Ústava

Pokud by se v krizi nemohly sejít Sněmovna a Senát, rozhodoval by speciální výbor. Umožnila by to změna ústavy, a právě o ní se mluvilo ve čtvrtek na společném zasedání sněmovní a senátní ústavní komise. Nyní musí Parlament schvalovat vyhlášení válečného stavu nebo nasazení vojska. Zákonodárci diskutují také o zavedení tzv. klouzavého mandátu nebo upřesnění požadavků na ministry.

Maďarsko se po pádu Orbánova režimu začíná prudce měnit, je proto ideální čas na další maďarský podcast Világoš, speciál podcastu Padni komu padni. Oliver Adámek a Martin Bartkovský rozebírají první kroky Pétera Magyara, který se pustil do změn ústavy. V čem jsou ošemetné a proč mu stále raketově roste podpora? A co bude s Orbánem? Dle průzkumu jej chce většina Maďarů vidět před soudem.

Německá parlamentní frakce Die Linke (Levice) přišla s iniciativou, která by mohla zásadně proměnit politické fungování země. Usnesení parlamentní skupiny požaduje, aby všichni cizinci žijící v Německu déle než pět let získali volební právo na komunální, zemské i spolkové úrovni, informuje o tom deník Bild. Tento návrh je ovšem v ostrém kontrastu s dosavadním postojem Spolkového ústavního soudu, podle něhož je hlasování v zemských a spolkových volbách striktně vázáno na německé občanství.

Bitva, která začíná mít pořádné grády. Tak by se dalo mluvit o tom, že prezident Petr Pavel přitvrdil v přetahované o českou účast na červencovém summitu NATO v Ankaře. V rozhovoru pro Blesk uvedl, že má připravenou kompetenční žalobu pro případ, že ho vláda nezařadí do oficiální delegace. Dodal ale, že věří, že ji nebude muset použít. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček pro ŽivotvČesku.cz prezidentův postup nevnímá jako diplomatické řešení. Podle něj se takový krok nemá veřejně ohlašovat dopředu, protože pak působí jako ultimátum a druhou stranu zatlačí do rohu.

Prezident Petr Pavel už má připravenou kompetenční žalobu pro případ, že by mu vláda zamezila jet na červencový summit NATO v Ankaře. Podle svých slov doufá, že ji nebude muset použít. Hlava státu čeká na to, že 8. června zasedne vláda a rozhodne, kdo na summit pojede, jak avizoval premiér Andrej Babiš (ANO).

Jméno Milady Horákové zná dnes asi každý a je to tak samozřejmě správné. V jejím stínu ale zůstávají i další příslušníci elity národa, kteří byli ve stejném procesu popraveni nebo posláni do vězení.

Historicky první kompetenční žaloba prezidenta na vládu ohledně ústavního výkladu pravomocí je čím dál pravděpodobnější. Petr Pavel potvrdil, že podnět k Ústavnímu soudu podá, pokud mu vláda zamezí v možnosti reprezentovat Česko na červencovém summitu NATO v Ankaře. Vláda bude podle premiéra Andreje Babiše (ANO) rozhodovat o složení delegace 8. června. Předseda kabinetu už dva měsíce trvá na tom, že postoj Česka k obranným výdajům má na summitu vysvětlovat on a členové vlády a nikoliv prezident.

Maďarská vládní strana Tisza předložila do parlamentu návrh změny ústavy, aby jedna osoba mohla zastávat funkci premiéra maximálně dvě volební období. V případě schválení příslušné změny ústavy by se Viktor Orbán už nikdy nemohl vrátit do premiérského křesla.

Sporem o zítřek země je dohodování o tom, co se stalo včera. Sporem je, zda v současné hrozbě války má mít přednost bezpečnost země či koblihy voličům před říjnovými volbami. Média a veřejnost se vyžívají v nedůležitých detailech symbolů a gest, která jsou mimo podstatu věci. I když platí, že „kdo pozdě chodí, sám sobě škodí“, je fakt, že premiér přišel z trucu o patnáct minut pozdě, aby to prezidentovi nandal, a ten ho na oplátku sprdnul na tři doby. Schůzka se nepovedla ani jedné straně.

Otestujte své znalosti občanské výchovy a základů práva v našem kvízu. Prověřte si, jak dobře si pamatujete na fungování státu, demokracie a svá práva. Je čas oprášit středoškolské vědomosti a zjistit, zda máte stálý přehled.

Severní Korea minulý týden upravila svoji ústavu. Jedním z hlavních bodů je formální předání kontroly jaderného arzenálu země do rukou Kim Čong-una. Součástí nové ústavy je i usnesení, že v případě zabití nebo sesazení nejvyššího vůdce, má Severní Korea okamžitě podniknout odvetný jaderný úder.

Nejvyšší kontrolní úřad upozornil, že nemůže kontrolovat veřejnoprávní média jen na základě ustanovení v mediálním zákonu. Zmínka v mediálním zákonu nestačí, je zapotřebí změnit Ústavu.

GLOSA: Vláda bojuje s duchy minulosti. Sněmovna absurdně odmítla sjezd sudetských Němců v Brně a pošlapala tím ústavní práva. Jde jen o laciný trik, jak umělým vlastenectvím odvést pozornost od rostoucích dluhů a reálných problémů země.

KOMENTÁŘ - Střet Hradu a vlády kvůli složení české delegace na summitu NATO v Ankaře už vyvolal hodně politických hodnocení. V lidské rovině v něm však jde také o konflikt dvou rozdílných narcismů.

Úřad navrhuje vypustit svoji roli z mediálního zákona a vtělit ji až do novely zákona o NKÚ.

KOMENTÁŘ / Na stole je další střet Andreje Babiše (ANO) s Petrem Pavlem. Minulý pátek premiér přišel o čtvrt hodiny později na schůzku s prezidentem. „Nějak to nevyšlo, no,“ řekl. Opoždění b…

Macinka tvrdí, že prezident stát zastupovat „může, ale nemusí“. Pokud tedy Ústava není povinnost, „nemusel“ touto logikou začátkem roku jmenovat Turka

Sněmovna minulý týden ve středu nedokončila projednávání senátní ústavní novely, která by umožnila Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (NKÚ) prověřovat hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Marek Benda (ODS) varoval před dalšími zásahy do Ústavy a připomněl problematické důsledky těch dosavadních, například přímé volby prezidenta či zrušení doživotní imunity poslanců. Senátorka Hana Kordová Marvanová (BEZPP) naopak hájila potřebu kontroly transparentního hospodařené veřejnoprávních médií a…

KOMENTÁŘ. Premiér Babiš zřejmě nikdy nečetl ústavu. Jinak by snadno zjistil, že v hierarchii moci je až na čtvrtém místě, přestože předseda vlády dělá dojem, že suverénem všeho je (jeho) vláda. Babišův boj proti Petru Pavlovi, který ho nejen donutil k řešení konfliktu zájmů, ale také ho drtivě porazil v přímé volbě, bohužel není jen

Severní Korea změnila ústavu a nově do ní zakotvila automatický jaderný protiúder v případě zabití nebo vyřazení vůdce Kim Čong-una. Podle britského deníku The Telegraph byla úprava schválena pravděpodobně už letos v březnu v Pchjongjangu.

Zavedení dohledu nad Českou televizí a rozhlasem ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) není hotová věc. Opoziční poslanci přišli s pozměňovacím návrhem, který by vládě zkomplikoval další změny ve fungování veřejnoprávních médií. Pokud se jim ho nepodaří prosadit, na stole může být zablokování celé ústavní novely.

Severní Korea vydala vážné prohlášení. Pokud by se někdo pokusil zavraždit jejich vůdce, svět by tím v podstatě skončil. Čekalo by nás jaderné peklo. Pouhý měsíc poté, co USA provedly útok,...

Jsme svědky fatálního nesouhlasu mezi vládou a prezidentem Petrem Pavlem. Tak zhodnotil dění kolem delegace na summit NATO bývalý prezident Václav Klaus v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Scénář kompetenční žaloby, který Pavel nevyloučil, považuje Klaus za velkou chybu a volá po politické dohodě mezi aktéry. Obavám vládních činitelů, že by se Pavel na summitu odkláněl od jejich postojů týkajících se obrany, prý exprezident rozumí, nicméně varuje, že sporem trpí především Česko jako takové.

Severní Korea si v uplynulých dnech upravila ústavu. Mimo jiné do ní přidala článek, podle kterého v případě zahraničního atentátu na vůdce Kim Čong-una nařídí odvetný jaderný útok. Informoval o tom britský deník The Telegraph s odkazem na jihokorejskou rozvědku.

Pchjongjang oficiálně pohřbil sedmdesát let starou fikci. Severní Korea v březnu 2026 přijala ústavní změny, které z jejího základního zákona odstranily veškeré odkazy na znovusjednocení s Jižní Koreou. Místo „mírového sjednocení“ a „velké národní jednoty“ tam nyní stojí něco jiného: Jižní Korea je „nejnepřátelštější stát“. Není to jen kosmetická úprava textu. Je to definitivní tečka za rétorikou, která už dávno neodpovídala realitě. Článek Severní Korea škrtla znovusjednocení z ústavy. Konec snu, nebo jen přiznání reality? se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Vláda připravuje návrh na zavedení celostátního referenda, k jehož přijetí se zavázala v programovém prohlášení. Na podrobnostech se ale hnutí ANO a SPD neshodují – předmětem debaty je, kolik lidí by mělo k volebním urnám přijít, aby byl výsledek hlasování platný. Zatímco ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) požaduje, aby se pro danou otázku vyslovila minimálně čtvrtina všech voličů, předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) prosazuje nižší počet. Koalice nicméně potřebuje i podporu opozice, protože jde o zákon ústavní.

NÁZOR / Summit NATO v Ankaře se mílovými kroky blíží a napětí mezi Hradem a vládou povážlivě stoupá. Babišův kabinet nechce prezidenta na summitu, protože by podle něj nepostupoval v otázce obranných…

Prezident Pavel a premiér Babiš (ANO) se stále neshodli na složení delegace na červencový summit NATO. Premiér podle prezidenta nechce pokračovat v zavedené praxi, kdy prezident zastupuje stát navenek. „Nemáme úplně velkou zkušenost s tím, jak kompetenční spory vypadají, protože za sebou máme v zásadě jenom jeden, který se týkal jmenování guvernéra a viceguvernéra České národní banky,“ říká pro Radiožurnál ústavní právník Jan Kysela.

Ve středu 6. května projednalo plénum Senátu návrh ústavního zákona skupiny senátorů v čele s Danielou Kovářovou (BEZPP) a Jiřím Čunkem (KDU-ČSL). Jeho cílem bylo dát občanům ústavní záruku, že digitalizace státní správy pro ně zůstane volitelnou alternativou, nikoli povinností. Ústava měla zároveň poprvé výslovně pojmenovat českou korunu jako národní měnu. Návrh byl však po dlouhé rozpravě zamítnut plénem hned na počátku schvalovacího procesu.

Jednoduchá změna ústavy, která by umožnila Nejvyššímu kontrolnímu úřadu prověřit Českou televizi a Český rozhlas, se začíná komplikovat.

Senát odmítl i třetí pokus o ústavní zakotvení práv na platbu v hotovosti a být off-line, který měl navíc zachovat korunu jako českou měnu. Na rozdíl od předchozích novel dnes zamítl aktuální předlohu už v prvním kole schvalování. Podle kritiků by byly navrhované změny v rozporu s mezinárodními závazky včetně členství Česka v EU.

Praha - Senát odmítl i třetí pokus o ústavní zakotvení práv na platbu v hotovosti a být off-line, který měl navíc zachovat korunu jako českou měnu. Na rozdíl od předchozích novel dnes zamítl aktuální předlohu už v prvním kole schvalování. Podle kritiků by byly navrhované změny v rozporu s mezinárodními závazky včetně členství Česka v EU.

Polský prezident Karol Nawrocki v neděli zřídil Radu pro novou ústavu s ambiciózním cílem: připravit základní zákon „nové generace“ pro rok 2030. Současná ústava z roku 1997 je podle něj zastaralá. Vláda premiéra Donalda Tuska však varuje, že otevírání ústavní debaty v době politického napětí může zemi oslabit. Co stojí za touto iniciativou a kam může Polsko směřovat? Článek Polský prezident chce novou ústavu. Vláda varuje před experimentováním se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Koalice je prý blízko k dohodě o celostátním referendu. Jenže zákon nejspíš těžko prosadí ve Sněmovně. Z opozice, jejíž hlasy potřebuje, odmítají pomoci už i Piráti.

Vláda nemůže svým rozhodováním bránit hlavě státu ve výkonu jejích pravomocí, které vycházejí z ústavy, zvyklostí i tradičního rozdělení rolí, říká v rozhovoru pro Novinky ředitel odboru vnitřní politiky Kanceláře prezidenta Tomáš Lebeda. Pokud bude kabinet Andreje Babiše (ANO) bránit Petru Pavlovi v cestě na summit NATO, tak Lebeda prezidentovi doporučí, ať podá kompetenční žalobu.

Evropa se potýká s nejistotou a hrozbami. Ty se promítají i do jednání českých politiků. Příkladem je středeční jednání výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost v Senátu. Zde se rozhořela ostrá debata o připravenosti státu na krize. Nejde jen o peníze nebo zbraně, ale o samotné základy legislativy.

Omezení pravomoci prezidenta jmenovat vedoucí diplomatických misí přináší novela služebního zákona, která podle části opozice míří k Ústavnímu soudu. Poslanec Marek Benda (ODS) upozorňuje na nesouvisející „přílepky“, jež mohou vést ke zrušení části zákona. The post Omezí poslanci pravomoci prezidenta? Benda varuje před fiaskem u Ústavního soudu appeared first on Česká justice.

Los Angeles: Tragédie v Minneapolisu, kde byli na začátku tohoto roku při imigračních raziích zabiti dva občané USA, vede k výrazné změně taktiky imigračního a celního úřadu, známého pod španělskou...

KOMENTÁŘ / Od ministra Macinky (a rovněž od jiných politiků) jsme opakovaně slyšeli tvrzení, že zahraniční politika je pouze záležitostí vlády, a to s odůvodněním, že jsme přece parlamentní demok…

Financování médií veřejné služby ze státního rozpočtu není samo o sobě problém. Problémem je to ve chvíli, kdy je společnost polarizovaná. Na tom se shodli v diskusi Novinek oba hosté, vedoucí Katedry žurnalistiky FSV UK Alice Němcová Tejkalová a politolog a radní ČT Ladislav Mrklas. Česko se podle nich bohužel blíží k zemím, kde by zásah do veřejnoprávních médií mohl znamenat i jejich ochromení a ovládnutí. Řeč ale byla i o aktuální kauze kolem Rady ČT, ve které má jít o údajné uplácení za volbu generálního ředitele.

Máme právo na svobodu slova, ale nikdo nás nenutí mluvit. Proč se tedy „právo na vzdělání“ změnilo ve státní donucení k fyzické přítomnosti v budově? Otevřme diskusi o tom, jak zrušit největší hlídárnu na světě.

Vláda japonské premiérky Sanae Takaičiové schválila změny usnadňující vývoz zbraní. V úterý o tom informovala agentura Kjódó. Agentura AP to označila za zásadní obrat v dosavadní poválečné pacifistické politice ostrovní země. Kritici naopak tvrdí, že postup vlády porušuje japonskou ústavu, kterou se tento asijský stát zříká války. Čína krok japonské vlády odsoudila.

ROZHOVOR: Spor mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou o účasti hlavy státu na červencovém summitu NATO opět otevřel otázky ústavních zvyklostí i rozdělení pravomocí. „Nejslabší je z ústavního hlediska ministr zahraničních věcí. Toho ústava nezmiňuje a nedává žádnou konkrétní působnost,“ řekl serveru PrahaIN.cz JUDr. Zdeněk Koudelka.

Polská vláda řeší hlavolam, který by bavil právníky i filozofy. Nejvyšší správní soud v březnu nařídil úřadům zapsat do registru manželství polských občanů stejného pohlaví uzavřená v zahraničí – a to do třiceti dnů. Jenže jak technicky provést něco, co domácí právní řád vůbec nepředpokládá? Ministr Maciej Berek to nedávno vyjádřil s diplomatickou opatrností: konkrétní řešení zatím neexistuje. Článek Polsko v právní pasti: Jak uznat manželství, které nesmí existovat? se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Péter Magyar, jehož strana Tisza přesvědčivě vyhrála nedělní parlamentní volby v Maďarsku, dnes znovu vyzval prezidenta Tamáse Sulyoka, aby rezignoval. Prezident platí za spojence dosavadní vládnoucí strany Fidesz premiéra Viktora Orbána. Tisza si v nedělních volbách patrně zajistila v parlamentu dvoutřetinovou většinu potřebnou ke změně ústavy.

Pokud by se nějaká vláda chopila moci díky prolhané kampani a potom by si stát doslova zprivatizovala a udělala si z něj něco jako vlastní hračku, pak mají občané právo upadající demokracii bránit.

Celý problém má společného jmenovatele: nepochopení ústavní hierarchie. Ministr není roven prezidentovi. Není roven premiérovi. Nestojí na vrcholu exekutivy.

Proč Richard Pokorný zjednodušuje spor o summit NATO?

Českou veřejností stále rezonují ostré spory mezi ministrem zahraničí Petrem Macinkou a prezidentem Petrem Pavlem. Ani jeden z nich není však tím, kdo na tomto utrpí nejvíc.

Zakotvení českého členství v Evropské unii a v Severoatlantické alianci v ústavě, jak je navrhla opoziční TOP 09, u vlády ANO, SPD a Motoristů patrně narazí pro nadbytečnost. Ústavní novela předsedy T…

Praha - Vláda se postavila neutrálně k návrhu opoziční TOP 09 na zakotvení českého členství v Evropské unii a v Severoatlantické alianci v ústavě. Novinářům to po jednání kabinetu bez dalších podrobností řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Vládní legislativci v podkladech pro jednání uvedli, že ústavní novela předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla neřeší žádný právní a politický problém, jde jen o deklaraci.

To, co začalo jako spor o složení delegace na summit NATO v Ankaře, přerostlo v otevřené přiznání ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé), že hodlá vědomě jednat za hranou ústavy.

Česko je parlamentní republikou. To však neznamená, že ústavněprávní role prezidenta je být loutkou vlády. A nic takového nevyplývá ani z Ústavy ČR.

Ani ministr zahraničí, ani vláda nemůže bránit běžnému vystupování prezidenta navenek, řekl v Událostech, komentářích ústavní právník Aleš Gerloch. V případě otázky, kdo Česko zastoupí na summitu NATO, se podle něj ovšem jedná o jiný případ, protože jde o mezinárodní organizaci a zastupování vlády v ní. „Vystřídali jsme řadu premiérů a prezidentů a víceméně to fungovalo, takže kdybychom ten problém uměle nevytvořili, (...) tak ho nemusíme řešit,“ říká ústavní právník Jan Kysela. Debatou provázela Tereza Řezníčková.

Česká zahraniční politika se ocitla ale v hlubokém příkopu. Ministr zahraničí Petr Macinka a premiér Andrej Babiš v přímém přenosu předvádí disciplínu, kterou lze nazvat „diplomatickým vandalismem“.

Vláda bude mít poslední slovo v tom, kdo bude zastupovat Česko na červencovém summitu NATO v Ankaře. Účast Petra Pavla totiž podle expertů záleží na schválení kabinetu Andreje Babiše. Na summit ale v krajním případě může přijet jako host.

Ustanovení Ústavy o tom, že prezident zastupuje stát navenek nelze vykládat izolovaně od celkové konstrukce parlamentního systému a ústavního postavení vlády. Uvedla to Marie Zámečníková z Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Jde o kontrasignovanou kompetenci, která vyžadujíce spolupodpis předsedy vlády, popsal advokát se specializací na ústavní a správní právo Tomáš Nahodil. The post Kdo Česko povede na summitu NATO? Právníci vysvětlují kompetence prezidenta appeared first on Česká justice.

Prezident Petr Pavel eskaluje situaci ohledně své účasti na summitu NATO v Ankaře, ve středu zaslal dopis premiéru Andreji Babišovi (ANO), ve kterém uvedl, že hodlá stát v souladu se svým ústavním postavením v čele české delegace. A nyní podle informací Deníku N zvažuje Hrad v krajním případě i podání kompetenční žaloby. Babiš ohledně svého vyjádření k dopisu odkázal ve videu na sociálních sítích na pondělí. Babiš v polovině března řekl, že by měl na summit jet on a ministr zahraničí Petr…

Svůj úmysl jet na červencový summit NATO v čele české delegace opřel prezident Petr Pavel v dopise zaslaném premiérovi o ústavu, podle níž hlava státu zastupuje Česko navenek. Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve uvedl, že s jeho účastí nepočítá. Podle ústavních právníků nejde o snadno řešitelný spor - zahraniční politiku určuje vláda, role prezidenta v zahraniční politice je ale také silná. Věc by se mohla dostat až k Ústavnímu soudu.