Aleksi Šedo

Lasery užívané od letectví po zdravotnictví. Molekula, která by mohla vyzrát na leukemii. Oba příklady neskončily vědcům v šuplíků, „žijí“ ale v průmyslu. Byť uplatnění vědy v praxi v Česku kulhá, nový zákon by ji měl nakopnout.

Ve vedení Univerzity Karlovy končí podle vyjádření rektorky Mileny Králíčkové prorektorka pro zahraniční záležitosti Eva Voldřichová Beránková. Oznámila ji poté, co se rozhodl odejít prorektor pro akademické kvalifikace Jan Kuklík. Před ním v květnu skončil prorektor pro strategii a rozvoj Josef Fontana a v březnu prorektor pro vnější komunikaci Martin Vlach.

Prorektorka Eva Voldřichová Beránková se měla s rektorkou Milenou Králíčkovou v pátek sejít, ze zdravotních důvodů ale schůzku zrušila. Králíčková ráno na webu UK napsala, že rezignaci prorektorky bere na vědomí.

Ve vedení Univerzity Karlovy (UK) možná skončí i prorektorka pro zahraniční záležitosti Eva Voldřichová Beránková. Podle rektorky školy Mileny Králíčkové avizovala rezignaci ve společné konverzaci kolegia.

Přestože má dnes moderní medicína účinné léky a postupy, jak se vypořádat s rakovinou, stále patří mezi závažné diagnózy měnící životy pacientů a jejich rodin. Zvládnout náročnou léčbu není jednoduché. O to horší je, když se po čase nemoc vrátí. Proč vlastně k recidivě dochází a jaké jsou naděje na úplné vyléčení?

Glioblastom je nejčastější a nejagresivnější zhoubný nádor mozku, který má současně i velmi špatnou prognózu. Většina pacientů přežívá jen 12 až 15 měsíců od diagnózy. I to je jeden z důvodů, proč se výzkumem tohoto typu nádorů vědci intenzivně zabývají. S významným objevem, který otevírá dveře k novým možnostem léčby, nyní přišla vědecká skupina z NÚVR pracující v Laboratoři biologie nádorové buňky Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK. Studie byla publikována v mezinárodním prestižním časopisu.

Přestože se o jejich podpoře často mluví, praxe ukazuje, že získat zaměstnání po onkologické léčbě je stále velkou výzvou.

Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR) propojuje expertní síť napříč republikou a poskytuje přehled o akademické onkologii pod jednou střechou, říká jeho ředitel Aleksi Šedo. Na Evropské onkologické konferenci Zdravotnického deníku vyzdvihl spolupráci nejen s pracovišti klinického výzkumu, ale také s farmaceutickými firmami, pacientskými organizacemi, vzdělávacími institucemi i významnými infrastrukturami v rámci Evropy.

Diagnóza rakoviny už naštěstí není tak beznadějná, jako tomu bývalo dřív. Lékaři mají v rukou nové léčebné metody a moderní technologie a je tu celá řada preventivních screeningových programů, díky kterým se dá nemoc zachytit a léčit včas.

Každý třetí Čech onemocní rakovinou, každý čtvrtý na ni zemře. Medicína má sice stále lepší prostředky pro léčbu, ale není všemocná. Mnoho lidí zemře na následky karcinomu zbytečně, jen proto, že jej lékaři objeví pozdě. Přitom by kolikrát stačilo zajít na preventivní prohlídku, respektive využít možnosti screeningového programu. Je proto dobré vědět, na jaké prohlídky máte podle věku a pohlaví nárok. A hlavně na ně pak zajít.

Již více než dva roky v Česku funguje Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR), díky němuž získal onkologický výzkum u nás jasnou strukturu. Zatímco v klinické onkologii máme jasně stanovenou síť Komplexních onkologických center, ve výzkumu takováto síť scházela – a to přes to, že výzkum nádorových onemocnění zaujímá přibližně čtvrtinu celého biomedicínského výzkumu v Česku.

Vědecký výzkum v oblasti medicíny nebyl nikdy rychlejší, než je v současné době. Vývoj nových léků a technologií jde mílovými kroky dopředu, díky čemuž se daří bojovat s mnoha nemocemi, na které byli lékaři ještě v nedávné dobře krátcí. Bohužel je ale stále dost těch, s nimiž se vypořádat zatím nedaří. Patří mezi ně i onkologická onemocnění.

Onkologická onemocnění jsou čím dál častější. Dobrou zprávou je, že si s nimi lékaři umí poradit mnohem lépe než dříve. Je to především zásluhou vědců, kteří neustále pracují na výzkumu nových léků a postupů. Jak takový proces vlastně vypadá a co vědce nejvíce trápí? To prozradil profesor Aleksi Šedo, přednosta Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR).

Snad každý z nás zná pojmy jako je chemoterapie, ozařování či biologická léčba. Jde o tradiční léčebné postupy, které se uplatňují v boji proti onkologickým onemocněním a jejichž cílem je zabít co nejvíce rakovinných buněk v těle. Bohužel to ne vždy funguje stoprocentně – najdou se nádorové buňky, které léčbu přežijí a stanou se vůči ní odolnými. To je také jeden z důvodů, proč se pak onemocnění vrací.

Vědci se pokoušejí „převychovat“ rakovinné buňky, aby byly méně agresivní a reagovaly na léčbu. Dosáhnout toho chtějí čtyřmi různými strategiemi, které popisují v nové studii. Buňky se pokouší tzv. udržet spící, přeprogramovat je, změnit jim prostředí či omezit jejich možnost migrovat. Uvedl to Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR) v úterní tiskové zprávě.

Čeští vědci se pokouší takzvaně převychovat rakovinné buňky, aby byly méně agresivní a reagovaly na léčbu. Dosáhnout toho chtějí čtyřmi různými strategiemi, které popisují v nové studii. Buňky se pokouší laicky řečeno udržet spící, přeprogramovat je, změnit jim prostředí nebo omezit jejich možnost migrovat, nastínil Národní ústav pro výzkum rakoviny.

Vědci objevili způsob, jak lépe odlišit nádory v mozku od zdravé tkáně. Popsali molekulární sondy, které začnou v blízkosti nádoru začnou světélkovat a vytvoří výrazný kontrast se zdravou tkání. Neurochirurgové díky tomu mohou odstranit co největší část nádoru, jen s minimem okolní zdravé tkáně. Informoval o tom Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR). Způsob, jak přesněji označit mozkové nádory, představili ve společné publikaci výzkumné týmy Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR) a Stanfordské univerzity.

Nový objev vědců pomáhá lépe odlišit nádory v mozku od zdravé tkáně. Popsali molekulární sondy, které v blízkosti nádoru začnou světélkovat a vytvoří výrazný kontrast. Díky tomu mohou neurochirurgové odstranit co největší část nádoru a s minimem zdravé tkáně. Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR) o tom informoval v tiskové zprávě. Výsledky česko-americké spolupráce publikoval v březnu odborný časopis Journal of Neurosurgery.

Výzkumné týmy českého Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR) a americké Stanfordovy univerzity představily ve společné publikaci způsob, jak přesněji označit mozkové nádory. Jedná se o molekulární sondy, které v blízkosti nádoru začnou světélkovat a vytvoří výrazný kontrast se zdravou tkání. Zřetelnější označení má umožnit neurochirurgům odstranit nádor co nejlépe - a s minimem zdravé tkáně, píše NÚVR v páteční tiskové zprávě.

Onkologické výzkumné týmy sdružené pod virtuální Národní ústav pro výzkum rakoviny [NÚVR] vyjednávají nové zdroje financování. V roce 2025 dočerpají evropský grant v objemu 1,4 miliardy korun.

Počet onkologických pacientů narůstá a mnoha lidem, kteří si úspěšně prošli léčbou, se onemocnění vrací. Proč tomu tak je a jaké možnosti léčby má současná medicína? To vysvětluje v našem rozhovoru profesor Aleksi Šedo, který stojí v čele Národního ústavu pro výzkum rakoviny. Jeho smyslem je propojit výzkumná pracoviště v onkologii a přispět tak k vývoji nových léků a postupů, jež mohou onkologická onemocnění vyléčit.

Národní ústav pro výzkum rakoviny [NÚVR] shrnul, co dělal loni. A představil plány pro letošek. Již nyní připravuje i projekty se zaměřením na onkologii pro středoškoláky a jejich učitele nebo začínající vědce.

„Dosud největší studie o mamografii zjistila, že jsou zcela zbytečné a navíc nebezpečné,“ zní název článku, který odrazuje lidi od mamografického vyšetření. Odkazuje se na novou studii, která údajně prokázala, že je vyšetření „škodlivé a pro ženy nebezpečné“. Podle odborníků je ale přínos mamografie nezpochybnitelný. „V Česku došlo ke snížení úmrtnosti na nádory prsu u žen o 30 %,“ popsal serveru iROZHLAS.cz onkolog Vít Ulrych.

Onkologický výzkum se v Česku dostává pod jednu střechu. Vznikl Národní ústav pro výzkum rakoviny [NÚVR] v čele s proděkanem 1. LF UK Aleksi Šedem. Na NÚVR uvolnila EU z programu Next Generation 1,4 miliardy korun.

Až 600 milionů korun z Národního plánu obnovy získají vědecké týmy 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy [1. LF UK]. Podpora půjde na projekty v onkologii, neurologických poruch, civilizačních chorob i na zvýšení zdravotní gramotnosti.

Patří mezi uznávané kapacity nejen v Česku, ale i v zahraničí. Biochemik, patobiochemik a bývalý náměstek ministra zdravotnictví Aleksi Šedo (60) vidí současný vývoj epidemie ze dvou úhlů pohledu. V první části rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz promluvil nejen o riziku plynoucím z výskytu omikronu, ale i vzniku nových variant nebo odlišnostech v průběhu onemocnění u očkovaných a odmítačů. "Medicína je o kvantitativním porovnávání v kontextu mnoha dalších věcí, neboť jsou třeba těžce nemocní lidé, říkáme jim »křehcí« pacienti, a těm stačí velmi málo k tomu, aby to už jejich organismus zkrátka nedokázal vybalancovat," vyjádřil se.

Vláda doporučuje lidem, aby omezili přes Vánoce kontakty. Odborníci z lékařské branže v pořadu Co Čech, to politik! na CNN Prima NEWS řekli, za jakých podmínek budou rodinné návštěvy bezpečné. Lékař Lukáš Pollert a biochemik Zdeněk Hostomský navíc zdůraznili, že návštěvy rodičů jsou potřeba.

Očkovat proti covidu děti, které to v naprosté většině nepotřebují, je zbytečné, prohlásil v pořadu Partie PLUS imunolog Jiří Šinkora. Množství vakcíny, které je přizpůsobeno podle věku dítěte, označil za improvizaci. Upozornil také na možná rizika stávající vakcíny mRNA. Jiní odborníci však očkování shledávají jako bezpečné.

Další vlna epidemie do Česka přijít musela, protože propukla i ve všech ostatních státech. V pořadu Partie PLUS televize CNN Prima NEWS to prohlásil imunolog a specialista v oboru buněčné analýzy Jiří Šinkora. Podle Aleksiho Šeda z Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy ale vlna mohla být mírnější díky větší proočkovanosti a dodržování opatření.

Neměli bychom říkat, že už nebude lockdown, řekl v pořadu K věci televize CNN Prima NEWS biochemik a bývalý náměstek ministra zdravotnictví Aleksi Šedo. Podle něj lidem chybí jasný plán epidemie. Odborník také upozornil, že vakcíny jsou průlomová věc, která by se měla oslavovat. Podle něj je pošetilé očkování nepoužívat.

Na zhoršující se epidemické situaci mají velký podíl vládní i opoziční politici. Na tom se v pořadu 360° na CNN Prima NEWS shodli epidemiolog Jiří Beran a biochemik Aleksi Šedo. Tomu se mimo jiné nelíbily sliby politiků, že Česku už v budoucnu nehrozí další lockdown. Beran zase kritizoval koalice Spolu a PirSTAN, protože jejich návrhy na řešení covidové krize považuje za nekonkrétní.

V lednu 2021 byl představen nový český politický subjekt s názvem Přísaha. Nejviditelnějším představitelem hnutí je bývalý elitní policista Robert Šlachta, který začal provolávat, že nadešel čas na odvahu a spravedlnost.

Po pauze, vynucené pandemií covidu-19, letos pokračovala 11. ročníkem soutěž o nejsympatičtější zdravotní sestřičku České republiky. Vyvrcholila slavnostním finálovým večerem na pražském Žofíně, kde zcela unikátní titul Sestra sympatie 2019 + 2020 za oba ročníky získala Mgr. Marcela Tomanová z Nemocnice sv. Alžběty Na Slupi, s.r.o. v Praze.

Co je premiérovou tragickou vizitkou, může být zároveň dobrou zprávou pro zdravotnictví.

Bývalý náměstek ministra zdravotnictví Aleksi Šedo řekl, že jej konec skupiny MeSES, v jejímž čele stál hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal, zaskočil. Opět se podle něj ukazuje špatná komunikace vlády, když ji ihned poté ke spolupráci oslovil premiér Andrej Babiš (ANO). Šedo v pořadu K věci na CNN Prima NEWS zároveň uvedl, že kauzy kolem současného šéfa resortu Petra Arenbergera (za ANO) jsou dalším špatným signálem vůči veřejnosti.

Na politické scéně se mluví o tom, že kvůli otazníkům ohledně majetku možná skončí ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO). Česko by tak mělo už pátého šéfa resortu zdravotnictví během roku. Co si o tom myslí politici a komentátoři? Redakce CNN Prima NEWS vám přináší jejich názory.

Tlak na šéfa resortu zdravotnictví Jana Blatného je, zdá se, stále větší. Poté, co k jeho rezignaci veřejně vyzval prezident Miloš Zeman, se přidaly pochybnosti i ze strany předsedy vlády Andreje Babiše. Jeho post před dvěma týdny nabídl epidemiologovi Petru Smejkalovi, který mu momentálně radí ohledně epidemie. Babiš poslal ministrovi dokonce dopis, kde mu vytýká, že resort pod jeho vedením není dostatečně výkonný.

Lékaři a zdravotnický personál stále čekají na finanční odměny za to, jak se popasovali s podzimní vlnou koronaviru. Vysocí státní úředníci ale na nic nečekali a prémie si už nadělili. Ministerstvo zdravotnictví rozdělilo na čtyři miliony korun. Se zprávou přišel iRozhlas.cz.

Působení ministra zdravotnictví přineslo místo respektu koktejl blbé nálady.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný se zatím drží ve své funkci. Podle zdrojů z blízkosti vlády je to především proto, že se premiérovi Andreji Babišovi nedaří sehnat dostatečně kvalitní náhradu. Jeho poradce Roman Prymula už oznámil, že dobrovolně se rozhodně vracet nechce a i další z kandidátů, rovněž někdejší ministr a současný náměstek ředitele FN Motol, Martin Holcát, to označil za sebevražednou misi.

Bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula by se na úřad, který na konci října opustil, nechtěl vracet. Ke spekulacím o tom, že by měl z funkce ministra odejít jeho nástupce Jan Blatný, řekl, že tato pozice je nyní spíše za trest a zřejmě neexistuje člověk, který by ji chtěl.

Bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula by se na úřad, který na konci října opustil, nechtěl vracet. Ke spekulacím o tom, že by měl z funkce ministra odejít jeho nástupce Jan Blatný (za ANO), řekl, že tato pozice je nyní spíše za trest a zřejmě neexistuje člověk, který by ji chtěl. Podle Prymuly ale není dobře, že z ministerstva odcházejí odborníci.

Bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula by se na úřad, který na konci října opustil, nechtěl vracet. Ke spekulacím o tom, že by měl z funkce ministra odejít jeho nástupce Jan Blatný (za ANO), řekl, že tato pozice je nyní spíše za trest a zřejmě neexistuje člověk, který by ji chtěl. Podle Prymuly ale není dobře, že z ministerstva odcházejí odborníci. Řekl to v rozhovoru s ČTK.

Premiér není spokojený s ministrem zdravotnictví. Neumí ale sehnat náhradu Jan Blatný to má v pozici ministra zdravotnictví sečtené. Alespoň to tak už pár dní vypadá z pohledu médií, která patří holdingu premiéra Andreje Babiše.

„Jan Blatný je ministr covidu, to je jeho jediný úkol. Řeči o tom, že mezinárodní koronavirové statistiky nejsou srovnatelné, virus nezajímají. Ministr jen ztrácí čas,“ říká Martin Čaban v podcastu Stopáž.

Ministerstvo zdravotnictví se zdá být v nebývale špatné kondici. Ne snad, že by tento moloch někdy fungoval ideálně, ale současnému ministrovi zdravotnictví se zjevně podařil dokonat jeho rozklad. V klidných dobách bychom to možná ani nepostřehli, jenže teď je k ministerstvu napnuta veškerá pozornost, protože ho jednoduše potřebujeme v maximální síle, aby bylo schopno bojovat proti koronavirové epidemii.

Byla to bezmoc, člověk ví, jakým směrem by se to mělo ubírat, ale nemá pravomoci nebo nástroje to změnit, řekl v pořadu Interview televize CNN Prima NEWS bývalý národní koordinátor pro testování Marián Hajdúch. Odbornou komunitu podle něj na ministerstvu zdravonictví nikdo neposlouchal, proto odešel.

Ve funkci náměstka ministra zdravotnictví pro zdravotní péči vydržel někdejší děkan 1. Lékařské fakulty UK Aleksi Šedo necelých pět měsíců. V úterý šéf resortu Jan Blatný (za ANO) nečekaně ohlásil jeho konec. Šedo se tak stal již několikátým člověkem, který za poslední týdny na ministerstvu skončil. „Nepodařilo se nám k sobě najít cestu. Měl jsem pocit, že agenda a moje práce nejsou vnímány jako tak důležité,” řekl v rozhovoru pro Novinky ke svému konci Šedo. Dodal také, že obdržel velké množství gratulací, že končí a vydržel tak dlouho.

S ministrem Janem Blatným (za ANO), když nepočítám větší schůze týmů, jsme spolu za celou dobu mluvili asi patnáct minut a já si myslím, že takhle se pracovat v nejužším týmu nedá, řekl pro MF DNES bývalý náměstek pro zdravotní péči Aleksi Šedo. Ten na ministerstvu zdravotnictví v úterý skončil. Mimo něj se v pondělí vzdal funkce také národní koordinátor pro očkování Zdeněk Blahuta a z ministerstva odešli i další.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný se ze dne na den rozloučil s jedním z nejdůležitějších náměstků ve svém úřadu. Aleksi Šedo se ale nenechal odbýt tím, že mu ministr poděkoval a uvedl, že měli rozdílné představy o fungování sekce pro zdravotní péči, kterou Šedo vedl. Dnes už bývalý náměstek prozradil, jakým způsobem funguje ministerstvo zdravotnictví v čele s Janem Blatným. A není to vůbec hezký obrázek. "S ministrem Blatným, když nepočítám větší schůze týmů, jsme spolu za celou dobu mluvili asi patnáct minut a já si myslím, že takto se pracovat v nejužším týmu nedá," řekl Šedo v rozhovoru pro MF DNES. Jeho slova zapadají do celkového obrázku, kdy na ministerstvu s trochou nadsázky každý den končí některý z důležitých odborníků.

Ministr zdravotnictví už přišel o tři náměstky a koordinátora očkování. Prý nic zásadního.

Česko stále bojuje s koronavirem a ačkoli je PES již téměř měsíc v jeho pátém stupni, není zdaleka vyhráno – ve srovnání se zeměmi EU je Česko na druhé nejhorší příčce.

Ministerstvo zdravotnictví se pere s množstvím personálních změn, přestože patří mezi klíčové resorty pro zvládnutí pandemie covidu-19. V úterý oznámil svůj odchod náměstek pro zdravotní péči Aleksi Šedo kvůli neshodám s ministrem Janem Blatným (za ANO), v pondělí se zase ze zdravotních důvodů vzdal funkce národní koordinátor očkování Zdeněk Blahuta. „Je to marné, je to marné, je to marné,“ okomentoval situaci v rezortu.