebo báseň v próze Ladislava Slezáka.

Jedním z důsledků naší zkušenosti se státním socialismem je, že zde patří k dobrému tónu si zcela nekriticky zakládat na konzervativnosti a pravicovosti. Co to v zemi levné práce a vysokých odvodů znamená ekonomicky, nechme teď stranou. Přehlídka konzervativních postojů totiž neustává ani na kulturním poli, ve světě estetických gest a symbolického kapitálu. Právě kultura mnohdy formuluje to, v co posléze věříme, považujeme za normální a podle čeho (ne)měníme materiální svět.

Originální film režiséra Zdeňka Tyce vypráví o manželském páru, který kromě svého dítěte vychovává i dva adoptované romské chlapce.