Arthur Evans

Když si roku 1887 německý vynálezce Emile Berliner nechal patentovat gramofonovou desku, netušil, že už před čtyřmi tisíciletími měl předchůdce. Tehdy neznámý obyvatel Kréty také vyrobil plochou kruhovou desku a stejně jako Berliner ji opatřil záznamem vedeným po spirále. Luštitelů, kteří se snažili zjistit, co na něm je, nebylo málo, ale zatím všichni si na „gramodesce z Faistu“ vylámali zuby. Dokud ji někdo přesvědčivě nerozluští, zůstává jednou z největších záhad minulosti.

Napřed hieroglyfy, brzy na to lineární písmo A, obojí ve skoro neznámém minojském jazyce. Pak už lineární písmo B a nakonec alfabeta, obojí řecky. Potud schéma, ale je to složitější. Písem bylo víc, a minojský jazyk nečekaně dožil i alfabety.

Na přelomu 19. a 20. století britský archeolog Arthur Evans (1851–1941) provádí vykopávky na severu řeckého ostrova Kréta a postupně odkrývá rozsáhlý palác Knóssos. Startuje tím velký výzkum na tomto historicky cenném ostrově.

Hrdinný Théseus odmotává nit princezny Ariadny. Pokud souboj s obludným Mínótaurem vyhraje, díky niti se dostane ven. Nad příběhem z řecké mytologie by zdejší civilizace kroutila hlavou.

Vše začalo na malebném ostrově ve Středozemním moři – na Krétě. Dodnes zde můžete kromě pláží a moře obdivovat pozůstatky prastaré kultury. Figuruje také ve starořecké mytologii. Kdo by přece neznal bájný příběh o Minotaurovi.

Disk z Faistu byl nalezen v městě Faistos na Krétě v r. 1908 nedaleko naleziště Hagia Triada. Jedná se o velice cenný archeologický objev italského archeologa Luigi Perniera.

Stejně jako příběh Odyssea a dobývání Tróje je král Mínos, vládce města Knóssos na Krétě, zmiňován už před téměř 3000 lety Homérem. A stejně jako se Heinrich Schliemann rozhodl dokázat, že Trója skutečně existovala, vypravil se i archeolog Arthur Evans na Krétu, aby našel ruiny labyrintu, v němž měl žít napůl býk a napůl člověk, bájný Mínótauros.

Díky starověkým tabulkám, které napsala první vyspělá evropská civilizace, je možné vyřešit otázku, jak byla "vyhlazena" první evropská civilizace na Krétě. Mínojci žili na ostrově Kréta, kde dodnes můžeme vidět památky, které na to upomínají. Zbudovali zde obrovské mnohapatrové paláce, jejichž krásu opěvujeme dodnes, tvořili umělecká díla a používali starověké písmo. Pak jejich kultura zanikla.

Poblíž Heráklionu, hlavního města Kréty, leží největší archeologická lokalita na ostrově. Minotaurus, labyrint a pochybný způsob restaurování přitahují návštěvníky z celého světa.

To místo denně navštíví tisíce lidí. Ti, mnohdy ve čtyřicetistupňových vedrech, čekají desítky minut na otevřeném slunci, aby spatřili nejstarší trůn v Evropě. Vítejte na Krétě, v paláci Knóssos, kde můžete obdivovat začátky evropské civilizace v podobě mínojské kultury. A letos takřka bez front.

Pojďme se pro jednou oprostit od známých památek Kréty, jako je palác Knóssos nebo kaňon Samaria, a vydejme se na poznávací výpravu do míst, která vám turističtí průvodci obvykle nepředstaví.

Nabízí mnohem víc než jen luxusní dovolenková střediska, musíte však vědět, kam se vydat. Rovnou vám povíme, že sever Kréty je vám díky tomu zcela „zapovězen“, tady totiž všude bývá doslova hlava na hlavě.