Vědec

Mikroorganismy ovlivňují lidské tělo, ale také životní prostředí. Obě oblasti ve svých výzkumech propojuje chemik a biotechnolog Petr Kaštánek, který se zabývá kožním mikrobiem i možným ozeleněním pouští. „Ukazuje se, že látky, které mohou chránit řasu, které si vytváří, aby byla chráněna, chrání také lidské buňky,“ přibližuje v pořadu Leonardo Plus.

V jeskyni Scarisoara v Rumunsku leží jeden z největších podzemních ledovců světa. Vědci z něj odebrali vzorky s bakteriemi starými 5000 let. Dokázaly odolat 10 moderním antibiotikům včetně těch, s jejichž pomocí léčíme tuberkulózu nebo močové infekce.

00:00 témata magazínu00:30 léčba pomocí inhalátorů04:00 rozhovor s Vladimírem Koblížkem07:30 zubní nanonit09:15 3D tisk mostu13:05 Rozhovor s Romanem Fojtíkem16:30 moderní léčba virových nemocí

Polární záře je dechberoucí podívaná, která vypadá jako kouzlo. Dlouho nikdo nevěděl, jak vzniká. Přišel na to až Kristian Birkeland. Vědec, kterého zajímaly i nadpřirozené jevy.

Českou společnost příroda zajímá. Když ale dojde na ochranu klimatu, mnohdy si nerozumíme a ztrácíme kontakt s krajinou. „Nežasneme nad zázraky přírody ani nad hvězdným nebem, které nevidíme,“ upozorňuje Yvonna Gaillyová, ekoložka a ředitelka Ekologického institutu Veronica. „Akce Motoristů vyvolávají protireakce. Vidím opravdu silnější zájem o klima,“ kontruje filmař a dokumentarista Prokop Pithart. S Gaillyovou se potkali v debatě Leonarda Plus na festivalu AFO Olomouc.

Antropologové z hebrejské univerzity v Jeruzalémě zkoumají jeskyni Tinšemet ve středním Izraeli. Tamní nový nález koster a technologií dokládá, že před 110 tisíci lety, ve středním paleolitu, tam žili pohromadě moderní lidé a neandrtálci. Předávali si navzájem způsob výroby kamenných nástrojů, strategie lovu a zřejmě i způsob, jak pohřbívali své mrtvé.

„Pořád můžeme něco na řepce změnit, aby třeba odolávala suchu. Přece jen víme, že klimatické změny se odehrávají a jsou čím dál častější,“ říká mladý vědec Pavel Kolodin ze Středoevropského technologického institutu (CEITEC). Jak se dají vylepšit nutriční vlastnosti řepky? Čím se liší editace genomu od šlechtění? A dají se v Brně ochutnat geneticky upravené potraviny? Poslechněte si rozhovor.

Přijmi mě tak, jak jsem. Romantická láska se ve filmech i knihách často vyobrazuje formou bezpodmínečného přijetí. „To po nás chce nejenom, že mě přijmeš takového, jaký jsem, ale přijmeš mě úplně se vším – s mým myšlením, postoji a nikdy nebudeš chtít, abych se změnil,“ přibližuje v Leonardu Plus párový terapeut a spisovatel Jan Vojtko. Takový model by ale měl fungovat mezi rodiči a dětmi, nikoli partnery, zdůrazňuje.

Sledování ptáků, focení motýlů, mapování hvězdné oblohy nebo analýza snímků galaxií či záznamů z fotopastí. I tak vypadá nabídka projektů Občanské vědy, do kterých se může zapojit kdokoliv. S Terezou Srnečkovou jsme probraly, jak amatérští vědci a vědkyně pomáhají skutečně velkým objevům.

Konzumentům severské stravy se prokazatelně často vyhýbají nádorové nebo kardiovaskulární nemoci. Tato strava přitom sází na známá pravidla – na omezení spotřeby masa a cukrů, zvýšení příjmu celozrnných nebo nízkotučných a celozrnných výrobků, zeleniny a ryb.

A bojí se v Česku cenzury? I o tom se mluvilo na akci, kde se čeští vědci vymezovali proti sílícím veřejným útokům na základy vědeckého poznání. - Osm z deseti Čechů zažilo nebo zažívá psychické potíže. Odbornou pomoc přitom vyhledá zhruba čtvrtina lidí. Proč a co dalšího vyplývá z nového průzkumu? - Jedním z nejméně prozkoumaných orgánů v lidském těle je klitoris. Vědci nyní poprvé v historii sestavili detailní 3D zobrazení nervových struktur tohoto ženského orgánu. Jaký význam to má v poznání ženské anatomie? A zeptáme se, jak chránit sysla obecného? Nový výzkum ukazuje, že o přežití jednoho z nejohroženějších savců české přírody rozhodují i detaily. Moderuje Renata Kropáčková.

Celá staletí se ví, že světlo pomáhá rostlinám růst. Při pokusech na hrachu ale vědci z Ósaky nově přišli na to, že světlo také podporuje soudržnost mezi pokožkou a vnitřními tkáněmi. Díky němu si rostlina svůj specifický tvar udržela lépe, než když ke světlu neměla přístup.

Pozvání přijal přední vědec, pedagog i popularizátor, jehož hlas jsme často slýchali zejména v dobách pandemie, Prof. Jan Konvalinka, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Co podle něj vypovídá o chemikovi, když neumí dobře vařit? Jak důležitá je pro vědce schopnost připustit si, že něco neví? A proč je dnes tak náročné být platným pedagogem?

Jak fungují lidé s touto vážnou poruchou srážlivosti krve? - Jak se natáčí dokument o šestici pozapomenutých dobrodruhů a cestovatelů, kteří pomáhali objevovat svět a na které svět zapomněl? - Bakterie ke svému množení potřebují specifický protein. Přišli na to brněnští vědci spolu s kolegy z USA. Jejich výzkum může do budoucna pomoci k vývoji nových antibiotik. - Na světě je nová zpráva vědců z celé planety o globálním stavu životního prostředí. Proč je sestavování podobných zpráv na mezinárodní úrovni v ohrožení? Moderuje Štěpánka Martanová.

Ovládnutí Arktidy a arktických vod láká Rusko, Spojené státy i Čínu. Strategický prostor je ideální pro podvodní plavby a zároveň je bohatý na plyn, ropu i vzácné kovy. „Rusko se na kontrole a ovládání Arktidy může podílet jedině, a to je můj názor, jako juniorní partner svého strategického spojence, totiž komunisticko-konfuciánské Číny,“ tvrdí v Leonardu Plus Petr Hlaváček, hlavní editor Forum 24. Budoucnost Arktidy s ním rozebírají také Michael Romancov a Martin Margold.

Každý rok putují noční oblohou miliony ptáků. Vědci našli způsob, jak je určovat i ve tmě. Využili přitom kombinaci několika metod včetně vysokorychlostní fotografie nebo termovize. Díky tomu se jim podařilo určit více migrujících druhů, než v minulosti. Při rozpoznávání ptáků v noci se totiž vědci obvykle orientují podle zvuku a radarů na počasí. Získaná data na ptáky, kteří právě vokalizují.

Profesor Tomáš Jungwirth patří mezi nejuznávanější české fyziky. Zabývá se spintronikou – podoborem mikroelektroniky, který může v budoucnu zásadně proměnit podobu výpočetní techniky a paměťových technologií. Jak se rodí špičkový vědec? Jak musí vědec pracovat, aby obstál i v mezinárodním kontextu? A proč musí věda fungovat jako velký kolektivní mozek?

Lidstvo hledá stopy života mimo planetu Zemi. Jednou z metod, jak je najít, je zkoumat aminokyseliny. Ne vždy ale jde o základní kameny živých těl. Nacházejí se třeba i na meteoritech.

Termiti se živí se buď dřevem, nebo hlínou a humusem. V malém střevě dokážou vyrábět jednoduché látky, které pak slouží dalším organismům. Kdyby neexistovali termiti, v tropech by se tak zastavil život. „Rostliny jsou závislé na odpadním materiálu termitů,“ upozorňuje entomolog Jan Šobotník. S kolegy se i proto podílel na mezinárodní studii, která zkoumala trávení u desítek různých druhů termitů.

Česko zná rozpočet pro letošní rok, který Sněmovna schválila se schodkem 310 miliard korun. Nejspornějším tématem emotivní debaty byly i výdaje na obranu. „Jde o to, jak se ten koláč rozdělí a jak dokážou jednotlivá ministerstva snížit své náklady na výdaje, které nejsou v téhle chvíli nezbytné,“ poukazuje v Leonardu Plus historička ekonomie Antonie Doležalová, která působí na Univerzitě Karlově a v Cambridge.

Říčky a potoky na Šumavě bývaly kdysi plné života. Jejich rovnováhu ovšem zhruba od poloviny minulého století rozvrátily kyselé deště. Následkem toho ze šumavských vrcholků vodní organismy včetně ryb dokonce zcela vymizely. Současný stav tamních toků už několik měsíců mapuje mezinárodní vědecký tým pod vedením hydrobiologa Petra Blabolila z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

Přišli na to brněnští vědci. - Dva měsíce u ledu téměř bez lidí tráví Marek Brož na České arktické výzkumné stanici. Jak se takové centrum pro výzkum obstarává? - Optické klamy pomáhají vědcům zjistit, jak různí lidé vidí svět svým zrakem. Jak se to dá využít při zkoumání mozku a vědomí? - A čeští vědci se podílejí na objasnění původu svědivé vyrážky, která je odolná vůči běžné léčbě. Teď se šíří Iránem. Jak chtějí odborníci zamezit tomu, aby se dostala i na starý kontinet? Moderuje Štěpánka Martanová.

Půlcentimetrové larvy hlubokomořských ryb s méně než milimetrovýma očima žijí v mělkém moři. I za soumraku nebo v zakalené vodě dobře vidí díky unikátním buňkám sítnice oka. „Využívají správný tvar tyčinek na sběr světla, ale k tomu používají speciální pigmenty jako v čípcích,“ popisuje hydrobiolog Adam Petrusek v pořadu Laboratoř Martiny Maškové.

Lední medvědi se dělí s ostatními obyvateli Arktidy až o 7 tisíc tun potravy ročně. Plyne to ze studie kanadských vědců. Množství potravy, které lední medvědi v Arktidě nechávají ležet během roku, odpovídá roční spotřebě masa ve stotisícovém českém městě.

Klimatická změna může vyvolat celosvětové nestability a promluvit tak do geopolitického řádu. Dokazuje to i jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa, který mluví o potřebě získat Grónsko. Odtávající led otevírá totiž mimo jiné i nové námořní cesty. „Řada zemí si pomalu, ale jistě začíná přiznávat, že ozbrojené síly budou v životních katastrofách sehrávat větší roli,“ poukazuje v Leonardu Plus vesmírný inženýr Jan Lukačevič.

Vakcíny proti covidu na bázi mRNA výrazně zvyšují dobu přežití u pacientů s nádory plic anebo nádory kůže v pokročilé fázi. Vědci z Floridské univerzity zjistili, že jejich podání stimuluje imunitní systém a tím přispívá k úspěšnosti onkologické léčby.

„Štěstí je muška jenom zlatá a my lidé máme tu unikátní schopnost ho hledat. A možná je to jedna z cest, na kterou člověk musí vyrazit vždycky sám,“ tvrdí autoři podcastu Brain We Are. Jiří Kryštof Jarmar spolu s Vojtěchem Hlaváčkem mluví o fenoménu, který zná každý, i když si to třeba nechce přiznat. Dopamin. Slovo, které zní skoro jako synonymum pro radost. Jenže právě tady prý děláme zásadní chybu, zaznívá v rozhovoru dvou biologů s Adélou Gondíkovou.

Vědci z univerzity v Cambridge vytvořili žebříček partnerské věrnosti mezi savci. Člověk je v něm na prvních příčkách, zatímco jeho příbuzní z řádu primátů na posledních. Zatímco dřívější výzkumy sázely hlavně na dlouhodobá pozorování zvířecích komunit, v tomto výzkumu šlo spíše o genetický výzkum sourozeneckých vazeb.

Prezident Petr Pavel přirovnal styl politiky Donalda Trumpa k „arabskému bazaru“. Může prý šokovat. Často ale vede k výsledkům. Je to případ Grónska? Poškodil spor o největší ostrov světa vztahy mezi Evropou a Spojenými státy? A jak silná je Evropská unie? Zeptáme se dvou europoslanců - Nikoly Bartůšek z Přísahy a Tomáše Zdechovského z KDU-ČSL.Číňan, kterého policie obvinila ze špionáže, fungoval v Česku jako novinář s akreditací Ministerstva zahraničí. Zpovídal i české a slovenské politiky. Zveřejnil to web Seznam Zprávy. Víc řekne redaktor Lukáš Valášek.Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Davosu ostře kritizoval Evropu: podle něj nejedná sama, ale čeká na rozhodnutí Spojených států. A evropské součástky se navíc nacházejí v ruských raketách. Nejen to probereme s diplomaty Vladimírem Votápkem a Cyrilem Svobodou.Posledním hostem bude profesor Jan Konvalinka, biochemik, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie. Slábne důvěra vůči vědcům? Proč vlivní politici zpochybňují jejich práci? Jak fakta odolávají výmyslům, které nabízejí sociální sítě?https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/226411000370122/

Co se o jejich účincích dozvěděli lékaři při návštěvě amazonského pralesa? Jak pomáhá pacientům, u nichž nezabírají klasické léky? Hosty pořadu jsou psychiatr Filip Tylš a režisér filmu Doktor na tripu, David Čálek. Moderuje Martina Mašková.

To všechno čeká české vědce na jižním ledovém kontinentu. Jak se připravují na cestu do Antarktidy? - Vědci z Katedry optiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci vyvinuli miniaturní optický senzor. S pomocí umělé inteligence dokáže přesně měřit polarizaci světla, a to i při práci s jednotlivými částicemi - fotony. - Sněhové vločky fascinovaly vědce už v 17. století a fascinují dodnes. Jaké mohou mít tvary a proč neexistují dvě úplně stejné? - Olomoučtí a ostravští vědci vyvinuli nový materiál, který by mohl výrazně zjednodušit a zlevnit výrobu peroxidu vodíku. Ten se běžně používá například pro dezinfekci, čištění vody nebo při výrobě papíru a textilu. Moderuje Lucie Vopálenská.

Novinky a aktuality ze světa vědy a techniky. Nenechte si utéct informace ze všech možných odvětví, které obohatí váš pohled na svět. Přinesou vám poznání i poučení.

Problém se závislostí se v Česku týká milionů lidí, ukazuje výroční zpráva. Každý pátý dospělý je denní kuřák a rizikově pije alkohol zhruba 1,5 milionu obyvatel. Objevují se ale i nové návykové látky a výjimkou není ani zneužívání léků. „Je to zhruba 1,1 milionu osob, které zneužívají nebo nadužívají léky mimo preskripci,“ upozorňuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus expert na závislosti, vedoucí Centra pro výzkum a prevenci užívání tabáku Adam Kulhánek.

Erich Hudec byl špičkovým německým vědcem s českými kořeny, který se věnoval přenosu informací na dálku. Díky němu se například uskutečnil první televizní přenos z olympiády v Berlíně. Ne každému ovšem byly jeho objevy po chuti. Začaly totiž hrát důležitou strategickou výhodu ve vojenském soupeření. Kvůli bezpečnosti se s rodinou několikrát stěhoval. Nejdřív z Německa do Čech, pak plánoval dostat rodinu i odsud.

Ve filmech je možné všechno, a tak nad schopnostmi jejich hrdinů občas zůstává rozum stát. Střílejí za roh, porušují gravitaci, ohýbají realitu podle potřeby scénáře a přitom zcela odporují fyzikálním zákonům. A to nejen zákonům mechaniky, jako jsou pohyb a síly, ale i zákonům akustiky, gravitace nebo třeba optiky.

První česká klimatická žaloba neuspěla. Naopak Mezinárodní soudní dvůr v Haagu letos vydal historické stanovisko, které nově definovalo povinnosti států chránit klima jako součást lidských práv. „I soudy se vyjádřily pro to, že takto závažný globální problém nemůže být ponechán, dá se říct, na libovůli států a jejich vlád,” poukazuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus právnička Hana Müllerová z Centra pro klimatické právo a udržitelnost Akademie věd České republiky.

Co potřebují ryby ve velkoměstě? Může nám znalost ryb pomoci s mikroplasty? Debatují bioložka Zuzana Musilová, odborník na životní prostředí Tomáš Cajthaml a student Matouš Kejval. Moderuje Martina Mašková.

Vědci upravili geny houby, která se řadí v Británii, USA nebo Číně řadí mezi běžně prodávané potraviny. Cílem bylo vyzkoušet ji jako udržitelnější stravu na bázi proteinů. Houba se stala stravitelnější a získala chuť masa.

Každý z nás má v sobě určitou míru zvědavosti, touhy poznávat a chuti objevovat. O vědcích, vynálezcích či cestovatelích napříč časem si budou povídat Martin Soukup a Martin Rychlík spolu se svým hostem, entomologem a vědcem Vojtěchem Novotným.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Vědci z Biotechnologického ústavu Akademie věd objasnili klíčový mechanismus, který umožňuje mimořádně rychlou regeneraci jater. Přišli na to, že játra při své obnově přetvářejí toxický amoniak na látku podporující růst. Jejich výzkum pokračuje ve vědeckém centru BIOCEV ve Vestci u Prahy dál. Teď vědce zajímá, jak se v játrech chovají jednotlivé buňky ve chvíli, kdy je ohrožuje nádorové bujení.