Arménská genocida

V posledních týdnech létají mezi Ankarou a Jeruzalémem ostré vzkazy. To vše v době, kdy do turecké metropole míří představitelé členských zemí Severoatlantické aliance.

Izraelské uznání arménské genocidy vyvolalo v Ankaře ostrou reakci. Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan izraelský krok odmítl a vzápětí obrátil pozornost k válce v Gaze. Diplomatická přestřelka tak znovu ukázala, jak snadno se historická témata stávají součástí dnešních geopolitických sporů. Článek Erdoğan Izraeli: Nejdřív si ukliďte před vlastním prahem se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Izraelská vláda dnes jednomyslně uznala masové zabíjení Arménů v Osmanské říši v době první světové války za genocidu, píše agentura AFP s tím, že tento krok je obecně vnímán jako projev ostré...

Slovo „méněcenný“ v politice nikdy nebylo jen názorem. Historie ukazuje, že když mocní začnou lidi dělit na lepší a horší, vždy to končí tragédií. Přečtěte si přehled výroků, které v minulosti i dnes dláždily cestu k útlaku a nenávisti.

Také letos si 24. dubna připomínáme začátek jednoho z nejkrutějších období v historii – Arménské genocidy, která bývá historiky označována za vůbec první jednoznačně historicky zaznamenanou genocidu v dějinách.

Americký viceprezident J. D. Vance v úterý po návštěvě památníku v Jerevanu sdílel na sociální síti X příspěvek, v němž dvakrát použil spojení „arménská genocida“. Nedlouho poté ale text smazal a nahradil jej jiným příspěvkem s neutrálním vyzněním, všimla si arménská média. Na označování zabití statisíců Arménů v letech 1915 až 1917 na sklonku Osmanské říše za genocidu je dlouhodobě citlivé Turecko. Vance z Arménie odcestoval do Ázerbájdžánu.

Projekt Vlak Lemkin putuje po České republice už dva roky. Jméno nese po Rafaelu Lemkinovi, polském právníkovi židovského původu, který se stal autorem pojmu „genocida“. Stal se unikátní platformou pro diskuzi o lidských právech a důsledcích extremistických ideologií v moderních dějinách. Stávající program bude návštěvníkům představen naposledy, od příštího roku projekt čekají velké změny.

Metalová kapela System of a Down po dlouhé pauze oznamuje návrat na evropská pódia. V létě 2026 odehrají sedm velkých koncertů.

Byl to muž staré školy, vychovaný mezi vinicemi a etikou pruské aristokracie. Když se Konstantin von Neurath v roce 1939 ocitl na Pražském hradě, věřil, že může zmírnit brutalitu okupace. Místo toho se stal tváří režimu, který drtil český národ.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý řekl, že uznává, že za Osmanské říše byla spáchána genocida Arménů.

ANO a SPD nemíní v případě úspěchu ve volbách bojovat s dezinformacemi a potlačovat je. Chtějí naopak podporovat pluralitu názorů a věří v sílu svobody slova. Zní to krásně vznosně. Skoro sluníčkářsky. A rozhodně lépe než vyjádření strategického komunikátora Otakara Foltýna a věčné strašení BIS.

Na hlavním nádraží v Pardubicích stojí vlak Lemkin, který místo cestujících vozí silné příběhy. Multimediální výstava zve návštěvníky k audiovizuálnímu zážitku, jenž připomíná temné momenty dějin i příběh muže, který bojoval za to, aby se už neopakovaly. Vlak bude veřejnosti zdarma přístupný každý den odpoledne až do soboty.

Od 24. dubna 2023 brázdí železniční koleje České republiky vlak Lemkin. Netypická souprava čtyř speciálně upravených nákladních vagonů nabízí veřejnosti na železničních stanicích výstavní a vzdělávací aktivity k tématu historie a prevence genocidního násilí a významu mezinárodního práva pro budoucnost Evropy a lidstva.

V tomto týdnu probíhá v Jihlavě unikátní vzdělávací expozice Vlak Lemkin. V soupravě dobových vagónů je znázorněna historie genocidního násilí, tedy masové likvidace národů nebo etnik. Výstava je určena jak pro žáky a studenty, tak později odpoledne i pro veřejnost.

Arméni po celém světě si každoročně 24. dubna připomínají začátek genocidy, při které zahynulo 1,5 milionu lidí. Letos je to přesně 110 let od počátku událostí. Velké akce už celý týden probíhají v Jerevanu, hlavním městě Arménie, ale i na dalších místech. „Z kulturního a historického hlediska je to formující pro arménský národ,“ říká pro iROZHLAS.cz politický geograf Vincenc Kopeček z Ostravské univerzity. Politická rovina událostí se ale mění.

Před 110 lety vypuklo v tehdejší Osmanské říši masové vraždění tamější arménské populace, mužů, žen i dětí. Osmanská vláda při těchto masakrech zavedla do praxe řadu opatření, která o pouhých 25 let později přejal a zdokonalil německý nacistický režim a jeho satelity. V masovém měřítku se tu poprvé objevily koncentrační tábory, pochody smrti i hromadné popravy. Zrodil se také nový pojem: genocida.

Zní to celkem nevinně: Whitewashing. Vždyť původní význam ukazuje jen na bílení vápnem. A dnes? Zaběluje také. Ale nepohodlné události – včetně zločinů kolosálních rozměrů. Buď úplně, nebo je alespoň upraví ku obrazu svému… Vyvraždění přibližně 1,5 milionu Arménů Turky během let 1915 až 1918.

Mimořádný zájem o multimediální výstavu s tématem genocidy ve speciálním Vlaku Lemkin, stojícím na nádraží v Uherském Hradišti, měli od pondělka 7. do středy 9. října školáci a studenti z našeho regionu. Pro velký zájem ze strany veřejnosti vlak letos poprvé zavítal také na Moravu.

Hrůzná genocida v novodobých dějinách. Tak je označováno osmanské vraždění Arménů, které započalo 24. dubna 1915. Tehdy přišlo o život 1,5 milionu Arménů. Turci genocidu dodnes popírají.

Článek si dává za úkol seznámit čtenáře s katastrofou systematického vyvražďování Arménů Turky ve dvacátém století.

Roku 1915, během arménské genocidy, byli mniši zmasakrováni, katedrála vypleněna a klášterní budovy zničeny. Poté už kostel chátral, ať už rukou vandalů nebo vojáků z blízké posádky. Likvidace arménských památek byla součástí státní politiky.

Čtyři speciálně upravené historické vagóny vlaku Lemkin nabízejí zájemcům interaktivní výstavu, která představuje program o historii a prevenci genocidního násilí. Prostřednictvím fotografií Antonína Kratochvíla navíc připomíná 30 let od genocidy ve Rwandě. Během jarní trasy zavítá vlak do dvanácti českých měst.

Arménie je malý stát v Zakavkazsku. S rozlohou 30 000 km2 je o něco větší než Morava a v roce 2011 měla pouhé 3 miliony obyvatel. V podstatě celá Arménie leží ve vysokých horách. Zdejší krajina je většinou odlehlá a jednou za čas je zde k vidění bohatá vegetace.

Arméni vyšli v roce 1988 do boje za své historické území Náhorní Karabach i za nezávislost na Moskvě. To první tehdy získali, druhé prohráli. Dnes se situace obrátila. Náhorní Karabach je ztracen, ale cesta k nezávislosti se tím možná otevírá.

O spojenectví Izraele a Ázerbájdžánu se dlouho ví, státy spolupracují kvůli nebezpečí ze strany Íránu. Díky aplikaci sledující lety se ukázalo, že Izrael dodal krátce před ofenzivou v Náhorním Karabachu spojencům zbraně.

V Náhorním Karabachu žijí Arméni, vládnout mu ale bude Ázerbájdžán. Region je přitom alfou a omegou arménské národní identity. Proč a odkdy? A jak to souvisí s Ruskem? Co oblast vyléčí? Svědci a pamětníci promlouvají na stránkách Memory of Nations, Paměť národa.

Městská část Praha 6 po konzultaci s českým ministerstvem zahraničních věcí odmítla žádost Turecka, aby byla v této čtvrti postavena socha zakladatele a prvního tureckého prezidenta Mustafy Kemala Atatürka.

Počátkem letošního roku se na starostu městské části Praha 6 Jakuba Stárka obrátil turecký velvyslanec Egemen Bağışem a přednesl požadavek na umístění sochy Mustafy Kemala Atatürka.

20. století bylo pro reputaci Německa kritické. Ultra nacionalisté, nacisté, ale i imperialisté vládli v době pro Německo nejtemnější. Berlín hrál přímou i nepřímou roli v několika genocidách, hlavně během Holokaustu a genocidě v Namibii, ale i během genocidy Arménů. Povíme si příběh německého důstojníka, který chtěl pomáhat druhým, i když to znamenalo jít proti rozkazům nadřízených. Armin Wegner se narodil 16. října 1886 v Elberfeldu.

Dne 26. května uplyne 95 let od narození lékaře a patologa Jacka Kevorkiana, přezdívaného „Doktor Smrt“. Celý profesní život zasvětil boji za možnost eutanázie pro nevyléčitelné pacienty, sám se prý podílel na více než 130 asistovaných sebevraždách.

Pyramida nenávisti popisuje cestu od malých kroků, které ani nemusí být vědomé, k vyvraždění celé skupiny lidí.

Ankara – Istanbulský guvernér se postavil proti pořádání ceremonií k uctění památky arménské genocidy. V rámci 108. výročí si v Turecku dosud žijící menšina Arménů měla připomínat události cílených deportací a zabíjení předních arménských intelektuálů. Ty byly zárodkem k vyhlazení až 1,5 milionu odhadovaných příslušníků arménské minority v roce 1915. Informuje o tom zpravodajský web […] The post Turecké úřady zakázaly v Istanbulu pořádání akcí připomínajících genocidu Arménů appeared first on VOXPOT

Existuje vůbec něco jako spravedlivá vražda? A může být pomsta legitimním motivem násilného činu? O tom rozhodoval soud, když přesně před 102 lety zastřelil atentátník za bílého dne na berlínské ulici strůjce arménské genocidy.

Zakladatel sociální sítě Reddit Alexis Ohanian v rozhovoru pro magazín Forbes přiznal, že v roce 2014, v době, kdy stála jedna mince kryptoměny Ethereum jen přibližně 30 centů, koupil 50 000 ETH.

Posledním sultánem Osmanské říše byl Mehmed VI. V době své existence zahrnovala oblasti Malé Asie, Blízkého i Středního východu nebo Severní Afriky

Okolo uznání masového vyvražďování Arménů Osmany během první světové války coby genocidy se ve světě dlouhodobě vedou bouřlivé diskuze. Vyvražďování Arménů na území tehdejší Osmanské říše mělo za oběť až 1,5 milionu lidí. Vraždění probíhalo nebývale brutálními způsoby, několik set tisíc Arménů zemřelo v „pochodech smrti“ pouští, další měli být například upalování zaživa. Pro Turecko jako nástupnický stát Osmanské říše jde o velmi citlivé téma a označení masakru Arménů za genocidu odmítá.