Vědec

Vědci upravili geny houby, která se řadí v Británii, USA nebo Číně řadí mezi běžně prodávané potraviny. Cílem bylo vyzkoušet ji jako udržitelnější stravu na bázi proteinů. Houba se stala stravitelnější a získala chuť masa.

Každý z nás má v sobě určitou míru zvědavosti, touhy poznávat a chuti objevovat. O vědcích, vynálezcích či cestovatelích napříč časem si budou povídat Martin Soukup a Martin Rychlík spolu se svým hostem, entomologem a vědcem Vojtěchem Novotným.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Vědci z Biotechnologického ústavu Akademie věd objasnili klíčový mechanismus, který umožňuje mimořádně rychlou regeneraci jater. Přišli na to, že játra při své obnově přetvářejí toxický amoniak na látku podporující růst. Jejich výzkum pokračuje ve vědeckém centru BIOCEV ve Vestci u Prahy dál. Teď vědce zajímá, jak se v játrech chovají jednotlivé buňky ve chvíli, kdy je ohrožuje nádorové bujení.

Potřebujeme pragmatický přístup politiků, ke správě naší země? I na to se bude ptát Václav Pešička. Odpovídá ekonom, filosof a ředitel knihovny Václava Havla Tomáš Sedláček.

Univerzita je velmi pomalu se pohybující velká loď, která se obtížně řídí. Těm českým navíc chybí soukromé peníze a věrní dárci, tvrdí Jan Trka, vedoucí laboratorního centra Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol. I proto podle něj univerzity pomalu reagují na požadavky společnosti. „Změna se projeví po sedmi letech od okamžiku, kdy jste si ji vymysleli a naplánovali,“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus.

To, že si půdní mikrobiota pamatuje sucho, ovlivňuje kondici zemědělských plodin. Vědci z Kansasu tento jev zaznamenali spíše u rostlin, které se v tamní krajině pěstují historicky déle. U kukuřice, která je původem středoamerická, byl zmíněný podpůrný efekt méně patrný.

Už desítky let se ví, že lidé žijící dlouhodobě ve vysokých nadmořských výškách mají nižší riziko infarktu. Co přesně za tím stojí, dlouhodobě zjišťují vědci z Fyziologického ústavu Akademie věd. Pátrají po tom, které molekulární mechanismy dokáží zabránit infarktu a omezují jeho rozsah. Jednu z příčin se jim nedávno povedlo popsat díky simulaci na myších modelech.

Vědci v součinnosti s hasiči nedávno v lesích Mendelovy univerzity provedli ojedinělý terénní experiment. V rámci simulace intenzivního deště napumpovali do lesa tisíce litrů vody a sledovali, kudy poteče. Cílem bylo zjistit, jak proudí srážková voda těsně pod půdním povrchem a jak velkou překážkou je pro ni síť zpevněných lesních cest. Právě ta totiž může bránit rovnoměrnému zavlažování, a tedy i snižovat výtěžnost lesa.

Makrofágy jako efektivní úklidová četa v našem těle zametají nepoužitelné mikroby, viry či mrtvé buňky a přitom probouzejí další části imunity. Biochemici z Dublinu na ně aplikovali elektrický proud. Výsledkem pokusu byla rychlejší oprava tkání.

Marek Audy se svým týmem nedávno objevil největší termální jezero světa, spoluobjevil i jeskyně na výpravě ve Venezuele a úspěchů má za sebou víc. „Speleologie je vždy týmová. Nikdy to není jednotlivec, který jeskyně objevuje,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus speleolog, fotograf a autor Marek Audy. V pořadu Leonardo Plus přibližuje, jak chodí náhodě naproti a co na to říkají kolegové. Všichni jsou přitom dobrovolníci. „Profesionální tým žádný stát nemá,“ říká. (Repríza)

Jak udržitelné farmaření a agrolesnictví uzdravuje půdu? Co přispívá k záchraně ohrožených druhů? Na Ekofilmu v Brně debatovaly ve speciálním, veřejně natáčeném vydání Laboratoře, bioložka Kateřina Sam, odbornice na lesnictví Anna Kupec a greenfluencerka Eliška Víravová. Moderuje Martina Mašková.

Zakalený vzhled piva souvisí s kombinací proteinů z ječmene a polyfenolů z chmele. Když vědci přidali do ležáků extrakt z kvasinek navíc, pivo se nesrazilo. Roli v tom hraje spojení proteinů a kvasinkové RNA.

O komunistické Číně se mluví jako o globálním tygrovi čisté energetiky. Zároveň ale dál staví uhelné elektrárny a vypouští nejvíc emisí ze všech zemí světa. „Dostat se k uhlíkové neutralitě nebo ke snížení dopadů klimatické změny bez Číny už úplně nejde,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus sinoložka a reportérka serveru iROZHLAS Jana Václavíková. „Čína technologicky dominuje,“ doplňuje sinolog analytik Asociace pro mezinárodní otázky Jan Svoboda.

Jak vypadá myší rozhodování? Jak obstály kmenové buňky myšího spermatu v kosmu? Debatují biologové Barbora Vošlajerová a Pavel Stopka, spoluúčinkuje hudebník a cestovatel Jan Burian. Moderuje Martina Mašková.

Australští vědci popsali, jak si obilky ovsa vyrábějí olej. Už vědí, které klíčové enzymy v nich tuto výrobu řídí. Mohlo by vést ke šlechtění odrůd s nižším obsahem oleje. Ten totiž komplikuje mletí a efektivitu zpracování ovesné mouky.

Nová obchodní éra je tady. Donald Trump naplnil své hrozby a zavedl reciproční cla na země, které podle něj mají nevyrovnanou obchodní bilanci se Spojenými státy. „On jedná právem silnějšího a jeho základním vyjednávacím nástrojem, mocenským nástrojem, jsou cla,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus ekonomka a bývalá česká zástupkyně u Světové banky Jana Matesová.

Článek ČTK. Popravený muž měl podle íránských úřadů předávat informace o jaderném vědci izraelskému Mosadu. Íránská justice za poslední měsíce k trestu smrti odsoudila osm lidí za údajnou špionáž pro Izrael. Írán ve středu popravil dalšího občana země odsouzeného k trestu smrti za spolupráci s izraelskou tajnou službou Mosad. Rúzbeh Vádí podle íránských úřadů předával izraelské rozvědce informace o jaderném vědci, který byl později zabit při červnových izraelských úderech na Írán. O popravě informovala íránská agentura Mízán spadající pod íránskou justici, píše agentura AP, podle které je Vádí osmým Íráncem popraveným v posledních měsících za údajnou špionáž ve prospěch Izraele. Celý článek čtěte zde. Další články, ale také podcasty, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Rozhovor Josefa Matyáše s Jiřím Hulcrem. Ve zdravém lese populace kůrovce přirozeně klesá. Uznávaný entomolog Jiří Hulcr vidí důvody chřadnutí českých lesů jinde. Kromě oteplování varuje před invazními akáty či pajasany. „Jsou snad horší než plast odhozený v lese,“ říká. Proč smrky napadá lýkožrout smrkový? „Když budeme kalamitu pořád svádět na kůrovce, neuvědomíme si, že jde o důsledek klimatické krize. Celý systém je přehřátý a vysušený,“ upozorňuje světově uznávaný entomolog Jiří Hulcr, který pracuje na Floridské univerzitě a v Akademii věd ČR. Celý rozhovor čtěte zde. Další články, ale také podcasty, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Mladí lidé se zajímají o otázky měnícího se klimatu a často o nich mají i větší povědomí než jiné generace. V Austrálii jim ale přístup k informacím může komplikovat zákaz sociálních sítí pro děti mladší 16 let. „Sociální média jsou skvělým způsobem, jak vzdělávat,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus australská bioložka, spisovatelka a televizní moderátorka Lee Constable, která popularizuje vědu hlavně se zaměřením na děti a mládež.

Rozhovor Nely Cesarové s Veronikou Kurečkovou. Průzkum Centra dopravního výzkumu odhalil, jak různé faktory ovlivňují pozornost řidičů brněnské MHD. Zjištění platí nejen pro řidiče MHD, ale pro všechny, kteří usedají za volant. Brněnský dopravní podnik si nechal od Centra dopravního výzkumu zpracovat studii, která mapuje všechny možné faktory vedoucí ke vzniku dopravních nehod. Cílem bylo nejen zvýšit bezpečnost městské hromadné dopravy, ale také porozumět tomu, co řidiče v provozu nejvíc ohrožuje. Celý rozhovor čtěte zde. Další články, ale také podcasty, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Rozhovor Ondřeje Groha s Kamilem Holým. Česká republika bude bohatší o další druh včely. Přesné jméno zatím nemá, její výskyt však tuzemští vědci očekávali mnoho let. Velikostně se podobá sršni menšího vzrůstu, odborníci zatím vědí o dvou jedincích. Ze zemí východní Asie, jako jsou Japonsko, Čína či Korea, do České republiky zavítal nový druh včely. Její přílet očekávali vědci již mnoho let, až nyní se však týmu z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu pod vedením Kamila Holého podařilo hmyz nalézt. Celý článek čtěte zde. Další články, ale také podcasty, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Jedním ze zlomových bodů změny klimatu je tání permafrostu. Hrozí například to, že se při oteplení Sibiře mohou objevit nové bakterie a nemoci, které lidská civilizace ještě nezažila. „V roce 2016 byla na Sibiři velká vlna veder a zahynulo hodně sobů. Zjistilo se, že zahynuli na antrax. Veterináři ho geneticky prozkoumali a zjistili, že se jedná o starodávnou bakterii,“ říká v Leonardu Plus lékařka Marie Bourne. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2024.)

Vědci zkoumali latinskoamerické mravence, kteří okusují listí, nosí si je s sebou do hnízda a pak na něm pěstují houby. Když vědci v jejich mozku vyměnili dvě bílkoviny, neuropeptidy, z obránců kolonie se stali pečovatelé nebo zahradníci.

Analýzu napsal Lukáš Marek. Za jakých podmínek může přijít kolaps klíčových oceánských proudů a s tím i katastrofální ochlazení Evropy? Vědci se na odpovědi zatím neshodnou a nemají problém to přiznat. Že jde ale o reálné riziko, nepochybují.Atlantická meridionální cirkulace (AMOC) a její potenciální zpomalení, zastavení či prudká změna jejího režimu patří už dlouho k těm největším klimatickým strašákům. Obzvlášť to platí pro Evropu, protože právě ta by byla jedním z regionů, které by pocítily nejtvrdší dopady.Celý článek čtěte zde. Další články, ale také podcasty, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Devadesáté narozeniny oslavil Harrison Schmitt, americký astronaut, člen posádky Apollo 17 a jeden ze dvou posledních lidí na Měsíci. „Byl to zároveň první vědec na Měsíci a jeden z prvních vědců mezi astronauty,“ doplňuje jihočeská astronomka Jana Tichá.

Americko-evropská obchodní jednání vrcholí. Americký prezident Donald Trump hrozí až 50procentními cly. Spojené státy přitom byly desítky let považovány za největšího bezpečnostního a obchodního spojence Evropy. „Od roku 1918 by se Evropa bez amerických peněz nepohnula z místa,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus historička ekonomie Antonie Doležalová, která působí na Univerzitě Karlově a na britském Cambridge.

Článek Lucie Maixnerové. Období letních lásek a vzplanutí je tu! Chcete sbalit vysněného muže? Pak vám stačí jeden výraz obličeje, který muže nenechá na pochybách, že o něj máte zájem. A široký úsměv to rozhodně není! Co pány láká na ženách víc než krásná tvář? Možná kroutíte boky, usmíváte se a zároveň svému vyhlédnutému objektu co nejčastěji vstupujete do zorného pole. Líbí se vám, tak proč nezahájit sváděcí taktiku, že? Všechno tohle ale strčí do kapsy něco úplně jiného. Vědci odhalili, který koketní výraz obličeje aktivuje u mužů schémata související s flirtováním. Na co se tedy zaměřit? Celý článek čtěte zde. · Další články, ale také tipy, rozhovory a poradny najdete na lifestylovém serveru Proženy.cz. · Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. · Sledujte Proženy na sociálních sítích: Facebook // Instagram. · Proženy jsou nejčtenější lifestylovým online magazínem v České republice. Každý den přinášíme aktuální témata týkající se společenského dění, psychologie i zdraví, která máme podložena odborníky.

Výzkumníci z Německa, Brazílie a Spojených států řeší, kde by mohly bioplasty najít lepší využití než dosud. Tyto materiály se už hojně využívají v zemědělství, například do mulčovacích fólií. Perspektivní by ale mohlo být i jejich využití v obalovém průmyslu. Zatím však bioplasty nemají ideální mechanické vlastnosti, jsou mnohdy příliš křehké. A když se chemicky vylepší, nedokážou zase konkurovat cenově.

Článek ČTK. Američtí vědci zaznamenali, že kosatky používají chaluhy ke vzájemnému čištění těl. Jde o první známý případ používání nástrojů a vzájemné péče mezi mořskými živočichy. Chování kytovců vědci sledovali pomocí dronů u pobřeží USA.Kosatky se podle vědců čistí navzájem chaluhami, zaznamenali to díky dronům. Skupina kosatek podle výzkumníků ukusovala krátké části chaluh. Kytovci si je potom navzájem převalovali mezi těly, pravděpodobně proto, aby odstranili odumřelou kůži nebo parazity. Jde o první zdokumentované vzájemné čištění u mořských živočichů a také první případ takového používání nástrojů u mořských živočichů. Dříve to bylo považováno za doménu primátů, například lidí.Celý článek čtěte zde. Další články, ale také podcasty, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Komentář Jana Machonina. Mnozí vedoucí íránští vědci jistě nesou odpovědnost za zneužívání a militarizaci vědy. Ale míru jejich provinění může určit jen spravedlivý soud. S razantním odsouzením války mezi Izraelem a Íránem vystoupil nejprve v deníku Le Monde (v otevřeném dopise podepsaném řadou íránských intelektuálů) a poté i na svém Instagramu Džafar Panahí – světově proslulý íránský režisér, který za svůj poslední film Byla to jen náhoda před třemi týdny získal Zlatou palmu na festivalu v Cannes. Jako íránský občan označil napadení své země za „naprosto nepřípustné“ a Izrael za válečného agresora, který musí stanout před mezinárodním soudem. Celý komentář čtěte zde. Další články, ale také podcasty, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

I když historická hranice Sudet desítky let formálně neexistuje, stále vytváří mezi lidmi předěl. Prokázala to i nejnovější studie vědců z Národního institutu SYRI. „Překvapilo nás, že i sousední obce – jedna zařazená do pohraničí, druhá do vnitrozemí – prokázaly statisticky významný rozdíl v sociálních a ekonomických hodnotách,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus sociální geografka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Pavlína Netrdová, spoluautorka studie. (Repríza)

Studie z Illinois ukázala, že k úspěchu umělého oplodnění u prasat a skotu přispívají látky na bázi cukrů z vejcovodu samic. S nimi bylo 12 procent prasečích vajíček oplodněno už po 24 hodinách. Pokusy amerického týmu ukázaly, že tyto látky dokázaly prodloužit život spermiím krav a prasat. „Připojují se ke spermiím, které jsou pak odolnější,“ vysvětluje v pořadu Laboratoř reprodukční bioložka Kateřina Komrsková, která publikuje v oboru mezinárodně úspěšné studie.

Novinky a aktuality ze světa vědy a techniky. Nenechte si utéct informace ze všech možných odvětví, které obohatí váš pohled na svět. Přinesou vám poznání i poučení.

Článek redakcí ČTK a Seznam Zpráv. Izrael v noci na pátek zaútočil na Írán. V hlavním městě Teheránu se ozvalo několik explozí. Terčem smrtícího útoku byl i vůdce Revolučních gard Hosejn Salámí. Írán chystá tvrdé odvetné údery. Při nočním izraelském útoku na Írán byl podle íránských státních médií zabit velitel íránských revolučních gard Hosejn Salámí a dva íránští jaderní vědci. Mezi oběťmi jsou podle íránské státní televize také děti v rezidenční čtvrti v Teheránu. Útok jako první oznámil izraelský ministr obrany Jisrael Kac a označil ho za preventivní. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu následně uvedl, že údery cílily na íránské jaderné vědce pracující na výrobě atomové bomby, na jaderný provoz v Natanzu a na íránský balistický program. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že USA nejsou do útoku zapojeny. Celý článek čtěte zde. Další články, ale také podcasty, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

„Mám rád ten pocit, když se mi v hlavě rozsvítí,“ přiznává kosmický inženýr Jan Lukačevič, který na Dvojce moderuje nový vědecký pořad Žárovky. S moderátorkou Terezou Kostkovou si v Blízkých setkáních povídal nejenom o přínosu mladých vědců pro samotnou vědu, ale i o budoucnosti – třeba jak může AI pomáhat šetřit energii. Co ho od výzkumu přivedlo k popularizaci vědy? Jak se simuluje prostředí Marsu? Proč se na čas odstěhoval na Aljašku? A jak mu fyzika pomáhá v kostele?

Leden se změní v máj a v břiše se rozletí motýli. Filmy i texty písní často popisují, jak má zamilovanost vypadat. Ve společnosti sociálních sítí se naše pojetí vztahů mění a romantismus se dostává i do politiky. „O člověku už opravdu spoustu věcí víme – a místo toho, abychom se osvobozovali, jsme pořád tlačeni do nějakých pseudotradičních romantických aspektů,“ poznamenává pro Český rozhlas Plus párový terapeut Jan Vojtko.

Němečtí a indičtí badatelé sepsali metody, jak zbavit ornou půdu škodlivých látek. Hromadí se v ní hlavně hlavně pesticidy, dusičnany, kovy, plasty a třeba i pozůstatky antibiotik. Metoda zvaná fytoremediace zároveň přispívá ke kvalitě půdy, chrání ji před suchem či erozí. V našich zeměpisných šířkách se může využít třeba jetel nebo vojtěška, ve světě poslouží i řada jiných plodin včetně tabáku.

Kdysi neochvějná transatlantická vazba mezi Evropou a Spojenými státy prochází historickou zkouškou odolnosti. „Dokonce i v Evropě budete těžko hledat hlas, který by v této době mohl tímto ‚svorkovitým‘ způsobem stát mezi Evropou a Amerikou,“ uznává ekonom, filozof a ředitel Knihovny Václava Havla Tomáš Sedláček a vzpomíná na prvního českého prezidenta a disidenta Havla.

V jednom z národních parků v kanadském městě Alberta vědci objevili dosud neznámý druh motýla ostruháčka (Satyrium curiosolus). 40 tisíc let žil v izolaci, stranou od ostatních druhů, jeho genetická výbava je tak velmi originální. Ochranáři se snaží zjistit, co s ním dělá klimatická změna.

Čeští vědci z Národního ústavu pro výzkum rakoviny našli způsob, jak zpomalit růst nádorů jater. U myší zablokovali protein, který pomáhá rakovině šířit se tělem. Výsledky výzkumu ukazují, že cílení na tento protein omezuje jak růst nádoru, tak tvorbu metastáz. Tato nová metoda by mohla znamenat významný krok v léčbě rakoviny jater.