Vesmír

Tento týden byl na kosmonautické události hodně bohatý. Dočkali jsme se několika startů (Electron, Ceres-2, Kinetica-2 a samozřejmě i Falcon 9), na nebe se také vznesl nový suborbitální raketoplán od Virgin Galactic a na Starbase pracují na přípravě dalšího letu Super Heavy Starship, který by mohl proběhnout už v pátek 13. listopadu. V hlavním tématu se budeme tentokrát věnovat průletu obou sond ESCAPADE, které využily průlet kolem Země a vydaly se k Marsu. V dalších tématech nás čeká dokončená modernizace energetických zdrojů Mezinárodní kosmické stanice, konec mise Swift či odklad čínské lunární mise Chang’e-8. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Hledáte tento týden nějakou nebeskou událost? Podívejte se na náš kompletní sloupek Nebesa tento týden. 7. listopadu: Venuše se setkává s Měsícem, který vychází s hvězdami západního Lva krátce před půlnocí, jasný Jupiter a jeho Galileovy měsíce předvádějí show brzy ráno, lépe viditelné čím více na východ se nacházíte. Jupiter je jen asi 5° severozápadně Continue reading "Nebesa dnes v neděli 8. listopadu: Io a Callisto závodí přes Jupiter" Článek Nebesa dnes v neděli 8. listopadu: Io a Callisto závodí přes Jupiter se poprvé objevil v časopise Astronomy Magazine.

Slzy ve vesmíru vznikají normálně. Bez gravitace ale nemají kudy stékat, a tak se na oku shromažďují do kapky, která roste.

Oblohu nad Českem už brzy protnou jedny z nejrychlejších meteorů vůbec. Leonidy vstupují do zemské atmosféry rychlostí přes 250 tisíc kilometrů za hodinu a často za sebou zanechávají jasné světelné...

Ozonová díra nad Antarktidou je největší za posledních deset let. Podle amerických agentur NASA a NOAA její růst podpořil mimořádně silný polární vír. Navzdory tomu se ozonová vrstva dál obnovuje. Pomáhá tomu omezení látek, které ji poškozují.

Umělá inteligence by mohla astronautům na Mezinárodní vesmírné stanici pomáhat odhalovat technické problémy dříve, než způsobí vážnější poruchy.

Galaxie představují kompaktní hvězdné ostrovy. Přesto některé stálice svůj domov nedobrovolně opustily a zamířily vstříc nehostinnému kosmickému prostoru.

Kontroverzní kosmologický model, podle něhož je vesmír starý 26,7 miliardy let a ke svému vysvětlení nepotřebuje temnou hmotu ani temnou energii, úspěšně prošel několika významnými testy. Tým University of Ottawa ověřil jeho předpovědi na řadě astronomických pozorování. Model rovněž nabízí možné vysvětlení existence překvapivě vyspělých galaxií v raném vesmíru.

Americká sonda Voyager 1 se blíží k dalšímu historickému milníku. Jako první lidský výtvor se dostane do vzdálenosti jednoho světelného dne od Země.

Dne 7. listopadu 1996 NASA vypustila svou misi Mars Global Surveyor, první misi na Mars po 20 letech. Zde je důvod, proč to bylo důležité.

Existují mimozemské civilizace, nebo jsme ve vesmíru skutečně sami? Adam Frank přináší v Malé knize o mimozemšťanech střízlivý vědecký pohled na UFO, hledání života i oblíbené konspirační teorie.

Vývoj mise NASA Near-Earth Object (NEO) Surveyor pokračuje a největší součást kosmické sondy se postupně blíží podobě, v jaké odstartuje. Týmy nedávno dokončily instalaci solárních panelů na sluneční štít sondy, což je konstrukce navržená především k odstínění slunečního záření. Štít bude udržovat infračervený vesmírný dalekohled v chladu během vyhledávání blízkozemních asteroidů a komet a zároveň bude sondě dodávat elektrickou energii.

NASA žádá veřejnost, aby poslala svá jména na Titan v rámci ambiciózní mise, která má za cíl prozkoumat Saturnův měsíc pomocí létajícího plavidla v roce 2034, pokud vše půjde podle plánu.

Kolem naší planety právě krouží drobný asteroid velikosti ledničky. Vědci ho nejprve považovali za vesmírný odpad, ale nakonec potvrdili, že jde o těleso přírodního původu.

Od prvních kroků na Měsíci až po průzkum vzdálených planet - lidstvo ušlo v dobývání vesmíru ohromnou cestu. Jak dobře znáte klíčové momenty a technologie, které to umožnily?

Administrátor NASA Jared Isaacman během potvrzovacího slyšení 3. prosince 2025. V říjnu 2026 si Isaacman sedl se Space.com, aby prodiskutoval budoucnost vesmírné agentury.

00:00 témata Magazínu Experiment00:38 poletí ježek v kleci do vesmíru?02:52 výcvik astronauta Aleše Svobody06:39 rozhovor s belgickým astronautem Frankem de Winne10:16 inovace v kosmickém průmyslu14:11 české vesmírné start-upy18:18 ovládání družic na dálku

Hledáte tento týden nějakou nebeskou událost? Podívejte se na náš kompletní sloupek Nebesa tento týden. 6. listopadu: Chyťte Severoamerickou mlhovinu. Venuše už je připravena upoutat pozornost nad východním obzorem před východem slunce. Dnes ráno prochází Měsíc 1,1° přímo na jih od sesterské planety Země v 7:00 EST. Snadno můžete chytit dvojici... Pokračování "Nebesa dnes v sobotu 7. listopadu: Venuše se setkává s Měsícem" Článek Nebesa dnes v sobotu 7. listopadu: Venuše se setkává s Měsícem se poprvé objevil na webu Astronomy Magazine.

Mars se dlouho považoval za geologicky mrtvou planetu, jejíž sopky vyhasly před dávnými věky.

Společnost SpaceX dnes večer (6. listopadu) z Kalifornie vypustila utajenou misi pro americké vesmírné síly. Jednalo se o 125. start této společnosti v roce 2026.

Černé díry dlouho existovaly pouze v matematických modelech. Dnes už astronomové dokážou jejich přítomnost doložit několika nezávislými způsoby a zkoumat i objekty ukryté v srdcích vzdálených galaxií.

Dnes je to přesně 30 let od startu americké planetární sondy Mars Global Surveyor. Jejím hlavním cílem bylo komplexní mapování povrchu Marsu a studium jeho atmosféry, topografie, mineralogického složení a magnetického pole. Sonda odstartovala 7. listopadu 1996 na raketě Delta II z rampy LC-17A na floridském mysu Canaveral a na oběžné dráze Marsu pracovala přibližně devět let, přestože svou primární misi dokončila už v roce 2001. Data nasbíraná sondou pomohla například při výběru přistávací oblasti roverů Spirit i Opportunity a sonda samotná později zajišťovala retranslaci dat pro komunikaci s oběma vozítky.

Zvláštní rýhy na asteroidu Didymos mohou být pozůstatkem historického nárazu asteroidu od NASA.

Galaxie Andromeda je jednou z nejvzdálenějších věcí, které můžete vidět pouhým okem. Těžké není ji najít. Těžké je uvěřit, že ten slabý flek je opravdu další galaxie.

V zítřejších brzkých ranních hodinách by nás měl čekat start Falconu 9 ze startovní rampy SLC-4E na Vandenbergově letecké základně v Kalifornii. USSF-432 je další z mnoha misí pro Vesmírné síly Spojených států, což znamená, že jak je již dobrým zvykem, nemáme oficiálně potvrzeno, jaký náklad se pod aerodynamickým krytem nachází. S největší pravděpodobností by se mělo jednat o další várku družic Starshield, které vyvíjí a vyrábí samotná SpaceX, přičemž vychází z klasických Starlinků.

Evropská sonda Hera pořídila první kvalitnější fotografii planetky Didymos! Je to ta stejná planetka, do jejíhož měsíčku Dimorphos v roce 2022 narazila americká sonda DART! Hera se nyní k soustavě těchto dvou těles blíží, aby prozkoumala následky této srážky. Nejnovější snímky pak ukazují první kvalitnější fotografie, které zde Hera pořídila.

Co volby v USA znamenají pro vesmírnou politiku a vědu NASA, hlasování o nejúžasnějších vesmírných snímcích a aktualizace obhajoby Společnosti.

Na raketu New Glenn se od jarní monumentální exploze tak trochu zapomnělo, Blue Origin se proto zkraje listopadu připomněl a představil její třetí stupeň GS3. Jen připomeneme, že New Glenn byl doposud.

Kosmická loď Hera Evropské vesmírné agentury se poprvé přiblížila k binárnímu asteroidu Didymos, prvnímu vesmírnému kameni, do kterého lidstvo „udeřilo“.

Start mise Artemis 2 s posádkou, kterou má NASA namířenou na Měsíc, způsobil tři sady vln v horní atmosféře Země.

Na Slunci se otevřela obrovská koronální díra, která vypouští proud vysokorychlostního slunečního větru, jenž by mohl 6. až 8. listopadu vyvolat působivé polární záře.

NASA bude tento víkend na Floridě na Space Coast pořádat leteckou show a letecký veletrh, který je první svého druhu – událost, která nese stejné jméno jako jeden z Homerových Simpsonových aliasů.

Zatímco jsme na noční obloze pozorovali jediný Měsíc, Země už měla dalšího společníka. Připojil se k ní na jaře, ale astronomové si jeho přítomnosti všimli až v srpnu. A ani tehdy nedokázali hned...

Kanadská vláda vybrala bývalého hlavního ekonoma NASA do čela kanadské kosmické agentury, která se musí vypořádat se změnami v plánech NASA na průzkum vesmíru.

Mars možná není tak geologicky neaktivní, jak se dlouho předpokládalo. Evropská vesmírná sonda zachytila nad jednou z největších sopek rudé planety neobvyklé koncentrace plynu, který na Zemi běžně uniká při sopečné činnosti. Nová studie naznačuje, že hluboko pod marťanským povrchem se stále může nacházet horké magma.

Kámen nalezený v saharské poušti se vytvořil před více než 4,1 miliardami let, což z něj činí jeden z nejstarších nalezených marsovských meteoritů. Prastarý vesmírný kámen poskytuje vzácný pohled na formování rané marsovské kůry a její možné interakce s vodou.

V listopadovém vydání časopisu Vesmír vyšel článek kolektivu autorů Oddělení ultrazvukových metod s názvem Tomografie s atomární sondou. P. Stoklasová,...

Cestovat lze kamkoliv. Třeba jen do nejbližšího okolí vašeho domova, abyste to zpátky neměli moc daleko, nebo trochu dál až někam do Karibiku, abyste si užili tajemnou exotiku. No a pak tu máme cestovatele, kterým je Země malá a kteří by se chtěli dostat někam ještě dál. Mám na mysli planetu Mars, jejíž navštívení má lidstvo v hledáčku svého zájmu. Možná si myslíte, že šťastní to lidé, kterým by se poštěstilo na Rudou planetu vstoupit. To sice ano, ale na druhou stranu by taková mise byla spojena s vážnými zdravotními riziky.

Uvědomili jste si někdy, že od určitého data v minulosti se už nikdy nestalo, že by se lidská populace nacházela výhradně na naší planetě? Poutavý pohled do historie kosmonautiky ukazuje moment, kdy start lodě Sojuz natrvalo odstartoval nepřetržitou přítomnost člověka v kosmu.

Sonda Voyager 1 se chystá překonat hranici, které dosud žádný lidský výtvor nedosáhl. NASA přitom nedávno na 48 hodin ztratila její signál a musí řešit ubývající energii. Po téměř 50 letech ve vesmíru tak nejslavnější průzkumník stále překvapuje.

Pátek 6. listopaduUbývající Měsíc nám zanechává perfektní oblohu pro pozorování hlubokého vesmíru. Začněme tento týden jasnou planetární mlhovinou v souhvězdí Vodnáře: NGC 7293, běžně známou jako mlhovina Helix. Navzdory jejímu působivému magnitudu 7,3 je mlhovina Helix výzvou: je široká 13 stop, což rozprostírá její světlo po... Pokračování textu „Obloha tento týden od 6. do 13. listopadu: Venuše v centru pozornosti“ Poprvé se objevilo v časopise Astronomy Magazine.

Mysleli jste si, že ledové a prachové prstence mají ve sluneční soustavě jen obří planety jako Saturn? Vesmírný dalekohled JWST odhalil překvapivé změny u malého asteroidu Chariklo. Zjistěte, jak se tento unikátní vesmírný úkaz u menších těles vyvíjí!

Česká průmyslově-technologická skupina Czechoslovak Group (CSG) dále posiluje svou investici do kanadské společnosti MDA Space, v níž od října vlastní 9,5% podíl. Prostřednictvím společnosti CSG Space uzavřela 3. listopadu finanční dohodu, která jí umožní vydělat na případném růstu hodnoty MDA Space bez přímého nákupu dalších akcií.

Mars má mnoho záhad. Některé se daří s úspěchem vysvětlit a další zůstávají. Dlouhá léta byl záhadou jev mraků táhnoucích se ze sopečné oblasti Tharsis. Nacházejí se zde tři velké sopky a u nejjižnější z nich, Arsia Mons, se z vrcholu někdy po větru snášejí velmi dlouhé mraky. Arsia Mons je jediné místo v oblasti okolo rovníku, kde lze takové mraky vidět.

Astronomové objevili v zaprášených zákoutích Mléčné dráhy hvězdokupu, jejíž stáří dosahuje přibližně 13,4 miliardy let. Patří tak k nejstarším známým hvězdokupám vůbec.

Fyzici rádi dělají ďáblovy advokáty a vystavují testům zažité fyzikální teorie a zákony. Mimo jiné se ptají, jestli platí fyzikální zákony všude ve vesmíru stejným způsobem. Mezinárodní tým experimentu KM3NeT nedávno hledal možné odchylky od Lorentzovy invariance, jednoho ze základních principů Einsteinovy teorie relativity.

Prostějov se připravuje na rozsáhlou proměnu své hvězdárny. Současnou budovu nahradí moderní astronomické centrum s planetáriem, observatoří a vzdělávacím zázemím pro stovky návštěvníků.

Blue Origin vyvinula třetí stupeň pro svou raketu New Glenn, který má podle ní učinit nosič ještě flexibilnějším a schopnějším. Společnost také postavila nový motor, který nazvala Northstar.

Dne 5. listopadu 2002 prolétla stará sonda NASA Galileo kolem malého měsíce Amalthea a učinila překvapivý objev. Zde je důvod, proč to bylo důležité.

Astronomové využili jev zvaný gravitační čočkování. Když světlo vzdáleného kvasaru – mimořádně

Sonda NASA Voyager 1 je opět v kontaktu poté, co se 49 let stará sonda minulý měsíc na krátkou dobu odmlčela během své mise v mezihvězdném prostoru.

Ranní Slunce vrhá mlhavé světlo na Marsu na horu Mount Sharp a osvětluje vzdálené skalní útvary tvarované větrem, známé jako yardangy. Tato scéna je výřezem z šestidílné panoramatické fotografie pořízené kamerou Mastcam na roveru Curiosity NASA v 8:30 místního času 11. srpna 2026, což je 4982. sol (marsovský den) mise. Mount Sharp, oficiálně Aeolis Mons, je centrální hora v kráteru Gale, kde Curiosity přistál v srpnu 2012. Continue reading „Curiosity zachycuje marsovský úsvit“ The post Curiosity zachycuje marsovský úsvit appeared first on Astronomy Magazine.

Blue Origin odložila návrat rakety New Glenn do provozu na leden 2027, uvedl generální ředitel Dave Limp pro zaměstnance, jak informuje Bloomberg. Raketa je od května uzemněna, protože při svém jediném startu explodovala, což zpozdilo satelity Amazon Leo a plány NASA na Měsíc. Blue Origin odložila návrat své rakety New Glenn do provozu na […] Příběh pokračuje na The Next Web

Kanadský astronaut Joshua Kutryk pózuje na fotografii během výstupu do volného prostoru 29. října 2026.

Astronomové vyvinuli metodu, která dokáže v datech Webbova vesmírného teleskopu odhalit planety skryté v záři jejich mateřských hvězd. Nový algoritmus využívající strojové učení dosáhl při testech až patnáctkrát vyšší citlivosti než dosavadní postupy. Vědcům se díky němu podařilo zachytit známou exoplanetu, která byla při předchozím zpracování snímků prakticky neviditelná.

Ruské kosmické firmy představují nové radarové družice jako vlastní technologický úspěch. Jenže když nezávislý výzkumník porovnal jejich technické parametry, narazil na podivnou shodu s čínskými kosmickými aparáty. U jednoho projektu dokonce výrobce po zveřejnění zjištění odstranil z dokumentace údaje, které umožňovaly identifikovat jeho původ.

Čína si naplánovala, že na Měsíci přistane s astronauty „před rokem 2030“, což je milník, kterého chce NASA dosáhnout v roce 2028.