Uhlí

Ačkoliv příjmení příslušníků rodu zní echt německy, šlo o starý rod, který žil na pomezí dnešního Česka a Polska, ovšem v historii hraniční linie běžela po jiných přímkách než dnes.

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.

Globální emise oxidu uhličitého (CO₂) z Číny, největšího světového emitenta, se podle nejnovější analýzy zveřejněné portálem Carbon Brief nacházejí ve fázi stagnace, případně mírného poklesu. Vývoj přichází v době, kdy čínská ekonomika prochází strukturální transformací, roste podíl nízkoemisních zdrojů energie a současně se mění dynamika průmyslové výroby i spotřeby elektřiny. Aktuální data tak znovu otevírají […]

Symbolicky poslední vozík černého uhlí vyvezli horníci 27. února 2021 z karvinského Dolu ČSA, který patřil společnosti OKD. Těsně před ním skončil provoz také v dalším karvinském Dole Darkov. Důvodem postupného uzavírání dolů byla skutečnost, že se v nich těžba ekonomicky již nevyplácela. Těžba v Dole ČSA začala v polovině 19. století. Vlastníkem OKD je prostřednictvím společnosti Prisko stát.

Polská vláda oznámila dosažení historických milníků pro energetický sektor. Podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na celkovém instalovaném výkonu poprvé v historii vzrostl na polovinu. Kromě toho přesáhl hranici 30 % na výrobě elektřiny. Rozvoj výstavby větrných elektráren však zpomalují legislativní a infrastrukturní překážky. V loňském roce se polské uhelné zdroje podílely více než 50 % na […]

Praha - Stát poskytne 1,55 miliardy korun na proměnu lokalit zasažených těžbou uhlí v Ústeckém a Karlovarském kraji. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) k tomu nyní spustí podpůrný program, v němž podpoří jednotlivé projekty formou bezúročných úvěrů a dotací. Peníze mají pomoct k přeměně nevyužívaných areálů například na komunitní a kulturní centra, školy, zdravotnická zařízení, centra sociálních služeb či veřejná prostranství. Dnes o tom informovalo MŽP v tiskové zprávě.

Nové studie přinášejí znepokojivá čísla i zásadní pochybnosti. Riziko není černobílé a nejvíce se dotýká těch nejmenších. Co skutečně víme o životě pár kilometrů od reaktoru?

Podle statistik Ministerstva průmyslu těžba uhlí v Česku vzrostla zhruba o dvě procenta, celkem se vytěžilo asi 25 a půl milionu tun nerostu. Většinu tvořilo hnědé uhlí, těžba černého za loňský rok naopak klesla.

Těžba uhlí v České republice v loňském roce i přes budoucí plánovaný útlum vzrostla. V lomech a dolech se vytěžilo asi 25,6 milionu tun hnědého a černého uhlí, což bylo meziročně o přibližně dvě procenta více.

I těm nejefektivnějším tuzemským uhelným elektrárnám se za pár let přestane ekonomicky vyplácet fungování.Jenže pokud za ně nevznikne náhrada, stát je bude dotovat a udržovat v chodu.  Minulá vláda stanovila odchod od uhlí na rok 2033.

Uvažujeme racionálně a s výhledem do budoucnosti? Budujeme tak, aby bylo za deset, dvacet, padesát let lépe? Vilém Famm se vrhnul do zásadní otázky energetiky, potažmo vývoje celého našeho státu.

České teplárenství je odpovědné za zhruba 13 % českých emisí, zásobuje teplem přibližně 1,5 milionu domácností. Většina teplárenských soustav s koncem uhlí počítá a má rozběhnuté projekty odklonu od uhlí.

Nejvíce elektřiny v Česku se loni vyrobilo v jaderných elektrárnách. Druhým nejvýznamnějším zdrojem zůstalo uhlí, třetím solární elektrárny. Instalovaný výkon fotovoltaik sice předstihl jádro, ve výrobě mu však zdaleka nestačí.

Poté, co k 31. lednu skončilo hlubinné dobývání uhlí, se po více než půlstoletí provozu uzavře na konci února úpravna uhlí Dolu ČSM.

Výroba z uhlí se během nejchladnějších dnů téměř zdvojnásobila a pomohla stabilizovat síť v době, kdy větrné a solární zdroje narážely na limity. Energetické úřady ve Spojených státech varují, že další odstavování uhlí bez náhrady může riziko výpadků zvýšit.

Už jen týden a pak i poslední úpravna uhlí v revíru OKD bude od 28. února minulostí. Tzv. pračka v areálu Dolu ČSM, na které se pomocí vody a základních gravitačních zákonů oddělovala hlušina a kamení od uhlí, a to následně rozdělilo podle velikosti, ukončí provoz.

Po ukončení těžby končí i úpravna Dolu ČSM. Od roku 1968 zpracovávala uhlí pro odběratele. Na konci února odejde 150 zaměstnanců s odstupným 75 milionů Kč.

Elektrárna Počerady každoročně odebere z lomu Vršany polovinu vytěženého hnědého uhlí. Výpadek jednoho zdroje, který ČEPS do budoucna odsouhlasil, může mít dopad na ekonomiku dolu i celý dodavatelský řetězec.

Město Chodov bude po dalším rozhodnutí soudu znovu usilovat o převzetí tepelného hospodářství, o nějž se už přes 20 let soudí se společností Marservis. Naposledy Nejvyšší správní soud (NSS) potvrdil 11. února rozhodnutí nižších soudů, že veškerý majetek patří městu a Marservis ho užívá neoprávněně. Firma Marservis tím zároveň přišla i o licenci. Dluží však asi 60 milionů korun městské společnosti Teplo Chodov, která odebírá teplo od SUAS Teplárenské a posílá ho Marservisu. Marservis pak prodává teplo lidem. Jednatel Marservisu Václav Rumlena se odmítl k situaci vyjádřit. Výrobce tepla, SUAS Teplárenská, dnes uvedla, že takový stav je pro firmu dlouhodobě neudržitelný.

Polsko se po uzavření dolů na Karvinsku stalo poslední zemí, která v rámci Evropské unie těží černé uhlí. Tamní uhelný sektor, který kdysi zaměstnával stovky tisíc horníků, ale setrvale slábne. A poslední černouhelné doly se mají nadobro zavřít v roce 2049. Mnoho polských horníků tak mění pracovní obor už teď a od vydobývání uhlí přechází třeba do prostředí obnovitelných zdrojů.

Češi loni spotřebovali víc elektřiny, plynu i tepla. Nejde ale o návrat průmyslového boomu, nýbrž hlavně o chladnější počasí. Nová data Energetického regulačního úřadu zároveň ukazují, že se mění zdroje výroby – jádro poprvé předběhlo uhlí a fotovoltaika dál posiluje.

Tysiące osób, przede wszystkim byłych i obecnych pracowników górnictwa, przybyło na kopalnię CZM w Stonawie, aby uczestniczyć w uroczystości wywiezienia ostatniego wózka węgla w Republice Czeskiej. Uczniów stonawskiej polskiej szkoły nie zabrakło na tej historycznej uroczystości. Towarzyszyły im nauczycielki, opiekunowie oraz dziadkowie.

Policie v Malawi pátrá po nejméně devíti lidech, kteří pašovali dřevěné uhlí v pohřebním voze, jenž pro větší důvěryhodnost doprovázelo falešné smuteční procesí. S odvoláním na malawiskou policii o tom v pondělí informovala agentura Reuters.

Po skoro 250 letech skončila v Česku těžba černého uhlí. Práce v místě ale dál pokračují. Ohromný systém chodeb čeká zahrazení a zasypání.

Zatímco většina vyspělého světa se snaží omezovat či rušit uhelné elektrárny a nahrazuje je alternativními zdroji, americký prezident Donald Trump vyrazil jinou cestou. Chce je finančně podpořit a přikázal ministerstvu obrany, aby od nich elektřinu nakupovalo.

Americký prezident Donald Trump vsadil na uhlí. Ministerstvu energetiky nařídil finančně podpořit provoz šesti uhelných elektráren a armádě uložil, aby odebírala elektřinu z fosilních zdrojů. Krok zdůvodňuje rostoucí spotřebou energie kvůli umělé inteligenci i „energetickou nouzí“. Kritici varují před dopady na klima i další útlum obnovitelných zdrojů.

Prezident také zrušil daňové pobídky pro větrné a solární projekty.

I když byla havířina jedním z nejtěžších řemesel, ve slezských rodinách měla dlouhou tradici. Udržovala se i po několik generací a uhlí dávalo práci nejen mužům, ale i ženám. Tomu je teď konec. S uzavřením Dolu ČSM ve Stonavě tahle letitá historie skončila. A jak to samy rodiny řeší? Reportér deníku Aktuálně.cz s některými z nich mluvil.

Český podnikatel a miliardář již dávno překročil hranice Česka a stal se zásadním hráčem v evropském byznysu. I proto s ním hovořil respektovaný britský týdeník The Economist. Podnikatel v něm kritizoval trend v EU.

Jak se z českých zemí stala průmyslová velmoc a co stálo za rozkvětem, který nám záviděla celá monarchie?

Komentář europoslance Luďka Niedermayera o uzavření tří uhelných elektráren. Dočasnému provozu chvaletických bloků se podle něj přitom dalo předejít.

Konec těžby uhlí a krize ocelářství. Dva problémy, které dopadají na český těžký průmysl, se minulý týden zhmotnily ve Slezsku. Smuteční akcí havířů a protestním mítinkem ocelářů. A byť do Ostravy přijel premiér Andrej Babiš i vládní zmocněnec Filip Turek, ten nejpovolanější - ministr průmyslu - chyběl. Vyrazil do Berlína. Podle některých médií je Karel Havlíček u Babiše v nemilosti.

Báňský záchranář Petr Szwanczar drží v ruce pořádný kus uhlí. „Černá hornina už nezabije žádného havíře. To je asi jediný klad na ukončení hlubinné těžby v Česku,“ tvrdí dlouholetý člen Závodní záchranné služby Dolu ČSM na Karvinsku. Poprvé fáral před 45 lety jako hornický učeň, takže konec dobývání uhlí v OKD doslova obrečel. „Naštěstí jsem nepřišel o práci, ještě musím pohlídat technický zánik šachty,“ dodává. I během likvidace poslední hlubinné šachty se může ledacos přihodit. „Vyloučit nelze ani důlní otřesy,“ vysvětluje Szwanczar. V útrobách Dolu ČSM zasahoval i 20. prosince 2018, kdy zde zahynulo 13 horníků.

Rychlý útlum uhelných elektráren naráží v Česku na realitu přenosové soustavy. Podle nové analýzy ČEPS (Česká elektroenergetická přenosová soustava) zůstávají Chvaletice klíčovým zdrojem pro stabilitu sítě, zvládání krizových stavů i ochranu spotřebitelů před výpadky proudu.

Tři týdny poté, co vláda pro Filipa Turka vytvořila funkci zmocněnce pro klimatickou politiku, se neúspěšný ministerský kandidát poprvé představil na veřejnosti v nové roli. Pískajícím odborářům se sirénami v Ostravě ve čtvrtek sdělil nepřekvapivou zprávu – že evropský těžký průmysl ztrácí konkurenceschopnost. Recept, jak zachránit ocelářství nebo dobývání uhlí, ale do Slezska nepřivezl.

Smutek v očích, bučení na prezidenta Petra Pavla, lahváč v kroužku před kantýnou nebo historky o tom, kdo komu v hospodě roztrhal triko. Středa 4. února ve Stonavě na Karvinsku měla řadu stereotypů, které si člověk se slezskými horníky spojuje. I přesto všechno to byl ale den, kdy tradiční havířská profese v českých zemích zanikla. Odteď už nikdo nevytěží ani kilogram uhlí.

Havířov vznikl díky hornictví, tato éra ale definitivně skončila. Z podzemí Dolu ČSM ve Stonavě byl ve středu vyvezen symbolický poslední vozík s černým uhlím.

Letošní rok znamená milník pro světovou energetiku: obnovitelné zdroje poprvé překonají uhlí a bateriová úložiště se stávají klíčovým prvkem stability sítě.

Ač je ve světě spotřeba uhlí na svém maximu, my jsme těžbu definitivně ukončili a s pohledem stočeným s děsem ke konci jádra v Německu, doufáme. Jen doufáme.

V prosinci 1952 zahalila Londýn hustá, žlutošedá mlha, která se na první pohled nelišila od běžného zimního oparu.

Za socialismu, zejména v 50. a 60. letech, patřilo topení k největším slabinám školních budov a zároveň k něčemu, co všichni brali jako samozřejmost.

Praha - V lomech a dolech v ČR se loni do konce listopadu vytěžilo přes 22,6 milionu tun hnědého a černého uhlí. Meziročně je to asi o 1,5 procenta více. Těžba tak loni po letech mírně vzrostla. Produkci tradičně táhla zejména těžba hnědého uhlí, které tvořilo 95 procent vytěženého nerostu. Vyplývá to ze statistik ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). V současnosti se v ČR těží už jen hnědé uhlí, těžba v posledním černouhelném dolu ČSM na Karvinsku v minulých dnech definitivně skončila.

Horníci ve středu z Dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku vyvezli poslední vozík s uhlím. Symbolicky tak téměř po 250 letech ukončili dobývání černého…

Necelý měsíc bude fungovat úpravna uhlí společnosti OKD. Zpracuje uhlí, které ještě firma vytěžila do konce ledna v Dole ČSM, posledním činném dole na Karvinsku. Pak se OKD bude věnovat útlumu dolu a naplno rozjezdu svého nového podnikání. Novinářům a České televizi to řekl generální ředitel OKD Roman Sikora.

Útlum těžby uhlí loni v Česku pokračoval. V tuzemských lomech a dolech se vytěžilo přes 23 milionů tun hnědého a černého uhlí, což je meziročně téměř o osm procent méně. Produkci táhla tradičně zejména těžba hnědého uhlí, které tvořilo 95 procent vytěženého nerostu. Snížila se i výroba koksu.

Čtyři minuty trvala jízda výtahem z podzemí. Čtyři minuty, které symbolicky uzavřely téměř 250 let těžební historie. Když včera dopoledne horníci v Dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku vyvezli poslední vozík s černým uhlím, skončila kapitola, která formovala celý region a vlastně i moderní Česko. Článek Konec éry horníků: Poslední vozík českého černého uhlí vyjel z hloubky 1300 metrů se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Praha - Útlum těžby uhlí loni v Česku pokračoval. V tuzemských lomech a dolech se vytěžilo přes 23 milionů tun hnědého a černého uhlí, což je meziročně o osm procent méně. Produkci táhla tradičně zejména těžba hnědého uhlí, které tvořilo 95 procent vytěženého nerostu. Snížila se i výroba koksu. Vyplývá to ze statistik ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). V současnosti se v ČR těží už jen hnědé uhlí, těžba v posledním černouhelném dolu ČSM na Karvinsku v minulých dnech definitivně skončila.

Odklon od uhlí je globální tržní trend, nikoli evropská výjimka. Problémem není konec fosilních paliv, ale ESG, jež se snaží vývoj řídit shora a tím zbytečně svazuje unijní ekonomiku.

Horníci dnes z Dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku vyvezli poslední vozík s uhlím. Symbolicky tak téměř po 250 letech ukončili dobývání černého uhlí v Ostravsko-karvinském revíru i v celé České republice. Slavnostnímu ceremoniálu v zaplněném prostoru takzvaného náraží jámy přihlížely desítky pozvaných hostů, další lidé ho sledovali venku na dvou velkoplošných obrazovkách.

Vyvezením posledního vozíku černého uhlí se v Česku uzavřela jedna průmyslová éra, která trvala 250 let. Nejde ale jen o konec těžby, nýbrž o konec práce, která po generace určovala jasnou podobu ostravského regionu. Teď už nejde o uhlí, ale o to, čím ho nahradit.

Stonava (Karvinsko) - Horníci dnes z Dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku vyvezli poslední vozík s uhlím. Symbolicky tak téměř po 250 letech ukončili dobývání černého uhlí v Ostravsko-karvinském revíru i v celé České republice. Slavnostnímu ceremoniálu v zaplněném prostoru takzvaného náraží jámy přihlížely desítky pozvaných hostů, další lidé ho sledovali venku na dvou velkoplošných obrazovkách.

Poloviční provoz Chvaletic zůstává ze zcela jiných důvodů, než je nedostatek výrobních kapacit. Má být navíc jen dočasný.

Český energetický ring nabízí v současnosti bizarní obrázek. Ve stejné době, kdy do něj první provozovatel uhelných zdrojů hází ručník, letí z druhé strany vidle.

Uhelné elektrárny skupiny Sev.en jsou první vlaštovkou mezi zdroji, které omezí nebo úplně ukončí provoz z ekonomických důvodů – Počerady nebudou potřeba už za rok. Zavření elektrárny není složité, obnovení jejího provozu už ano.

Zřejmě do konce března začne stavba multifunkční stezky kolem jezera Medard u Sokolova. Skupina Sokolovská uhelná a SUAS GROUP podepsaly smlouvu o dílo s vítězem veřejné zakázky na stavbu, která má stát 658 milionů korun. Komunikace je základem revitalizace oblasti kolem jezera Medard. Projekt patří mezi priority evropského Operačního programu Spravedlivá transformace v Karlovarském kraji. Skupina o tom informovala v tiskové zprávě.