Vědec

Lidstvo hledá stopy života mimo planetu Zemi. Jednou z metod, jak je najít, je zkoumat aminokyseliny. Ne vždy ale jde o základní kameny živých těl. Nacházejí se třeba i na meteoritech.

Termiti se živí se buď dřevem, nebo hlínou a humusem. V malém střevě dokážou vyrábět jednoduché látky, které pak slouží dalším organismům. Kdyby neexistovali termiti, v tropech by se tak zastavil život. „Rostliny jsou závislé na odpadním materiálu termitů,“ upozorňuje entomolog Jan Šobotník. S kolegy se i proto podílel na mezinárodní studii, která zkoumala trávení u desítek různých druhů termitů.

Česko zná rozpočet pro letošní rok, který Sněmovna schválila se schodkem 310 miliard korun. Nejspornějším tématem emotivní debaty byly i výdaje na obranu. „Jde o to, jak se ten koláč rozdělí a jak dokážou jednotlivá ministerstva snížit své náklady na výdaje, které nejsou v téhle chvíli nezbytné,“ poukazuje v Leonardu Plus historička ekonomie Antonie Doležalová, která působí na Univerzitě Karlově a v Cambridge.

Říčky a potoky na Šumavě bývaly kdysi plné života. Jejich rovnováhu ovšem zhruba od poloviny minulého století rozvrátily kyselé deště. Následkem toho ze šumavských vrcholků vodní organismy včetně ryb dokonce zcela vymizely. Současný stav tamních toků už několik měsíců mapuje mezinárodní vědecký tým pod vedením hydrobiologa Petra Blabolila z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

Přišli na to brněnští vědci. - Dva měsíce u ledu téměř bez lidí tráví Marek Brož na České arktické výzkumné stanici. Jak se takové centrum pro výzkum obstarává? - Optické klamy pomáhají vědcům zjistit, jak různí lidé vidí svět svým zrakem. Jak se to dá využít při zkoumání mozku a vědomí? - A čeští vědci se podílejí na objasnění původu svědivé vyrážky, která je odolná vůči běžné léčbě. Teď se šíří Iránem. Jak chtějí odborníci zamezit tomu, aby se dostala i na starý kontinet? Moderuje Štěpánka Martanová.

Půlcentimetrové larvy hlubokomořských ryb s méně než milimetrovýma očima žijí v mělkém moři. I za soumraku nebo v zakalené vodě dobře vidí díky unikátním buňkám sítnice oka. „Využívají správný tvar tyčinek na sběr světla, ale k tomu používají speciální pigmenty jako v čípcích,“ popisuje hydrobiolog Adam Petrusek v pořadu Laboratoř Martiny Maškové.

Lední medvědi se dělí s ostatními obyvateli Arktidy až o 7 tisíc tun potravy ročně. Plyne to ze studie kanadských vědců. Množství potravy, které lední medvědi v Arktidě nechávají ležet během roku, odpovídá roční spotřebě masa ve stotisícovém českém městě.

Klimatická změna může vyvolat celosvětové nestability a promluvit tak do geopolitického řádu. Dokazuje to i jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa, který mluví o potřebě získat Grónsko. Odtávající led otevírá totiž mimo jiné i nové námořní cesty. „Řada zemí si pomalu, ale jistě začíná přiznávat, že ozbrojené síly budou v životních katastrofách sehrávat větší roli,“ poukazuje v Leonardu Plus vesmírný inženýr Jan Lukačevič.

Vakcíny proti covidu na bázi mRNA výrazně zvyšují dobu přežití u pacientů s nádory plic anebo nádory kůže v pokročilé fázi. Vědci z Floridské univerzity zjistili, že jejich podání stimuluje imunitní systém a tím přispívá k úspěšnosti onkologické léčby.

„Štěstí je muška jenom zlatá a my lidé máme tu unikátní schopnost ho hledat. A možná je to jedna z cest, na kterou člověk musí vyrazit vždycky sám,“ tvrdí autoři podcastu Brain We Are. Jiří Kryštof Jarmar spolu s Vojtěchem Hlaváčkem mluví o fenoménu, který zná každý, i když si to třeba nechce přiznat. Dopamin. Slovo, které zní skoro jako synonymum pro radost. Jenže právě tady prý děláme zásadní chybu, zaznívá v rozhovoru dvou biologů s Adélou Gondíkovou.

Vědci z univerzity v Cambridge vytvořili žebříček partnerské věrnosti mezi savci. Člověk je v něm na prvních příčkách, zatímco jeho příbuzní z řádu primátů na posledních. Zatímco dřívější výzkumy sázely hlavně na dlouhodobá pozorování zvířecích komunit, v tomto výzkumu šlo spíše o genetický výzkum sourozeneckých vazeb.

Prezident Petr Pavel přirovnal styl politiky Donalda Trumpa k „arabskému bazaru“. Může prý šokovat. Často ale vede k výsledkům. Je to případ Grónska? Poškodil spor o největší ostrov světa vztahy mezi Evropou a Spojenými státy? A jak silná je Evropská unie? Zeptáme se dvou europoslanců - Nikoly Bartůšek z Přísahy a Tomáše Zdechovského z KDU-ČSL.Číňan, kterého policie obvinila ze špionáže, fungoval v Česku jako novinář s akreditací Ministerstva zahraničí. Zpovídal i české a slovenské politiky. Zveřejnil to web Seznam Zprávy. Víc řekne redaktor Lukáš Valášek.Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Davosu ostře kritizoval Evropu: podle něj nejedná sama, ale čeká na rozhodnutí Spojených států. A evropské součástky se navíc nacházejí v ruských raketách. Nejen to probereme s diplomaty Vladimírem Votápkem a Cyrilem Svobodou.Posledním hostem bude profesor Jan Konvalinka, biochemik, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie. Slábne důvěra vůči vědcům? Proč vlivní politici zpochybňují jejich práci? Jak fakta odolávají výmyslům, které nabízejí sociální sítě?https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/226411000370122/

Co se o jejich účincích dozvěděli lékaři při návštěvě amazonského pralesa? Jak pomáhá pacientům, u nichž nezabírají klasické léky? Hosty pořadu jsou psychiatr Filip Tylš a režisér filmu Doktor na tripu, David Čálek. Moderuje Martina Mašková.

To všechno čeká české vědce na jižním ledovém kontinentu. Jak se připravují na cestu do Antarktidy? - Vědci z Katedry optiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci vyvinuli miniaturní optický senzor. S pomocí umělé inteligence dokáže přesně měřit polarizaci světla, a to i při práci s jednotlivými částicemi - fotony. - Sněhové vločky fascinovaly vědce už v 17. století a fascinují dodnes. Jaké mohou mít tvary a proč neexistují dvě úplně stejné? - Olomoučtí a ostravští vědci vyvinuli nový materiál, který by mohl výrazně zjednodušit a zlevnit výrobu peroxidu vodíku. Ten se běžně používá například pro dezinfekci, čištění vody nebo při výrobě papíru a textilu. Moderuje Lucie Vopálenská.

Novinky a aktuality ze světa vědy a techniky. Nenechte si utéct informace ze všech možných odvětví, které obohatí váš pohled na svět. Přinesou vám poznání i poučení.

Problém se závislostí se v Česku týká milionů lidí, ukazuje výroční zpráva. Každý pátý dospělý je denní kuřák a rizikově pije alkohol zhruba 1,5 milionu obyvatel. Objevují se ale i nové návykové látky a výjimkou není ani zneužívání léků. „Je to zhruba 1,1 milionu osob, které zneužívají nebo nadužívají léky mimo preskripci,“ upozorňuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus expert na závislosti, vedoucí Centra pro výzkum a prevenci užívání tabáku Adam Kulhánek.

Erich Hudec byl špičkovým německým vědcem s českými kořeny, který se věnoval přenosu informací na dálku. Díky němu se například uskutečnil první televizní přenos z olympiády v Berlíně. Ne každému ovšem byly jeho objevy po chuti. Začaly totiž hrát důležitou strategickou výhodu ve vojenském soupeření. Kvůli bezpečnosti se s rodinou několikrát stěhoval. Nejdřív z Německa do Čech, pak plánoval dostat rodinu i odsud.

Ve filmech je možné všechno, a tak nad schopnostmi jejich hrdinů občas zůstává rozum stát. Střílejí za roh, porušují gravitaci, ohýbají realitu podle potřeby scénáře a přitom zcela odporují fyzikálním zákonům. A to nejen zákonům mechaniky, jako jsou pohyb a síly, ale i zákonům akustiky, gravitace nebo třeba optiky.

První česká klimatická žaloba neuspěla. Naopak Mezinárodní soudní dvůr v Haagu letos vydal historické stanovisko, které nově definovalo povinnosti států chránit klima jako součást lidských práv. „I soudy se vyjádřily pro to, že takto závažný globální problém nemůže být ponechán, dá se říct, na libovůli států a jejich vlád,” poukazuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus právnička Hana Müllerová z Centra pro klimatické právo a udržitelnost Akademie věd České republiky.

Co potřebují ryby ve velkoměstě? Může nám znalost ryb pomoci s mikroplasty? Debatují bioložka Zuzana Musilová, odborník na životní prostředí Tomáš Cajthaml a student Matouš Kejval. Moderuje Martina Mašková.

Vědci upravili geny houby, která se řadí v Británii, USA nebo Číně řadí mezi běžně prodávané potraviny. Cílem bylo vyzkoušet ji jako udržitelnější stravu na bázi proteinů. Houba se stala stravitelnější a získala chuť masa.

Každý z nás má v sobě určitou míru zvědavosti, touhy poznávat a chuti objevovat. O vědcích, vynálezcích či cestovatelích napříč časem si budou povídat Martin Soukup a Martin Rychlík spolu se svým hostem, entomologem a vědcem Vojtěchem Novotným.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Vědci z Biotechnologického ústavu Akademie věd objasnili klíčový mechanismus, který umožňuje mimořádně rychlou regeneraci jater. Přišli na to, že játra při své obnově přetvářejí toxický amoniak na látku podporující růst. Jejich výzkum pokračuje ve vědeckém centru BIOCEV ve Vestci u Prahy dál. Teď vědce zajímá, jak se v játrech chovají jednotlivé buňky ve chvíli, kdy je ohrožuje nádorové bujení.

Potřebujeme pragmatický přístup politiků, ke správě naší země? I na to se bude ptát Václav Pešička. Odpovídá ekonom, filosof a ředitel knihovny Václava Havla Tomáš Sedláček.

Univerzita je velmi pomalu se pohybující velká loď, která se obtížně řídí. Těm českým navíc chybí soukromé peníze a věrní dárci, tvrdí Jan Trka, vedoucí laboratorního centra Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol. I proto podle něj univerzity pomalu reagují na požadavky společnosti. „Změna se projeví po sedmi letech od okamžiku, kdy jste si ji vymysleli a naplánovali,“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus.

To, že si půdní mikrobiota pamatuje sucho, ovlivňuje kondici zemědělských plodin. Vědci z Kansasu tento jev zaznamenali spíše u rostlin, které se v tamní krajině pěstují historicky déle. U kukuřice, která je původem středoamerická, byl zmíněný podpůrný efekt méně patrný.

Už desítky let se ví, že lidé žijící dlouhodobě ve vysokých nadmořských výškách mají nižší riziko infarktu. Co přesně za tím stojí, dlouhodobě zjišťují vědci z Fyziologického ústavu Akademie věd. Pátrají po tom, které molekulární mechanismy dokáží zabránit infarktu a omezují jeho rozsah. Jednu z příčin se jim nedávno povedlo popsat díky simulaci na myších modelech.

Vědci v součinnosti s hasiči nedávno v lesích Mendelovy univerzity provedli ojedinělý terénní experiment. V rámci simulace intenzivního deště napumpovali do lesa tisíce litrů vody a sledovali, kudy poteče. Cílem bylo zjistit, jak proudí srážková voda těsně pod půdním povrchem a jak velkou překážkou je pro ni síť zpevněných lesních cest. Právě ta totiž může bránit rovnoměrnému zavlažování, a tedy i snižovat výtěžnost lesa.

Makrofágy jako efektivní úklidová četa v našem těle zametají nepoužitelné mikroby, viry či mrtvé buňky a přitom probouzejí další části imunity. Biochemici z Dublinu na ně aplikovali elektrický proud. Výsledkem pokusu byla rychlejší oprava tkání.

Marek Audy se svým týmem nedávno objevil největší termální jezero světa, spoluobjevil i jeskyně na výpravě ve Venezuele a úspěchů má za sebou víc. „Speleologie je vždy týmová. Nikdy to není jednotlivec, který jeskyně objevuje,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus speleolog, fotograf a autor Marek Audy. V pořadu Leonardo Plus přibližuje, jak chodí náhodě naproti a co na to říkají kolegové. Všichni jsou přitom dobrovolníci. „Profesionální tým žádný stát nemá,“ říká. (Repríza)

Jak udržitelné farmaření a agrolesnictví uzdravuje půdu? Co přispívá k záchraně ohrožených druhů? Na Ekofilmu v Brně debatovaly ve speciálním, veřejně natáčeném vydání Laboratoře, bioložka Kateřina Sam, odbornice na lesnictví Anna Kupec a greenfluencerka Eliška Víravová. Moderuje Martina Mašková.

Zakalený vzhled piva souvisí s kombinací proteinů z ječmene a polyfenolů z chmele. Když vědci přidali do ležáků extrakt z kvasinek navíc, pivo se nesrazilo. Roli v tom hraje spojení proteinů a kvasinkové RNA.

O komunistické Číně se mluví jako o globálním tygrovi čisté energetiky. Zároveň ale dál staví uhelné elektrárny a vypouští nejvíc emisí ze všech zemí světa. „Dostat se k uhlíkové neutralitě nebo ke snížení dopadů klimatické změny bez Číny už úplně nejde,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus sinoložka a reportérka serveru iROZHLAS Jana Václavíková. „Čína technologicky dominuje,“ doplňuje sinolog analytik Asociace pro mezinárodní otázky Jan Svoboda.

Jak vypadá myší rozhodování? Jak obstály kmenové buňky myšího spermatu v kosmu? Debatují biologové Barbora Vošlajerová a Pavel Stopka, spoluúčinkuje hudebník a cestovatel Jan Burian. Moderuje Martina Mašková.

Australští vědci popsali, jak si obilky ovsa vyrábějí olej. Už vědí, které klíčové enzymy v nich tuto výrobu řídí. Mohlo by vést ke šlechtění odrůd s nižším obsahem oleje. Ten totiž komplikuje mletí a efektivitu zpracování ovesné mouky.

Nová obchodní éra je tady. Donald Trump naplnil své hrozby a zavedl reciproční cla na země, které podle něj mají nevyrovnanou obchodní bilanci se Spojenými státy. „On jedná právem silnějšího a jeho základním vyjednávacím nástrojem, mocenským nástrojem, jsou cla,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus ekonomka a bývalá česká zástupkyně u Světové banky Jana Matesová.