2. světová válka

Hlavní americký žalobce Robert H. Jackson, jenž v létě 1945 odsouhlasil vydání K. H. Franka z amerického zajetí do Prahy, oceňoval ukázkovou práci československé jurisdikce. Netušil, že přípravné řízení s protektorátním představitelem třetí říše se soudruzi pokusili zneužít. Komunista na špinavou práci Bedřich Pokorný podstrčil na podzim 1945 mezi výslechové protokoly Frankovu falešnou výpověď, jež představitele domácího odboje Vladimíra Krajinu vinila z kolaborace.

Asi 350 tisíc sovětských vojáků padlo nebo bylo zraněno při dobývání města, které se mělo vzdát za necelé tři týdny. O tempu útoku nerozhodovala jen vojenská logika.

Už jen na dny se počítá moment, kdy se v Brně sejdou účastníci „76. Sudetendeutscher Tag in Brünn“ s mottem „Alles Leben ist Begegnung – Život je setkávání“.

Rok 1937, nebe nad Šanghají. Čínští piloti poprvé narazili na japonský celokovový dolnoplošník, který byl rychlejší a obratnější než cokoli, co dosud startovalo z letadlové lodi.

Americká 240mm houfnice M1 pálila nejtěžší projektil, jaký mělo v druhé světové válce k dispozici polní dělostřelectvo USA. A její granáty mířily na cíle, kde běžné kanóny nestačily.

Z plánovaného průlomu za pár dní se stala padesátidenní opotřebovací bitva. Hlavní cíl, pomoc Slovenskému národnímu povstání, splněn nebyl. Československý sbor zaplatil přes šest tisíc ztrát.

Existují lidé, jejichž život připomíná román. Netouží po slávě nebo uznání, ale ve chvíli, kdy většina světa jen stojí a přihlíží, oni prostě udělají to, co považují za správné.

Aviatická pouť se v roce 2026 přesune z Pardubic do Hradce Králové. Letiště Pardubice obsadily armádní letouny z Čáslavi.

30. listopadu 1943 v Teheránu Stalin pronesl větu, kterou sovětská propaganda nikdy nezopakovala: „Bez amerických strojů bychom tuto válku prohráli.“

Připomínáme si 81 let od konce 2. světové války. Tuto skutečnost a oběti války nám připomínají v Prostějově pamětní desky a reliéfy v budově radnice, škol, podniků a v dalších objektech. Byly instalovány většinou začátkem května 1946 k 1. výročí od konce 2. světové války.

Promenádní kavárna Philipp, také Café Philipp, která se nacházela v dnešních Sadech Svobody až do leteckého náletu ze dne 29. března 1945, kdy kavárnu zničil požár. Kavárnu ve 20. letech 20. století provozovala paní Amalie Philipp, odtud tedy název kavárny.

Josef „Harry“ Jelínek inkasoval od amerického milionáře zálohu za státní hrad, který nikdy nemohl vlastnit. Pak se dal do služeb nacistické bezpečnosti.

Nancy Grace Augusta Wake se narodila v roce 1912 ve Wellingtonu na Novém Zélandu, vyrůstala však v Sydney. Ještě před válkou pracovala jako novinářka a při pobytu ve Vídni na vlastní oči sledovala násilí nacistických oddílů vůči Židům, a právě tehdy se v ní zrodila nenávist k nacismu.

V září 1941 se východně od Kyjeva uzavřely německé kleště kolem více než půl milionu sovětských vojáků. Byl to největší kotel druhé světové války, a mohl mu zabránit jediný rozkaz k ústupu.

Žádný národ nemá své dějiny bílé jak čerstvě napadlý sníh. Tak jako v lidském životě chvíle slávy, štěstí a radosti střídají okamžiky ponížení a žalu. A také momenty, které by člověk i národ nejraději vymazali z paměti.

Přes 80 km/h na pásech, otevřená věž bez střechy a pancíř, který zastavil kulku, ale ne střepinu. Hellcat byl extrém s jasným účelem, a s krutou cenou za každé nasazení mimo něj.

Ráno 18. ledna 1943 se po 497 dnech totální blokády setkaly sovětské jednotky v zasněžených bažinách u Ladožského jezera. Leningrad dostal první pozemní spojení se zbytkem země.

David Petraeus v Kyjevě uvedl, že Rusko od začátku invaze přišlo o více než 1,3 milionu vojáků, mrtvých a zraněných. Americká armáda za celou druhou světovou válku ztratila 1 076 245 lidí.

Rommelův poklad, nacistické zlato ukradené evropským bankám, vládám a židovským komunitám patří k nejtrvalejším záhadám druhé světové války. Klíčovou postavou celého příběhu je sudetský Čech Peter Fleig. Potápěč, který podle vlastních slov viděl, jak bedny s pokladem mizí pod hladinou u pobřeží Korsiky.

Dne 16. května si připomínáme Den romského odboje. Památku věnujeme mimořádnému a tragického okamžiku z roku 1944, kdy vězni z tzv. „Cikánského rodinného tábora“ v Osvětimi odmítli jít dobrovolně na smrt. Studie polských historiků Heleny Kubicové a Piotra Setkiewicze z roku 2018 však upozorňuje, že k této události mohlo dojít už o měsíc dříve a za jiných okolností.

Více než 900 mrtvých námořníků stále leží uvnitř legendární bitevní lodi USS Arizona, která se potopila během útoku na Pearl Harbor.

Praštil jsem ho vší silou pažbou pistole do hlavy. Tento úder jej ale neomráčil. Proto jsem vrchního strážmistra Teichmanna udeřil do hlavy znovu pažbou pušky. Těmito slovy popsal 15. května 1946 bývalý partyzán Josef Chalupa začátek brutální vraždy velitele četnické stanice v Kvasicích Bohumila Teichmanna. Dvaačtyřicetiletý četník byl umlácen a ubodán v noci na 1. dubna 1945. Zavraždili jej členové partyzánského oddílu Olga s odkazem na to, že je udavač. Jenže Teichmann jím nebyl.

V prosinci 1941 se německé tankové hroty zastavily na dohled moskevských věží. O pár dní později už ustupovaly, místy až o 250 kilometrů.

12. května 1940 u belgického Hannutu narazily německé Panzer III na francouzské Somua S-35. Němci zjistili, že jejich 37mm kanony pancíř protivníka neprostřelí.

Po Vinohradské ulici přijíždí od Vršovic tank. Na bocích má černé kříže. Ale tank až k rozhlasu nedojede. Národ českých Švejků, který se šest let pokorně krčil, už toho má dost. Zaútočí. Umírají, ale ani tak se nevzdávají.

Zhotovitel provede průzkum v záboru budoucích obchvatů Komárova, Nových Sedlic a také mezi opavskými ulicemi Olomoucká a Bruntálská.

Bílý dům chce na obranu 1,5 bilionu dolarů. Takový rozpočet by přepsal historii, protože by se vyrovnal dokonce i výdajům USA za 2. světové války. K utužení globální dominance USA by ale přispěl méně, než se možná může zdát.

Dvě pistole, baloňák a sebevražedná odvaha. Tak působil štábní kapitán Václav Morávek, jeden z legendárních Tří králů a nejvýznamnějších postav českého odboje za druhé světové války. Jeho činnost, osobnost i okolí popisuje ve Spotlightu Aktuálně.cz badatel Pavel Černý, který právě publikoval poslední díl své trilogie o slavném odbojáři.

5. července 1943 zahájil Wehrmacht poslední velkou ofenzivu na východní frontě. Sovětská obrana ji zastavila, ale stálo to víc krve, než připouští většina populárních vyprávění.

Hitlerova osobní armáda nevznikla na bojišti. Vyrostla z pohotovostních oddílů, které měly řešit vnitřní nepřátele režimu, a za šest let se z nich stalo jádro Waffen-SS.

Mezi březnem a srpnem 1939 vyjelo z Prahy osm vlaků s dětmi, které projely nacistickým Německem až do Londýna. Příběh odvahy, který změnil stovky lidských osudů, zůstává živý dodnes. Připomínají ho sochy a památníky na veřejných místech, kolem nichž možná denně procházíme bez povšimnutí. Dnes se u nich na chvíli zastavme.

Oficiální sovětské statistiky uvádějí u Rževu téměř 777 tisíc ztrát, víc než u stalingradské ofenzívy. Přesto se o této bitvě desítky let mlčelo.

Na prahu 2. světové války Británie čelila obavám z ničivých leteckých útoků německé Luftwaffe, Strach z budoucích náletů vyvolal bezprecedentní evakuaci civilního obyvatelstva, především dětí. Operace se stala největším organizovaným přesunem civilistů v britské historii.

Písecká radnice u příležitosti výročí konce druhé světové války, kdy počátkem května 1945 do města přijela nejprve americká a posléze sovětská vojska, vyvěsila americkou a sovětskou vlajku. V Písku se tradičně konaly velkolepé oslavy i přímo na náměstí u radnice. V pátek ale starostovi města telefonovala police, že sovětská vlajka se musí sundat, protože od 1. ledna je to zakázané. "Politický bizárek" popsal starosta Písku Michal Čapek (ANO) na Facebooku.

Stovky lidí si v pátek u sochy Rudoarmějce na Želatovské ulici připomněly 81. výročí Přerovského povstání a osvobození města Rudou armádou. Po sérii pietních aktů na různých místech spjatých s oběma událostmi tak vyvrcholily letošní vzpomínkové akce. Program nabídl prostor pro setkání, připomenutí historie i rodinné chvíle.

Pražské povstání v květnu 1945 nebylo jen bojem ve městě, ale i na jeho okrajích. Jeden z méně známých příběhů se odehrál na jižním předměstí, kde v těžkých bojích padl mladý muž. Jeho osud připomíná cenu svobody.

Prezident Petr Pavel, premiér Andrej Babiš (ANO), ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) a další politici s představiteli armády si na pražském Vítkově připomněli 81. výročí konce druhé světové války. Slavnostní nástup zahájila česká hymna, poté politici na dvoře národního památníku položili věnce připomínající válečné padlé. Prezident Pavel v projevu označil druhou světovou válku za nejkrvavější konflikt v dějinách lidstva a varovné svědectví.

Dnešní den je v kalendáři označován jako Den vítězství. Tímto dnes už státním svátkem si připomínáme jednu z nejdůležitějších událostí roku 1945, a to nejen pro ČR, ale i pro Evropu – ukončení 2. světové války. Z pohledu historických pramenů se za konec války považuje kapitulace německých vojsk, vstoupivší v platnost 8. května ve 23:01 středoevropského času. Ne všechna města ale v květnových dnech roku 1945 ovládla euforie. Pojďme si připomenout tragické události, které se na sklonku války staly v Třešti na Jihlavsku a také v Dalešicích a Hrotovicích na Třebíčsku.

Přípravy na letošní oslavy Dne vítězství v ruské metropoli provází atmosféra, kterou Moskva nepamatuje ani v nejvypjatějších momentech své moderní historie. Zatímco státní aparát připravuje tradiční propagandistické záběry, bezpečnostní složky v pozadí budují neviditelnou i fyzickou hradbu proti moderním hrozbám z nebe.

Předseda vlády Andrej Babiš se v pátek 8. května 2026 u příležitosti 81. výročí ukončení bojů 2. světové války v Evropě zúčastní pietního aktu u Národního památníku na Vítkově.

Už před nějakým časem bylo oznámeno, že Netflix hodlá zfilmovat knihu herečky a hvězdy Stranger Things Millie Bobby Brown. Historický román s názvem Devatenáct schodů (Nineteen Steps) se stal bestsellerem a znají ho i čeští čtenáři. A nyní už víme, kdo bude toto dílo inspirované skutečností režírova

Slavnostní odhalení Kamenů zmizelých se uskuteční ve čtvrtek 7. května od 14 hodin na náměstí TGM a v jeho blízkém okolí.

Francie vstoupila do druhé světové války s jedinou dokončenou letadlovou lodí. Jmenovala se Béarn a vznikla z trupu bitevní lodi, kterou nikdy nedostavěli.

Plzeň - S díky osvoboditelům, varováním před současnými válečnými konflikty i výzvou bránit svobodu a demokracii vystoupili řečníci při dnešním vzpomínkovém aktu u plzeňského památníku Díky, Ameriko! Hlavní vzpomínková akce u žulových pylonů na Americké třídě se koná vždy 6. května, v den, kdy američtí vojáci vstoupili v roce 1945 do města. Letos akt uzavřel šestidenní Slavnosti svobody, kterých se účastnili i dva američtí veteráni, stoletý Joseph Thurmond a 101letý Gideon Kantor. Oba poděkovali za přijetí a uznání lidí, kterého se jim v Plzni dostalo.

Pod idylickou tváří Břeclavi leží temná historie. V lesích, ulicích i továrnách města vznikla během války síť lágrů, kde tisíce lidí pracovaly, hladověly a umíraly. Zlo tu stálo blíž, než si dnes připouštíme.

Narodily se v meziválečných letech a jejich život brzy ovlivnil sílící nacismus. Výstavy o dětství ve střední Evropě ve 30. a 40. letech 20. století představují kurátoři v Praze a v Krakově. Mimo jiné nabízejí vhled do světa, jenž formoval tuto generaci.

Přesně před 81 lety odstartovalo nečekané ranní vysílání krvavý boj o Český rozhlas. Události z května 1945 zahájily Pražské povstání.

Pražské povstání zachránilo Prahu a válku zkrátilo o několik dnů. Osvobodili ji hlavně Pražané!

5. května 1945 se v Praze rozezněl hlas, který změnil dějiny. Nebyla to děla ani tanky, ale česká slova z rozhlasu. V tu chvíli se město zvedlo k odporu. V ulicích Prahy stále vládli nacisté a byli připraveni bojovat do poslední chvíle.

Sto dvacet mužů v březnu 1933. O deset let později plnohodnotná tanková divize nasazená od Atlantiku po Don.

Když vypuklo v Praze 5. května 1945 povstání, českoslovenští piloti v Británii mu chtěli hned letět na pomoc, ale nemohli. Britové jim nedali povolení, protože byla jasně stanovená demarkační linie mezi Sověty a západními Spojenci a Praha spadala do sovětské zóny.

Polsko slaví 27. prosinec jako den vítězného povstání. Jediného, které skončilo nejen hrdinstvím, ale i uznáním hranice.

Ohlášené oslavy 1. Máje v Praze jsou slabé. Akce KSČM, ODS a Majáles čítají jen stovky lidí. Vzpomínky na válku mizí. Lidi zajímá současnost. Na Květnové povstání 5. května svolává Milion chvilek pochod za ČT s 30 000 účastníky. Vrcholem oslav je 9. květen. Spolek Česká republika na 1. místě! má zaplnit Václavské náměstí shromážděním k aktuální situaci. The post Slabé oslavy 1. Máje i Květnové povstání za ČT. Lidi zajímá současnost, nikoli historie appeared first on Česká justice.

Námořní tradice zná lodě, jimž se vyhýbala štěstěna od samého začátku, a plavidla, která jako by byla odsouzena k neustálým haváriím, kolizím a tragickému konci. Do této kategorie bývá často řazen i japonský těžký křižník Mogami, jehož operační historie je řetězcem technických problémů a neštěstí v boji, ale zároveň i neobyčejné houževnatosti a odolnosti.

10. květen 1945. Z policejního oddělení byl vyhozen muž ve spodním prádle. Čekal na něj rozlícený dav, který ho začal lynčovat. Jeho utrpení ukončila dávka ze samopalu. Tím mužem byl vážený režisér Jan Sviták.

Zemřela Edith Egerová, psycholožka, spisovatelka a přeživší holocaustu. Narodila se v roce 1927 v Košicích a jako mladá dívka prošla hrůzami koncentračního tábora Osvětim. Po válce emigrovala do USA, kde se stala uznávanou terapeutkou a autorkou knih o traumatu a vnitřní svobodě. Její nejznámější dílo Máme na vybranou oslovilo čtenáře po celém světě. Edith Egerová zemřela ve věku 98 let. Před pár lety poskytla Reflexu rozhovor, který si nyní můžete opět přečíst.

KRÁTCE: První nácvik na vojenskou přehlídku ke Dni vítězství, kterou si Rusko připomene 81. výročí porážky Německa ve druhé světové válce, se ve čtvrtek konal na Palácovém náměstí v Petrohradu, píše agentura AP. Zúčastnily se ho jednotky Leningradského vojenského okruhu, kadeti z vojenských akademií a zástupci bezpečnostních složek. Specialisté nacvičovali pochodové techniky za doprovodu smíšeného vojenského orchestru. Vítězství nad nacismem si Rusko pravidelně připomíná 9. května vojenskými přehlídkami. Kromě té největší na Rudém náměstí v Moskvě právě tou v Petrohradu.