Astronom

Pozorování teleskopem ESO/VLT na chilské observatoři Paranal odhalila známky zrodu planetárního systému, oznámila organizace Evropská jižní observatoř (ESO), jejímž členem je i ČR. Kolem mladé hvězdy AB Aurigae je totiž hustý disk plynu a prachu s nápadnou spirálovitou strukturou, ve kterém astronomové našli jistou poruchu popsanou jako „twist”. A ta může prozrazovat polohu vznikající planety.

Ačkoli asteroidy i komety vnímáme jako "zavedená" vesmírná tělesa zjevných charakteristik - komety jako kusy ledu, který se při přiblížení komety ke Slunci rozpouští, a vytváří tak její typický mlhavý ocas, asteroidy jako suché skalnaté úlomky - občas se najde něco, co tyto definice zpochybní. Asteroid, jaký nikdo nikdy dříve neviděl.

Jupiter není klidné místo. Obří planeta je obklopena širokými pruhy vroucích mraků, které obepínají celou planetu a sahají do hloubek mnohonásobně větších, než je atmosférická vzdálenost mezi Zemí a vesmírem.

Astronomové z Evropské jižní observatoře (ESO) a dalších institucí objevili černou díru, která leží jen tisíc světelných let od nás, což se ve vesmírném měřítku dá považovat za blízké sousedství. Dosud nejbližší nalezená černá díra je součástí systému tří těles, jehož hvězdy jsou na obloze jižní polokoule viditelné pouhým okem. Členové týmu našli důkazy přítomnosti

Vědic objevili na jižní obloze černou díru dosud nejbližší Zemi. Je vzdálená "jen" zhruba 1000 světelných let a doprovázejí ji dvě hvězdy.

Evropští astronomové objevili na jižní obloze černou díru dosud nejbližší Zemi. Je vzdálená "jen" zhruba 1000 světelných let a doprovázejí ji dvě hvězdy. Ty jsou z jižní polokoule Země viditelné i pouhým okem, uvedli objevitelé v čele s Thomasem Riviniusem z Evropské jižní observatoře (ESO) v odborném časopise Astronomy & Astrophysics. Podle českého spoluautora studie Petra Hadravy, kterého cituje agentura DPA, bylo pro vědce překvapením, že objevili hvězdnou soustavu obsahující černou díru, a přitom takto viditelnou.

Planety, které přežijí výbuch své hvězdy, by mohly ukrývat minulý či přítomný život. K pozorování použijí astronomové observatoře nové generace. Proběhlý výzkum navíc nabízí astronomomům jakýsi návod k tomu, co hledají.

Letos 20. a 23. dubna zachytil Hubbleův vesmírný dalekohled snímky 25 fragmentů komety, které v hloučku cestují do vnitřní sluneční soustavy. Jde o kometu C/2019 Y4 (ATLAS).

Využívání červeného světla při astronomických pozorováních má původ ve fyziologii lidského oka. Již v hodinách biologie se děti učí, že zrakový orgán zahrnuje dva typy světlocitlivých buněk, tzv. tyčinky a čípky.

Uplynulou noc nastaly v Česku nejlepší podmínky pro pozorování meteorického roje Lyridy, kdy - laicky řečeno - padají hvězdy. Letos mají podle astronomů lidé šanci vidět pouhým okem meteorů hodně, protože Měsíc je těsně před novem a čekají se jasné noci. Země kříží během své oběžné dráhy kolem Slunce tento roj každoročně ve druhé polovině dubna, maximum připadá na 22. dubna.

Kometa 2I / Borisov je vůbec první objevenou mezihvězdnou kometou, která, jak vědci zjistili, se však od ostatních komet výrazně liší. Díky podrobné analýze experti dospěli k názoru, že kometa, která se vloni objevila ve Sluneční soustavě, má na rozdíl od ostatních komet mnohem více oxidu uhelnatého.

Mnoho lidí si v poslední době povšimlo nezvyklého jevu na noční obloze. Světelné řetízky v řadách vedle sebe komplikují pozorování vesmíru. Řadu dotazů na jejich původ dostal v posledních týdnech Astronomický ústav Akademie věd ČR.

Vědci pozorovali dosud největší vesmírnou explozi v dějinách, kterou způsobil zánik hvězdy přibližně 100krát větší než naše Slunce. Tato jedinečná vesmírná událost může být podle expertů vůbec prvním případem, kdy bylo možné pozorovat dosud pouze teoretický druh supernovy.

Kosmický objekt Oumuamua ve tvaru doutníku se stal prvním mezihvězdným návštěvníkem spatřeným ze Země. Viděn byl v říjnu roku 2017 a od chvíle, kdy ho astronomové zpozorovali, řeší jeho původ a složení.

V noci ze soboty 28. na neděli 29. 3. se, jako obvykle na konci března, posune čas o hodinu dopředu na tzv. středoevropský letní čas (SELČ). Astronomové ale chtějí podle Pavla Suchana z České astronomické společnosti učinit tomuto střídání času přítrž. Cílem je debata, jaký čas trvale zavést – a zde chceme vyslat jasnou zprávu: naprosto zásadní je středoevropský čas (SEČ), napsal Novinkám. Tedy ten tzv. zimní. Proč?

Zakřivená spirální galaxie NGC 3887 se nachází v jižním souhvězdí Kráteru. Galaxii objevil v roce 1785 astronom William Herschel.

Pomocí dalekohledu ESO/VLT astronomové zkoumali nezvykle výrazné slábnutí jinak jasné hvězdy Betelgeuse, rudého veleobra ležícího na obloze v souhvězdí Orion.

Amatérští astronomové zaznamenali nevídanou polární záři, neobvyklou světelnou show vyvolanou slunečním větrem a gravitačními vlnami nad Skandinávií. Z fotografií sestavili pozoruhodné časosběrné video (uvnitř).

Mikuláš Koperník je jedním z astronomů, jejichž jméno resonuje historií stejně hlasitě, jako jména Galileo Galilei či Johannes Kepler. V průběhu existence lidstva se podařilo učinit nespočet objevů a teorií, kterými se lidé dříve řídili nebo se jimi řídíme dodnes. Některé byly správné a přetrvaly, jiné potřebovaly poopravit a některé byly dokonce celé změněny. Věřilo se, že je země placatá nebo že je středem vesmíru – zde ale učinil zásadní objev právě Mikuláš Koperník, který přinesl teorii heliocentrismu. Dnes si připomínáme narození této renesanční osobnosti.

Chemický prvek fosfor je součástí naší DNA i buněčných membrán a je tedy významnou složkou života, jak ho známe. Jakým způsobem se ale dostal na ranou Zemi, je tak trochu záhada.

Prakticky všechny klíčové teleskopy míří na Malého psa. Přiletěly odtamtud gravitační vlny, jaké nikdo nečekal. Potměšilý veleobr Betelgeuze není daleko. Ale prý za to určitě nemůže. A astronomové dělají poetické narážky na Blade Runnera, když je ve hře rameno Orionu.

Dochované astronomické záznamy z patnáctého století uváděly, že v jihokorejském Soulu byl na noční obloze zpozorován vznik nové hvězdy.Po dlouhém bádání však vědci po několika staletích přišli na to, že událost, kterou dávní lidé na obloze viděli, nebyla tím, za co ji celou dobu považovali..

Astronomům se podařil jedinečný objev, když v sousedním hvězdném systému objevili planetu, která se nápadně podobá Zemi. Svět v sousedství je skalnatou planetou, která obíhá malého červeného trpaslíka, tedy hvězdu na sklonku života. Vědci chtějí planetu využít ke zkoumání a získávání znalostí o skalnatých exoplanetách.

Astronomové pozorovali rezervoáry chladného plynu obklopující jedny z nejmladších galaxií ve vesmíru – galaxií, které v současnosti vidíme tak, jak vypadaly před 12,5 miliardami let. Tato plynná hala jsou bohatou zásobárnou materiálu pro superhmotné černé díry.

Vědci díky fotografiím ze sondy OSIRIS-Rex zjistili, že vzdálený asteroid Benu není mrtvým tělesem.Na snímcích, které sonda sonda poslala na Zemi, si experti všimli nápadných bílých teček, které jsou ve skutečnosti úlomky hornin.

Každý hvězdný systém ve vesmíru má své typické rysy, stejně jako je tomu v naší Sluneční soustavě, pro kterou je typický takzvaný Kuiperův pás na jejím samém okraji.

Mezihvězdnou kometu Borisov čeká blízký průlet kolem Země. Bude se jednat o nejbližší průlet tělesa pocházejícího z oblasti mimo naši sluneční soustavu.

Ve všech oblastech podnikání, platí jedno nepsané pravidlo – pokud pro dané odvětví neexistuje zákon nebo regulace, můžu si v něm dělat co chci. To platí především o využívání zdrojů, které mohou mít mnoho forem a často nikoho nenapadne, že je na nich závislý také někdo jiný.

Uprostřed naší spirální galaxie Mléčné dráhy je v oblaku mezihvězdného prachu ukrytý její střed. Mayové ho nazývali Srdce nebe, starověcí védští hvězdopravci Kořen života. V minulém století astronomové zjistili, že je to vlastně „superhmotná černá díra“. O čem je řeč? O Galaktickém centru.

Následující týdny budou stěžejní pro zkoumání původu a složení komety 2I/Borisov, která se blíží ke Slunci.

Středověký vesmír byl velmi malý. Sféra stálic byla téměř na dosah. Země byla středem světa, který končil planetou Saturnem. Pak už jen nebeská klenba. Tam už neplatila astronomie, ale filozofie, sešněrovaná náboženskými dogmaty. Geocentrismus byl dosud pevně v sedle a ani Tycho Brahe si na něm netroufal prozatím něco změnit. Koperník, a jeho dílo O obězích, bylo nebezpečným samizdatem. Země jako jedna z planet? Ztráta výsadního postavení a významu v celém procesu stvoření? To nelze připustit.

Před deseti lety astronomové zachytili signály z vesmíru, které naznačovaly, že se stalo něco neuvěřitelného. Ve hvězdném systému vzdáleném asi 300 světelných let od Země došlo ke srážce dvou planet. Nyní se vědcům podařilo změřit, jaké dopady tato srážka měla.

Trpělivost, čas a především dobré oči – to byla jediná výbava prvních astronomů. Přesto učinili objevy, jež mnohdy předstihly svou dobu.

Vesmírné těleso TOI-503b je podle ústavu prvním hnědým trpaslíkem potvrzeným ondřejovskou hvězdárnou.

Mimořádně detailní záběr zachycující dvojici kompaktních prachoplynných disků, v jejichž nitrech se vyvíjejí mladé hvězdy, pořídili astronomové využívající radioteleskop ALMA. Systém obklopuje spletitá síť filamentů hmoty, kterou hvězdy nasávají a využívají k dalšímu růstu.

Prstence druhé největší planety sluneční soustavy přitahují astronomy od první chvíle, co je objevili. Není proto divu, že vědci i letos využili přiblížení Saturnu na minimální možnou vzdálenost od Země a planetu zdokumentovali.

Jan Amos Komenský byl jeden z nejvýznačnějších českých humanistů – teolog, školský reformátor i filozof. Zatímco o jeho pedagogické činnosti je mezi veřejností známo poměrně hodně, o Komenského celoživotním zájmu o astronomii se toho moc neví

Neutronová hvězda je tvořená hlavně neutrony, které drží pohromadě silné gravitační působení. Jde o konečné stádium vývoje hvězdy; jde vlastně o zbytky po výbuchu některých typů supernovy.

Koncem prázdnin byla ukrajinským astronomem objevena dosud neznámá kometa, která vykazovala známky velice podivného chování. Experti proto provedli řadu výpočtů, které ukázaly, že tato zvláštní kometa nepochází z naší Sluneční soustavy.

Když Ital Giovanni Cassini obrátil poprvé svůj teleskop k planetě Saturn, jistě netušil, že nastane doba, kdy se k této planetě vypraví sonda, která ponese také jeho jméno. To však potrvá ještě více než tři a půl století. Věnuje se zatím nádherným prstencům této kolosální planety. Na Jupiteru objevil Velkou rudou skvrnu, hurikán, který trvá dodnes. Nespokojil se však s touto planetou a rozhodl se pohlédnout dále. Sluneční soustava se začala zvětšovat, astronomové si poprvé začali uvědomovat její skutečné rozměry.

Naše Sluneční soustava má pravděpodobně dalšího návštěvníka z cizího hvězdného systému. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) a Evropská kosmická agentura (ESA) ohlásily novou kometu mířící ke Slunci, která je zřejmě z jiné soustavy. Vesmírného objektu si povšiml amatérský astronom z Krymu Gennadij Borisov, který již objevil vícero komet. Kometa předběžně dostala jméno podle něj.