Astronom

Zatmění Slunce jsou velmi cenná i z odborného hlediska, protože vytvářejí vzácný přírodní experiment. Měsíc na několik minut zablokuje ohromně jasný sluneční disk, přičemž vnější atmosféru Slunce nechá viditelnou.

Dnes večer se v Česku odehraje mimořádně výrazné částečné zatmění Slunce, při kterém bude zakryto přes 80 procent slunečního kotouče. Jako úplné bude zatmění pozorovatelné z Grónska, Islandu a Španělska, kam se za ním chystají i výpravy, zatímco v Če

Perseidy patří každý rok mezi nejoblíbenější astronomické události. Letos ale nebude srpnová obloha zajímavá jen kvůli „padajícím hvězdám“. Ve stejný den se odehraje také výrazné zatmění Slunce a nastane nov Měsíce.

Meteorické roje Jižní Delta Aquaridy a Alfa Capricornidy mohou nyní spatřit lidé z Česka. Oba jevy právě vrcholí a slibují podívanou v podobě rychlých přeletů meteorů i možných zářících ohnivých koulí. Zároveň se objevují i Perseidy, také jejich vrch

Blíží se představení, které si rozhodně nechcete nechat ujít. Už ve středu zakryje Měsíc většinu slunečního kotouče a zažijeme úchvatnou podívanou při západu Slunce. Jak se připravit, kde najdete...

Více než 1 200 let zůstával bezejmenný. Vědci nyní v guatemalském Xultunu rozluštili jméno Sak Tahn Waax, spojené s astronomicko-kalendářním vzorcem z 8. století. Jde o první známý případ z klasického mayského období, kdy lze odborné matematické a astronomické výpočty přímo spojit s konkrétním člověkem.

Teleskop Jamese Webba mezi nejstaršími známými galaxiemi odhalil asi tisíc záhadných rudých teček. Po čtyřech letech výzkumu a více než 700 odborných pracích astronomové stále s jistotou nevědí, jaká je jejich skutečná podstata.

Záhadný rádiový signál z roku 1977 dodnes nemá definitivní vysvětlení. Nový výzkum ale nabízí přirozenou možnost: záblesk magnetaru mohl ozářit oblak mezihvězdného vodíku a vyvolat krátký rádiový záblesk podobný signálu od vzdálené civilizace. Mimozemský původ tím ale definitivně nevylučuje.

Mezinárodní tým vědcům, včetně NASA, objevil dva gigantické světy, které sice svou velikostí hravě strčí do kapsy i Jupiter, ale jejich hustota je menší než u cukrové vaty. Odborníci je nazývají supernafouknuté planety. Jejich vznik zůstává záhadou.

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.

Sluneční soustava mohla mít na počátku o jednoho či dva ledové obry víc než dnes. Podle nových simulací by jejich vyvržení do mezihvězdného prostoru často vážně narušilo měsíce Uranu. Jenže ty dnes obíhají překvapivě spořádaně – a právě to komplikuje jeden z vlivných modelů rané historie planet.

Vzácné planetární setkání Merkuru, Jupiteru, Venuše s Měsícem mohou lidé z Česka pozorovat už ve středu 17. června po setmění. Astronomové radí začít sledovat oblohu už za soumraku. Pozorovatelé s dalekohledy si podívanou mohou ještě obohatit o hvězd

Bagdád 8. a 9. století se stal jedním z hlavních center vzdělanosti, kde arabsky píšící učenci uchovávali, překládali a rozvíjeli antické, perské i indické vědění. Z tohoto prostředí vzešly zásadní příspěvky k algebře, základům moderní optiky i nemocnicím jako propracovaným veřejným institucím, bez nichž by evropská věda vypadala jinak.

Léto je vrcholem sezony Mléčné dráhy a po celé Severní Americe astronomové míří dalekohledy na vzdálené galaxie – a zvou vás, ať se podíváte. Tady je nabídka 11 párty, kam za pozorováním hvězd vyrazit.

Léto je vrcholem sezony Mléčné dráhy a po celé Severní Americe astronomové míří dalekohledy na vzdálené galaxie – a zvou vás, ať se podíváte. Tady je nabídka 11 párty, kam za pozorováním hvězd vyrazit.

Tisíce planetek Sluneční soustavy až do současnosti unikaly pohledu astronomů. Teprve nedávno je nalezli pomocí největšího pozemského vesmírného dalekohledu Very C. Rubinové v Chile. Pozorováním objevili také desítky neznámých objektů v blízkosti Země.

Největší hvězdy vesmíru by měly umírat v gigantických explozích. Místo toho jako by prostě přestávaly existovat. Vesmírný teleskop Jamese Webba nyní přináší první konkrétní vodítka a odpověď může být překvapivá.

Webbův teleskop zachytil gama záblesk, který hořel přes sedm hodin – téměř dvojnásobek dosavadního rekordu. Výbuch přišel z galaxie vzdálené 8 miliard světelných let a vědci dosud nevědí, co ho způsobilo.

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS) právě prochází vnitřní sluneční soustavou po 160 000 letech cesty z Oortova oblaku. Může se stát „velkou kometou"? Astronomové mají jasnou odpověď.

Z více než šesti tisíc planet objevených za hranicemi naší sluneční soustavy, zbývá pouhých pětačtyřicet kandidátů na to nejodvážnější hledání v dějinách vědy – pátrání po jiném životě.

Z více než šesti tisíc planet objevených za hranicemi naší sluneční soustavy, zbývá pouhých pětačtyřicet kandidátů na to nejodvážnější hledání v dějinách vědy – pátrání po jiném životě.

Zcela novou kategorii kapalných planet zaznamenali planetární vědci z Oxfordské univerzity. Prostřednictvím Vesmírného dalekohledu Jamese Webba objevili exploplanetu L98-59d, která od jádra na povrch obsahuje magmatický oceán. Složení způsobuje i specifický zápach.

Nově objevená kometa C/2026 A1 (MAPS) se 4. dubna přiblíží ke Slunci na pouhých 160 000 km. Přežije průlet žhavou korónou, nebo se rozpadne? A dá se spatřit pouhým okem?

Připomíná slavný Tatooine ze Star Wars, rodiště Anakina Skywalkera, ale její příběh je ještě podivnější. Nově potvrzená exoplaneta obíhá kolem dvou hvězd jednou za zhruba 300 let. Pro vědce jde o famózní objev, ale přitom ji deset let měli přímo před nosem – informace o ní byly schovány v archivních datech, která astronomové pořídili už před deseti lety.

Zlatavě zbarvená kometa C/2025 K1 (ATLAS) zaujala svým neobvyklým vzhledem, ale u Slunce nedokázala přežít. Její dramatický rozpad se stal vzácnou příležitostí k výzkumu složení komet z Oortova oblaku a procesu jejich zániku.

Satelitní konstelace jsou problém pro astronomii, který se bude už jen zhoršovat, upozornil nový výzkum.

V noci ze soboty na neděli bude vrcholit meteorický roj Geminid, za celou noc bude možné spatřit až 1000 meteorů. Pozorování se vyplatí především mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní. V tiskové zprávě o tom dnes informoval astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

Praha/Opava - V noci ze soboty na neděli bude vrcholit meteorický roj Geminid, za celou noc bude možné spatřit až 1000 meteorů. Pozorování se vyplatí především mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní. V tiskové zprávě o tom dnes informoval astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

Kometa 3I/Atlas, která právě míjí Slunce, fascinuje astronomy po celém světě. Její neobvyklé složení a možná kryovulkanická aktivita naznačují, že tělesa z jiných hvězdných soustav mohou sdílet rysy s těmi, která známe ze Sluneční soustavy – a možná nám přinášejí stopy o vzniku života v galaxii.

Nový snímek mezihvězdné komety 3I/ATLAS poskytla Evropská kosmická agentura. Záběry ze sondy Juice využila také k získání nových dat o objektu. Zcela novou fotografii zveřejnili i astronomové z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír, kteří použili Hubbleův vesmírný dalekohled. Ačkoliv se vědci shodují na kosmickém původu mezihvězdného tělesa, astrofyzik Avi Loeb upozornil na další anomálie, které podle něj mají nejasný původ.

Slunce v prvním prosincovém týdnu nabízí jedinečnou podívanou. Na hvězdě je viditelná obří skvrna, kterou astronomové považují za jednu z největších posledního desetiletí. Lidé ji mohou spatřit i pouhýma očima, je ale nutné dodržet bezpečnostní opatření chránící zrak.

Američtí astronomové shromažďují důkazy, které svědčí o tom, že se na samém konci sluneční soustavy ukrývá tajemná devátá planeta.

Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS je pravděpodobně pokrytá kryovulkány, kterým se také přezdívá ledové sopky. Důkazem mohou být záběry, na kterých astronomové zaznamenali sérii výbuchů po přiblížení tělesa k Slunci. Pokud se teorie potvrdí, znamená to, že návštěvník z cizího hvězdného systému má společnou vlastnost s objekty pocházejícími z oblasti za Neptunem. Na případ ohledně mezihvězdného objektz upozornil server Live Science.

Nová studie astronomů z Evropy a Afriky zjistila, že mezihvězdný objekt 3l/ATLAS vykazuje známky „tepelného tepání“, každých 16,16 hodiny se opakujícího pulzujícího zjasnění.

V 60. letech 20. století, kdy možnost dopadu asteroidu poprvé znepokojila americkou veřejnost, studenti MIT vypracovali průkopnický plán na záchranu Země – projekt, který předběhl svou dobu a inspiroval moderní planetární obranu.

Počet známých asteroidů blízko Země překonal další velký milník. Do vzdálenosti 45 milionů kilometrů kolem nás krouží už přes 40 tisíc objektů.

Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS se při průletu Sluneční soustavou chová nečekaně – její trajektorie se mění vlivem ztráty hmotnosti a negravitačního zrychlení. Tento mimořádný objekt nabízí vědcům unikátní pohled na chemii, dynamiku a možný původ života mimo naši planetu.

Cestování s vědci, šéfkuchaři a astronomy překonává tradiční luxusní dovolené. Od potápění na Velkém bariérovém útesu s mořskými biology přes literární kurzy v Marrákeši až po plavby za zatměním Slunce – představujeme deset zážitků, kde se setkává poznání s dobrodružstvím.

Pátrání po podivné formě hmoty, kterou vědci označují jako temnou, je možná na začátku nové kapitoly. Výzkum japonského fyzika Tomonoriho Totaniho totiž naznačuje, že ji odhalil, a to na místě, kde by jí mělo být spíše méně.

Evropští astronomové ukázali snímky komety C/2025 K1 (ATLAS), která po průletu kolem Slunce explodovala. Časosběrné záběry odhalují, jak se jednotlivé fragmenty od sebe oddělují. Těleso začátkem listopadu upoutalo pozornost svou zlatou barvou.

Kontroverzní harvardský astronom Avi Loeb se nevzdává. Negravitační zrychlení 3l/ATLAS při průletu kolem Slunce podle něj nelze vysvětlit zahříváním a vypařováním materiálu komety. Mluví o možné technologické signatuře, známce funkčního motoru. Ve svém nejnovějším článku se opakovaně zmiňuje o podezřelé trase tělesa.

Evropská kosmická agentura (ESA) oznámila, že koncem roku 2025 překročil počet známých blízkozemních asteroidů hranici 40 tisíc.

Dva záhadné záblesky, které se během dvou dnů objevily na povrchu Měsíce, vyvolaly vlnu divokých spekulací na sociálních sítích. Jasné exploze nahrál na video japonský astronom.

Jsme ve vesmíru sami? Otázka, která vrtá lidem v hlavě od nepaměti a nikdo na ni zatím nezná odpověď. To se teď ale může změnit, blíží se den, kdy to možná zjistíme. Astronomové na něj upozorňovali už roky předem, ale bylo to marné, my na to stejně zapomněli.

Tenerife je známé svými plážemi, ale největší dojem zanechává při pozorování hvězd. Ostrov má totiž jednu z nejčistčích obloh v Evropě a láká astronomy z celého světa.

Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS v současnosti způsobuje velký rozruch na internetu. Informace o objektu se navíc mění podle stále nových vědeckých zjištění, které astronomové z celého světa postupně získávají. Deník.cz proto připravil odpovědi na základní i nejpalčivější otázky ohledně návštěvníka z cizího systému.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil nové snímky mezihvězdného objektu 3I/ATLAS, který astronomové označili za kometu pravděpodobně starší než naše Sluneční soustava. V noci na dnešek o tom informovala agentura Reuters s tím, že NASA zároveň odmítl spekulace, že jde o mimozemskou sondu.

Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS ohromuje astronomy svou neobvyklou morfologií. Místo běžných dvou ohonů vykazuje hned několik – včetně tajemných trysek a antichvostu – a odhaluje stopy složitého a bouřlivého původu mimo naši sluneční soustavu.

Ranní obloha nad Českem nabízí astronomický úkaz, který se v našich končinách objeví jen výjimečně. Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS, která k nám přilétla z úplně jiné hvězdné soustavy, je poprvé pozorovatelná i z území České republiky. Nízko nad východním obzorem ji zachytil vedoucí libereckého planetária Martin Gembec, který ji zachytil přes 10cm dalekohled na Frýdlantsku.

V blízkosti Země se děje něco neobvyklého: Tajemná vesmírná skála velikosti budovy doprovází naši planetu na její cestě kolem Slunce. Objekt, který astronomové objevili až v srpnu 2024, doprovázel planetu desítky let v nebeské konfiguraci, která z něj dělá „kvazisatelit".

Kometa C/2025 K1 (ATLAS) nezvládla průlet kolem Slunce a podle nových snímků se rozpadla na menší části. Vědci mají jedinečnou příležitost studovat její vnitřní složení – a zbytky této komety budou již brzy nejblíže Zemi.