Charta 77

Ve věku 92 let zemřel švédský lidskoprávní aktivista Gerald Nagler, který mimo jiné podnikal cesty do východního bloku, aby podpořil tamní disidenty.

Minulý týden skončila zpěvačka Marta Kubišová (79) v péči chirurgů poté, co u ní došlo k akutní perforaci neboli protržení střev. Operace dopadla naštěstí dobře a signatářka Charty 77 se z ní v nemocnici Na Homolce postupně zotavuje. Pro ŽivotvČesku.cz exkluzivně od operace promluvila. Odpověděla na dotaz, jak jí je a zda už ví, kdy ji pustí lékaři domů. Plánované koncerty k jejímu letošnímu jubileu by neměly být ohroženy.

Do cely předběžného zadržení ho Státní bezpečnost odvezla poprvé z lavic Radotínského gymnázia. Jeho rodina má ušlechtilý literární rodokmen, na vlastní pěst však poznával svět spíš z odvrácené strany. Čtvrtého srpna slaví Jáchym Topol šedesáté narozeniny.

Marta Kubišová sice ukončila pěveckou kariéru v roce 2017, ovšemstále se řadí mezi nejvýznamnější české osobnosti. Populární zpěvačka i signatářka Charty 77 se telefonátem spojila s moderátorkou rádia Zet a poskytla krátký rozhovor. Jak hodnotí dnešní politickou situaci v České republice?

Co všechno najdete ve čtvrteční příloze deníku Právo Salon?

V brněnském protiatomovém krytu 10-Z začala výstava věnovaná osudům mluvčích Charty 77. Zahrnuje například příběhy disidenta a pozdějšího prezidenta Václava Havla, zpěvačky Marty Kubišové nebo brněnského politika Jaroslava Šabaty.

Tento týden odpovídá ředitel Domu zahraniční spolupráce MICHAL UHL

Snažil se držet od politiky stranou, nakonec se však stal mluvčím Charty a svou filozofii proměnil v aktivní občanský postoj. Pociťoval mravní nezbytnost, a proto na sebe vzal i riziko. 1. června letošního roku uplynulo od jeho narození 115 let.

V Brožíkově sálu Staroměstské radnice udělil primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti) tři nová čestná občanství. Jedno z nich převzala i zpěvačka a signatářka Charty 77 Marta Kubišová. Spolu s ní završili sedmdesátku čestných občanů Dagmar Hazdrová a Václav Hudeček.

Populární autobiografická komedie autorky Terezy Boučkové Zemský ráj to na pohled z roku 2009 končí následující zápletkou: Do prostředí Charty 77 má na návštěvu přijet slavný francouzský filozof. Jeho návštěva se má stát nejvýznamnějším dnem v dosavadní historii Charty; má ji fakticky mezinárodně legalizovat. Stane se ale něco zcela jiného. Filozof je zadržen policií pod fiktivní záminkou pašování drog, zatímco účastníci chartistického uvítacího večírku jsou zatčeni a ti nejvýznamnější z nich odsouzeni na léta do vězení. Pomineme-li pikantní okolnost, že během této akce byl uvězněn i budoucí prezident republiky, tehdejší policie zcela jistě netušila, koho nechala vyspat v cele předběžného zadržení při pobočce VB na tehdejším letišti Ruzyně (dnes pojmenovaném po zmíněném vězni č. 2).

Prestižní Cenu 1. června převzal v Plzni Václav Malý, kněz a jeden z mluvčích Charty 77. Město tak ocenilo jeho významný přínos k objasnění a prosazení principů demokracie, svobody a spravedlnosti, za důstojnou obhajobu lidských práv a svobod. Cena se předává na slavnostním zasedání Zastupitelstva města Plzně konaného na počest 1. června 1953, kdy Plzeňané protestovali proti měnové reformě. Šlo o první vystoupení proti komunistickému režimu v tehdejším Československu. Dnes se označuje jako Den prvního zvonění.

Televizní diváci ji znají jako Babetu z Ordinace v růžové zahradě nebo Bedřišku z Básníků, herečka Bára Štěpánová (62) má však mnohem zajímavější a pestřejší profil. Je signatářkou Charty 77, spoluzaložila protirežimní recesistickou Společnost za veselejší současnost, také spoluzakládala kapelu Čechomor nebo byla osobní asistentkou prezidenta Václava Havla.

Tramvajová zastávka Hládkov v Praze 6 se nově jmenuje Park Maxe van der Stoela. Zastávka získala nový název podle blízkého parku a holandského politika, který podpořil Chartu 77. O změně názvu zastávky informovala na svém webu Pražská integrovaná doprava (PID). Změna ovšem vyvolala nespory mezi občany Prahy 6. Podle městské čtvrti však neslouží názvy zastávek místním, ale turistům.

Tramvajová zastávka Hládkov v Praze 6 se nově jmenuje Park Maxe van der Stoela. Zastávka získala nový název podle blízkého parku, pojmenovaném po nizozemském politikovi, který v roce 1977 podpořil české disidenty a Chartu 77.

Zástupci pražské ČSSD a Zelených dnes podepsali memorandum o spolupráci do podzimních komunálních voleb. Jejich kandidátem na primátorku bude bývalá ombudsmanka a mluvčí Charty 77 Anna Šabatová. Orientovat se chtějí na bydlení, životní prostředí, dopravu či sociální oblast. Konkrétní program a podobu kampaně představí strany na začátku června. Budou spolupracovat také v některých městských částech. Novinářům to dnes řekli kandidáti obou stran. ČSSD ani Zelení se v uplynulých volbách v roce 2018 do zastupitelstva Prahy nedostali.

ČSSD a Zelení se pokusí probojovat na pražský magistrát ve společné koalici. Před čtyřmi lety obě strany z pražského zastupitelstva vypadly.

Vězňové na Borech v nedělním volnu roku 1979 debatovali o tom, kdo z disidentů by měl být ministrem zahraničí. Jiří Dienstbier se stal jasnou volbou. V uplynulých dnech by se dožil 85 let.

Nositelem Ceny Františka Kriegla udělované Nadací Charta 77 se pro rok 2022 stal Daniel Hůle, vedoucí programu Kariérní a pracovní poradenství v nevládní neziskové organizaci Člověk v tísni. „Hůle se už dlouhou řadu let neúnavně věnuje problematice zadlužování značné části občanů Česka a zejména oblasti exekučního a vymahačského byznysu, parazitujícího na nejzranitelnější části české společnosti,“ uvedla nadace v oznámení. Cena bude slavnostně předána v květnu.

Prozaik, esejista, výtvarník a evangelický kazatel Petr Pazdera Payne, někdejší spoluzakladatel Společnosti za veselejší současnost a signatář Charty 77, píše písničkáři Jaromíru Nohovicovi, který roku 2018 obdržel osobně od ruského diktátora V. V. Putina tzv. Puškinovu medaili.

Autentické hlasy pamětníků, kteří zažili zvrhlé pokusy doktora Josefa Mengeleho, kruté vězení v době totality či disidentské protesty, zaznívají ode dneška z podzemních prostor protiatomového krytu v centru Olomouce.

Autentické hlasy pamětníků, kteří zažili zvrhlé pokusy doktora Josefa Mengeleho, kruté vězení v době totality či disidentské protesty, zaznívají z podzemních prostor protiatomového krytu v centru Olomouce. Do těchto míst umístila svou audiovizuální výstavu Odkryté příběhy 20. století doprovázenou velkoformátovými projekcemi archivních fotografií organizace Paměť národa Střední Morava. V bývalém krytu civilní ochrany v Bezručových sadech bude zároveň sídlit Institut Paměti národa, multimediální muzeum totalit, které je po Pardubicích druhé v pořadí.

Rozhlasová hlasatelka Dagmar Hazdrová (88), „hlas“ pražské MHD, se stane čestnou občankou hlavního města. Ocenění dostane za mimořádné činy spojené s obdobím srpnové invaze sovětských vojsk v roce 1968.

Jakákoliv demonstrace proti Putinově válce znamená bohulibé vrážení klínu do organizování „všelidového souhlasu“, které čím dál víc připomíná nacistickou propagandu.

Podmínkami potrestal v úterý klatovský soud dva bývalé členy Státní bezpečnosti Josefa Kučeru (70) a Jiřího Veselého (72), kteří podle obžaloby měli v 80. letech minulého století přinutit v rámci akce Asanace čtyři disidenty k vystěhování z republiky.

Dvouletý podmíněný trest za násilné vystěhování dvou disidentů ve státem řízené akci Asanace vyměřil plzeňský krajský soud sedmdesátiletému někdejšímu příslušníkovi Státní bezpečnosti. Odvolací senát konstatoval, že přiměl k odchodu do emigrace Ivana Černegu a Antonína Pojara. Asanace měla za cíl zbavit tehdejší režim kritiků především z řad signatářů Charty 77 a u vytipovaných lidí dosáhnout vystěhování z ČSSR.

Další setrvání Miloše Zemana ve funkci prezidenta je neudržitelné. Přesto otázka nezní, kdy odstoupí, ale co ho k tomu může případně donutit.

Skupina deseti bývalých politiků a signatářů Charty 77 vyzvala prezidenta Miloše Zemana k abdikaci. Podporou ruského prezidenta Vladimira Putina se podle nich stal spoluviníkem ruské agrese na Ukrajině. Mezi signatáři je někdejší předseda vlády a Senátu Petr Pithart, bývalá ombudsmanka Anna Šabatová nebo Jan Urban, bývalý disident a člen správní rady watchdogové organizace Kverulant.org. The post Respektované osobnosti vyzvaly Zemana k rezignaci first appeared on kverulant.org.

Prezident Miloš Zeman se podporou ruského prezidenta Vladimira Putina stal spoluviníkem ruské agrese na Ukrajině a měl by abdikovat. Vyzvalo ho k tomu ve společném prohlášení osm bývalých politiků nebo signatářů Charty 77 včetně Petra Pitharta, Anny Šabatové nebo Michala Horáčka. Neexistuje podle nich způsob, jak by mohl svou vinu odčinit.

Na výzvu k abdikaci Miloše Zemana odmítá jeho mluvčí Jiří Ovčáček reagovat. Řekl jen, že autoři výzvy, mezi kterými jsou i bývalí signatáři Charty 77, rozdělují společnost. Kancléř Vratislav Mynář je zase nazval závistivci.

„Je vrcholným selháním všech odpovědných subjektů, že tento člověk může i v této kritické době beztrestně působit v nejvyšších patrech tuzemské politiky," říká jeden z autorů petice.

Někteří expolitici vyzvali Miloše Zemana k abdikaci. Tím, že podporoval ruského prezidenta Vladimira Putina, se podle nich stal spoluviníkem ruské agrese na Ukrajině.

Prezident Miloš Zeman se podporou ruského prezidenta Vladimira Putina stal spoluviníkem ruské agrese na Ukrajině a měl by abdikovat. Vyzvalo ho k tomu ve společném prohlášení osm bývalých politiků nebo signatářů Charty 77 včetně někdejšího předsedy vlády a Senátu Petra Pitharta, bývalé ombudsmanky Anny Šabatové nebo Zemanova protikandidáta z minulé volby hlavy státu Michala Horáčka.

Prezident Miloš Zeman se podporou ruského prezidenta Vladimira Putina stal spoluviníkem ruské agrese na Ukrajině a měl by abdikovat. Vyzvalo ho k tomu ve společném prohlášení osm bývalých politiků nebo signatářů Charty 77 včetně někdejšího předsedy vlády a Senátu Petra Pitharta, bývalé ombudsmanky Anny Šabatové nebo Zemanova protikandidáta z minulé volby hlavy státu Michala Horáčka. Neexistuje podle nich způsob, jak by mohl svou vinu odčinit. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček ponechal výzvu bez komentáře.

"Zbývá vám poslední a jediná čestná cesta: Omluvte se ukrajinskému lidu, České republice i našim spojencům a co nejdříve abdikujte!" napsali.

Skupina deseti bývalých politiků a signatářů Charty 77 vyzvala prezidenta Miloše Zemana k abdikaci. Podporou ruského prezidenta Vladimira Putina se podle nich stal spoluviníkem ruské agrese na Ukrajině. Mezi signatáři je někdejší předseda vlády a Senátu Petr Pithart, bývalá ombudsmanka Anna Šabatová nebo Zemanův protikandidát z minulé volby hlavy státu Michal Horáček. Podle signatářů neexistuje způsob, jak

Prezident Miloš Zeman se podporou ruského prezidenta Vladimira Putina stal spoluviníkem ruské agrese na Ukrajině a měl by abdikovat. Vyzvalo ho k tomu ve společném prohlášení osm bývalých politiků nebo signatářů Charty 77 včetně někdejšího předsedy vlády a Senátu Petra Pitharta, bývalé ombudsmanky Anny Šabatové nebo Zemanova protikandidáta z minulé volby hlavy státu Michala Horáčka. Neexistuje podle nich způsob, jak by mohl svou vinu odčinit. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček ponechal výzvu bez komentáře.

Na aktivity chartistů nereagoval komunistický režim tvrdou represí, jako tomu bylo v padesátých letech, ale využil vliv slavných umělců na tehdejší společnost.

Bývalý příslušník StB Vladimír Mareček sedí ve vězení za zneužití pravomoci úřední osoby kvůli šikaně spoluautora Charty 77 Václava Komedy.

Nedobrovolná sterilizace je spjata s komunistickým režimem a také s menšinou romských žen. Tato tvrzení však nejsou zcela přesná, neboť stejný osud potkal i spoustu žen ze sociálně slabších poměrů nebo z početných rodin a zdaleka ne jen před sametovou revolucí. Na tuto problematiku upozorňuje hned několik občanských hnutí. Mezi nimi i HateFree Culture.

Umělci, kteří podepsali Antichartu, čímž se veřejně distancovali od Charty 77 kritizující režim, šli z role do role. Těšili se z výhod a objevovali se pravidelně na televizních obrazovkách. Ti, kteří nepodepsali, byli naopak na černé listině. Ve filmech a seriálech kvůli tomu docházelo k velkým personálním rošádám. Jak ostatně dokládají osudy zpěváka Karla Gotta nebo herečky Jany Hlaváčové.

Komunistická kampaň proti Chartě 77, zvykově označovaná jako Anticharta, patří k zásadním událostem v československé historii. Jejím vrcholem byla shromáždění oficiálních umělců a bavičů, kteří 28. ledna 1977 v Národním divadle a poté 4. února v Divadle hudby deklarovali podporu politice KSČ. Kampaň však měla mnohem širší rozměr a teprve její celkový rozsah a doba trvání ukazují, na čem se to čeští a slovenští herci, zpěváci a představitelé mnoha dalších profesí před pětačtyřiceti lety podíleli.

Komunistická kampaň proti Chartě 77, zvykově označovaná jako Anticharta, patří k zásadním událostem v československé historii. Jejím vrcholem byla shromáždění oficiálních umělců a bavičů, kteří 28. ledna 1977 v Národním divadle a poté 4. února v Divadle hudby deklarovali podporu politice KSČ. Kampaň však měla mnohem širší rozměr a teprve její celkový rozsah a doba trvání ukazují, na čem se to

Dvouletou podmínkou potrestal prostějovský soud bývalého zástupce náčelníka StB Pavla Bureše za podíl na nuceném vystěhování rodiny Hanzlíkových z Prostějova do Rakouska. K odchodu ze země je komunistická tajná policie přinutila v rámci akce Asanace v roce 1982, domů se rodina vrátila až po pádu režimu.

U prostějovského soudu padl trest za akci StB s krycím názvem Asanace, při které byla do Rakouska vystěhována rodina disidenta Hanzlíka.

Dva dealery drog, kteří zásobovali pervitinem uživatele v Hranicích a okolí, dopadli v těchto dnech kriminalisté. Čtyřiatřicetiletá žena a sedmadvacetiletý muž, kteří spolu žijí v bytě v Hranicích, byli obviněni z nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy. Hrozí jim trest odnětí svobody od jednoho roku do pěti let.