Vesmír

V létě 2025 se NASA navenek tvářila, že program lunární orbitální kosmické stanice Gateway neexistuje. V posledních měsících vzala agentura program na milost. V prosinci zveřejnila několik starších fotografií solárních panelů ROSA a tří elektrických trysek AEPS pro energetický a pohonný modul PPE. Toto období jsme dosud pokrývali fotografiemi přímo od dodavatelů. Mezitím však práce postoupily vpřed. Tři dny před tím, než vyšel minulý díl, byla i poslední, třetí letová tryska AEPS pro elektrický pohonný systém modulu PPE dodána k instalaci. Jedna z nově zveřejněných fotografií však stojí za zmínku. Je sice z konce září, ale ukazuje zadní stranu modulu PPE, na kterou budou trysky instalovány.

V tak krátkém lidském měřítku, jako jsou naše narozeninové kalendáře, snadno zapomeneme, že existují světy, pro které se rok (doba potřebná k oběhu kolem Slunce) měří na staletí, nikoli na dny nebo měsíce. Pluto, slavná trpasličí planeta na okraji sluneční soustavy, je jedním z nich: byla objevena v roce 1930, ale svůj první plný oběh od svého objevu dokončí až v roce 2178.

Když se připravujeme na mise mimo oběžnou dráhu Země, zůstává před námi jeden zásadní problém: udržet astronauty zdravé v mikrogravitaci. Bez každodenního cvičení se jejich svaly, kosti a kardiovaskulární systém oslabují, což by mohlo ovlivnit úspěch mise a bezpečnost astronautů, zvláště v destinacích jako je Měsíc nebo Mars, kde bude posádka muset fungovat autonomně ihned po přistání.

Studie vědců z Jet Propulsion Laboratory loni ukázala, že Slunce nemíří k očekávanému útlumu, ale naopak zvyšuje svou aktivitu. Začátek roku 2026 je toho důkazem. Díky vyšší aktivitě vyslalo Slunce mrak plazmatu směrem k Zemi.

V průběhu let pozorovaly prolétající vesmírné lodě záhadné povětrnostní vzorce na pólech Jupiteru a Saturnu. Obě planety hostí velmi odlišné typy polárních vírů, což jsou obrovské atmosférické víry, které rotují nad polární oblastí planety. Na Saturnu se zdá, že jeden masivní polární vír zakrývá severní pól v podivuhodném šestiúhelníkovém tvaru, zatímco na Jupiteru je centrální polární vír obklopen osmi menšími víry, podobně jako pánev s vířícími skořicovými rohlíčky.

Ohromně, dokážeme identifikovat molekuly přítomné v atmosférách exoplanet.

Evakuace vyvolává otázku, která stojí za prozkoumání: jak si astronauti udržují zdraví ve vesmíru a proč je tato předčasná evakuace tak neobvyklá?

Vnitřní koróna Slunce, nejteplejší část atmosféry naší hvězdy, se jeví jako slabě žlutá na časosběrném snímku zhotoveném z obrázků pořízených koronografem ASPIICS na palubě Proba-3.

Spolu s bonusovými cíli pro pozorování hvězd!

Evropská kosmická agentura má za sebou další důležitý krok na cestě k misi Plato. Kosmická sonda určená k hledání planet podobných Zemi úspěšně prošla první sadou zkoušek, které mají ověřit její připravenost na start. Inženýři ji při nich doslova protřepali, aby nasimulovali silné rázy a vibrace, kterým bude čelit během vzletu. Takzvané vibrační testy probíhají ve třech fázích. […]

Ačkoliv tento strašidelný snímek NASA Hubbleova vesmírného teleskopu může vypadat přízračně, je ve skutečnosti plný nového života. Lupus 3 je hvězdotvorný oblak vzdálený asi 500 světelných let v souhvězdí Štíra.

"Je to jako sledovat, jak po érách klidu vybuchne kosmická sopka – až na to, že tato je tak velká, že dokáže vytesat struktury, které se táhnou téměř milion světelných let vesmírem."

Čínští výzkumníci dokončili kompletní simulaci od začátku do konce pozorovacích systémů Teleskopu čínské vesmírné stanice a poskytli tak náhled na to, jak bude tento výkonný teleskop zkoumat vesmír.

Poprvé po 25 letech nepřetržitého provozu s posádkou byl astronaut z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) evakuován ze zdravotních důvodů. Mise Crew-11 skončila, když kapsle SpaceX Dragon dopravila čtyři astronauty z Crew-11 zpět na Zemi po zdravotní příhodě, ke které došlo začátkem ledna 2026.

Další mise Ameriky na Měsíc se uskuteční už za pár týdnů.

Návratová kapsle kosmické lodi Šen-čou 20 (Božská loď), která byla zřejmě zasažena úlomkem kosmické tříště, v pondělí bezpečně přistála zpět na Zemi. Pozemní pátrací týmy plavidlo bez posádky lokalizovaly a vyzvedly, čímž se podle tamních médií první čínská nouzová vesmírná mise úspěšně završila. Vyzvednutí komplikovaly mrazivé teploty a silný vítr. Videozáběry zprostředkovala agentura Reuters.

Pomocí Einsteinovy sondy (EP) čínští a němečtí astronomové pozorovali blízkou galaktickou kupu známou jako Abell 3571. Výsledky pozorovací kampaně, které byly 8. ledna zveřejněny na serveru arXiv pre-print, poskytují hlubší vhled do rentgenových vlastností a struktury této kupy.

Starobylé pobřežní rysy naznačují, že voda na Marsu kdysi tvořila obrovský oceán.

S 12 lety, které měly za cíl vyladit postupy NASA pro lety do vesmíru, byl program Gemini následovníkem projektu Mercury a byl nezbytným předchůdcem programu Apollo. Zatímco program Mercury dokázal, že USA dokáží dostat lidi do vesmíru, Gemini byl mostem k udržení lidí ve vesmíru po dobu několika dní – nutnost, pokud lidé chtějí Continue reading "19. ledna 1965: Gemini 2 startuje" Článek 19. ledna 1965: Gemini 2 startuje se poprvé objevil v časopise Astronomy Magazine.

Kdo vytvořil dnešní oficiální obrysy 88 souhvězdí a proč obsahují tolik zubatých čar?Caitlin McAlisterCottonwood, Arizona Pokud se podíváte na jakýkoli hvězdný atlas vydaný před rokem 1930, uvidíte, co vypadá jako náhodné čáry definující souhvězdí. Před tímto datem nebyly hranice souhvězdí formalizovány. Moderní astronomie stále používá Přečtěte si „Kdo vytvořil dnešní souhvězdí a proč vypadají tak, jak vypadají?“ Post „Kdo vytvořil dnešní souhvězdí a proč vypadají tak, jak vypadají?“ se poprvé objevil v časopise Astronomy Magazine.

Kolem Země obíhají miliony kusů kosmického odpadu. Stačí jediná srážka a může se spustit řetězová reakce, která nám uzavře přístup do vesmíru na desítky let. Čas jednat se krátí.

„Místo Webbova teleskopu o průměru 6,5 metru je to, jako bychom tuto oblast pozorovali vesmírným teleskopem o průměru 13 metrů.“

Astronomům se podařilo zachytit mimořádně krátký, ale o to cennější signál z hluboké minulosti vesmíru. Desetisekundový záblesk gama záření k nám dorazil z explodující supernovy, zrozené v době, kdy vesmír stál teprve na samém počátku své existence. V této epoše se formovaly první hvězdy a galaxie, přičemž kosmické prostředí bylo ještě velmi mladé a nehostinné.

Upozornění na polární záři! Obrovská sluneční bouře by mohla mít dopad a spustit působivou polární záři.

Vesmírný systém, který měl sloužit desítky let, investice ve výši více než 2 000 milionů eur a dvě družice určené k zajištění bezpečné komunikace pro ozbrojené síly mohou být ohroženy milimetrovým nárazem ve vzdálenosti desítek tisíc kilometrů od Země. Právě to se stalo družici SpainSat NG II, jednomu ze dvou ústředních bodů programu SpainSat NG. Po několika dnech minimálních informací jsme se konečně dočkali odpovědi na jeho osud. Víme, co se stalo a jaké rozhodnutí bylo přijato, i když tato epizoda stále nechává otevřené příslušné otázky.

„Jedna věc byla jasná jako cokoliv jiného, a to tento dříve neznámý ‚pruh‘ ionizovaných atomů železa uprostřed známého a ikonického prstence.“

Mars dnes působí jako nehostinná planeta, ale před miliardami let mohl vypadat úplně jinak – a v mnohém připomínat Zemi. Vědci na jeho povrchu objevili struktury, které nápadně připomínají říční delty. Podle nich jde o důkaz oceánu, který se před zhruba třemi miliardami let rozprostíral přes severní polokouli planety. Objev také naznačuje, že tam kdysi mohly existovat podmínky příznivé pro život.

Česká značka Bomma na veletrhu Maison&Objet představila svou první přenosnou lampu. Ollo od Václava Mlynáře propojuje světlo a sklo do solitérního objektu bez kabelů – malého vesmíru, který si můžete vzít kamkoliv.

Hledáte tento týden nějakou nebeskou událost? Podívejte se na náš kompletní sloupek Nebesa tento týden. 18. ledna: Dnes ulovíme Karolíninu růži Dnes navštívíme klasiku: první objekt na Messierově seznamu, Krabí mlhovinu (M1). Nachází se v Býku a je to dobře známý pozůstatek supernovy, který je pro pozorování v lednovém večerním nebi perfektně umístěn. Kolem 21. hodiny, V-tvar Pokračování v „Nebesa dnes v pondělí 19. ledna: Kde Messier začal: M1“ Článek Nebesa dnes v pondělí 19. ledna: Kde Messier začal: M1 se poprvé objevil v časopise Astronomy Magazine.

Přesun lunární rakety Artemis II na startovací rampu byl sám o sobě inženýrským zázrakem. Podívejte se, jak NASA zvládla přepravit více než pět milionů kilogramů pomocí nejtěžšího samohybného vozidla na světě.

Už vás omrzely dovolené u moře a na horách? Možná je načase, abyste byli ve svých plánech mnohem odvážnější, tedy pokud máte dostatek peněz na bankovním kontě.

Tichý oceán byl svědkem události, jaká za 25 let nepřetržité lidské přítomnosti na Mezinárodní kosmické stanici nebyla nikdy předtím viděna: přistání z medicinských důvodů nouzově evakuované čtveřice astronautů.

Reálný experiment ukazuje, že přenos solární energie ze vzduchu je proveditelný, a přibližuje model nepřetržitého dodávání elektřiny, i když na Zemi není Slunce.

Raketa Space Launch System (SLS) americké NASA a kosmická loď Orion dorazily v sobotu na startovací rampu 39B v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě po 4 mílích dlouhé a 12 hodin trvající cestě z budovy Vehicle Assembly Building. Raketa se připravuje na misi Artemis II, která má vynést tři Američany a jednoho Kanaďana na cestu kolem […] Tento příspěvek se původně objevil na Digital Trends.

Astronomové studovali galaxii z mladého vesmíru, ve které se překvapivě brzy přestaly rodit nové hvězdy. Pozorování vesmírného teleskopu Jamese Webba a radioteleskopu ALMA nyní odhalilo nenápadný, ale účinný mechanismus konce hvězdotvorby.

Raketa SpaceX Falcon 9 nesoucí 29 satelitů Starlink odstartovala z Cape Canaveral Space Force Station na Floridě v neděli 18. ledna 2026.

V nitru masivní rádiové galaxie J1007+3540 hltá hmotu supermasivní černá díra, která odpaluje výtrysky do vzdálenosti téměř 1 milionu světelných let. Jak je ale vidět, nefunguje na plný výkon nonstop. Je to krásný příklad epizodického aktivního galaktického jádra, které se v tomto případě zapnulo po 100 milionů let dlouhé přestávce.

Společnost SpaceX bude pokračovat v rozšiřování své internetové sítě Starlink vypuštěním 29 nových satelitů. Start z Cape Canaveral na Floridě je naplánován na 17:06:10 EST (22:06:10 UTC) v neděli.

Každý rok Země na své oběžné dráze dosáhne bodu, kdy je nejblíže Slunci - tento okamžik astronomové označují jako perihelium. Intuitivně by se mohlo zdát, že právě tehdy by mělo být na Zemi nejtepleji. Skutečnost je ale překvapivě jiná. Jaký vliv má perihelium na počasí a proč naše roční období řídí úplně jiný mechanismus?

Ve vesmíru se mozek doslova pohybuje uvnitř lebky. Nová studie NASA a evropských vědců ukazuje, že mikrogravitace mění jeho tvar i polohu – a některé změny přetrvávají i po návratu na Zemi.

NASA akceleruje své snažení při pátrání po stopách života napříč vesmírem. Nyní nařídila firmám, aby začaly vyvíjet technologie, které jí v tom pomohou, s využitím konceptu kosmického teleskop HWO (Habitable Worlds Observatory). Celkem bylo vybráno sedm firem, se kterýmibyly uzavřeny dohody na tři roky s fixními platbami. Jejich úkolem je prozkoumat inženýrské výzvy, které je potřeba vyřešit, aby bylo možné sestrojit jeden z nejvýkonnějších teleskopů v historii NASA. Mezi zmíněnými firmami najdeme: Astroscale, BAE Systems Space and Mission Systems, Busek, L3Harris, Lockheed Martin, Northrop Grumman a Zecoat.

Dne 18. ledna 2004 sonda Mars Express Evropské vesmírné agentury úspěšně zmapovala jižní pól Marsu a jako první odhalila přítomnost vodního ledu a suchého ledu. Sonda Mars Express, která byla vypuštěna 2. června 2003, dorazila k Rudé planetě 25. prosince téhož roku, aby zahájila svou misi. Pokračování textu „18. ledna 2004: Mars Express mapuje jižní pól Rudé planety“ Článek 18. ledna 2004: Mars Express mapuje jižní pól Rudé planety se poprvé objevil v časopise Astronomy Magazine.

V sobotu NASA vyvezla svůj mohutný raketový systém SLS a kosmickou loď Orion, čímž začala s přípravami na svou první misi s posádkou na Měsíc za více než 50 let.

Když 18. ledna zmizí měsíc z dohledu, stanou se jasný Jupiter a Saturn výraznými objekty na lednové noční obloze.

Tento týden to byl kosmonautický nášup s dvojitým přidáním. Dočkali jsme se hned tří neúspěšných startů, úspěšného návratu předčasně ukončené mise Crew-11 anebo převozu rakety SLS na rampu. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník bude soustředit na plány NASA a amerického ministerstva energetiky ohledně nukleárních reaktorů na Měsíci. V dalších tématech přidáme ještě přípravu lunárního modulu Blue Ghost Mk1. Přeji vám dobé čtení a pěknou neděli.

Mikrogravitace mění tvar mozku a posouvá, natahuje a stlačuje ho v lebce. To má zásadní vliv na motorické funkce astronautů po návratu na Zemi.

Na Marsu neplatí stejný čas jako na Zemi – a není to metafora. Kvůli rozdílné gravitaci a relativistickým efektům tam čas plyne jinak, což ovlivňuje řízení misí i plány na budoucí kolonii. Vědci teď čelí nové výzvě: jak přesně měřit „marťanský čas“.

Hledáte tento týden nějakou nebeskou událost? Podívejte se na naši kompletní rubriku Nebeská událost tohoto týdne. 17. ledna: Titan se nachází poblíž Saturnu Nov nastává v 14:52 východního standardního času, takže naše nebe bude tmavé a bude ideální příležitost pro pozorování hlubokého vesmíru. Dnes je naším cílem otevřená hvězdokupa NGC 7789. Je také nazývána Karolínina růže. Pokračování textu „Nebeská událost v neděli 18. ledna: Zachyťte Karolíninu růži“ Tento příspěvek se poprvé objevil v časopise Astronomy Magazine.

Astronomové zachytili desetisekundový signál z jednoho z nejvzdálenějších koutů vesmíru. Pochází z explodující supernovy, jež vznikla ve chvíli, kdy byl vesmír starý pouhých 730 milionů let.

Vesmír nám připomíná, že je propojenější, než se může na první pohled zdát. Podle článku serveru Earth vědci objevili mezihvězdnou kometu označenou jako 3I/ATLAS, která při své cestě galaxií nese vodu. Jde o teprve třetí známý objekt tohoto druhu, který k nám přiletěl z jiného hvězdného systému, a zároveň o první, u něhož se podařilo vodu jasně prokázat.

Na první pohled je to jen kouřový kroužek v hlubinách vesmíru – prstencová mlhovina, poslední výdech umírající hvězdy. Generace astronomů ji zkoumaly, obdivovaly a pokládaly za známou veličinu. Jenže teď se ukazuje, že pod jejím povrchem číhá něco zcela nečekaného: masivní železná tyč, která ji protíná jako skrytý nosník. Až do letošního roku si jí nikdo nevšiml.

Celosvětová databáze pojmenovaných meteoritů v současnosti zahrnuje přes sedmdesát sedm tisíc položek. Jen u několika desítek z nich ovšem přesně víme, po jaké dráze se na Zemi dostaly. A těmto výjimečným případům se říká meteority s rodokmenem.

Poprvé v historii musela být z Mezinárodní vesmírné stanice evakuována část posádky kvůli zdravotním potížím. NASA nezveřejnila podrobnosti, ale zdůraznila, že šlo o preventivní krok – astronauti přistáli v pořádku a ve stabilním stavu.

Raketa, která má vynést astronauty Artemis 2 na oběžnou dráhu Měsíce, se přesouvá na startovací rampu pro svou historickou misi, která by mohla odstartovat za pouhých několik týdnů.

Jedním z důležitých pilířů evropské kosmonautiky, které zajišťují starému Kontinentu samostatný přístup do kosmického prostoru, patří rakety z rodiny Vega. Momentálně se používá verze Vega-C, ale už za pár let má mít premiéru Vega-E. Na jejím třetím stupni najdeme raketový motor M10, jehož součástí budou také ventily vyráběné v brněnské firmě Frentech Aerospace. Věděli jste, že se v Brně […]

Stačí, aby NASA oznámila, že kolem Země proletí asteroid velikosti autobusu, a internet se na pár dní promění v digitální kryt civilní obrany. Titulky křičí, sociální sítě panikaří a v diskusích se znovu objevuje úděl dinosaurů jako připomínka, že vesmír už jednou položil Zemí skoro na lopatky.

Objekt, který se později stal známým jako Velká lednová kometa z roku 1910 a Denní kometa, byl poprvé spatřen 12. ledna na jižní polokouli. Není jasné, kdo ji přesně objevil, ale některé noviny v té době poukazovaly na pozorovatele v Jižní Africe. 17. ledna 1910 kometa dosáhla perihélia – svého Continue reading „17. ledna 1910: Velká kometa dosahuje perihélia“ Článek Jan. 17, 1910: The Great Comet reaches perihelion se poprvé objevil v časopise Astronomy Magazine.

Astronomové obsluhující Hubbleův teleskop narazili na extrémně podivný objekt, jaký dosud nikdy neviděli – kosmickou formaci bez jediné hvězdy.