Walter Ulbricht

Šokující informace o spolupráci rudých a hnědých po podepsání paktu Molotov – Ribbentrop přináší ve své knize Pakt německá historička Claudia Weberová. Komunistické strany na Západě tak musely oslavovat nacistickou agresi proti vlastním zemím.

​Před 57 lety vtrhly do Československa statisíce vojáků, aby rozdrtily Pražské jaro. Přestože vojska Varšavské smlouvy obsadila celou zemi, chyběla mezi nimi jedna armáda, která ale invazi vroucně podporovala – armáda z Východního Německa.

V noci z 12. na 13. srpna 1961 se Berlín změnil. Místo ranní tramvaje do práce čekal lidi ostnatý drát, vojenské hlídky a uzavřené ulice a... Berlínská zeď.

Vztah Německé demokratické republiky (NDR) k Sovětskému svazu byl charakteristický mimořádným stupněm závislosti. Z tohoto hlediska se Erich Honecker ukázal jako vhodnější východoněmecký stranický šéf, než byl do roku 1971 Walter Ulbricht.

Brežněv se choval k Dubčekovi v Bratislavě velmi vstřícně. Šlo mu totiž o důležitou větu v závěrečném prohlášení, které bylo výstupem této konference. Když se mu tuto větu podařilo udržet v připraveném textu beze změny, spokojeně rozdával úsměvy.

Berlínská zeď rozdělila jedno město, jednu zemi i nespočet rodin na neuvěřitelných 28 let. Přesto všechno se lidé uvěznění v komunistické NDR nikdy nevzdali touhy po svobodě.

Německá metropole se v dnešní době může pyšnit celou řadou památek, ale každý návštěvník se bude určitě zajímat především o pozůstatky nechvalně proslulé Berlínské zdi. Bílé kříže připomínají zamřené životy všech, kteří se ji odvážili pokořit. Během procházky po nábřeží řeky Sprévy se vedle vás najednou objeví budova Říšského sněmu, která od počátku svého založení v roce 1894 trochu […]

Německá metropole se v dnešní době může pyšnit celou řadou památek, ale každý návštěvník se bude určitě zajímat především o pozůstatky nechvalně proslulé Berlínské zdi. Bílé kříže připomínají zamřené životy všech, kteří se ji odvážili pokořit.

Nejluxusnějším autem z NDR byl Sachsenring P240. Vyráběl se ve Cvikově a kopíroval Mercedesy.

Počátek příběhu Ericha Mielkeho je zasazen do kulis Berlína 20. let. Byla to doba ve znamení rozpuku nových idejí a myšlenek. Německo bylo jakousi laboratoří, kde se tyto myšlenky uváděly v praxi. Na ulici se běžně střetávali příznivci krajní pravice s komunisty. Uliční boje byly krvavé. Účastnil se jich i Erich Mielke, vlastně se v nich vyžíval.

Možná mne někdo teď zavrhne, neboť jeho vzpomínky na dětská a mládežnická léta minulých let strávených budováním socialismu jsou vzpomínkami krásnými.

Murální výzdoba ve východoněmeckém městě Halle-Neustadt je příkladem socialistického internacionalismu v umělecké tvorbě. Co víme o podobných projektech v Československu? Přetiskujeme text z aktuálního čísla A2 věnovaného fenoménu sídlišť.

Berlínská televizní věž je společně s Braniborskou bránou nejznámějším symbolem německé metropole. Od jejího slavnostního otevření v komunistickém východním Berlíně uplyne v neděli 52 let.

V noci z 12. na 13. srpna v roce 1961 byla zahájena stavba Berlínské zdi. Stavba, která měla délku 155 km tak rozdělila město a vlastně celé Německo na dvě části a vydržela stát až do konce studené války. Tu noc, od půlnoci do úsvitu se děly věci!

Je to třiapadesát let od invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. O událostech z této doby přetrvává podle historika Michala Stehlíka řada mýtů. Jenže vše je mnohem barvitější, upozorňuje v rozhovoru s Deníkem N náměstek ředitele Národního muzea, který se letos rozhodl podruhé kandidovat na rektora Univerzity Karlovy.

Jako mnoho jiných událostí provázejících existenci komunistického režimu i stavba Berlínské zdi začala lží. Sto pětašedesát kilometrů dlouhá stavba napříč Berlínem měla zastavit masové útěky německých občanů z té části města, která se po druhé světové války dostala do sovětské okupační zóny. Komunistická strana byla ochotná zamezit útěkům i za cenu lidských životů. Touha po svobodě však byla silnější.

Společnou odpovědností je chránit svobodu a demokracii. U příležitosti dnešních vzpomínkových akcí na 59. výročí výstavby berlínské zdi to prohlásil berlínský starosta Michael Müller. Pietní akce se konají v době pokračující pandemie nemoci covid-19, což si vyžádalo karanténní opatření včetně omezené účasti.

Ačkoli televizní věž v Berlíně s typickou kulovitou vyhlídkou byla postavena jako příklad dovednosti socialistického zřízení, i třicet let po pádu komunismu se těší velkému zájmu turistů i místních obyvatel. Interiér si navíc zachoval charakter 60. let minulého století – letos to bylo 50 let od jejího otevření.

Když 7. října roku 1949 vznikl na území Německa nový stát, byl to na dlouhá desetiletí definitivní konec jakýchkoli nadějí na svobodný život pro miliony občanů, kteří se stali „východními Němci“. Do roku 1961, než vznikla berlínská zeď, se více než 1,65 milionu lidí podařilo dostat na Západ. Po nástupu Ericha Honeckra byl již útěk obtížnější. Začala navíc další vlna znárodňování veškerého soukromého majetku a různých represí.

Po třech svobodných dekádách mají Němci z východu pocit, že je Berlínská zeď při pádu zavalila a do volebních uren házejí protestní hlasy.

Německé hlavní město oslavuje třicáté výročí pádu Berlínské zdi, k němuž symbolicky došlo 9. listopadu 1989. Jednoznačně šlo o nejvýznamnější geopolitickou událost druhé poloviny dvacátého století. Znamenala konec studené války a přinesla znovusjednocení metropole a následně celého Německa.