Václav IV.

Uplynulý víkend měli v kalendáři poznačený tučným písmem všichni milovníci vína, hudby a zábavy. Konala se totiž dvě největší vinobraní na jižní Moravě - ve Znojmě a v Mikulově. Na Znojemské historické vinobraní, které se letos uskutečnilo podevětatřicáté, dorazilo sedmdesát šest tisíc návštěvníků, šestasedmdesátý ročník Pálavského vinobraní si nenechalo ujít čtyřiačtyřicet tisíc lidí.

Milovníci vína na jihu Moravy řeší před nadcházejícím víkendem rébus, kam vyrazit. Do Mikulova, Znojma nebo do Strážnice na vyhlášená vinobraní? Pálavské vinobraní v Mikulově na Břeclavsku začíná v pátek odpoledne.

Podzim je časem vinobraní a v průběhu září se jich po celé republice koná spousta. Vybrat si, kam se vydat, tak může být poměrně těžké. Sesbírali jsme pro vás tipy na ty nejlepší akce, kde si můžete pochutnat na burčáku, víně i mnoha dalších dobrotách, a ještě vás tam čeká spousta zábavy.

Za novoměstským farním kostelem svatého Štěpána býval hřbitov a na něm odedávna stála zvonice, protože kostelní věž zvony neunesla. Rozložitá, pozdně gotická zvonice tu stojí dosud a tam se to stalo Ten příběh vypráví stará pověst a její děj je zasazen do bouřlivého roku 1419. Začal vlastně poté, kdy císař Karel IV. blahé paměti založil Nové Město pražské a v jeho domech se začali usazovat noví obyvatelé.

Vznik středověkých hradů, opevněných dvorců a tvrzí, které čeští králové přibližně od roku 1110 v křivoklátském loveckém hvozdu zakládali, je obestřen řadou nejasností.

Představte si pražský večer, když stíny padají na kamennou dlažbu a vzduch voní tajemstvím. V takovém temnu, nedaleko svatého Apolináře, je právě otevřena Jedová chýše, místo, které se stalo legendou města Prahy. Ačkoliv byla známá ve veřejném povědomí hlavně díky seriálu "Hříšní lidé města pražského," její skutečná historie je mnohem bohatší. A v některých případech podstatně méně romantická.

Pro vinaře je sklizeň hroznů vrcholem celoroční práce. A pro většinu z nás zase zdrojem zábavy a možností dát si skleničku dobrého vína. Kde všude si v září užijete vinobraní?

Největší oslavy nové sklizně vína trvající rovnou 3 dny? V srdcích našich vinařských podoblastí je pořádají už řadu let. Mělník, Mikulov a Znojmo se během vybraných zářijových víkendů promění ve vinařské nebe s rozmanitými druhy vín i dalších lokálních pochutin. A protože kořeny moravského a českého vinařství sahají až do středověku, nebudou chybět ani odkazy na časy dávno minulé v podobě historických kostýmů a scének. Co vás tedy čeká během návštěv měst vínům zaslíbených?

Lidí všude jako much. Turisté nabuzení poznávacím šílenstvím, v jedné ruce průvodce, v druhé mobil. Domácí i ze zahraničí. Směřují od orloje na Pražský hrad. V každé uličce se k mohutné mase přidávají další a další. Nakonec není ve vašich silách udělat krok vedle, protože vás táhlé těsto těl nepustí.

Skupina urozených jezdců vyčkávala na široké cestě. Za nimi stála česká zemská hotovost. Další zbrojnoši byli připraveni podél cesty a netrpělivě vyčkávali krále.

Nejslavnější období našich dějin nebo naopak epocha nejhorší národní katastrofy? Takto razantně a protichůdně hodnotí Češi husitství. Toto období stále rozděluje společnost. Pro jedny jsou husité hrdinové, pro druhé náboženskými fanatiky a zločinci.

Král Václav IV. si nechal hrad Točník postavit proto, aby měl kam jezdit na lovy a za odpočinkem. V jeho prostorách se nikdy nevěnoval politickým záležitostem. Dříve mu se stejným účelem sloužil hrad Žebrák. Když však vyhořel, bylo třeba postavit náhradu. Nyní je hrad Točník vítaným cílem turistů.

Kdo z Pražanů by neznal potok Botič, který do Prahy přitéká a ústí do Vltavy pod železničním mostem. Botič ale cestou vytváří spoustu přírodních zajímavostí a my vás dnes na jednu vezmeme s sebou.

Od města Rakovník je zřícenina hradu Krakovec vzdálená asi patnáct kilometrů. Pokud rádi chodíte pěšky a nevadí vám nachodit desítky kilometrů, směle se na něj můžete vydat i z tohoto místa. Pohodlnější to ale budete mít, když na hrad vyrazíte ze stejnojmenné obce, kam se dovezete autem. Z parkoviště to máte jen tři sta metrů a jste na místě. Co zajímavé vás na hradě Krakovci čeká?

Převrat na Novém Městě pražském byl bezprecedentní událostí v dějinách Prahy i celé země. Za určitých okolností to mohlo defenestrací a změnou na radnici skončit, ale neskončilo. Jak to bylo dál?

Romantická zřícenina hradu Věžka se nachází na skále mezi Berounkou, Drahotínským potokem a tamním rybníkem. Stavba byla dokonale chráněna proti nepřátelům, protože jediná přístupová cesta vedla příkopem ze severu. Památka je volně přístupná, ale téměř zapomenutá. Zveme vás k její návštěvě.

Den, kdy měl být proveden pečlivě promyšlený převrat, byl tady. Atmosféra byla dusná a plná napětí. Nikdo však netušil, jak dalekosáhlé důsledky bude chystaný převrat mít. Co všechno se odehrálo v osudnou neděli 30. července 1419?

Den, kdy měl být proveden pečlivě promyšlený převrat, byl tady. Atmosféra byla dusná a plná napětí. Nikdo však netušil, jak dalekosáhlé důsledky bude chystaný převrat mít. Co všechno se odehrálo v osudnou neděli 30. července 1419?

Anna Svídnická, od jejíž korunovace českou královnou dnes uplynulo 670 let, sehrála v životě Karla IV. velkou roli. Porodila mu syna - následníka, který přežil dětství a později nastoupil na trůn jako Václav IV. Též byla po Karlově boku, když se stal císařem Svaté říše římské, a navíc ho k ní poutal silný cit. Sama Anna byla také pozoruhodnou osobností, bohužel zemřela velmi mladá.

Duch kněžny Libuše, vzácné sklepy pod skalami a nevyřešené tajemství, to vše nabízí jedno z nejzajímavějších míst v srdci Prahy, v těsném sousedství Vyšehradského tunelu. Tato stránka dějin našeho hlavního města si i v dnešní hektické době zachovala svou osobitou atmosféru plnou příběhů.

Téměř zapomenutá památka ukrytá vysoko nad řekou Vltavou v hlubokých lesích nabírá v posledních letech nový dech. Pilně se tu opravuje a zkoumá a dokonce se zde začala hrát i divadelní představení. Gotická památka, jejíž založení je spojeno se jménem Karla IV., se nachází nedaleko Hluboké nad Vltavou a nabízí zajímavý výlet.

Slabý král Edward II., ovládaný svými oblíbenci, a jeho žena Isabella Francouzská, silná a energická královna. Jen těžko si lze představit rozdílnější dvojici. Nebylo překvapením, když Edwardova vláda vyústila v povstání s královnou Isabellou v čele.

Autor pro čtenáře připravil historický exkurz do doby vlády Václava IV., v němž zajímavý příběh z konce 14. století nabízí pohled na příčiny a důsledky masakru v Židovském městě.

„Proto, věrný křesťane, hledej pravdy, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdy až do smrti!“ Dnes si připomínáme 608. výročí upálení mistra Jana Husa.

Dnes je čtvrtek 6. července 2023. Dnes je den upálení Mistra Jana Husa. Na dnešek připadá světový den polibku. Nejvyšší teplota byla v pražském Klementinu naměřena v roce 1922 a to 35,1 °C. Minimum je z roku 1962, kdy bylo naměřeno pouhých 8,8 °C. Pojďme se společně podívat na události, které se pojí právě s dnešním datem.

Češi jsou národem vyhlášeným svými krčmami a hospodami, tedy místy, kde se často splétá historie se současností. Jednou z nejvyhlášenějších  bývala pražská Jedová chýše, obklopená hustou pavučinou mýtů a legend. Ale jaká je pravda a jaký je příběh této slavné, dnes již zaniklé hospody?

V Paříži se můžete vydat do doby českého krále a římského císaře Karla IV. Při jeho poslední návštěvě Paříže mu připravili opulentní hostinu s desítkami chodů. To teď přibližuje výstava Gastronomická Paříž.

Okružní pěší výlet pro motorizované turisty jako putování za příběhem loupeživého rytíře Habarta Lopaty z Hrádku na jeho hrad ukrytý v lesích v okolí Starého Plzence

Karel IV. (1316–1378) se poprvé ženil už v 7 letech. K jeho smůle mu však první tři manželky zemřely jako velmi mladé, a tak se ve věku 47 let oženil počtvrté s mladičkou Alžbětou Pomořanskou.

Léto je na výlety jako stvořené, tak co vzít ratolesti nebo drahou polovičku na putování za legendami? Tajemná jezírka, u kterých se zjevují pohádkové a často také strašidelné bytosti, známe zejména z pohádek. Ale jak víme, i v pohádkách bývá zrnko pravdy – a zvláštní tajemné vodní plochy najdeme u nás i v zahraničí. Snad nejznámějším naším jezerem v tomto smyslu je jezírko nacházející se pod hradem Točník.

Největší obec bez statusu města či městyse v Česku v květnu slavila šestisté výročí první historické zmínky v opise listiny vydané knížetem Boleslavem I. Bystřice na Těšínsku se od knížecí vsi v roce 1423 proměnila na kvalitní místo pro kvalitní život v roce 2023.

/FOTO, VIDEO/ Přípravy 29. ročníku Královského stříbření Kutné Hory jsou v plném proudu. Po dlouhé pauze se akce navíc vrací do parku pod Vlašským dvorem. O víkendu 24. a 25. června se tak město přenese o 620 let zpět, do lucemburské Kutné Hory při příjezdu českého a římského krále Václava IV.

Rod Lobkowiczů je jedním z nejstarších žijících českých šlechtických rodů. Svůj odkaz k české zemi tato rodina hrdě nosí ve svém jméně – odkazuje totiž na malou obec poblíž Mělníka. Historie Lobkowiczů je však mnohem bohatší.

Svatý Václav, svatý Kryštof, svatý Šebestián, svatý Jan Nepomucký. Sochy svatých u nás najdete v klášterech, kostelech, na zámcích a hradech, ale také na náměstích, u silnic nebo mostů, popisky u nich ale většinou chybí. Vyzkoušejte si v našem testu, zda poznáte svaté podle jejich atributů.

Karlův most v Praze je jednou z nejvýznamnějších památek v České republice a je právem považován za jeden z nejkrásnějších mostů na světě.

/ROZHOVOR, FOTO, VIDEO/ Kutná Hora bude poslední červnový víkend opět domovem Královského stříbření. Ve městě se tak znovu objeví i král Václav IV. se svou chotí, královnou Žofií Bavorskou.

Nedávno pořízené letecké snímky Lednického parku odhalily nemalé tajemství. Zachytily obrazce, které jsou podle všeho součástí tzv. zednářské zahrady. Místa zbudovaného zednáři, tajuplnou institucí, které se přisuzuje celá řada velkých událostí.

Pokud bychom hledali v naší historii hvězdu mezi loupežníky, padlo by pravděpodobně jméno Mikeše Zoula z Ostředka. Ten ve 14. století zamotal hlavu pražskému arcibiskupovi, králi Václavu IV. a všem movitým pánům v Praze a na Benešovsku. Jak už to v podobných příbězích bývá, skončil neslavně. Sedm let mělo jeho mrtvé tělo strašit Pražany.

Až do 12. století byli Židé relativně svobodnými lidmi a před nespravedlností je chránily královské výnosy. V pozdním středověku ale přišel krutý obrat...

Bylo jaro roku 1389, svět se probouzel, ale Praha směřovala k největšímu pogromu na židovském obyvatelstvu, který se zde odehrál. Stačila jediná záminka, aby přišlo o život na tři tisíce nevinných lidí – od kojenců až po starce. Proč?

Už 10 let jezdíme s přáteli na Velikonoce po naší krásné vlasti a památkách. Je nás deset, osm seniorů a dva junioři, no junioři, padesátku už mají taky za sebou. Lokalitu jako vždy vybírá námi ustanovený předseda Míla Bartoš.

Historická Praha. Skvost, který jezdí obdivovat lidé z celého světa. Má své genius loci, příběhy i osobnosti, které za jejím vznikem stály. Patří k nim například hotel Paříž a Obecní dům. Tyto secesní perly se můžou pyšnit nejen svojí atmosférou, ale také výtečnou gastronomií.

Alkoholici a kriminálníci vycházejí z Jedové chýše a míjejí zoufalou dívku, která odnáší nechtěné dítě do blízkého nalezince a následně rovnou končí v blízkém blázinci. Toho jste mohli být v minulosti svědkem na Novém Městě pražském v Apolinářské ulici.

Král Václav IV. se dle dobových pramenů příliš dobré pověsti netěšil. Spíš než na trůně, seděl v sedle koní a věnoval se svým zálibám. Píše se o něm, že byl rozporuplný. Na jednu stranu milý, příjemný a nesmírně vzdělaný, na druhou lenivý, vzteklý opilec. Proč se to o něm povídá?

Každý člověk má nějakou 13. komnatu a Karel IV. není výjimkou. Počestný život je pro tak mocného muže složitý úkol, a tak se jeho slabost pro něžné pohlaví občas projevila i mimo královskou ložnici. Pověst mocného a moudrého krále má tedy i svoji lidskou stránku. Šeptem se na královském dvoře mluvilo o nemanželském synovi. Jaké bylo jeho jméno?

Autor pro čtenáře připravil historický exkurz do doby vlády Václava IV., v němž zajímavý příběh z konce 14. století nabízí pohled na příčiny a důsledky masakru v Židovském městě.

Úspěšná historická videohra Kingdom Come: Deliverance českého vývojáře Daniela Vávry se ve Spojených státech dočkala komiksového zpracování. Scenáristou se stal Brett Murphy a kreslířem Wilson Gandolpho. Kingdom Come: Deliverence se tak zařadilo zařadilo mezi hry jako Assassin's Creed, Tomb Raider či Last of Us, které inspirují tvůrce jiných médií. Příběh, který se odehrává v Čechách v 15. století v době panování Václava IV., nyní vychází v češtině. Informoval o tom Jiří Pavlovský, šéfredaktor…

Úspěšná historická videohra Kingdom Come: Deliverance českého vývojáře Daniela Vávry se ve Spojených státech dočkala komiksového zpracování. Scenáristou se stal Brett Murphy a kreslířem Wilson Gandolpho. Kingdom Come: Deliverence se tak zařadilo zařadilo mezi hry jako Assassin's Creed, Tomb Raider či Last of Us, které inspirují tvůrce jiných médií. Příběh, který se odehrává se v Čechách v 15. století v době panování Václava IV., nyní vychází v češtině. ČTK o tom informoval Jiří Pavlovský, šéfredaktor nakladatelství Crew.

Jan Nepomucký je jedním z nejznámějších Čechů vůbec. Jeho sochy stojí na více než 7000 mostech Evropy. Za patrona a opatrovatele ho považují třeba i Benátští gondoliéři. Jeho spojení s vodou však tkví v tom, že ho z ní vylovili mrtvého poté, co se jeho tělo pokoušel „odklidit“ tehdejší panovník.

Brutální smrt Jana Nepomuckého na mučidlech, na které se před 630 lety přímo podílel i Král Václav IV., dala vzniknout legendě, která dodnes inspiruje zástupy katolíků po celém světě. Co přimělo krále k mučení? Stála za tím žárlivost, nebo dlouholetý spor mezi ním a církví? Jan Nepomucký se narodil kolem roku 1340 ve vsi Pomuk,…

Dennodenně jsme vystaveni množství informací, jejichž pravdivost je nutné neustále ověřovat. Prodrat se záplavou příspěvků ke skutečně relevantním zdrojům znamená často vyvinutí nadlidského úsilí. I přes dostupné vzdělání a výdobytky vědeckotechnického pokroku není mnohdy jasné, jak věcem porozumět a čemu věřit. Právě o tom, že se rozhodně nejedná o problém pouze dnešní doby, svědčí příběh Jana z Pomuku.

Jedná se pravděpodobně o jednu z nejrozporuplnějších postav naší historie. Zikmund Lucemburský má však nálepku negativního panovníka mnohdy neprávem. On sám totiž patřil mezi nejúspěšnější evropské státníky své doby. „Liška ryšavá” to dokonce mohla urovnat i s Husity.

O Karlovi IV. dnes existuje celá řada informací. Většina se přitom zaměřuje na jeho úspěchy a obecně známé věci. Existují však o něm i takové zprávy, které jste možná netušili. Které to jsou?

Během své dlouhé vlády musel král Václav IV. čelit mnoha výzvám a úkolům. Ty, v kombinaci s nelehkým dědictvím po otci Karlovi IV., byly nad jeho síly. Měl smůlu, že žil v době převratných změn, které zasáhly celou křesťanskou Evropu.

Historie ukrývá mnohá tajemství, některá z nich jsou hodně pikantní. Králové se sice snažili svoji orientaci všemožně maskovat a vyhnout se sodomii, mezi lidmi se ale zalíbení panovníka ke stejnému pohlaví rychle rozkřiklo.

Na silnicích a cestách nebývalo ve středověku nikdy dost bezpečno. Po kraji se trousili žebráci, vandráci, potulní mniši a vagabundi, a jakmile se jim k tomu naskytla příležitost, proměňovali se v raubíře. Obzvlášť to platilo na Moravě v časech po smrti Karla IV. Proč tomu tak bylo? A z jakých vrstev se lapkové rekrutovali?

/FOTO, VIDEO/ Sláva králi a hlavně pořadatelům! Do města se po tříleté pauze v létě vrátí oblíbené Královské stříbření. Poslední červnový víkend, 24. a 25. 6., opět ožije Kutná Hora oslavami a příjezdem krále Václava IV., který královské horní město navštíví již po dvacáté deváté.