Antonín Dvořák

Klasickou hudbu poslouchá pravidelně zhruba každý desátý Čech, na koncerty ale lidé vyráží spíše výjimečně. Roli přitom hraje cena, dostupnost i dramaturgie. Přesto má klasická hudba v Česku silné kořeny a Češi mají velmi blízko k odkazu skladatele Antonína Dvořáka, jak ukázal aktuální průzkum z března 2026 pro festival Dvořákova Praha. Zároveň však zůstává značný prostor pro to, aby si více lidí našlo cestu ke koncertnímu zážitku naživo. Sběr dat byl pro festival Dvořákova Praha realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.

Památník Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbramě chystá výstavu o osudech žen, které ovlivnily osobní i tvůrčí svět slavného skladatele. Prostřednictvím dopisů, fotografií, osobních předmětů a dalších archiválií přiblíží zejména životy skladatelovy manželky a jejích sester, které se každé léto s Dvořákem na Vysoké setkávaly.

Lesní duch, Rusalčino jezírko, zázračná studánka a noc, na kterou se nedá zapomenout. Sedmý den pouti do Santiaga mě zavedl na Třemšín – místo, kde se smíchala krása Brd, zvláštní setkání i tvrdá realita poutnického spaní.

Ke klasické hudbě mají lidé v Česku poměrně silný vztah – podle aktuálních dat ji pravidelně poslouchá přibližně každý desátý. Blízký je jim i odkaz skladatele Antonína Dvořáka, kterého podle březnového průzkumu pro festival Dvořákova Praha zná 98 % Čechů. Ve společnosti však stále zůstává prostor pro to, aby si k živým koncertům i ke klasické hudbě jako takové našlo cestu ještě více posluchačů.

Plzeňská filharmonie spolu s britskou violoncellistkou Laurou van der Heijdenovou zahájila ve čtvrtek 16. dubna večer v příbramském divadle 57. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka. Pod taktovkou českého dirigenta japonského původu Chuhei Iwasakiho v dnešním programu zazní Violoncellový koncert e moll, op. 85, Edwarda Elgara a Dvořákova Symfonie č. 7. Přehlídka, která potrvá do 9. června, letos zavede posluchače do Británie. Těšit se mohou na díla anglických skladatelů, kteří Dvořáka inspirovali, i těch, které ovlivnil on.

Klasickou hudbu poslouchá pravidelně zhruba každý desátý Čech, na koncerty ale lidé vyráží spíše výjimečně. Roli přitom hraje cena, dostupnost i dramaturgie. Přesto má klasická hudba v Česku silné kořeny a Češi mají velmi blízko k odkazu skladatele Antonína Dvořáka, jak ukázal aktuální průzkum z března 2026 pro festival Dvořákova Praha. Zároveň však zůstává značný prostor pro to, aby si více lidí našlo cestu ke koncertnímu zážitku naživo. Sběr dat byl pro festival Dvořákova Praha realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.

Zámek Nelahozeves ožije o víkendu 25. až 26. dubna Hrnčířskými slavnostmi, které každoročně přitahují tisíce návštěvníků a patří mezi největší akce svého druhu ve Středočeském kraji. Areál renesančního zámku se na jeden víkend promění v živou přehlídku tradičních řemesel, kde se propojuje historie, řemeslná zručnost i zábavný program pro celou rodinu. Otevřeno bude také v blízkém interaktivním muzeu v Rodném domě Antonína Dvořáka.

Ženy na Vysoké s podtitulem Žačky, švagrové a lásky Antonína Dvořáka je název nové výstavy v Památníku Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbrami. Od 24. května až do 28. října návštěvníkům představí osudy pozoruhodných žen, které ovlivnily osobní i tvůrčí svět hudebního génia. Prostřednictvím dopisů, fotografií, osobních předmětů a dalších archiválií přiblíží zejména životy pěti sester Čermákových, které se – spolu s Dvořákem – každé léto na Vysoké setkávaly.

Památník Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbramě připravuje výstavu o životech žen, které ovlivnily osobní i tvůrčí svět slavného skladatele. Prostřednictvím dopisů, fotografií, osobních předmětů a dalších archiválií přiblíží zejména životy skladatelovy manželky a jejích sester, které se každé léto s Dvořákem setkávaly v jeho druhém domově v obci Vysoká.

Dvacetileté umělecké i osobní přátelství mezi Antonínem Dvořákem a Johannesem Brahmsem se stalo dramaturgickým zdrojem koncertu České filharmonie. V čele se svým šéfdirigentem a uměleckým ředitelem Semjonem Byčkovem představili Dvořákův Houslový koncert a moll a Brahmsův Klavírní koncert d moll se sólisty Janem Mráčkem a Emanuelem Axem.

Ženy na Vysoké s podtitulem Žačky, švagrové a lásky Antonína Dvořáka je název nové výstavy v Památníku Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbrami. Od 24. května až do 28. října návštěvníkům představí osudy pozoruhodných žen, které ovlivnily osobní i tvůrčí svět hudebního génia. Prostřednictvím dopisů, fotografií, osobních předmětů a dalších archiválií přibližuje zejména životy pěti sester Čermákových, které se – spolu s Dvořákem – každé léto na Vysoké setkávaly.

Navštivte Památník Antonína Dvořáka ve Vysoké. Čeká vás poslední koncert sezóny, nová galerie obrazů i jarní procházky v zámeckém parku.

V našem kvízu se ukáže, jak dobře znáte Čechy, kteří se proslavili v zahraničí. Musíte dát alespoň osm z deseti.

Česká republika má ve světě pověst poněkud rozporuplnou. Někde se těšíme značné popularitě, jinde se naopak ocitáme spíše na opačném konci pomyslného žebříčku. Za něco si nás ve světě váží, za jiné věci nás kritizují nebo si z nás dělají legraci.

Článek, který právě čtete, je publikován v době, kdy do startu mise Artemis II zbývají asi dvě hodiny. Po 54 letech se lidé vrátí k Měsíci a je proto vhodné si připomenout, jaká hudba na Měsíci zněla.

Rusalka. Klenot nejen české operní literatury. Kdy poprvé zazněla z operního jeviště a kdo se při premiéře objevil v roli nešťastné vodní víly? Dvořákovo ikonické jevištní dílo připomene další vydání pořadu Hudba podle kalendáře.

Prague Philharmonia pod taktovkou Jiřího Habarta uvede 14. dubna 2026 ve Dvořákově síni Rudolfina koncert plný kontrastů, od hudebního dramatu a lyrické jemnosti až po sugestivní zvukomalbu bouře. “Od mého debutu s orchestrem Prague Philharmonia na festivalu Pražské jaro před dvěma lety jsme společně ušli krásnou cestu s mnoha koncerty. Nyní ji obohatí program složený […]

31. březen je 90. den roku, do jeho konce roku zbývá 275 dní. Svátek má Kvido. V roce 1901 proběhla v pražském Národním divadle premiéra opery Antonína Dvořáka Rusalka. Tato opera je klenotem tuzemské operní tvorby a kromě českých divadel ji uvádějí přední světové scény. Co kradou Rusové podle Františka Louky z Kolji a co…

Příznivci klasické hudby i ti, kteří se s operou teprve seznamují, se mohou těšit na mimořádný hudební večer s názvem Kouzelný svět opery.

Prostřednictvím hudby i archivních filmových materiálů si Česká filharmonie připomene 130 let existence. Výroční koncerty se uskuteční ve Dvořákově síni Rudolfina tuto středu 1. a ve čtvrtek 2. dubna.

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK uvede v předvelikonočním čase, 1. dubna 2026, oratorium Stabat Mater. Dirigentského vedení se ujme Alena Hron, která s orchestrem spolupracuje opakovaně.

Přelom března a dubna přinese na Classic Praha v Koncertech bez smokingu i díla Edvarda Griega, Sergeje Rachmaninova, Antonína Dvořáka, či Petra Iljiče Čajkovského.

V příštím týdnu oslaví Česká filharmonie letošní 130. výročí svého založení koncerty pod taktovkou Semjona Byčkova, kde zazní nejhranější skladby českého repertoáru.

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK uvede již tradičně před Velikonoci oratorium Stabat Mater Antonína Dvořáka. Letošní provedení se koná 1. dubna ve Smetanově síni Obecního domu a bude jej řídit dirigentka Alena Hron. Zpívat bude Pražský filharmonický sbor a čtveřice vynikajících českých sólistů.

Pojďte se v našem kvízu přesvědčit, jak dobře znáte významné osobnosti, které nás proslavily i v zahraničí. Poznejte je jen podle fotografie.

České dějiny jsou plné významných milníků od sjednocení Čech a Moravy v roce 1189, přes husitské války, kulturní úspěchy 20. století, až po moderní výzvy a proměny národní identity.

Hudební výlety odstartují svou jarní řadu koncerty na zámku Frýdek a ostravské Vile Grossmann 26. a 27. března 2026. Ryze český program harfistek České filharmonie Jany Bouškové a Minji Stojanović nabídne úpravy Mé Vlasti a Slovanských tanců. Velikonoční koncert rozezní Biblické písně díky 200 interpretům Slovenského komorního orchestru Ewalda Danela se spojenými pěveckými sbory v Evangelickém Kristově kostele v centru Ostravy v sobotu 28. března 2026.

Nové album Nocturno sopranistky Simony Šaturové a klavíristy Marka Kozáka představuje písně v různých jazycích, které spojuje téma noci.

Český hudební skladatel, učitel, sbormistr a varhaník Alois Hnilička působil na různých místech východních Čech. Mezi jeho žáky patřili významní čeští umělci a jeho skladby, ačkoliv jich bylo za jeho života vydáno jen málo, byly velmi oblíbené. Byl přítelem Antonína Dvořáka, kterému věnoval svůj Smyčcový kvintet op. 126. Hnilička se narodil před rovnými dvěma sty lety.

Festival, jenž pečuje o odkaz Antonína Dvořáka, chce víc oslovit širší publikum a mladé.

Václav Talich patřil k nejvýznamnějším českým dirigentům, který nás proslavil po celé Evropě. Během války byl donucen koncertovat pro nacistickou říši a po jejím skončení byl nějakou dobu označován za zrádce. Později byl očištěn a publikum ho přivítalo povstáním a bouřlivými ovacemi.

Každý rok se v listopadu koná v Karlových Varech Mezinárodní pěvecká soutěž Antonína Dvořáka. Této prestižní události pro mladé začínající operní pěvce se obvykle každoročně účastní více než stovka mladých pěvců z celého světa. Soutěží se v několika kategoriích: Junior (do 25 let), Opera (do 35 let) a Píseň (do 35 let). Finálová vystoupení vítězů soutěže se pak konají v Městském divadle Vítězslava Nezvala.

Liberecká opera uvede kantátu Svatební košile od Antonína Dvořáka. Scénické zpracování v podání souboru divadla F. X. Šaldy je zřejmě prvním provedením tohoto druhu, běžné je koncertní provedení kantáty. Dvořák napsal v roce 1884 kantátu na objednávku hudebního festivalu v Birminghamu a hudebního nakladatelství Novello, zvažoval oratorium na námět z českých dějin, nakonec ale sáhl po Kytici Karla Jaromíra Erbena. K původním dvěma postavám v baladě přidal vypravěče, liberecké zpracování má osob ještě podstatně víc.

Připomenout, že v oblasti opery není Antonín Dvořák jen autorem Rusalky, chce liberecké Divadlo F. X. Šaldy. V pátek divákům představí scénickou podobu skladatelovy kantáty Svatební košile, častěji vídané v koncertním provedení.

Umělci z Národního divadla Brno se představí na prestižním festivalu v Hongkongu. Uvedou operu Evžen Oněgin od Petra Iljiče Čajkovského a Requiem Antonína Dvořáka, navíc tamnímu publiku nabídnou ještě komorní koncert tvořený klenoty české hudby. Hongkong Arts Festival každoročně hostí špičková tělesa z celého světa. Program zájezdu poskytla Adéla Biravská z marketingu operního souboru.

V pátek 13. března v 19 hodin ožije na prknech Divadla F. X. Šaldy kantáta Antonína Dvořáka. Jako svébytnou operní inscenaci ji představí režisérka Linda Hejlová Keprtová.

Šéfdirigent Jakub Hrůša se po úspěšné sérii koncertů v USA s Clevelandským orchestrem a Chicagskými symfoniky vrátí k Bamberským symfonikům. V březnu vystoupí jako hostitel galavečera International Classical Music Awards (ICMA), kde převezme titul Umělec roku. Na slavnostní událost navážou dva programy věnované české hudbě, které zazní v Bamberku i během rezidence orchestru ve vídeňském Musikvereinu.

Kantátu podle slavného hororu Karla Jaromíra Erbena natočil orchestr Prague Philharmonia s dirigentem Petrem Altrichterem, Českým filharmonickým sborem Brno a sólisty Romanem Janálem, Richardem Samkem a Veronikou Rovnou.

Redzed, vlastním jménem Zdeněk Veselý, patří mezi nejúspěšnější české hudebníky na globální scéně. V oblíbené talkshow se rozpovídal o svých hudebních začátcích, přiznal, že se kvůli trémě dřív dokázal i pozvracet a zavzpomínal na moment, kdy hrál na kulečníkovém stole.

Březnové Koncerty bez smokingu na Classic Praha nabídnou i díla Sergeje Prokofjeva, Arnolda Schoenberga, Antonína Dvořáka, Ference Liszta, Josefa Bohuslava Foerstera či Ludwiga van Beethovena.

V časosběrné technice (time-lapse) se snímky pořizují v delších časových intervalech. Díky svému fotoarchivu mohu tuto techniku aplikovat na proměny historického centra Prahy a jeho vývoje v čase, tentokrát v Žitné ulici, která je jednosměrná, dlouhá 650 metrů a patří do obvodu Prahy 2.

Koncerty bez smokingu přinesou na počátku března i hudbu Antonína Dvořáka, Vítězslava Nováka, Arama Chačaturjana, Gustava Mahlera, či italské operní árie a sklady barokních mistrů.

Zámek v Nelahozevsi ze 16. století patří mezi nejvýznamnější pozdně renesanční objekty v Čechách. Můžete se zde pokochat rodovou Lobkowiczkou sbírkou umění a pod zámkem na vás čeká seznámení s jedním z českých hudebních velikánů.

Příští týden se v Rudolfinu představí mladí hudebníci z České studentské filharmonie, která letos hraje svou 20. koncertní sezonu. Pod taktovkou dirigenta Marka Ivanoviće zahrají Dvořáka se sólistou Vilémem Vlčkem.

Letošní už jedenáctý ročník koncertního cyklu Musica Orbis nabídne dva jarní večery, v rámci kterých představí renomované mládežnické orchestry z Japonska a Austrálie. Japonský orchestr uvede skladby velikánů klasické hudby jako je Antonín Dvořák či Johannes Brahms, australští hudebníci pak přivezou odvážnější dramaturgii, kde zazní například houslový koncert polské skladatelky Gražyny Bacewiczové nebo skladba vyhledávané australské autorky Jessicy Wellsové.

Lenka Graf neslaví čtrnáctého února pouze svátek zamilovaných, ale také své narozeniny. Letos si nadělila skutečně velkolepý dárek v podobě luxusního výletu do zasněženého New Yorku a vydání zbrusu nového singlu. O hudební produkci se postaral známý muzikant Michal Dvořák z legendární kapely Lucie.

Po Bristolu a Guildfordu čekal orchestr další přesun – tentokrát čtyřhodinová cesta z jihozápadu Anglie na sever do Bradfordu. Tam jsme odehráli matiné v historické St George’s Hall, jednom z nejstarších sálů, v nichž jsme během turné vystoupili.

Orchestr Musica Florea vedený Markem Štrynclem nahrál na nové album díla českých romantiků: Fibichovu Symfonii č. 1 a Houslový koncert Antonína Dvořáka se sólistou Romanem Patočkou.

Po fantastickém večeru v birminghamské Symphony Hall, kde si naši filharmonici doslova užívali výjimečnou akustiku, jsme se hned brzy ráno vydali dál. Čekal nás Guildford – malebné město v hrabství Surrey, na západ od Londýna.

Městské kulturní centrum Hankův dům ve Dvoře Králové nad Labem vstupuje do roku 2026 s novým nástrojem, který zásadně promění jeho koncertní možnosti. Do sálu byl pořízen koncertní klavír značky Steinway & Sons, model D-274, jenž patří k nejčastěji využívaným nástrojům ve světových koncertních síních. Právě tento typ stojí na pódiích institucí, jako je Carnegie Hall v New Yorku nebo v Berlínské filharmonii.

Ranní vlak z Prahy, tichá krajina za oknem a tři kříže vysoko nad Labem. Cesta přes Nelahozeves, kolem zámku nad Vltavou, až na rulový ostroh Kalvárie v Porta Bohemica, místo, kde se České středohoří nečekaně otevírá do prostoru a ticha.

České dějiny jsou bohaté na klíčové události od potvrzení městských privilegií v roce 1348 přes vznik Prahy v roce 1784, významné kulturní milníky, průmyslový rozvoj i tragické události, které formovaly současnou podobu země.

Hudební festival Antonína Dvořáka Příbram se v roce 2026 uskuteční už po sedmapadesáté. Potrvá od 16. dubna do 9. června a nabídne dvacet klasických koncertů i bohatý doprovodný program pro všechny generace. Letošní dramaturgie navazuje na loňské téma mapující mezinárodní působení Antonína Dvořáka. Po Německu a Rakousku se festival symbolicky přesouvá do Anglie.

Českoněmecký varhaník, hudební skladatel a pedagog Karel František Pitsch (v německých kruzích uváděný jako Carl Franz Pitsch) je považován za mistra kontrapunktu a jednoho z posledních představitelů pozdně barokního varhanního umění v Čechách. Narodil se před rovnými 240 lety.

Památník Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbramě zahajuje další ročník hudebního cyklu s názvem Setkání s…, který nabídne sérii komorních koncertů. „Letos jsme cílili na výběr ženských umělkyň. Tím tak pomyslně otevíráme téma nově připravované výstavy Ženy na Vysoké, která bude zahájena v květnu letošního roku,“ říká ředitel Památníku A. Dvořáka Vojtěch Poláček.

Začátek února přinese v Koncertech bez smokingu i díla Leoše Janáčka, Antonína Dvořáka, Josefa Suka, Bohuslava Martinů, Fryderyka Chopina, Dmitrije Šostakoviče i Petra Iljiče Čajkovského.

V malebných Křečovic nedaleko Sedlčan v tichu venkova a krásné přírodě u Vltavy nacházel odpočinek i tvůrčí inspiraci hudební skladatel Josef Suk.