Nová vláda Andreje Babiše (ANO), kterou prezident Petr Pavel jmenuje, už připravuje sérii kroků, jež chce začít prosazovat okamžitě po svém nástupu. Prioritami jsou reorganizace státní správy, centralizace digitální agendy, úpravy klíčových zákonů, zásahy do rozpočtu a posun v energetické politice. Koalice ANO, SPD a Motoristů zároveň avizuje odmítnutí některých evropských opatření a rychlou změnu ekonomického směru země.
Když se T. G. Masaryk stal v říjnu 1918 předsedou první prozatímní československé vlády, bylo mu 68 let. A i když se říkalo, že za komunismu vládli Československu „staří papaláši“, žádný tehdejší premiér nepřekročil ve funkci sedmdesátku. Nejdéle sloužící československý premiér Lubomír Štrougal řídil celkem 6 vlád, a když byl v roce 1988 naposledy jmenován předsedou kabinetu, bylo mu 63 let. Andrej Babiš, jehož prezident Petr Pavel jmenoval premiérem v úterý 9. prosince 2025, má 71 let. A stává se tak nejstarším předsedou vlády od roku 1918.
Karel Čapek jako hostitel, prezident Masaryk jako prominentní host a další tehdejší celebrity coby osazenstvo silvestrovského večírku v roce 1926. Tahle party plnila přední stránky novin tři roky.
Alfons Mucha, Edvard Beneš, Milan Rastislav Štefánik, Antonín Švehla, Alois Rašín, František Křižík, Josef Skupa, Zdeněk Štěpánek, bratři Čapkové, Jan Masaryk. Co je za první republiky spojovalo? To, že byli svobodnými zednáři. Co to je? Uzavřená mezinárodní organizace, která usiluje už staletí o morální a intelektuální zdokonalení lidstva. A to i svými rituály a obřady.
GLOSA / Karel Havlíček, muž, který nikdy nezaváhá, i když neví, o čem mluví, se letos na 28. října rozhodl připomenout, kdo že to vlastně tu naši republiku založil. A pronesl větu, která by měla být t…
Co kdybychom mohli poslat dopis do minulosti? Poplačte si se mnou nad tím, jak skvělé vůdce naše republika měla. Protože muži 28. října povětšinou nastavovali laťku příliš vysoko.
Dne 28. října 1918 se naplnil dlouholetý sen českého i slovenského národa a vznikl samostatný československý stát. Tento den se stal jedním z nejvýznamnějších mezníků našich moderních dějin. Jak si tento den připomínají v Ostravě, Opavě nebo ve Frýdlantě nad Ostravicí?
Po vzniku Československa ležela Jiřímu Stříbrnému nová republika u nohou, byl ministrem a Masarykovým oblíbencem. Za pár let ho však dohnaly aféry a příklon k fašismu. Po druhé světové válce skončil ve vězení na doživotí.
Československý trh po roce 1918 prahl po lihovinách. Družstvo hospodářských lihovarů, pod vedením Karla Práška, agrárnického politika, který je zároveň předsedou Senátu, přebírá pár dní po vzniku republiky od bývalého Syndikátu lihovarů 120 tisíc hektolitrů lihu. Než se dostane první litr na trh, změní se cena směrem vzhůru. Vyhoupne se z 200 korun na 350 korun za hektolitr a do družstevní kasy šel okamžitý zisk 18 milionů. Lihovarníci si mnuli ruce.
Odchod staré a nástup nové vlády je letos velmi emotivní. I když se zdá složení budoucí vládní koalice jasné, ve vzduchu stále poletuje myšlenka, že by spolupráce ANO jako vítěze voleb s některou částí dosavadní vládní garnitury dávala větší smysl. Přinejmenším se zdá, že by vítěz voleb měl vůči nastávajícím koaličním partnerům lepší vyjednávací pozici, kdyby SPD a Motoristé nebyli jedinou možnou volbou.
S objemem vody 6,3 milionu m³ a celkovou rozlohou 647 ha je Rožmberk, ležící jen několik kilometrů na sever od Třeboně, největším rybníkem v Česku. Pokud ale bereme v úvahu jen zařízení vytvořená lidmi, opatřená hrázemi a sloužící primárně pro chov ryb, bude Rožmberk zároveň největším rybníkem na světě.
Alois Rašín je dodnes poněkud rozporuplnou postavou. Zasloužil se o konsolidaci a start ekonomiky mladého Československa, podle některých ovšem na úkor nejchudších vrstev. Stal se jednou z mála československých obětí atentátu.
V letech 1926–1929 zasedala v čele Československa jediná čistě pravicová vláda. Její konec nepřinesla opozice zleva, ale prudký konflikt s nacionalistickou Slovenskou ľudovou stranou.
Vláda Petra Fialy (ODS) je teprve třetím kabinetem v historii samostatné České republiky, který ve Strakově akademii přežil celé čtyřleté volební období – byť z původní pětikoalice doběhly do volebního cíle jen čtyři strany, protože Piráti z kabinetu odstoupili.
Většina dnešních Čechů vidí Masaryka jen jako prvního československého prezidenta, který jezdil na koni, zastával se Židů a pronesl několik okřídlených výroků jako nebát se a nekrást, demokracie je diskuse nebo Tábor je náš program.
Nese jméno jednoho ze dvou obětavých mužů, kteří tragicky zahynuli při jednom z běžeckých závodů v Krkonoších. Václav Vrbata v ní však nikdy nebyl. Vrbatovu boudu postavili poblíž místa tragédie až půl století poté.
Zní to překvapivě, ale je to tak. Již 90 let před Mnichovem přišel jako první Čech - otec národa, jak byl Palacký nazýván, s myšlenkou na federalizaci Rakouska podle národností a nikoliv podle historických zemí.
Jiří Stříbrný patřil k nejvýraznějším ale zároveň i nejkontroverznějším postavám první republiky. Jeho příběh odráží nejen ideály vzniku Československa, ale také temných stránek nacionalismu.
Muž, s kterým musela česká novinářská elita počítat, půl milionu od prezidenta Masaryka, první „pletky“ s vrcholnou politikou a odvážná vzpoura proti nacistům, která znamenala přímé ohrožení života.
Byla stejně krásná jako legendární Marilyn. její osud byl ale mnohem tragičtější. Nacisté ji připravili o domov, válka o první velkou lásku a nesmyslné předsudky definitivně zabily její duši.
Měl našlápnuto k vrcholné politické kariéře, nakonec však spadl na úplné dno a je jedním z důkazů toho, že první československá republika nebyla tak idylickým státem, jak se o ní traduje, ale bylo v ní i hodně špíny.
Její pohřeb v prosinci 1974 v obřadní síni strašnického krematoria se stal tichou demonstrací proti normalizačnímu komunistickému režimu. Právě před padesáti lety šlo pravděpodobně o poslední veřejné vystoupení československých legionářů z doby první světové války. V dobových uniformách jich několik desítek stálo čestnou stráž u katafalku, projev měl tehdy dvaadevadesátiletý generál Antonín Mikuláš Číla.
Druhá polovina válečného roku 1944 přinesla řadu významných událostí, které ovlivnily další vývoj konfliktu. Spojenci osvobozovali západní Evropu, mj. za účasti československých vojáků, a v řadě zemí propukla povstání proti nacistickým okupantům. Jednou z nich bylo i Slovensko.
Oslavy vzniku samostatného československého státu v roce 1918 patří dnes k nejvýznamnějším státním svátkům, nejsou-li tím vůbec nejvýznamnějším. Postavení 28. října ale nebylo v historii vždy stejné.
Česká republika slaví 106 let od vzniku samostatného československého státu. Vděčí za něj nejen odvážným domácím osobnostem, ale také příznivému vývoji v zahraničí. Obrovskou roli v rozhodnutí o vytvoření Československa sehrál třeba americký prezident Woodrow Wilson.
Ráno 28. října 1918 začíná v Praze jako každé jiné. U pomníku sv. Václava se brzy odehraje významný moment našich dějin. První vyhlášení československé samostatnosti však nezazní z úst žádného z „mužů 28. října“, ale od muže v kněžském kolárku.
Vláda Petra Fialy míří k tomu, aby se stala třetím českým kabinetem, který ve Strakově akademii vydržel celé volební období. Za první republiky, k níž vzhlížíme jako k demokratickému vzoru, se to nepodařilo ani jedné.
Byla hluboká noc, ale v Thunovském paláci v Praze se svítilo. Desítky mužů v elegantních sakách a košilích a pár žen diskutovalo, vedlo polemiky, napomínalo se i povzbuzovalo pokřiky.
Ze všech změn, které komunisté po roce 1948 provedli, byla kolektivizace zemědělství jednou z nejhorších. Změny na krajině mají své důsledky dodnes a tisíce zničených lidských osudů již nepůjde napravit nikdy.
Rudolf Beran nepatří mezi premiéry, kteří by funkci zastávali dlouho. Ve skutečnosti se jednalo o necelé tři měsíce. Přesto patří k těm nejzajímavějším. A také k těm, k nimž byl osud nespravedlivý.
Slavnostní pietní akt se uskutečnil v pondělí v Klatovech, a to u příležitosti 90 let od odhalení první posmrtné sochy Antonína Švehly v Československu. Ta byla v Klatovech odhalena 15. dubna 1934.
Nesmírně zajímavou i pohnutou historii má unikátní socha prvorepublikového československého státníka a trojnásobného ministerského předsedy Antonína Švehly, která byla v Klatovech slavnostně odhalena 15. dubna 1934. Švehla zemřel 12. prosince 1933. V Klatovech se velmi rychle podařilo vytvořit a odhalit úplně první sochu tohoto státníka krátce po jeho smrti v celém Československu. Na svém místě ale dlouho stát nevydržela.
Deset kilometrů jižně od rušného Dubrovníku se nachází klidná a poněkud strašidelná zátoka Kupari, kdysi zářivý klenot chorvatského dalmatského pobřeží, dnes známý jako "zátoka opuštěných hotelů".
Narodili jste se v České republice. Jste Češky a Češi a můžete být právem pyšní na svou krásnou vlast. Na své si v České republice přijdou obdivovatelé historie i přírodních krás.
Rudolf Beran je jméno, které bylo na řadu let záměrně zapomenuto. Přitom se jednalo o významného státníka a představitele mocné agrární strany. Po druhé světové válce však Berana čekaly osobní útrapy, které vyvrcholily jeho nespravedlivým odsouzením a smrtí v Leopoldově, kde mu byla odpírána lékařská péče.
„V Hulvátově u Čapků slavil se Silvestr opilou orgií,“ referoval dobový tisk. Skandál, do kterého měl být zapleten i T. G. Masaryk se synem Janem, ohrozil i nadcházející prezidentské volby - a to přesto, že k události vlastně nikdy nedošlo.
GLOSA / Praha 15 má nového čestného občana. Bývalý tamější starosta a nynější poslanec Milan Wenzl se postavil do řady se skutečnými osobnostmi, které tam žily. Například s literárním kritikem Františ…
Před devadesáti lety, 12. prosince 1933, zemřel Antonín Švehla, dlouholetý premiér Československa a vůdce agrární strany. Přestože se na něj dnes do značné míry zapomnělo, jeho přínos byl velký, zdůrazňuje odborník na éru první republiky Petr Anev.
Za slavnostní atmosféry byl v Palkovicích opětovně odhalen pomník připomínající někdejšího prezidenta T. G. Masaryka a předsedu vlády Antonína Švehlu. Původní pomník zničili nacisti.
Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný, Antonín Švehla a Vavro Šrobár byli muži 28. října. Zasloužili se o vyhlášení samostatného Československa. Zatímco se v tento den již v Praze slavilo a radovalo, v ostatních místech se tuto „novinku“ dozvěděli až o den později. A mnohde ji zrovna nevítali.
REPORTÁŽ: Samozřejmě ne všechna, hlavně ta historická, a to prostřednictvím výstavy s prostým názvem Zednáři a s podtitulem Svobodné zednářství očima svobodných zednářů. Na Novoměstské radnici potrvá až do 26. listopadu a díky ní můžeme nahlédnout do světa, který zůstával pro běžnou veřejnost dlouhá léta zcela skryt.
Nynější hostivařský hřbitov vznikl v 19. století po zrušení hřbitova u místního kostela. Pohřebni tam jsou například politik a někdejší předseda vlády Antonín Švehla,…
Hřbitov v pražské Hostivaři bude rozšířen, přibude více než tisícovka míst v kolumbáriích. Práce skončí v červnu příštího roku a vyjdou na zhruba 33,6 milionu korun bez DPH. Sdělil to mluvčí Hřbitovní a pohřební služby Praha Jiří Královec. Nová část hřbitova bude rozdělena na tři části, a sice vstupní prostor, zázemí a prostor kolumbária se vsypovou loukou.
Český turismus do Chorvatska je fenomén, který trvá víc než století. První Češi objevili krásy tamní přírody už před Velkou válkou a někteří našinci zde začali také podnikat
Výstava k výročí v Čapkově památníku představuje nové originální dokumenty. K vidění je rukopis, který Čapek psal prvorepublikovému premiérovi Antonínu Švehlovi či autentické materiály nechávající nahlédnout do redakční práce v době první republiky. Dokumenty památník nedávno získal ze soukromé kolekce. Expozice je k vidění nejméně do konce ledna příštího roku, řekl ČTK na oslavě 60 let existence Památníku Karla Čapka ve Staré Huti jeho ředitel Zdeněk Vacek. Odpoledního oficiálního zahájení akce se účastnila více než stovka návštěvníků, další postupně přicházeli.
K vidění je rukopis, který Čapek psal sekčnímu šéfovi prvorepublikového premiéra Antonína Švehly či autentické materiály nechávající nahlédnout do redakční práce v době první republiky.
V tomto roce si Praha 15 připomíná 150. výročí narození hostivařského rodáka Antonína Švehly. Tento významný prvorepublikový politik byl s Hostivaří spojen po celý život a je zde i pochován. Jednou z připomínek se stala „Lavička Antonína Švehly“, která byla umístěna do krásného zákoutí na břehu Botiče pod Kozinovým náměstím. Lavičku včetně informační tabule vyrobil umělecký kovář Jan Beran, který ji městské části předal jako dar. Jan Beran je rodák z Hostivaře a jeho firma zde působí již po tři generace.
Praha 15 se na sociálních sítích pochlubila otevřením pomníku v podobě lavičky, který má připomínat hostivařského rodáka a politika agrární strany Antonína Švehlu. Lidem se ale nelíbí. Umělec Pavel Karous za největší chybu považuje nevyhlášení soutěže.
Vyučený pekař Antonín Švehla byl významným politikem prvorepublikové agrární strany a předsedou tří československých vlád. Bez jeho účasti se neobešly žádné krize. Mohl být i prezidentem, ale vždy odmítl a raději ve volbách roku 1927 podpořil T. G. Masaryka.