Astronom

Tým astronomů pod vedením Martijna Oeie z Leidenské observatoře v Nizozemsku ve své nové studii popisuje objev obří galaxie, která se nachází asi 3 miliardy světelných let od nás. .

Nově vypuštěný prototyp komunikačního satelitu BlueWalker 3 je jedním z nejjasnějších objektů na noční obloze. V budoucnu by jich na oběžné dráze mohla působit až stovka.

Extrémně jasný záblesk AT 2022cmc, který letos v únoru odhalilo šikovné zařízení Zwicky Transient Facility, je podle astronomů rekordní událost TDE, tedy sežrání neopatrné hvězdy supermasivní černou dírou. Byla nejjasnější a také nejvzdálenější, jakou jsme doposud pozorovali. Výtrysk energie a hmoty zmučené hvězdy směřoval přímo k Zemi, i když z naprosto bezpečné vzdálenosti 8,5 miliard světelných let.

Ve čtvrtek bude Mars nejblíže Zemi za poslední dva roky. O týden později pak bude v opozici se Sluncem. Podle astronomů půjde rudou planetu snadno pozorovat, protože bude nejjasnějším objektem na nočním nebi.

Velmi dlouho se schovával ve sluneční záři, přestože se astronomové snaží v posledních letech katalogizovat veškeré asteroidy, který by kdy mohly potenciálně ohrozit Zemi. Jenomže na asteroid u Slunce přišli až nyní a vyhodnotili ho jako velmi nebezpečný.

Je nejjasnější hvězdou v souhvězdí Malého medvěda nacházející se téměř přímo nad severním pólem Země. Po celá staletí proto sloužila jako orientační bod na obloze pro cestovatele bez kompasu. Poslední studie naznačují, že mění své vlastnosti. Září čím dál tím víc.

Studenti, učitelé, astronomové laici i vesmírní nadšenci. Nejen ti se můžou zapojit do dalšího ročníku soutěže NameExoWorlds (Pojmenuj exosvěty). Vyhlašuje ji Mezinárodní astronomická unie (IAU), letos hledá nejlepší jména pro planetární soustavy, které jsou od července 2022 v hledáčku kosmického dalekohledu Jamese Webba. Uzávěrka přihlášek je 11. prosince 2022.

Vesmírný teleskop Jamese Webba americké vesmírné agentury NASA poskytl dosud nejpodrobnější pohled na atmosféru exoplanety. Na základě analýzy dat ze čtyř přístrojů se týmu astronomů podařilo sestavit kompletní molekulární a chemický profil planety.

Po desetiletí se astronomové domnívali, že oblak hvězd kolem naší galaxie, nazývaný hvězdné halo, je z velké části kulovitý, jako fotbalový míč. .

Na observatoři La Silla v chilské poušti Atacama se v pátek slavnostně uvádí do provozu dalekohled E125, který modernizovala česká firma a budou ho používat a na dálku ovládat čeští astronomové. V rámci projektu PLATOSpec budou pozorovat zejména exoplanety, tedy planety u jiných hvězd, než je naše Slunce.

Hubbleův vesmírný teleskop vyfotil spirální galaxii, aby pomohl astronomům zlepšit měření obrovských vesmírných vzdáleností, píše server Space.

„Život s astronomem je nepředvídatelný. Nikdy nevíte, kdy ho jasná obloha povolá do "služby". Činnost takových lidí se řídí předpovědí počasí. Objektů, které je potřeba sledovat, je hodně. Proto je dobré využít každou jasnou noc,“ říká Michaela Lehká, manželka Martina Lehkého, který před dvěma lety opustil pozemskou půdu a sám se odebral do vesmírných dálek, které tolik miloval. Martin Lehký si za dobu svého astronomického bádání prošel nejen hvězdárnami v Hradci Králové a v Úpici. Nedávno byl in memoriam oceněn za badatelskou práci městem, v němž působil a pracoval.

Lidé, kteří bydlí na Jihlavsku v okolí Batelova a Třeště nyní mohou najít takzvaný meteorit s rodokmenem. Nad Jihočeským krajem a také nad Vysočinou totiž ve čtvrtek 10. listopadu brzy ráno proletěl velmi jasný bolid neboli světelný jev - velice jasný meteor.

Jasný bolid, který prosvítil noční oblohu, proletěl před týdnem nad Vysočinou. Podle astronomů pravděpodobně skončil pádem meteoritů v tomto kraji. Protože však nic nenašli, dávají nyní šanci veřejnosti.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) při svém pozorování nachází jasné rané galaxie, které nám byly až dosud skryté. Astronomové ve čtvrtek oznámili, že jedna z těchto galaxií se pravděpodobně vytvořila pouhých 350 milionů let po velkém třesku, v rámci kterého se zrodil vesmír, tedy zhruba před 13,5 miliardy let. Snímky zprostředkovala agentura AP.

Studenti, učitelé, astronomové laici i vesmírní nadšenci. Nejen ti se můžou zapojit do dalšího ročníku soutěže NameExoWorlds (Pojmenuj exosvěty). Vyhlašuje ji Mezinárodní astronomická unie (IAU), letos hledá nejlepší jména pro planetární soustavy, které jsou od července 2022 v hledáčku kosmického dalekohledu Jamese Webba. Uzávěrka přihlášek je 11. prosince 2022.

Objekt o váze 50 kg vstoupil do atmosféry Země ve čtvrtek 10. listopadu časně ráno. Následně tento velmi jasný bolid (jasný meteor), který pozorovala řada lidí a fotometrů, proletěl nad jižními Čechami a Vysočinou.

Studenti, učitelé, astronomové laici i vesmírní nadšenci. Nejen ti se můžou zapojit do dalšího ročníku soutěže NameExoWorlds (Pojmenuj exosvěty).

Bílý trpaslík se nachází od Země 90 světelných let. Kolem něj byly nalezeny pozůstatky z planetárního systému, který zanikl před více jak 10 miliardami let. Chemické prvky kolem bílého trpaslíka astronomové detekovali díky spektroskopii.

Nejstarší mapa hvězd na světě, která byla tisíce let ztracená, byla objeven pod nápisy na starém pergamenu, který byl po staletí seškrabáván a znovu používán.

Studenti, učitelé, amatérští astronomové a vesmírní nadšenci se mohou zapojit do dalšího ročníku soutěže NameExoWorlds (Pojmenuj exosvěty). Vyhlašuje ji Mezinárodní astronomická unie (IAU), letos hledá nejlepší jména pro planetární soustavy, které jsou od července v hledáčku vesmírného dalekohledu Jamese Webba. Uzávěrka přihlášek je 11. prosince, soutěžní týmy musejí splnit určité podmínky.

Vidíme ho každý den na obloze, a přitom přesně nevíme, kde se vzal. Náš Měsíc mohl podle nedávného výzkumu astronomů z Ames Research Centre NASA a vědců z Durhamské univerzity vzniknout nikoli za mnoho měsíců či let, ale za několik hodin. Výzkum vedl Jacob Kegerreis, který v Sillicon Valley pracuje na projektech NASA. V rozhovoru pro Radiožurnál řekl, že teorii podporuje i velikost Měsíce a energie, se kterou se točí.

Ve skutečnosti je tak blízko, že astronomické centrum NOIRLab Národní vědecké nadace říká, že je doslova na našem „kosmickém dvorku“.

Přítomnost planety správné velikosti, která obíhá kolem své mateřské hvězdy dostatečně blízko a rychle, může podle astronomů zpomalit proces stárnutí některých hvězd. .

Světelné echo nabízí jednu z mála možností, jak mapovat rozložení nesvítící látky v okolí jasných proměnlivých zdrojů.

V prostoru mezi Zemí a Venuší se už dlouho skrývalo nebezpečné tajemství - trojice planetek, z nichž jsou dvě tak masivní, že jim astronomové říkají „zabijáci planet." Existuje šance, že by se jeden z nově objevených asteroidů mohl srazit se Zemí, odhalila studie Americké astronomické společnosti.

Astronomové objevili tři asteroidy, které se nepozorovaně skrývaly v záři Slunce. Jeden z nich je největší potenciálně nebezpečný asteroid objevený za posledních asi osm let.

Astronomové objevili tři nové asteroidy blízké Zemi skrývající se v záři Slunce. Je mezi nimi monstrum, které by mohlo být nebezpečné Zemi.

Lidé se vždy báli dat, která mají symbolický význam. Zvláště těžkým se ukázal rok 1666, kdy celá Evropa očekávala „Konec světa“, v důsledku čehož v ulicích zavládla masová hysterie.

Galaxie MACS0647-JD byla objevena pomocí Hubbleova teleskopu před deseti lety. Ten však neumí takto vzdálenou galaxii zobrazit tak dobře jako Webbův teleskop.

Obrovský rozruch vyvolala mezi astronomy událost, ke které došlo „pouhých“ 665 miliónů světelných let od nás, díky čemuž se dala vesmírnými teleskopy pozorovat i…

Smrt legendárního astronoma Tycha Brahe se řešila stovky let. Co za ní doopravdy stálo?

V těchto dnech můžeme na obloze pozorovat meteorický roj Orionidy. Jeho maximum nastane v noci na pátek, přičemž podmínky pro pozorování budou dobré, sdělil v tiskové zprávě astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě. Další zajímavý úkaz, částečné zatmění Slunce, bude z našeho území k vidění v úterý 25. října.

Pod středověkým textem se pravděpodobně skrývala mapa s rozložením hvězd. Její datování ukazuje na ještě vzdálenější dobu. Proto se vědci domnívají, že starověký rukopis je dílem řeckého astronoma Hipparcha, který své dílo vytvořil stovky let předtím, než vznikly všechny známé dokumenty plnící podobnou úlohu, jak píše časopis Journal for the History of Astronomy.

Lidé mohou v těchto dnech na obloze pozorovat meteorický roj Orionidy. Jeho maximum nastane v noci na pátek, podmínky pro pozorování budou dobré, sdělil…

Lidé mohou v těchto dnech na obloze pozorovat meteorický roj Orionidy. Jeho maximum nastane v noci na pátek, podmínky pro pozorování budou dobré, sdělil v tiskové zprávě astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Další zajímavý úkaz, výrazné částečné zatmění Slunce, bude z území Česka a Slovenska k vidění 25. října.

Vědcům z NASA se podařilo pokořit další vědecký milník zachycením unikátního gama záblesku, který se podaří pozorovat jednou za století. Tento nový objev by mohl astronomům pomoci vystopovat původ gama záření až ke zrodu černé díry. Průlomový vesmírný jev byl zachycen 9. října, kdy okolo planety Země prolétnul paprsek vysokoenergetického světla, který na krátkou chvíli oslepil hned několik satelitů NASA. I přes jeho nezměrnou sílu se však astronomům podařilo jeho původ vystopovat. A nestačili se divit. Po bližším prozkoumání se totiž zjistilo, že se jedná o v pozorovatelné vesmírné obloze poměrně vzácný fenomén v podobě gama záblesku.

Záblesky gama záření (GRB) patří k nejenergetičtějším explozím od dob velkého třesku - a astronomové nyní zaznamenali dosud nejsilnější. Minulý víkend se nad Zemí přehnal paprsek vysokoenergetického záření, který byl až 18krát silnější než dosavadní rekord, jak píše server NASA.

Observatoře po celém světě zaznamenaly extrémně silný záblesk, který podle astronomů pochází zřejmě z galaxie vzdálené 2,4 miliardy světelných let. Jedná se o nejsilnější gama záblesk, který byl kdy zachycen. Není ale jasné, co ho způsobilo. Astronomové se domnívají, že zdrojem záblesku mohl být zrod černé díry. Další takto silný záblesk se může objevit až za desítky let, nebo dokonce století.

Když astronomové z celého světa v roce 2017 sledovali epickou srážku dvou neutronových hvězd, byla tato událost teprve začátkem, jak uvádí server Science Alert.

Metoda „kinetického impaktoru“ funguje, a to velmi účinně. Takto pro Novinky okomentoval tuzemský astronom Petr Scheirich v úterý zveřejněné prozatímní výsledky mise planetární obrany. Svým nárazem z 27. září sonda DART vychýlila z kurzu Dimorphos, měsíc planetky Didymos, která se nachází 11 milionů km od Země. Doba jeho oběhu kolem planetky se po střetu zkrátila o 32 minut.

Koncem 70. let způsobil senzaci tajemný signál Wow!, který je dodnes synonymem mimozemského signálu. Možná pochází ze vzdálené hvězdy souhvězdí Střelce podobné Slunci, zjistili vědci.

Malý tým převážně italských astronomů nabízí počítačovým modelem potvrzenou teorii, podle níž velký sklon rotační osy Uranu, s níž souvisí i jeho retrográdní rotace, může mít na svědomí těleso o velikosti například našeho Měsíce, které planetu kdysi obíhalo.

Malý měsíc Dimorphos, do kterého na konci září cíleně narazila sonda americké vesmírné agentury NASA v rámci mise planetární obrany DART, za sebou nyní vleče tisíce kilometrů dlouhý pás úlomků. Výjev, na kterém Dimorphos vypadá jako kometa s dlouhým chvostem, zachytili astronomové teleskopem SOAR v Chile.

Veřejnost může pojmenovat planety i hvězdy v dalekém vesmíru. Jde o unikátní možnost, běžně se totiž těmto objeveným útvarům přidělují písmenka a čísla. Na obloze se už pohybuje spousta těles s českými názvy, většinou jde ale o planetky. Nechybí ani Jára Cimrman.

Poblíž oranžového trpaslíka, vzdáleného 130 světelných let od Země, objevili astronomové překvapení. Hvězdu obíhají tři skalnaté superzemě a dva supermerkury.

Při pozorování noční jasné oblohy plné hvězd se někdy může zdát, že se některá hvězda jakoby mihotá, bliká. Je to jen klam. Blikající hvězdy ale skutečně existují. „Bliknutí“ je jev, který můžou zaznamenat jen astronomové při dlouhodobých pozorováních. Jde o zastínění jednoho vesmírného tělesa druhým. Jednu velkou hvězdu objevili a její neobvyklé zatmění zaznamenali britští astronomové.

V noci na úterý lidstvo se zatajeným dechem sledovalo vesmírnou misi, která v naší historii nemá obdoby. Družice DART cíleně narazila do asteroidu Dimorfos vzdáleného 11 kilometrů od planety Země. Půltunový projektil z dílny expertů z americké NASA měl za úkol vychýlit dráhu giganta, a připravit tak půdu pro budoucí planetární obranu Země v případě, že ji někdy skutečně asteroid ohrozí. Italští astronomové nyní odhalili nejnovější snímky ze sesterské družice LICIACube, která masivní srážku v hlubinách vesmíru pozorovala zpovzdálí.

Všichni známe takové to laškovné mrknutí okem. Jedna hvězda šibalka mrkla na anglické astronomy ze samotného srdce Mléčné dráhy. Asi chtěla říct, no tak mě kluci po těch letech zkoumání máte. Obří „blikající“ hvězda byla totiž náhodně objevena po sedmnácti letech pozorování a je nejspíš vzácným příkladem zatmění dvojhvězd.

Naší planetou procházejí mnohokrát za den rádiové signály z vesmíru. Pokud vědí, na co se zaměřit, astronomové je dnes dokáží pomocí observatoří zachytit.

Vidět noční úspěšný náraz sondy DART do měsíce planetky Didymos bylo vzrušující. Práce je pro nás ale teprve v polovině, řekl astronom Petr Pravec,…

Měsíc je pravděpodobně dokonalou časovou schránkou, ve které se ukrývají cenné údaje o historii a vývoji našeho Slunce. Vzhledem k plánovaným misím na měsíční povrch se před námi naskýtá velmi zajímavá možnost poodkrýt historii naší mateřské hvězdy.

Harvardský astronom Avi Loeb pobouřil celou astronomickou komunitu. Tvrdí, že před pěti lety proletěl kolem Země nikoli asteroid, ale mimozemská loď. Lesklý, načervenalý, podlouhlý předmět, dlouhý něco mezi 90 a 900 metry a pohybující se rychlostí 25 km za sekundu, se přiblížil k naší soustavě a minul Slunce. Byla to vesmírná loď a Loeb nehodlá své stanovisko změnit. Je o něm hluboce přesvědčen.

Večer 26. září 2022 otestuje NASA technologii odklonění nebezpečného asteroidu metodou „kinetic impactor“.

Za týden hodlá americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) otestovat technologii odklonění nebezpečného asteroidu. Sonda DART narazí v úterý 27. září v 1:14 SELČ rychlostí 6 km/s do 160metrového měsíčku binárního asteroidu Didymos. Impuls, který mu tím udělí, změní jeho dráhu kolem hlavního tělesa způsobem, který půjde změřit pozemskými dalekohledy.

Projekt astronomů z Harvardovy univerzity má za cíl vyhledávat vesmírně-archeologické artefakty v okolí naší planety. Ke hledání života ve vesmíru ale přistupuje mnohem racionálnějším a vědečtějším přístupem, než je u podobných výzkumů obvyklé.