Astronom

Vědcům se podařilo vysvětlit neočekávanou dráhu tajemného vesmírného tělesa nazvaného Oumuamua. To jako první objekt z cizího hvězdného systému proletělo v roce 2017 kolem Slunce. Ve studii zveřejněné v časopise Nature došli k závěru, že jeho pohyb ovlivnilo uvolňování molekul vodíku při průletu Sluneční soustavou. Zastánce teorie, podle které může být Oumuamua důkazem o existenci mimozemské civilizace, ale nová hypotéza nepřesvědčila, píše deník The Times.

Japonský astronom pořídil videozáznam nárazu meteoritu do Měsíce. Daichi Fujii natočil okamžik dopadu ze svého domu v Hiratsuce.

Knihovna připravila na březen přednášku o rudé planetě. Zajímavosti o Marsu posluchačům vyprávěl zkušený amatérský astronom ze Studénky Bohuslav Pelc.

Lidstvo odjakživa fascinují záhady a neprobádané věci. Nejspíš i proto naše čtenáře nejvíc baví články o vesmíru. Nyní vám přinášíme tip na knihu, s jejíž pomocí si můžete zahrát na astronomy amatéry. Pomůže vám totiž najít a rozpoznat ozdoby na obloze. Kniha nakladatelství Grada Najděte souhvězdí snadno a rychle je perfektním pomocníkem při pozorování hvězd.

Pozůstatek supernovy RCW 86 vytvořila exploze v roce 185 našeho letopočtu, o níž nám zanechali zprávy čínští učenci

Ledový vesmírný kámen bude zářit jasněji než nedávná Zelená kometa - pokud přežije blízké setkání se Sluncem, píše web Gizmodo.

Před více než 1800 lety se stala mimořádná událost. Lidé v noci pohlédli k nebesům a viděli, jak se obloha jasně rozzářila.

Kolik hodin je zrovna teď na Měsíci? Těžko říci, každý vědec vám může odpovědět něco jiného. Evropská vesmírná agentura (ESA) nyní ale přišla s návrhem, že by se na Měsíci měl stanovit jednotný čas, který by přijali všichni astronomové i státy, které měsíc zkoumají nebo se na něm dokonce chystají přistát.

První dva březnové dny přinesou jedinečnou podívanou. Večer bude možné na nebi pozorovat blízké setkání Venuše a Jupiteru. Podle astronomů jde o dvě nejjasnější planety noční oblohy.

Astronomové objevili 12 nových měsíců obíhajících kolem největší planety sluneční soustavy, Jupiteru. To znamená, že tento plynný obr má celkem 92 známých přirozených satelitů, jak píše server Space.

Tohle fakt nikdo nečekal! Vědci identifikovali planetu, která vyvrací dlouholeté předpoklady o fungování vesmíru. Neměla by existovat, tvrdí.

Na severu Čech byla v neděli pozdě večer k vidění polární záře. Vznikla v důsledku geomagnetické bouře, kterou způsobily erupce na Slunci. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by v noci na úterý mohla být záře ještě výraznější. Vyjádřili se k tomu i astronomové. Podle nich se úkaz v ČR ukazuje jako slabě červená záře, někdy může být i do zelena.

Na severu Čech byla v neděli pozdě večer k vidění vzácná polární záře. Vznikla v důsledku geomagnetické bouře, kterou způsobily erupce na Slunci. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a astronoma Petra Horálka by v noci na úterý mohla být záře ještě výraznější. Vědci ale upozorňují, že prognózy výskytu polární záře jsou v těchto zeměpisných šířkách velmi nejisté.

Astronomy překvapila planeta TOI-5205b, která se nachází 285 světelných let od naší sluneční soustavy. Jedná se totiž o plynného obra a obíhá okolo červeného trpaslíka TOI-5205. Vědci přitom předpokládali, že se nic takového neděje.

Vědci odhalili planetu, která by neměla existovat. Její existence zpochybňuje pravidla, podle kterých se vědci domnívali, že vznikají planety.

Někteří astronomové tráví stovky a stovky hodin snahou najít devátou planetu sluneční soustavy. Jsou přesvědčeni, že soustava, jak ji známe, bez ní nedává smysl.

Tycho Brahe byl zajímavou osobností, jejíž život zasloužil stejnou pozornost, jaké se dostalo jeho smrt. Jak je to nakonec s úmrtím slavného astronoma?

Mimozemský život je už po staletí tématem astronomů i široké veřejnosti. Vědci navíc nejednou ve vesmíru zachytili zvláštní objekty, některé doposud zůstávají nevyjasněné. Podívejte se na několik záhadných objevů.

V soutěži o počet měsíců ve Sluneční soustavě se Země s jedním takovým objektem umístila až na konci. Role Měsíce je však obrovská, přestože Země má pouze jednu takovou přirozenou družici.

Pluto, kdysi považované za devátou planetu, objevil dne 18. února roku 1930 astronom Clyde W. Tombaugh na Lowellově observatoři ve Flagstaffu v Arizoně. Trpasličí planeta obíhá Slunce celých 248 let a její povrch má teplotu -218 stupňů.

Webbův teleskop původně asteroid nehledal, tým kalibroval přístroj MIRI. Doposud nebylo možné pozorovat takto malé objekty na takovou vzdálenost.

Vesmírný teleskop Jamese Webba učinil další objev. Je neobvyklý tím, že se týká asteroidu, který se již dlouho nachází mezi Jupiterem a Marsem. Díky snímkům z dalekohledu ji astronomové mohli poprvé spatřit, jak uvádí server Science Alert.

Astronomové z NASA použili Hubbleův vesmírný dalekohled ke studiu hmotnosti bílého trpaslíka, což je důležitý krok k pochopení procesu umírání hvězd. Vědci při svých pozorováních využili jev, který předpověděl Albert Einstein, jak uvádí server Phys.

S neobvyklým objevem přišli astronomové z Německa. Podařilo se jim objevit planetu vzdálenou desítky světelných let, na které by mohl existovat život. Exoplaneta s podmínkami podobnými Zemi dostala název Wolf 1069 b, podle hvězdy, kterou obíhá.

Snímek zelené komety vybrala americká vesmírná agentura NASA v úterý 7. února jako astronomickou fotografii dne. Pořídil ji Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

Odborníci předpovídají, že noční obloha bude do konce desetiletí zahlcena satelity, což astronomům ztíží odhalení mimozemského života.

Asteroid objevil astronom Gennadiy Borisov 21. ledna. Kvůli jeho velikosti i tmavé barvě jej není možné vidět pouhým okem. Virtual Telescope Project nabídne online přenos z průletu 26. ledna.

K Zemi přilétá kometa C/2022 E3 (ZTF), která již překročila hranici viditelnosti pouhým okem. Dobře jí nyní můžeme pozorovat malými dalekohledy a běžnými triedry, první pozorovatelé hlásí i její viditelnost bez užití přístrojů. Od poloviny ledna je kometa viditelná celou noc, nejvyšší jasnosti by měla dosahovat na přelomu ledna a února. Ovšem co se týká sledování pouhým okem, astronomové přehnané naděje poněkud mírní.

Tým astrofyziků objevil binární pár superchladných trpaslíků, kteří jsou tak blízko u sebe, že vypadají jako jedna hvězda, a jejich vzájemná oběžná doba je pouhých 20,5 hodiny. To znamená, že jejich rok je kratší než jeden pozemský den. Je také mnohem starší než podobné systémy, uvádí server Time.

Základním stavebním prvkem vesmíru je vodík. Vyskytuje se v různých podobách, podle kterých dokáží astronomové zjistit hodně informací o místě, kde se taková forma vodíku nachází.

Jak těžká je naše galaxie? Lidstvo na tuto otázku konečně zná odpověď – vědci zvážili Mléčnou dráhu pomocí superpočítačů a 110 antén.

Teleskop zkoumal 850 galaxií, které existovaly před 11 až 13 miliardami let. Díky ostřejším snímkům vědci zjistili, že galaxie byly již dříve rozmanité a vyspělé. Dalším pozorováním chtějí astronomové určit, v jakém časovém rozmezí se mohly začít tvořit galaxie s disky.

Zdá se to nemožné? Není. Na hvězdárně Kleť objevil 16. ledna 1996 astronom Zdeněk Moravec planetku, která obíhá v prostoru mezi Marsem a Jupiterem v oblasti…

Kometa, kterou astronomové objevili loni v březnu, se nyní přibližuje k Zemi. V následujících týdnech ji bude možné pozorovat. Podle astronomického webu Space.com půjde zřejmě o unikátní šanci tento nevídaný úkaz spatřit.

Tři galaxie z raného vesmíru se nacházejí na prahu našeho vesmíru. Vznikly v blízkosti Mléčné dráhy necelé dvě miliardy let po velkém třesku.

Jak velká je naše galaxie? Lidstvo na tuto otázku konečně zná odpověď, protože vědci našli nejvzdálenější hvězdy v celé Mléčné dráze.

V nadcházejících týdnech se k Zemi přiblíží kometa C/2022 E3 (ZTF), kterou astronomové objevili loni v březnu. Podle odborníků bude možné ji sledovat i pouhým okem, nebeskou podívanou si tak mohou užít i laikové. Promeškat tuto příležitost se nevyplatí, kometa totiž kolem Země létá pouze jednou za 50 tisíc let. Podruhé v životě ji už tak nespatříte.

Vydali jsme se pražským Starým Městem po stopách matematiků, fyziků a astronomů. Dozvěděli jsme se, kde hrál Albert Einstein na housle, který slavný astronom působící v Praze přišel v mládí o špičku nosu nebo jakému matematikovi „vděčíme“ za to, že platíme pokuty za rychlou jízdu.

Seskupení stálic patří mezi vděčné cíle pro amatérská pozorování. Na základě jejich stáří a dalšího vývoje je astronomové dělí na otevřené a kulové hvězdokupy a hvězdné asociace. Seznamte se s několika z těch nejpozoruhodnějších.

FOTO / VIDEO Selského synka z Moravy vyhodili nacisté z rozhlasu na minutu, pak o něj bojoval v pražském povstání. Nakonec ho ale kvůli odchodu z KSČ definitivně odstavili na vedlejší kolej.

Zatímco naši předkové se od nepaměti dívali vzhůru a pozorovali hvězdnou oblohu nad sebou, dnešní lidé na to zapomínají, popřípadě jim to kazí světelné znečištění. Na nebi se přitom odehrává tolik zajímavého. A nejinak tomu bude i v roce 2023. Astronom z Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy Jan Veselý provedl Deník jednotlivými úkazy na každý následující měsíc.

Kometa, která se na noční obloze naposledy objevila v době ledové, bude opět viditelná v únoru 2023. Návrat komety s označením C/2022 E3 (ZTF) byl oznámen v prohlášení NASA.

Mezinárodní tým astronomů hledal v okolním vesmíru galaxie, které jsou podle základních charakteristik podobné Mléčné dráze. Kolik „dvojčat“ našli a co to o naší Galaxii vypovídá?

V nedávné době začali vědci pozorovat neobvyklou aktivitu sopečné komety. Její procesy jsou vskutku impozantní a pozornost vesmírných nadšenců je na místě.

Kolem Země se o letošních svátcích bude prohánět až 140 metrů široký vesmírný kámen, kterému se přezdívá „vánoční asteroid“. Objekt, který nepředstavuje pro naši planetu žádnou hrozbu, se ve čtvrtek přiblíží na vzdálenost zhruba 680 tisíc kilometrů.

Astronom Péter Németh, který působí na hvězdárně v Ondřejově, se podílel na výzkumu vzácného typu hvězdy, která se navíc nachází v závěrečné fázi svého vývoje. Díky studii tzv. modré hvězdy získali badatelé možnost podrobněji analyzovat hvězdný vývoj, a lépe tak pochopit procesy v nitrech hvězd. V tiskové zprávě o tom nyní referoval Astronomický ústav Akademie věd ČR.

Prostorové rozložení jedenácti malých galaxií, které se zdají ležet na tenké rovině, je něco, co astronomové považují za velmi záhadné.

Přestože už jsme schopní pár desetiletí létat do vesmíru a naše schopnost ho pozorovat a analyzovat se neustále zvyšuje, pořád o něm víme jen velmi málo. A proto se poměrně často stává, že jsou vědci a s nimi i laická veřejnost nějakým úkazem překvapeni.

Exoplanety se nacházejí v planetárním systému vzdáleném 218 světelných let daleko od Země. Podle hmotnosti a hustoty došli astronomové k závěru, že jsou z větší části složené z vody. Kolem své hvězdy obíhají tak blízko, že je voda nejspíše ve formě páry.

V posledním týdnu roku 2022 bude možné na obloze pozorovat Venuši, Merkur, Mars, Jupiter i Saturn spolu s Měsícem.

15. prosince okolo nás proletí poměrně velký asteroid 2015 RN35. Srážka se Zemí nehrozí, ale je to další připomínka toho, že hledání podobných objektů má smysl.

Křehké medové těsto, sametově jemný krém a nakonec čokoládová poleva. To jsou medová kolečka – klasický druh cukroví, bez kterého si mnozí vůbec nedokáží představit Vánoce. A to nejen kvůli jeho chuti, ale také snadnosti jeho přípravy. Už jste medová kolečka také zkoušeli?

Tým astronomů pod vedením Martijna Oeie z Leidenské observatoře v Nizozemsku ve své nové studii popisuje objev obří galaxie, která se nachází asi 3 miliardy světelných let od nás. .

Nově vypuštěný prototyp komunikačního satelitu BlueWalker 3 je jedním z nejjasnějších objektů na noční obloze. V budoucnu by jich na oběžné dráze mohla působit až stovka.

Extrémně jasný záblesk AT 2022cmc, který letos v únoru odhalilo šikovné zařízení Zwicky Transient Facility, je podle astronomů rekordní událost TDE, tedy sežrání neopatrné hvězdy supermasivní černou dírou. Byla nejjasnější a také nejvzdálenější, jakou jsme doposud pozorovali. Výtrysk energie a hmoty zmučené hvězdy směřoval přímo k Zemi, i když z naprosto bezpečné vzdálenosti 8,5 miliard světelných let.

Ve čtvrtek bude Mars nejblíže Zemi za poslední dva roky. O týden později pak bude v opozici se Sluncem. Podle astronomů půjde rudou planetu snadno pozorovat, protože bude nejjasnějším objektem na nočním nebi.

Velmi dlouho se schovával ve sluneční záři, přestože se astronomové snaží v posledních letech katalogizovat veškeré asteroidy, který by kdy mohly potenciálně ohrozit Zemi. Jenomže na asteroid u Slunce přišli až nyní a vyhodnotili ho jako velmi nebezpečný.