Charta 77

Mluvčí a signatářka Charty 77 Eva Kantůrková to, stejně jako řada jejích souputníků, za minulého režimu neměla jednoduché. Strávila rok ve vazební věznici na Ruzyni, a to oficiálně za "podvracení republiky", reálně za to, že jí vycházely knihy a články v zahraničí. Svoje vzpomínky a zkušenosti z pobytu za mřížemi sepsala v knize Přítelkyně z domu smutku a po revoluci dílo přepracovala do scénáře k oceňované čtyřdílné televizní minisérii.

Se Zdenou Tominovou hovořil Adam Hradilek o životě v normalizačním Československu s policií za dveřmi, „mluvčování“ či ztrátě vlasti.

Soud po dvou měsících sepsal a doručil rozsudek zvukaři Jaroslavu Henslovi, kterého policie zatkla při předvolebním mítinku prezidenta Miloše Zemana v Lipníku nad Bečvou.

Ve věku 79 let dnes v Praze zemřela spisovatelka a jedna z mluvčích disidentského hnutí Charta 77 Zdena Tominová. Uvedl to dnes server Lidovky.cz, kterému informaci potvrdil syn Tominové, překladatel Marek Tomin.

Tominová a její manžel, filozof Julius Tomin, byli jedněmi z prvních, kteří podepsali prohlášení Charty 77.

Ve věku 79 let v neděli v Praze zemřela spisovatelka a jedna z mluvčích disidentského hnutí Charta 77 Zdena Tominová. Uvedl to server Lidovky.cz, kterému informaci potvrdil syn Tominové, překladatel Marek Tomin.

Za podíl na zločinecké agresi proti afghánskému lidu našli svůj spravedlivý trest z rukou tamních mudžahedínů. To je jeden z několika diskusních příspěvků na internetu, kterým měl Antonín D. z Plzně schvalovat zabití tří českých vojáků v Afghánistánu sebevražedným atentátníkem v srpnu 2018.

Signatář Charty 77 Petr Hanzlík žádal odškodnění v souvislosti s nucenou emigrací po nátlaku komunistické Státní bezpečnosti. Stát mu je upřel. Ústavní soud nyní uvedl, že to byla chyba.

Další vzdálené výpisky – č. 12 (rok 1982).

Rodině disidenta, který zemřel v roce 1988 ve vazbě, má dostat pouze ušlou mzdu za tři týdny nezákonného věznění.

Výslechem hudebníka a spisovatele Vratislava Brabence pokračoval v úterý Obvodní soud pro Prahu 1 v projednávání případu pětice bývalých příslušníků StB. Ti čelí obžalobě z šikanování a bití chartistů a disidentů, které měli nutit k emigraci. Jedním z nucených emigrantů byl i Brabenec. StB mu prý vyhrožovala například únosem dvouleté dcery.

Dnes si kulturní veřejnost připomíná devadesáté narozeniny prozaičky a scenáristky Evy Kantůrkové. Popularitu si získala svým dílem od povídek ze šedesátých let využitých jako námět trezorového filmu Smuteční slavnost přes disidentskou publikaci, zejména s tématem Jana Husa, až po hned po listopadu televizně zpracovanou knihou Přítelkyně z domu smutku.

Senát Ústavního soudu vyhověl ústavní stížnosti někdejšího signatáře Charty 77 Petra Hanzlíka, který se až dosud neúspěšně domáhal náhrady škody, která mu vznikla v souvislosti s akcí Asanace komunistické Státní bezpečnosti. O nálezu ÚS informovala ve středu mluvčí Mirka Sedláčková v tiskové zprávě.

Česká justice podle Ústavního soudu (ÚS) chybovala, když kvůli promlčení zamítla žalobu signatáře Charty 77 Petra Hanzlíka. Někdejší disident, který letos na jaře zemřel, žádal odškodnění v souvislosti s nucenou emigrací po nátlaku komunistické Státní bezpečnosti (StB). Námitku promlčení vznesenou státem nelze akceptovat, plyne z nálezu, který ÚS zveřejnil na svém webu.

Ve věku 92 let zemřel v úterý Ladislav Hejdánek, filozof, pedagog, politický vězeň a jeden z prvních mluvčích Charty 1977. Při této příležitosti přinášíme jeho nekrolog od filozofa a publicisty Miroslava Vodrážky a připomínáme recenze Hejdánkových knih: Úvod do filozofování a Setkání a odstup.

Odškodné necelých 2500 korun, které od státu dostane rodina disidenta Pavla Wonky, jenž zemřel v roce 1988 ve vazbě, je podle jeho bratra Jiřího Wonky výsměch.

S odchodem Ladislava Hejdánka ztrácíme nejenom celoživotně pevného člověka, ale i vášnivého filosofa, jehož práce spočívala v neustálém zpochybňování a hledání.

Pavel Wonka je označován za posledního politického vězně komunistického režimu v Československu. Zemřel za nejasných okolností ve vazbě v roce 1988.

Ve věku nedožitých třiadevadesáti let zemřel český filozof Ladislav Hejdánek, na kterého vzpomínají jeho blízcí s obdivem a láskou.

V úterý ráno zemřel významný český filozof, signatář a bývalý mluvčí Charty 77 Ladislav Hejdánek. 10. května by oslavil 93 let.

Sám o pravdu usiloval celý život jako filozof i jako společensky angažovaný člověk. Inspirativní myslitel, jeden z prvních mluvčích Charty 77 a organizátor bytových seminářů zemřel 28. dubna krátce před svými 93. narozeninami.

Odškodné necelých 2500 korun, které od státu dostane rodina disidenta Pavla Wonky, jenž zemřel v roce 1988 ve vazbě, je podle jeho bratra Jiřího Wonky výsměch. Wonka původně stát žádal i o odškodné za bratrovu smrt ve výši 100.000 korun, které ale ministerstvo spravedlnosti zamítlo. Jiří Wonka proto bude zvažovat, zda se odškodného bude domáhat žalobou u soudu. Řekl to dnes ČTK.

Zemřel Ladislav Hejdánek. Filosofu, signatáři a jednomu z prvních mluvčích Charty 77 bylo 92 let. Při této smutné příležitosti připomínáme salonní rozhovor nazvaný „Kdyby dnes přišel Ježíš, kolik křesťanů by poznalo, že je to alespoň velký muž?”, který s ním v září 2000 vedl Jan Stern.

Ve věku 92 let zemřel filozof, publicista a někdejší disident a mluvčí Charty 77 Ladislav Hejdánek. Uvedl to dnes Český rozhlas, kterému to řekla Hejdánkova příbuzná, režisérka Hana Kofránková. Za normalizace byl Hejdánkovi odepřen přístup na akademickou půdu a byla mu znemožněna veřejná činnost, v 80. letech tak pořádal bytové semináře. Po roce 1989 působil na Univerzitě Karlově.

Ve věku 92 let zemřel filozof, publicista a někdejší disident a mluvčí Charty 77 Ladislav Hejdánek. Uvedl to v úterý Český rozhlas, kterému to řekla Hejdánkova příbuzná, režisérka Hana Kofránková. Za normalizace byl Hejdánkovi odepřen přístup na akademickou půdu a byla mu znemožněna veřejná činnost, v 80. letech tak pořádal bytové semináře. Po roce 1989 působil na Univerzitě Karlově.

Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) vznikl 27. dubna 1978 v reakci na vlnu zatýkání signatářů Charty 77. Dana Němcová patřila mezi nejaktivnější bojovnice za práva nespravedlivě stíhaných už od roku 1974, kdy sepsala svědectví o brutálním policejním zásahu proti účastníkům koncertu v Rudolfově.

Po listopadu 1989 byl členem Občanského fóra a byl kooptován do Sněmovny národů. V roce 1992 vstoupil do ČSSD.

Ve věku 91 let zemřel ve čtvrtek brzy ráno profesor ústavního práva, jeden z architektů české ústavy, signatář Charty 77, komentátor Práva a dlouholetý poslanec ČSSD. Právu informaci potvrdil jeho syn Tomáš.

Přední československý historik podepsal Chartu 77 a jeho díla se řadí k tomu nejlepšímu, co v naší historiografii vzniklo.

V noci na dnešek zemřel po krátké těžké nemoci právník a někdejší poslanec, disident a signatář Charty 77 Zdeněk Jičínský, bylo mu 91 let. ČTK to řekl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a Jičínského syn Štěpán. Termín posledního rozloučení zatím nebyl stanoven.

Aktuálně.cz - kompletní zpravodajství, zprávy z domova i ze světa

Ve věku 89 let dnes v Praze zemřel historik Jan Křen, který se zaměřoval na česko-německé vztahy. ČTK to sdělil Jiří Pešek z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy a poté potvrdil Křenův syn Vladimír. Křen byl v roce 1970 kvůli nesouhlasu se vstupem vojsk Varšavské smlouvy vyloučen z komunistické strany a jako disident a signatář Charty 77 se podílel na přípravě bytových seminářů podzemní univerzity. Od prezidenta Václava Havla v roce 2002 obdržel medaili Za zásluhy.

Ve věku 89 let zemřel historik a signatář Charty 77 Jan Křen. Podle zpravodaje České televiza podlehl komplikacím způsobeným koronavirem. Křen byl vysokoškolský pedagog, který se specializoval na česko-německé vztahy a dějiny 20. století.

Pro obchody budou ale nově platit přísnější podmínky, například povinná dezinfekce u vchodu a odstup dvou metrů.

Skupina signatářů Charty 77, včetně bývalého premiéra a předsedy Senátu Petra Pitharta a bývalé ombudsmanky Anny Šabatové, vyzvala vládu, aby se výslovně přihlásila k demokratickým a k právním hodnotám v souvislosti s krizí kolem epidemie koronaviru.

Fenomén tetování stále hýbe světem. Stalo se globální módou. Kniha Tělo za katrem se však vrací k jeho kořenům a mapuje archaickou tetováž vězňů. Z nabídky knih tohoto týdne stojí jistě za pozornost ta o nejvýznamnějším našem filosofovi Janu Patočkovi, dále Velký snář kartářky Dagmar Kludské i zajímavá publikace mapující noční život zvířat ve volné přírodě.

Rada vlády pro lidská práva navrhla, aby stát odškodnil lidi, kteří museli za komunistického režimu strpět ochranný dohled z politických důvodů.

Už v rouškách vykládali pracovníci nakladatelství Větrné mlýny výtisky právě vydaného tisícistránkového výboru z her Milana Uhdeho.

Komunistická moc trestala za kritiku i mrtvé. Dne 16. března 1977 znesvětila i tak intimní obřad, jakým je pohřeb – na hřbitově břevnovského kláštera narušila poslední rozloučení s filozofem a mluvčím Charty 77 Janem Patočkou.

Jak moc nás koronavirový výjimečný stav a karanténa vehnaly do náruče totalitního stylu řízení a onoho legendárního Velkého bratra? Nakolik jsou pro nás nové technologie, na něž nyní všichni automaticky spoléháme a každodenně je používáme, sluhou a nakolik naopak ony nás využívají či zneužívají jako zdroje osobních a citlivých dat? Nejen to řeší v dalším bytovém semináři Adéla Knapová a Bohumil Pečinka se svými hosty. Podívejte se na video.

Jan Patočka patřil k nejvýznamnějším českým filozofům 20. století a byl jedním z hlavních představitelů Charty 77, tudíž byl stíhán představiteli minulého režimu. Na rozdíl od svých souputníků ale Patočka podstupoval tvrdé estébácké výslechy v pokročilém věku, což ho nakonec stálo život.

Požadavky Charty 77 nebyly po roce 1989 naplněny, říká pirátský kandidát do Senátu Tomáš Tožička, který chce v horní komoře nahradit zemřelého Jaroslava Kuberu. Stojí si za svými slovy, že je kapitalismus zločin a že pravicová politika může i dnes za umírání lidí. Za to by podle něj někdo měl nést odpovědnost. Zdůrazňuje, že právě v Chartě 77 se mluvilo o zajištění důstojného života lidem.

Krajská knihovna Karlovy Vary získala sbírku knih nedávno zesnulé herečky Vlasty Chramostové. Mezi asi 3000 knihami jsou i cenné samizdatové svazky nebo knihy s věnováním od významných umělců či politiků. Novinářům sbírku představil ředitel knihovny Vratislav Emler.

Jedním z lidí, kteří by se mohli ucházet o post senátora uvolněný po zemřelém Jaroslavu Kuberovi (ODS), je i Tomáš Tožička, který by chtěl kandidovat za Piráty. Jeho nominaci předložil šéf strany Ivan Bartoš. Pokud by ve volbách uspěl, pronikl by do horní komory svérázný hlas. Tožička nedávno vzbudil pozornost svými slovy o tom, že kapitalismus a pravicová politika jsou zločiny proti lidskosti. Novinkám řekl, že to vnímá jako kritické nahlížení na systém, ve kterém žijeme.

Po scénickém dokumentu o Janu Patočkovi a Chartě 77, uváděném v pražském Studiu Hrdinů na podzim, se režisér Miroslav Bambušek pustil do svého vysněného projektu: inscenace Patočkových Kacířských esejů.

Když se študáci vysokomýtské střední stavební průmyslovky dozvěděli 19. ledna 1969 o smrti Jana Palacha, rozhodli se druhý den k pozoruhodnému činu. Vydali se na 150 kilometrů dlouhou pěší pouť do Prahy na jeho pohřeb.

Inscenaci Kacířské eseje, kterou nově uvádí pražské divadlo Studio Hrdinů, nazval režisér Miroslav Bambušek symbolicky podle díla, v němž český filozof Jan Patočka dovršil své úvahy o smyslu dějin a přirozeném světě lidského života.

2. února skončí výstava Kateřiny Sidonové v Muzeu a Pojizerské galerii v Semilech.

Předseda Senátu Kubera by zrušil úřad ombudsmana i zmocněnkyně pro lidská práva jako nadbytečné. A co jako nadbytečná zrušit i sama lidská práva?

Okresní soud v Trutnově ve čtvrtek odmítl vyhovět návrhu na obnovu řízení v případu Pavla Wonky týkajícího se jeho údajného neoprávněného vniknutí do bytu. Podle soudkyně Veroniky Tomanové pro to nejsou důvody. Wonka byl za čin v roce 1981 odsouzen, později byl zbaven trestu, ale soudy už neřešily otázku viny. O obnovu řízení usiluje bratr už nežijícího disidenta Jiří Wonka.

Pavel Wonka je označován za posledního politického vězně komunistického režimu v Československu, který zemřel ve vězení.

Helenu Válkovou kritizují i členové dalších poradních orgánů vlády, odstoupit by měla podle kolegů z rady pro neziskovky či pro rovnost mužů a žen.

„Vždycky byl rebel. Někdy dokáže být i pěkný hrubián. Takže mě to ani nepřekvapuje,“ reagovala starší žena na zprávu, že její 70letý bratr může skončit až na 15 let ve vězení za zločin podpory a propagace terorismu. Státní zástupce na Antonína D. podal ke Krajskému soudu v Plzni obžalobu kvůli jeho veřejnému postoji, kterým schvaloval smrt tří českých vojáků v Afghánistánu.

Jeden z textů měla Válková sepsat s někdejším komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem, zodpovědným za procesem s Miladou Horákovou.

Bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková na přelomu 70. a 80. let minulého století hájila zákony namířené proti tehdejším disidentům. INFO.CZ má k dispozici několik článků, v nichž hlavní favoritka na post ombudsmanky a současná vládní zmocněnkyně pro lidská práva popisuje nutnost resocializace odpůrců režimu. Článek v prvním čísle časopisu Prokuratura z roku 1979 sepsala dokonce s Josefem Urválkem, který se jako komunistický prokurátor účastnil procesu s Miladou Horákovou a nese přímou zodpovědnost za desítky justičních vražd. INFO.CZ Helenu Válkovou požádalo o reakci, ale zatím bezvýsledně.

Vlastimil Vondruška si v posledních letech užil psaní několikadílných epopejí věnovaných Přemyslovcům a husitské době. Zjevně neodolal a vyzbrojen historickými znalostmi využívanými v aktuální publicistice se pustil do další rodinné ságy s provokativním názvem Kronika zániku Evropy (Moba, 784 stran).

S Janem a Evou Kalivodovými jsme mluvili o vztahu jejich otce, marxistického filosofa Roberta Kalivody, k anarchismu, psychoanalýze a surrealismu, dogmatickým marxistům i Václavu Havlovi.

Táňa Fischerová byla podle zpěvačky Marty Kubišové neobyčejně statečná žena, která dobře zvládala svůj nelehký osud. Kubišová to řekla, poté, co bývalá politička a herečka ve středu zemřela. Fischerová vychovávala postiženého syna Kryštofa. I další lidé oceňovali její noblesu a charisma.

Lidé, kteří na konci 70. a v 80. letech podepsali Chartu 77, běžně zažívali domovní prohlídky, sledování a odposlechy StB, výslechy. Chartisté z měst měli větší šanci ujít perzekuci z mnoha důvodů. Bylo jich víc, navzájem se informovali, podporovali a různými cestami vzdorovali. Signatáři žijící na malých městech nebo vesnicích zažívali hotové peklo. Oblastní a krajská StB jim věnovala značnou pozornost.

Stanislav Devátý kvůli nespravedlivému zatčení v srpnu 1989 se rozhodl držet hladovku, už druhou v tehdejším roce. Tentokrát ale odmítl i pít. Po jedenácti dech mu hrozil totální kolaps organismu. Svolané lékařské konzilium doporučilo okamžité ukončení vazby a převezení do civilní nemocnice. Trestní stíhání ovšem pokračovalo. Stanislav Devátý dostal dvacet měsíců kriminálu za „pobuřování“