Alois Rašín

Zlaté české rezervy nejsou jen čísly na papíře nebo těžkými cihlami v trezorech – jsou zrcadlem osudů země, od vzniku republiky, přes válku, rozdělení a transformaci, až po současné ambice budovat novou „zlatou jistotu“. Toto je příběh našeho zlata.

Česká národní banka ve středu vydala pamětní stokorunovou bankovku s portrétem prvního guvernéra Národní banky Československé Viléma Pospíšila. Bankovku vydává u příležitosti dubnového stého výročí vzniku naší centrální banky. Navazuje tím na stokoruny s portréty prvorepublikových československých ministrů financí Aloise Rašína a Karla Engliše.

Česká národní banka začala letos připomínat 100 let od vzniku první československé centrální banky – Národní banky Československé (NBČ), která zahájila činnost na jaře 1926. Součástí oslav je nová pamětní bankovka v nominální hodnotě 100 Kč s portrétem prvního guvernéra NBČ Viléma Pospíšila. Pamětní stokoruna je v prodeji od 21. ledna 2026 a ČNB nabízí celkem 20 000 kusů. Prodává se u smluvních partnerů ČNB pro prodej sběratelského materiálu. ČNB zároveň upozorňuje, že nominální hodnota 100…

Česká národní banka vydává svou třetí pamětní bankovku. Je na ní opět osobnost úzce propojená s budováním československé centrální banky – po stovkách s Aloisem Rašínem (2019) a Karlem Englišem (2019) přišla řada na Viléma Pospíšila.

Před 103 lety zastřelil mladý radikál ministra financí Aloise Rašína. Chtěl tím zničit kapitalismus, ale stvořil prvního mučedníka československé demokracie.

Věznice Bory je obří komplex u plzeňského sídliště. Je to legenda. Monument z 19. století stále funguje naplno. Věznice praská ve švech a uvnitř skrývá svět s vlastní hierarchií, tempem i pravidly. Chcete vědět, jak vypadá největší česká věznice zevnitř?

„Pracovat a šetřit.“ Heslo asketického právníka z Nechanic, který pomohl zrodit Československo i jeho korunu – a nakonec za ni zaplatil životem. Ráno 5. ledna 1923 v Žitné ulici zastřelil Aloise Rašína devatenáctiletý anarchokomunista.

Česká národní banka vydává různé sběratelské edice mincí a bankovek. V roce 2019 vydala stokorunu, o niž mají sběratelé velký zájem i dnes.

Alfons Mucha, Edvard Beneš, Milan Rastislav Štefánik, Antonín Švehla, Alois Rašín, František Křižík, Josef Skupa, Zdeněk Štěpánek, bratři Čapkové, Jan Masaryk. Co je za první republiky spojovalo? To, že byli svobodnými zednáři. Co to je? Uzavřená mezinárodní organizace, která usiluje už staletí o morální a intelektuální zdokonalení lidstva. A to i svými rituály a obřady.

Guvernér ČNB, jak vypátraly Seznam Zprávy, vzal přítelkyni na konferenci do Spojených států. Banka jí koupila letenku do nejluxusnější třídy. Podle interních auditorů to předpisy dovolovaly.

Českého lékaře Jana Janského si nejčastěji spojujeme s objevem čtyř krevních skupin. O významu toho, čeho dosáhl, se však až do své předčasné smrti nedozvěděl a Nobelovu cenu získal jeho „konkurent“.

Prvorepublikový minstr financí Rašín chtěl z ekonomicky úsporných důvodů méně svátků. Zákon o svátcích a památných dnech byl nakonec schválen až roku 1925. Nejvýznamnějším státním svátkem se stal den vyhlášení nezávislého Československa.

Co kdybychom mohli poslat dopis do minulosti? Poplačte si se mnou nad tím, jak skvělé vůdce naše republika měla. Protože muži 28. října povětšinou nastavovali laťku příliš vysoko.

Po vzniku Československa ležela Jiřímu Stříbrnému nová republika u nohou, byl ministrem a Masarykovým oblíbencem. Za pár let ho však dohnaly aféry a příklon k fašismu. Po druhé světové válce skončil ve vězení na doživotí.

Soudní proces s tzv. Omladinou hýbal v letech 1893-1894 společenským děním. Žádná taková organizace sice neexistovala, přesto byla ale v rámci tohoto procesu odsouzena řada významných osobností.

V únoru 1919 se tak odehrála jedna z největších finančních operací v dějinách střední Evropy – československá měnová odluka, která probíhala pod přísným dohledem vojáků, četníků a úředníků.

Alois Rašín je dodnes poněkud rozporuplnou postavou. Zasloužil se o konsolidaci a start ekonomiky mladého Československa, podle některých ovšem na úkor nejchudších vrstev. Stal se jednou z mála československých obětí atentátu.

Československá měnová reforma roku 1919 také zvaná Rašínova měnová reforma měla za úkol oddělit československý peněžní oběh od ostatních částí bývalého Rakousko-Uherska. Hlavním architektem této měnové reformy byl ministr financí Alois Rašín…

Šlo o jednoho z nejvýznamnějších politiků mladého Československa a současně prvního ministra financí naší země.

Volání po tom, aby čestný prezident Motoristů Filip Turek okamžitě skončil v politice, zesílilo poté, co Deník N zveřejnil archiv jeho dřívějších facebookových příspěvků. Podle periodika šlo o statusy z let 2009 až 2021, které měl Turek postupně mazat po vstupu do aktivní politiky. Zveřejněné výřezy zachycují opakované protiromské a rasistické výroky, ale i vulgarity vůči dalším skupinám. Pro ŽivotvČesku.cz uvedl lídr Pirátů Zdeněk Hřib, že pokud jde o Turka a to, že se pravděpodobně stane novým ministrem zahraničí, ho v kontextu situace vůbec netěší.

S odstupem času lze říci, že Rudolfu Mrvovi se jeho dávný sen splnil. Ještě za svého života se proslavil a zapsal se natrvalo do české historie, i když určitě ne tak, jak si sám představoval. Jeho jméno se stalo synonymem pro udavače a konfidenty a jeho tragikomický příběh fascinuje dodnes.

Jméno Emila Špatného není v porovnání s Karlem Kramářem a Aloisem Rašínem tak známé, ovšem pro český stát odvedl tento rodák z Kostelce nad…

Kriminalisté vypátrali pětatřicetiletého muže, který v noci na 11. září poničil na Ústředním hřbitově v Olomouci přibližně padesát hrobů. Muž se k činu přiznal, ale důvod svého jednání nedokázal vysvětlit. Za vandalismus mu hrozí až tři roky vězení.

Policie dopadla pětatřicetiletého muže podezřelého z poničení pěti desítek hrobů na Ústředním hřbitově v Olomouci, Muž byl obviněn ze tří trestných činů. Škoda byla…

V Olomouci se odehrál jeden z neotřesnějších vandalských útoků posledních let. Neznámý pachatel v noci na čtvrtek 11. září vnikl na Ústřední hřbitov v městské části Neředín a poškodil zhruba padesát hrobových míst.

Škodu, kterou způsobil neznámý pachatel poničením hrobů na Ústředním hřbitově v Olomouci, policisté odhadli na 400 tisíc korun. Počet poničených hrobů dnes policie upřesnila na pět desítek. Motivem pachatele nemuselo být samotné poškození hrobů, ale hledání cenností v urnách a v hrobech, sdělil mluvčí policie Libor Hejtman. Policie případ prověřuje pro podezření ze spáchání tří trestných činů. Hřbitov je do soboty uzavřen pro běžné návštěvníky, plánovaných pohřbů ani provozu krematoria se toto…

Olomouc - Škodu, kterou způsobil neznámý pachatel poničením hrobů na Ústředním hřbitově v Olomouci, policisté odhadli na 400.000 korun. Počet poničených hrobů dnes policie upřesnila na pět desítek. Motivem pachatele nemuselo být samotné poškození hrobů, ale hledání cenností v urnách a v hrobech, sdělil dnes ČTK mluvčí policie Libor Hejtman. Policie případ prověřuje pro podezření ze spáchání tří trestných činů. Hřbitov je do soboty uzavřen pro běžné návštěvníky, plánovaných pohřbů ani provozu krematoria se toto opatření nedotkne, uvedla radnice na webu.

V noci na čtvrtek 11. září 2025 poškodil neznámý pachatel náhrobky a urny na Ústředním hřbitově Neředín v Olomouci. Celkem poškodil na pět desítek hrobů. Pachatel na hřbitov vnikl přes plot s ...

Pět desítek poškozených hrobů má na svědomí řádění neznámého bandity na hlavním hřbitově v Olomouci, který zde zřejmě hledal cennosti. Ničema některé hroby a hrobová místa rozbil, otevřel a vysypával urny. Škoda je 400 tisíc korun. Hřbitov bude do soboty uzavřený.

Byl mladý, vzdělaný a měl snahu ukončit válku. Poslední český král Karel I. zachránil před smrtí budoucí politiky Československa, sám zemřel zapomenutý.

S počátky lékařské fakulty na obnovené Univerzitě Palackého v Olomouci je jednoznačně spjato jméno jejího prvního univerzitního profesora, kterým byl lékař původem z Prahy, Karel Amerling. Jeho život provází řada kuriozit a také neobvyklých dobrodružství v čele s převedením Edvarda Beneš za hranice za 1. světové války.

Proč penězům říkáme prachy? Co přesně je majlant? A co mají psi společného s tím, když se ocitneme na mizině? V rozhovoru pro magazín CNN Prima NEWS vysvětluje jazykovědec Karel Oliva.

Uznávaný architekt Josef Gočár se neodmyslitelně zapsal do dějin Hradce Králové, kde dodnes můžeme obdivovat několik jeho staveb.

Debata o euru v Česku připomíná občas frašku a nad některými argumenty se nelze neusmát. Jedním z nich je „vlastenecké“ lpění na národní měně. Nikdy nešlo o žádný nacionalistický projekt, ba naopak.

100 let šroubování. Za legendární stavebnicí Merkur je schovaný příběh šikovného zámečníka, Rašínovy reformy i tajemství výroby kontaktních čoček.

Předvolební show nabírá na obrátkách a volební lídři se předhánějí v tom, kdo pronese největší nesmysl. Postaví se stovky tisíc bytů, platy porostou do nebes atd. Má to jen jeden háček, to by nezaplatili ani nejbohatší arabští šejkové.

ČNB vydá v roce 2026 pamětní stokorunu s portrétem Viléma Pospíšila k výročí budování československé měny.

Amnestie, vyhlášená císařem Karlem I. dne 2. července 1917 patřila k novému, smířlivému vládnímu kurzu. Na jejím základě opustilo brány věznic více než 700 českých politických vězňů. Naděje, které panovník do amnestie vkládal, se však nenaplnily.

Město toho mělo v novém Československu mnoho zajímavého. Kuriózní střípky z místního života před 100 lety pro vás vybírá Jan Schinko, odborník na budějovickou historii. Tentokrát o restrikčním zákonu v místním listu Republikán.

Česká, respektive československá samostatnost, nebyla zadarmo a lidé jako Klofáč či Zahradník na ní velmi slušně vydělali, když si nechali zaplatit za odboj, a někdy dokonce jenom za to, že přestali vznášet své nároky.

I když je letošní atmosféra prostoupená národohospodářským optimizmem, reálně je česká ekonomika spíš v postkrizové situaci. Celková životní úroveň se jen zvolna vrací na hodnoty z roku 2019, tedy před covidem. Nominálně vzrost sice HDP z 252 mld dolarů v roce 2019 na loňských 330 miliard dolarů, ale tato čísla jsou z hlediska životní úrovně velmi relativní.

Meziválečné Československo patřilo mezi ekonomické premianty světa, ale hospodářská krize a politické turbulence ukončily zlatou éru. Zůstalo nám z tehdejší ekonomické výkonnosti něco i dnes?

V Návštěvnickém centru České národní banky proběhl slavnostní křest nového vydání knihy Národní hospodářství od Aloise Rašína. Publikaci vydalo nakladatelství Aleš Čeněk s podporou ČNB. Knihu pokřtil guvernér ČNB Aleš Michl spolu s pravnučkou Aloise Rašína, paní Karolinou Breitenmoser-Stransky, a hercem Ondřejem Vetchým, který Rašína ztvárnil ve filmu Rašín.

Základ našeho zlatého pokladu vzešel přímo od lidí. Během válek ho čekaly pohnuté osudy a dnes máme jen zlomek. Proč?

Od jejího vydání uplynulo jen 6 let. I za takto krátkou dobu ale stihla její hodnota velmi vyrůst.

Vznik Burzy cenných papírů Praha v roce 1993 byl symbolem nové doby, která odvrhla okovy komunismu a umožnila lidem dříve nemyslitelné, třeba obchodování s akciemi. Její historie je ale mnohem delší.

Lidé, kteří si před 6 lety pořídili tuto raritní bankovku, na jejím prodeji aktuálně mohou vydělat nemalé částky. Její zhodnocení je velmi vysoké.

Po více než osmi dekádách byl na náměstí Aloise Rašína ve Dvoře Králové nad Labem znovu instalován pamětní reliéf tohoto významného československého politika a ekonoma. Nová deska na kamenném pomníku nahradila dosavadní plaketu Bedřicha Smetany.

První československý ministr financí stál u zrodu republiky, napsal její první zákon a vytvořil stabilní měnový systém založený na silné koruně. Při práci pro republiku nakonec přišel o život.

Měl našlápnuto k vrcholné politické kariéře, nakonec však spadl na úplné dno a je jedním z důkazů toho, že první československá republika nebyla tak idylickým státem, jak se o ní traduje, ale bylo v ní i hodně špíny.

Česko razí nové mince – lidi zaskočila jejich hodnota. Čas od času se na českém numismatickém trhu objeví zajímavé rarity. A vyplatí se o nich vědět. Slouží totiž nejen jako sběratelské kuriozity. Málokdo ví, že když jde o mince vydané ČNB, můžete s nimi rovněž legálně zaplatit kdekoliv, kde chcete. Skoro nikdo to samozřejmě nedělá, protože by se tím připravil o veškerý investiční potenciál těchto mincí, ale ta možnost tu je. A co se tedy na razidlech ČNB urodilo letos?

Ačkoliv prezident Petr Pavel vyzdvihuje výhody přijetí eura, jednotná evropská měna není žádnou spásou. Ve vysílání Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS to řekl guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl. Zmínil, že k německým platům, které slibuje premiér Petr Fiala (ODS), Čechy spíše než euro přiblíží produktivita práce, podnikavost a posilující měna našeho státu.

Atentát na ministra financí Aloise Rašína se uskutečnil ráno 5. ledna 1923 před domem v Žitné ulici č. 10 v Praze.

Město toho mělo v novém Československu mnoho zajímavého. Kuriózní střípky z místního života před 100 lety pro vás vybírá Jan Schinko, odborník na budějovickou historii. Tentokrát o tom, jak se zdejší listy velmi zabývaly daněmi. Zrovna totiž probíhal přechod z daní c. k. na novou čsl. finanční soustavu.

Československo vzniklo v roce 1918 a stalo se symbolem boje za svobodu a demokracii. Formovaly ho významné osobnosti, dramatické události i různé národní a politické zájmy. Otestujte se, jak dobře znáte hlavní etapy jeho historie a odkaz, který zanechal.

Poslanec. Ministr. Předseda vlády. A nakonec exulant. Milan Hodža, jediný prvorepublikový premiér slovenského původu, patřil mezi naše největší státníky 20. století a i dnes si zaslouží pozornost.

V České republice je od letošního roku nová bankovka. Je na ní vyobrazený prezident Petr Pavel a má obří hodnotu. Přesto si za ni nic nekoupíte.