Václav Klaus

Jen se podívejte, v čem chodí oblečený. Nepřipomíná vám to něco? Zhruba takový text koloval skoro celý podzim na tuzemském internetu. Na obrázkové koláži nad textem nebyl nikdo jiný než Mikuláš Minář, šéf spolku Milion chvilek pro demokracii. Na koláži byl Minář ve světle hnědém oblečení ve kterém chodí na demonstrace, a vedle něj pak byly archivní obrázky Hitlerjugend. Lživá zpráva, kterou šířily dezinformační weby, se snažila čtenářům podsunout, že Minář je sympatizant NSDAP a podprahově to svým oblečením sděluje lidem.

Prezident Miloš Zeman opět promluvil o svém zdraví. Tvrdí, že se cítí dobře, přibral na váze a odmítá, že by fotografie z utkání fotbalové Slavie s Interem Milán byla fotomontáží. Zcela výborně se pak cítí tehdy, když může celý den zůstat v pyžamu, řekl v rozhovoru pro sobotní Mf Dnes.

Prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro iDNES.cz uvedl, koho by rád viděl na hradě nebo že si nepřeje, aby lidé jako Greta Thunbergová zničili naši civilizaci.

Před deseti lety předpovídal, že euro nepřežije déle než pět let. Dnes ví, že se mýlil, kritikem eura ale jeden ze zakladatelů německé AfD Hans-Olaf Henkel zůstává. „Nyní mám za to, že euro může přežít, za předpokladu, že EU bude přijme svůj nedostatek konkurenceschopnosti jako fakt. Což ale ve střednědobém horizontu bude znamenat pro obyvatele méně bohatství,“ říká.

Studenti premiérovi přinesli mikulášskou nadílku v podobě uhlí. "Když bude jednat ekologičtěji, dostane příště třeba solární nabíječku," uvedli.

Z možností, které se stíhanému premiérovi ve střetu zájmů nabízejí, je pro něj prezidentství nejvýhodnější.

"Stali jste se novináři, protože vám na srdci ležela pravda? Zaznamenávejte s námi ty nejhorší lži a manipulace redakcí a pošlete nám je anonymně a důvěrně na e-mail," vyzývá nová webová stránka v Německu. Patří tamnímu politikovi českého původu Petru Bystroňovi, který je bavorským poslancem za krajně pravicovou Alternativu pro Německo (AfD).

Se soudcem Nejvyššího správního soudu Josefem Baxou o Čapím hnízdě, pocitu spravedlnosti, osamělosti těch, kdo oblékají talár, a nocích na ubytovně.

Hnutí ANO stále dominuje politické scéně s 30,5 % hlasů.

Německý byznysmen a politik Hans-Olaf Henkel má za sebou už leccos. Byl šéfem IBM v Německu, prezidentem tamního Svazu průmyslu a v posledních šesti letech europoslancem za německou AfD, kterou spoluzakládal. Už v roce 2014 se ale s touto stranou rozešel, kvůli jejímu obratu k extremismu. Totéž doporučuje i Václavu Klausovi.

Ústavní soud (ÚS) je klíčovým prvkem demokratického právního státu, to ví dnes i naši středoškoláci. Jak říkají např. francouzští právní teoretici, bez ústavního soudu si „L Etat de droit“ (právní stát) nelze ani představit.

Německý byznysmen a politik Hans-Olaf Henkel má za sebou už leccos. Byl šéfem IBM v Německu, prezidentem tamního Svazu průmyslu a v posledních šesti letech europoslancem za německou AfD, kterou spoluzakládal. Už v roce 2014 se ale s touto stranou rozešel, kvůli jejímu obratu k extremismu. Totéž v rozhovoru pro server Hlídací pes doporučuje i Václavu Klausovi.

Nejvýznamnější osobností českých dějin je podle pětiny lidí český král s císař Svaté říše římské Karel IV. Pro 19 procent Čechů je největší osobností první prezident Tomáš Garrique Masaryk a podle 18 procent bývalý prezident Václav Havel. Na čtvrtém místě žebříčku nejvýznamnějších osobností se umístil nedávno zesnulý zpěvák Karel Gott (16 procent). Plyne to z šetření CVVM.

Toto psal tisk před třiceti lety.

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek ve Sněmovně opět obhajoval svůj plán investic, který ale ještě nikdo nikdy neviděl. Jeho zveřejnění slibuje od prosince 2017. Česko podle něj mohlo být už dávno někde jinde, kdyby v roce 1990 takový plán vytvořil Václav Klaus. Zároveň ale poprvé přiznal, že vlastně nejde o plán, ale pouze o „potenciální zásobník investic”, který jeho vláda stejně nezrealizuje.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se zeptá prezidenta Miloše Zemana, jak bude postupovat ohledně návrhu kandidáta na ústavního soudce. Babiš to uvedl při dnešních sněmovních interpelacích na dotaz Věry Kovářové (STAN). Jedno místo není na Ústavním soudu (ÚS) obsazeno deset měsíců. Podle Babiše by bylo dobré, aby byl soud kompletní.

Prezident Miloš Zeman půjde podle serveru Seznam Zprávy na zápas fotbalové Slavie, jejíž úspěchy se odvíjejí zejména od čínských peněz. Hlava státu, která téměř na žádné veřejné akce nechodí a kvůli špatnému zdravotnímu stavu omezuje téměř všechno, tak dává najevo, kde jsou její nejvyšší priority.

Debata o klimatu přerůstá v kulturní válku, v níž nevítězí fakta, nýbrž vrozená morálka a způsob vyprávění. K předkládanému příběhu lidé zaujímají intuitivní postoj – a ten nezmění ani po stovce přednášek.

Seznam zjišťoval, co všechno je v 19 krabicích archiválií o předrevoluční činnosti Valtra Komárka, Václava Klause, Karla Dyby a dalších lidí, kteří prošli slavným „inkubátorem” polistopadových politiků.

Průzkum agentury STEM/ /MARK, v němž dotazovaní hodnotili tři polistopadové prezidenty, by mohl být takovou pěknou tečkou za výročím sametové revoluce. Už jen proto, že nejlépe z něj vyšel Václav Havel, kterého za nejlepšího prezidenta považuje 55 procent dotazovaných.

Lež je typ klamu mající formu nepravdivého výroku, zpravidla s vědomým záměrem oklamat druhé za účelem získání nějaké výhody či vyhnutí se trestu. Tak praví definice. Ve známé kauze rozhovoru s Andrejem Babišem, který vedl na vlnách ČRo Region moderátor Lubomír Xaver Veselý, se nám „nepravdivé výroky“ moderátorových obhájců začaly až příliš množit.

Podle posledních průzkumů se ukázalo, že nově vzniklé hnutí Trikolóra Václava Klause mladšího bere voliče SPD, takže se předseda Tomio Okamura rozhodl jednat na svém Facebooku a zaútočil na potenciální konkurenci argumenty o přímé volbě, referendu a minimální mzdě. Obstojnější argumenty zřejmě SPD chybí, takže bude Tomio i nadále okrádán o hlasy Klausem mladším. Ne nadarmo se říká, že Trikolóra je SPD pro bystřejší.

Praha se probudila do nedělního rána 26. listopadu 1989 ověšená československými státními vlajkami, které už nevisely jen z oken bytů, ale začaly se objevovat i na budovách státních institucí. Zvláštní nedělní vydání pražských deníků informovala o uplynulých hodinách. Lidé v ulicích se chovali s neobyčejnou slušností a ohleduplností.

Esej Stanislava Bilera: V říjnu 2008 tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek tvrdil, že se ekonomická krize Česku nejspíš vyhne. V roce 2009 se už o ničem jiném nemluvilo. Krize je slovo, které vystihuje celou dekádu. Ať už je to krize eurozóny, krize uprchlická, nebo klimatická.

Dnes je to přesně 27 let, kdy se dá s nadsázkou říct, že došlo k sepsání rozvodu mezi Českem a Slovenskem. Právě v tento den odhlasovali poslanci Federálního shromáždění ústavní zákon o zániku ČSFR. Rozhodně se nejednalo pouze o změnu kosmetickou, či pro řadového občana nesrozumitelnou. Tímto novým zákonem bylo oficiálně ukončeno sedmdesát pět let trvající společné soužití dvou národů, Čechů a Slováků. K rozštěpení států patřilo nejen rozdělení státního majetku, závazků a kompetencí, ale i revize státní hranice. Rozpad federace znamenal vyvrcholení sporů o fungování a budoucnost společného Československa. Ale ne každý z této změny jásal.

Nejlepší porevoluční prezident je podle průzkumu agentury STEM/MARK Václav Havel. Na druhém místě se umístil Václav Klaus. Současný prezident Miloš Zeman obsadil až třetí příčku.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) plánuje na začátku příštího roku přednést novoroční projev stejně jako letos. Ve středu o tom informovala tisková tajemnice horní komory Sue Nguyen. Šéf Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) naopak zatím projev nechystá. Pokud by ho však oslovila Česká televize (ČT), nabídky by využil.

Prezident Miloš Zeman bude k národu pronášet vánoční poselství 26. prosince.

Každá revoluce má své vítěze a poražené. Měla je i revoluce sametová, která se tvářila být takřka pro všechny a která možná ani revolucí v pravém slova smyslu nebyla.

Třicet let od listopadu ekonomika Česka solidně roste, lidé se nebojí utrácet a mají se poměrně dobře. Přesto nejsou, zdá se, úplně spokojeni. „Země neuvěřitelným způsobem zbohatla. Lidé to ale berou jako samozřejmost. Tak by to být mělo, ale hledají okamžitě další věci ke kritice,“ říká Václav Klaus, bývalý ministr financí, vicepremiér, předseda vlády a prezident.

Česká republika měla za svou porevoluční existenci zatím tři prezidenty. S jejich vyhodnocením přišla agentura STEM/MARK, která se lidí ptala, jak známkují dosavadní české hlavy státu.

KDU-ČSL dostane novou šanci vybrat si šéfa, který bude schopný ubránit u nás skutečný konzervativismus proti tomu nebezpečnému.

Rozhovor s Vladimírem Hanzelem, někdejším osobním tajemníkem Václava Havla.

Na naše občany mladý prezident a premiér teprve čeká, prorokoval v úterý při návštěvě Ukrajiny s úsměvem předseda české vlády Andrej Babiš (ANO). Sám si tak byl zřejmě vědom toho, že patří k těm starším politikům ve vrcholné funkci, jako premiér je nejstarší v polistopadové historii České republiky.

Byla to první porevoluční vláda, která dostala za úkol připravit Československo na první svobodné volby od roku 1946. Druhá vláda Mariána Čalfy, známější pod označení "vláda národního porozumění", vládla od prosince 1989 až do června 1990 a mezi jejími členy se objevila řada politiků, kteří dodnes ovlivňují dění v zemi.

Víkendové protesty i oslavy ukázaly, že Češi nechtějí být jen diváky svého osudu. Skvělá zpráva. Opravdovou změnu ale plná náměstí nepřinesou.

Zapomeňte na „klid na práci“. Dozvídat se o aférách a průšvizích těch, kteří ovládají společnost, je léčivé. Mnohem účinnější, než strčit hlavu do písku a žít v iluzi, že problémy nejsou.

Petr Miller je zapsán v historii jako vůdce, který 23. listopadu 1989 přivedl dělníky hlavně z ČKD na Václavské náměstí, což způsobilo zlom v revoluci.

Největším úspěchem Občanského fóra (OF) byla výhra v parlamentních volbách v červnu 1990. Ve srovnání s jinými zeměmi střední a východní Evropy lze ale za úspěch považovat rovněž poměrně rychlý a kultivovaný rozchod OF. V rozhovoru s ČTK to uvedl historik Vojtěch Ripka z Ústavu pro studium totalitních režimů.

V každé správné revoluci hrají velkou roli symboly. Stejně jako v každých oslavách revoluce. Rok 1948 symbolizuje Klement Gottwald, hlásící revolučně naladěným masám, že se právě vrátil z Hradu a že pan prezident všechny jeho návrhy přijal. V listopadu 1989 se velmi rychle stal symbolem Václav Havel a jeho vítězné „véčko“. Jak to vlastně bylo? A listopad 2019?

NOVÉ CESTY K EVROPĚ MICHALA TOMÁŠKA | Proděkan pražské právnické fakulty a vedoucí její katedry evropského práva profesor Michal Tomášek v jedenáctém díle seriálu INFO.CZ nazvaném Nové cesty k Evropě glosuje počátky českého bankovnictví a vzpomíná na své zážitky z Komerční banky, kde působil jako poradce pro EU: „Příprava na přijetí eura nebyla jen záležitostí technickou, ale i politickou. V roce 1998 by si jeho zavedení u nás přálo asi 60 % obyvatelstva. Euro mělo tedy i dost odpůrců, z nichž nejvýraznějším kritikem byl Václav Klaus.“

I po třiceti letech si grafik Pavel Šťastný vybavuje chvíli, kdy se dozvěděl, že jeho návrh, jak má vypadat logo Občanského fóra, vyhrál. "Bylo to ve dvě hodiny v noci, samozřejmě to bylo překvapení," vzpomíná Šťastný, který tehdy jako student stávkoval ve škole. Postupem času se stal uznávaným grafikem a letos také spolupracoval s lidmi, kteří pořádali oslavy výročí sametové revoluce.

Třicet let od listopadu ekonomika Česka solidně roste, lidé se nebojí utrácet a mají se poměrně dobře. Přesto nejsou, zdá se, úplně spokojeni. „Země neuvěřitelným způsobem zbohatla. Lidé to ale berou jako samozřejmost. Tak by to být mělo, ale hledají okamžitě další věci ke kritice,“ říká Václav Klaus, bývalý ministr financí, vicepremiér, předseda vlády a prezident.

Zhruba tři stovky lidí se v pondělí přišly v Prachaticích rozloučit s bývalým československým premiérem Janem Stráským, který zemřel 6. listopadu ve věku 78 let. Mezi smutečními hosty byl i bývalý prezident Václav Klaus a řada dalších, hlavně jihočeských, politiků. Smuteční věnec zaslal prezident Miloš Zeman nebo Úřad vlády ČR. Stráský byl podle Klause člověk, jehož si velmi vážil po odborné i lidské stránce.

V souvislosti s 30. výročím listopadové revoluce z roku 1989 se objevují i nejrůznější hodnocení exprezidenta Václava Havla, který byl nejvýraznějším symbolem změn v porevolučním Československu a pak i samostatné České republiky. Zajímavý pohled na Havla nabízí Miloš Zeman, současná hlava státu. Na jedné straně podle svých vlastních slov obdivoval Havla-disidenta, ale jeho vládnutí ve funkci prezidenta považoval za špatné. A označil ho za „našeho nejpřeceňovanějšího politika“.

Věnce s ruskou trikolorou, svatojiřskou stuhou či stuhou v barvách holdingu Agrofert se objevily u pomníku 17. listopadu na pražské Národní třídě. Jménem Miloše Zemana, Andreje „Bureše“ Babiše, obou Václavů Klausů, Tomia Okamury i Radka Vondráčka je tam v rámci happeningu položili demokratičtí aktivisté.

Jak se cítil dřívější mluvčí Občanského fóra a biskup Václav Malý, když před stovkami tisíc demonstrantů na Letné 25. listopadu 1989 odříkával Otčenáš? Bylo podle něj dobře, že se Václav Havel stal prezidentem a co by vzkázal dnešní generaci demonstrantů? Na to vše odpovídal v interview pro Novinky věnovanému výročí 30 let od Sametové revoluce.

Oblíbená herečka Daniela Kolářová se po listopadu 1989 stala poslankyní Občanského fóra. Po dvou letech odešla z českého parlamentu a v rozhovoru pro Seznam vzpomíná, jak jí krátká zkušenost v politice vzala spoustu energie.

Je jedním ze spoluautorů transformace hospodářství někdejšího Československa po roce 1989. Je spokojen se současnou ekonomickou vyspělostí Česka, anebo myslel, že bude země dál?

Politický filosof Michael Hauser rozvíjí v obsáhlém rozhovoru o listopadu 1989 několik pozoruhodných tezí. Jednou z nich je idea o dvou typech disentu – první spjatý s Václavem Havlem označuje za liberální, pro stoupence druhého, který je spjatý s Pražským jarem, používá zažitý termín osmašedesátníci. A pokud liberálně demokratický disent nakonec prohrál, bylo to podle něj tím, že předtím potlačil disent spjatý s demokratickým socialismem. „Když potlačili své původní spojence, nezbývalo jim nic jiného, než uzavřít alianci s Václavem Klausem,“ míní Hauser.

Sametová revoluce stála před 30 lety u obnovy demokracie, takže tvoří jeden ze základních kamenů dnešní společnosti. Není proto divu, že se její třicáté výročí připomíná, i když existuje skupina lidí, kteří nejsou spokojeni s polistopadovým vývojem. Stále se také objevují spiklenecké teorie o předání moci, protože dosud není přesně známo pozadí 17. listopadu. Od vydání knihy Václava Bartušky Polojasno se stále mnoho nezměnilo.

Šlo to trochu pomaleji, než nové středoevropské demokracie čekaly a chtěly. Ale šlo to nakonec i navzdory rostoucímu euroskepticismu nebo mečiarismu. Za vstupem Visegrádu často stáli ti, kteří si teď kritikou unie získávají hlasy. Cesta střední Evropy na Západ začala před 30 lety. Jak vypadala?

Ne každý mohl být aktérem revoluce – třeba pečující ženy. Listopad 1989 tak prožívali velmi rozdílně i mnozí z těch, kteří se ocitli na straně historických vítězů.

Václav Havel. Tak odpověděli Češi v průzkumu Seznamu na otázku, kdo byl u nás nejvýznamnější postavou posledních třiceti let. Zakladatel Ústavu empirických výzkumů STEM Jan Hartl v rozhovoru pro Televizi Seznam vysvětlil, proč ve výzkumu první český prezident jednoznačně dominoval.

První český ministr životního prostředí Bedřich Moldan v rozhovoru pro Právo vzpomínal na předlistopadovou i polistopadovou dobu a formování tuzemské ekologické politiky, ale mluvil také o současných výzvách, které představují klimatické změny.

Nadcházející oslavy třicátých narozenin české svobody se jeví vypjatěji, než bylo dosud zvykem. Má to svou logiku. I v letech 1999 a 2009 se Listopad připomínal v souvislosti s hodnotami a tužbami, které revoluci provázely.

Ačkoliv iniciativa tehdejších studentských vůdců z konce 90. let nese podobný název jako píseň od skupiny Wanastovi Vjecy, rozhodně si je nepleťte. Iniciativa Děkujeme, odejděte! zveřejnila 17. listopadu 1999, tedy před 20 lety, výzvu, která kritizovala tehdejší politickou situaci v zemi, jež se nesla v duchu tzv. opoziční smlouvy.

Socioložka Jiřina Šiklová v létě 1989, kdy ještě nevěděla, že tak rychle přijde změna systému, napsala text o rozdělení společnosti na mlčící většinu (tzv. šedou zónu), disidenty a nomenklaturu. Předpověděla, že v případné revoluci bude šedá zóna vítězem. V rámci besedy, která se uskutečnila v pražském prostoru Sněmovní 7, uvedla, že předpověď se naplnila.