Angela Merkelová

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během páteční návštěvy Švédska přiznal, že diplomatické úsilí zaměřené na jednání o míru na Ukrajině je neúspěšné. Bílý dům podle něj už odmítá ztrácet jednáním, které nikam nevede. Evropanům poslal Rubio vzkaz: pokud chce rozhovory moderovat někdo jiný, ať se toho klidně ujme. Ve světě ovšem podle něj není nikdo, koho by obě válčící strany respektovaly.

Je to fascinující. Opět se mluví o tom, jak Evropa musí mluvit s Putinem. Ve středu pozornosti je znovu Angela Merkelová. A člověk si říká, zda jsme stále stejně plní iluzí jako před deseti lety.

Ocenění Angely Merkelové od EU ukazuje kulturu, kde se odměňuje stabilita a trestá odvaha, píše v komentáři předseda dozorčí rady Generali Česká pojišťovna, bývalý guvernér ČNB a spolupracovník institutu Solvo Miroslav Singer.

V úterý se v Evropském parlamentu ve Štrasburku konala první ceremonie udělení Evropského řádu za zásluhy. Jednou z oceněných byla i bývalá německá kancléřka Angela Merkelová, která je však dlouhodobě terčem kritiky části europoslanců. Někteří z nich se tak rozhodli ceremonii bojkotovat. A nyní tvrdí, že Evropský parlament si s tím poradil po svém.

Brusel má problém. Kdo má vlastně mluvit s Putinem? Evropská unie se ocitla v situaci, kdy teoreticky ví, že by měla vést přímé rozhovory s Moskvou o možném ukončení války na Ukrajině – ale nemá jasno, kdo by měl Evropu zastupovat. Článek Evropa hledá člověka pro jednání s Kremlem. Ve hře je Merkelová i Draghi se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Evropská unie zvažuje, zda by ji v možných rozhovorech s Vladimirem Putinem nemohl zastupovat Mario Draghi nebo Angela Merkelová. Debata přichází ve chvíli, kdy se v evropských hlavních městech hromadí obava, že americké mírové rozhovory o Ukrajině váznou a Evropa u nich zůstává příliš daleko od stolu. Ministři zahraničí mají o možných jménech jednat příští týden na Kypru. Podle lidí obeznámených s diskusemi daly Washington i Kyjev najevo, že evropský kanál k ruskému prezidentovi podporují.

Seděla v růžovém kostýmku v takovém půlkruhu na obyčejných židlích. Kdo by čekal, že první předávání nového Evropského řádu za zásluhy se bude odehrávat v mimořádných kulisách, byl asi zklamán. Předání nejvyššího řádu Evropské unie, který byl zaveden loni u příležitosti 75. výročí Schumanovy deklarace, která po válce položila základy dnešní Evropské unie, se odehrál velmi civilně.

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová by mohla zastupovat Evropskou unii při mírových jednáních s Vladimirem Putinem o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou. Merkelová má patřit mezi několik kandidátů na účast v jednáních, které by mohly být zahájeny poté, co Kyjev i Spojené státy podpořily intenzivnější zapojení Evropy do jednání s Kremlem. Uvedl to britský deník The Telegraph.

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala Evropskou unii (EU), aby jednala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Podle Merkelové nestačí, když přímou linku do Moskvy udržuje jen americký prezident Donald Trump.

ANALÝZA / Do našeho zkušeného týmu vyjednavačů hledáme stabilního reprezentanta pro jednání na východě. Požadujeme schopnost pracovat pod tlakem, časovou flexibilitu, znalosti krizového managementu a…

V Evropském parlamentu (EP) ve Štrasburku se dnes konala první ceremonie udílení Evropského řádu za zásluhy. Od předsedkyně EP Roberty Metsolaové a předsedkyně Evropské komise (EK) Ursuly von der Leyenové jej převzali bývalá německá kancléřka Angela Merkelová, někdejší polský prezident Lech Walesa, vatikánský státní sekretář Pietro Parolin či moldavská prezidentka Maia Sanduová. Mezi zasloužilé členy řádu se dostala i rocková kapela U2 a ukrajinský prezident Volodymyr Zerlenskyj. Slavnostní…

V Evropském parlamentu (EP) ve Štrasburku se v úterý konala první ceremonie udílení Evropského řádu za zásluhy. Od předsedkyně EP Roberty Metsolaové a předsedkyně Evropské komise (EK) Ursuly von der Leyenové jej převzali bývalá německá kancléřka Angela Merkelová, někdejší polský prezident Lech Walesa, vatikánský státní sekretář Pietro Parolin či moldavská prezidentka Maia Sanduová. Nové ocenění je určeno osobnostem, které významně přispěly k evropské integraci, demokracii a prosazování evropských hodnot.

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová odmítla informace o tom, že by působila jako vyjednavačka Evropské unie s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V médiích uvedla, že EU nevyužívá naplno svůj diplomatický potenciál a měla by Moskvu ovlivňovat výrazněji.

S přibývajícími výzvami k zapojení Evropy do snah o zprostředkování jednání mezi Ruskem a Ukrajinou se začíná více řešit i to, kdo by se role mediátora mohl zhostit. Přání šéfa Kremlu Vladimira Putina jednat s německým exkancléřem Gerhardem Schröderem vzbudilo v zemích EU chladnou odezvu kvůli jeho vazbám na ruské státní firmy. Podle německého magazínu Der Spiegel se proto mimo jiné spekuluje, že by tímto vyjednavačem mohla být německá exkancléřka Angela Merkelová či prezident Frank-Walter Steinmeier.

Návrh Vladimira Putina, aby se role prostředníka v mírových vyjednáváních ujal bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, je pro EU nepřijatelný. Ostře to odmítla šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová. Schröder po odchodu z funkce pracoval pro ruský energetický gigant Gazprom a platí za ruského člověka. Podle týdeníku Spiegel ale diplomatické kruhy v Berlíně a Bruselu přišly s jiným jménem.

Když byl Voloďa Putin mladý, měl legraci z prdění v autobusu. Pustil to a na nejbližší zastávce vystoupil. Cestující se pak děsně hádali mezi sebou, kdo že je to prase smradlavé. To byla panečku sranda!

Mnichovský odvolací soud ve čtvrtek zrušil dřívější rozsudek nad německým europoslancem českého původu Petrem Bystroněm. Loni dostal pokutu za používání symbolů protiústavních a teroristických organizací. Informovala o tom agentura DPA. Politik strany Alternativa pro Německo (AfD) zveřejnil v roce 2022 na sociální síti X fotomontáž, ve které němečtí politici byli v pozicích, které podle dřívějšího rozsudku sugerovaly, že hajlují.

Berlín/Mnichov - Mnichovský odvolací soud dnes zrušil dřívější rozsudek nad německým europoslancem českého původu Petrem Bystroněm. Loni dostal pokutu za používání symbolů protiústavních a teroristických organizací. Informovala o tom agentura DPA. Politik strany Alternativa pro Německo (AfD), kterou tajná služba loni označila za prokazatelně pravicově extremistickou, zveřejnil v roce 2022 na sociální síti X fotomontáž. Němečtí politici na ní byli v pozicích, které podle dřívějšího rozsudku sugerovaly, že hajlují.

Více odpůrců neměl v historii měření žádný německý kancléř. Předsedu CDU tlačí do kouta zděděná hospodářská a migrační krize. A také vlastní vystupování.

Když ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vstoupil do nizozemského Middelburgu, aby si převzal prestižní Cenu čtyř svobod, nesl s sebou nejen symbolické uznání za odvahu celého národa, ale i čerstvou zprávu o šestnácti mrtvých z nočního ruského útoku. Ceremoniál, který měl oslavit hodnoty formulované Franklinem D. Rooseveltem před 85 lety, se proměnil v připomínku toho, jak křehké tyto svobody ve skutečnosti jsou. Článek Zelenskyj převzal prestižní cenu. A připomněl mrtvé z ruských útoků se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Evropa vyhodila jaderné elektrárny jako starý nábytek - a teď za to platí nejenom penězi. Přichází o energetickou suverenitu, klimatické cíle i průmyslovou konkurenceschopnost. Čas na nápravu se krátí.

Od doby vládnutí Viktora Orbána se životní úroveň v Maďarsku snížila? Mají se jedni z nejhůř v EU. Proč ho tedy Maďaři volí?

Nežijeme v jednoduché době. Doba míru a harmonie je už šestým rokem v čudu. A jednoduché časy nezažívá Evropská unie ani NATO, jejichž konec je bohužel blízko. Ale blízko je i začátek nové aliance.

Závislost Německa na zemním plynu je natolik velká, že zemi činí zranitelnou vůči energetickým šokům. Podle ministryně hospodářství Katheriny Reicheové (CDU) by měl Berlín přehodnotit svůj negativní postoj k jaderné energii. Politička pravicové Křesťanskodemokratické unie uvedla, že kvůli rozhodnutí předchozích vlád teď plyn nemá v energetice alternativu.

Německá ministryně hospodářství vyzvala k přehodnocení odmítavého postoje své země k jaderné energii a varovala, že závislost na plynu činí Německo zranitelným vůči energetickým šokům.

Před soud se dostal tajný seznam smrti. Německá spolková prokuratura obžalovala devětačtyřicetiletého Martina S., který měl na darknetu vyzývat k atentátům na přední politické představitele a zároveň shromažďovat finanční prostředky na jejich případnou likvidaci. Podle vyšetřovatelů šlo o organizovanou aktivitu odehrávající se v prostředí darknetu, kde obviněný publikoval seznamy konkrétních osob určených k útokům, píše německý deník Bild.

V posledních letech to byl především přístup maďarského premiéra Viktora Orbána k používání práva veta, co ovlivnilo jeho vztah s evropskými představiteli v napjaté době rusko-ukrajinské války. „Enfant terrible“, „diktátor“ nebo „užiteční idioti“ – kontakty Budapešti s Bruselem ale již předtím provázela řada ostrých prohlášení. Vzájemné spory se týkaly protiimigrační politiky či podezření z korupce. Přinášíme ohlédnutí za vztahy mezi Maďarskem a Unií za posledních šestnáct let.

Ve třetím dílu podcastové série Világoš nabízíme velký a unikátní vhled do života a kariéry Viktora Orbána. Proč zrovna on tolik změnil Maďarsko? Co ho zlomilo a kdy zahořkl vůči svým soupeřům? A v čem všem je v Maďarsku vidět, že tamní systém je skutečně "orbánismus"? To vše rozebírají přímo v Orbánově rodné obci Felcsút Martin Bartkovský a Oliver Adámek.

Největším „dodavatelem migrantů“ do Evropy je ruský prezident Vladimir Putin. Podle listu Financial Times je to především kvůli jeho roli v rozdmýchávání konfliktů v posledním desetiletí.

Evropská unie je moloch. Nejen byrokratický, ale i politický. Cokoli dohodnout, či změnit, je úkol sice ne na generace, ale na dlouhá léta určitě a potřebný čas zdaleka překračuje funkční období jedné vlády. Na tu Babišovu vyšla diskuse o nadmíru důležitých tématech: změně systému povolenek, posílení vnitřního a finančního trhu a podpoře investic. Článek Schmarcz: Povolenky, trhy, investice… Dává se Evropská unie konečně do pohybu? se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na jaderném summitu ve Francii prohlásila, že odklon od jádra v některých zemích byl strategickou chybou. Slíbila podporu novým elektrárnám, zejména malým modulárním reaktorům. Ale jako pokání to moc nevypadalo, ač by to bylo zcela na místě. Jako členka vlády Angely Merkelové se na této strategické chybě podílela a nese za ní kus viny.

Německý filozof a sociolog Jürgen Habermas zemřel ve věku 96 let v jihoněmeckém městě Starnberg. Agenturám DPA a AFP to sdělilo jeho nakladatelství Suhrkamp Verlag s odvoláním na jeho rodinu. Habermas byl považován za jednoho z nejvlivnějších myslitelů současnosti, často se vyjadřoval k veřejným otázkám.

/Od zvláštního zpravodaje Deníku ve Štrasburku/ Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová je spolu s polským exprezidentem Lechem Wałęsou na čele dvacítky osobností, kterým bude v květnu uděleno poprvé nové vyznamenání Evropské unie. Část zdůvodnění řádu pro Merkelovou překvapí.

Zatímco Ursula von der Leyenová si sypala popel na hlavu, že se Evropa zbavovala jaderné energie, ve stejný den v Evropském parlamentu přebírala Evropský řád za zásluhy Angela Merkelová. Žena, která pro sebevražedný odklon Evropy od jádra udělala více než kdokoliv jiný.

Předsedkyně Evropské komise přiznala „strategickou chybu“, za kterou Evropané zaplatili svou energetickou bezpečností. Přesto si v komisi vydržuje nesmiřitelnou sokyni.

Evropský parlament poprvé udělil nově zavedenou poctu – Evropský řád za zásluhy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, bývalá německá kancléřka Angela Merkelová a polský hrdina hnutí Solidarita Lech Wałęsa získali nejvyšší stupeň vyznamenání. Irská kapela U2 se musela spokojit s nižší kategorií. Jenže zatímco někteří tleskali, jiní hlasitě pískali. Článek Zelenskyj, Merkelová i Bono získali nový evropský řád – ne bez pískotu se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Nemusíte mít Andreje Babiše rádi, ale jako premiér Česka stojí na rozcestí. Během letošního jara bude muset narýsovat zahraniční a ekonomickou politickou strategii. Každá z variant je přitom špatná.

Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová v úterý odhalila jména prvních laureátů nově vzniklého Evropského řádu za zásluhy. Stali se jimi mimo jiné bývalá německá kancléřka Angela Merkelová, polský ex-prezident a disident Lech Wałęsa a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ocenění má být věnované těm Evropanům, kteří přispěly k evropské integraci a podpoře evropských hodnot.

Volby, které se konaly v německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko, nám mohou připomenout, jak před patnácti lety právě v souvislosti s těmito volbami německá kancléřka začala mnohem více prosazovat zelenou agendu.

Pád Berlínské zdi otevřel cestu ke sjednocení Německa. Zrodila se ekonomická velmoc, ale za cenu obřích investic a změn.

Oslabená Francie dala vzniknout spojenectví mezi italskou premiérkou a německým kancléřem. „Oba se v době hluboké nejistoty snaží udržet se u kormidla svých zemí,“ vysvětluje italská politoložka, co mají společného.

Nástupní návštěva předsedy německé vlády ilustruje rostoucí zoufalství německých kancléřů v jejich marné snaze narovnat vztahy s Čínou. Kleště, ve kterých Merz vězí, přitom pomáhali utahovat právě jeho předchůdci.

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová se po delší odmlce zúčastnila sjezdu Křesťanskodemokratické unie (CDU) ve Stuttgartu, kde se dočkala vřelého přijetí. Současný předseda strany Friedrich Merz…

Německá strana Křesťanskodemokratická unie (CDU) si dnes podle očekávání do svého čela opět zvolila kancléře Friedricha Merze.

Německý kancléř Friedrich Merz jako jediný kandidát obhájil na celostátním sjezdu Křesťanskodemokratické unie post předsedy strany. Před volbou opět vyloučil možnou spolupráci s Alternativou pro Německo.

Sjezd CDU ve Stuttgartu má být demonstrací jednoty a reformní energie. Místo toho se pro kancléře Friedricha Merze mění v test autority: Němci jeho vládu hodnotí chladně a do sálu se po letech vrací Angela Merkelová.

Dlouhodobě problematický projekt evropské superstíhačky FCAS, který vyvíjejí Francie, Německo a Španělsko, je na pokraji kolapsu. Zachránit jej se podle některých zdrojů snaží hlavně Francie, Němci už údajně pokukují jinam.

Rozhodnutí, které mělo Německo posunout do nové energetické éry, dnes vyvolává ostré otázky. Konec jádra byl výsledkem politického tlaku i obav veřejnosti.

Hlavním tématem vládní strany Fidesz před volbami 12. dubna je odpor proti „Bruselu“ a Ukrajině.

V berlínských politických kruzích se šíří zvěsti, že Angela Merkelová by se mohla vrátit, možná i jako prezidentka. Německo bude volit prezidenta už v roce 2027, informoval server Bild. Pro kancléře F…

Evropa zvažuje, zda by měla v rámci snah o ukončení války na Ukrajině zasednout k jednacímu stolu s Moskvou — a kdo by ji u něj případně zastupoval. Jako nejpravděpodobnější evropský emisar se podle italského deníku La Repubblica skloňuje bývalý finský prezident Sauli Niinistö, zkušený politik s dlouholetou praxí v oblasti bezpečnosti a osobních jednání s Vladimirem Putinem.

V Německu se rojí spekulace, podle nichž by se bývalá křesťanskodemokratická (CDU) kancléřka Angela Merkelová mohla stát příští spolkovou prezidentkou. To podle médií vyvolává problém u jejího stranického kolegy a nynějšího kancléře Friedricha Merze, který má s Merkelovou napjaté vztahy, protože jej kdysi sesadila z pozice šéfa poslanecké frakce.

Trump tančí polonahý, Merkelová propichuje záchranný člun s kancléřem Merzem, bavorský premiér Söder žvýká klobásy – a Němci, ti se smějí. Karneval v Mohuči a dalších německých městech nabídnou směs politické satiry, masopustního veselí a vzpomínek na ekonomický zázrak v hodnotě dvou miliard eur.

Skandály Čecha Petra Bystroně, který je europoslancem za německou AfD, neberou konce. Nyní byl zbaven imunity už potřetí. Je vyšetřován pro zneužívání paušálních příspěvků, které jako poslanec dostáva…

Česko a Německo by mohly v budoucnu spolupracovat v oblasti malých modulárních reaktorů (SMR). Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po jednání s německou ministryní hospodářství a energetiky Katherinou Reicheovou v Berlíně. Havlíček také řekl, že vláda v Berlíně mění svůj postoj k jaderné energetice. Odmítl také možnou dvourychlostní Evropskou unii.

„Jste Němec?“ Zrudl a skoro vykřikl, jako kdybych ho urážel: „Ano, bohužel jsem Němec. Vím dobře, co se v Polsku dělo, a hrozně se za svůj národ stydím.“ V rozbořené a vylidněné Varšavě otázku položil…

Japonská společnost Tokyo Electric Power Company Holdings (TEPCO) dnes navzdory přetrvávajícím obavám veřejnosti znovu uvedla do provozu jaderný reaktor v elektrárně Kašiwazaki-Kariwa, která je největší na světě. Učinila tak poprvé od katastrofy v jaderné elektrárně Fukušima v roce 2011, po které Japonsko jaderné reaktory načas odpojilo.

Japonská společnost Tokyo Electric Power Company Holdings (TEPCO) ve středu navzdory přetrvávajícím obavám veřejnosti znovu uvedla do provozu jaderný reaktor v elektrárně Kašiwazaki-Kariwa, která je největší na světě.

Největší jaderná elektrárna na světě, japonská Kašiwazaki-Kariwa, znovu ožívá. Společnost TEPCO v elektrárně, kterou odstavila po katastrofě ve Fukušimě v roce 2011, uvedla ve středu opět do provozu jeden ze sedmi bloků.

V největší jaderné elektrárně světa Kašiwazaki-Kariwa v Japonsku obnovili provoz jednoho reaktoru. Stalo se tak poprvé od katastrofy ve Fukušimě v roce 2011.