Walter Ulbricht

Nejluxusnějším autem z NDR byl Sachsenring P240. Vyráběl se ve Cvikově a kopíroval Mercedesy.

Počátek příběhu Ericha Mielkeho je zasazen do kulis Berlína 20. let. Byla to doba ve znamení rozpuku nových idejí a myšlenek. Německo bylo jakousi laboratoří, kde se tyto myšlenky uváděly v praxi. Na ulici se běžně střetávali příznivci krajní pravice s komunisty. Uliční boje byly krvavé. Účastnil se jich i Erich Mielke, vlastně se v nich vyžíval.

Možná mne někdo teď zavrhne, neboť jeho vzpomínky na dětská a mládežnická léta minulých let strávených budováním socialismu jsou vzpomínkami krásnými.

Murální výzdoba ve východoněmeckém městě Halle-Neustadt je příkladem socialistického internacionalismu v umělecké tvorbě. Co víme o podobných projektech v Československu? Přetiskujeme text z aktuálního čísla A2 věnovaného fenoménu sídlišť.

Berlínská televizní věž je společně s Braniborskou bránou nejznámějším symbolem německé metropole. Od jejího slavnostního otevření v komunistickém východním Berlíně uplyne v neděli 52 let.

V noci z 12. na 13. srpna v roce 1961 byla zahájena stavba Berlínské zdi. Stavba, která měla délku 155 km tak rozdělila město a vlastně celé Německo na dvě části a vydržela stát až do konce studené války. Tu noc, od půlnoci do úsvitu se děly věci!

Je to třiapadesát let od invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. O událostech z této doby přetrvává podle historika Michala Stehlíka řada mýtů. Jenže vše je mnohem barvitější, upozorňuje v rozhovoru s Deníkem N náměstek ředitele Národního muzea, který se letos rozhodl podruhé kandidovat na rektora Univerzity Karlovy.

Jako mnoho jiných událostí provázejících existenci komunistického režimu i stavba Berlínské zdi začala lží. Sto pětašedesát kilometrů dlouhá stavba napříč Berlínem měla zastavit masové útěky německých občanů z té části města, která se po druhé světové války dostala do sovětské okupační zóny. Komunistická strana byla ochotná zamezit útěkům i za cenu lidských životů. Touha po svobodě však byla silnější.

Společnou odpovědností je chránit svobodu a demokracii. U příležitosti dnešních vzpomínkových akcí na 59. výročí výstavby berlínské zdi to prohlásil berlínský starosta Michael Müller. Pietní akce se konají v době pokračující pandemie nemoci covid-19, což si vyžádalo karanténní opatření včetně omezené účasti.

Ačkoli televizní věž v Berlíně s typickou kulovitou vyhlídkou byla postavena jako příklad dovednosti socialistického zřízení, i třicet let po pádu komunismu se těší velkému zájmu turistů i místních obyvatel. Interiér si navíc zachoval charakter 60. let minulého století – letos to bylo 50 let od jejího otevření.

Když 7. října roku 1949 vznikl na území Německa nový stát, byl to na dlouhá desetiletí definitivní konec jakýchkoli nadějí na svobodný život pro miliony občanů, kteří se stali „východními Němci“. Do roku 1961, než vznikla berlínská zeď, se více než 1,65 milionu lidí podařilo dostat na Západ. Po nástupu Ericha Honeckra byl již útěk obtížnější. Začala navíc další vlna znárodňování veškerého soukromého majetku a různých represí.

Po třech svobodných dekádách mají Němci z východu pocit, že je Berlínská zeď při pádu zavalila a do volebních uren házejí protestní hlasy.

Německé hlavní město oslavuje třicáté výročí pádu Berlínské zdi, k němuž symbolicky došlo 9. listopadu 1989. Jednoznačně šlo o nejvýznamnější geopolitickou událost druhé poloviny dvacátého století. Znamenala konec studené války a přinesla znovusjednocení metropole a následně celého Německa.