Astronom

Byl to asteroid, který znepokojil astronomy. Mohl na Zemi napáchat obrovské škody.

Byl to asteroid, který znepokojil astronomy. Mohl na Zemi napáchat obrovské škody.

Během července projde naše planeta prachovou stopou, pozůstatkem výbuchu komety 17P/Holmes. Ten se odehrál v roce 2007 jako největší událost tohoto druhu.

Je 7000krát jasnější než celá Mléčná dráha, její hmotnost je přibližně 2,6 miliardkrát větší než hmotnost Slunce a každou sekundu pozře množství hmoty odpovídající planetě Zemi.

Vědci v Rakousku požádali obyvatele o spolupráci při hledání částí meteoritu, který v pátek na několik vteřin jasně ozářil oblohu mimo jiné i nad Českou republikou a dopadl nejspíše do údolí řeky Drávy v rakouské spolkové zemi Korutany. Uvedla to v sobotu agentura APA.

Podle vědců na zem nespíš dopadly meteority o váze až jednoho kilogramu.

Nově objevené vlákno vodíku jménem Maggie, se táhne tisíce světelných let přes Mléčnou dráhu, je jednou z největších struktur, jaké byly v galaxii objeveny.

Albert Einstein měl zase pravdu. Černá díra potvrdila obecnou teorii relativity, na které geniální fyzik pracoval před více než 100 lety v Praze.

Jak astronomové určují hmotnost hvězd? Je to komplikované. Tyto informace je důležité znát, protože odhalují vodítka o evoluční minulosti, současnosti a budoucnosti hvězdy.

Není pochyb o tom, že vesmír je divný. A astronomové každý den přinášejí nová překvapení.

Minulý pátek zasáhl Zemi nad Islandem malý asteroid pouhé dvě hodiny poté, co ho zahlédl astronom. Vesmírná skála, pojmenovaná 2022 EB5, se má za to, že většina shořela v atmosféře, ale...

Nová pozorování získaná radioteleskopem ALMA astronomům umožnila odhalit komplexní struktury v mlhovině Tarantule – v oblasti s probíhající tvorbou hvězd známé také pod označením 30 Doradus..

Lord Martin Rees z Ludlow je britský královský astronom, člen Sněmovny lordů a bývalý předseda Královské společnosti. Zabývá se vesmírem, černými dírami, formováním galaxií, multiverzem a vyhlídkami na mimozemský život. Na Cheltenhamském vědeckém festivalu lord Rees prohlásil, že neuvěřitelně vyspělí roboti již možná převzali vládu nad mimozemšťany "z masa a kostí". Naznačil, že i lidé budou v příštím tisíciletí "nahrazeni" roboty, píše web indy100.

I po roce, jenž uplynul od vzplanutí podivné novy, se astronomové snaží odkrýt její tajemství.

Na základě nových dat ze sondy Gaia byla vytvořena mapa mezihvězdného prachu v Mléčné dráze.

Ve vesmírném průlomu byla objevena obyvatelná hvězda. Jedná se o velmi nečekaný objev, který učinil známý astronom doktor David Whitehouse. Jedná se o hvězdu, která patří mezi jednu z planet obíhajících kolem bílého trpaslíka. Navíc tato hvězda splňuje podmínky pro život – nalézá se v obyvatelné zóně a na jejím povrchu je možná dokonce i voda.

Lidé mají v těchto dnech šanci, že spatří takzvaná noční svítící oblaka. Působivý úkaz se každoročně objevuje v týdnech kolem slunovratu.

Nejnovější výzkumy ukazují, že v naší sluneční soustavě existuje další velká planeta. Co o ní všechno zatím víme? Shrnutí nabídl portál Interesting Engineering.

Lidé mají v těchto dnech šanci, že spatří takzvaná noční svítící oblaka. Působivý úkaz se každoročně objevuje v týdnech kolem slunovratu, k vidění bývá…

Španělští astronomové vystopovali možný původ záhadného signálu, který je považován za nejlepšího kandidáta na zprávu od vyspělé mimozemské inteligence. Vědci se neúspěšně snažili tento signál najít desítky let. Jsme blízko kontaktu s mimozemšťany?

Byl to neslavnější signál z vesmíru. Dostal jméno Wow! a pokládali ho za nejlepšího kandidáta na zprávu od vyspělé mimozemské civilizace. Astronomové teď odhalili místo, odkud mohl být vyslán.

Celosvětová síť teleskopů The All-Sky Automated Survey for Supernovae (ASAS-SN) ve spolupráci s umělou inteligencí vystopovala velké množství doposud neznámých proměnných hvězd

Počet známých exoplanet přesáhl 5 000. Mnohé z nich představují zcela nehostinná, či dokonce bizarní místa, astronomové však objevili také oběžnice podobné Zemi či kroužící v obyvatelné zóně hvězd. Přesto stále přesně nevíme, kde hledat světy, jež by mohly hostit život

Proslul jako největší astronom renesanční doby. Tycho Brahe si konstruoval vlastní úhloměrné přístroje bez optiky, s nimiž byl zhruba dvacetkrát přesnější, než jeho kolegové té doby. Není divu, že jeho práci chtěl poznat i sám Rudolf II. Bohužel, dva roky po přestěhování do Prahy Brahe zemřel. Spekulovalo se, že byl otráven nebo, že mu praskl močový měchýř.

Pluto přitom bylo objeveno už v únoru roku 1930. Tehdy ho jako pohybující se těleso objevil astronom Clyde Tombaugh někde za oběžnou drahou Neptunu.

Australští astronomové objevili nový zdroj rádiových vln v galaxii vzdálené až 60 milionů světelných let. Není to supernova ani pulsar. Co to tedy je?

Astronomové z Michiganské univerzity pod vedením Iana Roederera objevili "zlatou hvězdu", známou také jako HD 922925.

V eliptických galaxiích se na rozdíl od těch spirálních nerodí nové hvězdy. Japonští vědci se pokusili zjistit, proč tomu tak je

Vesmír. Pro nás černočerná tma se zářivými tečkami, pro astronomy nekonečný prostor barev, obrazně řečeno. Ultrafialové záření, žluté slunce, bílý trpaslík, hnědý trpaslík, červený trpaslík. A také oranžový trpaslík zlatovlásek – zlaté slunce. Právě tento typ hvězdy, jak ukázaly poslední výzkumy, je pro astronomy tím nejlepším kandidátem, kde pátrat po známkách života.

Wow! Signál, který poprvé zaznamenal 15. srpna 1977 astronom Jerry Ehman, možná pochází z hvězdy podobné Slunci v souhvězdí Střelce.

Vědci minulý týden zveřejnili první fotku obří černé díry Sagittarius A* v centru naší galaxie. Tento obrázek obohatil podle astronoma Michala Bursy vědu hlavně potvrzením teoretických znalostí, přinesl ale i jednu novou otázku.

Při zkoumání planet, hvězd či měsíců astronomové nepátrají jen po stopách mimozemského života, zajímá je složení planet, které přispívá k poznatkům o vzniku celého vesmíru. A pak je to samozřejmě voda, po které pátrají. Kde je voda, mohl být život nebo se může vyvinout. Na Měsíci voda je, ale kde se tam vzala a jak souvisí se „životem“?

Všechny čtyři vědecké přístroje vesmírného dalekohledu Jamese Webbe se již podařilo dokonale zarovnat a jsou schopny pořizovat ostré snímky. Představitelé projektu to uvedli na telekonferenci tento týden. Webův teleskop by měl být oficiálně spuštěn během léta, první snímky však začal pořizovat již nyní.

S využitím celosvětové sítě teleskopů výzkumný tým astronomů vyfotil obří černou díru v centru Mléčné dráhy.

Jmenuje se Sagittarius A* a astronomové konečně vědí, jak vypadá. Snímek obří černé díry, která se nachází ve středu naší galaxie, Mléčné dráhy, je podle CNN prvním vizuálním potvrzením, že tento vesmírný útvar skutečně existuje.

Zvláštní hvězdný útvar objevený tři tisíce světelných let od Země před nedávnem zmátl americké astronomy. Narazili na vzácný typ kanibalistického systému, v němž se rychle rotující pulsar hladově živí doprovodnou hvězdou. Toto uskupení je podle vědců ve vícero ohledech naprostým unikátem. Může jít totiž o dosud nevídanou trojitou černou vdovu.

Ve vzdálenosti asi 3700 světelných let od Země byl spatřen podivný parazitický objekt, který astronomy mate, píše web The Sun.

Skupina astronomů z Massachusettského technologického institutu (MIT) pozorovala odrazy záření kolem binárních hvězdných systémů. Tímto způsobem se jim podařilo zachytit ozvěnu celkem osmi černých děr a také popsat jejich vlastnosti.

Přední harvardský astronom Avi Loeb přišel s teorií, že velmi vyspělá mimozemská civilizace mohla celý náš vesmír stvořit uměle.

Galaxie známá jako NGC 7172 vypadá na první pohled zcela obyčejně. Je známá již od roku 1834, kdy ji objevil anglický astronom John Herschel. Až nyní však vědci zjistili, že je v jejím středu supermasivní černá díra.

Ještě než se kanály na Marsu ukázaly jako výplody přehnaně aktivní vědecké představivosti, byly považovány za dílo inteligentních bytostí.

V roce 1977 zachytil radioteleskop Big Ear v americkém Ohiu tajemný signál přicházející od souhvězdí Střelce. Radiová sekvence byla tak silná a nečekaná, že astronom dr. Jerry R. Ehman na její záznam přepsaný do čísel a písmen napsal památečný výraz "Wow!" - signálu tak vtiskl název, pod kterým je znám dodnes.

Astronomové zaregistrovali zvýšenou sluneční aktivitu. Potvrzuje ji především častý vznik slunečních skvrn. Jde o běžný jev aktivity Slunce i jiných hvězd, vědci však v posledních dnech zaznamenali, že ohromných slunečních skvrn přibývá. Některé z nich jsou již tak velké, že by se do nich vešla Země.

Tým astronomů pozoroval pomocí dalekohledu VLT Evropské jižní observatoře nový typ relativně slabé hvězdné exploze, pro který použili označení mikronova. Ke zjasnění tohoto typu dochází na povrchu některých bílých trpaslíků.

Kometa C/2014 UN271 byla poprvé pozorována ve vzdálenosti 4,8 miliard kilometrů od Slunce. Hubbleův teleskop vyfotil snímky komety, podle kterých astronomové udělali počítačový model. Odhadovaný průměr komety byl vypočítán na 130 kilometrů. Astronomové předpokládají, že kometa pochází z Oortova oblaku.

Na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu z tohoto týdne je galaxie M91, spirální galaxie v souhvězdí Coma Berenices.

V těchto dnech a především ve druhé polovině příštího týdne mohou lidé spatřit na nebi meteorický roj Lyridy, úkaz vyvrcholí v pátek 22. dubna. Podmínky pro pozorování budou letos v době maxima „relativně dobré“, jak uvedl astrofotograf a popularizátor astronomie Petr Horálek. Po 20. dubnu nastane také období nejlepší letošní viditelnosti planety Merkur.

Čeští astronomové získali pro svá pozorování dalekohled umístěný v observatoři na hoře La Silla v jihoamerickém Chile. Pozoruhodné je, že hradecká firma, která jej modernizovala a instalovala do něj nový řídicí systém, k tomu využila technologie a komponenty, které jinak používá v pivovarech, cukrovarech, mlékárnách či lihovarech. Jsou totiž bytelné, vydrží náročné podmínky a náhradní součástky se dají vcelku snadno pořídit.

Z našeho pohledu je vesmír černý a prázdný, zdobený jen zářícími hvězdami. Ve skutečnosti ale jeho prostor vyplňují mraky prachu a plynů, které sice nevidíme pouhým okem, ale astronomové je zaznamenávají všude, kam namíří teleskopy. Výjimkou je oblast mezi mračny Persea a Býka, široká 500 světelných let, kde není vůbec nic. To, co původně vypadalo jako velká záhada, nakonec rozřešilo záhadu jinou, nad kterou vědci dumali dlouhá léta.

Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity je autorem víc jak tří desítek fotografií noční oblohy, které americký úřad NASA publikoval jako prestižní Astronomický snímek dne. Fotografa, astronoma a také popularizátora vědy teď představíme v krátkém rozhovoru.

V následujících dnech bude na nebi k vidění meteorický roj Lyridy, který vyvrcholí 22. dubna. Podmínky pro pozorování budou letos v době maxima „relativně dobré“, uvedl astronom Petr Horálek. Lyridy jsou aktivní mezi 16. až 25. dubnem. Po 20. dubnu nastane také období nejlepší letošní viditelnosti planety Merkur.

Tým britských a amerických astronomů objevil a studoval účinky události, o které věří, že šlo o srážku dvou nebeských těles v tzv. protoplanetárním disku mladé hvězdy. Pravděpodobná kolize zanechala masivní mrak trosek a prachu. Došlo k tomu ve hvězdném systému HD 166191 (souhvězdí Střelce) ve vzdálenosti 329 světelných let od Země, informoval server The Science Times.

V následujících dnech lidé spatří na nebi meteorický roj Lyridy. Roj vyvrcholí 22. dubna. Podmínky pro pozorování budou letos v době maxima "relativně dobré",…

Nová měření potvrzují ohromující rozměry komety, která se k nám blíží z periferie sluneční soustavy. Je padesátkrát větší než většina známých „vlasatic“.

Mezinárodní tým astronomů využíval uplynulých 17 let řadu pozemních teleskopů včetně dalekohledu VLT Evropské jižní observatoře ke sledování teploty atmosféry planety Neptun. Podařilo se tak odhalit překvapivý pokles globální teploty následovaný dramatickým oteplením jižního pólu v posledních letech.

Mezinárodní tým astronomů sledoval posledních 17 let teplotu atmosféry planety Neptun. Podařilo se jim odhalit překvapivý pokles globální teploty následovaný dramatickým oteplením jižního pólu v posledních letech.