Anne Franková

Nová kniha o Anně Frankové, jejíž rodina se dva roky skrývala v zadním traktu jednoho z amsterdamských domů, rozkryla 77 let starou záhadu. Kdo ji „prásknul“ gestapu? Viníkem zřejmě překvapivě není nacista toužící po moci, ale oběť režimu, která se jen snažila zachránit vlastní rodinu. Židovský notář.

Dní, kdy se rtuť teploměru dostane pod bod mrazu, v Česku v posledních letech výrazně ubylo. Konkrétně: ještě v šedesátých letech minulého století jich meteorologové zaznamenávali v průměru 127 za rok, v minulé dekádě to byla už jen stovka.

Neustále cestovat z místa na místo a přitom si stále vychutnávat pohodlí vlastního domova budou moct lidé, kteří se vydají na plavbu po světě na nové lodi MV Narrative od společnosti Storylines. Ta se totiž stane doslova plovoucím městem, ve kterém se bude dát žít trvale. Na vlny vyrazí v roce 2024.

Většina rodičů nepředpokládá, že se z jejich přátel stanou zločinci, kteří unášejí a týrají děti. Přesně tohle ale zažila na vlastní kůži Elke Verberckmoesová z Belgie. Minulou středu u své kamarádky a jejího přítele Davea De K nechala na hlídání svého čtyřletého syna. V pátek pak zjistila, že ho muž odvezl neznámo kam.

Příběh nizozemské židovské dívky Anny Frankové, jejíž rodina se až do roku 1944 ukrývala v Amsterdamu, aby nakonec byla přesto odhalena, se stal jedním ze světových symbolů hrůz holokaustu a Annin deník jedním z nejznámějších literárních děl na toto téma. Dlouhá léta se také vede diskuse o tom, kdo nakonec prozradil úkryt rodiny. Podle nové teorie to byl židovský účetní, možných pachatelů ale mohlo být více.

Vyšetřovatelé si desítky let lámali hlavu nad tím, jak nacisté objevili úkryt židovské dívky Anny Frankové, avšak nyní se domnívají, že ji vydal Arnold van den Bergh, významný židovský podnikatel a notář v okupovaném Amsterodamu.

Notáře podle týmu asi 20 expertů prozradil anonymní dopis adresovaný otci Anny Frankové. Nacisté židovskou dívku a její rodinu objevili poté, co se dva roky úspěšné skrývali.

Podle týmu odborníků prozradil místo úkrytu Anny Frankové a její rodiny židovský notář.

Šest let dlouhé vyšetřování odloženého případu vyzrazení úkrytu Anny Frankové, jejíž deník se stal jedním ze symbolů tragického osudu milionů lidí židovského původu za druhé světové války, odhalilo překvapivého podezřelého. Podle týmu vyšetřovatelů jím je židovský notář Arnold van den Bergh, který si zřejmě chtěl zachránit vlastní život, informoval dnes list The Guardian.

Historické otazníky, na které dodnes neznáme odpověď. Řada událostí období druhé světové války zůstává v mlze.

Americká herečka Winona Ryder, hvězda devadesátých let, která i po několikaleté přestávce dokázala, že comeback ve velkém stylu jí není cizí, se právě dožívá 50 let.

Většina fotbalových klubů má nějakého maskota. Nejčastěji nějakou stylizovanou postavu, za kterou se převléká muž nebo žena. V italském Laziu se vymykají standardům a mají reálného maskota – samici orla bělohlavého se jménem Olympia. A tu měl při zápasech dlouhé roky na starosti sokolník Juan Bernabè. Už nemá, protože byl natočen, jak při zápase dělá fašistické gesto a pořvává přezdívku nechvalně proslulého diktátora Benita Mussoliniho.

Po loňském ročníku, který se odehrál pouze online, se největší knižní veletrh světa vrátil do centra Frankfurtu nad Mohanem. Několik autorů se ale odmítlo zúčastnit – na protest proti přítomnosti krajně pravicových nakladatelů.

V jednom z prvních transportů do koncentračních táborů, které před 80 lety vyjely z Plzně, seděla i dvanáctiletá dívka Věra Kohnová se svou rodinou. Zanechala za sebou deník, autentické svědectví doby, který bývá přirovnáván k celosvětově známému deníku Anny Frankové. Spolek W21, jenž sdružuje autory, pořádá besedy a podporuje literární život v Plzni, nyní inicioval vznik pamětní desky pro Věru Kohnovou.

Tolerance, muzea, vodní kanály, květiny, kola, coffee shopy i červené lucerny. To všechno vystihuje úžasnou pestrost a pohodu hlavního města Holandska – Amsterdamu.

Známý příběh Anny Frankové fascinuje dodnes. Spolu se svou rodinou se ukrývala před nacisty v Amsterdamu, odkud byla kvůli prozrazení krátce před osvobozením města deportována do koncentračního tábora. Jaká tajemství skrývá dům, kde sepsala jedny z nejznámějších pamětí druhé světové války?

Pracovnice Institutu Terezínské křižovatky popisuje genezi sporu, která vyvrcholila odvoláním ředitelky Institutu ředitelem Židovského muzea v Praze Leo Pavlátem.

V novém filmu režiséra Valčíku s Bašírem praskne vitrína v Muzeu Anne Frankové. Deník spadne na zem, inkoust ožije a stvoří Anninu kamarádku Kitty. Ta se vydává do současného Amsterdamu zažívajícího uprchlickou krizi.

Studenti se pustili do poměrů na umělecké škole. Svůj byznys, jakési waldorfské divadlo, zvládli rychle.

Jak na translidi dopadají genderové a společenské stereotypy? Čemu čelí transženy a čemu zase transmuži? A co svým výrokem na adresu translidí legitimizoval prezident Miloš Zeman?

Kafkův vztah k ženám byl více než komplikovaný. K něžnému pohlaví ho to táhlo jako magnet, ale bál se intimnosti. Sex považoval za cosi nečistého, nazýval jej "trestem za lásku". Jeho milostný život vyvolával mnoho otázek. Řada lidí byla přesvědčena o tom, že preferoval společnost mužů. Jak to tedy doopravdy bylo?

Srdcervoucí zprávu oznámil v pondělí na svém instagramovém profilu. Česká hokejová hvězda David Pastrňák společně se svou přítelkyní Rebeccou Rohlssonovou prožívají jedno z nejhorších období jejich života. Zemřel jim jejich syn, ani ne týden po narození.

Anne by tento rok v červnu oslavila své 92. narozeniny. Vysokého věku se sice nedožila, ale věděla, jak žít lépe než většina dospělých.

Mnoho lidí si vede časopis v dospívání, a to buď z vlastní vůle, nebo z důvodu školní práce. Možná je to už roky, co jste uvažovali o tom, že položíte pero na papír a vyjádříte své myšlenky a sny. Ale deníky mohou mít výhody pro kohokoli v kterékoli životní fázi.

Renia Spiegelová si začne ve čtrnácti letech psát deník. Na tom by nebylo nic neobvyklého, kdyby se nepsalo datum 31. ledna 1939, dívka nebyla Židovka a nežila v Polsku. Tím se ze zápisků běžné puberťačky stává historické svědectví. Klenot rovnající se svým významem známějšímu Deníku Anny Frankové.

Knihy Sestry z Osvětimi, Děvčátko a nacista a Dítě třetí říše, které vycházejí v těchto dnech, se zabývají tématem mladých žen a dívek v nacistických koncentračních táborech. V knize Sestry z Osvětimi nizozemská spisovatelka Roxane van Iperenová vychází z nalezené pozůstalosti sester Janny a Lien, které za druhé světové války poskytovaly úkryt Židům. Franco Forte a Scilla Bonfiglioliová se také inspirovali skutečnými událostmi a ve své knize Děvčátko a nacista popisují příběh důstojníka SS, který už nemůže zavírat oči před hrůznými skutky svých krajanů. Ve fiktivním příběhu Dítě třetí říše nastoluje Mandy Robothamová otázku, zda má porodní sestra právo obětovat život svůj i nevinného děcka pro lepší zítřky celého světa.

Přirovnat veřejně Donalda Trumpa k jednomu z největších zločinců novodobé historie lidstva Adolfu Hitlerovi chce nejen odvahu, ale i životní zkušenost, o kterou se může pevně opřít. Eva Schlossová, nevlastní sestra Anny Frankové, si servítky vůči bývalému prezidentu USA nebere. Své svěděctví o holokaustu prožitém na vlastní kůži a názoru na Trumpa poskytla webu thedailybeast.com.

S Lenkou Královou ze spolku Transparent jsme hovořili o překážkách, které klade český stát trans lidem.

Zemřela duchovní a humanistka Hildegonda Margaretha Rijksenová. Působila také v Olomouci a byla například kurátorkou výstavy o Anně Frankové.

Když dostanete dopis, je jasné, že na vás někomu pořád záleží. Pisateli totiž stálo za to sednout ke stolu a věnovat čas psaní.

Trans ženy to v české a slovenské společnosti nemají jednoduché. Kvůli tomu, že jim byl při narození přiřazen mužský rod, musí překonávat spoustu překážek. I přesto působí v politice, hudbě, umění, či jiných oblastech. Představujeme vám inspirativní české a slovenské trans ženy.

Máme víc času a mít možností jít ven. Proto se víc zajímáme o sociální sítě nebo o soukromí celebrit. I to nás ale učí, jak se vyrovnat s dnešní dobou.

Renii Spiegelovou zastřelili šest týdnů po jejích osmnáctých narozeninách. Po desetiletí představoval její tragický osud jeden kamínek v moři šesti milionů Židů zavražděných během holocaustu. Změnil to její deník, který se po osmdesáti letech od svého zrodu dočkal knižní podoby. V roce 2019 objevil svět „polskou Annu Frankovou”.

Mladičká Anne Franková se během druhé světové války spolu s rodiči, sestrou a dalšími lidmi židovského původu ukrývala v zadním traktu jednoho z amsterdamských domů. Od svých třinácti let si psala deník o lásce, odhodlání, strachu i denním životě. Kniha, která z něj vznikla, byla přeložena do zhruba sedmdesáti jazyků a vyšla minimálně ve třiceti milionech výtiscích. Pojďme se však podívat na to, jaký osud měla její autorka poté, co už v zápiscích nemohla pokračovat.

Jeho jméno zná úplně každý, on sám z toho ale radost mít nemůže. Romano Floriani Mussolini je talentovaný italský fotbalista a také pravnuk fašistického diktátora Benita Mussoliniho. Osmnáctiletý talent nastupuje za juniorský tým Lazia Řím, mužstva, jehož ultras přitom nemají ke krajní pravici daleko.

Česky vyšel deník dospívající polské Židovky Renii Spiegelové, kterou v červenci 1942 krátce po jejích osmnáctinách zavraždili nacisté. Srovnání s Deníkem Anne Frankové je však jen marketingový tah.

Sympatickou herečku Danu Syslovou znají diváci z mnoha filmů a TV seriálů (mj. Ulice, Ordinace v růžové zahradě nebo Sestřičky Modrý kód) i z celé řady divadelních inscenací. V době „předcovidové“ slavila například velký úspěch na scéně Studia DVA v titulní roli komediálního dramatu Madame Rubinstein, která vypráví o životě zakladatelky slavné kosmetické značky Helena Rubinstein.

Knihy s tématem holokaustu, které vycházejí v říjnu, popisují události v židovských ghettech a koncentračních táborech během druhé světové války.

Příští týden vyjde v češtině strhující deník polské židovské dívky Renii Spiegelové, kterou v létě roku 1942 zavraždili nacisté. Dívku média označila za „polskou Annu Frankovou“ a její deník vyšel nejprve v polštině a následně v angličtině. Ke čtenářům se její zápisky dostaly až po 70 letech od svého vzniku. V Česku knihu vydává nakladatelství Zeď, které se zaměřuje na literaturu s poutavými příběhy.

Existují místa, na kterých lidé zažívají nevysvětlitelné jevy. Některá z nich mají nejen temnou historii, ale provází je i spousta záhadných legend. Za některými ani nemusíme chodit daleko a najdeme je na území Evropy. A možná právem vyvolávají strach a neklid.

Už počtvrté se dnes město Plzeň připojuje k celoevropskému projektu k uctění obětí holocaustu instalací dalších 24 takzvaných kamenů zmizelých (Stolpersteine) na deseti místech ve městě. V současné době tak již bude v Plzni na chodnících před domy, v nichž lidé žili před deportací do koncentračních nebo vyhlazovacích táborů, umístěno celkem 57 pamětních kamenů.

O síle hudby, zrodu inspirace či zázraku stvoření zpívá Bob Dylan na své poslední desce. Písně zabírají 14 normostran a ještě po měsíci poslechu nabízejí nové interpretace.

Tým bioinformatiků z centra CEITEC Masarykovy univerzity vytvořil nový analytický nástroj pro biomedicínský výzkum. Využívá metody strojového učení, jinak aplikované například pro rozpoznávání textu nebo v samořízených automobilech. Program MuStARD prohledává genomické oblasti a identifikuje místa, která vykazují podobné strukturní charakteristiky.

Druhá světová válka rozehrála tragickou hru, a to hned na několik frontách. Bitevní pole, politické zákulisí, koncentrační tábory a hon na Židy.

Bob Dylan zveřejnil v krátkém sledu již třetí novou píseň. 19. června na ni naváže jeho první autorské album po osmileté pauze.

Americký písničkář Bob Dylan v noci na dnešek potěšil mnohé fanoušky zveřejněním již třetí skladby z nového alba Rough and Rowdy Ways, které má vyjít 19. června a bude po osmi letech prvním souborem jeho autorských skladeb. Píseň s názvem False Prophet (Falešný prorok) má podle hudebního magazínu Rolling Stone podmanivý "striptýzově-bluesový nádech" a poutá svým zastřeným kytarovým riffem.

Anne Franková se narodila ve Frankfurtu nad Mohanem 12. června 1929 v židovské rodině. Byla to doba, kdy Německo zažívalo ekonomickou krizi a k moci se pomalu dostával Adolf Hitler a jeho strana. Hitler se od samého počátku netajil nenávistí k Židům a život v této zemi byl proto i pro rodinu Frankových stále těžší.

Americký písničkář Bob Dylan po nedávném překvapivém zveřejnění takřka 17minutové nové písně opět potěšil své fanoušky vydáním další skladby. Píseň se jmenuje I Contain Multitudes a podobně jako skladba z března Murder Most Foul obsahuje četné historické odkazy, tentokrát na amerického romantického básníka a prozaika Edgara Allana Poea, známou dětskou oběť holokaustu Anne Frankovou, kapelu The Rolling Stones či anglického básníka a malíře Williama Blakea.

Nabídka je tu opravdu nepřeberná, při bližším průzkumu by se vám však do itineráře měly vejít alespoň čtyři – Van Gogh Museum, Dům Anny Frankové, Muzeum tulipánů a Židovské historické muzeum.

Anne Franková se svěřovala papíru, protože nebylo člověka, s kým by mohla tak otevřeně mluvit. Do deníku psala dopisy své fiktivní, nejlepší přítelkyni Kitty. Deníková Kitty dnes, 75 let po smrti Anne, píše z Prahy.

S dokumentaristkou Helenou Třeštíkovou o zjednodušení a svodkách, ze kterých člověk zpětně skládá svůj příběh, a o nečesané pravdě přítomné chvíle, konzervované nejen v časosběrných dokumentech, ale třeba i denících.

Strašidlo rasismu obchází fotbalovou Evropu. Ve čtvrtek se o tom přesvědčilo Glasgow, kam přijelo hrát utkání Evropské ligy italské Lazio. Velká skupina fanoušků římského klubu před samotným zápasem v ulicích skotského města "hajlovala", podle médií se nacistický pozdrav objevil v hostujícím sektoru i při samotném utkání.

Její deník se stal jedním ze symbolů tragického osudu milionů lidí židovského původu, pronásledovaných a zavražděných nacisty za druhé světové války. Židovská dívka původem z Německa Anne Franková jej začala psát ve svých 13 letech v úkrytu v Amsterodamu. Před 75 lety, 4. srpna 1944, byl ale úkryt pravděpodobně prozrazen a ani ne šestnáctiletá Anne zahynula v březnu 1945 v koncentračním táboře Bergen-Belsen, který o měsíc později osvobodila britská armáda.