Zavřít
Ája Vrzáňová

Ája Vrzáňová

Nejnovější články na Seznamu na téma Ája Vrzáňová
  • Seznam Zprávy

    „Ať olympijský oheň zapálí Zátopek!“ Političtí vězni byli proti

    Před 14 dny
    Film, komiks, hromada životopisů. Čtvrt století po smrti Emila Zátopka se může zdát, že jeho příběh je známý ze všech stran. Ale víte, jaký plán s ním měl americký prezident Truman? A kdy se proti němu postavili političtí vězni?
     Komentáře
  • Dům a zahrada

    Tři přístupy k tvorbě zahrady: Svépomocí, se zahradníkem nebo po kurzu

    Před 21 dny
    Jak se říká, žádný učený z nebe nespadl. Ale nemáte pocit, že kolem zahrady se nese takový závoj tajemství přístupného jen několika vyvoleným, kteří mají takzvaně zelené prsty? Tohle přesvědčení odrazuje spoustu nadějných zahradníků!
     Komentáře
  • kroniQa

    Mistři světa za mřížemi. Před 75 lety komunisté zlomili hokejové hrdiny národa

    Před 1 měsícem
    Byli to miláčci celého národa. Mistři světa z let 1947 a 1949, stříbrní medailisté z olympiády. Jenže místo dalších úspěchů je čekaly výslechy, vězení a doly.
     Komentáře
  • Andrea Houdková
    naMédium

    Před 10 lety odešla Ája Vrzáňová. Před únosem ji chránili britští agenti, mělo se na ni zapomenout

    Před 4 měsíci
    V těchto dnech uplynulo 10 let od úmrtí legendární československé krasobruslařky Áji Vrzáňové. I přes veškerou snahu komunistických úřadů se jí podařilo emigrovat a uspět v USA. Na svou vlast nikdy nezanevřela.
     Komentáře
  • Květy

    Česko milovala, když mohla, vracela se. „To jsou kořeny,“ říkávala krasobruslařka Ája Vrzáňová

    Před 4 měsíci
    Milovala Česko, Prahu, ale i New York. „Miluju život,“ říkávala. Ke svému češství se hrdě hlásila. Přesto, že Československo opustila v roce 1950, kdy jí bylo pouhých devatenáct. Znovu se domů podívala až po sametové revoluci. Dnes si připomínáme deset let od smrti krasobruslařky Áji Vrzáňové.
     Komentáře
  • Úžasné životy

    1 min

    Podcast
    Kristina Taberyová podle Iva Mathého

    Před 10 měsíci
    V Úžasných životech zavzpomíná někdejší generální ředitel České televize Ivo Mathé na režisérku a dramaturgyni Kristinu Taberyovou. Znali se už od společných studií na pražské AMU, znovu se pak pracovně sešli v České televizi, kde hloubkou svých znalostí a pozitivním působením inspirovala spoustu kolegů. Ve vzpomínkách Iva Mathého zůstává Kristina Taberyová jemnou korektní dámou, zároveň však velmi tvůrčí osobností.
     Komentáře
  • Jaroslav Král
    naMédium

    Nucený útěk z Československa: Emigranti riskovali životy, před útlakem odešly desítky tisíc lidí

    Před 11 měsíci
    Život za železnou oponou byl pro mnohé natolik nepřijatelnou alternativou, že se jednoduše rozhodli emigrovat. Jakým způsobem? A co vlastně při odchodu z vlasti hrozilo?
     Komentáře
  • Zdeňka z Babic
    naMédium

    Z hrdinů zločinci: Místo odletu na MS 1950 čekalo hokejisty obvinění z vlastizrady

    Před 1 rokem
    Během dvou říjnových dnů roku 1950 se obrátil československým hokejistům život vzhůru nohama. Komunistický režim proti nim bezprecedentně zasáhl kvůli kritice politické situace.
     Komentáře
  • i60

    V mládí jsem létala v oblacích, teď už se držím spíše při zemi, říká bývalá letuška Elen Zajíčková

    Před 2 roky
    Dlouhých 32 let pracovala jako stevardka. Na palubě letadel Českých aerolinií obsloužila tisíce pasažérů z různých koutů světa, obsluhovala také vlivné osobnosti a celebrity, mimo jiné spisovatele Arthura Haileyho, Áju Vrzáňovou, ale i Vieru Husákovou, manželku bývalého prezidenta.
     Komentáře
  • Aktuálně

    Američané sem chodí na svíčkovou. Jídlo je nejlepší propagace Česka, říká restauratér

    Před 2 roky
    "Česká kuchyně tady lidem chutná. Propagace se dělá nejlépe přes žaludek," míní šéf restaurace v New Yorku, rodilý Američan s českými kořeny.
     Komentáře
  • Prima Zoom

    Únos tří letadel letci RAF komunisty rozpálil doběla. Okamžitě rozjeli mstivou kampaň

    Před 2 roky
    Letci RAF se stali v komunistickém Československu nepřáteli. Jejich zkušenosti a disciplína jim pomohly unést tři letadla, s nimiž emigrovali do americké zóny v Německu.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Komentář: Z olympiády do emigrace. Lukašenko hraje all-in

    Před 4 roky
    Příběhy sportovců prchajících před odplatou totalitního režimu ukazují, že v Bělorusku dál přituhuje.
     Komentáře
  • Aktuálně

    Vyhrožovali jí zastřelením maminky, stejně emigrovala. Drsný příběh Áji Vrzáňové

    Před 4 roky
    Poté co krasobruslařská hvězda Ája Vrzáňová kvůli komunistům emigrovala z Československa, prožila si řadu rodinných tragédií. V neděli by jí bylo 90.
    Moc nechybělo a z Aleny Vrzáňové byla lyžařka. S rodiči často jezdila do Krkonoš, kde jako dítě sjížděla kopce s velkým nadšením. Jenže se blížila válka a jezdit z Čech do Sudet bylo komplikované.
    A tak maminka Áji vymyslela alternativu na štvanickém stadionu, přihlásila dcerku na krasobruslení. Zprvu ji to ani zdaleka nebavilo tak jako lyže, ale když se naučila pár prvků a piruet, objevila v sobě skrytý talent.
    V sedmi letech už vyhrála první závod, který byl pro dvanáctileté děti. Zatímco ostatní dívky na ledě spíš tančily, ona skákala vysoké skoky, vůbec se nebála a to ji dělalo výjimečnou. Zdobily ji dlouhé nohy, skvělý švih. Jako první žena předvedla dvojitého lutze.
    Přitom daleko větší smysl by dávalo, kdyby se z Vrzáňové vyklubala hudebnice. Maminka byla operní pěvkyně, tatínek výborný violoncellista. Oba ji ale vedli ke sportu a své postavení využívali k tomu, aby dceru díky konexím někam dostali.
    A to se jim celý život dařilo na jedničku, hlavně mamince. Po válce se tak Ája dostala do londýnského Richmondu, kde se jí ujal jeden z nejlepších trenérů krasobruslení tehdejší doby, Švýcar Arnold Gerschwiler.
    Když viděl její zápal pro trénink a pohybový talent, prohlásil, že pokud mladá Češka vydrží, za pár let je mistryní světa.
    A trefil se. Aleně Vrzáňové bylo sotva 18 let, když se v roce 1949 postavila na světovém šampionátu na nejvyšší stupínek. Prožívala jedno z nejšťastnějších období v životě. Brzy tomu ale mělo být jinak.
    I když měl tatínek vysokou funkci na ministerstvu financí, mladá krasobruslařka byla trnem v oku komunistickým lídrům Československa.
    Po jejím zisku zlaté medaile přišel rozkaz z nejvyšších míst. "Ukončíš kariéru a pojedeš do Moskvy trénovat Rusy krasobruslení." Sověti tehdy neměli dobré bruslaře a potřebovali nějaké vychovat.
    Vrzáňová ale o tom nechtěla ani slyšet. Jediné, co měla před očima, byla obhajoba zlata na MS v Londýně. Tou dobou netušila, že se v hlavách rodičů už zrodil nápad, který měl určit její budoucnost.
    Jednoho dne ji tatínek vzal na procházku po Karlově mostě a vysvětlil jí, na čem se s rodiči dohodli. "Ať zlato obhájíš, nebo neobhájíš, zůstaneš v Londýně, tvůj trenér se o tebe postará."
    A tak se rozjel plán na emigraci nejlepší krasobruslařky světa. Vrzáňová i přes nevoli československé vlády do Londýna odcestovala a úspěšně obhájila zlatou medaili.
    Trenér Gerschwiler ji ubytoval ve svém domě, který byl obklíčený agenty StB. Jednou ji prý při návratu do bytu agenti už táhli do připraveného černého auta, když na poslední chvíli zakročil švýcarský trenér a vytrhli ji komunistům z ruky s tím, že je Vrzáňová pod ochranou anglické vlády.
    Často čelila anonymním telefonátům. "Vyhrožovali mi, že zastřelí maminku, když se nevrátím," vzpomínala v pořadu Třináctá komnata pro Českou televizi.
    To se ale nestalo. Vrzáňová získala v Londýně politický azyl a o pár týdnů později za ní prchla v letadle, uneseném pilotem RAF, i maminka.
    Krasobruslařka netušila, že rodnou zemi neuvidí 40 let a tatínka 13 roků. Ten přišel o funkci na ministerstvu, režim ho poslal do uranových dolů.
    S maminkou se přestěhovaly do USA, kde se Alena zapsal pod uměleckým jménem Ája Zanová a 18 let cestovala po státech v lední revue. Maminka ji zprvu doprovázela, poté se usadila v Las Vegas a stala se učitelkou hudby.
    Obě stále čekaly, kdy za nimi přicestuje i tatínek. Ten se dostal do Ameriky až v šedesátých letech. Dva měsíce s rodinou pobyl, ale pak s vysvětlením, že je režimem zlomený muž, který už si nedokáže zvyknout na novou zem, zase odcestoval zpátky do Československa.
    Komunistcká garnitura mezitím Vrzáňovou v podstatě vymazala ze sportovní historie a když její otec v roce 1978 zemřel, nedostala povolení přijet na jeho pohřeb.
    Její život ale plynul dál, s revue Ice Follies a později Ice capades sklízela úspěchy. I když dlouho její známosti hlídala maminka, Ája se na konci aktivní kariéry přeci jen zamilovala.
    V New Yorku si vzala pražského rodáka Pavla Steindlera, majitele několika restaurací. Poté s ním i otěhotněla, jenže to už jí bylo hodně přes třicet let, porod přišel předčasně a dcerka záhy zemřela.
    Děti teda nakonec neměla. Z manželova předchozího manželství jim zůstala dcera a syn. Co jim osud vzal v osobním životě, dal jim v tom pracovním. Na poli gastronomie zažívali úspěch.
    Společně vedli dvě Brocheterrie a Duck Joint neboli Kačárnu, kde se snědlo tisíc kachen týdně na všechny způsoby. Mířila sem velká spousta českých emigrantů včetně Miloše Formana nebo Jiřího Voskovce a také známých osobností. Spřátelili se například s budoucím americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
    Když se všechno zdálo růžové, přišlo opět tragické období jejího života. V roce 1981 jí zemřela maminka, poté lékaři jejímu manželovi diagnostikovali rakovinu v pokročilém stádiu a o dva roky později zesnul také.
    Vrzáňové bylo tedy dvaapadesát let a zůstala opět sama. Dohlížela na manželovy podniky a pracovala pro krasobruslařský svaz.
    Nadále se přátelila s rodinou Trumpových. Slavný miliardář totiž usiloval totiž o obnovení Wollman Rink - slavného kluziště v newyorském Central Parku. Vrzáňová dohlížela na jeho obnovu a znovuotevření, což se do roka s velkou slávou podařilo.
    Na Prahu šedesátky přišel nový životní impuls. V Československu proběhla revoluce a ona se mohla vrátit do milované vlasti. Na jaře 1990 ji na Václavském náměstí vítaly desetitisíce lidí.
    Sbírala medaile, vyznamenání a minimálně čtyřikrát do roka se vracela do rodné země. S přibývajícími léty by jí ale její věk nikdo nehádal.
    Ráda to vysvětlovala slovy: "Byla jsem celý život u ledu, to máte jako s rybou, když je u ledu, vydrží dlouho čerstvá." (na snímku s Augustinem Bubníkem)
    V roce 2009 byla jako první česká krasobruslařka uvedena do Síně slávy.
    Naposledy navštívila Prahu na Vánoce 2014. To jí bylo 83. Letenku měla koupenou i na srpen 2015...
    ...ale měsíc před tím ji postihla v jejím newyorském bytě mozková mrtvice, ze které už se nevzpamatovala a 30. července zemřela.
    Bývalá krasobruslařka Ája Vrzáňová (Alena Vrzáňová) pózovala 23. prosince na zimním stadionu Štvanice v Praze, kde jako šestiletá poprvé nasadila brusle.
    Bývalá krasobruslařka Ája Vrzáňová (Alena Vrzáňová) pózovala 23. prosince na zimním stadionu Štvanice v Praze, kde jako šestiletá poprvé nasadila brusle.
    +
     Komentáře
  • Expres FM

    8. březen: 110 let od první oslavy MDŽ

    Před 4 roky
    Narozeniny slaví protikomunistický odbojář Josef Mašín, legendární hudebník Vladimír Mišík nebo tenisová hvězda Petra Kvitová.
     Komentáře
  • Náš region

    Tvrdý led a horký pot, kdysi i dnes. Jaké to je být světovými mistry piruet

    Před 4 roky
    Být krasobruslařkou si přeje 90 % malých slečen. Některé jenom sní, jiné se dívají na krásné piruety v televizi, ale jsou i takové, které si doma řeknou o brusle a vytáhnou na „zimák“. V Roudnici nad Labem to mají jasné. Stadion je po ruce a město přislíbilo, že dá malým dětem ve sportu i v krasobruslení zelenou. Je ale známé, že každá krásná pirueta se rodí z chladného ledu i horkého potu.
     Komentáře
  • Pražský patriot

    Před 88 lety byl zahájen provoz prvního zimáku v Československu. Bohužel už nestojí, Praha ho zbourala

    Před 5 roky
    Mnoho slavných okamžiků zažil zimní stadion na pražské Štvanici, který byl slavnostně otevřen za zvuků Smetanovy Libuše před 88 lety, 6. listopadu 1932. Českoslovenští reprezentanti remizovali před šesti tisícovkami diváků s Francouzi 4:4.
     Komentáře
  • Čtidoma

    Oblíbený komik Louise de Funès opustil svého syna. Chtěl se setkat s Filipovským, režim to však zakázal

    Před 5 roky
    Francouzský komik, který u nás proslul především filmy o četníkovi ze Saint-Tropez, byl ve skutečném životě stejný cholerik, jakého hrál. Říká se, že když slyšel postavu neurotického strážmistra Cruchota namluvenou Františkem Filipovským, prohlásil, že je to lepší než originál.
     Komentáře
  • Čtidoma

    Život plný tragédií krasobruslařky Áji Vrzáňové: Komunisti ji nepustili na pohřeb otce, dcera zemřela po porodu

    Před 5 roky
    Alena Vrzáňová, které nikdo neřekl jinak než Ája, poprvé obula brusle už ve čtyřech letech a o tři roky později jela svůj první závod.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Odešel nejtajemnější muž českého hokeje, nejlepší hráč před Jágrem

    Před 5 roky
    Ve své éře byl Vladimír Zábrodský pro světový hokej fenoménem velikosti Wayna Gretzkého. Žil ale ve špatné době. A kromě dvou titulů mistra světa zažil i nejsmutnější moment dějin českého hokeje. To když jeho spoluhráče po vykonstruovaném procesu poslali do lágru těžit uran. Jeho ne. Všechna podezření, že svůj tým zradil, vždy odmítal. Pokud si snad v sobě nesl nějaké nevyřčené tajemství, už ho nevysloví. Ve věku 97 let Vladimír Zábrodský zemřel.
     Komentáře
  • Čtidoma

    Když komunisté mučili hokejové reprezentanty. Místo obhajoby titulu je čekalo vězení

    Před 5 roky
    Vykonstruované politické procesy v padesátých letech nemířily jenom na opozici či zdánlivého odpůrce režimu. Kdo byl v té chvíli nepohodlný v budování plánu socialistického ráje na zemi, byl tvrdě potrestán. Totalitní režim se tak nekompromisním způsobem opřel do velmi úspěšné hokejové reprezentace. Proč museli snášet nesmyslné mučení?
     Komentáře
Reklama