Charta 77

Krajská knihovna Karlovy Vary získala sbírku knih nedávno zesnulé herečky Vlasty Chramostové. Mezi asi 3000 knihami jsou i cenné samizdatové svazky nebo knihy s věnováním od významných umělců či politiků. Novinářům sbírku představil ředitel knihovny Vratislav Emler.

Jedním z lidí, kteří by se mohli ucházet o post senátora uvolněný po zemřelém Jaroslavu Kuberovi (ODS), je i Tomáš Tožička, který by chtěl kandidovat za Piráty. Jeho nominaci předložil šéf strany Ivan Bartoš. Pokud by ve volbách uspěl, pronikl by do horní komory svérázný hlas. Tožička nedávno vzbudil pozornost svými slovy o tom, že kapitalismus a pravicová politika jsou zločiny proti lidskosti. Novinkám řekl, že to vnímá jako kritické nahlížení na systém, ve kterém žijeme.

Po scénickém dokumentu o Janu Patočkovi a Chartě 77, uváděném v pražském Studiu Hrdinů na podzim, se režisér Miroslav Bambušek pustil do svého vysněného projektu: inscenace Patočkových Kacířských esejů.

Když se študáci vysokomýtské střední stavební průmyslovky dozvěděli 19. ledna 1969 o smrti Jana Palacha, rozhodli se druhý den k pozoruhodnému činu. Vydali se na 150 kilometrů dlouhou pěší pouť do Prahy na jeho pohřeb.

Inscenaci Kacířské eseje, kterou nově uvádí pražské divadlo Studio Hrdinů, nazval režisér Miroslav Bambušek symbolicky podle díla, v němž český filozof Jan Patočka dovršil své úvahy o smyslu dějin a přirozeném světě lidského života.

2. února skončí výstava Kateřiny Sidonové v Muzeu a Pojizerské galerii v Semilech.

Předseda Senátu Kubera by zrušil úřad ombudsmana i zmocněnkyně pro lidská práva jako nadbytečné. A co jako nadbytečná zrušit i sama lidská práva?

Okresní soud v Trutnově ve čtvrtek odmítl vyhovět návrhu na obnovu řízení v případu Pavla Wonky týkajícího se jeho údajného neoprávněného vniknutí do bytu. Podle soudkyně Veroniky Tomanové pro to nejsou důvody. Wonka byl za čin v roce 1981 odsouzen, později byl zbaven trestu, ale soudy už neřešily otázku viny. O obnovu řízení usiluje bratr už nežijícího disidenta Jiří Wonka.

Pavel Wonka je označován za posledního politického vězně komunistického režimu v Československu, který zemřel ve vězení.

Helenu Válkovou kritizují i členové dalších poradních orgánů vlády, odstoupit by měla podle kolegů z rady pro neziskovky či pro rovnost mužů a žen.

Jeden z textů měla Válková sepsat s někdejším komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem, zodpovědným za procesem s Miladou Horákovou.

„Vždycky byl rebel. Někdy dokáže být i pěkný hrubián. Takže mě to ani nepřekvapuje,“ reagovala starší žena na zprávu, že její 70letý bratr může skončit až na 15 let ve vězení za zločin podpory a propagace terorismu. Státní zástupce na Antonína D. podal ke Krajskému soudu v Plzni obžalobu kvůli jeho veřejnému postoji, kterým schvaloval smrt tří českých vojáků v Afghánistánu.

Bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková na přelomu 70. a 80. let minulého století hájila zákony namířené proti tehdejším disidentům. INFO.CZ má k dispozici několik článků, v nichž hlavní favoritka na post ombudsmanky a současná vládní zmocněnkyně pro lidská práva popisuje nutnost resocializace odpůrců režimu. Článek v prvním čísle časopisu Prokuratura z roku 1979 sepsala dokonce s Josefem Urválkem, který se jako komunistický prokurátor účastnil procesu s Miladou Horákovou a nese přímou zodpovědnost za desítky justičních vražd. INFO.CZ Helenu Válkovou požádalo o reakci, ale zatím bezvýsledně.

Vlastimil Vondruška si v posledních letech užil psaní několikadílných epopejí věnovaných Přemyslovcům a husitské době. Zjevně neodolal a vyzbrojen historickými znalostmi využívanými v aktuální publicistice se pustil do další rodinné ságy s provokativním názvem Kronika zániku Evropy (Moba, 784 stran).

S Janem a Evou Kalivodovými jsme mluvili o vztahu jejich otce, marxistického filosofa Roberta Kalivody, k anarchismu, psychoanalýze a surrealismu, dogmatickým marxistům i Václavu Havlovi.

Lidé, kteří na konci 70. a v 80. letech podepsali Chartu 77, běžně zažívali domovní prohlídky, sledování a odposlechy StB, výslechy. Chartisté z měst měli větší šanci ujít perzekuci z mnoha důvodů. Bylo jich víc, navzájem se informovali, podporovali a různými cestami vzdorovali. Signatáři žijící na malých městech nebo vesnicích zažívali hotové peklo. Oblastní a krajská StB jim věnovala značnou pozornost.

Stanislav Devátý kvůli nespravedlivému zatčení v srpnu 1989 se rozhodl držet hladovku, už druhou v tehdejším roce. Tentokrát ale odmítl i pít. Po jedenácti dech mu hrozil totální kolaps organismu. Svolané lékařské konzilium doporučilo okamžité ukončení vazby a převezení do civilní nemocnice. Trestní stíhání ovšem pokračovalo. Stanislav Devátý dostal dvacet měsíců kriminálu za „pobuřování“

Táňa Fischerová byla podle zpěvačky Marty Kubišové neobyčejně statečná žena, která dobře zvládala svůj nelehký osud. Kubišová to řekla, poté, co bývalá politička a herečka ve středu zemřela. Fischerová vychovávala postiženého syna Kryštofa. I další lidé oceňovali její noblesu a charisma.

V této drobné osůbce jako by se poskládalo několik životů: Bára Štěpánová jako herečka převážně komediálních, ztřeštěných rolí, moderátorka odvážných talk show, divadelnice, zpěvačka a v neposlední řadě předlistopadová disidentka a aktivistka.

Respektovaný novinář. Politik a ministr informatiky za Unii svobody. Člen představenstva PPF. Také syn chartistů Rity Klímové a Zdeňka Mlynáře, sám disident a signatář Charty 77. To je Vladimír Mlynář (54). Jeho životopis je natolik zajímavý, že by bylo promarněnou šancí redukovat ho na „píáristu“ nejbohatšího Čecha Petra Kellnera.

Angelika Pintířová, řádová sestra z řeholního společenství Milosrdných sester sv. Karla Boromejského je mnoha lidem známa jako jedna ze sester, které pomáhaly u Václava Havla v posledním období jeho života. Ptali jsme se jí samozřejmě na Havlovu osobnost, jak ji poznala, ale také na její vstup do řádu za tvrdých dob normalizace i její vztah k divadlu.

Václav Žák, ačkoli původním povoláním jaderný fyzik a programátor, je typický homo politicus. Je jedním z prvních signatářů Charty 77, po revoluci se aktivně podílel na budování demokratického státu, byl poslancem České národní rady, od roku 2002 je šéfredaktorem ikonického časopisu Listy. Ve svých statích se zamýšlí nad vývojem euroatlantické civilizace, nad úlohou občanské společnosti a v rozhovoru s Deníkem také říká, že premiérská pozice Andreje Babiše je neudržitelná.

Poměrně narychlo svolaná demonstrace Milionu chvilek pro demokracii 10. prosince 2019 se po technické stránce vydařila: účast byla vzhledem k okolnostem velmi slušná, ohlas poněkud přitlumilo ostravské vraždění, ale to souvisí i s povahou našich dnešních médií (u Babišů měli přímo radost, že mohou zevrubně informovat o něčem jiném). A její rychlé konání si vynutily okolnosti.

Politolog a historik Jacque Rupnik odešel v 15 letech z Československa. Invaze Sovětských vojsk v roce 1968 ho ale zasáhla a přitáhla jeho pozornost zpět. Střední Evropě se věnuje celý život a říká, že znovu procházíme změnami. Chválí hnutí Milion chvilek za demokracii, které podle něj navazuje na myšlenky disentu. Rupnik v roce 1987 natáčel v Praze dokument o Československu. Na první pohled bylo svobodné, pokud se tedy člověk do ničeho nepletl.

Charta 77, Rudé právo, Havel na Hrad. Vzpomínáte? Pamětníci určitě ano. Ti, kteří se narodili až po roce 1989 se o událostech, které předcházely listopadu před 30 lety, mohou dozvědět díky výstavě, která dnes probíhá na frýdeckém zámku.

Ján Čarnogurský obhajoval v 80. letech disidentku Drahomíru Šinoglovou tak neústupně, až si tím vysloužil vyhazov z advokacie. Pro komunisty byl už delší dobu známým nepřítelem, opakovaně hájil lidi vyhozené z politických důvodů z práce, stejně jako ty, kteří se režimu zprotivili svou otevřenou vírou. Živil se pak třeba jako řidič, stále více ale vystupoval proti režimu a nakonec sám skončil ve vězení. Díky Sametové revoluci se však Čarnogurský, který byl ještě v listopadu 1989 v kriminálu, stal místopředsedou nově jmenované vlády. Tím ale jeho politická kariéra jen začala, později byl třeba i slovenským premiérem.

Chartu 77 podepsalo do roku 1989 téměř 1900 lidí, včetně Stanislava Pitaše a Jiřiny Dostálové. Jan Piňos bojoval s režimem o kus dál, v Brně. Všichni patří k lidem, kteří své názory říkali hodně nahlas už před sametovou revolucí. Po ní ale zůstali na politické periférii. Po moci netoužili a netouží.

Režisér Ivan Fíla vydal teprve svoji druhou knížku Rytec kamejí, která způsobila hned při svém uvedení malou senzaci. Pochválil ji totiž kritik Jan Rejžek, od kterého se na rovinu slova chvály moc nečekají, spíš naopak. Doufejme tak, že se nebude jednat o polibek smrti.

Dalšími oceněnými jsou romský aktivista Čeněk Růžička nebo účastník odboje proti nacismu i komunismu František Wiendl.

Globální technologická společnost Avast je řízena z Prahy. Konkrétně z horních pater moderní budovy zvané Enterprise na pražském Pankráci. „Srovnat to s tím, jak jsme v roce 1991 s kolegou Edou Kučerou začínali, se to samozřejmě nedá. To jsme byli ve dvou kancelářích a vůbec nás tehdy nenapadlo, že bychom se dostali tak daleko,“ říká spoluzakladatel Avastu Pavel Baudiš.

Řekněte Petrovi Cibulkovi, že ho zdravíme a děláme, co se dá, psal v červenci 1989 Václav Havel obhájci známého disidenta Jiřímu Machourkovi. Ten za Cibulku, stejně jako za Ivana Martina Jirouse či Stanislava Devátého, bojoval u soudů opakovaně, rovněž ale přepisoval zprávy Charty 77 či Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, stejně jako zakázanou literaturu. Sledovala ho Státní bezpečnost a z advokátní komory nebyl vyloučený jen díky pádu komunistického režimu. Na nedávné konferenci Advokáti proti totalitě Machourek skromně pronesl: Hrdiny té doby byli naši klienti, nikoliv advokáti, ti si pouze plnili své povinnosti.

Dokumentoval sametovou revoluci od Albertova po volbu prvního porevolučního prezidenta. Jaroslav Krejčí v ní viděl další drama psané Václavem Havlem. Už tak nevšední fotografie v roce 2002 spláchla velká povodeň. Dnes, po šestnácti letech, se zapomenuté a poničené fotky opět představují veřejnosti – na Letné a na stránkách Deníku N.

Titulní strana speciálního čísla módního časopisu Vogue s Václavem Havlem vzbudila na sociálních sítích rozporuplné reakce. Její autor, umělec Pasta Oner, pak začal kritiky svého díla urážet. „I tohle patří ke svobodě,“ říká šéfredaktorka časopisu.

Premiér Andrej Babiš vzbudil pozornost svým výrokem pro server iDnes.cz o tom, že jako pracovník zahraničního obchodu, jehož pracovní náplní bylo cestovat do zahraničí, nevěděl, že bez výjezdní doložky lidi nemohou vycestovat do ciziny. Jak to tedy chodilo za časů výjezdních doložek?

Zatímco v zahraničí byl respektovaným spisovatelem, v Československu sledovaly Václava Havla až do pádu režimu tajné služby. Do jejich tajných dokumentů umožnil veřejnosti Archiv bezpečnostních složek nahlédnout během oslav 30 let svobody.

V Lidových novinách (a na Lidovky.cz) píše s despektem o Milionu chvilek a demonstraci na Letné Jiří Hanák. Píše tam kdekdo, ovšem Hanák je bývalý signatář Charty a psal už do samizdatových Lidových novin, tak je to dost cenná kořist.

Rozhovor s Vladimírem Hanzelem, někdejším osobním tajemníkem Václava Havla.

Davy turistů a nekonečný počet selfie před pomalovanou zdí na Velkopřevorském náměstí. Spojení Johna Lennona a Prahy na první pohled nedává velký smysl, ale opak je pravdou. Bohužel se v posledních letech symbol míru a svobody proměnil v lacinou atrakci, o které návštěvníci neví v podstatě nic. A co vy?

Nalomit komunistický režim se v minulosti pokusilo mnoho významných osobností. Když se v rámci sametové revoluce ohlížíme zpět, bylo by nespravedlivé nepřipomenout příběh filosofa, který odvážně přijal zodpovědnost a stal se mluvčím Charty 77. To mu však bylo osudné. Jeho smrt je totiž neodmyslitelně spojena s šikanou, kterou musel od StB zažívat.

Česká technologická společnost Avast patří mezi zavedené globální firmy, její antivirový program používá přes 400 milionů lidí po celém světě. "Když na naše oddělení přišlo první PC, všichni ohrnovali nos, protože oni byli ti programátoři pro sálové počítače, a ne pro nějaké hračky pro děti. Takže jsem se jím začal zabývat já," vzpomíná jeden ze dvou zakladatelů Avastu Pavel Baudiš v rozhovoru pro web Hlídací pes.

Když tu všemocně vládli komunisté, říkali mu „Gándhí ze Zlína“. Věznili ho, mlátili, nezlomili. Nic si nenechal líbit. Žena s pětiletou dcerou raději emigrovaly, on zůstal: Stanislav Devátý (67), tvrdohlavý paličák, disident, mluvčí Charty 77, po roce 1989 poslanec, ředitel civilní kontrarozvědky BIS, nekompromisní politik, nyní advokát. Není ze současnosti zklamaný? Jak moc mu vadí, že premiérem je spolupracovník tajné policie, která ho kdysi pronásledovala? Babiše přežijeme, jako jsme přežili Husáka, říká.

V souvislosti s 30. výročím listopadové revoluce z roku 1989 se objevují i nejrůznější hodnocení exprezidenta Václava Havla, který byl nejvýraznějším symbolem změn v porevolučním Československu a pak i samostatné České republiky. Zajímavý pohled na Havla nabízí Miloš Zeman, současná hlava státu. Na jedné straně podle svých vlastních slov obdivoval Havla-disidenta, ale jeho vládnutí ve funkci prezidenta považoval za špatné. A označil ho za „našeho nejpřeceňovanějšího politika“.

Česká technologická společnost Avast patří mezi zavedené globální firmy, její antivirový program používá přes 400 milionů lidí po celém světě. „Když na naše oddělení přišlo první PC, všichni ohrnovali nos, protože oni byli ti programátoři pro sálové počítače, a ne pro nějaké hračky pro děti. Takže jsem se jím začal zabývat já,“ vzpomíná jeden ze dvou zakladatelů Avastu Pavel Baudiš.

Jiří Dienstbier mladší, syn prvního polistopadového ministra zahraničí Jiřího Dienstbiera, který byl za minulého režimu jedním z hlavních postav protikomunistického odboje. Dá se říct, že jde v otcových stopách. I on je aktivní v politice a ve veřejném životě vůbec. Narodil se před padesáti lety do rodiny tehdejších disidentů a právě do politiky, jak on sám říká, se narodil. Jeho dětství bylo do velké míry dané životním postojem a názory rodičů – jedněch z prvních signatářů Charty 77. Rozhodně ale nebylo fádní a Jiří Dienstbier na něj nevzpomíná jako na ponuré. Naopak, v plno směrech je evidentně rád, že vyrostl v prostředí, v jakém vyrostl.

Chyby se mají opravovat, je třeba se postavit proti tomu, co nevyhovuje, není to vše jen o Babišovi, je o i o nás, my jsme volili.

Domácí televizní stanice připravují na neděli k 30. výročí začátku sametové revoluce speciální vysílání nebo pořady.

Ne každý mohl být aktérem revoluce – třeba pečující ženy. Listopad 1989 tak prožívali velmi rozdílně i mnozí z těch, kteří se ocitli na straně historických vítězů.

Bývalé ministry spravedlnosti a rovněž advokáty bojující proti totalitě Dagmar Burešovou a Otakara Motejla mnohé spojovalo. INFO.CZ požádalo o vzpomínku na ně místopředsedu České advokátní komory a polistopadového ministra vnitra Tomáše Sokola, který oba dobře znal.

Marta Kubišová, která před dvěma lety 1. listopadu v den svých 75. narozenin ukončila pěveckou kariéru, dnes vystoupí výjimečně na akci v pražské Lucerně.

Příběh Marty Kubišové je podivuhodným příkladem obrovské slávy, tvrdého pádu, občanské statečnosti, úplného zapomnění a následného neuvěřitelného návratu před publikum revoluce. Sametová revoluce tak znovuobjevila osobnost, která svojí statečností obětovala společenský úspěch.

Je dcerou disidentů, odpůrců komunistického režimu. Její dětství, to byl otec na pět let zavřený za rozvracení státu, sledování tajnou policií, domovní prohlídky. Jak Saša Uhlová vzpomíná na sametovou revoluci? A jaké měla dětství?

Výročí třiceti let od sametové revoluce si v polovině listopadu připomene různými akcemi v rámci celorepublikového Festivalu svobody řada českých a moravských měst, mezi nimi také Zlín. Zde program odstartuje již ve čtvrtek 14. listopadu slavnostním odhalením Lavičky Václava Havla.

Ceremoniál se bude konat ve čtvrtek v Keramické ulici na Praze 7, kde se konal první seminář pod vedení filosofa Julia Tomina.

V Ostravě od pátku vrcholí oslavy 30 let od sametové revoluce. Čtyřdenní program odstartoval lidský řetěz, který objal celé centrum města. Na Masarykově náměstí se také načas vrátil milicionář, po kterém se kdysi náměstí jmenovalo. Odhalena byla i pamětní deska.

Pro Chartu 77 tiskli knížky i letáky, a propracovaným systémem je pašovali do Československa. „Věděli jsme, že si nemůžeme materiály vyměnit na polské straně. Naši přátelé z Charty mohli za nelegální přechod hranice dostat 10 let, a nám hrozily dva. S tím jde počítat jen u největších přátel,” říká v rozhovoru pro Seznam bývalý polský disident Zbigniew Janas, hlavní organizátor schůzek Polsko-československé solidarity.

17. listopadu roku 1989 pietní pochod pražských studentů u příležitosti Mezinárodního dne studenstva přerostl v protistátní demonstraci. Účastníci tak dali najevo svůj nesouhlas s totalitní diktaturou. Nato ale následoval brutální zásah příslušníků Veřejné bezpečnosti. Jak se tyto události zrcadlily v následujících dnech v Opavě - to připomene disident, signatář Charty 77 a novinář Ivo Mludek.

„Táta říkal, co si myslí, a já to zdědil po něm, využívám svou svobodu,“ vysvětluje herec a ředitel Divadla Na Jezerce Jan Hrušinský, proč je tak hlasitým kritikem dění v Česku. Lidé by se podle něj měli ozývat více. Říká, že se okolo nás znovu svírá kazajka a situace mu připomíná dobu 70. let, kdy jeho rodina čelila komunistickému tlaku.

Jako začínající úředník finančního odboru vinohradské radnice (dříve ONV) v Praze jsem kontroloval hospodaření několika podniků, jako byly Hotely a restaurace, Podnik bytového hospodářství, Ústav národního zdraví apod. V říjnu 1988 náhle vyvstala potřeba obsadit místo vedoucího odboru vnitřních věcí a vedení ONV navrhlo mě.

Byly to disidentky, neúnavné bojovnice proti nesvobodě a útlaku, „nepřátelé státu“. Přežívaly, jak se dalo, až listopad 1989 jim dovolil se nadechnout. Připomeňte si s námi silné a odvážné ženy, které se staly tváří odporu proti komunismu a tváří sametové revoluce.