Amazonský prales

Sedmnáctiletá Juliane Koepckeová jako jediná přežila pád letadla z výšky tří kilometrů. Pak ji čekalo jedenáct dní v amazonském pralese, kde bojovala o život.

Amazonský prales se po celá desetiletí považoval za téměř neposkvrněnou divočinu, kterou lidská civilizace před příchodem Evropanů sotva ovlivnila....

Vrací se sociální síť MySpace bez otravných algoritmů, zpěvačka Adéla jako první Slovenka vystoupila na festivalu Lollapalooza, Kolumbie zakázala těžbu v pralese a další dobré zprávy, kterými si můžete zpříjemit nejen dnešní den. Pryč s algoritmy Pamatujete MySpace? Sociální síť, která vznikla v roce 2003, byla fenoménem v dobách před nástupem Facebooku. Profil jste si

Smaragdově zelený had bývá občas k vidění i v zoologických zahradách, jeho domovinou jsou však zalesněné nížiny na severu Jižní Ameriky, kde zavěšený ve větvích trpělivě čeká na nic netušící kořist.

Archeologové v jihozápadní Amazonii objevili téměř 400 dosud neznámých monumentálních útvarů vyrytých do země. Jak informoval deník The New York Times (NYT), obrazce dokazují, že tropický prales nebyl před příchodem Evropanů nedotčenou divočinou, ale místem vyspělých a početných společností. Geometrické obrazce tvořené příkopy, náspy a vyvýšeninami mohou být staré více než 2500 let, uvedli vědci ve studii zveřejněné v odborném časopise Nature.

Předkolumbovská Amazonie nebyla nedotčenou a téměř liduprázdnou divočinou. Nový výzkum odhalil v jihozápadní Brazílii téměř čtyři sta dosud neznámých geoglyfů, jež vědci připisují teprve nedávno popsané civilizaci Aquiry. Monumentální útvary byly součástí rozsáhlé kulturní krajiny, kterou tato starověká společnost cíleně přetvářela, obdělávala a využívala podobně jako lidé dnes.

Když dojde k leteckému neštěstí, míra přeživších bývá poměrně nízká. Jenže v sedmdesátých letech se udály dva neuvěřitelné příběhy, které dodnes budí úžas. Znáte případ německé studentky, která přežila pád ze 3 kilometrů a poté se sama potloukala džunglí, než narazila na civilizaci? A co teprve případ letušky, která přežila pád z 10 kilometrů? Dovolte nám seznámit vás s příběhem Juliane Koepcke a Vesny Vulovičové.

Co byste dělali, kdybyste se sami ocitli uprostřed džungle, stovky kilometrů od nejbližší civilizace a zranění? Přesně s takovou situací si musela poradit i sedmnáctiletá Juliane Koepcke.

Zatímco v Amazonii ubylo kácení za prvních šest měsíců roku 2026 o víc než třetinu, sousední Atlantický les zaznamenal už za rok 2025 nejnižší úbytek za čtyři desetiletí sledování.

Brouka, který je větší než lidská dlaň, svými kusadly dokáže přelomit tužku napůl a jeho spatření je pro entomology celoživotním snem? Takový existuje a jmenuje se titán obrovský.

Guaranin je v chemických databázích veden jako historické synonymum kofeinu, přesto guarana působí jinak než šálek kávy. Odpověď hledejte v amazonském pralese.

Kmen Sateré-Mawé z Amazonie proslul rituálem mravenčích rukavic s extrémně bolestivými kousnutími. Jsou strážci tradic a objeviteli guarany, jejíž plody připomínají oči a jsou základem jejich kultury.

Tmavá šelma s miniaturními ušima a plovacími blánami na tlapách unikala vědcům desítky let. Teď ji prozradilo 594 záběrů z fotopastí.

Uprostřed brazilského deštného pralesa probíhá experiment, který nemá v historii obdoby. Vědci zde vytvořili umělou atmosféru budoucnosti a sledují, jak na ni reagují stromy a celý ekosystém. Výsledky tohoto projektu mohou zásadně ovlivnit naše chápání klimatických změn a ukázat, zda největší tropický prales planety přežije následující desetiletí, nebo se změní v savanu.

Juliane Koepcke bylo teprve 17 let, když se stala účastníkem tragického pádu letadla do pralesa. Z téměř stovky lidí na palubě přežila sama. Zraněná, otřesená a se špatným zrakem pak deset dní bloudila divočinou pro pomoc.

Představte si domov, kde neexistují zavřené dveře, vlastní pokoje ani ploty. Místo, kde sousedé vidí do vašeho obýváku i ložnice, slyšíte každý zvuk z okolí a vůně vaší večeře se plynule mísí s pachem ohnišť ostatních rodin.

Československá herečka Zora Ulla Keslerová uspěla v italských filmech a stala se druhou manželkou Petra Hapky. Její život skrývá jedno velmi bolestné tajemství.

Mladý Izraelec chtěl po vojně zažít něco výjimečného. Amazonie mu to splnila až děsivě doslova. Tři týdny bloudil sám džunglí, zatímco jeho tělo i psychika postupně kolabovaly.

Amazonie hučí deštěm, vzduch je těžký a pod nohama se ztrácí cesta. Britský dobrodruh Percy Fawcett věří, že někde hluboko v nekonečné džungli stojí pozůstatky vyspělé civilizace, kterou nazývá „Město Z“.

Amazonský prales má pro zachování planety zásadní význam. Pokud dojde k jeho narušení, může to přispět k větším suchům, výkyvům počasí a problémům se zemědělstvím, které dopadají i na každodenní život v Evropě. Rozšiřující se těžba ohrožuje životy Evropanů v blízké budoucnosti. Tamní obyvatelé včetně kmene Kichwa ale přichází o domovy právě teď. Proč prosí o pomoc právě český lid?

Pijí popel svých mrtvých, aby jejich duše žila dál. Poznejte fascinující rituály i krutý osud Janomamů, amazonského kmene, který dnes čelí útokům zlatokopů a bojuje o holé přežití v hloubi pralesa.

V roce 2022 obletěla svět zpráva, že v Amazonském pralese zemřel domorodec, který byl posledním příslušníkem kmene vyvražděného rančery a dřevorubci. Všechny pokusy o kontakt odmítal a my tak už možná nezjistíme podrobnosti o jeho lidu. Muž z díry Muže poprvé zaregistrovaly neziskové organizace zabývající se ochranou brazilského domorodého obyvatelstva v polovině devadesátých let minulého […]

Organizace Greenpeace upozornila, že globální úbytek lesů dosáhl v roce 2024 rekordních 6,7 milionu hektarů. Každou minutu tak zmizelo 18 fotbalových hřišť lesa.

V hloubi brazilské Amazonie, ve státě Rondônia, žily ještě donedávna jen tři ženy z kmene Akuntsu. Matka Pugapia a její dcery. Poslední muž z tohoto kmene zemřel v roce 2017 a přežití celé komunity tak vypadalo bledě.

Je to místo, kde vlhkost visí ve vzduchu jako závoj a kde se pod korunami padesátimetrových stromů úplně ztrácí světlo. Amazonský prales je fascinující zelený labyrint, zároveň jedno z nejnebezpečnějších míst planety

Má velké zahnuté drápy, dlouhé zuby, načervenalou srst a často se pohybuje po dvou končetinách. Projevuje se charakteristickým zápachem, který prý může způsobovat dezorientaci. Ve vesnicích občas zabíjí dobytek a setkání s ním může být smrtelné i pro člověka.

Příběhy o zdolávání hor a přežití v divočině milujeme. Jenže kde končí obdiv k přírodě a začíná potřeba dokazovat si vlastní hodnotu?

Hluboko v bujném brazilském deštném pralese žije kmen Yawanawá, jež je považován za moudré strážce ducha a medicíny Amazonky. Oddaně chrání svůj prales, který je pro ně víc, než jen domovem.

V srdci amazonského povodí objevili vědci díky dronům největší známé hnízdiště ohrožené obří jihoamerické želvy Arrau – více než 41 000 jedinců bylo zaznamenáno během průlomové studie kombinující letecké snímky a statistické modelování. Píše o tom web Optimistdaily.

Následky ruské agrese na Ukrajině jsou cítit až v hloubi pralesa. V amazonské džungli se chystá rozsáhlá těžba draselné rudy, klíčové komodity pro výrobu zemědělských hnojiv. Brazílii to má pomoci zvládat otřesy na globálních trzích poslední doby. V sázce je budoucnost světově významného ekosystému i soudržnost domorodých komunit. Už i ony si stěžují na kampaně, které se je snaží rozdělovat.

Následky ruské agrese na Ukrajině jsou cítit až v hloubi pralesa. V amazonské džungli se chystá rozsáhlá těžba draselné rudy, klíčové komodity pro výrobu zemědělských hnojiv. Brazílii to má pomoci zvládat otřesy na globálních trzích poslední doby. V sázce je budoucnost světově významného ekosystému i soudržnost domorodých komunit. Už i ony si stěžují na kampaně, které se je snaží rozdělovat.

Asi čtvrtina všech léků, které používáme v moderní medicíně, vychází z rostlin tropických deštných lesů. Jde o jeden z nejsrozumitelnějších důvodů, proč se i v Česku zajímat o osud Amazonského pralesa. Ten hlavně kvůli chovu hovězího dobytka stále mizí a hrozí mu degradace v savanu. Co všechno i nám prales dává a jak o toto dědictví pečují tamní domorodci, teď prozkoumáme v naší další výpravě přímo do Amazonie.

Asi čtvrtina všech léků, které používáme v moderní medicíně, vychází z rostlin tropických deštných lesů. Jde o jeden z nejsrozumitelnějších důvodů, proč se i v Česku zajímat o osud Amazonského pralesa. Ten hlavně kvůli chovu hovězího dobytka stále mizí a hrozí mu degradace v savanu. Co všechno i nám prales dává a jak o toto dědictví pečují tamní domorodci?

Brazílie rozjíždí nový fond na ochranu světových pralesů a i doma v Amazonii nastartovala nové projekty. Zároveň sílí tlak podnikatelů na zrušení zákona, který dlouhá léta zakazuje prodej sóji vypěstované na místě pralesa zničeného po roce 2008. Kvůli mýcení už zmizela pětina původního tropického deštného lesa v Amazonii. Celý ekosystém, kterému se přezdívá „plíce planety“, se tím dostává na pokraj přežití. Klíč k jeho záchraně leží i v Evropě.

v dystopickém světě mají staří povinnost uvolnit životní místo mladým. Tereza to odmítne a zařídí se po svém. Pusťte si upoutávku.

Studie naznačují, že Amazonský deštný prales se kvůli klimatické změně a odlesňování dostává do extrémního stavu — horkého sucha a veder, které připomínají klima před miliony let. Pokud trend pokračuje, prales může postupně ztratit svou schopnost pohlcovat uhlík, udržívat biodiverzitu i regulovat počasí — a proměnit se v suchou savanu.

Globální jednání o klimatu připomínají situaci, kdy lékař sdělí pacientovi s život ohrožujícím onemocněním pár zdvořilostí, potřese mu rukou a objedná...

Nejen enti z bájné Tolkienovy Středozemě uměli chodit. Údajně existují i skutečné stromy, které to dokáží. Má to ale háček. Část vědců tvrdí, že je to nesmysl. Naopak mezi největší zastánce kráčejících palem patří slovenský vědec Peter Vršanský.

Amazonskému pralesu hrozí, že se kvůli odlesňování a vysychání vlivem změny klimatu stane savanou. Vzhledem k tomu, jak důležitý je to ekosystém pro ukládání uhlíku, regulaci oběhu vody na naší planetě nebo pro vývoj léčiv, doplatili bychom na to všichni. Povzbudit vyjednavače na klimatické konferenci OSN v Belému, aby světovou ochranu pralesů posílili, se do ulic vydaly tisíce lidí. Na akci dorazilo i mnoho amazonských domorodých kmenů.

Peru je naše nejoblíbenější latinskoamerická země. Má totiž vše, na co si vzpomeneš: vysoké hory, Amazonský prales, pouště i oceán a pláže

Každý, kdo někdy zkoušel zhubnout, ví, jak to chodí. Jednou jste plní […]

Pokud lidstvo vykácí Amazonský deštný prales, tak nejen že celá oblast vyschne a stane se vyprahlou pustinou. To, co zbyde z tamního ekosystému, bude tyranizovat nepředvídatelné počasí. Srážky zmizí a povrch se změní v rozpálenou pec. Pak ale přijdou explozivní průtrže mračen se záplavami.

Brazilský antimonopolní úřad tento týden pozastavil platnost takzvaného sójového moratoria, jehož cílem bylo zmírnit odlesňování Amazonského pralesa. Brazilská pobočka ekologické organizace Greenpeace to označila za velký krok zpět, který podle ní zmaří šance země na splnění jejích klimatických cílů. Podle deníku The Guardian jde o další opatření, jež poškodí image brazilské vlády, která se prezentuje jako ochránce Amazonie a v listopadu hostí klimatickou konferenci OSN.

Brazilský antimonopolní úřad pozastavil platnost takzvaného sójového moratoria, jehož cílem bylo zmírnit odlesňování Amazonského pralesa. Brazilská pobočka ekologické organizace Greenpeace to označila za velký krok zpět, který podle ní zmaří šance země na splnění jejích klimatických cílů. Podle deníku The Guardian jde o další opatření, jež poškodí image brazilské vlády, která se prezentuje jako ochránce Amazonie a v listopadu hostí klimatickou konferenci OSN.

Tropické pralesy, lesy, mokřady a travní porosty po desetiletí tiše odsávaly z atmosféry zhruba třetinu oxidu uhličitého z atmosféry. Tato záchranná síť se však rozplétá. A nová studie naznačuje, že by se mohla brzy roztrhat. Uhlíkové brzda Země totiž, jak se zdá, selhává mnohem rychleji, než si vědci mysleli.

Co se stane, když se plíce planety zadýchají? Unikátní terénní výzkum Amazonie si klade za cíl zjistit, jak se pralesy v příštích letech poperou s důsledky klimatických změn na Zemi.

Nejvíce jedovaté druhy nenajdeme v naší zemi. Někdy se k nám ovšem mohou dostat v bednách s ovocem, které cestují z jiné země.

Kmen Marubo z Amazonského pralesa zažaloval deník The New York Times (NYT) za pomluvu, a to kvůli článku, který rozšířil přesvědčení, že zavedení přístupu k rychlému internetu vedlo u členů kmene k závislosti na pornografii. Za obžalované jsou označeny také bulvární organizace TMZ a Yahoo. Jako odškodné požaduje kmen, jenž má přibližně dva tisíce členů, 180 milionů dolarů (čtyři miliardy korun).

Francie ve svém departmentu Francouzská Guyana postaví novou věznici se zvýšenou ostrahou, kam bude posílat překupníky drog a radikální islamisty. Během návštěvy departementu to oznámil francouzský ministr spravedlnosti Gérald Darmanin. Nová věznice bude stát hluboko v amazonském pralese v severozápadním kantonu Saint-Laurent-du-Maroni.

Skupina cestujících přežila 36 hodin mezi nebezpečnou faunou po havárii letadla ve bolivijské Amazonii. Dramatické okamžiky záchranné operace a příběhy přeživších odhalují význam spolupráce a odhodlání v krizových situacích.

„Psychedelická zkušenost bývá ve správném kontextu velmi přínosná,“ míní psychiatr Tomáš Páleníček z Národního ústavu duševního zdraví. Ve filmu Doktor na tripu vyráží za indiány, kteří v Amazonii praktikují rituály s ayahuascou.

V roce 1925͏ se britský důstojník a dobrodruh plukovník Percy Fawcett vydal do͏ amazonské džungle hledat tajné Ztracené město Z, které, jak se domníval, mělo být důkazem vyspělé kultury. Spolu se svým synem Jackem a jeho kamarádem Raleigem Ri͏mellem zmizeli bez stopy.

Brazílie je zemí ve které je přírodních krás nepočítaně. Většina lidí si však většinou představí Amazonský prales. K vidění je tady toho ale mnohem víc, například národní park Lençóis Maranhenses.

Tento měsíc před 35 lety jsem v Londýně plánoval svou letní dovolenou. To, co jsem plánoval, nebylo „náročné“ tak, jako by třeba byl treking v Amazonském pralese. Ale změnilo to směr mého života.

Brazilské úřady vykácely 13kilometrový pás v Amazonském pralese, na kterém vznikne čtyřproudová dálnice. Po ní se mají lidé dostat do města Belém, kde se v listopadu koná klimatická konference COP30. Někteří místní a ochránci přírody varují před dalekosáhlými důsledky pro životní prostředí, napsal web stanice BBC. Podle ní kvůli konferenci dorazí do Belému na 50 000 lidí.

Brazilské úřady vykácely 13kilometrový pás v Amazonském pralese, na kterém vznikne čtyřproudová dálnice.

Jedná se o 13kilometrový pás v Amazonském pralese, kudy bude nově procházet čtyřproudá dálnice do města Belém. V něm se v listopadu uskuteční klimatická konference COP30. Ochránci přírody upozorňují na ničení ekosystému.