Ája Vrzáňová

Příběh hokejového mistra světa Augustina Bubníka patří k těm, které dalece přesahují hranice sportu. Je to příběh mimořádného talentu, zničené generace i brutality komunistické moci. A také fenomenálního trenéra, který postavil na nohy finský hokej.

Nic se nemá přehánět – a také nezapomínat na naše kulturu a kořeny, abychom se ve světě neztratili, nerozplynuli a měli i jemu také co nabídnout. Aktivní pěstování sportu je základem zdraví země a její úspěšné budoucnosti!

Film, komiks, hromada životopisů. Čtvrt století po smrti Emila Zátopka se může zdát, že jeho příběh je známý ze všech stran. Ale víte, jaký plán s ním měl americký prezident Truman? A kdy se proti němu postavili političtí vězni?

Jak se říká, žádný učený z nebe nespadl. Ale nemáte pocit, že kolem zahrady se nese takový závoj tajemství přístupného jen několika vyvoleným, kteří mají takzvaně zelené prsty? Tohle přesvědčení odrazuje spoustu nadějných zahradníků!

Byli to miláčci celého národa. Mistři světa z let 1947 a 1949, stříbrní medailisté z olympiády. Jenže místo dalších úspěchů je čekaly výslechy, vězení a doly.

V těchto dnech uplynulo 10 let od úmrtí legendární československé krasobruslařky Áji Vrzáňové. I přes veškerou snahu komunistických úřadů se jí podařilo emigrovat a uspět v USA. Na svou vlast nikdy nezanevřela.

Milovala Česko, Prahu, ale i New York. „Miluju život,“ říkávala. Ke svému češství se hrdě hlásila. Přesto, že Československo opustila v roce 1950, kdy jí bylo pouhých devatenáct. Znovu se domů podívala až po sametové revoluci. Dnes si připomínáme deset let od smrti krasobruslařky Áji Vrzáňové.

Život za železnou oponou byl pro mnohé natolik nepřijatelnou alternativou, že se jednoduše rozhodli emigrovat. Jakým způsobem? A co vlastně při odchodu z vlasti hrozilo?

Během dvou říjnových dnů roku 1950 se obrátil československým hokejistům život vzhůru nohama. Komunistický režim proti nim bezprecedentně zasáhl kvůli kritice politické situace.

Dlouhých 32 let pracovala jako stevardka. Na palubě letadel Českých aerolinií obsloužila tisíce pasažérů z různých koutů světa, obsluhovala také vlivné osobnosti a celebrity, mimo jiné spisovatele Arthura Haileyho, Áju Vrzáňovou, ale i Vieru Husákovou, manželku bývalého prezidenta.

"Česká kuchyně tady lidem chutná. Propagace se dělá nejlépe přes žaludek," míní šéf restaurace v New Yorku, rodilý Američan s českými kořeny.

Letci RAF se stali v komunistickém Československu nepřáteli. Jejich zkušenosti a disciplína jim pomohly unést tři letadla, s nimiž emigrovali do americké zóny v Německu.

Příběhy sportovců prchajících před odplatou totalitního režimu ukazují, že v Bělorusku dál přituhuje.

Narozeniny slaví protikomunistický odbojář Josef Mašín, legendární hudebník Vladimír Mišík nebo tenisová hvězda Petra Kvitová.

Být krasobruslařkou si přeje 90 % malých slečen. Některé jenom sní, jiné se dívají na krásné piruety v televizi, ale jsou i takové, které si doma řeknou o brusle a vytáhnou na „zimák“. V Roudnici nad Labem to mají jasné. Stadion je po ruce a město přislíbilo, že dá malým dětem ve sportu i v krasobruslení zelenou. Je ale známé, že každá krásná pirueta se rodí z chladného ledu i horkého potu.

Mnoho slavných okamžiků zažil zimní stadion na pražské Štvanici, který byl slavnostně otevřen za zvuků Smetanovy Libuše před 88 lety, 6. listopadu 1932. Českoslovenští reprezentanti remizovali před šesti tisícovkami diváků s Francouzi 4:4.

Francouzský komik, který u nás proslul především filmy o četníkovi ze Saint-Tropez, byl ve skutečném životě stejný cholerik, jakého hrál. Říká se, že když slyšel postavu neurotického strážmistra Cruchota namluvenou Františkem Filipovským, prohlásil, že je to lepší než originál.

Alena Vrzáňová, které nikdo neřekl jinak než Ája, poprvé obula brusle už ve čtyřech letech a o tři roky později jela svůj první závod.

Ve své éře byl Vladimír Zábrodský pro světový hokej fenoménem velikosti Wayna Gretzkého. Žil ale ve špatné době. A kromě dvou titulů mistra světa zažil i nejsmutnější moment dějin českého hokeje. To když jeho spoluhráče po vykonstruovaném procesu poslali do lágru těžit uran. Jeho ne. Všechna podezření, že svůj tým zradil, vždy odmítal. Pokud si snad v sobě nesl nějaké nevyřčené tajemství, už ho nevysloví. Ve věku 97 let Vladimír Zábrodský zemřel.

Vykonstruované politické procesy v padesátých letech nemířily jenom na opozici či zdánlivého odpůrce režimu. Kdo byl v té chvíli nepohodlný v budování plánu socialistického ráje na zemi, byl tvrdě potrestán. Totalitní režim se tak nekompromisním způsobem opřel do velmi úspěšné hokejové reprezentace. Proč museli snášet nesmyslné mučení?