Uhlí

Před 60 lety, 19. dubna 1966, zasáhl ostravský Důl Zárubek výbuch metanu, který usmrtil 16 horníků. Metan vybuchl kolem druhé hodiny ranní a exploze byla poměrně slabá. Fatální následky měl únik smrtelně jedovatého oxidu uhelnatého, který měl na svědomí 15 lidských životů. Jeden horník, který byl těžce popálen, podlehl po dvou dnech svému zranění v nemocnici.

Skupina Veolia uvedla v areálu v Ostravě-Zábřehu do provozu kogenerační jednotky, které nahradí část výroby elektřiny a tepla z uhlí v Elektrárně Třebovice. Díky projektu za 233 milionů korun sníží emise oxidu uhličitého i oxidu siřičitého. Novinářům to řekli zástupci Veolie. Téměř polovinu nákladů zaplatily evropské dotace.

Rozhodnutí nestavět moderní teplárny pouze na jednom typu paliva – na zemním plynu – se z dnešního pohledu ukazuje jako velmi prozíravé. Stačí připomenout vývoj cen plynu na burzách, který nastal po vypuknutí války na Blízkém východě.

Systém emisních povolenek pro domácnosti by mohl být podstatně měkčí, než jak dosud hrozilo. Výbor Evropského parlamentu ve středu podpořil návrh europoslankyně Danuše Nerudové (STAN), aby se nevztahovaly na budovy určené k bydlení. Domácnosti by tak neplatily povolenky v cenách plynu a uhlí. Naopak motoristé by je v cenách benzínu a nafty hradit museli. Vláda však zavedení povolenek úplně odmítá.

Další krok k výrobě tepla a elektřiny bez uhlí učinila v Ostravě společnost Veolia. V areálu v ulici U Výtopny v ostravské části Zábřeh pustila do provozu hned tři kogenerační jednotky, které vyrábí energie ze zemního plynu. Díky tomu firma sníží emise oxidu uhličitého o téměř osm tisíc a oxidu siřičitého o bezmála 23 tisíc tun ročně.

Znovu rozvířená debata o větrnících mi nedala, abych nedal pár čísel dohromady. A rovnou říkám, že mám k větrným elektrárnám ambivalentní vztah – nelíbí se mi jak ničí krajinný ráz a jsou nebezpečím pro přírodu, na druhou stranu chápu, že z něčeho elektřinu vyrábět musíme. A uhlí to určitě do budoucna nebude. A to nejen kvůli emisím CO2 (a dříve i SO2, a pořád ještě i NOX), ale i proto, že prostě jednou dojde. A mimochodem schovával bych si ho i jako základní surovinu pro chemický průmysl. O tom se sice nemluví, ale je to tak.

České teplárny zásobují teplem přibližně 1,6 milionu domácností a asi 4 miliony lidí. V současnosti dochází k přechodu celé řady tepláren z uhlína plyn, tento odchod by měl být finalizován kolem roku 2029. Náhradou má být tedy zemní plyn, a to paradoxně v době, kdy ceny plynu atakují rekordy. Podle oslovených odborníků však už v současnosti k růstu cen u centrálního vytápění nedojde, je totiž méně náchylné na výkyvy cen a to jak díky stále dobíhajícímu uhlí, tak i možnosti snaze přecházet…

Turecko od roku 2022 schválilo výstavbu rekordních 33 GW instalovaného výkonu bateriových úložišť. To zdaleka převyšuje evropské země, včetně ČR. Pokud se projekty zrealizují, bude stát stojící mezi Evropou a Asií disponovat jedněmi z nejvyšších bateriových kapacit na světě. V zemi zároveň stoupá výroba z obnovitelných zdrojů energie, uhlí je však zatím stále nenahraditelné. Turecká […]

Některé státy ignorují obavy o životní prostředí a zvyšují spotřebu znečišťujících paliv, protože válka v Perském zálivu mění pravidla hry. Nastane velký návrat k uhlí? A kolik ho ještě máme v Česku?

Veolia má již pevně stanovený harmonogram odklonu od uhlí v Teplárně Karviná. Ta zásobuje teplem a teplou vodou přibližně 50 000 domácností.

Naši představu o kultuře tzv. lovců mamutů zásadním způsobem ovlivnil Eduard Štorch. On sám je v tom nevinně, prostě pracoval se znalostmi své doby. Je ale na čase se od jeho vidění pravěku oprostit.

Před možnými podvodníky nabízející dodávky levného černého uhlí z Polska varují obce na Jablunkovsku. Podomní prodejci lákají na nízké ceny a rychlé dodání tzv. přímo do sklepa. Problémem je, že váha dodaného uhlí údajně neodpovídá fakturám a lidé přicházejí o tisíce korun. Policie však zatím takový případ nešetří.

Japonské město Hašima vypadá jako bitevní loď z počátku 20. století plovoucí v moři, což mu vyneslo přezdívku Gunkanjima, doslova „ostrov válečných lodí“. Dříve prosperující centrum těžby uhlí se změnilo v město duchů s temnou historií nucených prací a extrémních životních podmínek.

Kapacita solární, větrné a vodní energie dosáhla loni 49 procent, jednalo se tak i o největší meziroční nárůst. A lví podíl na něm má překvapivě Čína.

Evropský průmysl stojí před zásadní výzvou: jak zachovat výrobu klíčových materiálů a zároveň snížit emise skleníkových plynů. Do popředí zájmu se proto dostává mimo jiné takzvaná zelená ocel, tedy materiál vyráběný s minimální uhlíkovou stopou. V praxi nejčastěji vzniká z recyklovaného šrotu v elektrických obloukových pecích, případně s využitím jiných nízkoemisních energií. Ve skandinávských zemích se s termínem zelená ocel setkávají dlouhodobě, v Česku s ní tolik zkušeností nemáme – byť je pravda, že v poslední době se začíná čím dál více prosazovat právě i u nás. V menší míře vyrábějí nízkoemisní ocel například Třinecké železárny nebo strojírenská firma ŽĎAS. A nově její dovoz odstartovala i společnost Sev.en Global Investments ze skupiny Sev.en Group, která patří Pavlu Tykačovi, jednomu z nejbohatších Čechů vůbec.

Kromě organického hnojení lze půdu obohatit i méně obvyklými, ale velmi prospěšnými ingrediencemi. Výjimečně cenné je v tomto ohledu dřevěné uhlí či biouhel. Dovede půdu vylehčit, provzdušnit, zadržet vodu i živiny a zároveň ji postupně obohatit o minerály.

Indie vstupuje do klíčového období energetické spotřeby s jasnou strategií: opřít se o uhlí. Podle informací zdrojů citovaných deníkem Economic Times vzroste poptávka po uhlí ze strany elektráren ve druhém čtvrtletí roku o 11,5 procenta. V absolutních číslech by měla dosáhnout 233 milionů tun, zatímco výroba elektřiny z uhelných zdrojů má stoupnout ještě výrazněji – o 13,3 procenta.

Nejhorší energetická krize způsobená válkou na Blízkém východě urychlí rozvoj obnovitelných zdrojů (OZE), jaderné energie a elektromobilů. Myslí si to šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Podle českého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) jsou sice OZE nezávislými zdroji, ale zároveň jen občasnými. Nutně potřebujeme zdroje stabilní, minimálně jádro, řekl Havlíček s tím, že na úrovni EU tlačí změnu taxonomie, očekává také přibrždění zavírání uhelných elektráren…

Zatímco ještě nedávno se zdálo, že ústup od uhlí je nevyhnutelný, současná situace spojená s konfliktem v Íránu ukazuje, že energetická transformace může narazit na tvrdou realitu geopolitiky. Například v Indii či Japonsku ruší omezení u uhelných elektráren, v řadě zemí zapínají už uzavřené elektrárny. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) uvedl, že konec uhlí v Česku do roku 2033 byl „energetický blábol“ ideologicky nastavený vládou Petra Fialy (ODS). Klíčové podle něj budou cena…

Rostoucí ceny plynu v důsledku geopolitického napětí na Blízkém východě znovu rozvířily debatu o harmonogramu odklonu Německa od výroby elektřiny z uhlí. Zástupci průmyslu i energetiky volají po odložení uzavření uhelných elektráren a dočasném návratu části uhelných zdrojů z rezervy na trh. Vláda však zatím váhá a upozorňuje na právní i ekonomické překážky. Nárůst cen […]

Větrnou energii podporuje dokonce i většina voličů aktuálních vládních stran, které se přitom na sociálních sítích proti větrníkům často vymezují.

Zatímco svět ještě nedávno diskutoval o konci fosilních paliv, realita geopolitiky právě přepsala pravidla hry. Válka s Íránem, která vypukla koncem února, uvrhla Asii do energetické krize takového rozsahu, že vlády napříč kontinentem sahají po řešení, které ještě před rokem považovaly za nemyslitelné: masivní návrat k uhlí. Článek Když válka přepíše energetickou mapu: Asie se vrací k uhlí se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.

Provoz uhelných elektráren Počerady a Chvaletice bude pokračovat nejméně do 31. března 2027, možná i déle. Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače tak posunula původní plán, podle kterého měly zdroje skončit už na přelomu letošního a příštího roku. O změně informovala mluvčí firmy Eva Maříková.

Uhelné elektrárny Počerady a Chvaletice měly skončit už letos. Kvůli vývoji na trzích ale pojedou minimálně do roku 2027.

Výroba v elektrárnách Počerady a Chvaletice bude pokračovat nejméně do 31. března 2027 a možná i déle. Termín posunul provozovatel s ohledem na aktuální situaci. Informovala o tom mluvčí skupiny Sev.en Eva Maříková.

Počerady (Lounsko) - Výroba v elektrárnách Počerady a Chvaletice bude pokračovat nejméně do 31. března 2027 a možná i déle. Termín posunul provozovatel s ohledem na aktuální situaci. ČTK o tom informovala mluvčí skupiny Sev.en Eva Maříková. Původně energetická skupina miliardáře Pavla Tykače označovala konec března příštího roku za nejzazší termín odstavení provozu, plán byl ukončit provoz na přelomu letošního a příštího roku.

Itálie posune termín trvalého odstavení svých uhelných elektráren o 13 let, na rok 2038. Vyplývá to z návrhu zákona, který ve středu schválila dolní komora parlamentu. Krok naznačuje, že vláda premiérky Giorgii Meloniové je kvůli rostoucím problémům se zajištěním dodávek energie v souvislosti s konfliktem v Íránu připravena zmírnit svou klimatickou politiku, napsala agentura Reuters.

Krize na Blízkém východě vystřelila ceny plynu vzhůru. Řada zemí se tak začala vracet k uhlí. Například v Indii či Japonsku ruší omezení u uhelných elektráren, v řadě zemí zapínají už uzavřené elektrárny. V Evropě jako první zareagovala Itálie, která prodloužila provoz uhelných elektráren do roku 2038. V Česku pak skupina Sev.en uvažuje o návratu výroby elektřiny z uhlí, rozhodnutí by mělo padnout v nejbližších dnech. Zatímco ještě nedávno se zdálo, že ústup od uhlí je nevyhnutelný, současná…

Ukrajinské drony během dvou dnů zasáhly a poškodily strategický ruský přístav Usť-Luga, který se nachází v Baltském moři. Úder potvrdil na sociální síti Telegram gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko. Naposledy Ukrajina zaútočila na ruské přístavy Usť-Luga a Primorsk v Baltském moři, které jsou důležité pro vývoz ruské ropy, v neděli.

Navzdory probíhající válce investuje Rusko stovky milionů dolarů do rozsáhlé výstavby dopravní a obchodní infrastruktury na okupovaných územích Ukrajiny, přičemž součástí strategie je i prodej státních aktiv a využívání místních zdrojů. Tyto projekty mají propojit zabrané oblasti s ruskou ekonomikou a oslabit tlak Kyjeva a jeho spojenců na jejich navrácení.  Kreml označuje tato dobytá území jako „Nové Rusko“ a tvrdí, že na ně má historický nárok. Aktuálně přitom ovládá asi pětinu Ukrajiny, včetně většiny Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti. Podle Moskvy jsou tato území již součástí Ruské federace.

Při pohledu do historie československého průmyslu narazíme na naprosto fascinující kapitolu, kdy se z pevných kusů běžného uhlí ve velkém rodil plyn a kapalina.

Uhlí se kvůli válce na Blízkém východě vrací zpět do hry. Pavel Tykač zvažuje, že své elektrárny přece jen ponechá zapnuté, Sokolovská uhelná pak do lomů svolává propuštěné lidi. Co...

Sokolovská uhelná, která zásobuje teplem Karlovy Vary i dalších města v regionu, letos plánuje vytěžit až o půl milionu tun hnědého uhlí více, než původně zamýšlela. K navýšení těžebního plánu ji nutí zdražení zemního plynu v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě.

Skupina Veolia Energie modernizuje karvinskou teplárnu, která zásobuje přibližně 50 tisíc domácností. Sníží tím emise o 75 tisíc tun oxidu uhličitého ročně.

Sokolovská uhelná letos plánuje vytěžit až o půl milionu tun uhlí více, než původně plánovala. K navýšení těžebního plánu společnost nutí zdražení zemního plynu v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě. Právě na plyn přitom firma spoléhala po odklonu od těžby. Kvůli nestabilitě na trhu je nyní uhlí bezpečnější alternativou. K těžbě suroviny v dostatečném množství ale aktuálně chybějí kapacity.

Na 9,4 miliardy korun vyjde druhá etapa modernizace Teplárny Karviná. Cílem je do konce desetiletí zcela ukončit spalování uhlí. Stane se tak díky pořízení nového kotle, který bude spalovat směs vytříděných odpadů a biomasy. Doplní jej teplárenské zdroje na zemní plyn.

Skupina Veolia Energie ČR má již pevně stanovené financování, výběr technologií i harmonogram odklonu od uhlí v Teplárně Karviná. Ta zásobuje teplem a teplou vodou přibližně 50 000 domácností v Karviné a Havířově. Teplárenský provoz na Karvinsku má za sebou již více než půlmiliardovou investici do plynových kotlů, která snížila jeho závislost na uhlí téměř o čtvrtinu. Druhá fáze dekarbonizace si vyžádá investici 9,4 miliardy korun a v roce 2029 povede k ukončení využívání uhlí v teplárenství na Karvinsku.

Evropa vsadila na obnovitelné zdroje a plyn jako překlenovací zdroj. Jenže co když nesvítí a nefouká a k tomu vypukne válka v Perském zálivu? Řada asijských zemí se vrací k uhlí, které se Evropa snaží utlumit. Byl odklon od uhlí rozumný? Nestačí nám obnovitelné zdroje? Energetický expert Jan Vondráš, autor tzv. prezidentské analýzy české energetiky, nastiňuje možné scénáře.

Ostrava před dvěma a půl rokem začala jako první v Česku třídit směsný komunální odpad. Tehdy spustila unikátní automatickou třídicí linku za 285 milionů korun. A podle města a odborníků na odpadové hospodářství se tato investice vyplatila. 40 procent směsného komunálního odpadu, který by skončil na skládce, se daří dále využít.

Válka na Blízkém východě přerušila dodávky plynu do Indie – a miliony domácností se náhle vracejí k palivům, od kterých se země léta snažila odpoutat. Uhlí, petrolej, sušený kravský trus. Vláda tvrdí, že jde jen o dočasný výpadek. Ale co když nejde jen o plyn? Článek Když se Indie vrací k dřevu a kravincům: energetická krize jako test moderního státu se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Čína, jako největší světový producent emisí a zároveň neotřesitelný lídr v instalacích zelených technologií, vstoupila do roku 2026 s novým strategickým rámcem pro ochranu klimatu.

Válka na Blízkém východě zásadně narušila globální dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) a odhalila zranitelnost asijských ekonomik. Výpadek přibližně 20 procent světových dodávek LNG, způsobený zastavením produkce v Kataru a uzavřením Hormuzského průlivu, vyhnal ceny na asijském spotovém trhu o zhruba 70 procent na tříletá maxima.

Po šestiletém vyjednávacím maratonu je Evropa krůček od podpisu rozsáhlé obchodní dohody s Austrálií, která má otevřít trh v objemu 1,2 bilionu korun. Evropa se těší na diverzifikaci dodávek lithia a vzácných zemin, čímž chce snížit závislost na Číně. Průlom v otázce dovozu australského hovězího však budí protesty nejen u českých farmářů.

V posledním černouhelném dole v Česku těžba letos v únoru skončila, teď začíná jeho postupné uzavírání. V Dole ČSM na Karvinsku už vznikly desítky hrází, které uzavřou podzemní chodby. Letos se navíc plánuje vypnutí hlavních ventilátorů i zasypání výdušných jam. Celý proces vyjde asi na 3,3 miliardy korun a potrvá ještě několik let.

Pojďme si přiznat nepříjemnou pravdu. Česká republika se pomalu stává skanzenem špinavé, neekologické energetiky v Evropě. Stačí se podívat na ostře sledovaný ukazatel, kterým je množství vypuštěných emisí na jednotku vyrobené elektřiny. Česko je v tomto ohledu třetí nejhorší zemí Evropské unie po Kypru a Polsku. Pesimista by dodal: A bude hůř.

Odchod od uhelné energetiky nebude v Česku tak rychlý, jak to vypadalo ještě před pár měsíci. Důvodem je růst cen elektřiny v posledních dvou týdnech, doprovázený mírným poklesem cen emisních povolenek. Provozování uhelných elektráren tak najednou v letošním i příštím roce vychází jako ziskový byznys.

Spojené státy mají podle vědců k dispozici nečekaný energetický zdroj – hluboko pod zemí v síti až půl milionu opuštěných uhelných dolů. Lokality, které dnes představují ekologickou a bezpečnostní zátěž, by se mohly stát zásadním prvkem budoucí energetické infrastruktury.

Biouhel je přírodní hnojivo, které bylo v minulosti hojně využíváno na různých místech naší planety. V době, kdy je ekologické zemědělství opět na vzestupu, se dostává do středu pozornosti. Vyrábí se pyrolýzou stejně jako dřevěné uhlí, kterému se podobá. Je ale drobnější, takže se lépe vpravuje do půdy. Jakým způsobem biouhel vyrobit a jak ho použít při pěstování?.

Uhlí je v Evropské unii již zcela okrajovým zdrojem elektřiny.Na výrobě elektrické energie se podílí ani ne deseti procenty, uvádí v nedávno zveřejněné zprávě mezinárodní think-tank Ember.

Sobotní vystoupení bývalého ministra školství Przemysław Czarnka, který byl vybrán jako kandidát na premiéra největší polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS), vyvolalo v polské společnosti n…

Kolébka průmyslové revoluce hlásí historický zlom. Spotřeba uhlí v Británii klesla na úroveň roku 1600. Jak ostrovní království srazilo emise i ceny elektřiny, aniž by uvrhlo zemi do tmy?

České teplárenství prochází největší proměnou za desítky let – a její dopady pocítí domácnosti i města. Na dálkové teplo je v Česku napojeno cca 1,5 milionu domácností. Způsob, jak teplárny odchod od uhlí zvládnou, ovlivní emise, kvalitu ovzduší i budoucí cenu tepla.

V únoru z dolu Stonava vyjel poslední vagón černého uhlí. Po dvou a půl století končí těžba v českých zemích. Jenže zatímco na Ostravsku zavírají šachty, v Krušných horách se chystá nová kapitola. Tentokrát nejde o uhlí, ale o lithium – „bílé zlato" elektromobility. Obyvatelé Cínovce a okolí ale mají pocit, že se jim pod pláštíkem zelené transformace servíruje stejná stará písnička: obětujte se pro vyšší dobro, zatímco zisk sklidí jiní. Článek Lithium místo uhlí: Zelená transformace, která nikoho nepřesvědčila se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Provozovatel Teplárny Kladno se zatím nedohodl s vedením města na pokračování provozu. Vše směřuje k tomu, že si uhelnou teplárnu převezme někdo jiný, koho určí Energetický regulační úřad (ERÚ). Jeho vedení nevyloučilo možnost zdražení tepla pro kladenské domácnosti.

Další podkopávání klimatické politiky Evropské unie organizuje Itálie. Má obavy o svůj průmyslový sektor a chce systém přepracovat.

Ačkoliv příjmení příslušníků rodu zní echt německy, šlo o starý rod, který žil na pomezí dnešního Česka a Polska, ovšem v historii hraniční linie běžela po jiných přímkách než dnes.