Betlém

/FOTO, VIDEO/ Známý malíř Vladimír Rocman, zahradník Václav Horák s rodinou, bývalý starosta Pavel Vašina s vnoučaty jako saxofonista, italský legionář Rudolf Rousek, majitel tiskárny Teodor Böhm s učni, restaurátor veteránů pan Hartman, tenista Ivan Rydlo či dlouholetý ředitel městského klubu Josef Král – to jsou jen některé z dvou stovek osobností, ztvárněných v novoměstském Měšťanském betlému Jarmily Haldové, který je k vidění v novoměstském muzeu. Nedávno k nim přibyla další figurka, a to Milana Hofmana, úspěšného karatisty a člena první ochranky prezidenta Václava Havla.

Pokud přemýšlíte, kam se vydáte na víkend, týden či jen tak na výlet, Dvůr Králové nad Labem se stane skvělým místem, které si užijí nejen děti, ale také dospělí.

Návštěvníci Frýdlantu na Liberecku mohou i v létě zažít vánoční atmosféru, tamní pohyblivý Simonův betlém je přístupný nejen ve vánočním období, ale také v turistické sezoně od května do září. O prázdninách o něj mají zájem hlavně rodiny s dětmi, dříve byly častými návštěvníky i dětské tábory, řekl ČTK vnuk tvůrce betléma Robert Simon, který dnes rodinou památku společně s manželkou otevírá návštěvníkům.

Tanec smrti na Kuksu: Nejde o zámek (za to by vás na pokladně pěkně zpucovali) – Kuks byl původně nemocnicí. Dodnes o její slávě svědčí nádherně zachovalé nástěnné malby v celém areálu nemocnice. Jsou známé jako Tanec smrti a představují rovnost lidí na konci života. Smrt si totiž přijde pro každého bez ohledu na bohatství či společenské postavení.

Ostaš, klenot České republiky, oplývá nejen přírodními krásami, ale také fascinujícími příběhy a tajemstvím. Skalní města, tajné mincovny, legendy a neprobádané útvary – to vše čeká na návštěvníky tohoto impozantního skalního útvaru.

V posledních měsících se v Izraeli a na území Palestiny dějí velké věci. Ať už jde o masové protivládní protesty, nebo nedávný útok na Džanín, podle deníku The Guardian největší za poslední dvě dekády. Nová epizoda Pulsu situaci vysvětluje – o té v Palestině mluví slovenská reportérka a spolupracovnice Voxpotu Sára Činčurová, dění v Izraeli zase dává do kontextu politoložka Irena Kalhousová.

Slovo „jesle“ většina dnešních mladších mužů vnímá jako historismus z Betléma a pastvy, nebo u nich figuruje v pasivní slovní zásobě jako výraz neurčitého významu, spojený s hlídáním či vzděláváním dětí. To ženy-matky mají představu jasnou.

V Izraeli jsou nejčastěji cílem turistů města Jeruzalém se Zdí nářků, Betlém jako rodiště Ježíše Krista nebo Mrtvé moře, tedy nejníže položené místo na zemském povrchu. Kdo může, zajede se podívat i do Tel Avivu na pobřeží Středozemního moře, což je největší izraelská metropolitní oblast a ekonomické a kulturní centrum země. Od 50. let minulého století je jeho součástí i přístav Jaffa, který rozhodně stojí za pozornost. Jméno prý dostal po jednom ze tří synů Noema – Jáfetovi.

Načerpat energii a vystavit své tělo slunci se rozhodla na pár dní Kamila Nývltová. Zpěvačka zabalila kufry a vydala se na týden do Egypta, kde především relaxovala. Hned po návratu ji totiž čeká nutná operace.

Herodes I. Ukrutný (Herodes Veliký) se vlastní smrti bál. Se životem druhých se ale nemazlil a nechal popravit stovky lidí. A to všechno jen pro klid na duši a místo na trůnu.

Poblíž přístavního keňského města Malindi exhumovala tamní policie 21 těl. Mezi nimi se nacházely celé rodiny včetně dětí. Zemřelí měli být členy náboženského kultu s názvem Mezinárodní církev dobrých zpráv vedeného kazatelem Paulem Mackenzie Nthengem. Ten je momentálně ve vazbě a čeká na soud za nabádání k vyhladovění. Informoval o tom britský web Sky News.

Pravoslavní křesťané slaví Velikonoce. V Jeruzalémě jsou většinou mnohem živější než ty katolické. Do Svaté země přijíždějí poutníci z Egypta, Rumunska nebo Řecka. A také většina místních, palestinských křesťanů se hlásí k pravoslavným církvím. Poutníci navštěvují i Betlém, který je pod kontrolou Palestinské samosprávy. Město ale trpí blízkostí mnohem většího Jeruzaléma, který kontroluje naopak Izrael.

Holčičky si půjčují maminčiny lodičky a hrají si na princezny. Kluci točí volantem v tátově autě a jsou závodníci. To jsou naprosto běžné dětské hry, které sice zanechávají vzpomínky, které jsou k nezaplacení, ale fakticky žádnou nominální hodnotu nemají. To chlapeček z Essexu může vyprávět jiný příběh. O tom, jak si jednoho dne půjčil tatínkův detektor kovu a našel opravdový poklad.

Císař Augustus obyvatelstvu provincií sice zvýšil daně, ale zároveň to znamenalo úlevu ve srovnání s předchozím obdobím. Daně nejsou zlo. Potíž nastane, když se císař začne montovat do věcí, které mu nenáležejí.

Postava Ježíše Krista je opředená řadou mýtů, které se během let dostaly do našeho podvědomí natolik, že je dnes považujeme za holý fakt. A přitom jsou tyto informace často smyšlené či špatně pochopené.

Božské znamení, tak vnímají křesťané Betlémskou hvězdu. Tento biblický pojem, zapsaný v Matoušově evangeliu, je zahalen mnoha otazníky, na které se snaží najít odpovědi mnoho odborníků po celém světě. Co když ale způsobilo něco jiného tuto zářivou hvězdu nad Betlémem? Jednalo se o kometu, výbuch sopky nebo dokonce o UFO? Co se mohlo tehdy odehrát?

Mateřská škola Pastelka se nachází v panelákové zástavbě v pražských Řepích, kde funguje od školního roku 1993/1994. Škola je rodinného typu a učitelky se snaží, aby děti trávily hodně času venku v přírodě na čerstvém vzduchu. Naše redakce měla možnost zúčastnil se programu, kdy se děti mohly projet na ponících. Jejich nadšení z zážitku bylo obrovské.

Svět přichází na chuť salepu. Základem tradičního orientálního nápoje, který v zimě dokáže skvěle zahřát, jsou kořeny divokých orchidejí.

Dnes je svátek sv. Matěje. Víte, kdo byl sv. Matěj a jaké jsou nejčastější svatomatějské tradice a zvyky i lidové pranostiky, které předpovídají vývoj počasí? Pro naše předky svátek svatého Matěje znamenal přelom, kdy se loučili se zimou a vítali předjaří, které se dříve nazývalo pozimek. V posledních únorových dnech totiž přichází tzv. matějské oteplení, které nás provází i první březnové dny.

Právě dnes, v den masopustního úterý, patří hlinecké ulice maskám.

Kam vyrazit a kde se pobavit? To je, oč tu běží. Nechte se inspirovat našimi tipy na akce a dobrodružství, které můžete zažít po celém Česku. Navštivte unikátní medúzárium, nakoukněte do čajového ráje a vyrazte na masopustní rej.

V dětství získáme mnoho informací, kterým věříme a nemáme potřebu ověřovat jejich pravdivost. Tyto naše představy jsou často podporovány prostřednictvím produktů popkultury, takže nemáme důvod začít o nich pochybovat. V době tak plné zavádějících informací, konspiračních teorií i otevřených lží stojí za to si hluboko zakořeněné mýty připomenout. A uvést je na pravou míru. Zde jsou

Rok co rok, resp. zimu co zimu se na území Národního parku České Švýcarsko odehrává neskutečné přírodní divadlo. Pokud vás láká pobyt v zimní krajině a prodírání se sněhovými závějemi, pak jsme vám kápli do noty. Vydejte se k Brtnickým ledopádům!

Název masopust odkazuje na postní tradici, jeho nejzajímavější části jsou však průvody masek, bujaré oslavy plné barev, hudby, tance a vůní, nedílně spojené s velkým hodováním. Voní především zabíjačkovými specialitami, jako jsou klobásky, jitrnice či jelita, ale najde se i místo pro poctivé sladké koblížky. Dáte si?

Na světe je mnoho skrytých pokladů, které čekají na své nalezení. Jeden z nich se povedl objevit tříletému chlapci. Ten si půjčil tatínkův detektor kovů. Našel drobnost astronomické hodnoty.

Kdo by neznal Hromnice, které budeme slavit 2. února. Kromě toho, že se jedná o křesťanský svátek Uvedení Páně do chrámu, jde, z lidového hlediska, o oslavu přicházejícího jara. Jaký ale mají Hromnice ještě význam? Před čím nás chrání a jaké se k nim vážou pranostiky?

Je vám vždycky po novém roce líto, že je po předvánočním shonu nějak klid? Naštěstí hned po Třech králích nastává čas masopustu, který letos oficiálně potrvá až do 22. února. Na veselení se tak bude času až až. I v letošním roce bude masopustních akcí celá řada. Tak si najděte tu, která vás nejvíc láká.

Když se řekne řád maltézských rytířů, mnoho lidí si představí jakýsi starodávný řád podobný templářům nebo svobodným zednářům tak, jak jej známe z novodobých konspiračních teorií. Je to ale úplně jinak.

„Intenzivně o tom diskutujeme a snažíme se argumentovat, případně zavést úpravy,“ okomentoval tzv. blackface pro Refresher tiskový mluvčí Charity ČR Jan Oulík. Jak ale uvedl o den později pro Seznam Zprávy, změny nakonec nebudou.

Betlémská cesta opět po roce láká davy lidí do Třeště. Zájemci mohou navštívit několik domácností, kostel svaté Kateřiny, zámecký hotel, muzeum i expozici v Schumpeterově domě. Možnost mají do 2. února.

Francouzi si od sladkého pečiva neodpočinou ani po Vánocích. Sotva z tamních stolů zmizí vánoční polena, tedy rolády, které připomínají kus dřeva, tak už se na nich objevují další laskominy. V těchto dnech si Francouzi pochutnávají na tříkrálovém koláči, který připomíná příchod Kašpara, Melichara a Baltazara za Ježíškem do Betléma. Zatímco si francouzští zákazníci užívají, pekaři mají napilno, třeba i v pekárně na okraji Paříže.

Sedmiletí velbloudí sourozenci už na podobných akcích účinkovali, do Příbrami ale zavítali poprvé.

Dnešním svátkem Tří králů končí vánoční období. Králové Kašpar, Melichar a Baltazara se přišli do Betléma poklonit právě narozenému Ježíši Kristovi a přinesli mu zlato, kadidlo a myrhu. Stejně jako v řadě jiných českých měst se i v Praze dnes konal tříkrálový průvod, který po půl čtvrté vyšel z Malostranského náměstí přes Karlův most a vydal se až na Staroměstské náměstí.

Poprvé jsem kanafeh ochutnala v palestinském Betlémě. Když mi ho servírovali, nevěřila jsem vlastním uším. Vážně je to sladké? Vážně je to sýr?

Tři králové jsou vlastně nepřesně označení mudrci z Východu, kteří prý navštívili Ježíše krátce po jeho narození v Betlémě a přinesli mu dary, zlaty, kadidlo a…

Den Tří králů, také známý jako Zjevení Páně, je křesťanský svátek, který připomíná biblický příběh mudrců z Východu. Ti následovali betlémskou hvězdu, aby přinesli dary do Betléma novorozenému Ježíši. Děje se tak pravidelně 6. ledna, dvanáctý den po Štědrém dnu.

Někdo ví, že se 6. ledna obchází domy a píší se iniciály na dveře, někdo zná dokonce jejich jména a další podle tradice tento den odstrojuje vánoční stromeček.

Šestý leden je spojen také s koledováním a žehnáním domů, kdy se na dveře píše svěcenou křídou nápis K+M+B.

Kašpara, Melichara a Baltazara – údajné Tři krále, kteří se přišli do Betléma poklonit novorozenému Ježíšovi – obestírá víc záhad, než si myslíme.

Tříkrálový průvod, který upozorňoval na charitativní sbírku Arcidiecézní charity Praha, vyšel dnes za velké pozornosti Pražanů a turistů z Malostranského náměstí v centru Prahy. Postavy oděné jako tři králové projely městem na velbloudech přes Karlův most na Staré Město. Průvod měl připomenout legendu o putování tří mudrců do Betléma za nově narozeným Ježíškem.

Kašpar, Melichar a Baltazar, neboli mudrci, kteří se přišli poklonit čerstvě narozenému Ježíši, slaví svátek 6. ledna. Jelikož se jedná o zásadní postavy křesťanské nauky, pojí se s nimi několik tradic, jenž lidé dodržují dodnes. Znáte je? A jaké pranostiky se pojí s příchodem Tří králů?

Svátkem Tří králů vrcholí dvanáctidenní vánoční období. Původně se 6. ledna slavil podle evangelia svátek Zjevení Páně (tzv. Epifanie), svátek Tří králů se k němu přičlenil až ve středověku. Býval plný tradic, zvyků a věštění budoucnosti, tak si aspoň některé pojďme připomenout.

Říká se mu také francouzský tříkrálový koláč, protože na svátek Tří králů se peče hlavně tam. Tento svátek slavíme 6. ledna a připomíná příchod tří králů do Betléma.

Od katedrály na Petrově v Brně dnes vyšel Tříkrálový průvod, jehož součástí byli i dva velbloudi a několik desítek koledníků včetně tří králů. Městem prošel znovu po třech letech, mezitím se kvůli covidu nekonal. Průvod je součástí celorepublikové Tříkrálové sbírky, kterou na jižní Moravě a v části Vysočiny organizuje Diecézní charita Brno, řekla ČTK její mluvčí Zuzana Horáková.

Za nejstarší legální writery, tedy sprejery specializující se na tvorbu písma ve veřejném prostoru, se dají považovat tři králové. Jejich K + M + B se tradičně objeví 6. ledna na tisících místech po celé České republice.

Mezi první akce nového roku patří svátek Tří králů, který v Příbrami máme spojen s průvodem, v jehož čele Kašpar, Melichar a Baltazar jedou…

Tříkrálový průvod se v Příbrami koná již od roku 2000. Výtěžek Tříkrálové sbírky Farní charity Příbram je rok od roku vyšší.

Ne, opravdu nesním o Vánocích bílých. Jeden z největších zážitků letošního roku ze Štědrého dne mne přesvědčil, že Vánoce mohou být zářivé úplně jinak.

Narodil se Kristus Pán, veselme se. Tradiční hru o Jezulátku a putování tří králů do Betléma předvedli v pátek odpoledne na Husově náměstí divákům herci z římskokatolické farnosti v Ledči nad Sázavou na Havlíčkobrodsku.

Až do svátku Tří králů bude denně přístupný unikátní betlém lidového řezbáře Josefa Nedomlela v kostele svatého Tomáše Becketa z Canterbury v Mohelnici na Šumpersku. Naposledy do něj přibyly tři postavičky mohelnických skautů, kteří k betlému pravidelně přinášejí Betlémské světlo.

Pohleďte na unikát - pohyblivý keramický betlém usazený do dřeva. Vytvořil ho výtvarník František Juračka z Pardubického kraje. Domy, paláce, věže, schodiště a všude kolem přes dvě stovky postaviček, které vzhlížejí ke kometě nebo k Ježíškovi, šedesát z nich se otáčí, či putuje krajinou. Za příspěvek děkujeme Jaromíru Pýchovi.

Svátek Mláďátek nebo také Neviňátek (28. prosince) je vánoční svátek, na který jsme dnes už skoro úplně zapomněli. Připomíná vyvraždění nevinných dětí krutým králem Herodesem v Betlémě po narození Ježíše Krista, které zmiňuje ve svém evangeliu svatý Matouš. Mláďátka, jak se lidově svátku říkalo, byl provázený pověrami, které se většinou týkaly dětí.

Jde o jeden z trochu pozapomenutých povánočních svátků, přestože zmínka o něm provází téměř každé vyprávění o Ježíškově narození. Na 28. prosinec připadá tzv. Svátek mláďátek či neviňátek, který je připomínkou Herodem nařízené masové vraždy novorozených chlapců v Betlémě. Má tento mýtus reálné kořeny?

/VIDEO/  Stovky spokojených diváků sledovaly v úterý 27. prosince večer tradiční živý betlém pořádaný farníky z třebíčské baziliky svatého Prokopa. Úvodní scénka jako vždy patřila dětem, které sehrály známý betlémský příběh o příchodu Marie a Josefa do Betléma.

Před baziliku svatého Prokopa v Třebíči se dnes po dvouleté pauze související s pandemií covidu-19 vrátil živý betlém. Scénu o narození Krista ztvárnilo na 50 účinkujících. Živý betlém předvedli třebíčští farníci poprvé v roce 2015, řekl farář baziliky Pavel Opatřil. Před pandemií si betlém, ve kterém nechybějí ani živá zvířata, přicházely prohlédnout stovky lidí. Zaplněné nádvoří před bazilikou a zčásti i sousední zámecký park byl i dnes.

Astronomové už staletí hledají vysvětlení hvězdy zářící nad Betlémem v době Ježíšova narození.