Blízký východ

Osm muslimských zemí vydalo společné prohlášení, v němž připsaly Izraeli přímou odpovědnost za blokování mírového procesu v Gaze. Odmítnutí patnáctibodového plánu ze strany vlády Benjamina Netanjahua vyvolalo ostrou diplomatickou reakci a znovu otevřelo otázku, zda má Trumpův mírový projekt vůbec šanci uspět. Článek Osm muslimských zemí se postavilo proti Izraeli. Netanjahua viní z blokování míru se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Tel Aviv - Dnešní schůzka mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a vyjednavačem a zetěm amerického prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem skončila dohodou, která prozatím umožní Izraeli pokračovat v cílených úderech v Pásmu Gazy. Izraelskému deníku Haarec to řekl informovaný zdroj. Podle zdroje agentury AFP Netanjahu požádal USA, aby na odzbrojení teroristického hnutí Hamás v Pásmu Gazy dohlédl americký generál. Podle agentury Reuters tak Kushnerova dvoudenní jednání se zástupci Izraele a představiteli Hamásu patrně nepřinesla průlom v patové situaci.

Americký prezident Donald Trump pohrozil bombardováním Ománu, pokud se tato země postaví do cesty Spojeným státům, zatímco s Íránem vyjednává o pravidlech plavby Hormuzským průlivem. Stanice Fox News dnes uvedla, že to republikánský prezident řekl jejímu reportérovi Treyi Yingstovi. Šéf Bílého domu podle stanice rovněž řekl, že Washington má přímý neoficiální komunikační kanál s představiteli íránských revolučních gard.

Velkoformátové snímky z blízkovýchodního Kurdistánu, které pořídil francouzský fotograf pocházející z Laosu Lâm Duc Hiên, mohou vidět až do konce září návštěvníci kutnohorského chrámu sv. Barbory. Fotografie zachycují jak všední život, tak slavnostní a sváteční chvíle Kurdů, nejpočetnějšího národa na světě, který nemá vlastní stát.

Íránsko-americké memorandum o porozumění stanovilo v červnu 60denní lhůtu pro dohodu o ukončení války, kterou začaly USA a Izrael 28. února útokem na Írán. Lhůta v pondělí vypršela a postoje válčících…

Podpis obranné smlouvy mezi Tureckem, Saúdskou Arábií a Pákistánem byl označován jako vznik jakési islámské obdoby NATO, protože v případě napadení jedné země jí ostatní přijdou na pomoc. K NATO má dohoda daleko, ale dokumentuje oslabování pozic USA.

Krajně pravicový izraelský ministr Itamar Ben-Gvir znovu vyvolal pobouření výroky o Gaze. Podle webu Euronews v nahraném rozhovoru prohlásil, že by Izrael měl v Pásmu Gazy každou noc zabíjet „30 až 40“ lidí, a zároveň prosazoval masovou emigraci Palestinců a nové izraelské osidlování území.

Jemenští Húsíové jsou po libanonském Hizballáhu další Íránem podporovanou ozbrojenou skupinou, která letos začala využívat v bojích FPV drony řízené po optickém vlákně. Jeden takový byl zachycen v governorátu Marib 11. srpna.

Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln překonala moderní rekord, když na moři bez zakotvení v přístavu strávila již přes 200 dní. Dlouhé nasazení na Blízkém východě a odložený návrat domů však vyvolávají vážné obavy rodin i zákonodárců o duševní zdraví posádky.

Bezpilotní systémy během několika posledních let zásadně změnily charakter moderního bojiště. Už dávno nejde pouze o jednotlivé létající prostředky určené k průzkumu nebo úderům. Drony se stávají součástí rozsáhlého digitálního prostředí, propojují senzory, komunikační sítě, prvky elektronického boje i stále pokročilejší automatizaci a umělou inteligenci.

Na fotografiích staveb z poloviny minulého století se objevuje prvek, který na dlouhá léta téměř zmizel. Dnes se vrací k terasám a zahradám a zaujme hlavně jednoduchým vzhledem. U menší stěny se navíc nemusíte hned obracet na stavební firmu.

Zeť a vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se dnes v Egyptě setkal s členy vedení teroristického hnutí Hamás. S odkazem na své zdroje o tom informovala agentura AFP.

Americké akcie dáe těží ze silných firemních výsledků a indexy se drží blízko rekordních úrovní. I příští týden by mohl nabídnout spíš klidnější obchodování, pozornost trhu se zaměří na zápis z posledního zasedání Fedu, makrodata nebo výsledkovou sezónu a dění na Blízkém východě.

Teherán - Íránská armáda nabízí odměnu odpovídající 30.000 dolarů (skoro 628.000 Kč) za zabití nebo zajetí amerických vojáků. Uvedla to dnes agentura AFP. Částka se zdvojnásobí, pokud se toto podaří ženě.

Válka mezi USA a Íránem, která se nyní soustředí hlavně na Hormuzský průliv, trvá. Obě strany přitom prohlašují, že vyhrávají. Prezident Donald Trump řekl, že chce Hormuzský průliv prohlásit za území USA. „Myslím, že je to fantasmagorické a bylo by to úplné zvrácení dosavadní americké politiky. Vždyť Američané doposud stavěli na tom, že Hormuzský průliv nesmí patřit nikomu,“ hodnotí mezinárodněpolitický analytik Milan Slezák.

Posádka americké letadlové lodi USS Abraham Lincoln je na misi už téměř devět měsíců a podle svědectví námořníků se začíná projevovat extrémně dlouhé nasazení.

Prezident, který do úřadu nastupoval se slibem levných energií, nyní voličům arogantně vzkazuje, aby bez reptání platili. Zpackaná válka v Íránu se neúprosně prodražuje a Bílý dům místo reálných řešení nabízí jen absurdní geopolitické sliby a předvolební divadlo za peníze daňových poplatníků.

Poslední týdny přinesly novou vlnu eskalace napjaté situace na Blízkém východě, která s přestávkami trvá už od konce února. Protože je v ohrožení Hormuzský průliv a s ním i dodávky plynu z Kataru do EU, nabízí se zásadní otázka: Bude na zimní topnou sezónu dostatek plynu? A za jakou cenu?

Poslední týdny přinesly novou vlnu eskalace na Blízkém východě, která s určitými přestávkami probíhá již od letošního února. Vzhledem k tomu, že obětí je Hormuzský průliv a tok plynu ze zemí, jako je Katar, do EU, začíná být na stole otázka, kolik bude plynu na zimní topnou sezónu a za jaké ceny.

ZdrojCNBCDatum zveřejnění článku: 14. 8. 2026Tento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Klíčové body Uber a Pony.ai plánují v Evropě nasadit flotilu 2 000 autonomních taxíků. Po březnovém […]

Americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu, že prohlásí Hormuzský průliv za území USA. Teherán vzkázal, že průliv zůstane pod íránskou kontrolou.

Spojené státy chtějí vědět, zda jsou členské státy NATO loajální politice prezidenta Donalda Trumpa před tím, než učiní rozhodnutí o snížení počtu amerických vojáků v Evropě. Washington spojencům nedávno zaslal dotazník o podpoře šéfa Bílého domu. Ptá se jich, zda veřejně podporují americkou zahraniční politiku, ale i na to, jak omezily využívání svých vojenských základen armádou USA. V pátek to napsala agentura Bloomberg, která má dokument k dispozici.

Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln je už devátý měsíc na moři a její posádka za tu dobu strávila 200 dní bez jediné návštěvy přístavu. Extrémně dlouhé nasazení kvůli válce s Íránem a...

Americké centrální velitelství (CENTCOM), pod jehož působnost spadá i Blízký východ, se tvrdě ohradilo vůči zprávám, že se několik námořníků na palubě letadlové lodi USS Abraham Lincoln pokusilo skočit přes palubu. O špatných hygienických podmínkách a depresích posádky psalo v minulých dnech několik specializovaných serverů. Podle vyjádření velitelství se jednalo o jeden případ člena posádky, který spadl přes palubu a byl rychle zachráněn. Nikdo na palubě nezemřel. Server NPR zároveň uvedl, že…

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že Spojené státy už mají úplnou kontrolu nad strategickým Hormuzským průlivem. Írán ale odmítá vodní cestu otevřít bez splnění svých podmínek. Realita je podle analytiků složitější – lodní doprava se propadla na zlomek běžného provozu a ani jedna strana nedokáže průliv pro obchodní aktivity bezpečně otevřít.

Druhá řada seriálu Extraktoři sleduje záchranu unesených Čechů na Blízkém východě. Náročná operace odkrývá praktiky tajných služeb i velkou politiku.

Ukrajina čelí stále silnějším ruským vzdušným útokům, při nichž Moskva používá stále častěji balistických raket, vylepšených střel s plochou dráhou letu a proudových dronů. Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký a expert na mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza v podcastu Zbytečná válka upozornili, jaké je to pro Ukrajinu riziko.

Odkud jsou migranti, kteří dorazili do španělské Ceuty? Zdaleka nejde pouze o Maročany, je mezi nimi řada lidí z dalších zemí Afriky i Blízkého východu. Mnoho z nich spojují dvě základní věci: strach o život v zemi svého původu a touha po lepší budoucnosti v Evropě.

Válka s Íránem ukázala slabé místo americké armády. Spojené státy spotřebovaly velkou část zásob nejmodernější munice. Jejich doplnění potrvá roky a může to ovlivnit i války na Ukrajině a Blízkém východě.

Uber výrazně rozšiřuje své aktivity v oblasti autonomní dopravy. Společně s čínskou společností Pony.ai plánuje nasadit v Evropě 2 000 robotických taxíků a vstoupit do čtyř dalších evropských měst. Americká firma chce zároveň posílit svou pozici na Blízkém východě a stát se hlavní globální platformou pro komerční provoz autonomních vozidel.

Spojené státy ztratily ve válce proti Íránu téměř čtvrtinu svých dronů MQ-9 Reaper, uvedl s odkazem na své zdroje deník The Washington Post (WP). Část strojů sestřelily síly protivníka, část se zřítila poté, co ztratila spojení se svým pilotem. Každý dron stojí v závislosti na výbavě 30 až 50 milionů dolarů, což podle WP znamená celkovou ztrátu ve výši více než 1,3 miliardy dolarů (asi 27,3 miliardy korun).

Letadlovou loď USS Abraham Lincoln, která je nasazena přes 250 dní, nahradí na Blízkém východě loď USS George Washington. Jde o reakci na obavy ohledně životních podmínek vojáků, které ale americký ministr obrany Hegseth vyvrací.

Írán mluví jedním hlasem jen zdálky. Zblízka je slyšet spor o moc, válku i dohodu s USA. A právě tyto trhliny mohou rozhodnout o dalším vývoji.

Až tři 50 let staré íránské stíhací letouny Northrop F-5 pronikly americkou protivzdušnou obranou základny Camp Buehring v Kuvajtu a shodily na ní letecké pumy.

Jemenští povstalci Húsíové ve čtvrtek dvěma drony zaútočili na rafinérii Aramco v saúdskoarabsém Džizánu. Informovala o tom húsíjská tisková agentura Saba. Saúdská Arábie se k tomuto incidentu zatím podle agentury Reuters nevyjádřila.

Stále nekončící válka na Blízkém východě, kterou Američané na příkaz prezidenta Donalda Trumpa rozpoutali na konci února, si vyžádala daň na psychice námořníků. Někteří z nich dokonce uvažují o sebevraždě, jen aby se z lodi dostali.

Devět měsíců na moři na Blízkém východě se podepisuje na duševním zdraví námořníků americké letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Někteří vojáci se údajně pokusili skočit přes palubu, jiní o sebevraždě přemýšlejí. Rodiny bijí na poplach, námořnictvo al

Vojáci ze Spojených států se letos během vojenského cvičení Combined Resolve v Německu utkali s ukrajinskými operátory dronů a pro Američany to nedopadlo dobře, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Ukrajinské síly snadno odhalily a „zlikvidovaly“ americké vojáky i obrněná vozidla, uvedly zdroje obeznámené s průběhem akce. Toto cvičení spolu s americkými ztrátami v Íránu ukazuje zranitelnost USA vůči dronům, upozorňuje WSJ.

Zásobníky plynu v Evropě jsou v polovině léta naplněné jen zhruba z poloviny, zatímco ceny komodity se po červencovém růstu dostaly nad 63 eur za MWh. Klíčovým rizikem před zimou zůstává omezený tok LNG přes Hormuz a rostoucí konkurence o plyn s Asií.

Paliva v Česku za poslední týden citelně zlevnila. Cena nejprodávanějšího benzínu Natural 95 klesla v průměru o 71 haléřů na 41,47 koruny za litr a cena nafty o 60 haléřů na 44,06 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Ceny paliv jsou ale stále značně vyšší než loni ve stejnou dobu. Benzín meziročně zdražil o 7,41 koruny na litru, nafta o 11,01 koruny.

Několik příslušníků amerického námořnictva a námořní pěchoty se pokusilo skočit přes palubu letadlové lodi USS Abraham Lincoln během jejího prodlouženého nasazení v souvislosti s válkou s Íránem. Na lodi panují špatné životní podmínky a duševní zdraví posádky se zhoršuje, píší média a vojenské weby Navy Times či Stars and Stripes s odvoláním na rodiny příslušníků americké armády.

Nasazení americké letadlové lodi USS Abraham Lincoln na Blízkém východě se protahuje už na více než osm měsíců a mezi námořníky i jejich rodinami roste vyčerpání a obavy o psychické zdraví. Několik členů posádky se podle svědectví pokusilo skočit přes palubu. Rodiny kritizují obtížnou komunikaci s blízkými a nejistotu, kdy se loď vrátí domů.

Léto 2026 je opravdu horké. A to nejenom teplotně, ale především na akciových trzích. Máme tu popravdě nečekaně nové historické rekordy, a to jak na průmyslovém indexu Dow Jones, tak na širším S&P 500.

Donald Trump už ví, že silové řešení Epic Fury neexistuje. Podle čtení mezi řádky tajemníka Rezaee by Teherán mohl vyměnit svůj obohacený uran za kontrolu Hormuzského průlivu.

Několik příslušníků amerického námořnictva a námořní pěchoty se pokusilo skočit přes palubu letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Dělo se tak během jejího prodlouženého nasazení v souvislosti s válkou s Íránem. Média a vojenské weby Navy Times či Stars and Stripes s odvoláním na rodiny příslušníků americké armády upozorňují na to, že na lodi panují špatné životní podmínky a duševní zdraví posádky se zhoršuje.

Kdo nám dodá ropu a plyn? Otázka, která blokuje důležité diskuze už od roku 2014. Po dlouhých letech se však Evropská unie evidentně rozhodla, že potřebujeme nové a fascinující energetické partnery.

Konflikt na Blízkém východě přinesl americkým ropným firmám miliardové zisky a prudký růst akcií. Zdražování paliv ale začíná být politickým problémem pro Donalda Trumpa, který nyní firmy kritizuje za příliš vysoké výdělky.

Barel ropy Brent stojí 90 dolarů a letos opakovaně zdražil i nad stovku, galon benzínu v USA stojí čtyři dolary a na Blízkém východě pokračuje jedna z největších logistických blokád v moderní historii. Vzhledem k tomu ale energetické trhy zůstávají relativně v klidu. Jak je to možné? Kdo tahá za záchrannou brzdu? A jak dlouho tenhle klid před bouří může trvat?

Celosvětová nabídka ropy letos klesne o 4,3 milionu barelů denně. Ve své pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu s ropou to ve středu předpověděla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Ještě v červencové zprávě předpokládala pokles o 3,7 milionu barelů denně. Obnovené boje na Blízkém východě, které pokračují od července, tak pravděpodobně ještě více prohloubí deficit na světovém trhu s ropou.

Paříž - Celosvětová nabídka ropy letos klesne o 4,3 milionu barelů denně. Ve své pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu s ropou to dnes předpověděla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Ještě v červencové zprávě předpokládala pokles o 3,7 milionu barelů denně. Obnovené boje na Blízkém východě, které pokračují od července, tak pravděpodobně ještě více prohloubí deficit na světovém trhu s ropou.

Írán v reakci na protivládní protesty a vypuknutí války spustil nebývalou vlnu represí a poprav. Teherán se tak snaží chudnoucí obyvatelstvo odradit od nepokojů, míní kritici. Podle expertky na Blízký východ Lenky Martínkové režim postupuje preventivně jako v případě hrozící infekce. Soudní procesy nahradily justiční vraždy a objevují se i svědectví o mučení obžalovaných. Hlavní roli hraje výpověď bezpečnostních složek.

Lodní dopravu v oblasti Blízkého východu zasáhly v úterý dva útoky. V Rudém moři zemřelo šest lidí, další plavidlo bylo zasaženo poblíž Pákistánu.

Jsem na učitelských prázdninách a mám čas. Nechci se něčím složitým zabývat a bohužel jsem narazila na reality show Výměna manželek. Něco podobného si pamatuji z Kanady, ale na Blízkém východě by tenhle formát narazil na nepřekonatelné logistické i teologické překážky.

Americký prezident Donald Trump bude po Íránu požadovat odškodnění za smrt amerických vojáků i íránských civilistů, kteří byli zabiti v posledních desetiletích. Šéf Bílého domu nový požadavek vůči Teheránu oznámil v době, kdy obě země zatím marně jednají o ukončení války a znovuotevření Hormuzského průlivu.

Tři klíčové mocnosti muslimského, přesněji sunnitského světa podepsaly dohodu o společné obraně. Učinily tak symbolicky v saúdskoarabské Mekce, duchovním středu islámu. Pákistán poskytl spojenectví jadernou zbraň, Saúdové finance i náboženskou prestiž a Turecko armádu vycvičenou podle standardů NATO.

Prezident USA Donald Trump řekl, že Spojené státy budou chtít odškodnění za škody způsobené během pěti měsíců trvajícího konfliktu na Blízkém východě. Napsal to na svou síť Truth Social v reakci na obdobný požadavek Íránu.