Vojtěch Hynais

Chtěli byste si zimní procházku Prahou ozvláštnit něčím nevšedním? Proč ji nespojit s návštěvou jedné z aktuálních výstav? V dnešním článku vám přiblížím tři výstavy, které určitě stojí za zhlédnutí.

Typická červená čapka nebo černý baret, brýle a hustý bílý plnovous. Takto si většina z nás vybavuje umělce Jana Zrzavého, představitele magického realismu. Kdyby namaloval pouze Kleopatru II, zajistil by si tím nehynoucí slávu, ale zůstalo za ním monumentální dílo mimořádné umělecké hodnoty s hlubokým lidským rozměrem.

Prezidentský salonek a střecha Národního divadla spojuje jediné: jsou symbolem výjimečnosti i uzavřenosti. A možná právě proto působí tak přitažlivě. Tyto prostory, ukryté v císařském traktu budovy, nejsou běžně přístupné. Prezident a jeho hosté jsou dnes prakticky jediní, kdo do nich smí vstoupit.

Vojtěch Hynais už byl slavný, když v roce 1901 dokončil svůj nejdrsnější obraz. Ernestina Wittnerová pro něj stála téměř nahá v zimní Stromovce, dokud nedostala dokonale zmrzlý výraz.

Znají ho i děti na základní škole a jeho jméno se stalo součástí velkého vlasteneckého příběhu. Jeho talent a život, uzavřený právě před sto lety, ale kvůli tomu zůstaly v pozadí.

Budoucí malířská hvězda evropského formátu přišla na svět ve Vídni v rodině chudého krejčího a nadšeného českého vlastence jako nejstarší ze tří synů. Aby chlapci nemuseli chodit do německých škol, učil je otec doma po večerech. Jako jediný ze sourozenců češtinu slovem i písmem však zvládl jen Vojtěch.

Letos v srpnu uplyne sto let od smrti malíře, který se narodil ve Vídni, studoval v Paříži, ale vždycky toužil být platný v Praze.

Malovat se učila pozorováním umělců, jimž stála modelem. Nespoutaná Suzanne Valadonová učarovala mnohým. Nakonec to ale byla ona, kdo udal nový trend ve ztvárnění ženského aktu. My známe její tvář z historické opony Národního divadla.

Helena Salichová je "zatím opomíjený unikátní element tuzemského uměleckého prostoru", věří galerista Jan Světlík.

Ostravská Galerie Gong představuje díla Maxe Švabinského a jeho studentky, rodačky z Opavska, Heleny Salichové. Výstava Profesor a žačka - Max Švabinský a Helena Salichová potrvá do 27. dubna. ČTK to dnes řekla mluvčí Dolních Vítkovic Eva Kijonková.

Český malíř Vojtěch Hynais se narodil ve Vídni, přesto je synonymem výzdoby pražské Zlaté kapličky. Na oponu mu modelem stáli jeho přátelé a spolupracovníci, o její podobu se musel soudit s výběrovou komisí.

Autoři výstavy Identita o tom, v čem je český grafický design unikátní, proč novinky vždy provází kontroverze a kde se vzal vizuální smog.

Hledáte program na zatažený víkend? Navštivte novou výstavu Muzea Kampa věnovanou tuzemskému grafickému designu.

Jméno této krásné a talentované zpěvačky zná dnes už jen pár nadšenců divadelní historie. Ve své době to ale byla diváky oblíbená i kritikou uznávaná umělkyně. Pro její drobnou postavu jí říkali divadelní rarášek…

Moc se o tom nemluví, ale umění není jen umění. Umění je své umění také prodat. To, jak zdatní obchodníci byli čeští kumštýři v devatenáctém století, mapuje nová výstava v síni „13“ plzeňské Západočeské galerie. K vidění bude do 2. června.

I slavné osobnosti výtvarného umění se museli uživit. Představu, jak to činili, si mohou nyní vytvořit návštěvníci Západočeské galerie v Plzni na výstavě Umění prodat (se), umělec ve spárech trhu 19. stol. Expozici je možné shlédnout od 1. března do 2. června ve výstavní síni „13“.

Trojice krásných šněrovacích bot z kozinky a černé lakované kůže s hedvábnou podšívkou je ve sbírce Uměleckoprůmyslového musea v Praze od roku 1950. Cesta k jejich určení byla dlouhá, ale nakonec jsme odhalili celý příběh.

Občas sázím a miluji tu naději před losováním. Co kdyby, říkám si. Většinou z toho není nic, ale párkrát v životě se mi stalo, že šel poklad kolem mne. A nikdy na to nezapomenu.

Díky vynálezu barevné litografie v roce 1837 se zrodily také plakáty a již o dva roky později byla v Londýně zřízena první plakátovací společnost pro inzerci a reklamu. Brzy poté se tu objevil i první plakátovací sloup. Nejstarší český plakát se narodil s určitým zpožděním, v roce 1891.

Do Dusíkova divadla v Čáslavi na Kutnohorsku se vrátila historická opona z 20. let minulého století. Má za sebou více než půlroční restaurování, diváci ji poprvé uvidí v pátek při zahájení nové divadelní sezony. Kromě slavnostního odhalení opony je na programu přednáška restaurátorky Lucie Janečkové Matějkové, koncert souboru Prague Cello Quartet a vernisáž výtvarníka Svatopluka Klimeše, řekla ČTK ředitelka divadla Lada Bartošová.

Obraz Bohumila Kubišty Zátiší s citróny se na nedělní aukci v Praze prodal za 23,52 milionu korun včetně aukční přirážky. Jeho vyvolávací cena byla 18 milionů korun.

Český malíř, dekoratér a pedagog, který se do našich zemí natrvalo přestěhoval až ve svých devětatřiceti letech.

Aukce výtvarného umění, která se koná dnes v Praze na Žofíně, nabídne dva obrazy představitelů české moderny s vyvolávací cenou 25 milionů korun.

Pracovat v mikině pro mě nebylo psychicky zdravé, říká Jan Burian, ředitel Národního divadla, k tomu, proč začal v době covidových lockdownů znovu chodit do práce. Jak vypadá kancelář v historické budově na nábřeží u Vltavy?

Stavba byla zejména v posledních dekádách minulého století poškozena, například střelbou okupantů v roce 1968.

Člověk si řekne, že za doby války a epidemie je dobré se zašít někam na venkov na čerstvý vzduch. Ne vždy je to pravda. I přes vesnická nádraží jezdí vlaky a také vlaky plné nemocných lidí. To se patrně stalo osudným malíři Herbertu Masarykovi.

David Fiala založil restaurátorský ateliér již v roce 1991 a tím navázal na rodinnou tradici, která sahá do roku 1907. Ateliér Fiala nyní zastřešuje mnoho uměleckých oborů, které jsou sjednoceny v barokní budově bývalé Chvalské tvrze. Fiala navazuje na práci svého předka, který byl žákem věhlasného Vojtěcha Hynaise.

Narodil se 14. prosince 1854 v rodině krejčího ve Vídni. Jeho otec byl velkým vlastencem a aktivním účastníkem spolkového života ve Vídni a děti sám doma učil česky, protože neměl prostředky na školy.

Josef Mauder se narodil 1. prosince 1854 jako nejmladší ze čtyř dětí v pražské měšťanské rodině krejčího v novoměstském domě čp. 940 (Jindřišská 22 x Růžová 4). Jeho starší bratři Jeroným (*1849) a Karel (*1852) byli zlatníky.

Jezdit do Paříže za učením je už stopadesátiletou tradicí českých výtvarníků. Žádný jiný ale tak dokonale nesplynul s prostředím a duší Francie jako malíř a sochař Otakar Kubín (* 22. října 1883 v Boskovicích) neboli Othon Coubine.

Pražská malířská Akademie byla založena z iniciativy Společnosti vlasteneckých přátel umění, znamenala faktický začátek systematické umělecké výchovy v Čechách. De iure byla založena 10. září 1799 dekretem císaře Františka I. Vyučovat se začalo následujícího roku 1800 v Klementinu.