Vzdělávání

Často se mluví o tom, jak přivést ke čtení nejmenší děti, jak je podchytit, jaké knihy jim nabídnout. A tak trochu se smiřujeme s tím, že v pubertě už jsou děti rozdělené na „čtenáře“ a „nečtenáře“, karty jsou rozdány a nedá se s tím už nic moc dělat. Češtinářka Barbora Medunová z Klášterce nad Ohří to ale odmítá přijmout a bojuje o každou duši na víceletém gymnáziu i střední odborné škole, kde učí. Jak? Článek Co by mohli číst teenageři? Klidně knihy o holokaustu nebo životopisy se nejdříve objevil na EDUzín - Magazín o vzdělávání.

Co jsou to volby? Je Putin ten nejzlejší člověk na světě? Umírají i miminka? Děti nás občas překvapí otázkami, na které je velmi těžké odpovědět. A čím jsou mladší, tím je to těžší. Anna Durnová, socioložka a politoložka, která přednáší na Univerzitě ve Vídni, napsala knihu, jež může být rodičům inspirací. Je to příběh dětí, které pokládají podobné otázky a rodiče jim odpovídají. Odstartovala ji otázka jejího syna na to, proč existují sprostá slova, když je nesmíme používat. Článek Volby, Putin i autokracie. Kdy je čas začít s dětmi mluvit o politice? se nejdříve objevil na EDUzín - Magazín o vzdělávání.

Na střední školy míří o 70 procent víc uchazečů než před pěti lety. Vyšší konkurenci u přijímaček letos čekají nejen na výběrových školách.

Velikost písma, množství textu i font. Na to vše by se měli rodiče podívat, než koupí svým potomkům knihu. A především vždy myslet na to, pro koho je určená. „Některé knihy experimentují s různou barvou písma či různými fonty, což může korespondovat s příběhem, ale pokud má dítě obtíže se čtením nebo je začínající čtenář, s takovou knihou si neporadí,“ říká Veronika Benešová Hudečková, majitelka nezávislého knihkupectví pro děti a mládež 2veverky. Článek Jak vybrat knihu pro dítě? Důležitá je velikost písma, množství textu i font se nejdříve objevil na EDUzín - Magazín o vzdělávání.

Na FAMU se před dvěma lety otevřel navazující magisterský obor Herní design. Odborníci ze světa počítačových her studenty a studentky naučí vše z oblasti počítačových her.

Dětských skupin nejen v Ostravě poslední dobou přibývá. Oblíbenou službu využívá stále větší množství rodičů.

Zvoní. Stojím před třídou s osmadvaceti dětmi. Trochu to připomíná takový ten sen, ve kterém se zaručeně ztrapníte. Ztratíte hlas, děti vás pošlou kamsi a váš potomek, který je jedním z dětí v lavici, bude muset změnit školu, protože už všichni budou vědět, že má trapné rodiče. Přitom to začalo tak nevinně. Prvňáci v základní škole na pražském Chodově dostanou svůj první slabikář a já jim povyprávím o tom, jak vznikají knížky. Článek Jak tancují dinosauři aneb Autorské čtení v první třídě se nejdříve objevil na EDUzín - Magazín o vzdělávání.

Na konci listopadu vystřídali vojáci za katedrou učitele ve Zlínském kraji. Sice tu není dislokována žádná vojenská posádka, ale děti na školách o projekt Příprava občanů k obraně státu (POKOS) ochuzeny nebyly. Mohly se tak společně s příslušníky 7. mechanizované brigády a Krajského vojenského velitelství Zlín připravit na mimořádné situace, se kterými se mohou v běžném životě setkat. Studenti Střední zdravotnické školy v Kroměříži a žáci se Základní školy v Morkovicích se tak naučili, jak správně poskytnout první pomoc nebo jaké improvizované prostředky ochrany použít při úniku chemických látek.

Vzdělání je dnes pro každého z nás samozřejmostí. Málokdy se setkáme s někým, kdo by neuměl číst, psát nebo počítat. Před reformou školství z roku 1774 to ale běžná věc nebyla. Toho roku vše změnila císařovna a česká královna Marie Terezie. Pojďme se na to podívat podrobněji s podcastem Youradio Talk Ozvěny minulosti.

Všichni chceme, aby naše děti četly. Jenže i když rodič hltá knihu za knihou, jeho dítě to nemusí mít stejně. „Musíme jít vstříc tomu, co děti baví, nadchne, zajímá,“ říká vědkyně Anežka Kuzmičová, která se zabývá dětským čtenářstvím. „Jako rodič bych se bála jen jediného – že dítě nebude schopné se nadchnout vůbec pro nic.“ Článek Diktujeme dětem, co mají číst, a pak se divíme, že nečtou, říká vědkyně Anežka Kuzmičová se nejdříve objevil na EDUzín - Magazín o vzdělávání.

Kvůli kauze s plagiáty a rychlotituly už přišla brněnská Mendelova univerzita o akreditaci pro doktorské studium ekonomických oborů. A nyní přichází i o děkana Pavla Žufana, který vedl fakultu, kde mělo k podvodům docházet.

Na norských vysokých školách pomalu končí semestr a studenti vyplňují hodnocení svých pedagogů. Jako ekonomka vzdělávání mám v tomto období vždycky žně. Ani ne tak kvůli překlepům, které obvykle vedou k humorným situacím - jeden student mi například spojil jméno a příjmení a označil mě jako “profesor Fenka”. Je to ale důležité období především díky tomu, co se dozvím, že se v různých kurzech děje, a jak to na studenty působí. Článek Lenka Fiala: Kdo se bojí zpětné vazby, ten nesmí vyučovat se nejdříve objevil na EDUzín - Magazín o vzdělávání.

Odhalit u dítěte nadání je velmi komplikované. Neexistuje test, který by dokázal identifikovat všechny jeho aspekty, a i nadané dítě může vyjít z testu jako zcela průměrné jen proto, že nezvládá pracovat pod tlakem. Ani pedagogicko-psychologické poradny si vždy neví rady. „Řada zemí v Evropě má specializované pracoviště, na které se mohou pracovníci poraden obrátit a konzultovat. Česko ne,“ říká Petra Šlapánková z Nadace RSJ, která se věnuje podpoře nadaných dětí. Článek Česko by potřebovalo specializované pracoviště pro učitele i rodiče nadaných dětí se nejdříve objevil na EDUzín - Magazín o vzdělávání.

V jednom z předchozích textů jsem vyzradil, kolik učitelé berou. Nyní zveřejním odkaz, který je určen pro „partnerské neziskové organizace“, jehož jsem se domohl coby předseda konzervativní neziskovky „Za naše děti“, kterou nikdo nepřizval, ale byla asertivní. Ta si klade za cíl hájit zájmy dětí, rodičů a učitelů, kteří i přes současné vědecké poznání věří, že 1+1=2. Na rozdíl od expertů, kteří respektují, že nula je jednička, neboť se s ní vnitřně identifikuje, a že dvojka je nebinární.

V Americe žije už přes dvacet let a exceluje souběžně na dvou zdánlivě neslučitelných polích. Ve volejbale i matematice, která ji nakonec dovedla k místo proděkanky matematické fakulty na University of Chigaco, kde od roku 2015 působí a snaží se stavět takové studijní programy, aby matematiku, ale také informatiku nebo přírodní vědy představila více dospívajícím generacím studentů. Povídaly jsme si pak nejen o tom, proč je americké vysoké školství v matematickém oboru daleko před tím evropským, ale také o tom, proč a jak se soustředí na to, aby k matematice přitáhla co nejvíce žen… Článek Snažím se k matematice přitáhnout co nejvíce žen, říká česká profesorka v Americe se nejdříve objevil na EDUzín - Magazín o vzdělávání.

Každé dítě je jiné, některé v roce už mluví ve větách, jiné do tří let nepromluví. Pak se na společné cestě někde sejdou a za pár let by člověk nepoznal, že druhé mluvilo o dva roky později. Někdy se to ale nevyřeší a rodiče se musí potýkat s některou z vývojových vad řeči. Jak je rozpoznat?

Učitelství je v Česku už dlouhá léta v naprosté většině ženskou doménou, a to platí tím víc, čím mladší děti jsou ve třídách. Například v mateřských školách na pozici pedagogických pracovníků pracuje asi půl procenta mužů, na prvním stupni základních škol jich potom najdeme kolem sedmi procent. Poměr se začíná pomalu obracet až na druhém stupni, kde se poměrné zastoupení učitelů posledních 10 let drží těsně pod jednou čtvrtinou a na středních školách už dosahuje čtyřiceti procent. Článek Učitelství si spojujeme s péčí o děti. Proto muže netáhne se nejdříve objevil na EDUzín - Magazín o vzdělávání.

Zhruba 4000 stran poznámek k přednáškám G.W.F. Hegela našel profesor Klaus Vieweg v knihovně arcidiecéze Mnichov a Freising. Mají pocházet z ruky jednoho z prvních studentů filozofa Hegela na univerzitě v Heidelbergu.

Dvacet stejných obrázků visících na nástěnce je odstrašující příklad, jak může probíhat výtvarná výchova ve škole. Přitom podle pedagožky, umělkyně a průkopnice digitálních technologií Baruš Jeřábkové může výtvarná výchova pomoci k rozvoji dětí. “Když začne člověk dělat umění, naučí se nově koukat na svět. Začne ho bystřeji pozorovat, klást si víc otázek, a tím pádem se i víc učit. To platí i o něm samotném - více přemýšlí o sobě,” říká. Článek Ideální hodina výtvarky? Dát dětem hromadu barev a prostor věci pokazit se nejdříve objevil na EDUzín - Magazín o vzdělávání.

PŘÍBĚH: Trpělivost. Lepší se to. Tak zněly nejčastější reakce zástupců jedné ze základních škol, s nimiž jsme opakovaně hovořili. Zaujal nás příběh tamních dětí z Ukrajiny. Škola, kterou jsme slíbili nejmenovat, funguje desítky let v jedné menší obci za Prahou. Má zhruba tisícovku obyvatel.

Až u 75 % lidí, kteří mají duševní onemocnění, se příznaky rozvinuly před 24. rokem – tedy v období, které je typické pro studium na vysoké škole.

Ve škole jsem neměla ráda dva předměty: fyziku a matiku. Kdyby mi někdo před pár měsíci řekl, že budu psát reportáž ze semináře fyzikářů, hodně by mě ta představa pobavila.

Mladí géniové z celého Česka se v pondělí utkali ve finále Logické olympiády. Soutěž je pro nadané děti z mateřských, základních i středních škol. Zájem byl letos obrovský, zúčastnilo se rekordních 94 tisíc dětí a ve finále zabojovalo 200 nejlepších.

Často slyšíme, že mládež je dnes zkaženější než dřív. Lamentuje se, že mladí jen tráví čas na mobilu, nezajímají se o nic než o nejnovější tiktové trendy nebo influencery z Instagramu a tak podobně. Lidé, kteří s dětmi a mladými pracují, si ale často všímají jiného trendu – že jejich svěřenci mají otevřená srdce a neváhají pomoci, když mají příležitost. Článek Mladí mají dobro v krvi. Zařídí teplé ponožky i peníze na studium se nejdříve objevil na EDUzín - Magazín o vzdělávání.

V úterý 22. února 2022 zvolil Akademický senát ETF UK za svého kandidáta na děkana Jana Roskovce Ph.D. V úterý 31. května 2022 jej do čela fakulty jmenovala rektorka Univerzity Karlovy prof. Milena Králíčková. Ph.D. Jan Roskovec dosud působil na fakultě jako odborný asistent na katedře Nového zákona a proděkan pro zahraniční a ekumenické vztahy.

Nedávno jsem viděl přednášku, nazvanou Práce s jinakostí aneb Inkluze prakticky. V rámci ní paní lektorka z jisté neziskovky učitelům vysvětlila, proč má být jednomu dítěti nevychovanost tolerována a jinému nikoliv a jak to ostatním dětem podat tak, aby pochopily, že je to správně.

Základní školou i gymnáziem jsem prošla bez větších obtíží. Většinu svých vyučujících jsem měla v kategorii „zase po mně něco chce” a popravdě ani moc nedoceňovala, čeho všeho se mi dostává. V dospělosti jsem si pak na učitele a školy obecně rozvinula kritický pohled. Ať už šlo o probouzení motivace k učení, edukaci žáků o duševním zdraví nebo kritické myšlení, to vše podle mého soudu mělo silné trhliny. Když jsem před čtyřmi lety začala pracovat v Učiteli naživo, hodně se toho pro mě změnilo. Článek Pavla Chlebounová: Někdy trvá, než člověk vidí výsledky dobré učitelské práce se nejdříve objevil na EDUzín - Magazín o vzdělávání.

V Česku žije celá řada cizinců, jejichž děti nastupují do českých škol. A nestačí se divit. Němci neznají oslovení “paní učitelko”, protože běžně oslovují pedagogy jménem. Pro Ukrajince je jednička ta vůbec nejhorší známka, pro Švýcary je překvapením, že u nás rodiče děti doprovázejí do školy. Čeho si na našem školství všímají další expati? Článek Cizinci o českém školství: Do školy bez rodičů, bez známek a bez oslovení „paní učitelko“ se nejdříve objevil na EDUzín - Magazín o vzdělávání.

Děti do dvou let věku by se s monitorem neměly setkat vůbec, předškoláci maximálně hodinu denně. Nejčastěji uváděný limit pro čas strávený před obrazovkou u školáků jsou dvě hodiny, některé studie udávají hranici až čtyř hodin. Počet hodin jako takových není ale klíčový. Celkově záleží také na tom, co děti před obrazovkou dělají a v jakém vyrůstají prostředí. Článek Kolik času u obrazovky je pro děti už moc? Rodiče hledají odpověď na otázku za milion se nejdříve objevil na EDUzín - Magazín o vzdělávání.

Znalost angličtiny je u Čechů vysoká, přesto nedosahuje takových kvalit jako v okolních státech, tvrdí průzkum EF English Proficiency Index.

Je jich spousta a nové stále přibývají. V dnešní přetechnizované době zažívají doslova boom.

Paulo Freire učil v šedesátých letech číst chudé brazilské rolníky. Základy své metody dopracoval na útěku před vojenskou juntou. S jeho nejslavnější knihou Pedagogika utlačovaných se teď mohou seznámit i čeští čtenáři.

Motivační citáty na zdech, formuláře na sebehodnocení na nástěnce, klidná atmosféra plná vzájemného porozumění, maximálně deset dětí ve třídě. Pozor, nejsme v soukromé škole s drahým školným, ale na základní škole praktické a speciální - bývalé zvláštní a pomocné škole v Kralupech nad Vltavou. “My jsme tady rádi,” říká za učitele Svatava Rácová. “A děti to cítí. Kolikrát sem chodí, i když mají kašel nebo teplotu a měli by ležet doma.” Článek Ondro, běž se zamotat. Repotáž ze školy pro děti s autismem nebo retardací se nejdříve objevil na EDUzín - Magazín o vzdělávání.

MUDr. Jana Martincová nešla klasickou lékařskou cestou, rozhodla se raději předávat lidem zábavnou a naučnou formou důležité informace o zdraví a výchově. I díky synovi s ADHD se pustila do psaní vzdělávacích knih, založila matkami a lékaři oceňovaný portál Babyonline.cz a pravidelně školí širokou veřejnost. Jaké zajímavosti najdete v jejích knihách vy nebo vaše děti?

Profesor onkologie Roman Hájek, který působí na Ostravské univerzitě (OU) jako prorektor, chce stanout v čele této instituce.

Možná jste se již na hodině jógy setkali s pokynem, že máte něco udělat energeticky či izometricky. Co to vlastně znamená?

Montessori pedagogika – jedni ji zatracují a dokáží o ní mluvit jen s opovržením, druzí na ni nedají dopustit. Přestože je v našem prostředí provozována už mnoho let a v Česku máme hned několik desítek základních i mateřských montessori škol, velké procento lidí vůbec netuší, o jaké principy

Ukrajina a Česká republika uzavřely dohodu o spolupráci ve vzdělávání. Jejím cílem je mimo jiné sjednotit postup ve výchově a výuce. Pro ukrajinské školáky se například omezí on-line výuka z ukrajinských škol.

Tomášovi Stiborovi bude brzy dvanáct let, narodil se v Praze a už čtvrtým rokem žije se svojí matkou Ester v severní Anglii. Navštěvuje tady první ročník nižší střední školy a odpoledne rád hraje fotbal. Každý rok v červnu se ale vydává znovu do své pražské základní školy, kterou opouštěl v pololetí druhé třídy. Skládá tu rozdílové zkoušky z češtiny a vlastivědy. Článek Každou sobotu, nebo taky vůbec. Jak se české děti v cizině učí mateřštinu se nejdříve objevil na EDUzín - Magazín o vzdělávání.

Sportovní gymnázium Dany a Emila Zátopkových oslavilo 100. výročí narození našich nejslavnějších olympioniků, jejichž název nese. Při této příležitosti uspořádalo atletický dvojboj pro žáky základních škol z Ostravy-Jihu.

Všichni, kdo chtějí zlepšit školství, skloňují slovo individualizace. O úpravě výuky podle potřeb jednotlivých žáků mluví ve dvojrozhovoru také lektorky Barbora Heřmanová a Věra Váňová Krejčová. Článek Neexistují dva stejní lidé ani dvě stejné děti. Na to by měla škola reagovat se nejdříve objevil na EDUzín - Magazín o vzdělávání.

Ve školství schází 1,1 miliardy korun. To je 2700 celoročních plných úvazků asistenta pedagoga. A cena, kterou stát platí za čtyři kilometry dálnice.

Každý, kdo má děti, si čas od času neodpustí větu: „Ty jsi ale šikulka! Vidíš, jak ti to jde!“ Pochvala je jedním ze způsobů, jak malé i větší děti motivovat ke snaze a pokroku. Opravdu je ale chválení dětí za všech okolností správné? A jak děti chválit – tak, aby to splnilo svůj účel?

Vesmírný dalekohled Jamese Webba odstartoval na svou misi do vesmíru loni, 25. prosince. Letos v červenci byly zveřejněny první snímky, které dokázal zachytit. A laici i odborníci ustrnuli. Média mluví o nové éře astronomie. To proto, že zachytil velmi ostře objekty, které jsou tak moc vzdálené, že vlastně nahlížíme do úplných začátků formování vesmíru. Článek Vědci hledají dvacet jmen pro exoplanety. Pojmenovat je v soutěži můžou i děti se nejdříve objevil na EDUzín - Magazín o vzdělávání.

Měří na centimetr přesně dva metry, má manželku, dvě dcery a čtrnáct kolegyň. Učí na prvním stupni v montessori škole a o svých každodenních zkušenostech kreslí komiksy na sociální sítě na profilu s názvem Mluví jen jeden. „Někdy mi stačí překreslit konkrétní moment ze své třídy a funguje to. Jindy si tu situaci trochu víc sochám v hlavě, jako když se soused pozastaví nad tím, že tohle není práce pro chlapa,“ říká s úsměvem. Článek Moje nejčastější věta je „mluví jen jeden“, říká učitel. O své práci kreslí komiksy se nejdříve objevil na EDUzín - Magazín o vzdělávání.

Hvězdy s akademickými tituly. víte, kteří slavní byli úspěšní na vysoké. Vyšší vzdělání rovná se vyšší příjmy. To ví každý. Věděly to i slavné osobnosti, které v době, kdy se rozhodovaly o svém dalším životě, ještě neměly ani tušení, že se jednou proslaví.

Mozek do jisté míry funguje jako takový sval. A to je dobrá zpráva, protože to znamená, že se dá postupně trénovat. Techniky pro trénink paměti mají i zdravotní efekt, kdy mohou oddalovat degenerativní procesy spojené se stárnutím. Podívejte se, na jaké tréninkové metody se zaměřit, pokud chcete mít precizně fungující mozek a paměť, na kterou se můžete v každém okamžiku spolehnout.

Rozdíly v kvalitě vyučování nebo v oblibě soukromých a veřejných vysokých škol jsou předmětem mnoha debat. Systémy školství se také liší napříč všemi členskými státy EU. Dlouhodobý trend vývoje počtu vysokoškolských studentů ale napovídá, že soukromé školství získává stále větší oblibu.

Učit o 17. listopadu se dá různě. Můžete dětem sami vyprávět, co si pamatujete. Můžete si spolu pustit dobové filmy a dívat se, jak v němém úžasu sledují pověstné fronty na banány a nechápou, proč všichni jezdili trabantem. A můžete to taky nechat na škole, protože sametová revoluce si už dávno našla cestu do učebnic vlastivědy a dějepisu. Stačilo by to, jen tak z učebnic? Nemyslím. Ale naštěstí existují školy, které se snaží dětem předat mnohem víc než jen pár odstavců nezáživného textu. Článek Doba bez barevné televize a zahraniční muziky. Události kolem sametové revoluce může dětem ve škole přiblížit čtenářská lekce se nejdříve objevil na EDUzín - Magazín o vzdělávání.

Od sametové revoluce uplynulo třiatřicet let. Na základních školách se o ní učí generace, které se „narodily s chytrými telefony v rukách“, otázky na 17. listopad si budou v červnu tahat maturanti narození v roce 2005. „Je to pro ně prehistorie, ale zajímá je to,“ shodují se učitelé dějepisu.

Čeští středoškoláci patří k premiantům k Evropě, když se učí minimálně dva jazyky. Ale úroveň toho, jak ve finále cizí jazyk využívají, klesá, všímá si ředitelka agentury Skřivánek Bronislava Chudobová. V rozhovoru se dotýká i toho, jak se během pandemie proměnil trh s překlady a tlumočením.

Tisíce českých deváťáků čeká příští rok životní zklamání. České školy pro ně totiž nemají dost míst a mnoho z nich se tak na svou vysněnou střední školu nedostane. Problém je v tom, že dětí narozených v roce 2008 bylo více než v jiné roky, a tak je jasné, že české školství je nepobere všechny. Zvláště o elitní školy bude extrémně vysoký zájem.

Čím dál víc rodin si nemůže dovolit zaplatit stravné ve škole nebo školce. Pro jejich děti to může znamenat víc absencí, horší známky a větší riziko vypadnutí z kolektivu. I když v Česku fungují programy, které nabízejí obědy zdarma, nedostanou se ke všem, kteří by je potřebovali. Článek Zájem o obědy zdarma je letos nejvyšší v historii. Nedostanou se ale ke všem potřebným se nejdříve objevil na EDUzín - Magazín o vzdělávání.

Ostrava pokračuje v podpoře rozvíjení čtenářské gramotnosti dětí. I v letošním roce vznikly ve školách nové knihovny, díky dotacím města mohly školy financovat pozice školních knihovníků, nakoupit knihy, uskutečnit čtenářské dílny, besedy i další aktivity v rámci čtenářství.

Brány vysokých škol opouštějí každoročně desítky tisíc absolventů, nicméně soukromé firmy nejásají. Obory, které školy nabízejí, jsou totiž z pohledu soukromého sektoru často zastaralé. Firmy nechtějí čekat, až školství bude reagovat na vývoj nejnovějších technologií, a samy hledají nové cesty. Článek Zkušení inženýři musejí kvůli rychlému vývoji technologií znovu do školních lavic se nejdříve objevil na EDUzín - Magazín o vzdělávání.

Investování představuje poměrně složité téma, ale i přesto se jím zabývá stále více lidí. Jedním z odborníků, kteří pracují na popularizaci světa investic, je i analytik Štěpán Hájek. Přečtěte si náš rozhovor.

Viktoria Valihora studuje umění na škole, kterou vystudovaly hvězdy jako Nicki Minaj, Jennifer Aniston, Timothée Chalamet či Al Pacino.

Bojujeme stále ještě s dopady krize covidové a nyní do našich životů vlétla v souvislosti s ukrajinským konfliktem krize válečná. Málokdo si však uvědomuje, že česká společnost už léta bojuje s krizí, která není na první pohled vidět, přesto nás její důsledky budou provázet a limitovat ještě mnoho let.