Charta 77

Vladimír Škutina se narodil 16. 1. 1931. V roce 1948 byl vyhozen z gymnázia v Křemencově ulici, odmaturoval jinde, důvody mohly být politické. Už za studií spolupracoval s médii, byl krátce redaktorem novin Práce. Připravoval také revuální pořady.

Charta 77 a její Prohlášení má pro naši historii značný význam. Proto se u ní zastavíme. Kdo byli chartisté? Způsobili pád režimu v roce 1989? I na to jsem se zeptala historika Michala Stehlíka, ředitele Památníku národního písemnictví a spolutvůrce podcastu Přepište dějiny.

Před 49 lety vyšel v Rudém právu článek Ztroskotanci a samozvanci. Měl zničit signatáře Charty 77, místo toho z nich udělal legendy boje za svobodu.

Vladimír Škutina byl ikonou 60. let a parťákem Jana Wericha. Vězení ho ale zlomilo ke spolupráci s StB. Příběh muže, který za svobodu zaplatil zradou přátel.

V říjnu 1984 získal Jaroslav Seifert Nobelovu cenu. Normalizace reagovala pár větami a 27 vteřinami v rozhlasu, bez titulků skoro.

Jsou básníci, které čteme ve škole z povinnosti. A pak jsou tací, k nimž se člověk vrací sám od sebe. Jaroslav Seifert patří k těm druhým. Jeho verše nezní jako povel ani jako manifest, ale jako hlas, který se ozývá tiše, a přesto se nedá přeslechnout.

Před 40 lety – 10. ledna 1986 – zemřel Jaroslav Seifert. 21.ledna proběhl jeho pohřeb, který se stal duelem o Seifertův odkaz. A nejslavnějším pohřbem, který česká společnost za normalizace zažila.

Mladí, zapálení dogmatici hodlali Jaroslava Seiferta opravdu zničit, říká literární vědec Vratislav Maňák, který o kauze napsal knihu. Básníka pomohl zachránit kolega Vítězslav Nezval, doplňuje novinářka Krystyna Wanatowiczová.

Nový rok si žádá nové seriály. A jeden takový jsme pro vás připravili. Nazvali jsme ho „To byl zase rok“. Někdo z názvu cítí povzdech, jiný radostné zvolání. A tak to má být, vždyť i život je pestrý. Tak se pojďme postupně vydat po tuzemských i zahraničních událostech posledního půlstoletí. Začínáme rokem 1977.

Pavel Landovský byl jednou z nejvýraznějších hereckých osobností své generace. Jeho projev byl nekompromisní a povaha přímočará až drsná. Celý život v sobě přitom nosil trauma z dětství.

Americká folková zpěvačka Joan Baezová, která 9. ledna oslaví pětaosmdesátiny, vystupuje přes 65 let a vydala přes 30 alb. Podle kritiků dokázala spojit hudbu s politikou a stát se legendou. Za svůj odpor proti válce ve Vietnamu se dostala i do vězení. Američanka s indiánskými kadeřemi a ostrými rysy ve tváři byla dlouholetou přítelkyní prezidenta Václava Havla a k ČR má mimořádný vztah.

Na začátku roku 1977 byla zveřejněna Charta 77 a následně se začala šířit mezi lidmi. Kritizovala tehdejší vládu za porušování lidských práv, včetně práv Romů v tehdejším Československu. Řada témat, na která upozorňovala, zůstává aktuální dodnes.

Oldřich Kaiser působí konečně šťastně a zklidněně. Podzim svého života si užívá po boku své druhé ženy Dáši Vokaté. Manželé působí jako sehraný pár nejen na pódiích, ale i v běžném životě.

Život za totality byl v mnoha ohledech složitý i pro umělce. Pokud nedrželi ústa a krok, přišly represe, vyhrůžky rodině a zákazy. Přesto se našli tací, kteří se komunistické zvůli nikdy nepodvolili.

Přesně před 49 lety odstartovala Charta 77. Přečtěte si, jak probíhala dramatická honička s StB, proč musel zemřít Jan Patočka a co předcházelo pádu režimu.

Publikace Revolver Revue – Out Of Ghetto Magazine (Jak se dělal samizdat) se ohlíží za čtrnácti samizdatovými čísly tohoto časopisu. Nabízí možnost seznámit se se vším, co se za vydáváním důležité předlistopadové revue skrývalo a co vše to vůbec obnášelo, zároveň připomíná jak dobový kontext, tak zcela normální odvahu, jíž bylo tehdy třeba.

Charismatická herečka Bára Štěpánová našla své štěstí v lásce až na druhý pokus. Z prvního manželství má ale svou jedinou dceru Dominiku, která jí dělá jen samou radost. Mají spolu ale velmi specifický vztah.

Nová kniha Karlu Šípovi otevírá prostor k odhalování příběhů, které v televizi nikdy nevyprávěl.

ROZHOVOR: V dobách komunistického režimu strávil pět let ve vězení. V celách prožil troje vánoční svátky. „Seděli jsme ve špinavé cele plné krys. Vánoce ve vazbě byly úplně stejné jako každý jiný den. Ani k jídlu jsme nedostali nic lepšího,“ řekl serveru PrahaIN.cz František Stárek, pracovník ÚSTRu a bývalý plukovník BIS.

Advokát Lubomír Müller pomohl už stovkám lidí pronásledovaných bývalým režimem, často i odpíračům vojny z řad svých souvěrců - svědků Jehovových. Míní, že i dnes má smysl vymáhat spravedlnost pro oběti komunistické zvůle.

Na začátku 90. let se těžce nemocný chlapec z Československa Míša stal symbolem přístroje gama nože Elekta a jeho život zachraňujícího významu. Díky fundraisingové kampani, do které mimo jiné přispěla světoznámá švédská spisovatelka Astrid Lindgrenová, mohl Míša podstoupit operaci ve Stockholmu. To byl také výchozí bod pro nákup renomovaného radiochirurgického systému pro nemocnici v Praze, první v bývalých komunistických státech východní Evropy…

ESEJ. Shon dneška tvrdí, že se věci rychle mění a my musíme s nimi. V tom spěchu pak často zapomínáme na neměnná pravidla, na která ale zapomínat nesmíme. Ďábel se často ukrývá v detailu, v drobných porušeních, která narušují křehkou pevnost a stabilitu svobody. Je chybou nechat se houpat ke bdělému spánku a nenápadně tak

Režisér kultovní komedie Na samotě u lesa Jiří Menzel měl s manželkou Olgou trochu netradiční, ale zároveň velmi pevný vztah, který vydržel ledacos. Svérázně přistupoval i k vlastní smrti. Co si toužebně přál?

Smutná zpráva přišla o Zlaté neděli z radnice krajského města Vysočiny. Ve věku 81 let zemřela Daniela Brodská. Byla to první porevoluční starostka Jihlavy, evangelická farářka, signatářka Charty 77 a žena, která celý život spojovala víru, odvahu a službu druhým.

Ve věku 81 let zemřela evangelická farářka, signatářka Charty 77 a první polistopadová starostka Jihlavy Daniela Brodská. Město zveřejnilo na svých stránkách parte.

Ve věku 82 let zemřel v Londýně známý český fyzik, básník a aktivista, který mimo jiné proslul i svými enormně dlouhými dredy – Ivan Hartel. Zprávu o jeho smrti zveřejnil na sociálních sítích bývalý disident, chartista a publicista Jiří Fiedor.

ROZHOVOR: „Co se týče vnitřní bezpečnosti, tak nevidím velké hrozby, které by u nás mohly nastat. Samozřejmě je otázka, jak se bude dále vyvíjet situace ve světě, především na Ukrajině. To je podstatné. Otázkou také je, jak se k této skutečnosti postavíme jako stát,“ řekl serveru PrahaIN.cz František Bublan, exministr vnitra, bývalý ředitel civilní rozvědky, signatář Charty 77 a teolog.

Anna Freimanová byla kamarádkou, sousedkou i blízkou spolupracovnicí Václava Havla. Stála mu nablízku v časech Charty 77, během sametové revoluce i po Havlově nástupu do prezidentské funkce, kdy se stala jeho tajemnicí. Je to už 14 let, co zemřel. A Freimanová se v Knihovně Václava Havla coby editorka dál pečlivě stará o jeho literární a divadelní odkaz. „Pořád se z něj můžeme hodně naučit. I o sobě samých,“ tvrdí.

18. prosince 2011 celý svět zasáhla zpráva o úmrtí světového státníka a prvního českého prezidenta Václava Havla. Při této příležitosti se ohlédneme za několika hudebníky a hudebními tělesy, které miloval. A jeho city byly vřele opětovány. Vedle řady domácích interpretů se skupinou Plastic People Of The Universe v čele jsou mezi nimi ty největší z…

Proč drží Popelka v ruce velkou sekyru? Kdo bude další mrtvola? Proč je filmová česká Popelka tak jiná a proto oblíbená? Kdo je autorem úspěšného příběhu? Jeho jméno v titulcích neuvidíte. Zakázáno!

KOMENTÁŘ. Jsem Němec a český 17. listopad není můj svátek. Přesto je to pro mě každoročně silný zážitek, i když jsem to letos na Národní třídu osobně nestihl. I za moji svobodu se totiž bojovalo v Československu, třeba Chartou 77. V Německu takový svátek revoluce nemáme, a je to podle mě chyba. Stačí se podívat

Je to naprosto zásadní pro obranu celé Evropy, a tedy i naší země, píší premiérovi Andreji Babišovi (ANO) signatáři Charty 77, akademici, odborníci a účastníci odboje a odporu proti komunismu v o…

Okresní soud v Chomutově v pondělí vynesl usnesení, ve kterém uznal, že třiasedmdesátiletý protikomunistický odbojář Rudolf Vojtěch má nárok na soudní rehabilitaci. Ta se na něj dosud nevztahovala, ačkoliv byl komunistickým režimem před 45 lety prokazatelně perzekuován. V Česku podobný problém řeší ještě desítky lidí.

Fridrich Dürrenmatt byl švýcarský dramatik, prozaik a výtvarník. Bývá označován za mistra paradoxu. Proslavily ho detektivky Soudce a jeho kat nebo tragikomedie Návštěva staré dámy. Vyjadřoval se k mezinárodní politice, obhajoval české disidenty a podpořil Chartu 77.

Na události z Přeštic vzpomínali tehdejší aktéři a organizátoři František Stárek a Miroslav Skalický. Sobotní program vzpomínkové akce zahájil přednáškou ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna.

V roce 1977 odstartoval Voyager 1. Americká sonda s výpočetní technikou slabší než dnešní kalkulačka příští rok překoná důležitý milník.

Ze dne na den z něj udělali nepřítele republiky. Ivan Dejmal prošel krutým vězením, zákazem studia i těžkou prací, která měla zlomit jeho vůli. Místo toho se stal jedním z duchovních otců české ekologie, disidentem, signatářem Charty i ministrem.

Vedle sametového roku byl pro prvního polistopadového prezidenta klíčový i přelom let 1976 a 1977. Právě tehdy se Václav Havel rozhodl vzepřít normalizačnímu režimu, když s okruhem známých a přátel z disentu sepsal prohlášení Charty 77, kvůli němuž byl krátce nato zatčen a následně uvězněn. Tomuto drobnému, ale zásadnímu výseku z jeho života se věnuje útlý komiks Havel: Hrátky s čertem, který napsal Michael Žantovský a nakreslila Štěpánka Jislová.

V sobotu 13. prosince 1975 se uskutečnila Underground lecture Přeštice, během níž Ivan M. Jirous poprvé veřejně přednesl svůj text Zpráva o třetím českém hudebním obrození.

Už čtvrt roku mohou dvě specifické skupiny obětí totalitního režimu – osoby násilně vystěhované do zahraničí v rámci akce StB Asanace a ti, na něž byl z politických důvodů uložen šikanózní ochranný dohled – žádat stát o jednorázové odškodnění.  Jsou to dva roky, co před Úřadem vlády začali držet protestní hladovku dva známí disidenti: Jiří

Dáša Vokatá je autentickou postavou českého undergroundu. Její život se vine od ostravského dětství přes disidentský exil, soužití s básníkem Ivanem Martinem Jirousem a současné partnerství s hercem Oldřichem Kaiserem.

Jsou to dva roky, co před Úřadem vlády začali držet protestní hladovku dva známí disidenti: Jiří Gruntorád a John Bok. Chtěli tak upozornit na to, jak nízké důchody – na rozdíl od někdejších příslušníků StB – někdejší odpůrci komunistického režimu mají. A svého aspoň částečně dosáhli: oběti akce Asanace a ti, jimž byl z politických

Dana Němcová byla jednou z osobností, které se nebály podepsat Chartu 77. Prošla šikanou režimu a stala se jednou z nejvýraznějších postav českého disentu. Její odvaha byla neuvěřitelná. Navzdory tomu dokázala vybudovat velkou rodinu.

Akce Asanace byla tajná operace StB, která měla jediný cíl, zlomit odpůrce režimu a donutit je k odchodu z vlasti. Příběh státem řízeného nátlaku, strachu a odvahy.

Rodinné vztahy nebývají vždy ideální. Své o tom věděl náš první Zlatý slavík Waldemar Matuška, který se se svou rodinou moc nestýkal. Při posledním setkání se svým bratrem Jarkou padala ostrá slova.

Byl jedním z významných signatářů Charty 77. Kvůli svému kritickému postoji vůči komunistickému režimu vystřídal několik dělnických povolání.

Brežněvova návštěva v roce 1978 se změnila v čtyřdenní přehlídku servility, během níž chtěli českoslovenští komunisté Moskvě dokázat, že reformní snahy z roku 1968 patří minulosti.

Český kulturní prostor zasáhla smutná zpráva. Ve věku 80 let zemřel Jan Patočka mladší, který byl synem významného českého filozofa Jana Patočky. V sedmdesátých letech podepsal Chartu 77 a po revoluci působil jako novinář. Na sítích o tom informovala Knihovna Václava Havla.

Ve věku 80 let zemřel v pátek Jan Patočka, novinář a politický komentátor, syn profesora Jana Patočky. O jeho úmrtí informovala Knihovna Václava Havla. Jeho otec patřil k nejvýraznějším postavám česk…

Vítejte netradičně v úterý u knižních novinek. Jako vždy se můžete těšit na přehled všech nových titulů, které u nás v uplynulém týdnu vyšly. Jeden z Havlových nejbližších přátel a spolupracovníků a oceňovaná komiksová autorka z generace mileniálů přicházejí ve snaze přiblížit největší postavu českých dějin konce minulého století s prvním havlovským komiksem. Rok 1977 byl jedním z nejdramatičtějších období života dramatika, esejisty a bojovníka za lidská práva. Po několika dnech výslechů po zveřejnění prohlášení Charty 77 a domovních prohlídek skončil tehdy již slavný Havel ve vyšetřovací vazbě s obviněním z podvracení republiky a poškozování zájmů republiky v cizině.

Herečka z Ordinace má krásnou dceru Dominiku, která jí neříká „mami“, ale Báro. Jejich vztah je netradiční. Dříve se Dominika styděla za Bářiny účesy.

Michael Žantovský a ilustrátorka Štěpánka Jíslová vypráví příběh o politické perzekuci Václava Havla i o jeho boji s pochybnostmi o sobě samém.

V debatách o komunistickém Československu se na ně často zapomíná. Žen, které působily v disentu, ale byly desítky. Některé z nich za svou odvahu byly zavřené, jiné udržovaly činnost Charty 77 v chodu v době, kdy ve vězeních seděli jejich manželé a přátelé. Za cenu obrovských osobních obětí byly komunistickým režimem vytrvale sledovány a šikanovány, snu o svobodě se ale nikdy nevzdaly. Připomeňte si je na Den za svobodu a demokracii společně s námi. Co o ženách disidentkách víte? Otestujte se v kvízu na webu Heroine.cz.

Jakou roli hrály Polky, Češky a Slovenky v protikomunistické opozici 1968–1989? Kdo byly odvážné signatářky Charty 77 a jak se ženy zasloužily o vznik polského hnutí Solidarita? V rámci Týdne svobody si dnes a zítra, ale nejen tehdy, připomeneme debatou, výstavou a projekcí zásadního dokumentu Marty Dzido a Piotra Śliwowského s názvem Solidarita podle žen pozapomenuté osudy hrdinek tří sousedních národů. I o nich jsme hovořily se spisovatelkou a režisérkou MARTOU DZIDO (44); rozhovor o její v češtině právě vydané povídkové knize Babí léto přineseme v některém ze zimních čísel Reflexu.

Prezident Petr Pavel se rozhodl definitivně skoncovat se spekulacemi ohledně své údajné komunistické minulosti.

Ponížení, ztráta domova a hlavně vlastní rodiny – takové pocity zažívaly oběti komunistické akce Asanace. Jejím cílem bylo donutit k vystěhování do zahraničí nepohodlné disidenty, převážně signatáře Charty 77. Příslušníci StB je postupně cílenou šikanou i násilím donutili opustit Československo. Trauma z nedobrovolného odchodu i z nesnadných začátků v nové zemi se přitom často dotklo i jejich dětí. Přenos tohoto traumatu – který se v současnosti dle odborníků může podobat i pocitům Ukrajinců prchajících ze své země – zkoumal tým vědců z Národního ústavu duševního zdraví.