Dne 13. a 14. března 2026 byly z kalifornské Vandenbergovy letecké základny a Floridské vesmírné stanice Cape Canaveral vypuštěny dvě rakety Falcon 9 společnosti SpaceX nesoucí satelity Starlink.
Rotace planety Země se za uplynulé miliony let skoro nikdy nezpomalila tak, jako v posledních desetiletích. Vyplývá to ze studie vědců působících v Rakousku a Švýcarsku. Ti v tom vidí potvrzení, že změna klimatu ovlivňuje délku dne na naší planetě. Informuje o tom agentura DPA.
Rotace planety Země se za uplynulé miliony let skoro nikdy nezpomalila tak, jako v posledních desetiletích. Vyplývá to ze studie vědců působících v Rakousku a Švýcarsku. Ti v tom vidí potvrzení, že změna klimatu ovlivňuje délku dne na naší planetě. Informuje o tom agentura DPA.
Mise Plato od Evropské kosmické agentury určená k objevování exoplanet podobných Zemi, je nyní uzavřena komoře LSS (Large Space Simulator) v testovacím středisku agentury ESA, kde prochází sérií klíčových zkoušek v podmínkách podobných kosmickému prostředí. Inženýři umístili Plato do LSS už 18. února a od začátku března již teleskop čelí extrémním teplotám a vakuu - jako v kosmickém prostoru. Přiložený snímek zachycuje teleskop uprostřed zmíněné komory jen pár chvil předtím, než byly všechny přístupy do ní hermeticky těsně zašroubovány. Jelikož fotka vznikla u horního otvoru LSS, nabízí nám přímý výhled na 26 ultracitlivých kamer teleskopu Plato. Tyto speciální oči mise využije ke sledování více než 150 000 jasných hvězd najednou, zatímco bude hledat kamenné planety obíhající kolem hvězd podobných Slunci.
Sonda NASA Van Allen Probe A shořela 11. března 2026 nad Tichým oceánem — osm let před plánovaným termínem. Za předčasný konec může rozběsněné Slunce a solární cyklus, který výrazně překonal původní předpovědi.
Vídeň - Rotace planety Země se za uplynulé miliony let skoro nikdy nezpomalila tak, jako v posledních desetiletích. Vyplývá to ze studie vědců působících v Rakousku a Švýcarsku. Ti v tom vidí potvrzení, že změna klimatu ovlivňuje délku dne na naší planetě. Informuje o tom agentura DPA.
Rozhovor se odehrál během revize připravenosti letu pro misi Artemis 2, která je v současnosti naplánována na start nejdříve 1. dubna 2026, za předpokladu, že bude dokončena práce v budově Vehicle Assembly Building.
Hledáte tento týden nějakou nebeskou událost? Podívejte se na náš kompletní sloupek Nebesa tento týden. 13. března: Pohlédněte do očí sovy. Dnes brzy ráno nastane přechod Io a jeho stínu, po kterém Io dosáhne západního okraje své dráhy a vrací se, aby prošel za Jupiterem v zákrytu, který bude viditelný pozdě Continue reading „Nebesa dnes v sobotu 14. března: Io obíhá Jupiter“ Tento příspěvek se poprvé objevil v časopise Astronomy Magazine.
Kosmické záření ohrožuje let s lidskou posádkou na Mars. Jeho zdrojem není pouze Slunce, ale i vzdálený vesmír. Pomohou štíty na lodi, ale paradoxně i naše mateřská hvězda.
Několik komet vyskytujících se ve viditelné vzdálenosti ze Země lze spatřit během letošního jara. Pro pozorování většiny z nich si lidé musí vzít teleskop. Je ale šance, že některé vlasatice budou viditelné i pouhým okem, a dokonce během dne.
Mezinárodní kosmická stanice by mohla nad našimi hlavami létat déle, než jsme si ještě donedávna mysleli. Orbitální laboratoř, která od listopadu roku 2000 hostila desítky posádek má být podle aktuálních plánů stažena z oběžné dráhy v roce 2030. Ovšem nový návrh zákona o autorizaci NASA odkládá tento termín o dva roky, a to na 30. září 2032. Cílem prodloužení služby je snaha „vyhnout se mezeře v nepřetržitém pobytu lidí na oběžné dráze a s tím spojenými možnostmi a tím pádem předání vedoucího postavení Číně, než budou připravené komerční kosmické stanice,“ napsal Výbor Senátu USA pro obchod, vědu a dopravu v souhrnu návrhu zákona, který schválil ve středu 4. března.
Veteránská společnost Airbus Crisa dodává „tepelný mozek“ pro „Orion“, vesmírné plavidlo, které od 1. dubna vynese do vesmíru čtyři členy posádky mise Artemis 2. Navštívili jsme jejich testovací centrum v Tres Cantos, kde se testují elektronické komponenty, které poletí do vesmíru.
Mezinárodní tým z Číny a Itálie ohlásil možnou kosmickou reprízu přelomového objevu z roku 2017. V listopadu 2024 observatoře LIGO-Virgo-KAGRA detekovaly gravitační vlny ze sloučení binární černé díry, označené jako S241125n. Zajímavé je, že jen o několik sekund později satelity zaznamenaly krátký gama záblesk (GRB) z téže oblasti oblohy.
Po dvoudenní revizi připravenosti k letu „všechny týmy hlasovaly pro ‚start‘ a let Artemis 2 kolem Měsíce, za předpokladu, že bude dokončena zbývající práce předtím, než vyjedeme na startovací rampu,“ řekla Lori Glaze, přidružená administrátorka pro vývoj průzkumných systémů v ústředí NASA.
Geometricky uspořádané hroty otevírají cestu k extrémnímu výzkumu na úrovni atomových jader. Tento díl je součástí simulátoru galaktického kosmického záření v urychlovači GSI v německém Darmstadtu. Poprvé v Evropě výzkumníci urychlují nabité atomy na rychlosti až 90 % rychlosti světla, aby v jednom z nejsilnějších urychlovačů částic na světě vytvořili plné spektrum kosmického záření. Soustava prstenců a trubek se táhnoucí se na délku několika stovek metrů dokáže vytvořit vysokoenergetický svazek iontů s rychlostí 270 000 km/s. Jádrem struktury tohoto nového zařízení je kombinace deskových modulátorů (plochých panelů, které slouží k rozptýlení primárního paprsku) a komplexních modulátorů (soubor 3D tištěných tenkých kolíků, sloužících k regulaci rychlosti fragmentů). Geometrie, složení a tloušťka modulátorů jsou optimalizovány tak, aby umožnily vytvořit na Zemi spektrum kosmického záření z hlubokého vesmíru.
Cool taxi, kvízová show, kde nástup do taxíku znamená víc než jen jízdu – správné odpovědi mohou přinést peníze, které byste nečekali. Jediné taxi, které platí vám! Čím více správně zodpovězených otázek, tím větší odměna. Pořad moderují Vašek Matějovský a Vincent Navrátil.
Každé jaro mají amatérští astronomové jen pár nocí na splnění neuvěřitelného úkolu: najít všech 110 Messierových objektů — galaxie, mlhoviny i hvězdokupy — od soumraku do úsvitu. Proč právě březnové novoluní rozhoduje o úspěchu?
Start Artemis 2 byl možná odložen, ale s těmito sadami Lego Ideas a Lego Technic Artemis Space Launch System si můžete vytvořit vlastní dobrodružství, a to se slevou až 20 % v rámci velkých jarních slev na Amazon UK.
Návrat lidské posádky na Měsíc se komplikuje. Po odkladu mise Artemis II kvůli technickým problémům vydal Úřad generálního inspektora amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) zprávu, v níž varuje před nebezpečím pro astronauty během mise Artemis IV, která by měla proběhnout někdy v roce 2028.
V březnu roku 1989 vysoce aktivní oblast slunečních skvrn uvolnila několik extrémních slunečních erupcí, včetně erupce X4.5 dne 10. března a erupce M7.3 dne 12. března. Sluneční erupce jsou klasifikovány jako třídy B, C, M a X, přičemž B je nejslabší a X nejsilnější. V rámci tříd B, C a M jsou erupce Continue reading „13. března 1989: Quebec se ponořil do tmy“ Článek March 13, 1989: Quebec goes dark se poprvé objevil v časopise Astronomy Magazine.
Mise Artemis 2 od NASA, která má za cíl vyslat astronauty na Měsíc poprvé po více než 50 letech, s sebou nese nezpochybnitelné riziko. Kvantifikovat toto riziko je ale obtížný úkol.
Je jen málo událostí, na něž je v posledních měsících tak problematické sehnat vstupenky. A ne, nemluvíme o populárním koncertu ani sportovním zápase, ale o pražském planetáriu. Od jeho znovuotevření totiž zájem výrazně převyšuje kapacitu: návštěvníky láká především na unikátní LED kopuli s více než 45 miliony diodami, která patří k největším svého druhu a nabízí zcela nový zážitek.
Nejsmělejší kosmické tažení v dějinách lidstva nese jméno budící úctu i po tisíciletích. Oficiální historie NASA uvádí, že název programu Apollo vybral v roce 1960 ředitel pro kosmické lety Abe Silverstein. Pohled na letícího boha Apollóna na slunečním voze mu tehdy připadal jako dokonalý symbol pro přistání na Měsíci. Částečnou roli ale hraje i česká stopa.
Prstencová mlhovina M57 v souhvězdí Lyry skrývá nové tajemství. Astronomové pomocí přístroje WEAVE detekovali v jejím centru unikátní tyčovitou strukturu z ionizovaného železa. Tento vesmírný úkaz svou velikostí pětisetnásobně převyšuje oběžnou dráhu Pluta a vyvolává otázky o zániku hvězd i osudu planet v naší galaxii.
Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS vypouští mnohem více methanolu než vlasatice pocházející ze Sluneční soustavy. Obohacuje jím i jiné jedovaté látky. Astronomy z chilské observatoře ALMA překvapila i místa, odkud nejjednodušší jednosytný alkohol uniká. Zjištění považují za důležitá pro informace o jiných planetárních systémech.
Mise Starlink 17-31 je 26. misí SpaceX na podporu své konstelace satelitů pro širokopásmový internet v roce 2026. Start z rampy 4 East na Vandenbergově letecké základně je naplánován na 7:33:50 dopoledne PDT (10:33:50 dopoledne EDT / 1433:50 UTC).
Mise Starlink 10-48 přidá do konstelace společnosti v nízké oběžné dráze Země dalších 29 satelitů pro širokopásmový internet. Start z rampy 40 na Cape Canaveral Space Force Station je naplánován na 8:10 dopoledne EDT (1210 UTC).
NASA oznámila nový cílový termín pro dlouho očekávanou misi Artemis II s posádkou na Měsíc: 1. dubna. Ačkoli to vychází na apríla, vesmírná agentura je naprosto vážná v tom, že konečně dostane svůj masivní raketový systém SLS (Space Launch System), kosmickou loď Orion a čtyři astronauty do vzduchu v tom, co bude […] Tento příspěvek se poprvé objevil na Digital Trends.
Představte si noc v březnu roku 1781. Astronomie té doby byla v podstatě uzavřeným klubem. Sluneční soustava měla své pevné hranice, které končily u Saturnu, a nikdo nepředpokládal, že by se na tom mělo něco měnit.
Až doposud platilo, že kosmické aktivity v České republice administrativně spadaly pod ministerstvo dopravy , ale to se nyní mění. Jejich novým zastřešovatelem bude Ministerstvo průmyslu a obchodu. Kosmické aktivity totiž mají pro českou ekonomiku, technologický rozvoj i dlouhodobou konkurenceschopnost velký význam a zmíněná administrativní změna na to reaguje. Do agendy spadá také národní projekt Česká cesta do vesmíru, […]
První komerční vesmírný teleskop pro vědu, Mauve, poslal data z nízké oběžné dráhy Země, dosáhl „prvního světla“ – a signalizuje potenciálně novou éru levného pozorování. Vypuštěn 28. listopadu 2025 na palubě SpaceX Transporter-15, Mauve byl vytvořen britskou vesmírnou společností Blue Skies Space, aby pozoroval hvězdy v ultrafialovém světle a pomohl astronomům studovat Continue reading „První komerční vesmírný teleskop dosáhl prvního světla“ The post První komerční vesmírný teleskop dosáhl prvního světla appeared first on Astronomy Magazine.
Astronomové zjistili, že jak jádro naší Mléčné dráhy, tak i nejranější proto-galaxie ve vesmíru sdílejí překvapivou vlastnost: jsou neobvykle klidné a tiché, co se týče drsného záření. Tento klid není jen kosmickou zvláštností; může být zásadní pro formování složitých molekul, které poskytují ingredience pro život.
Dva výkonné přístroje NASA/ESA/CSA James Webb Space Telescope spojily síly, aby vytvořily tento malebný pohled na galaxii. Tato spirální galaxie se jmenuje NGC 5134 a nachází se 65 milionů světelných let daleko v souhvězdí Panny. Ačkoliv 65 milionů světelných let může působit jako obrovská vzdálenost – světlo, které Webb zachytil, aby vytvořil tento obrázek, k nám putuje od NGC 5134 od doby krátce po vyhynutí Tyrannosaura rexe – NGC 5134 je na galaktické poměry poměrně blízko. Díky relativní blízkosti galaxie dokáže Webb spatřit neuvěřitelné detaily v jejích těsně vinutých spirálních ramenech.
Vědci potvrdili, že kometa 3I/Atlas, která do sluneční soustavy přiletěla z mezihvězdného prostoru a od počátku budí pozornost, obsahuje nebývale vysoké množství alkoholu, konkrétně metanolu. Vědci z NASA uvedli, že je ho doslova plná. Podle vědců za velkým množstvím metanolu v kometě stojí zřejmě zcela jiné chemické podmínky v místě, kde vznikla, než jaké panují ve Sluneční soustavě. Informuje o tom například deník Bild.
Představte si, že se díváte na noční oblohu a najednou uvidíte hvězdu, která se rozzáří jasným světlem, které je jasnější než cokoliv v okolí. Záblesk tak jasný, že na krátkou chvíli zastíní celou galaxii, než navždy zmizí.
S prvními snímky ze sondy, které jsou nyní k dispozici, je tým stojící za NASA Star-Planet Activity Research CubeSat, neboli SPARCS, připraven začít mapovat energetické životy nejčastějších hvězd v galaxii, aby pomohl odpovědět na jednu z nejhlubších otázek lidstva: Které vzdálené světy mimo naši sluneční soustavu by mohly být obyvatelné?
Sovětská sonda Kosmos 60 měla v roce 1965 přistát na Měsíci. Kvůli banální poruše transformátoru ale uvízla na oběžné dráze a Kreml misi narychlo utajil.
Fotografie zachycuje nákladní loď Cygnus XL od společnosti Northrop Grumman, která se vzdaluje od Mezinárodní vesmírné stanice a veze tisíce kilogramů odpadu, aby shořela v atmosféře.
NASA ruší koncept vesmírného teleskopu AXIS pro rentgenové záření, protože podle ní nesplnil klíčové požadavky. Vedoucí projektu si ale myslí, že je za tím jiný důvod.
Na večerní obloze v těchto dnech svítí zvířetníkové neboli zodiakální světlo. Jde o sluneční světlo rozptýlené na částicích meziplanetární hmoty v rovině ekliptiky, tedy v rovině zemské dráhy. Částice pocházejí například z ohonů komet, drolících se asteroidů nebo planety Mars. Úkaz bude možné vidět do 20. března.
Do zemské atmosféry se ve středu vrátila družice Van Allen A - amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), který vydal varování před dopadem trosek.
Astronomové vedení Simonem Dichiara objevili dosud nevídanou srážku dvou neutronových hvězd v malé galaxii vzdálené 4,7 miliardy světelných let. Událost byla zachycena několika teleskopy může odhalit původ zlata i záhadných gama záblesků.
Až do 20. března lze na obloze pozorovat tzv. zvířetníkové světlo. Nejlépe je vidět v místech s čistým vzduchem a minimálním umělým osvětlením. Ideální čas pozorování je hodinu až dvě po západu Slunce nad západním obzorem, je to neostrý bílý kužel světla táhnoucí se od obzoru do výšky až 60 stupňů. Na jev, kterému se věnoval i astrofyzik a kytarista britské skupiny Queen Brian May, upozornil Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě.
Když lidé přemýšlejí o asteroidech, často si představují vzácné, civilizaci ohrožující dopady, jako jsou ty, které jsou zobrazeny ve filmech jako „Armageddon“. Ve skutečnosti jsou asteroidy, které s největší pravděpodobností ovlivní moderní společnost, mnohem menší. Zatímco dopady asteroidů o velikosti kilometru nastávají pouze každých několik desítek milionů let, asteroidy o velikosti decimetrů (velikosti budovy) zasahují Zemi mnohem častěji: zhruba každých pár desetiletí. Jak astronomové vyvíjejí nové způsoby detekce a sledování těchto menších asteroidů, stává se planetární obrana stále relevantnější pro ochranu vesmírné infrastruktury, na které je založen moderní život, od GPS navigace po globální komunikaci.
NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
Na večerní obloze svítí v těchto dnech zvířetníkové neboli zodiakální světlo. Jde o sluneční světlo rozptýlené na částicích meziplanetární hmoty v rovině ekliptiky, tedy v rovině zemské dráhy. Částice pocházejí například z ohonů komet, drolících se asteroidů nebo planety Mars. Ve čtvrtek o tom informoval astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě. Úkaz bude možné vidět do 20. března.
