Vilém z Rožmberka

Když se řekne jihočeský velmož, málokdo si představí někoho tak noblesního a vlivného, jako byl právě tento diplomat, který už jako kluk musel ukočírovat největší panství v zemi. Vilém se nespokojil s tím, že mu do klína spadlo pohádkové jmění, ale rozhodl se, že drsný středověký svět provoní italskou renesancí a dá šlechtickému životu úplně nový rozměr.

Manželky a dcery pánů z Pernštejna rodily potomky, ale také vedly na Hradčanech mimořádně vlivný salon. Promlouvaly do dějin.

Rožmberkové byli jedním z posledních českých rodů staré generace. Těch, kteří dokázali odložit osobní i náboženské spory pro blaho Českého království. Petr Vok byl poslední Rožmberk.

Použít u významného českého šlechtického rodu Rožmberků ironické slovní spojení „hogo fogo“ se může zdát poněkud problematické. Kdo by měl být „nóbl“, když ne tato tradiční tuzemská aristokracie?! Nemůžeme si však pomoci.

Unikátní jihočeský lovecký zámek představuje jeden z klenotů stavitelství a dekoračního umění renesance. Italský architekt Baldassare Maggi jej na žádost Rožmberků pojal jako rozmarné zastavení ve shonu života. Pro zvýšení efektu stavbu zasadil doprostřed vodního příkopu.

Petr Vok nebyl typický náboženský intelektuál. V mládí byl známý svou náklonností k radovánkám a životním požitkům. Přesto, a možná právě proto, bylo jeho rozhodnutí o to překvapivější.

Když 30. května 1562 zachvátil město Třeboň velký požár, zničil celkem 48 domů. Plameny řádně sežehly i rezidenci rodu Rožmberků, třeboňský hrad. Jejím majitelem ale byl bohatý Vilém z Rožmberka, který po řádění ohnivého živlu nerezignoval, nečekal a rovnou se pustil do přestavby. Oslovil kvůli ní italského architekta Antonia Ericera. Ten ohněm zničený hrad přetvořil v pohodlný renesanční zámek Třeboň. Samozřejmě, že se tak nestalo hned, stavba trvala dlouhých deset let. Vilém nic nepodcenil a stavbu chodil pravidelně kontrolovat.

Kde se nacházejí Rožmberské hrady? Když se vysloví jméno slavného šlechtického rodu Rožmberků, většině lidí se vybaví Český Krumlov nebo Třeboň. Ovšem hrad Rožmberk patří k jejich původnímu majetku. Český Krumlov získali až jako dědictví po pánech z Krumlova. Také Třeboň se do jejich vlastnictví dostala později.

V roce 1557 bylo Vilému z Rožmberka, staršímu bratru Petra Voka, dvaadvacet let. Chtěl se oženit a zplodit syna. Mohl si mezi ženami vybírat – měl jim co nabídnout.

Romantický hrad Rožmberk se nachází v okrese Český Krumlov v Jihočeském kraji, v obci Rožmberk nad Vltavou. Patří mezi oblíbené a hojně navštěvované památky s bohatou historií. Těšit se můžete nejen na krásy Jihočeského kraje v okolí hradu, které můžete spatřit z proslulé věže Jakobínky, ale třeba i na obraz slavné Perchty, bílé paní, která...

Byl pravou rukou Rudolfa II., vynikajícím znalcem českého práva a skvělým zahraničním diplomatem. Vilém z Rožmberka měl v rukou obrovskou moc. Ta mu však chyběla v soukromém životě. Pohřbil tři manželky a čtvrtá jeho peníze jen rozhazovala.

Novohradsko nabízí skutečně velké množství zajímavých turistických cílů. My svůj výlet můžeme začít přímo v Nových Hradech. Město Nové Hrady se nachází v Novohradském podhůří asi 30 km jihovýchodně od Českých Budějovic a 20 km jižně od Třeboně.

Osudy urozených rodů jsou různé. Nepíšu panovnických, protože Rožmberkové nikdy panovnickým rodem nebyli, i když v osobě pana Viléma k tomu měli už velmi solidně nakročeno. Titul polského krále byl dvakrát na spadnutí. Pan Vilém však dal přednost svému rodu a panství. Snad ještě doufal, že zplodí dědice. To mu však osud nedopřál, přestože byl čtyřikrát ženat.

Každý správný hrad a zámek musí mít svoje strašidlo a nejinak tomu je i tady. Vypráví se tady hned o několika najednou.

Osud Adolfa Schwarzenberga, posledního majitele Hluboké, vás zaujal, a tak jsme se vypravili za dalšími osudy rodu do Třeboně. Třeboňské panství bylo prvním, které Schwarzenbergové získali do svých držav natrvalo.

Unikátní vodní prvek v historickém centru Prahy patří mezi nejkrásnější místa hlavního města. Není se tak vůbec čemu divit, když si právě kousek tohoto obydleného území vysloužil název Pražské Benátky. Vltavský kanál, který odděluje ostrov Kampa od Malé Strany, má historii sahající až do 12. století. Jak se zde žije dnes a proč se tomuto místu říká Čertovka?

Z Českých Budějovic se vydáváme na dovolenou na Šumavu. Projíždíme Netolickou pánví a nemůžeme minout renesanční klenot, zámek Kratochvíle. Kdysi tu bývala expozice československého animovaného filmu. Již devět let jsou však interiéry zámku zařízeny do podoby, v jaké je užívali poslední Rožmberkové na přelomu 16. a 17. století. Dnes si tu můžeme prohlédnout mimořádné architektonické dílo ve stylu italské renesance, které vzniklo na přání Viléma z Rožmberka.

Založení Volar souviselo s celkovou kolonizací Šumavy ve 13.−14. století, kdy vznikaly nové vesnice převážně s německým obyvatelstvem přicházejícím často z území pasovského biskupství.

Středověké vojenské ležení, kdesi v Uhrách. Tak, jak zcela nepochybně vypadalo, vždyť filmoví tvůrci se jistě radili s historiky. Velitelský stan s císařem Zikmundem, uherskými šlechtici a církevními preláty.

Dobrá Voda v jižních Čechách je kdysi slavné lázeňské i poutní městečko na severním svahu přilehlé Kraví hory. K jednomu z prvních pacientů zdejších lázní patřil i poslední Rožmberk Petr Vok. K objevení zázračného léčivého pramene ve zdejší krajině došlo v blízké Hojné Vodě, a to v roce 1564. Tehdy měl zraněný dřevorubec zjevení sv. Anny, která mu doporučila omývat ránu vodou z tohoto pramene.

Jakub Krčín z Jelčan je legendární historickou postavou, kterou znají dobře všichni, kdo někdy navštívili jižní Čechy. Pro Viléma z Rožmberka v 16. století postavil nejslavnější rybníky, které dodnes slouží k chovu kaprů na vánoční hody. Jeho zásahy ovlivnily i kulturně-historickou podobu jihočeské krajiny. Přední český historik Jaroslav Čechura napsal o Jakubovi Krčínovi objevnou biografii založenou na rozsáhlém archivním studiu. Knihu vydává nakladatelství Vyšehrad.

Šestnácté století, to je doba renesance v zemích severně od Alp. Tedy i Koruny české. Člověk se začal vracet z nebeských výšin znovu na zemi. Asketismus pomalu ale jistě přestával být módou i mezi hluboce věřícími. Trpět, žít v bídě a těšit se na radosti posmrtného života? Dejte s tím pokoj. Já chci žít teď. Dobré jídlo, pití, pohodlné bydlení a krása těla. Pokud možno více odhaleného. Koneckonců, bůh nás oblečené nestvořil, tak jakýpak hřích? On ten antický, pohanský svět až tak zase špatný nebyl.

Jeden z nejkrásnějších českých a evropských renesančních, částečně barokních, zámků s vlastním divadlem stojí v Českém Krumlově nad řekou Vltavou. Bývaly ale i jiné doby. Doby zlé a kruté. Tehdy tu na skále stával nedobytný gotický hrad.