Vladimír Dlouhý

Po kvalitních českých výrobcích a službách mířících do zahraničí roste poptávka, a proto od vzniku České republiky výrazně narostl i význam vývozu v tuzemské ekonomice. Zatímco před třiceti lety přes hranice zamířila podle její hodnoty necelá pětina české výroby, v současnosti je to už třetina všeho, co Češi vyprodukují.

Zástupci hospodářských komor sdružených v evropské asociaci Eurochambres vybrali během jednání ve Stockholmu do svého čela prezidenta Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého. Stal se tak vůbec prvním Čechem, který jako prezident povede evropskou komorovou síť, která zastupuje 20 milionů podniků ze 43 zemí.

Zástupci hospodářských komor sdružených v evropské asociaci Eurochambres vybrali během jednání ve Stockholmu do svého čela prezidenta Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého. Stal se tak vůbec prvním Čechem, který jako prezident povede evropskou komorovou síť, která zastupuje 20 milionů podniků ze 43 zemí. Prioritou Vladimíra Dlouhého bude v tomto krizovém období prosazovat posílení konkurenceschopnosti evropských firem a narovnání podmínek s jejich globálními obchodními partnery.

Počet firem a živnostníků se od vzniku Česka více než zdvojnásobil na 2,98 milionu. V posledních 15 letech se zvyšuje podíl obchodních společností, které zpravidla vytvářejí větší přidanou hodnotu než živnostníci, a tím přispívají k ekonomickému růstu. Vyplývá to z analýzy Hospodářské komory (HK) ČR, kterou má ČTK k dispozici.

Během třiceti let od rozdělení Československa reálná produktivita práce v České republice vzrostla o 85 %. Ročně roste průměrně o 2,4 procenta. Výraznějšího pokroku ale dosahuje Slovensko. Zatímco v roce 1993 Česká republika dosahovala nejvyšší produktivity ze zemí Visegrádské skupiny, od roku 2010 jsou Slováci výkonnější.

Produktivita práce v Česku se od rozdělení Československa zvýšila o 84,6 procenta. Z výjimkou let 1997, 2008, 2009, 2016 se vždy meziročně zvyšovala, průměrný roční nárůst byl o 2,4 procenta. Vyplývá to z analýzy Hospodářské komory ČR. Podle komory ale česká produktivita práce stále nedosahuje evropského průměru. Pro její zvýšení je třeba, aby se tuzemské firmy zaměřily na inovace a výrobu s vysokou přidanou hodnotou.

Produktivita práce v Česku se od rozdělení Československa zvýšila o 84,6 procenta. Z výjimkou let 1997, 2008, 2009, 2016 se vždy meziročně zvyšovala, průměrný roční nárůst byl o 2,4 procenta. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla Hospodářská komora ČR. Podle komory ale česká produktivita práce stále nedosahuje evropského průměru. Pro její zvýšení je třeba, aby se tuzemské firmy zaměřily na inovace a výrobu s vysokou přidanou hodnotou.

Interim manažeři už více než 10 let pomáhají zachraňovat i rozvíjet firmy a nyní se jim dostalo oficiálního uznání. Česká asociace interim managementu získala od Hospodářské komory ČR kvalifikovanou autorizaci. Stala se tak lídrem a odborným garantem oboru interim management v České republice.

Během třiceti let od rozdělení Československa průměrná hrubá mzda zaměstnanců roste ročně v průměru 3% tempem. V roce 1994 dosahovala 7 004 Kč měsíčně, od té doby zaměstnanci nominálně pobírají více než pětinásobné výdělky. Životní úroveň zaměstnanců vzrostla. Po odečtení růstu spotřebitelských cen si zaměstnanci totiž reálně polepšili. V současnosti tak mají téměř 2,5krát vyšší mzdy než před třiceti lety.

Reálné mzdy se od vzniku České republiky zvýšily o 141 %. Podle analýzy Hospodářské komory ČR tak vzrostla životní úroveň zaměstnanců. V současné době lidé pobírají téměř 2,5krát vyšší mzdu než před 30 lety.

Reálné mzdy v Česku se od rozdělení Československa do roku 2021 zvýšily o 141 procent. Vyplývá to z analýzy Hospodářské komory ČR, kterou má ČTK k dispozici. Mzdy rostly nejrychleji v letech 1995 a 1996 kvůli oživení růstu po hospodářské transformaci. Loňský rok podle odhadů Hospodářské komory přinesl nejhlubší pokles reálné mzdy, konečné údaje ale zatím nebyly zveřejněny, a proto nejsou součástí analýzy.

Hospodářská komora letos očekává hospodářskou stagnaci. V příštím roce by se ekonomika měla vrátit k růstu, hrubý domácí produkt by se měl zvýšit o 2,8 procenta. Inflace by v letošním roce měla být průměrně deset procent, příští rok zpomalí na tři procenta. Uvádí to makroekonomická prognóza, kterou dnes představil prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Ohledně ekonomické situace v rámci ČR se redakce ŽivotvČesku.cz dotázala ekonoma Petra Studničky, který předpokládá, že přibližně rok a půl, pokud nedojde k něčemu mimořádnému, bude trvat, než dojde opět k »období hojnosti«.

Podle nové prognózy Hospodářské komory se tuzemská ekonomika vyhne hlubší krizi. Nový impuls jí totiž dodají hlavně investice podnikatelů do energetických úspor, výrobních zařízení a technologií. Dle dat z šetření Hospodářské komory se již letos chystají investovat tři čtvrtiny firem. Na konci loňského roku přitom většina analytiků předpokládala, že se hospodářství České republiky letos propadne do záporných čísel.

Hospodářská komora letos očekává hospodářskou stagnaci. V příštím roce by se ekonomika měla vrátit k růstu, hrubý domácí produkt by se měl zvýšit o 2,8 procenta.

Hospodářská komora letos očekává hospodářskou stagnaci. V příštím roce by se ekonomika měla vrátit k růstu, hrubý domácí produkt by se měl zvýšit o 2,8 procenta. Inflace by v letošním roce měla být průměrně deset procent, příští rok zpomalí na tři procenta. Uvádí to makroekonomická prognóza, kterou dnes představil prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Sedm z deseti živnostníků a firem očekává, že budou muset v příštích měsících zdražovat své výrobky a služby. Tempo růstu cen by ale mělo zvolnit a postupně se dostat k deseti procentům. Vyplývá to z průzkumu mezi podnikateli, který zpracovala Hospodářská komora.

I přestože sedm z deseti živnostníků a firem bude muset v následujících měsících zdražit své výrobky a služby, ceny už neporostou tak rychle jako dosud. V dalších měsících bude tempo růstu cenové hladiny zpomalovat k 10% hladině. Naznačují to data ze šetření mezi podnikateli, která analyzovala Hospodářská komora.

První herecký úspěch slavil, když mu bylo pouhých dvanáct let. Za roli malého Adama, který bojuje s následky dětské obrny, získal i své první ocenění. Herec Vladimír Dlouhý se od té doby objevil v mnoha úspěšných rolích a také byl považován za jednoho z nejtalentovanějších českých herců své doby. Bohužel však opustil svět v pouhých 52 letech.

V seriálu Ulice se začaly objevovat dvě nové tváře. Jsou jimi synové legendárního herce Vladimíra Dlouhého – dvojčata Jan a Jiří Dlouhý. Ze svých nových rolí jsou nadšení. A nejen oni. I diváci totiž jásají z toho, že budou na obrazovkách pravidelně vídat syny jedné z největších českých hereckých legend.

Začíná růst počet firem, které plánují v první polovině letošního roku investovat jak do úspor energií, tak i do strojů a zařízení a rozvoje svých zaměstnanců. I v minulém pololetí podniky investovaly více, než původně avizovaly. Růst investic byl ve skutečnosti o 4,6 p. b. vyšší, než jaký byl jejich původní plán. Vyplývá to ze šetření Komorový barometr, který s půlroční periodicitou realizuje Hospodářská komora.

V červnu roku 2010 opustila svět velká herecká legenda. Vladimír Dlouhý mezi námi mohl být mnohem déle, prohrál ale svůj boj s rakovinou a alkoholem. Zanechal po sobě nejen několik výborných českých filmů, ale také dva velmi nadané syny. Zdroj

Vladimír Dlouhý byl jedním z nejlepších českých herců, který v mládí platil za idola. Ztvárnil mnoho rolí, z nichž se některé nesmazatelně zapsaly do historie.

Seriál Ulice už diváky baví téměř osmnáct let. Za tu dobu se v něm vystřídala řada herců a hereček. Tentokrát se můžete těšit na novou posilu v podání dlouholetého člena pražského divadla Sklep Jana Slováka a dvojčat Jana a Jiřího Dlouhých, syny zesnulého herce Vladimíra Dlouhého. Redakci eXtra.cz o tom informovala televize Nova.

Guvernér České národní banky nastupoval do své funkce za ne zrovna idylických okolností. Finanční trhy ho vítaly tak silnou nedůvěrou, jakou žádný z jeho předchůdců nezažil. Když Seznam Zprávy přinesl 6. května 2022 informaci, že do čela centrální banky se prezident Miloš Zeman chystá jmenovat dosavadního člena její bankovní rady Aleše Michla, česká měna se vůči euru propadla téměř o korunu. Pád pokračoval i v dalších dnech, takže centrální banka musela intervenovat proti osobě svého vlastního…

V nekonečném televizním seriálu Ulice, který můžeme vídat na televizních obrazovkách každý všední den, to už hodně dlouho vře mezi Karlou a Márou. Ten jí nemůže odpustit její úlet, ale rozvádět se přece jen nechce. A tak se společně vydají do manželské poradny, kde narazí na novou postavu, s níž se budou diváci teprve seznamovat. Jde o zkušeného vztahového terapeuta Jana Reindla v podání člena pražského divadla Sklep Jana Slováka.

Seriál Ulice představí v následujících dnech své nové herecké posily, které rozhodně stojí za povšimnutí. Řady se rozšíří o nové tváře, jež určitě zaujmou. Dvojčata Jan a Jiří Dlouzí, synové Vladimíra Dlouhého a Petry Jungmanové.

Tento týden se V Ulici rozšíří řady o nové tváře, jež určitě zaujmou. Jednou z nich je totiž dlouholetý člen pražského divadla Sklep Jan Slovák, těmi dalšími dvojčata Jan a Jiří Dlouzí.

Bratři Jan a Jiří Dlouzí si v Ulici zahrají sourozence Marka a Matěje, kteří přestoupí do Magdiny třídy a rychle se začlení do kolektivu. Stejně jako řada jiných žáků však narazí na Kalinovy nesplnitelné nároky. Marek byl přitom i na krajské olympiádě z fyziky. Problém asi nebude ve studentech.

Karlu a Kryštofa čeká první schůzka s poradcem, ale co udělají s nemocnými dětmi? Do Ulice také dorazí dvě nové postavy – synové herecké legendy. Adam stále neví, jestli má odletět do Ameriky, a Bára se v Coolně potká se zamilovanou dvojicí. Na scénu se také vrátí redaktor Tomášek.

Vladimír Dlouhý byl český herec a držitel dvou Českých lvů. Všem se vybaví například ve filmu Už zase skáču přes kaluže nebo v pohádce S čerty nejsou žerty. Zemřel v pouhých 52 letech na karcinom žaludku.

V úterý 21. února 2023 naskočí do nekonečného seriálu Ulice dva noví herci. Sympatičtí Jan a Jiří Dlouzí jsou synové herecké legendy Vladimíra Dlouhého a herečky Petry Jungmanové, kterou si diváci mohou pamatovat jako Amálčinu bývalou snachu Martu Seidlovou.

Počet firem, které nově oznámily, že budou v následujícím půlroce propouštět zaměstnance, mírně vzrostl. Přesto drtivá většina podniků se nechystá navzdory drahým energiím a rostoucím nákladům stav zaměstnanců snižovat. Vyplývá to z nových dat od firem, které analyzovala Hospodářská komora.

Vedení letos změní mocné zaměstnavatelské asociace – Hospodářská komora a Svaz průmyslu a dopravy. Komoru chce vést pražský politik ODS Zdeněk Zajíček. O vedení Svazu průmyslu se vedle expremiéra Topolánka ucházejí další tři muži.

Herečka Ivana Andrlová byla pro širokou veřejnost oblíbenou představitelkou princezen. Ve svých rolích byla hezká a milá rebelka s prořízlou pusou. Není divu, že se líbila nejednomu hereckému kolegovi.

Na program probíhající schůze Sněmovny bylo zařazeno třetí čtení vládní novely zákona o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ). Vládní novela měla původně jen napravit chyby v transpozici evropské směrnice. Pak se ovšem vložil do hry vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, který, ač sám gesčním ministrem, podal k vládní novele pozměňovací poslanecký návrh.

Nezaměstnaných v Česku bylo v lednu poprvé za téměř pět let více než volných pracovních míst. Podle údajů, které dnes zveřejnil Úřad práce ČR, bylo bez práce 283 059 lidí, nezaměstnanost tak vzrostla na 3,9 procenta z prosincových 3,7 procenta. Pokud by tento trend pokračoval, není to pro českou ekonomiku podle ekonoma Štěpána Křečka příznivý signál. "Mohlo by dojít k ještě rychlejšímu propadu reálné mzdy," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.

Mezi malými a středními podniky zavládl mírný optimismus. Po výrazném poklesu se podnikatelská nálada, která se v druhé polovině loňského roku vůbec poprvé za řadu let propadla i pod celounijní průměr, opět mírně zlepšila. Zachycuje to Index podnikatelské nálady malých a středních podniků, který za české podniky pro mezinárodní srovnání zpracovává Hospodářská komora České republiky.

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý požádal eurokomisařku pro dopravu Adinu Văleanovou o zapojení českých dopravců do testování systému automatického spojování vlakových vozů.

Dlouho očekávaný návrh zákona ministerstva spravedlnosti o hromadných žalobách schytává kritiku ze všech stran. Staví se proti němu Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy i poslanci, a to jak opoziční, tak koaliční.

Stávka ve výrobě pneumatik Nexen Tire může zkomplikovat nábory stovek zaměstnanců. Trh je stále přebraný.

Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] Jaroslav Hanák včera večer [28.1.] poblahopřál Petru Pavlovi ke zvolení prezidentem republiky. A vyzval ho k podpoře sociálního smíru ve společnosti, ale i účasti na zahraničních cestách SP ČR.

České byznysové špičky s napětím vyhlížejí sobotní výsledek volby prezidenta. Podle nich jde o hodně – ekonomickou diplomacii, nové trhy a reprezentaci země v zahraničí, což může byznysu pomáhat, ale i škodit.

V novoročním speciálu jsme se zeptali politiloga, ekonoma, developera, experty přes finance a další oblasti, aby nám prozradili to nejzásadnější, co nás v letošním roce čeká.

Nijak hlubokou, ale přesto recesi věští Česku pro letošek renomované instituce. Podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého se nakonec můžeme poklesu ekonomiky vyhnout.

Jako ministr byl už u rozdělení Československa. Jak se na tento zásadní okamžik našich moderních dějin dívá nyní, s čím se firmy i občané potýkali v roce 2022 a co můžeme očekávat od toho nastávajícího, nám v rozhovoru prozradil Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory.

První kolo prezidentských voleb se koná už tento týden. Mezi podnikateli vede Petr Pavel, druhá je Danuše Nerudová a třetí Pavel Fischer. Vyplývá to ze šetření Hospodářské komory ČR (HK ČR) mezi živnostníky a zástupci českých podniků. Podnikatelé preferují Pavla Jak ukázalo šetření Hospodářské komory ČR, takřka třetina podnikatelů (31 %) chce volit armádního generála ve výslužbě Petra Pavla. 26 % podnikatelů pak preferuje bývalou rektorku Mendelovy univerzity v Brně Danuši Nerudovou a 10 %…

Herečka Monika Hálová byla zrozená pro hraní a byla v něm aktivní ještě před dostudováním herectví. Její osud byl s osudem Vladimíra Dlouhého propojen víc, než sami tušili…

Herečka Monika Hálová, kterou nejvíce proslavila postavy Blanky Turečkové v komedii Hop - a je tu lidoop, toho za svůj krátký život stihla opravdu mnoho. Ve zmíněném filmu ztvárnila partnerku Vladimíra Dlouhého, který byl i jejím spolužákem na Pražské konzervatoři. Z podobnosti jejich životních osudů až mrazí.

Dvě pětiny podnikatelů se při prezidentských volbách budou řídit hlavně tím, nakolik jsou kandidáti na Pražský hrad připraveni být aktivní v ekonomické diplomacii. Nová hlava státu by měla podporovat zájmy českých podnikatelů a pomáhat tuzemskému byznysu v posilování jejich přítomnosti na stávajících trzích a pronikání na ty nové. Podnikatelé od nového prezidenta také očekávají, že povede podnikatelské mise do zahraničí. Vyplývá to ze šetření Hospodářské komory mezi živnostníky a zástupci českých podniků.

Představitelka princezny Adélky, Monika Pelcová za svobodna Stará, během natáčení pohádky S čerty nejsou žerty prožila svoji první opravdovou lásku. Zamilovala se do herce Vladimíra Dlouhého, který ztvárnil postavu Petra Máchala. Zálusk si na ni ovšem dělal i Ondřej Vetchý, alias čert Vraník zvaný Janek.

Bez pohádky S čerty nejsou žerty režiséra Hynka Bočana si vánoční svátky už snad ani nedokážeme představit. Hvězdné obsazení a nesmrtelné hlášky. Není divu, že baví už několik generací. Jaké bylo zákulisí slavné pohádky?

Hospodářská komora dlouhodobě usiluje o zrušení zaručených mezd v soukromém sektoru a zachování pouze jedné minimální mzdy, a proto oceňuje snahu Ministerstva práce a sociálních věcí institut zaručených mezd od minimální mzdy alespoň částečně oddělit. Hospodářská komora rozhodnutí vlády nestanovit všechny stupně zaručené mzdy označuje za první krok k úplnému odbourání tohoto systému po šestnácti letech.

Být alespoň na chvíli princeznou je snem mnoha dívek. Některým se přitom toto přání splnilo splnilo alespoň na filmovém plátně. Jak se ke svým životním rolím dostaly a proč řadu z nich další nabídky minuly? Pojďme se podívat na osudy žen, které se proslavily v nejznámějších českých pohádkách.

Šestiměsíční program Women In Tech zaměřený na podporu žen především ze startupového prostředí má za sebou úspěšné vyvrcholení. Unikátní program pořádaný Hospodářskou komorou prostřednictvím Výzkumného ústavu pro podnikání a inovace (VUPI) a technologickou společností Huawei v létě přivítal šest vybraných podnikatelek, jejichž byznys má přesah do technologického odvětví. Prostřednictvím mentoringu, workshopů a vzdělávacích akcí měly účastnice příležitost rozvíjet svůj talent, schopnosti i portfolio kontaktů, a díky tomu posunout své projekty výrazně dál.

Vláda včera schválila nařízení Ministerstva průmyslu a obchodu, které stanovuje zastropování cen i pro velké podniky.

Vláda dnes schválila nařízení, které stanovuje cenové stropy pro elektřinu a plyn i pro velké firmy. Výše stropů bude stejná jako pro ostatní odběratele. Stropy budou i pro velké firmy Vláda dnes schválila úpravu nařízení o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci, která doposud zavádělo cenové stropy jen pro domácnosti, živnostníky, malé a střední firmy či subjekty veřejného sektoru. Nově se stropy rozšíří i na zbývající velké firmy. Pro velké firmy mají platit stejné…