Alexandr Solženicyn

Tentokrát tu máme tři různorodé zážitky. Od meditativního snímku o paměti a lidské samotě přes dokument o zásadním literárním díle 20. století po komiks na velmi současné téma.

Z Prahy do sovětského gulagu a zpět. Jenže místo svobody ho doma čekalo další zatčení a výslechy. Osud právníka Ivana Kováče připomíná, jak snadno může člověk skončit v rukou systému, který nezná pojem právo, spravedlnost a čest.

ROZHOVOR: V dobách totalitního režimu zavládlo na několik dní ve společnosti radostné očekávání. Koncem prosince se lidé chystali na silvestrovské oslavy. Političtí vězni ale žili v úplně jiné realitě. „Příchod nového roku jsme v kriminále vůbec neregistrovali,“ vypráví pro server PrahaIN.cz bývalý plukovník BIS František Stárek.

Dnes by Alexandr Solženicyn oslavil 107. narozeniny. Přežil Gulag, rakovinu i vyhnanství. Přečtěte si příběh muže, který svou knihou zničil mýtus o SSSR.

Pojednání o povstáních a vzpourách vězňů ve stalinských koncentrácích za polárním kruhem: ve Vorkutlagu, Uchtpečlagu a Sevpečlagu v Komijské republice. Výňatek z mého „literárně-politologického cestopisu“ Přes Čukotku na Fidži a zpět – 2.

Jak avizoval už před nástupem do vězení, bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy o svém třítýdenním pobytu za mřížemi napsal knihu. Novinka Deník vězně tak přibude do knihovny vedle titulů od jiných autorů, kteří se také v knize podělili o své vězeňské zkušenosti.

O levicových intelektuálech, zaprodaných zločinnému komunistickému režimu a ideologii třídní nenávisti, a temné ruské duši prosakující i z děl Dostojevského, Arcybaševa, Šalamova i Solženicyna, jejímž zhmotněním byl stalinismus a je putinismus.

„Sotvakdo jiný z ruských básníků, nikoliv jen těch ze Solženicynovy generace, vylíčil vítězného vojína jako normálního člověka s hříšnou duší, jehož neodpustitelnou hanbou je znásilňovaní žen. (…) Z legendárního hrdiny se stává kořistník, posléze v osobě autora i kajícník v podtextu závěrečného poslání i pacifista,“ napsal Václav Daněk ve své poznámce překladatele k nedávno vydaným Pruským nocím, poemě Alexandra Solženicyna.

Lesy u Příbrami obklopují místo, které je pozůstatkem komunistické brutality, tábor Vojna. Sloužilo jako tábor nucených prací i jako vězeňské zařízení pro politické vězně, kteří tam trpěli v nelidských podmínkách. Dnes je zde památník obětí komunismu, připomínka temných kapitol naší historie.

Sovětské gulagy měly vlastní ekonomiku. Peníze tu neznamenaly skoro nic, hodnotu měly cigarety, alkohol a… sex. Ženy v těchto táborech občas musely zahodit veškeré své zásady a začít obchodovat s vlastním tělem. Nebyla to otázka morálky, ale přežití.

V Rusku se o tom píše jako o „sexuálním“ povstání, kdy vězni chtěli spojit mužskou a ženskou část tábora. Euforie ze „zakázaného ovoce“ se záhy proměnila v odpor proti celému represivnímu systému. A Moskva na něj odpověděla tanky.

Co všechno najdete ve čtvrteční příloze deníku Právo Salon?

Dokonce i velkoruský šovinista Solženicyn dnes leží v žaludku nejen neostalinistům, ale i radikálním ruským nacionalistům, ačkoliv sám opovrhoval Západem a liberalismem a stejně jako ruští fašisté popíral existenci ukrajinského národa.

Alexandr Solženicyn před jednapadesáti lety vyzýval lidi, aby nežili se lží. Věnování prvním českým čtenářům z 9. března 1974 znělo: „Těmito stránkami jsem se obrátil na své krajany. V podstatě se však samozřejmě týkají všech zemí východní Evropy.“

Gulagy, o jejichž zřízení rozhodla Rada lidových komisařů v roce 1930, mají na svědomí nejméně 1,5 milionu obětí z odhadovaného počtu až 18 milionů vězňů. Ti v otrockých podmínkách například těžili dřevo nebo pracovali v dolech.

Jarní Velký knižní čtvrtek (VKČ) dnes přinese tucet českých i zahraničních novinek a veřejné setkání s vybranými autorkami a autory v Knihovně Václava Havla v Praze. Své knihy tam představí například irská spisovatelka Michelle Dunneová, držitelka Magnesie Litery Pavla Horáková nebo historik a spisovatel Dalibor Vácha.

NÁZOR / Česká buňka ruské motorkářské skupiny Noční vlci vymetala různé pietní akty tak soustředěně, že už spolek NV Europe MC, pod kterým vlčátka působila, nestačil plnit všechny zákonné po…

Úvaha o paradoxním myšlenkovém souzvuku dvou představitelů ruského disentu a literatury , ale i o ruském antisemitismu, xenofobii a šovinismu napříč časem, jako ilustrace i memento „nekompatibilnosti ruské duše“ a západního myšlení a mentality.

Oficiálně nese název dálnice R504, ale přezdívá se jí Cesta kostí. Sibiřská dálnice je jednou z nejnebezpečnějších tras světa. Má smutnou historii, kdy za její zbudování zaplatili životem vězni z gulagů.

NÁZOR / Tehdy se SSSR začal hroutit. Před 35 lety se v září 1989 v celém Pobaltí konaly hudební festivaly a další kulturní vystoupení, které byly symbolem vzdoru proti sovětské okupaci. Tyto akce navá…

Oblíbená akce, která se zaměřuje na kvalitní novinky předních českých knižních nakladatelství, se letos koná už po pětadvacáté. Na pulty knihkupectví ve čtvrtek 17. října zamíří 15 knih oblíbených domácích i zahraničních autorů. Nebude chybět historie, současnost, zábava, poučení, fikce ani realita… V nabídce jubilejního Velkého knižního čtvrtku si tak každý čtenář najde to své.

„Plodí dobré časy slabé lidi? Jen když rezignují na to dělat těžké a obtížné věci,“ píše Miloš Čermák.

Praha - Velký knižní čtvrtek, který se zaměřuje na novinky předních českých knižních nakladatelství, se v tomto roce na jaře neuskuteční, bude jen jeho podzimní část. Dosud nakladatelství společně nabízela kolekci knih napříč žánry v jarním a podzimním termínu. Letos se bude 17. října konat jubilejní 25. pokračování, a proto se pořadatelé akce podporující knižní trh rozhodli ohlédnout za předchozími ročníky. Pro čtenáře mimo jiné chystají nové webové stránky. ČTK o tom za organizátory informovala Petra Severová.

Nechvalně známým gulagem Vorkuta, který si vysloužil pověst jednoho z nejhorších v Sovětském svazu, prošel víc než jeden milion lidí. Přesný počet obětí není veřejně znám.

Ruský opozičník Vladimir Kara-Murza byl za kritiku ruských poměrů odsouzen k dlouholetému vězení v trestanecké kolonii. Politikova manželka a jeho podporovatelé v pondělí uvedli, že byl přemístěn a nemají o něm žádné zprávy.

Před 50 lety začal pád SSSR, a jednou z klíčových příčin byla kniha Souostroví Gulag. Literární dílo odhalilo závoj zla a hrůzné zločiny komunistického režimu.

28. prosince 1973 se obdivovaný Sovětský svaz pro mnoho lidí proměnil v říši zla. V Paříži totiž začalo vycházet Solženicynovo Souostroví Gulag. Román dosáhl milionových prodejů, jako samizdat se šířil i na Východě. „SSSR – náš vzor“ definitivně ztratilo platnost…

Psal se 11. prosinec roku 1969, když se v Sovětském svazu zase jednou strhl poprask kvůli „západnímu kapitalistickému morálnímu úpadku“. Tajemník moskevského svazu spisovatelů toho dne prohlásil, že nahota zobrazená v populární hře Oh! Kalkata! je znakem dekadence západní kultury. Ještě znepokojivější byla podle něj skutečnost, že toto „buržoazní“ myšlení infikuje ruskou mládež.

Před 105 lety se narodil ruský spisovatel a disident Alexandr Solženicyn. Nositel Nobelovy ceny za literaturu proslul jako autor díla Souostroví Gulag, popisujícího hrůznost sovětských věznic a lágrů. Jak se z nebojácného bojovníka proti bolševické totalitě mohl ke konci života stát poskok Vladimira Putina? V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to vysvětluje novinář, překladatel a znalec ruských poměrů Libor Dvořák.

Kvůli světoznámé knize Alexandra Solženicyna zná pojem gulag prakticky každý. Pro nás je velice důležité, že v tomto systému v průběhu celé jeho existence trpěly a umíraly také tisíce občanů Československa.

První zprávu o jedné z nejpřísněji utajovaných špionážních organizací z období konce druhé světové války – sovětské vojenské kontrarozvědce Smerš – přinesl západní veřejnosti Michail Dimitrovič Mondič, Čechoslovák původem z Podkarpatské Rusi.

Se současnou ruskou garniturou nemá smysl vyjednávat, jde jí jen o rozšiřování moci. Lepší je bojovat a vyčkat, než bude mít svět v Rusku normálního partnera, říká ruský exilový historik Andrej Zubov, který učí v Brně a právě tam vydal knihu.

Znal poválečné lágry, prý byly lehčí než ty ve 30. letech. Svým dílem pak odhalil vinu sovětského režimu za miliony mrtvých v táborech GULAGu. Býval nezlomným optimistou, ale z „nejznámějšího mukla planety“ se stal prorok hřímající na Východ i na Západ.

SSSR byl za Stalinovy éry místem čistek a krvelačné tajné policie. Existovaly desítky táborů, které věznily a nutily své vězně k práci. V sibiřských gulazích byli lidé nuceni pracovat v krutých mrazech bez teplého oblečení 16 i více hodin denně.

V sobotu zemřel ruský režisér a scenárista Gleb Panfilov. Bylo mu 89 let, uvedla to ruská státní agentura TASS. Panfilov se podle Československé filmové databáze potýkal se sovětskou cenzurou při vzniku svého patrně nejslavnějšího díla, snímku Téma. Později adaptoval drama Maxima Gorkého Vassa a ke stejnému autorovi se vrátil v rozsáhlém projektu Matka.

Svého času se potýkal se sovětskou cenzurou při vzniku slavného snímku Téma.

Generál Vlasov je u nás mnohými považován za hrdinu, Rusové mu však nemohou přijít na jméno. Jak přesně skončil příběh kolaboranta s nacisty, jehož vojáci pomohli osvobodit Prahu?

Dlouho se o roce 68 nediskutovalo s nadhledem a realisticky. Po roce 89 část reformně komunistickým politiků chtěla navazovat na myšlenky „socialismu s lidskou tváří.“ To vyvolalo reakci společnosti, která nechtěla demokratizaci, ale demokracii.

Před 75 lety se narodil Jan Palach, později student Filosofické fakulty Univerzity Karlovy, který se stal symbolem odporu vůči cenzuře a letargii, která zavládla v Československu po okupaci vojsky Varšavské smlouvy. Jeho oběť připomínána dodnes.  Jan Palach se narodil 11. srpna 1948 v Praze. Jeho otec Josef byl cukrářem ve Všetatech, matka Libuše byla v…

Arthur Koestler objasnil Západu jednu ze záhad 20. století: proč se sovětští bolševici ve 30. letech náhle doznávali k absurdním zločinům? Ve Francii se jeho Tma o polednách stala bestsellerem. I díky ní se země nevydala cestou československého Vítězného února.

ROZHOVOR / Překladem tohoto rozhovoru si připomínáme výročí padesáti let od vydání epochálního díla Alexandra Solženicyna Souostroví Gulag a sedmdesáti let od smrti J. V. ­Stalina. Amer…

Ruské věznice nejsou příliš známé tím, že by zaujímaly vstřícný přístup ke zločincům. Ukázkovým příkladem je i věznice Butyrka, kde je přeplněnost slabé slovo.

Alexandr Šipljuk, ředitel Ústavu teoretické a aplikované mechaniky sibiřské pobočky Ruské akademie věd, byl zatčen na základě obvinění z předávání tajných materiálů Číně.

Není mnoho žebříčků, které bych si zapamatoval. Ale jeden se najde. Stovka nejdůležitějších knih 20. století podle Le Monde. Útrapy psychické i fyzické v tomto citlivě vybraném katalogu zastoupil Kafka (Proces), Hemingway (Komu zvoní hrana), Rilke (Zápisky Malta Lauridse Brigga) i Orwell (1984) se Solženicynem (Souostroví Gulag).

Ruští vyšetřovatelé obvinili novináře amerického listu The Wall Street Journal (WSJ) Evana Gershkoviche ze špionáže. Ruské úřady ho umístily do nechvalně proslulé věznice Lefortovo. Bývalí vězni ji popisují jako místo, které má člověka dohnat k šílenství. Za vlády Josifa Vissarionoviče Stalina tam probíhaly masové popravy. Novinář podle agentury TASS veškerá obvinění kategoricky odmítl a uvedl, že se v zemi zabýval pouze žurnalistickou činností.

To je ale skutečně nemilé. Obyvatel Krasnodarského kraje byl mobilizován omylem. Do armády měli dovést někoho jiného, kdo se jmenoval stejně, ale nějak to popletli. Rodina Alexandra Smirnova, jak ...

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek opět kritizoval politiku Západu jako krvavou a špinavou, popírající svrchovanost států a národů a snažící se přivlastnit si veškeré zdroje a bohatství lidstva. Vytkl Západu mimo jiné „podněcování války na Ukrajině“, kterou ale rozpoutal šéf ruského státu svým rozkazem ke vpádu ruských vojsk do sousední země 24. února.

Ruský prezident Vladimir Putin zahájil svůj projev na výročním zasedání Mezinárodního diskusního klubu Valdaj. V něm označil politiku Západu jako zaslepenou kolonialismem a nadřazeností.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes opět kritizoval politiku Západu jako krvavou a špinavou, popírající svrchovanost států a národů a snažící se přivlastnit si veškeré zdroje a bohatství lidstva. Vytkl Západu mimo jiné "podněcování války na Ukrajině", kterou ale šéf ruského státu zahájil svým rozkazem k vpádu ruských vojsk do sousední země 24. února. Rusko podle Putina pouze brání své právo na existenci. Prezident současně tvrdil, že Západ bude muset přistoupit na rovnoprávný rozhovor o společné budoucnosti v globálních záležitostech. "Čím dříve, tím lépe," řekl Putin podle agentury TASS při vystoupení v debatním klubu Valdaj.

Ruský prezident Vladimir Putin opět kritizoval politiku Západu jako krvavou a špinavou, popírající svrchovanost států a národů a snažící se přivlastnit si veškeré zdroje a bohatství lidstva. Vytkl Západu mimo jiné „podněcování války na Ukrajině“, kterou ovšem rozpoutal on sám.

Její hlas, často přehlušovaný drnčením a pískáním socialistických rušiček, byl jedním z těch, které lidem v Československu v době normalizace přinášely svobodné zpravodajství. 26. května slaví 75. narozeniny.

Spisovatel je spolupachatelem všeho zla, které se děje v jeho rodné zemi nebo je prováděno jeho krajany. A pokud tanky jeho země zaplaví asfalt cizí metropole krví, potom hnědé skvrny hanby poskvrní tvář spisovatele navždycky, stýská si Rus Alexander Solženicyn v slavné řeči při obdržení Nobelovy ceny za literaturu v roce 1970.

Protože finlandizace přinesla SSSR úspěch, touží ji Rusko uplatnit ideálně na celou Evropu.

Ruský poslanec Alexandr Chinštejn z vládní strany Jednotné Rusko navrhl zbavovat opoziční politiky ruského občanství, uvedla ve čtvrtek agentura Interfax s odvoláním na politikovo vyjádření na sociálních sítích.