Charta 77

Cenu Karla IV. letos obdrží dramatik a básník Milan Uhde. Za komunistického režimu byl významným představitelem disidentu. Převzít by si ji měl na sudetoněmeckém sjezdu v Brně.

Šestačtyřicet let starým případem Petra Švestky se ve středu měl zabývat Okresní soud v Ústí nad Labem. Někdejší chartista, který byl skupinou dalších mladých lidí v roce 1980 podle něj nespravedlivě odsouzen, podal návrh na soudní rehabilitaci. Z procesních důvodů bylo hlavní líčení odročeno na začátek července.

Společenské angažmá vždy považovala za svou prvořadou povinnost. Socioložka a někdejší disidentka Jiřina Šiklová byla průkopnicí genderových studií v českých zemích. Za minulého režimu organizovala převoz exilové literatury, za což ji režim dokonce poslal do vězení. U příležitosti pěti let, které 22. května uplynou od jejího úmrtí, uvede v úterý 19. května Česká televize dokument Ženská otázka Jiřiny Šiklové.

Divadelní a filmová herečka, disidentka a jedna z prvních signatářek Charty 77 Vlasta Chramostová měla velmi dramatický osud. Při autonehodě přišla o malého syna, což vnímala jako Boží trest. Po roce 1968 se jí otočil život vzhůru nohama.

Soud posmrtně rehabilitoval disidenta Ivana Martina Jirouse, o což žádala jeho dcera. Ta zároveň žádá rehabilitaci svého otce v dalších případech jeho odsouzení.

Okresní soud v pátek rozhodl o soudní rehabilitaci disidenta Ivana Martina Jirouse. Člena hudební skupiny The Plastic People of The Universe poslaly soudy v roce 1976 za organizování koncertů na rok a půl do vězení. Odsoudily ho za výtržnictví. Rozsudky však zrušil Nejvyšší soud a státní zástupce Jirousovo trestní stíhání zastavil.

Praha - Okresní soud dnes rozhodl o soudní rehabilitaci disidenta Ivana Martina Jirouse. Člena hudební skupiny The Plastic People of The Universe poslaly soudy v roce 1976 za organizování koncertů na rok a půl do vězení. Odsoudily ho za výtržnictví. Rozsudky však zrušil Nejvyšší soud a státní zástupce Jirousovo trestní stíhání zastavil.

Miloš Kopecký podepsal Antichartu jako jeden z tisíců. Ale v roce 1984 propůjčil svou tvář propagandě osobně, a právě to mu diváci nikdy úplně neodpustili.

Anticharta dodnes vyvolává silné emoce. Dotkla se stovek známých umělců, kteří byli veřejně spojeni s podporou režimu proti Chartě 77. Po roce 1989 byli mnozí označeni za symboly poslušnosti vůči totalitní moci. Jenže realita byla mnohem složitější.

Spisovatel, dramatik a signatář Charty 77 Milan Uhde popisuje v souvislostech, pro někoho možná překvapivých, jak se zrodil nápad pozvat do Brna sudetské Němce. V obsáhlém rozhovoru se ale nevrací jen k bolestivým vzpomínkám z časů svého dospívání, glosuje i aktuální politickou diskusi a pozici vládních stran včetně premiéra Andreje Babiše.

Kdysi stály vedle sebe na pódiu jako symbol československé popmusic. Marta Kubišová, Helena Vondráčková a Václav Neckář tvořili slavné Golden Kids. Rok 1968 ale vyhloubil mezi zpěvačkami propast.

Jan Tříska patřil k nejvýraznějším českým hercům druhé poloviny 20. století. Po návratu z emigrace v USA zažil velký návrat na jevištní a filmová prkna. Jeho tragická smrt po pádu z Karlova mostu v roce 2017 však dodnes vyvolává otázky a emoce.

Zatímco v listopadu 1989 byli mnozí v ulicích a cinkali klíči, přesvědčeným komunistům se zhroutil svět. Nevěřili, že pravda a láska bude to, co zvítězí. Mezi ty, kteří listopadové události sledovali se zděšením, patřila herečka Jiřina Švorcová.

Bývalého disidenta a chartistu Milana Uhdeho překvapila vlna nenávisti, když podpořil sjezd sudetských Němců v Brně. Ze svých názorů ale neustoupí. „Žádná diskuse není možná, jakmile vás někdo začne systematicky urážet a obviňovat,“ řekl serveru PrahaIN.cz exministr kultury a bývalý první předseda Poslanecké sněmovny.

Stačil jeden dvoudílný seriál a z oblíbeného doktora Štrosmajera byl rázem vyvrhel. Za to, že vystoupil v kontroverzním pořadu Krok do neznáma, diváci Miloše Kopeckého zasypali nenávistnými dopisy.

Komunisté byli v Československu u moci přes čtyřicet let. Během té doby se udála celá řada věcí, na které bychom neměli zapomínat.

Hlas, který mohl znít na světových pódiích, zůstal z velké části uvězněný doma. Život Evy Pilarové je vedle talentu i připomínkou doby, která talentu nepřála. Nebýt totality, mohla být vše jinak.

Někdejší ministr zahraničí Jan Kavan neuspěl se žádostí o statut účastníka odporu proti komunismu. Spor, zda disidentství Jana Kavana před rokem 1989 je nadřazené jeho členství v KSČ a vědomé či nevědomé spolupráci s rozvědkou, skončil u Nejvyššího správního soudu. Členství v KSČ i spolupráce tento statut vylučují a v exilu si to „neodpracoval“, rozhodl soud. The post Exministr Kavan neuspěl jako bojovník proti komunismu. I nevědomá spolupráce s StB stačí appeared first on Česká justice.

Její život ovlivnilo otcovo vystoupení z KSČ i její podpis Charty 77. Z premiantky se stala disidentkou bez dokončené školy. Za „křivé“ svědectví skončila ve vězení, v polovině trestu šla domů – byla těhotná. Díky chytře získané milosti se do vězení už nevrátila. S disidentským prostředím se Helena Sosnová poprvé setkala na Střední průmyslové škole

Televize, rozhlas i noviny byly v Československu roku 1986 plně ovládané vládou a tedy komunistickou stranou. Informace o tom, co se děje v Černobylu, tato média zpočátku neměla, ani později ale neinformovala pravdivě.

Byl filozofem, pedagogem a respektovaným intelektuálem, mimo jiné byl i členem expertní rady Gymnázia Paměti národa. Ve veřejném prostoru působil jako výrazná osobnost propojující akademické prostředí s občanskou společností.

V našem kvízu se vás zeptáme na dobu, kdy svobodná tvorba narážela na hranice komunistického režimu. Připomeňte si, jak to tenkrát chodilo a které kulturní počiny obstály i v porevoluční době.

Za zneužití pravomoci úřední osoby stanul před soudem v Plzni dvaasedmdesátiletý bývalý důstojník Státní bezpečnosti (StB) Václav Česák. Podle obžaloby navrhl v roce 1983 založit svazek Tiskař na zaměstnance tiskařského oddělení kulturního střediska v Plzni. StB s Česákem muže vyslýchala, znepříjemňovala mu život, nasadila na něj tajné pracovníky, označila ho za nežádoucí osobu a vyvíjela nátlak, aby opustil stát, až se v roce 1986 vystěhoval do Rakouska. Česák vinu odmítá.

„Hergot, furt se tu couráte jak bílí havrani, kdo to má poklízet?“ Kdo by si nepamatoval větu, kterou častovala nemocniční uklízečka procházející lékaře ve filmu Jak básníkům chutná život. Ztvárnila ji herečka Divadla na provázku Eva Vidlařová.

Patřila k nejjasnějším hvězdám své generace. Pak přišel srpen 1968 a s ním dvacet let ticha. Místo potlesku zbyly skleněné střepy, ze kterých s manželem vyráběli lampy.

​​​​​​​Petr Pospíchal se ve svých sedmnácti letech stal jedním z nejmladších disidentů a později i chartistou. Nebojoval proti komunistům, ale za lidská práva. Osudová pro něj byla práce pro VONS. I kvůli ní skončil na konci normalizace potřetí za mřížemi. Už jako malý kluk chtěl být Petr Pospíchal součástí dění. Mezi svými vrstevníky si připadal

František Pavlíček zažil bezprecedentní zvrat: v 60. letech patřil mezi vlivné dramatiky a dokonce zasedal v Ústředním výboru KSČ, po roce 1968 se však ocitl na seznamu zakázaných autorů. Věrnost ideálům Pražského jara z něj učinila disidenta.

Její život ovlivnilo otcovo vystoupení z KSČ i její podpis Charty 77. Z premiantky se stala disidentkou bez dokončené školy. Za „křivé“ svědectví skončila ve vězení, v polovině trestu šla domů – byla těhotná. Díky chytře získané milosti se do vězení už nevrátila.

ROZHOVORY NA OKRAJI, SVĚT TOMÁŠE KOLOCE: V pátek oslavila 80. narozeniny herečka Jaroslava Obermaierová. Koho považuje za největší české herce, co si myslí o nekonečných seriálech a za co kritizuje dnešní režim?

Podmínkami od dvou do tří let potrestal Obvodní soud pro Prahu 1 čtyři bývalé důstojníky Státní bezpečnosti (StB), kteří v osmdesátých letech pronásledovali chartistu a člena Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) Karla Freunda. U pátého z obžalovaných soud od trestu upustil kvůli předchozí sankci. Soudkyně uznala muže vinnými ze zneužití pravomoci úřední osoby. Rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k Městskému soudu v Praze.

Praha - Za pronásledování člena Výboru na ochranu nespravedlivě stíhaných (VONS) a signatáře Charty 77 Karla Freunda dnes Obvodní soud pro Prahu 1 potrestal čtyři bývalé důstojníky Státní bezpečnosti (StB) podmíněnými tresty. U pátého kvůli předchozímu odsouzení od potrestání upustil. Soudkyně uznala muže vinnými ze zneužití pravomoci úřední osoby. Dnešní rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k Městskému soudu v Praze.

Když se přiblížíte k osadě Hrádeček v Podkrkonoší, zříceninu hradu Břecštejn nepřehlédnete. Jeho silueta se zvedá na výrazném skalním útvaru asi šest

Když tisíce umělců v lednu 1977 podepisovaly provolání na podporu režimu, jedna scenáristka z Barrandova řekla ne. Stálo ji to kariéru, společenské postavení i možnost dělat to, co uměla nejlíp.

Představte si dobu, kdy se pravda nenosila a za upřímnost se platilo vyhazovem z práce nebo jízdenkou do cely. Sedmdesátá léta v Československu připomínala nekonečnou neděli v čekárně u zubaře. Šeď, nuda a všudypřítomný strach, že řeknete něco, co se soudruhům nebude zrovna dvakrát zamlouvat.

Vzpomínáte na Dlouhého Janka z filmového hitu Ať žijí duchové, kterého ztvárnil herec Jiří Procházka? U umění sice zůstal, herectví ale odložil na hřebík. Jak se mu dnes daří a jak vzpomíná na natáčení snímku i na dětskou pomstu Jiřímu Sovákovi?

Jiří Procházka zazářil jako Dlouhý Janek v komedii Ať žijí duchové!. Slibnou hereckou kariéru mu překazilo chladné odmítnutí na škole a dnes se věnuje hudbě.

ROZHOVOR: Patří k lidem, kteří se nikdy nebáli veřejně vyslovit svůj názor. V roce 1986 podepsala Chartu 77 a po listopadu 1989 dva roky pracovala jako osobní sekretářka prezidenta Václava Havla. „Nelze tolerovat něco, co popírá princip demokracie. Babiš se snaží omezovat to, co může být svobodné a nezávislé,“ řekla serveru PrahaIN.cz herečka Bára Štěpánová.

ROZHOVOR: Mezi nejstarší a nejvýznamnější svátky křesťanského kalendáře patří Velikonoce a v českých zemích mají tradici, která sahá hluboko do minulosti. Slaví se připomínka zmrtvýchvstání Ježíše Krista, ale i zvyky připomínající dávné oslavy jara. „Velikonoce jsou povzbuzením, že člověk má cíl svého života, že jeho pozemské putování není vždycky jenom něco příjemného,“ řekl serveru PrahaIN.cz pražský biskup, signatář Charty 77 a někdejší disident Václav Malý.

Dcera jaderného fyzika a jednoho ze zakladatelů Charty 77 Františka Janoucha ovládla švédské žebříčky literárních bestsellerů, aby se později stala bezmála personou non grata. Její příběh začíná odchodem z normalizačního Československa v roce 1974.

Petr Pospíchal se ve svých sedmnácti letech stal jedním z nejmladších disidentů a později i chartistou. Nebojoval proti komunistům, ale za lidská práva. Osudová pro něj byla práce pro VONS. I kvůli ní skončil na konci normalizace potřetí za mřížemi.

V našem kvízu si připomenete slavné umělce, kteří za minulého režimu čelili perzekucím. Vzpomeňte si, co se s těmito slavnými stalo.

ROZHOVOR: „Incident z Pardubic je příkladem, že všechno se stoprocentně zabezpečit a uhlídat nedá, i když se zvýší ostraha objektů a přijmou se další bezpečnostní opatření. Navíc ti lidé nemají prakticky žádné zábrany,“ řekl pro server PrahaIN.cz František Bublan, bývalý ředitel civilní rozvědky, exministr vnitra, signatář Charty 77 a teolog.

Na Karlově mostě před sebe položil klobouk a začal hrát. O pár let později podepsal Chartu 77 a odešel za hranice. Jaroslav Hutka pak v cizině zjistil, že ho krajané považují za komunistu a přestávají ho zvát na koncerty.

Poslanec Jindřich Rajchl (PRO) napsal na sociální síti, že uprchlíci pobývající v Česku, kteří na Velikonoce odjedou na Ukrajinu, by měli ztratit status dočasné ochrany. „Vyjádření pana Rajchla je nehorázné a nehumánní,“ řekl serveru PrahaIN.cz pražský biskup, signatář Charty 77 a někdejší disident Václav Malý. Pohoršení vyjádřili i další osobnosti.

Zdeněk Svěrák slaví 90. narozeniny. Zatímco většina z nás si právě dnes připomíná jeho filmy, Filip Turek si musel trochu pozornosti ukrást pro sebe. Na sociální síti ho sice označil za skvělého herce, ale také narážel na jeho podpis Anticharty a účast na demonstraci namířené proti vládě Andreje Babiše.

Herce kultovního divadla Sklep Tomáše Hanáka zahrnuly děti z Berounska mezi pamětníky a v rámci projektu organizace Post Bellum ho vyzpovídaly a zařadily mezi Příběhy našich sousedů. Známý herec, který žije v Nižboru na Berounsku, se měl oč podělit. Vyprávěl o svém dětství na Kubě, kam se dostal díky práci svého otce, o divadle a herectví, ale také o nástrahách a absurditách minulého režimu.

Život Jaroslava Grosmana formoval aktivní odpor proti oběma totalitním režimům, jak tomu nacistickému, tak i komunistickému. V obou případech platil tento hrdina vysokou cenu.

/FOTO,VIDEO/Rakovník má za sebou výjimečný večer, na který budou návštěvníci ještě dlouho vzpomínat. V úterý 24. března se v Kulturním centru Rakovník uskutečnil mimořádný hudební projekt „Koncert zakazovaných“, jehož hlavní hvězdou byla legendární skupina The Plastic People of the Universe.

Ve věku 78 let zemřela v neděli dlouholetá ředitelka Nadace Charty 77 a zakladatelka Konta Bariéry Božena Jirků. Podílela se na řadě charitativních projektů, mimo jiné na celonárodní sbírce Konto Míša na začátku 90. let.

Ve věku 78 let zemřela v neděli dlouholetá ředitelka Nadace Charty 77 a zakladatelka Konta Bariéry Božena Jirků. Radiožurnálu to potvrdila její nástupkyně a současná ředitelka nadace Jolana Voldánová. Jirků se podílela na řadě charitativních projektů, mimo jiné na celonárodní sbírce Konto Míša na začátku 90. let. V minulosti působila jako televizní hlasatelka, moderátorka a redaktorka.

Ve věku 78 let zemřela v neděli dlouholetá ředitelka Nadace Charty 77 Božena Jirků a zakladatelka Konta Bariéry. Podílela se na řadě charitativních projektů, mimo jiné na celonárodní sbírce Konto Míša na začátku 90. let. V minulosti působila jako televizní hlasatelka, moderátorka a redaktorka. O úmrtí Jirků dnes informovala v tiskové zprávě Nadace Charty 77.

Ve věku 78 let zemřela v neděli dlouholetá ředitelka Nadace Charty 77 Božena Jirků a zakladatelka Konta Bariéry. Podílela se na řadě charitativních projektů, mimo jiné na celonárodní sbírce Konto Míša na začátku 90. let. V minulosti působila jako televizní hlasatelka, moderátorka a redaktorka.

Ve věku 66 let zemřel strakonický chartista Miloslav Trégl. Během normalizace zažil výslechy, šikanu i sledování StB. Říkal, že je důležité mluvit pravdivě a nebát se. Věřil, že i malý příklad lidem ukáže, že lze žít velký a svobodný život. V pondělí 9. března zveřejnilo město Strakonice smutnou zprávu: ve věku 66 let zemřel Miloslav

Kvůli udání skončil u rybářů, při natáčení opilý padal z koně a v hotelu spal s nohama v lednici. Tomáš Hanák po letech přiznal chyby, za které se dodnes stydí. Pět let v montérkách dřel na starém drážním skladu, aby unikl vlastní slávě.