Astronom

Ve 101 letech zemřel doyen světové astronomie. A také jediný Čech, který se kdy stal nejvyšší hvězdářskou autoritou planety Země.

Ve věku 101 let v noci na dnešek zemřel uznávaný astronom Luboš Perek, který se před lety mimo jiné zasloužil o vybudování největšího českého teleskopu s dvoumetrovým zrcadlem a po němž je zařízení pojmenováno.

Ve věku 101 let v noci na dnešek zemřel uznávaný astronom Luboš Perek, který se před lety mimo jiné zasloužil o vybudování největšího českého teleskopu s dvoumetrovým zrcadlem a po němž je zařízení pojmenováno. ČTK to sdělil mluvčí Astronomického ústavu AV Pavel Suchan. Perek se zabýval vesmírnou mlhovinou a kosmickým odpadem. Na konci šedesátých let řídil Astronomický ústav ČSAV a v druhé polovině sedmdesátých let vedl Úřad OSN pro vesmírné záležitosti. Jako jediný český astronom byl také generálním sekretářem Mezinárodní astronomické unie.

Ve věku 101 let zemřel v noci na čtvrtek astronom Luboš Perek. Zasloužil se o vybudování největšího, dvoumetrového dalekohledu v Česku, který sídlí na hvězdárně v Ondřejově a nese jeho jméno. Novinkám informaci o úmrtí legendy české astronomie potvrdil Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Hvězda Nemesis měla zodpovídat za domnělá, pravidelně se opakující hromadná vymírání, jež paleontologové vyčetli z fosilního záznamu. O co přesně se jednalo a jaké bylo pozadí zajímavé hypotézy?

Dosud nejbližší průlet asteroidu zaznamenali astronomové až šest hodin poté. Podívejte se na něj v počítačové animaci.

Astronomie má svoje zajímavé příběhy. Mytologie antického světa jich zná spousty. Kdysi jen spásný nápad zachránil kněžky v chrámu bohyně Arsinoé, když se ztratila kštice vlasů královny Bereniké. Královna je obětovala za zdar bitvy, do které vytáhl její muž. Bohové je umístili na oblohu, proto v chrámu nejsou. Král uvěřil, protože v bitvě zvítězil, a služebnice chrámu mohly dál klidně spát.

Tým astronomů objevil ve vesmíru hvězdu, o které předpokládají, že její stáří je teprve 33 let a jedná se tak o nejmladší hvězdu, která byla kdy ve vesmíru objevena. Neutronová hvězda se podle vědců totiž narodila po supernově, kterou před lety pozorovali.

Galaxie ze souhvězdí Herkula má rekordně nízký obsah kyslíku. Podle vědců to svědčí o jejím nedávném vzniku.

Z řad astronomů se tyto ohlasy ozývaly od počátku. Vypuštění 40 000 satelitů výrazně znesnadní pozorování vesmíru a jednou by i mohlo vést k tomu, že „přehlédneme“ meteorit, který může zničit celou planetu. Elon Musk prozatím vypustil jen 540 satelitů, už nyní ale mají astronomové pro své argumenty o trochu pevnější půdu pod nohama.

Astronomové Evropské jižní observatoře pořídili vůbec první snímek mladé hvězdy slunečního typu, kterou doprovází dvojice obřích planet.

Snímky komety Neowise českých fotografů obdivují i v NASA, další desítky jich plní internet. Několik krásných fotek pořídil také budějcký fotograf Lukáš Gallo. Pro Budějckou Drbnu popsal, jak náročné bylo fotky pořídit, a jaký snímek se mu podle něj povedl nejvíc.

Snímky českých fotografů obdivují i v NASA, další desítky jich plní internet. Kometa Neowise se už pomalu začne vzdalovat. Nejblíže Zemi byla v noci na čtvrtek. Pouhým okem bude viditelná zhruba do 27. července. Znovu se vrátí za několik tisíc let.

Američtí astronomové Alan Hale (*1958) a Thomas Joel Bopp (1949-2018) objevili v USA v noci z 22. na 23. července 1995 nezávisle na sobě nadprůměrně velkou a jasnou kometu, která pak dostala jméno po obou svých objevitelích – svět ji zná jako Hale-Boppovu kometu. Profesionál Hale zpozoroval kosmické těleso v Novém Mexiku, za pár minut se to povedlo i amatérskému astronomu Boppovi v Arizoně.

Pektakulární 3D mapy vesmíru odhalily jednu z největších vesmírných struktur, jaké kdy byly nalezeny - téměř nepředstavitelnou stěnu napříč 1,4 miliardami světelných let, která obsahuje stovky tisíc galaxií.

Kometu Neowise je možné v těchto dnech pozorovat na nebi i pouhým okem. Po několika letech se jedná o nejzářivější kometu, vidět je nad severním obzorem za který nezapadá. Jasná obloha pak dává jedinečnou příležitost pořídit si unikátní snímek, nutné je ale myslet na vhodné místo, odkud kometu pozorovat a fotit.

Potvrzuje to i úchvatné časosběrné video pořízené na hoře Buschberg.

Mladí astronomové z celé republiky okupují od konce minulého týdne hvězdárnu ve Valašském Meziříčí. Její správci si pro šestnáct dívek a chlapců při Astronomickém táboře připravili množství pozorování oblohy a spoustu dalších aktivit souvisejících s astronomií i volnou zábavou.

Objekty, které vypadají jako kruhové ostrovy, jsou laicky řečeno omotány rádiovými vlnami. Astronomové zatím přesně nevědí, jak daleko ve vesmíru jsou, ale zřejmě patří k některé ze vzdálených galaxií.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) dnes jako astronomickou fotografii dne zveřejnil snímek českého fotografa a matematika Miloslava Druckmüllera z brněnského Vysokého učení technického. Snímek zachycuje kometu Neowise, kterou lze v těchto dnech pozorovat na noční obloze pouhýma očima a patří k nejjasnějším kometám za poslední roky. ČTK o tom informoval astronom a fotograf Petr Horálek.

Jihoafričan Clyde Foster vystopoval novou skvrnu Jupiteru. Nová skvrna se nachází nedaleko slavné Velké rudé skvrny.

Masivní hvězdy nejsou jako klíče od vašeho auta. Nezmizí pod hromadou pošty na vašem stolku v předsíni nebo v některé z vašich kapes. Zdá se ale, že obrovská hvězda, kterou astronomové po desetiletí pozorovali, je prostě pryč.

Od 9. července nastanou nejlepší podmínky pro pozorování komety Neowise. Nad obzorem zůstane po celou noc, lidé by ji mohli pouhýma očima vidět až do poloviny srpna. Podle astronoma a fotografa Petra Horálka má být kometa obzvlášť dobře pozorovatelná příští týden. Neowise patří k nejjasnějším kometám za posledních 13 let.

Za pár dnů by lidé v Česku mohli pozorovat kometu C/2020 F3 (Neowise). Je velká šance, že jasnou kometu spatří pouhýma očima. Letní obloha letos nabízí i několik velmi jasných planet, stále je také období nočních svítících oblak. ČTK to sdělil astronom a fotograf Petr Horálek.

Ve čtvrtek ráno poprvé několik fotografů po celé Evropě včetně Česka zachytilo kometu C/2020 F3 NEOWISE během jasného rozbřesku. Její jasnost dosáhla hodnot nejjasnějších hvězd oblohy. Je tu opravdu mimořádně velká šance, že za pouhé dva až tři dny možná - a příští týden už určitě všichni - uvidíme nejjasnější kometu za posledních 13 let, sdělil astrofotograf a popularizátor astronomie Petr Horálek.

Nová budova Národního muzea nabízí návštěvníkům výstavu nazvanou Milan Rastislav Štefánik: Generál-osvoboditel. Mohou se na ní seznámit s touto výraznou osobností československých dějin i s méně známými fakty o Štefánikově životě. Výstava zachycuje Milana Rastislava Štefánika nejenom jako politika a vojáka, který měl zásadní podíl na vzniku Československa v roce 1918, ale také jako astronoma, cestovatele, sběratele, a dokonce i kouzelníka.

Největší český teleskop s dvoumetrovým zrcadlem, Perkův dalekohled v Ondřejově u Prahy, má za sebou rozsáhlou modernizaci. Díky investici za tři miliony korun je zařízení, umístěné v astronomické observatoři, nyní výkonnější a umožňuje i pozorování málo jasných objektů. Získalo navíc zobrazovací kameru, kterou lze pořizovat přímé snímky vesmírných objektů.

Astronomům se podařilo ve vesmíru objevit velice zvláštní objekt, s jehož identifikací zatím váhají. Záhadný objekt je v každém případě unikátním objevem, prtotože může být dosud nejmenší objevenou černou dírou, nebo největší neutronovou hvězdou.

Studium plynu a prachu vyhozeného při takových událostech nám může pomoci pochopit, jak hvězdy umírají. Hubbleův teleskop nyní studoval tyto procesy podrobněji, a to během umírání dvou nejprašnějších a nejplynatějších hvězd v galaxii.

Swift J1818.0-1607 je magnetar ze souhvězdí Střelce, který se zrodil, z našeho pohledu, před pouhými 240 lety. Takto čerstvé „hvězdné mládě“ je to astronomy cenným objektem pro pozorování a zároveň přírodní laboratoří, v níž je možné studovat extrémní fyziku.

Neutronová hvězda systému CX1 se nedávno přepnula z rentgenových do rádiových vln.

Úkaz, při kterém povrch Měsíce vypadá jako částečně zahalený kouřem, bude tentokrát hůře viditelný, než tomu bylo letos v lednu.

Tmavé skvrny na Slunci vyznačují oblasti s nižší teplotou. Astronomové nyní objevili hvězdy se skvrnami jasnými. Tyto hvězdy dokážou odpalovat supererupce s desetmilionkrát větší energií než naše hvězda.

Vědci objevili obří skvrny na povrchu extrémně horkých hvězd ukrytých v nitrech hvězdokup. Kromě výskytu magnetických skvrn dochází u některých těchto hvězd také k supererupcím – explozivnímu uvolnění energie nastřádané v magnetickém poli, které je milionkrát intenzivnější než podobné sluneční erupce.

Astronomové v Proximě Centauri už dlouho vidí velkou naději. Podle posledních výpočtů by se k ní dalo s novými typy pohonu doletět zhruba za 20 let, tedy v relativně krátké době, navíc má planetu obíhající v obyvatelné zóně.

Nejnovější objev může astronomům lépe pochopit vznik a následný vývoj některých typů vzácných galaxií, jakp je ta, kterou před nedávnem pozorovali. Vědcům se naskytl zajímavý pohled na galaxii, která přípomíná spíše ohnivý kruh.

Pozorování teleskopem ESO/VLT na chilské observatoři Paranal odhalila známky zrodu planetárního systému, oznámila organizace Evropská jižní observatoř (ESO), jejímž členem je i ČR. Kolem mladé hvězdy AB Aurigae je totiž hustý disk plynu a prachu s nápadnou spirálovitou strukturou, ve kterém astronomové našli jistou poruchu popsanou jako „twist”. A ta může prozrazovat polohu vznikající planety.

Ačkoli asteroidy i komety vnímáme jako "zavedená" vesmírná tělesa zjevných charakteristik - komety jako kusy ledu, který se při přiblížení komety ke Slunci rozpouští, a vytváří tak její typický mlhavý ocas, asteroidy jako suché skalnaté úlomky - občas se najde něco, co tyto definice zpochybní. Asteroid, jaký nikdo nikdy dříve neviděl.

Jupiter není klidné místo. Obří planeta je obklopena širokými pruhy vroucích mraků, které obepínají celou planetu a sahají do hloubek mnohonásobně větších, než je atmosférická vzdálenost mezi Zemí a vesmírem.

Astronomové z Evropské jižní observatoře (ESO) a dalších institucí objevili černou díru, která leží jen tisíc světelných let od nás, což se ve vesmírném měřítku dá považovat za blízké sousedství. Dosud nejbližší nalezená černá díra je součástí systému tří těles, jehož hvězdy jsou na obloze jižní polokoule viditelné pouhým okem. Členové týmu našli důkazy přítomnosti

Vědic objevili na jižní obloze černou díru dosud nejbližší Zemi. Je vzdálená "jen" zhruba 1000 světelných let a doprovázejí ji dvě hvězdy.

Evropští astronomové objevili na jižní obloze černou díru dosud nejbližší Zemi. Je vzdálená "jen" zhruba 1000 světelných let a doprovázejí ji dvě hvězdy. Ty jsou z jižní polokoule Země viditelné i pouhým okem, uvedli objevitelé v čele s Thomasem Riviniusem z Evropské jižní observatoře (ESO) v odborném časopise Astronomy & Astrophysics. Podle českého spoluautora studie Petra Hadravy, kterého cituje agentura DPA, bylo pro vědce překvapením, že objevili hvězdnou soustavu obsahující černou díru, a přitom takto viditelnou.

Planety, které přežijí výbuch své hvězdy, by mohly ukrývat minulý či přítomný život. K pozorování použijí astronomové observatoře nové generace. Proběhlý výzkum navíc nabízí astronomomům jakýsi návod k tomu, co hledají.

Letos 20. a 23. dubna zachytil Hubbleův vesmírný dalekohled snímky 25 fragmentů komety, které v hloučku cestují do vnitřní sluneční soustavy. Jde o kometu C/2019 Y4 (ATLAS).

Uplynulou noc nastaly v Česku nejlepší podmínky pro pozorování meteorického roje Lyridy, kdy - laicky řečeno - padají hvězdy. Letos mají podle astronomů lidé šanci vidět pouhým okem meteorů hodně, protože Měsíc je těsně před novem a čekají se jasné noci. Země kříží během své oběžné dráhy kolem Slunce tento roj každoročně ve druhé polovině dubna, maximum připadá na 22. dubna.

Kometa 2I / Borisov je vůbec první objevenou mezihvězdnou kometou, která, jak vědci zjistili, se však od ostatních komet výrazně liší. Díky podrobné analýze experti dospěli k názoru, že kometa, která se vloni objevila ve Sluneční soustavě, má na rozdíl od ostatních komet mnohem více oxidu uhelnatého.

Mnoho lidí si v poslední době povšimlo nezvyklého jevu na noční obloze. Světelné řetízky v řadách vedle sebe komplikují pozorování vesmíru. Řadu dotazů na jejich původ dostal v posledních týdnech Astronomický ústav Akademie věd ČR.

Vědci pozorovali dosud největší vesmírnou explozi v dějinách, kterou způsobil zánik hvězdy přibližně 100krát větší než naše Slunce. Tato jedinečná vesmírná událost může být podle expertů vůbec prvním případem, kdy bylo možné pozorovat dosud pouze teoretický druh supernovy.

Kosmický objekt Oumuamua ve tvaru doutníku se stal prvním mezihvězdným návštěvníkem spatřeným ze Země. Viděn byl v říjnu roku 2017 a od chvíle, kdy ho astronomové zpozorovali, řeší jeho původ a složení.

V noci ze soboty 28. na neděli 29. 3. se, jako obvykle na konci března, posune čas o hodinu dopředu na tzv. středoevropský letní čas (SELČ). Astronomové ale chtějí podle Pavla Suchana z České astronomické společnosti učinit tomuto střídání času přítrž. Cílem je debata, jaký čas trvale zavést – a zde chceme vyslat jasnou zprávu: naprosto zásadní je středoevropský čas (SEČ), napsal Novinkám. Tedy ten tzv. zimní. Proč?

Využívání červeného světla při astronomických pozorováních má původ ve fyziologii lidského oka. Již v hodinách biologie se děti učí, že zrakový orgán zahrnuje dva typy světlocitlivých buněk, tzv. tyčinky a čípky.

Zakřivená spirální galaxie NGC 3887 se nachází v jižním souhvězdí Kráteru. Galaxii objevil v roce 1785 astronom William Herschel.

Mikuláš Koperník je jedním z astronomů, jejichž jméno resonuje historií stejně hlasitě, jako jména Galileo Galilei či Johannes Kepler. V průběhu existence lidstva se podařilo učinit nespočet objevů a teorií, kterými se lidé dříve řídili nebo se jimi řídíme dodnes. Některé byly správné a přetrvaly, jiné potřebovaly poopravit a některé byly dokonce celé změněny. Věřilo se, že je země placatá nebo že je středem vesmíru – zde ale učinil zásadní objev právě Mikuláš Koperník, který přinesl teorii heliocentrismu. Dnes si připomínáme narození této renesanční osobnosti.

Pomocí dalekohledu ESO/VLT astronomové zkoumali nezvykle výrazné slábnutí jinak jasné hvězdy Betelgeuse, rudého veleobra ležícího na obloze v souhvězdí Orion.

Chemický prvek fosfor je součástí naší DNA i buněčných membrán a je tedy významnou složkou života, jak ho známe. Jakým způsobem se ale dostal na ranou Zemi, je tak trochu záhada.

Prakticky všechny klíčové teleskopy míří na Malého psa. Přiletěly odtamtud gravitační vlny, jaké nikdo nečekal. Potměšilý veleobr Betelgeuze není daleko. Ale prý za to určitě nemůže. A astronomové dělají poetické narážky na Blade Runnera, když je ve hře rameno Orionu.

Dochované astronomické záznamy z patnáctého století uváděly, že v jihokorejském Soulu byl na noční obloze zpozorován vznik nové hvězdy.Po dlouhém bádání však vědci po několika staletích přišli na to, že událost, kterou dávní lidé na obloze viděli, nebyla tím, za co ji celou dobu považovali..