Václav Kaplický

Rádi chodíte mimo vyšlapané cesty? Kousek od hlavního města na vás čeká místo v příjemném tichu, které nepřitahuje davy a probudí ve vás klid a pocit štěstí. Pánové se tu mohou romanticky procházet se svými drahými polovičkami, které to určitě ocení.

Čeští diváci si ji pamatují především z filmu Kladivo na čarodějnice, ale také ze slavných pondělních televizních inscenací, které vysílala federální televize z Bratislavy. Málokdo však znal její kruté tajemství.

Existují filmy, u kterých by si někteří lidé přáli, aby zůstaly navždy zapomenuty. Za minulého režimu cenzoři řadu snímků okamžitě uschovali do trezorů, protože mnohdy až příliš připomínaly realitu. Jak to však často bývá, co mělo být umlčeno, nakonec promluvilo nejsilněji.

Minulý režim se vyznačoval velmi specifickým vztahem ke kinematografii. Rozhodl se jí totiž využít jako jeden ze svých mocenských nástrojů, a to mělo za následek přísnou kontrolu kvality filmů a cenzuru těch nevyhovujících. Jeden takový snímek byl na dlouhých dvacet let zavřený do trezoru, ale dnes si ho můžeme pouštět, jak se nám zlíbí. Zároveň nám může sloužit jako skvělý příklad toho, jak se doba v naší zemi změnila.

Pražská zeleň je naštěstí pro obyvatele velkoměsta hodně rozsáhlá. Jsou lokality, kde je hlava na hlavě, najdou se i místa, jako je Ztracenka, kde nemusíte potkat krom veverky živáčka.

Pokud jste viděli Kladivo na čarodějnice už v útlém dětství, stejně jako já, tak se možná také stalo vděčnou předlohou nejedné vaší noční můry.

Přestože k nám čarodějnické procesy jenom "prosákly" neztrácely nic na krutosti a zlovůli. Byl to ideální způsob odstranění prakticky kohokoli.

Zámek Velké Losiny je místem, kde se snoubí krása renesanční architektury s tajemnou historií. Tato památka v podhůří Jeseníků láká návštěvníky nejen

Dodnes nás mrazí z jeho pohledů, slov i atmosféry, kterou přináší. Toto je nejděsivější film české kinematografie. Bude budit respekt i u vás.

Na první pohled působí Velké Losiny jako místo z pohádky. Dnes sem proudí řada návštěvníků nejen za historickými památkami, ale také za odpočinkem v lázních. Pod krásou tohoto města se ale skrývá temná historie.

NEZNÁMÉ PŘÍBĚHY FILMŮ / V tvorbě Otakara Vávry (28. 2. 1911 – 15. 9. 2011) představuje Kladivo na čarodějnice (1969) vrcholný bod jeho umělecké kariéry i dost nečekaně projeveného občanského názo…

Tento film si nepouštějte, pokud nemáte opravdu pro strach uděláno. Zapomeňte na laciné lekačky béčkových hororů, v tomto příběhu jde o ukázku ztělesnění zla a lidské krutosti.

Existují knihy, které vás pohltí svým příběhem a pak jsou tu takové, které vás sešrotují, nasypou do pytlíku a ještě si na vás dupnou. Kladivo na čarodějnice od Václava Kaplického spadá rozhodně do té druhé kategorie.

Vrátíme se do dob, kdy nebyly streamovací služby, nebyly dokonce ani satelitní televizní stanice a návštěva kina byla považována za společenskou událost. Byla to ceněná příležitost, jak pozvat dívku na rande anebo si prostě jen vyjít a užít si necelé dvě hodiny tmy v kinosále s příběhem.

Každý máme vlastní představu o čarodějnici. Představy z pohádek. Ovšem co se nám dnes zdá jako vystřižené z thrilleru, se v době novověku dělo na mnoha místech Evropy. Hony na čarodějnice se nevyhnuly ani naší zemi. Velké Losiny si dnes spojujeme s termálními lázněmi, v 17. století se však staly svědky děsivého divadla.

Kladivo na čarodějnice slaví 55 let od premiéry. Často je považováno za opus magnum Otakara Vávry, což je jistě příhodné vzhledem k tomu, jak velký kus jeho portfolia zabírají nafouklé a nudné propagandistické produkce. Paradoxně si však od něj nejvíc připomínáme dílo, jež se k režimu staví kriticky. Tímto snímkem pověstný režisér, jenž se nad českou kinematografií tyčil v dobrém i zlém celé jedno století, skutečně prokázal veškerý svůj technický talent. Ale také jím demonstroval, proč nikdy nebyl schopný předložit skutečné mistrovské dílo.

Po třiceti letech znovu vychází nejslavnější album pionýrů českého tvrdého metalu. Práce z konce osmdesátých let, které Ota Hereš a Vlasta Henych napsali pod dojmem svých idolů ze světa tvrdého death a black metalu, se dočkaly nového bohatého vydání.

V Táboře vznikla díky participativnímu rozpočtu nová stezka. Podíleli se na ní spisovatelka, truhlář, popularizátor historie či odborníci z Husitského muzea v Táboře. Zájemci ji najdou v Klokotech.

Soudruzi se jich báli jako čert kříže. Co kdyby se lid dozvěděl pravdu o zlém kapitalismu a dokonalém socialismu! Velká část tvůrců se snažila své kritické názory na tehdejší poměry dokonale schovat do metafor a podprahových významů. Na první pohled obyčejný lidový příběh Zdeňka Podskalského s názvem Bílá paní byl ve skutečnosti otevřenou kritikou tehdejšího hospodářství. Které filmy „bedlivému oku“ cenzora neunikly?

Spisovatelem odmítaným za všech režimů byl Václav Kaplický, autor slavného románu Kladivo na čarodějnice, který na základě historické paralely odkazuje k politickým čistkám stalinské éry. Za první československé republiky Kaplický nespravedlivě obdržel nálepku bolševika, zrádce a zběha. Za vlády nacistů se potýkal s cenzurou. Komunistům vadilo, že byl legionář. Po sametové revoluci na něj nakladatelé pohlíželi jako na oficiálního autora předchozí éry a přestal být vydáván. Jeho život a dílo nese všechny znaky „středoevropského 20. století“, kdy se pojmy dobrý x špatný, morální x nemorální míchaly v pekelném kotli dějin dvacátého století.

Pro napsání dnes již ikonické knihy „Kladivo na čarodějnice“ inspirovaly Václava Kaplického události, které se skutečně odehrály na území Čech a Moravy na konci 17. století. Toto významné literární dílo slaví 60 let od své publikace.

Velké Losiny, ležící severně od města Šumperka v malebném údolí řeky Desné, jsou jedním z nejnavštěvovanějších míst jesenického podhůří.

AUDIO / VIDEO Ztvárnil nejodpornější postavu, jakou kdy český film herci nabídl. Z jeho fanatického inkvizitora v dramatu Kladivo na čarodějnice, které natočil v roce 1969 podle literární předlohy Václava Kaplického režisér Otakar Vávra, dodnes divákům naskakuje husí kůže.

Příběh mistra Jana Husa zná v podstatě každý, ale podobně tragický osud Jeronýma Pražského je spíše ve stínu prvně jmenovaného mučedníka. Jeden z nejvzdělanějších mužů své doby se rozhodl pomoci mistru Janovi, ale skončil na hranici úplně stejně jako on. 30. května zemřel v Kostnici roku 1416. Kdo to byl a proč měl velkou slabost pro ženy?

Procesy s čarodějnicemi ve městě Salem provází celá řada mýtů a legend, ovšem následující příběh se skutečně odehrál. Obviněn byl tehdy farmář Giles Corey.

Petrovy kameny patří mezi nejtajemnější místa v Česku. Pozoruhodné jsou již svým neobvyklým tvarem, a v 17. století byly navíc považovány za shromaždiště čarodějnic a různých pekelníků. Co se mělo dle dobových kronik odehrávat na těchto místech?

V rámci honu na čarodějnice se desítky tisíc nevinných žen kvůli nelidskému mučení přiznávaly prakticky k čemukoli. V roce 1486 vyšla navíc kniha, která mučitelům poskytla kompletní návod, jak z obětí dostat přesně to, co chtějí. Jmenovala se Malleus maleficarum. Nejen o ní vypráví film Kladivo na čarodějnice.

Ve věku 81 let zemřel americký herec Brian Dennehy známý hlavně rolí šerifa z prvního dílu Ramba.

Na následky komplikací spojených s koronavirem zemřel ve věku 79 let anglický komik Tim Brooke-Taylor.

Na následky komplikace spojené s COVID-19 zemřela ve věku 74 anglická herečka a producentka Hilary Heath.

V Hrubém Jeseníku nedaleko hory Praděd najdeme temnými pověstmi opředenou skupinu skal známou jako Petrovy kameny.