Charta 77

V souvislosti s Chartou 77 se mluví většinou o mužích a z žen jsou zmiňovány jen ty nejvýraznější. Každý zná Olgu Havlovou nebo Martu Kubišovou. Ale co ty ostatní, kterých rozhodně nebylo málo? Zapojovaly se do undergroundu, disentu a Charty, přestože měly děti a svazoval je strach, že o ně přijdou.

Kabinet Petra Fialy (ODS) ve středu rozhodne o úpravách vyhlášky o povinném očkování, kterou schválila ještě vláda Andreje Babiše (ANO) těsně před svým odchodem. Rozhodnutí tak padne rychleji, než původně avizoval ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Podle premiéra musejí mít lidé jistotu, jak to s vakcínami nakonec bude.

Vláda Petra Fialy (ODS) se na středečním zasedání pravděpodobně přihlásí k tradicím zápasu Charty 77 o lidská práva a demokracii. Vyplývá to z návrhu, který je na programu kabinetu. Usnesení má připomenout 45. výročí zveřejnění prohlášení Charty 77. Hnutí kolem Charty bylo prvním a nejdéle působícím opozičním hnutím v sovětském bloku a inspirovalo podobné aktivity v jiných zemích.

„Záleželo na osobních prioritách. A pro mě bylo důležité, abych žila v souladu sama se sebou.“ Tak vysvětluje Jarmila Stibicová z Pardubic důvody, proč se rozhodla podepsat prohlášení Charty 77.

Středeční projev předsedy SPD Tomia Okamury při hlasování o důvěře vládě způsobil doslova poprask na sociálních sítích. Při své plamenné řeči totiž zkritizoval šéfku Poslanecké sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09), že nepodepsala Chartu 77. Pekarová se přitom narodila až v roce 1984. Předsedkyně dolní komory proto dostala netradiční dotaz od youtuberského dua Pastoral Brothers.

Šéf hnutí SPD Tomio Okamura ve svém plamenném projevu před středečním hlasováním o důvěře vládě zkritizoval šéfku Sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09), že nepodepsala Chartu 77. Pekarová se přitom narodila až v roce 1984.

Šéf strany Svoboda přímé demokracie (SPD) Tomio Okamura označil členy vládní koalice Petra Fialy (ODS) za pseudodemokraty a vyčetl jim, že před 45 lety, kdy vznikla Charta 77, neudělali pro svobodu nic. Jemu samotnému v té doby byly pouhé 4 roky a v Československu ještě nepobýval. Okamura prohlásil, že on jediný má ve svém poslaneckém klubu disidenta a signatáře Charty 77 Jaroslava Baštu a ostatní by se měli stydět. Řekl to při jednání Poslanecké sněmovny před hlasování o vyslovení důvěře…

Česko a Polsko byly a budou sousedy po celou historii Evropy. V dobrém i ve zlém. Váš legendární otec to pochopil už jako student, když v roce 1968 rozšiřoval ve Wroclawi letáky proti účasti ponížené polské armády na okupaci Československa, píše Jan Urban v otevřeném dopise polskému premiérovi Mateuszi Morawieckému. Dva dny před vyhlášením válečného stavu v prosinci 1981

Ve dnech 6. a 7. ledna roku 1977 byl v západním tisku zveřejněn text, kterým de facto začala existence Charty 77, největší a nejznámější občanské iniciativy v době tzv. normalizace, jež započala po roce 1969 nástupem husákovského režimu.

Jedna věc byla text Charty 77 promyslet a sepsat, druhá pak dostat ho na veřejnost.

V pražské ulici Na Šťáhlavce je na plotě domu číslo 5 připevněná poštovní schránka. Do podobné schránky na tomtéž místě přesně před 45 lety Václav Havel za dramatických okolností naházel desítky obálek s čerstvým prohlášením Charty 77.

Vznik disidentské iniciativy známé jako Charta 77 se stal významným milníkem v moderních dějinách nejen České republiky. Charta byla prvním a nejdéle působícím opozičním hnutím v komunistickém bloku, a inspirovala tak podobné aktivity v jiných zemích, a to ještě dlouho po pádu sovětské říše. Její historie se začala psát 1. ledna 1977 a trvala téměř 15 let, až do listopadu 1992. Text Prohlášení Charty 77 vyšel 7. ledna 1977 ve třech významných západoevropských denících.

Když 6. a 7. ledna 1977 informoval západní tisk o prohlášení režimních oponentů s názvem Charta 77, totalitní systém Gustáva Husáka spustil proti chartistům štvavou kampaň nebývalých rozměrů. „Musíme sehnat podpisy milionů lidí, kteří útoky na socialismus odsoudí,“ naplánovali si komunisté a záhy sehnali třeba 20 tisíc podpisů dělníků z automobilky Škoda v Mladé Boleslavi. Kampaň připomínala 50. léta, kdy národ hlasitě odsuzoval „zrádkyni“ Miladu Horákovu.

Zpěvačka a signatářka Charty 77 Marta Kubišová (77) má za sebou Vánoce, které poznamenaly bolesti a strach. Podle jejích slov za špatným zdravotním stavem stálo to, že na třetí očkovací dávku proti covidu šla nachlazená. "Šla jsem na očkování a bylo to peklo. Dvě dávky byly v pořádku, po třetí dávce jsem neudržela ani tužku," řekla zpěvačka pro ŽivotvČesku.cz.

V bláznivé divadelní hře Tomáše Dianišky se dva milovníci akčních filmů přenesou v čase zpět do doby vzniku Charty 77.

Ve věku 93 let zemřel básník, novinář, spisovatel a překladatel Karel Šiktanc. Uvedla to Česká televize a také Deník N s odvoláním na spisovatele Jana Němce.

Ve věku 93 let zemřel básník, novinář, spisovatel a překladatel Karel Šiktanc. Uvedla to v neděli Česká televize.

Šiktanc se vedle básnického díla věnoval i tvorbě pro děti, byl autorem televizních a rozhlasových inscenací.

Ve věku 93 let dnes zemřel básník, novinář, spisovatel a překladatel Karel Šiktanc. Uvedla to dnes Česká televize a také Deník N s odvoláním na spisovatele Jana Němce. Katedra české literatury a literární vědy Filozofické fakulty Ostravské univerzity ve svém příspěvku na sociálních sítích uvedla, že "zemřel jeden z posledních velkých básníků 20. a zcela jistě též 21. století, kdy bylo i mezi všemi generacemi nutné sledovat jeho stále výjimečně přítomný hlas".

Před deseti lety zemřel první český prezident Václav Havel. Odkaz dramatika a vůdčí tváře politického přerodu roku 1989 nese v Brně plátno s Havlovou fotografií i speciální výstava. Osobnost výrazné politické figury připomene debata s lidmi, kteří byli prezidentovi blízcí.

Jen pár dní před Vánoci před deseti lety, 18. prosince 2011 zemřel prezident Václav Havel. Pro mnohé zůstává nejen symbolem Sametové revoluce, ale i čestného a lidského politika.

Kolem některých osobností jako by vznikaly příběhy a dramata tak nějak samy od sebe. Samospádem. Jako by je ony osoby přitahovaly. To byl i případ Václava Havla, jehož nedávno objevený rukopis se záznamem jeho prvního uvěznění se čte vskutku jako absurdní drama.

"Pravda a láska nakonec zvítězí nad lží a nenávistí." Jen těžko bychom hledali prezidenta, který byl - víc než kdo jiný - především prezidentem lidských srdcí. Vepsal se rychle a nenásilně do srdcí nás všech.

Je to přesně deset let, co zemřel první český prezident Václav Havel. Podívejte se, jaké akce se chystají na jeho památku.

Dnes si připomínáme 10. výročí úmrtí Václava Havla (1936–2011), významného intelektuála, dramatika a esejisty, odpůrce komunistického režimu, disidenta a spoluzakladatele Charty 77, prezidenta republiky, který se jako státník zasloužil po listopadu 1989 o návrat Čechů do demokratické Evropy a na svobodný Západ. Česká republika souběhem různých okolností procházela po jeho smrti složitým desetiletím, kdy byl výrazně poškozován demokratický a právní řád. Je symbolické, že do dalších let nyní vstupujeme s novou vládou v čele s premiérem Petrem Fialou, která se v koaliční smlouvě hlásí k tradici havlovské politiky.

Za totalitního režimu byl Igor Stříž vojenským prokurátorem, který stíhal lidi například kvůli odepření vojenské služby z politických nebo náboženských důvodů. Po volbách ho odvoláme, tweetoval místopředseda ODS Stanjura z opoziční lavice. „Já si myslím, že teď jsou společensky závažnější problémy než řešit, kdo kde sedí,“ nechal se ale v Otázkách Václava Moravce slyšet nastupující ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Jak to tedy bude?

V centru Varšavy v pátek odhalili pamětní desku „disidentovi, spisovateli, poslednímu československému a prvnímu českému prezidentovi Václavu Havlovi“, uvedl na svém webu polský Senát, jehož místopředseda se slavnosti zúčastnil. Pamětní desku odhalili k desátému výročí Havlovy smrti, které připadá na sobotu.

Neměl žádné nadlidské schopnosti. Vítězil touhou poznávat a rozumět, zůstat otevřený, nebýt lhostejný ke křivdám. Filozof Daniel Kroupa píše pro Seznam Zprávy o Václavu Havlovi, od jehož smrti 18. prosince uplyne deset let.

Určitá opouzdřenost je každé bytosti vlastní. Ba dokonce občas je nezbytná, izolace má své opodstatnění, nicméně jen na přechodnou dobu.

Členem etické komise pro ocenění účastníků protikomunistického odboje dnes Senát opět zvolil historika Petra Blažka. Novým členem bude filozof, politolog a bývalý politik Daniel Kroupa. Někdejší disident Kroupa v komisi nahradí evangelického faráře a bývalého mluvčího Charty 77 Miloše Rejchrta.

Pohyboval se na pomezí oficiálního, undergroundového a exilového umění. Na nádvoří Musea Kampa teď stojí dva jeho monumentální drátěné objekty.

Ve čtvrtek 16. prosince ve 22.00 uvede ČT Art nový dokumentární film Umění disentu. Režisérem snímku je americký profesor James D. Le Sueur. ČT na něm spolupracovala s univerzitou v Nebrasce.

Ve strašnickém krematoriu v Praze se v pátek od 15 hodin koná poslední rozloučení s novinářem, publicistou a někdejším disidentem Petrem Uhlem. Ten zemřel 1. prosince ve věku 80 let. Novinky ceremoniál nabízí v přímém přenosu.

Zpěvačka a signatářka Charty 77 Marta Kubišová (79) udělala před měsícem obrovskou chybu, když na třetí očkovací proti koronaviru vyrazila s rozbíhající se virózou. Už déle než měsíc jí je špatně a bojí se, zda vůbec stihne připravit věci na Vánoce. "Mám úplně rozhozené spaní, cpu do sebe antibiotika a už to trvá déle než měsíc," řekla fenomenální zpěvačka a tvář revolučního roku 1989 pro ŽivotvČesku.cz.

Rodina, přátelé, spolupracovníci a desítky dalších hostů se dnes odpoledne přišli do strašnického krematoria v Praze rozloučit s novinářem, bývalým disidentem a politickým vězněm Petrem Uhlem, který se celý život angažoval za svobodu a ochranu lidských práv. Zemřel 1. prosince, bylo mu 80 let. Poslední rozloučení se konalo symbolicky na Den lidských práv. Dlouholetí přátelé z dob disentu i kolegové z polistopadové éry na něj vzpomínali jako na odvážného, čestného a otevřeného muže, energického až pedantského diskutéra, který žil naplno a který byl pro své přesvědčení ochoten vzdát se i vlastní svobody.

Slavná šansoniérka Hana Hegerová strávila v 80. letech půl roku ve vězní. Na její účet totiž omylem přišla vyšší finanční částka, která ve skutečnosti patřila Karlu Gottovi. Česká královna šansonu to však netušila a peníze si nechala. Později se ukázalo, že Gotta žádala o schůzku, ten ji ale ignoroval – údajdně na popud svého otce.

Petr Uhl byl celoživotním obhájcem lidských práv a autentickým stoupencem levicových hodnot. A právě proto ho komunistické tvrdě pronásledovali… „Užití násilí je od ďábla, i kdyby bylo ospravedlněno morálně správnými cíli,“ říkal. Zemřel ve středu 1. prosince 2021.

Poslední rozloučení s Petrem Uhlem se uskuteční ve strašnickém krematoriu 10. prosince, symbolicky na Den lidských práv, sdělila jeho rodina. Novinář a publicista, někdejší disident, politický vězeň a signatář Charty 77 Petr Uhl, který se během komunistického režimu i v polistopadové éře zasazoval o ochranu lidských práv, zemřel 1. prosince. Bylo mu 80 let.

Poslední rozloučení s Petrem Uhlem se uskuteční ve strašnickém krematoriu 10. prosince, symbolicky na Den lidských práv. ČTK to sdělila jeho manželka Anna Šabatová. Novinář a publicista, někdejší disident, politický vězeň a signatář Charty 77 Petr Uhl, který se během komunistického režimu i v polistopadové éře zasazoval o ochranu lidských práv, zemřel 1. prosince. Bylo mu 80 let. Rozloučení, které má být podle jeho rodiny oslavou naplněného života statečného člověka, bude možné sledovat i před velkou obřadní síní na obrazovkách.

Obětavý, pracovitý a tolerantní muž, který dokázal akceptovat i člověka s úplně odlišnými názory, byl podle Dany Němcové její přítel Petr Uhl. O ochranu lidských práv se zasazoval nejen v době nesvobody, ale i po listopadu 1989.

Další z velkých českých osobností minulého století odešla. Petr Uhl. Bojovník za lidská práva, signatář Charty 77, disident, politický vězeň.

Jakmile jsem si to přečetl, vzpomínky začaly vyvěrat proudem z hlubin paměti jako láva. Nejprve bych měl asi předeslat, jak jsem se k Petrovi prosákl. Vídal jsem se s ním, s Aničkou, jeho ženou, i s jeho dětmi, protože jsem bydlel na druhé straně stejného bloku domů jako oni. Pamatuju, když byl ve vězení a potkával jsem jenom Aničku, pamatuju potom po propuštění letmá setkání kvůli nějakým soudům a samizdatovým tiskovinám.

Ve věku 80 let ve středu zemřel novinář a publicista, bývalý disident, politický vězeň a signatář Charty 77 Petr Uhl, který se během komunistického režimu i po revoluci zasazoval o ochranu lidských práv. Sdělila jeho manželka, někdejší ombudsmanka Anna Šabatová.

Petr Uhl patřil k nejvýznamnějším československým a českým postavám druhé poloviny dvacátého století. Patřil mezi nejdéle vězněné představitele českého disentu. Za spravedlnost a lidská práva bojoval až do konce svého života. Bylo mu 80 let.