Astronom

Z více než šesti tisíc planet objevených za hranicemi naší sluneční soustavy, zbývá pouhých pětačtyřicet kandidátů na to nejodvážnější hledání v dějinách vědy – pátrání po jiném životě.

Zcela novou kategorii kapalných planet zaznamenali planetární vědci z Oxfordské univerzity. Prostřednictvím Vesmírného dalekohledu Jamese Webba objevili exploplanetu L98-59d, která od jádra na povrch obsahuje magmatický oceán. Složení způsobuje i specifický zápach.

Nově objevená kometa C/2026 A1 (MAPS) se 4. dubna přiblíží ke Slunci na pouhých 160 000 km. Přežije průlet žhavou korónou, nebo se rozpadne? A dá se spatřit pouhým okem?

Připomíná slavný Tatooine ze Star Wars, rodiště Anakina Skywalkera, ale její příběh je ještě podivnější. Nově potvrzená exoplaneta obíhá kolem dvou hvězd jednou za zhruba 300 let. Pro vědce jde o famózní objev, ale přitom ji deset let měli přímo před nosem – informace o ní byly schovány v archivních datech, která astronomové pořídili už před deseti lety.

Zlatavě zbarvená kometa C/2025 K1 (ATLAS) zaujala svým neobvyklým vzhledem, ale u Slunce nedokázala přežít. Její dramatický rozpad se stal vzácnou příležitostí k výzkumu složení komet z Oortova oblaku a procesu jejich zániku.

Satelitní konstelace jsou problém pro astronomii, který se bude už jen zhoršovat, upozornil nový výzkum.

V noci ze soboty na neděli bude vrcholit meteorický roj Geminid, za celou noc bude možné spatřit až 1000 meteorů. Pozorování se vyplatí především mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní. V tiskové zprávě o tom dnes informoval astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

Praha/Opava - V noci ze soboty na neděli bude vrcholit meteorický roj Geminid, za celou noc bude možné spatřit až 1000 meteorů. Pozorování se vyplatí především mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní. V tiskové zprávě o tom dnes informoval astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

Kometa 3I/Atlas, která právě míjí Slunce, fascinuje astronomy po celém světě. Její neobvyklé složení a možná kryovulkanická aktivita naznačují, že tělesa z jiných hvězdných soustav mohou sdílet rysy s těmi, která známe ze Sluneční soustavy – a možná nám přinášejí stopy o vzniku života v galaxii.

Nový snímek mezihvězdné komety 3I/ATLAS poskytla Evropská kosmická agentura. Záběry ze sondy Juice využila také k získání nových dat o objektu. Zcela novou fotografii zveřejnili i astronomové z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír, kteří použili Hubbleův vesmírný dalekohled. Ačkoliv se vědci shodují na kosmickém původu mezihvězdného tělesa, astrofyzik Avi Loeb upozornil na další anomálie, které podle něj mají nejasný původ.

Slunce v prvním prosincovém týdnu nabízí jedinečnou podívanou. Na hvězdě je viditelná obří skvrna, kterou astronomové považují za jednu z největších posledního desetiletí. Lidé ji mohou spatřit i pouhýma očima, je ale nutné dodržet bezpečnostní opatření chránící zrak.

Američtí astronomové shromažďují důkazy, které svědčí o tom, že se na samém konci sluneční soustavy ukrývá tajemná devátá planeta.

Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS je pravděpodobně pokrytá kryovulkány, kterým se také přezdívá ledové sopky. Důkazem mohou být záběry, na kterých astronomové zaznamenali sérii výbuchů po přiblížení tělesa k Slunci. Pokud se teorie potvrdí, znamená to, že návštěvník z cizího hvězdného systému má společnou vlastnost s objekty pocházejícími z oblasti za Neptunem. Na případ ohledně mezihvězdného objektz upozornil server Live Science.

Nová studie astronomů z Evropy a Afriky zjistila, že mezihvězdný objekt 3l/ATLAS vykazuje známky „tepelného tepání“, každých 16,16 hodiny se opakujícího pulzujícího zjasnění.

V 60. letech 20. století, kdy možnost dopadu asteroidu poprvé znepokojila americkou veřejnost, studenti MIT vypracovali průkopnický plán na záchranu Země – projekt, který předběhl svou dobu a inspiroval moderní planetární obranu.

Počet známých asteroidů blízko Země překonal další velký milník. Do vzdálenosti 45 milionů kilometrů kolem nás krouží už přes 40 tisíc objektů.

Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS se při průletu Sluneční soustavou chová nečekaně – její trajektorie se mění vlivem ztráty hmotnosti a negravitačního zrychlení. Tento mimořádný objekt nabízí vědcům unikátní pohled na chemii, dynamiku a možný původ života mimo naši planetu.

Cestování s vědci, šéfkuchaři a astronomy překonává tradiční luxusní dovolené. Od potápění na Velkém bariérovém útesu s mořskými biology přes literární kurzy v Marrákeši až po plavby za zatměním Slunce – představujeme deset zážitků, kde se setkává poznání s dobrodružstvím.

Pátrání po podivné formě hmoty, kterou vědci označují jako temnou, je možná na začátku nové kapitoly. Výzkum japonského fyzika Tomonoriho Totaniho totiž naznačuje, že ji odhalil, a to na místě, kde by jí mělo být spíše méně.

Evropští astronomové ukázali snímky komety C/2025 K1 (ATLAS), která po průletu kolem Slunce explodovala. Časosběrné záběry odhalují, jak se jednotlivé fragmenty od sebe oddělují. Těleso začátkem listopadu upoutalo pozornost svou zlatou barvou.

Kontroverzní harvardský astronom Avi Loeb se nevzdává. Negravitační zrychlení 3l/ATLAS při průletu kolem Slunce podle něj nelze vysvětlit zahříváním a vypařováním materiálu komety. Mluví o možné technologické signatuře, známce funkčního motoru. Ve svém nejnovějším článku se opakovaně zmiňuje o podezřelé trase tělesa.

Evropská kosmická agentura (ESA) oznámila, že koncem roku 2025 překročil počet známých blízkozemních asteroidů hranici 40 tisíc.

Dva záhadné záblesky, které se během dvou dnů objevily na povrchu Měsíce, vyvolaly vlnu divokých spekulací na sociálních sítích. Jasné exploze nahrál na video japonský astronom.

Jsme ve vesmíru sami? Otázka, která vrtá lidem v hlavě od nepaměti a nikdo na ni zatím nezná odpověď. To se teď ale může změnit, blíží se den, kdy to možná zjistíme. Astronomové na něj upozorňovali už roky předem, ale bylo to marné, my na to stejně zapomněli.

Tenerife je známé svými plážemi, ale největší dojem zanechává při pozorování hvězd. Ostrov má totiž jednu z nejčistčích obloh v Evropě a láká astronomy z celého světa.

Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS v současnosti způsobuje velký rozruch na internetu. Informace o objektu se navíc mění podle stále nových vědeckých zjištění, které astronomové z celého světa postupně získávají. Deník.cz proto připravil odpovědi na základní i nejpalčivější otázky ohledně návštěvníka z cizího systému.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil nové snímky mezihvězdného objektu 3I/ATLAS, který astronomové označili za kometu pravděpodobně starší než naše Sluneční soustava. V noci na dnešek o tom informovala agentura Reuters s tím, že NASA zároveň odmítl spekulace, že jde o mimozemskou sondu.

Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS ohromuje astronomy svou neobvyklou morfologií. Místo běžných dvou ohonů vykazuje hned několik – včetně tajemných trysek a antichvostu – a odhaluje stopy složitého a bouřlivého původu mimo naši sluneční soustavu.

Ranní obloha nad Českem nabízí astronomický úkaz, který se v našich končinách objeví jen výjimečně. Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS, která k nám přilétla z úplně jiné hvězdné soustavy, je poprvé pozorovatelná i z území České republiky. Nízko nad východním obzorem ji zachytil vedoucí libereckého planetária Martin Gembec, který ji zachytil přes 10cm dalekohled na Frýdlantsku.

V blízkosti Země se děje něco neobvyklého: Tajemná vesmírná skála velikosti budovy doprovází naši planetu na její cestě kolem Slunce. Objekt, který astronomové objevili až v srpnu 2024, doprovázel planetu desítky let v nebeské konfiguraci, která z něj dělá „kvazisatelit".

Kometa C/2025 K1 (ATLAS) nezvládla průlet kolem Slunce a podle nových snímků se rozpadla na menší části. Vědci mají jedinečnou příležitost studovat její vnitřní složení – a zbytky této komety budou již brzy nejblíže Zemi.

Britská Národní geologická služba (NGS) vydala v týdnu varování před silnou sluneční bouří o síle G4 až G5.

Záhadný mezihvězdný objekt 31/ATLAS přežil těsný průlet kolem Slunce. Běžná kometa by se rozpadla, upozornil harvardský astronom Avi Loeb.

Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS vykazuje zajímavé chování, zrychluje totiž způsobem, který nelze vysvětlit gravitačními silami. Nová studie přináší přesvědčivé vysvětlení založené na běžných fyzikálních procesech. A hlavně, vyvrací spekulace o mimozemšťanech.

První rádiové vlny pocházející z mezihvězdné komety 3I/ATLAS zaznamenali astronomové z radioteleskopu MeerKAT v Jihoafrické republice. Díky záznamu zjistili, že v objektu se rozkládají molekuly vody. Další tým vědců rovněž na nejnovějších snímcích zachytil prodlužující se iontový ohon.

Úžasné nebeské divadlo na mnoha místech v Česku. Lidé mohli v noci na středu pozorovat velmi silnou polární záři. Do červena zbarvená obloha je důsledkem silných erupcí na Slunci. A kdo tuhle nádhernou podívanou zaspal, má stále šanci – podle astronomů se polární záře už za pár hodin objeví znovu, a ještě silnější.

Mezihvězdná kometa 3I/Atlas odhaluje další tajemství. Potvrzuje tak, že nejde jen o žádný obyčejný kus ledu a prachu.

5. listopadu se Jupiter stal scénou vzácného nebeského divadla: měsíce Io a Europa zároveň přešly mezi planetu a Slunce a vytvořily dvojité zatmění, které bylo viditelné i malými dalekohledy. Tento jedinečný jev uchvátil astronomy i amatéry po celém světě.

Kometa 3I/ATLAS, teprve třetí známý mezihvězdný objekt v historii, se po průletu kolem Slunce znovu objevuje na obloze. I když není viditelná pouhým okem, pro astronomy představuje cenný pohled do jiného světa – s netypickým složením, modrým odstínem a trajektorií, která ji už nikdy nepřivede zpět.

Tým brazilských astronomů objevil známky toho, že malé ledové těleso Chiron, které obíhá mezi Saturnem a Uranem, vytváří zcela nový prstencový systém, a to téměř v reálném čase.

Teprve třetí pozorovaný mezihvězdný objekt 31/ATLAS dosáhl 29. října svého nejbližšího bodu ke Slunci. Kontroverzní astronom Avi Loeb tvrdil, že...

Věda zná jen tři tělesa, která do Sluneční soustavy přiletěla z míst za jejími hranicemi. Tím zatím posledním je kometa, která se právě dostala na rekordně blízkou vzdálenost ke Slunci, což znamená, že právě nyní se o ní mohou astronomové dozvědět nejvíc. Vedle vědeckého bádání vzbuzuje zájem i mezi záhadology. V minulosti spekulace o kometách vedly i k tragédiím.

Tajemný mezihvězdný objekt 31/ATLAS dosáhl takzvaného perihélia, tedy nejmenší vzdálenosti od Slunce.

Platí za jednoho z nejzáhadnějších mezihvězdných návštěvníků vůbec. Kometa 3I/Atlas je totiž všechno jen ne obyčejná.

Kde dřív astronom sledoval hvězdy, dnes září křišťál, zlato a barvy. Kubánský návrhář Osmany Laffita proměnil chátrající hvězdárnu v Nižboru v dechberoucí sídlo plné života, módy a fantazie.

Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS stále sviští naší sluneční soustavou. Svědčí o tom i nedávné záběry vozítka Perseverance, které ji vyfotilo při průletu kolem Marsu.

Zvláštní světelné úkazy na Měsíci, které hlásí astronomové, mohou mít celou řadu vysvětlení. Jedno z nich počítá i s úniky radioaktivního plynu.

Mezihvězdný objekt 31/ATLAS představuje velkou záhadu.

Nový objev amerických astronomů ukazuje, že i v těsné blízkosti Slunce se skrývají dosud neznámé objekty. Planetka 2025 SC79, objevená koncem září pomocí kamery Dark Energy v Chile, oběhne naši hvězdu za pouhých 128 dní. To z ní dělá druhý známý nejrychlejší asteroid – rychlejší už je pouze 2021 PH27 s periodou 113 dní.

Pozornost astronomů se upírá na kometu 3I/ATLAS. Nová zjištění naznačují, že se jedná o objekt s vlastnostmi, které se vymykají všemu, co dosud lidstvo pozorovalo.

Ostrava - Astronomickým snímkem dnešního dne zvolil americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) českou fotografii Hledání komety Lemmon. Autorem snímku je Fyzikální ústav v Opavě. ČTK o tom dnes informoval astronom Petr Horálek. Fotka vznikla v sobotu večer na břehu Sečské přehrady.

Ještě před nedávnem šlo o odvážnou hypotézu, dnes už ale mají astronomové jasno – slavný rudý veleobr Betelgeuse má skutečně svého hvězdného společníka. Vzdor očekávání jím ale není ani neutronová hvězda a ani bílý trpaslík.

Betelgeuse je pro astronomy po celém světě dlouhodobě velkou záhadou. A nedávno navíc zjistili, že ve svém tanci smrti není osamocena.