Angela Merkelová

🔵 Je slovenský premiér Robert Fico proruský politik, nebo především zůstal věrný světu, který ještě před patnácti lety určoval evropskou politiku? O kořenech jeho vztahu k Rusku mluvil ve Spotlightu bývalý polský velvyslanec na Slovensku a analytik Centra trans-atlantických vztahů na CEVRO Univerzitě Maciej Ruczaj. Podle něj je slovenský premiér „dítětem epochy Angely Merkelové“.Celý rozhovor zde👉http://aktln.cz/k8L4f8

Rudolf Jindrák působil jako velvyslanec v Německu dlouhých 8 let, zažil vyjednávání o Lisabonské smlouvě, zavíraní jaderných elektráren i počátky migrační vlny. Byl to výhradně on, kdo doprovázel české prezidenty a premiéry na jednání s německou kancléřkou. Je právě Angela Merkelová spoluodpovědná za dnešní vysoké volební zisky AfD? Co všechno dnes dělá z AfD nejsilnější opoziční stranu?INSIDER OFFLINE & KAREL ŠIMKA: luma.com/insiderofflinePartnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Německo bylo dlouhá desetiletí vnímáno jako stabilní a předvídatelný soused. Teď ale čelí sérii bezpečnostních incidentů, rostoucímu napětí s Moskvou i posilování AfD. Martin Ondráček a Tomáš Kopečný v podcastu **Komu zvoní hrana** rozebírají, jak zásadně se německý vztah k Rusku v posledních letech proměnil. Kopečný dnešní Německo popisuje jako „sebevědomou, jakkoliv třesoucí se mocnost Evropy“. Velká část debaty se věnuje incidentu na letišti Lipsko-Halle, kde byl u ukrajinského transportního letounu nalezen dron s výbušninou. Řeč je o „jednorázových agentech“, práci ruských služeb, stopách vedoucích vyšetřovatele k podezřelým i o tom, zda podobné operace nemají zároveň testovat evropské bezpečnostní a zpravodajské služby. Podcast se ale postupně dostává k širší otázce: **Jak moc se Německo poučilo ze své dlouholeté politiky vůči Rusku?** Kopečný připomíná silné ekonomické propojení obou zemí, Gerharda Schrödera i politiku Angely Merkelové. Německo se podle něj dnes už na Rusko dívá bez iluzí a během několika let dokázalo dramaticky změnit svůj přístup. V závěru přichází na řadu Angela Merkelová, Nord Stream a především AfD. Její program počítal mimo jiné se zrušením sankcí proti Rusku, obnovením Nord Streamu a neutralitou Ukrajiny mimo NATO a EU. Kopečný proto případný výraznější nástup AfD považuje z geopolitického hlediska za důvod k obavám.

Zeitgeist #36 Tomášem Lindnerem o situaci v Sasku-Anhaltsku před zemskými volbami a sílící Alternativě pro Německo využívající ostalgii i westalgii.Alternativa pro Německo vznikla teprve před třinácti lety v době, kdy kancléřka Angela Merkel vládla Německu mimo jiné se sloganem Alternativlosigkeit a řadu svých politik hájila tím, že k nim neexistuje alternativa. V tom se ostatně inspirovala od Margaret Thatcher a jejím heslem TINA (There is no alternative) odkazujícím na volný trh a neoliberální politiky tehdejší konzervativní vlády.Alternativa pro Německo jako pravicová populistická strana přišla s nabídkou alternativy k politice křesťanských demokratů i socialistů a postupně se vyprofilovala jako krajně pravicová euroskeptická strana se silně protiimigrační politikou, důrazem na etnický nacionalismus a snahu revidovat pohled na moderní dějiny Německa, přičemž někteří vysoce postavení členové AfD nemají problém relativizovat ani nacistickou minulost země. Hlavní oporu přitom strana má v zemích bývalého východního Německa.Německé mainstreamové strany zkusily kolem AfD vystavět "Brandmauer" tedy jakousi protipožární zeď či firewall, který má zabránit šíření „viru“ krajní pravice dál do společnosti a rozleptání liberální demokracie budované v Německu od konce druhé světové války. V praxi to znamená, že s nimi nespolupracují a vždy se snaží spojit síly tak, aby se AfD na různých úrovních nedostala k moci, i za cenu velkých kompromisů mezi rozdílnými demokratickými stranami. Například v Durynsku vyhrála v roce 2024 AfD zemské volby, ale ostatní strany se spojily, aby v zemi nevládla. Durynský Zemský úřad pro ochranu ústavy, který také funguje jako kontrarozvědka, stranu v zemi vyhodnotil jako prokázaně pravicově extremistickou a její představitele v čele s Björnem Höckem sledují tajné služby.Na začátku září 2026 AfD vede v celostátních průzkumech. Tleská ji současná americká administrativa i Elon Musk. Je největší opoziční silou v Bundestagu a ve státě Sasko-Anhaltsko týden před volbami přesahují její preference 40 procent, zatímco vládnoucí CDU 23 procent. Pokud se voličské nálady potvrdí ve volbách tak by mohla strana poprvé sama vládnout v jedné ze zemí a začít budovat svou alternativní verzi Německa. Co by to mohlo v praxi znamenat? Čím se daří AfD oslovovat voliče a jaká ideologie probublává hlouběji pod fasádou, líbivými slogany kampaní? Nejen o tom mluví Tomáš Lindner v podcastu Zeitgeist, který spolu s fotografem Matějem Stránským sledoval několik dní čelní představitele AfD během kampaně v Sasku Anhaltsku včele s Ulrichem Siegmundem.Reportáž najdete zde:Respekt na cestě s lídry Alternativy pro Německo

Pokud se zabýváte historií, často narazíte na něco, u čeho si musíte říct: „Sakra, vždyť touhle zkušeností už lidstvo přece jednou, dvakrát, třikrát… A tak dále prošlo.“ Pokud se divíme, jak je možné, že lidé byli tenkrát tak naivní a věřili třeba Hitlerovi, že mu stačí jen remilitarizovat Porýní, jen připojit k Říši Rakousko, jen české pohraničí… Aby to nakonec skončilo světovou válkou. Tak co si asi pomyslí příští generace, až uvidí fotografie ze slavnostního otevírání plynovodu Nord Stream, kde pózuje německá kancléřka Merkelová se svými ruskými přáteli, kteří již v té době více než tři roky okupovali část Gruzie a chystali se „jen“ na Krym, Donbas a Luhansk… A skončilo to pokusem okupovat celou Ukrajinu.