28. říjen

Až do zániku Rakouska-Uherska nebylo zneužívání drog považováno za společenskou hrozbu a bezpečnostní složky se jím zabývaly jen okrajově. Po vzniku Československa se však situace změnila. Nejen českou kotlinou, ale celou Evropou se šířil „hlad po radosti“ – snaha vytěsnit válečné hrůzy, zapomenout a co nejvíce si užít po chudých a depresivních letech. Užívání drog se stalo módním fenoménem, stejně jako zkracující se sukně, nové střihy pánského obleku nebo cigareta v prstech.

V letech 1948 – 1949 přišlo ve dvou vlnách do Československa přes 12 tisíc Řeků, kteří zde měli přečkat nějakou dobu, než skončí v jejich domovině občanská válka. A pak se vrátit domů, jak jim bylo slibováno. Někteří si přímo vybrali Československo, někteří byli zajatci z řad bojující královské armády a ti zde byli nedobrovolně. Do života některých z nich tvrdě zasáhl československý komunistický režim.