Ústava

Donald Trump má skoro 80 let. Měl by si užívat důchodu. Místo toho v pátek řekl davu v Texasu, že si zaslouží třetí funkční období. „Možná uděláme ještě jedno období. Měli bychom udělat ještě jedno?“ zeptal se za bouřlivého potlesku. „Uděláme ještě jedno období. No, máme na to nárok.

Jsou letopočty, které máme zafixovány jako přelomové. V minulém století to byly často ony „osmičkové roky“. Byly ale i letopočty, které sice nebyly tak dramatické navenek, přesto přinesly řadu změn.

Způsob, jakým Ústava používá slovo „musí“, bude pro mnoho účastníků kompetenční pře překvapením. V Ústavě toto slovo najdeme na jediném místě a použitý způsob nenechává nikoho na pochybách, co má Ústava na mysli. Že nikdo nemusí vůbec nic.

Německý parlament ve čtvrtek schválil novelu zákona o letecké bezpečnosti, která uděluje armádě pravomoci zapojit se do obrany proti dronům. Informovala o tom agentura DPA s tím, že úprava zákona pro takové případy byla nezbytná, neboť německá ústava omezuje možnosti nasazení vojska na území spolkové republiky.

Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), tedy německá civilní kontrarozvědka, nyní nesmí Alternativu pro Německo (AfD) jako celek označovat za prokazatelně pravicově extremistickou a na základě toho ji sledovat. Rozhodl o tom ve čtvrtek podle agentury DPA správní soud v Kolíně nad Rýnem. Soud vyhověl ve zrychleném řízení žádosti strany o zrušení této klasifikace a rozhodl, že BfV musí počkat na výsledek hlavního řízení.

Pravomoci prezidenta je třeba vyjasnit, míní někteří poslanci a senátoři. Připravují proto změnu ústavy ve věci jmenování ministrů. Podle nich by v ní mělo být jasně uvedeno, že prezident „musí“, nebo „je povinen“ premiérem určené kandidáty do jejich funkcí jmenovat. Konkrétní návrhy mají senátoři a poslanci v březnu probrat na jednání s odborníky na ústavní právo.

Soud rozhodl, že německá civilní kontrarozvědka prozatím nesmí označovat stranu Alternativa pro Německo (AfD) jako extremistickou. Zároveň kvůli tomu ji nesmí sledovat. Rozhodnutí zdůvodnil tím, že AfD nepohrdá německou ústavou.

Na kompetenční žalobu kvůli nejmenování Filipa Turka nedošlo. Po ní jsme mohli být o kus moudřejší, ale to je asi tak všechno. Ústava není příručka, kde stačí nalistovat správnou stránku a víme.

Jmenováním motoristického poslance Igora Červeného ministrem životního prostředí místo jeho kolegy Filipa Turka končí jedna telenovela české politiky. Návod na to, jak se jí propříště vyhnout, ale nemáme.

Žádný český prezident neměl jmenovat vládu v tak složité situaci. Vzniknout mohla jen současná vláda, ale s premiérem ve střetu zájmů a s ministrem podezřelým z nacistického smýšlení.

Když 24. února roku 1868 americká Sněmovna reprezentantů obvinila prezidenta Andrewa Johnsona, vznikl precedent, který dodnes patří mezi nejdramatičtější momenty americké demokracie.

Transparenty „Stojíme za prezidentem“ vypadají jako čirá podpora. Ve skutečnosti z Petra Pavla dělají lídra opozice, což Ústava nezná. A prezident z téhle pasti začíná couvat.

Petr Pavel „je dobrý prezident, protože ctí Ústavu a není aktivistický“. To prohlásil bývalý premiér Petr Fiala v pořadu Interview ČT24. Podle Fialy byl Pavel „vždycky nadstranický“ a není na místě ho v současné době nazývat lídrem opozice. Zároveň ale připustil, že rozhodnutí prezidenta nejmenovat Filipa Turka ministrem životního prostředí bylo na „tenkém ledě“.

Ministr zahraničí Petr Macinka nás začal reprezentovat v zahraničí. A za své projevy si vysloužil pochvalu od amerického prezidenta. Českého občana by ale mělo zajímat, co konkrétně prosazuje a zda ho tedy může pochválit i on.

Vláda Andreje Babiše (ANO) zahájila přípravu zákona o referendu. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) dostal za úkol dát dohromady pracovní skupinu se zástupci všech koaličních stran a návrh by měl být hotov nejpozději do prosince. Ústavní právník Jan Kudrna z Právnické fakulty Univerzity Karlovy pro Echo24 popsal zkušenosti s referendem v zahraničí či to, že nástroj může sloužit i politikům ke krátkodobému přenesení odpovědnosti za nepohodlná rozhodnutí na lid. Vyjmout z referenda…

Bývalý prezident Jun Sok-jol se pravděpodobně stává dalším jihokorejským vůdcem s „neslavným“ koncem. Za pokus rozvrátit ústavu byl jihokorejským soudem odsouzen k doživotnímu vězení, hrozil mu ale i trest smrti.

Jediné, čeho prezident skutečně dosáhl, je to, že Turek není a nebude ministrem.

Filip Turek tvrdí, že Igor Červený na ministerstvu udělá, co mu na očích uvidí. V takovém případě by měl Petr Pavel plné právo jeho nominaci odmítnout. Bílí koně do vlády nepatří.

Vláda Andreje Babiše (ANO) zahájila přípravu zákona o referendu s tím, že prvním krokem má být vytvoření pracovní skupiny, kterou má vést ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). V návrhu plánu legislativních prací se počítá s prosincem 2026, to je ale nejzazší termín. Cílem je podle ministerstva spravedlnosti návrh předložit podstatně dříve. Vláda ANO, SPD a Motoristů sobě bude muset sehnat dalšího partnera, aby měli ústavní většinu ve sněmovně. Piráti jsou podle svých slov připraveni…

Americký prezident Donald Trump za první rok od návratu do Bílého domu vytrvale tlačí na americký volební systém. Nyní chce hlasování v 15 státech „znárodnit“. V listopadu přitom republikánům hrozí zdrcující porážka.

V Kazachstánu byl zveřejněn nový návrh ústavy – podle něj má být v zemi zrušen Senát, znovu naopak zaveden post viceprezidenta či rozšířeny pravomoci hlavy státu. Právě prezident Kasym-Žomart Kemeluly Tokajev chce takto podle tamních expertů posílit svou moc a pokusit se o úplnou „přestavbu“ politického systému. Změny v ústavě se týkají také postavení ruštiny v Kazachstánu, což v sousední zemi vyvolalo reakce.

Prezident Petr Pavel se během pražské debaty Deníku vyjádřil i k aktuálnímu návrhu premiéra Andreje Babiše (ANO) ke jmenování poslance Motoristů Igora Červeného na post ministra životního prostředí. Jedná se v pořadí o druhý návrh do této funkce, který Babiš na Hrad nese, nominaci Filipa Turka prezident nepřijal. Vyvolalo to vyhrocený spor s nejužším vedením Motoristů v čele s ministrem zahraničí Petrem Macinkou. Prezident Pavel ale odmítl, že by s Motoristy soupeřil, a novou nominaci nevnímá jako svoji výhru.

Ústavní krize v Česku končí. V neděli Filip Turek oznámil, že Motoristé navrhnou premiérovi nové jméno na post ministra životního prostředí. V pondělí premiér Andrej Babiš skutečně oznámil, že nominuje na post Igora Červeného. A v úterý se nechal slyšet prezident Petr Pavel, že s tímto jménem nemá problém. Vše v pořádku, trvalo to jen dva měsíce, vláda bude komplet.

ROZHOVOR: Celý život se aktivně zajímá o politiku a v roce 1986 podepsala Chartu 77. Po listopadu 1989 dva roky pracovala jako osobní sekretářka prezidenta Václava Havla. „Někteří vládní politici nepostupují jako demokraté. Chovají se jako utržení ze řetězu,“ řekla serveru PrahaIN.cz Bára Štěpánová, herečka a moderátorka.

Výrok o bezvýhradně loajálním ministrovi není jen silná rétorika. Pokud by člen vlády jednal podle pokynů zmocněnce, znamenalo by to obcházení principů politické odpovědnosti. Ministr jako nástroj cizí vůle? Je to vůbec v Česku možné?

Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek se vložil do debaty kolem jmenování ministra zahraničí Petra Macinky a sporu o obsazení ministerstva životního prostředí. Podle něj nelze přehlížet, že odpovědnost za Macinkovo působení ve vládě nese prezident republiky. „Při lkaní nad P. Macinkou je dobré si připomenout, že jej ministrem zahraničí nedávno jmenoval prezident republiky. The post Exministr Blažek: Za Macinku ve vládě má odpovědnost prezident appeared first on Česká justice.

Koho chrání poslanecká imunita? Odpověď není tak zřejmá, jak by se mohla zdát - jejím účelem je hájit Parlament jako celek. Zda se to promítne do posuzování žádostí policie o vydání Tomia Okamury a Andreje Babiše, se teprve ukáže.

Na serveru Hlídací pes vyšel 9. února 2026 komentář právničky a signatářky Charty 77 Lenky Marečkové s názvem „Kdo že tu porušuje ústavu? Prezident to v případu Turek není“. Autorka, která v letech 1998–2003 vedla trestněprávní oddělení kanceláře prezidenta Václava Havla, v něm polemizuje s tvrzením

Prezident Petr Pavel se stal terčem nenávistné kampaně pravděpodobně za účelem jeho odstranění z křesla nejvyššího představitele ČR. Vydrží ten tlak?

Federální soudce Richard Leon zablokoval snahu šéfa Pentagonu Peta Hegsetha degradovat senátora Marka Kellyho z hodnosti kapitána námořnictva ve výslužbě. Hegseth o to usiloval poté, co senátor s pěti dalšími zákonodárci vyzval příslušníky ozbrojených sil, aby neuposlechli dle nich nelegální rozkazy od administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Podle Leona by bylo takovéto potrestání porušením ústavy. Hegseth sdělil, že se proti rozhodnutí okamžitě odvolá.

Slib z programového prohlášení vlády o tom, že zruší trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc, rozhodně nepadá, prohlásil ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ústavní soud (ÚS) sice ve středu zamítl návrh skupiny senátorů, který o toto usiloval, podle ministra ale výhrady, které vládní koalice k jeho definici má, ÚS nevyvrátil. Bude tak dál hledat způsoby, jak výrazně změnit formulaci nebo tento trestný čin zcela zrušit a nahradit, třeba úpravou jiných, dříve přijatých opatření, nastínil Tejc ve středu v Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou.

Miloš Zeman se už na začátku svého prvního prezidentského období pokusil změnit politický systém státu.

Japonská Liberálnědemokratická strana (LDP) premiérky Sanae Takaičiové získala v nedělních volbách dvoutřetinovou většinu v dolní komoře parlamentu. Podle agentury AFP to potvrdily zveřejněné oficiální výsledky. To, že LDP má dvoutřetinovou většinu, už v neděli ukázaly propočty japonské veřejnoprávní televize NHK.

Ve Francii se chystají, zatím jen chystají přepsat chápání demokracie.

Prezidentský úřad v Česku je zvláštní. Pravomoci má spíš omezené, přesto díky přímé volbě a tradici nese silný mandát. Hlava státu není jen ústavní figura, ale i zrcadlo nálad, nadějí a frustrací, které ve společnosti dlouhodobě rezonují.

Olympijská kolekce znovu ukázala, jak snadno dnes zaměňujeme pocit za odbornost. Názory laiků mají stejnou váhu jako hlas expertů, politici pohrdají institucemi a nesmysly se legitimizují jako „vyvážená debata“.

Mezinárodní závazky jsou součástí ustavního pořádku a jejich repektování je důležitým aspektem právního státu. Ale ví o tom současná vláda ?

Středa 4. února byla černým dnem pro Motoristy, nejmenší vládní stranu. Těžké chvíle zároveň přinesly i prozření pro jejich hvězdu, Filipa Turka: Definitivně pochopil, že ministrem nebude. Došlo mu to 125 dní od voleb.

Neptám se, zda v Česku probíhá převrat. Ptám se, zda se mění praxe výkonu moci. Sleduji konkrétní aktéry, kroky a tlak, v němž se prolíná prezident, média a mobilizovaná ulice.

Bude Petr Pavel v roce 2028 znovu kandidovat, nebo ho vládní boj s hnutím Motoristé donutí k odchodu? Analýza střetu mezi Hradem a kabinetem, který ignoruje hlavu státu a čeká na konec jejího mandátu.

Dnes jsme si pro vás připravili kvíz, který otestuje, jak dobře znáte naše prezidenty. Pokud dokážete nasbírat alespoň 8 bodů, pak jste skutečným znalcem.

Turek je uzavřen a zahraniční politiku budou dělat premiér s prezidentem.

Prezident Petr Pavel se podle ministra a lídra Motoristů Petra Macinky definitivně postavil do role opozičního politika a svým postupem porušuje ústavu. Vláda se podle něj dostala do patové situace, kterou však nehodlá řešit ani návrhem nového kandidáta na ministra životního prostředí, ani kompetenční žalobou k Ústavnímu soudu. Současný stav podle Macinky může trvat až do konce Pavlova mandátu.

Prezident se dopouští svévolného aktivismu a útočí na ústavu, prohlásil v emotivním projevu ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Na mimořádné schůzi k vyslovení nedůvěry vládě se šéf diplomacie ostře pustil do prezidenta Petra Pavla kvůli jeho odmítavému postoji ke jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí.

Prezident Petr Pavel odmítl jmenovat Filipa Turka ministrem životního prostředí nikoli kvůli právním důvodům, ale na základě subjektivního hodnotového soudu. Ve Sněmovně to řekl vicepremiér a předseda Motoristů Petr Macinka. Na schůzi vyvolané opozicí k vyslovení nedůvěry vládě mluvil o prezidentském aktivismu a o útoku na ústavu. „Ústava není esejí o osobních sympatiích,“ řekl Macinka.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) přijel do Sněmovny a hned se na plénu ostře pustil do prezidenta Petra Pavla. Hlava státu podle něj „trpí traumatem z vlastní minulosti“, a proto nechce jmenovat Filipa Turka (za Motoristy) do čela ministerstva životního prostředí. „Bojuje vnitřní boj s temnou stránkou své osobnosti,“ hlásal Macinka. Zmínil také své obvyklé argumenty, že Pavel překračuje Ústavu.

Praha/Řím - Premiér Andrej Babiš nebude tlačit na Motoristy, aby navrhli jiného kandidáta na ministra životního prostředí. Novinářům v Římě řekl, že věc už nechce řešit. Pokud Motoristé uznají, že by chtěli jmenovat do vlády někoho jiného než Filipa Turka, předseda vlády návrh v rámci koaliční smlouvy předloží. Zatím to tak ale podle něj nevypadá, dodal ministerský předseda.

Pokud vláda nepodá kompetenční žalobu, jinou právní cestu ke jmenování poslance Filipa Turka (Motoristé sobě) ministrem mít nebude, míní ústavní právník z PF UK Marek Antoš. Střet mezi vládou a Pražským hradem eskaloval do sporu o formování zahraniční politiky Česka. „Jak se doopravdy zahraniční politika formuje, stojí na nepsaných pravidlech, která se táhnou desítky let dozadu. Ale přímo v Ústavě toho najdeme relativně málo,“ komentuje Antoš.

Právní komentář. Právník si může zvyknout na ledacos. Na politické tlaky, účelové výklady i na to, že Ústava bývá v krizových situacích čtena s lupou a někdy i se zavřeným jedním okem.

Co by se mohlo stát, kdyby boj o ministerské křeslo pro Filipa Turka vyvrcholil kompetenčním sporem? V podcastu Host Reportéra o tom mluví ústavní právník Ondřej Preuss.

Oficiální řečí první republiky byl československý jazyk, o kterém se zmiňoval už jazykový zákon, přijatý koncem února 1920 spolu s ústavou masarykovského Československa. O šest let později, přesně před sto lety, tedy 3. února 1926, pak byl vydáním jazykového nařízení prohlášen „jazyk československý“ za jazyk státní s konkrétními pokyny pro naplňování těchto nařízení.

Ústavní krize vrcholí. Filip Turek žaluje prezidenta Pavla za „kádrování“, zatímco v ulicích demonstrují desetitisíce lidí. Jde o ochranu cti, nebo o nebezpečný útok na základy naší demokracie?

Můžeme parafrázovat stanovisko Petra Pavla k nejmenování Filipa Turka: Není rozhodující, zda se prezident skutečně postavil do čela české opozice, ale to, zda na něj tímto způsobem nahlíží významná část veřejnosti.

Podle šéfa Svobodných a člena sněmovního klubu SPD Libora Vondráčka roztržku s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) spustil prezident Petr Pavel a reakce šéfa diplomacie byla ospravedlněná. „Určitě pan prezident nemohl očekávat, že poté, co si bude ohýbat ústavu, jak se mu bude hodit, a bude popírat své předchozí předvolební sliby, se dočká příliš velké vstřícnosti,“ řekl. Pokud by nebral v potaz názory kolegů, kompetenční žalobu kvůli nejmenování Filipa Turka (za Motoristy) by na prezidenta podal. Vondráček by se i přikláněl ke změně ústavy, aby zakotvila povinnost prezidenta jmenovat navržené kandidáty. V pořadu Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou také řekl k poměrům v koalici: „Návrhy (poslanců za SPD) padají na úrodnou půdu. Komunikují s námi všichni ministři – nehledě na to, z jaké konkrétní jsou stáje.“

Česká politika právě překročila Rubikon. To, co začalo jako spor o jedno ministerské křeslo pro Filipa Turka, přerostlo v největší ústavní krizi od vzniku republiky.

Současná vláda popírá důležitost slušnosti, pravdy, solidarity, a především respektu jednoho k druhému a zářným příkladem je Macinka.

Lánská schůzka u churros nebyla jen zdvořilostí. Pod taktovkou Miloše Zemana se tam pekl manuál na politickou izolaci Petra Pavla. Jde o začátek operace, která má definitivně změnit pravidla hry.

Prezident má podle Ústavy právo odmítnout jakéhokoliv kandidáta na ministra. V nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS to řekl Miloš Zeman, čímž se částečně zastal Petra Pavla – svého nástupce, který odmítá jmenovat poslance Filipa Turka (za Motoristy) ministrem životního prostředí. Přesto Zeman během vysílání na adresu Pavla nešetřil kritikou.

Napětí mezi prezidentem Petrem Pavlem a vicepremiérem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) se v neděli znovu vyhrotilo ve vysílání pořadu Otázky Václava Moravce. Macinka v živém vysílání navázal na předchozí debatu o zveřejněných SMS zprávách a vysvětloval nejen to, proč komunikoval s Hradem přes prezidentova poradce Petra Koláře, ale také to, jaký postup chce zvolit do budoucna. V diskusi zaznělo, že se omlouvat nechystá, rezignaci odmítá a jako »nejefektivnější« cestu k uklidnění situace označil ignorování prezidentské kanceláře, zaznamenali jsme v redakci ŽivotvČesku.cz.