Adéla Gondíková

„Dětská onkologická ambulance působí depkoidně,“ usmívá se dnes animátorka, která si sama v životě prošla těžkým obdobím. Na druhou stranu pro ni bylo impulsem a inspirací. „Když tam dnes jedu, těším se a vracím se odtamtud totálně nabitá. I proto vznikli Plešouni,“ vysvětluje v rozhovoru s Markem Němcem vznik animovaného seriálu, který vypráví o bandě odvážných dětí.

Herečka Kristýna Ryška si v novém seriálu Inspekce vyzkoušela práci se zbraní, pohyb v prostoru i policejní taktiku. A zjistila, že je jí tento svět nečekaně blízký. „Měli jsme s Vojtou Dykem zajímavé lekce. Bavilo mě to už proto, že mám vysněnou roli. A protože je úplně utopická, tak ji prozradím: chtěla bych si zahrát Jamese Bonda,“ prozrazuje Kristýna Ryška v rozhovoru s Terezou Kostkovou.

V průměru vydá každý rok jednu knihu. Jak se dětská psycholožka dostane k psaní? „Měla jsem v sobě obrovský přetlak během pandemie. Začala jsem psát a zjistila jsem, že mě to neskutečně baví,“ prozradila v Blízkých setkáních v rozhovoru s Adélou Gondíkovou Iva Hadj Moussa. Dá se o těžkých životních osudech psát s humorem? A co nejčastěji řeší s dětmi ve své ordinaci?

Je herečkou a výtvarnicí. „Divadlo je o komunikaci a já pak potřebuju svůj klid. Na druhou stranu, kdybych jen malovala, asi bych se zbláznila, protože je to osamělá činnost. Takže kombinace s divadlem je fantastická a nevyužívám ji jen já. Překvapilo mě, kolik herců maluje,“ říká Iva Hüttnerová, která až do 28. května 2026 vystavuje své obrazy v rozhlasové Galerii Vinohradská 12.

Hraje a natáčí, naposledy snímky Dešťová hůl a Pět švestek. Svoje vysoké pracovní tempo ale zvolnila. „Pracuju citelně míň a je to z vlastního rozhodnutí. Zjistila jsem, že budu muset něco pustit a první byla ta škola. Pedagogická činnost nejsou jen ta dvě odpoledne v týdnu. Znamená to i přípravu a spoustu přemýšlení,“ vysvětluje herečka v rozhovoru s Terezou Kostkovou.

„Základ je člověk,“ říká o urbanismu teoretik architektury Adam Gebrian v pořadu Blízká setkání. Veřejný prostor podle něj není o budovách, ale o lidech, kteří se v něm potkávají a navzájem ovlivňují, i když si jsou často cizí. „Svobodu je paradoxně jednodušší najít v tom společném,“ dodává. Které město v Evropě ho nejvíc inspiruje? A co by změnil v českých městech, kdyby mohl prosadit jedinou věc?

„Jsem pokrevní příbuzná Jana Kubiše ze strany maminky. Tato skutečnost člověka ovlivní, i když v oné době nežil. Je to odpovědnost,“ říká v rozhovoru s Markem Němcem praneteř hrdiny protinacistického odboje, který se spolu s Jozefem Gabčíkem podílel v rámci Operace Anthropoid na atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

„Sám sobě bych se dřív vysmál, ale teď už jsem ve fázi, kdy se v šatně před koncertem musím rozezpívat,“ prozradil v Blízkých setkáních v rozhovoru s Terezou Kostkovou zpěvák Tomáš Klus, který letos slaví čtyřicetiny. „Beru to s pokorou. Od určitého věku se člověk zkrátka musí začít víc starat sám o sebe,“ dodává. Je nová deska Tady to máš návratem ke starému Tomášovi? Proč by měl každý alespoň pět minut denně meditovat? A v čem může být dnes inspirativní klan Baťů?

Nedávno se na obrazovkách objevil film Lajf režiséra Jiřího Stracha, ve kterém hraje. „Na celém projektu mě zajímalo pracovat s lidmi, jako Božidara Turzonovová, Sophia Šporclová, Jiří Mádl a Ivo Gogál," říká v Blízkých setkáních s Terezou Kostkovou. Snímek otevírá téma, o kterém se nemluví snadno – rozhodnutí ukončit život. A Jan Kolařík s ním má překvapivě i osobní zkušenost.

„Čím víc o nějakém zvířeti vím, tím mi přijde zajímavější. S koněm Převalského mám osobní zkušenost, když jsme je v Mongolsku vypouštěli do volné přírody. A to se do zvířete nemůžete nezamilovat,“ ujišťuje ředitelka pražské ZOO v rozhovoru s Terezou Kostkovou. Kůň Převalského je s pražskou zoologickou zahradou spjatý od roku 1932.

Její profesní cesta nezačala nijak okázale. O to silnější je dnes její pozice i zkušenost, kdy stála v čele Státního fondu audiovize a byla dlouholetou ředitelkou Státního fondu kinematografie. Helena Bezděk Fraňková patří k lidem, díky nimž se Česko dostalo na filmovou mapu světa. A taky k těm, kteří si z natáčení odnesli historky, na které se nezapomíná.

„Poprvé jsem ho viděla na šachovém večeru, kdy mi polil šachovnici,“ směje se Martina Kořenová, šachistka ověnčená mnohými prestižními cenami. „Moje pravda je, že jsme se potkali mnohem dřív na dětském šachovém turnaji v Zaječicích,“ je přesvědčený její manžel, televizní moderátor a učitel Vladimír Kořen v prvomájovém rozhovoru s Markem Němcem. A hned je z toho malá partnerská debata, která, jak se ukazuje, ani po letech neztratila jiskru. Tak jak to vlastně bylo?

Nedávno k němu přilétli dva „andělé“ v podobě hudebních cen. Radost byla velká. „Bylo to překvapení milé, ale ne úplně nečekané. Protože si myslím, že deska Ostraka je dobrá. Nebudu předstírat, že jsem s tím nepočítal, jako to dělával Karel Gott,“ vtipkuje zpěvák v rozhovoru s Terezou Kostkovou. „Nejvíc mě na tom potěšilo, že jsem tam byl jediný za generaci 75+. Někteří moji konkurenti byli dokonce mladší než moji vnuci,“ říká v Blízkých setkáních z Radiocafé Vinohradská 12.

Srší vtipem a nespoutanou energií. Ale zdání může klamat. „Občas mám velké propady v náladě a učím se s tím žít. Terapií je mi v těchto chvílích herectví,“ přiznává herečka Erika Stárková. V Blízkých setkáních Adély Gondíkové mluví i o výchově dcery nebo hře Husákovy děti v Divadle na Fidlovačce: „Začíná to velmi vtipně. Pak to ale tuhne a vy si uvědomíte, co se za komunismu dělo. Jak to bylo ostré a jak nás nutili necítit, nevidět, nemluvit, nebýt, jen plnit určité věci.“

Lidem, kteří mají rádi víno, říká vínomilci. „Vinař a vínomilec musí jít ale ruku v ruce,“ ujišťuje vinařka, pro kterou je víno nejen kultura a folklor. „Je to i součást setkávání s lidmi, stolování a zážitků. A pro mě osobně součástí života. Nepotřebuju speciální okamžik na to, abych si ho otevřela. Ale je pro mě důležité, jaké víno si otevírám, abych za ním viděla konkrétního vinaře. Piju víno, abych měla zážitek,“ uvádí Dominika Černohorská v rozhovoru s Terezou Kostkovou.

Je autorkou návrhů, od níž byste to možná na první pohled nečekali. Designérka Anna Marešová za sebou má projekty od veřejné dopravy až po intimní pomůcky. Spojuje je jedno: nadhled, hravost a humor. „V zadání lanovky na Petřín byl námět na interakci a já z toho byla nešťastná. Pak nás s kolegy napadlo, že když je Petřín kopcem lásky, tak když se lanovky potkají na místě výhybky, tak jedna zamrká a druhá zčervená,“ popisuje v rozhovoru s Markem Němcem.

Vydal se na Šumavu za tichem a nazval tak i svoji knihu. „Neřekl bych, že by mi Šumava učarovala, i když ji mám rád. Mám rád krajinu jako takovou,“ vyznává se autor. Jeho kniha Za tichem nese podtitul Nekorektní antiprůvodce po nejrozsáhlejším a nejvtipnějším českém pohoří. “Pro mě je humor dobrá cesta k přežití, proto je to humoristický průvodce,“ vysvětluje spisovatel a novinář v rozhovoru s Markem Němcem. Autor se vydal za tichem, ale čtenář má překvapivě důvod se zasmát.

Má za sebou výrazné herecké i muzikálové role, ale když přijde řeč na to, co ji opravdu táhne, neváhá. „Miluju tanec. Potřebovala bych další život, i když bych nic neměnila. Nebo aspoň obraceč času, případně paralelní vesmír, abych ještě něco dalšího stihla,“ přemítá s úsměvem v rozhovoru s Terezou Kostkovou.

„Cesta ke zdraví je v rovnováze,“ říká docentka Jana Jaklová Dytrtová. V rozhovoru s Adélou Gondíkovou popisuje, jak tělo reaguje na stres a dietní režimy a proč někdy i dobře míněné snahy o zdravý životní styl vedou k opačnému efektu. Co všechno o nás prozradí naše tělo? A jak se do zdraví promítá pohyb, spánek a hormonální změny?

„Je důležité, aby děti řešily některé záležitosti samy a naučily se socializovat. Dnes zavolají rodičům a ti to vyřeší za ně. Když se dítě například ztratí, nesnaží se zorientovat, ale volá tátovi,“ popisuje Jan Kršňák. Kde končí péče a začíná přehnaná kontrola? „Neustálá kontrola vytváří děti, které se nenaučí řešit životní zádrhely a ani se necítí svobodné,“ upozorňuje autor knihy Digiděti v rozhovoru s Michaelou Maurerovou.

Co je to láska? Existuje nějaká definice? „Ve své knize jsem se opravdu snažil najít odpověď. Proto je moje kniha tak tlustá. Řeknu to tzv. naplacato: Láska je nutnost. Musíme milovat, protože jinak nepřežijeme,“ uvádí psychoterapeut v rozhovoru s Markem Němcem. To už není romantika z červené knihovny. To je skoro biologický program.

Ve čtvrtek 16. dubna 2026 krátce po svých 60. narozeninách zemřel Jan Potměšil. Herec upoutaný od 23 let na invalidní vozík kvůli automobilové nehodě během revolučních událostí na konci roku 1989 se pro Čechy stal symbolem změny, symbolem odvahy, nezlomné vůle a naděje. A právě o vděku, naději a novém začátku mluvil i v Nočním Mikrofóru s Vasilem Fridrichem krátce před Vánoci covidového roku 2020. Poslechněte si upravený záznam rozhovoru.

Zuzana Kronerová byla vůbec první, kdo nazpíval dnes už legendární píseň Čerešně. V Česku si ji ale většina posluchačů neodmyslitelně spojuje s Hanou Hegerovou. „Připadalo mi vždy trochu humorné, že celé Slovensko řešilo tento tzv. problém,“ říká herečka v rozhovoru s Terezou Kostkovou. Píseň zazněla poprvé v 80. letech v televizní relaci Kdosi je za dveřmi z dílny autorské dvojice Milan Lasica a Július Satinský.

„Londýn byl můj sen,“ vypráví spisovatelka a novinářka v Blízkých setkáních. „Když se naskytla příležitost, sbalila jsem půlku domácnosti i s kocourem a odjela.“ Jenže realita velkoměsta byla jiná, než jak si ji pamatovala z dětství, kdy v Londýně žila s rodiči. Dnes majitelka úspěšné mediální agentury přiznává, že začínat v cizině od nuly je mnohem těžší, než si myslela. Jaké byly její začátky? Proč je hrdinou jejích knížek ježek? Smějí se s britským manželem stejným věcem?

„V Čechách je to malá hnědá nevzhledná potvůrka. Ale na světě existuje spousta krásných a dekorativních klíšťat,“ ujišťuje molekulární biolog. Se kterými druhy se člověk nejčastěji setkává? Je u nás klíště obávanější než jinde? Co je nového ve výzkumu? Jak pokročila vakcinace proti borelióze? Co prozradil o čmelíkovi kuřím?

„Spojené státy nejsou jiný kontinent. Je to jiný vesmír. Žijí tam fyzicky nám podobní lidé, ale chovají se úplně jinak.“ Zahraniční zpravodaj Pavel Novák se po návratu z mise v USA ohlíží bez iluzí, ale s nadhledem. „Byla to velká srážka s realitou. Všechno tam funguje jinak.“ Překvapení přicházela i z nebe. „Washington je na úrovni jižního Španělska, takže i slunce tam svítí jinak,“ popisuje v rozhovoru s Markem Němcem.

Profesor Tomáš Jungwirth patří mezi nejuznávanější české fyziky. Zabývá se spintronikou – podoborem mikroelektroniky, který může v budoucnu zásadně proměnit podobu výpočetní techniky a paměťových technologií. Jak se rodí špičkový vědec? Jak musí vědec pracovat, aby obstál i v mezinárodním kontextu? A proč musí věda fungovat jako velký kolektivní mozek?

„Nechtěl jsem staré vystoupení obnovit. Nelze vkročit dvakrát do stejné řeky,“ říká s lehkým úsměvem herec a hudebník Tomáš Matonoha. Nakonec se ale přece jen našel důvod, proč se k osvědčenému formátu vrátit. „Dostal jsem nápad na téma korektnosti či nekorektnosti a udělal z toho nové představení,“ vysvětluje herec a hudebník v rozhovoru s Terezou Kostkovou.

„Byl to sprint,“ usmívá se spokojeně Igor Timko nad tím, že s kapelou jede už bezmála třicet let. Přesto nepůsobí unaveně, spíš jako někdo, koho ten běh pořád baví. Kapela No Name vydala první album v roce 1998 a od té doby sbírá hity, které si lidé zpívají napříč generacemi.„Každá skupina by měla mít své prvenství a málokdo ví, že jsme byli úplně první československá kapela, která hrála v pražské O2 Areně,“ říká Igor Timko v rozhovoru s Adélou Gondíkovou.

„Ivana říkala, že by to chtěla hrát se mnou. U mně se to projevilo štěstím a radostí,“ vypráví Petr Uhlík s odzbrojující upřímností. A není divu. Nestává se to každý den. „Viděla mě v Činoherním studiu v Ústí nad Labem a vyžádala si mě,“ dodává v rozhovoru s Michaelou Maurerovou skoro nevěřícně, jako by si ten moment stále ještě trochu vychutnával.

Klášter minoritů sv. Jakuba, založený už roku 1232 králem Václavem I., není pro Helenu Kohoutovou jen historickou památkou. Je to vztah na celý život. „Velmi rezonuji s tímto prostorem, který je mimořádný,“ říká v rozhovoru s Markem Němcem. „Snažíme se citlivě zachovat genius loci a zároveň mu vdechnout i turistický život.“

Věnuje se včelám, pivovarnictví i lidem, kteří teprve hledají cestu k víře. A přitom o sobě mluví s odzbrojující samozřejmostí. „Být s lidmi, nenápadná a bez taláru. To je moje chápání role jako farářky,“ vysvětluje Sandra Silná, farářka Církve československé husitské v rozhovoru s Markem Němcem. Žádné velké gesto, spíš tichá přítomnost. Možná právě v tom je její síla.

O rezistenci na antibiotika se už hodně ví. V poslední době ale vědci mluví o rezistenci nádorů na chemoterapii. „Uvádí se, že rezistence je zodpovědná až za 90 procent úmrtí pacientů. Onkologická léčba vlastně selže a organizmus se nádoru neubrání,“ vysvětluje vědkyně v rozhovoru s moderátorkou Terezou Kostkovou.

„Ladislav Špaček mi fandil a byl jistě rád, že se etiketě někdo z mladší generace věnuje a předává znalosti i jinou formou. S manželkou totiž točíme videa. Projekt vznikl za covidu, kdy jsem se o etiketu začal víc zajímat. Manželka fotí, tak jsme si řekli, že spojíme zájmy. A nabralo to neuvěřitelný spád,“ vypráví Libor Neuwirth v rozhovoru s Terezou Kostkovou.

„Ve studiu máte tři kamery a jeřáb a pro mě jako nováčka bylo nejtěžší stát na správném místě a dívat se do správné kamery,“ popisuje s úsměvem Tereza Kručinská. A přiznává, že bez pomoci kolegů by to šlo mnohem hůř. „Musím poděkovat všem za pomoc, za to, že případně i mávali za kamerou: ,Sem se dívej!‘“ směje se nová tvář Událostí, tedy hlavních zpráv v České televizi, v rozhovoru s Terezou Kostkovou.

Podle jeho Gastromapy se cestuje a objevují restaurace rozmanitých stylů i chutí po celém Česku. Kromě jídla ho ale baví i knihy. A tak s projektem Listování objíždí zemi a nabízí scénické čtení vybraných děl. „Diváci často myslí, že půjde jen o čtení. Vůbec nečekají, jak akční to bude,“ popisuje v Blízkých setkáních Michaely Maurerové. Kdy sám stihne číst a která kniha u něj probouzí ty správné chutě? Čím ho zaujala soubor 13! Pavla Tomeše anebo Blízcí Veroniky González?

„Osmdesát? Je to hodně let, ale pro mě to není tragédie. Vidět ji napsanou je ale horší, než když se ta číslovka vysloví,“ říká legenda krasobruslení Eva Graham Romanová, jedna polovina slavného sourozeneckého páru Romanových, který v 60. letech patřil ke světovým hvězdám tanců na ledě. I přes tu číslovku by jí energii mohli závidět i mnohem mladší lidé.

Pro cukrářské řemeslo se narodil. A široká veřejnost si ho zamilovala jako porotce soutěže Peče celá země. Co mu televizní popularita dala a co vzala? „Tvoje tvář se stane veřejným majetkem a lidé jsou přísnější,“ říká s úsměvem. Hned ale dodává, že by neměnil. „Na druhou stranu jsem potkal spoustu fantastických lidí a mohu pracovat na projektech jako Buchty po ránu. Vydal jsem knihy, které získávají ocenění. Takže si vlastně vůbec nestěžuju,“ přiznává Tereze Kostkové.