Edmund Husserl

Před 84 lety zahynula v Osvětimi filozofka Edith Steinová. Narodila se v židovské rodině, stala se katolickou karmelitkou a varovala Vatikán před nacismem. Spor o to, zda zemřela jako Židovka, či mučednice, trvá dodnes.

Odchod Jürgena Habermase (18. 6. 1929 – 14. 3. 2026), jednoho z největších evropských myslitelů a veřejných intelektuálů mnoha posledních desetiletí, nepochybně stojí za hlubší reflexi. A to ať už s jeho dílem názorově souzníme, nebo ne.

Dříve byl svět propojený víc než teď. Náboženské představy volně kolovaly tisíce kilometrů.

Některá náměstími jsou, jiná to pouze předstírají a další ani to ne.

Dnes si připomínáme narození Edith Steinové (12. října 1891) – ženy, která prožila život mezi světem rozumu a světem víry.

Představte si filozofa, který dokázal napsat „Peklo, to jsou ti druzí“ a zároveň celý život bojoval za to, aby se lidé k sobě chovali líp. Jean-Paul Sartre nebyl jen myslitel v knihovně – byl to intelektuální revolucionář, který své myšlenky žil naplno. A jeho příběh je plný překvapení...

Tisíce nových bytů, pobřežní promenáda i park velikosti Stromovky. To nabídne nová čtvrť, která vzniká na Rohanském ostrově v Karlíně.

Ačkoliv se své židovské víry vzdala a konvertovala ke katolicismu, přesto ji za druhé světové války dohnal stejný osud jako miliony evropských Židů. Ten osud, před kterým Edith Stein ve svém dopise varovala papeže a kterého se tolik obávala. Za své křesťanské oběti byla prohlášena za svatou.

Ti, kteří náš předešli, žijí v naší paměti. Víra k tomu dodává naději, že každý z nás je stále a navěky ukládán do oné všeobsáhlé paměti bytí, které říkáme Bůh. Důvěra v tuto nezrušitelnou paměť nám říká, že smrt není bůh, není všemocná, a proto nemůže mít poslední slovo, řekl Tomáš Halík v kázání při vzpomínce na oběti masakru na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v pražské Akademické farnosti při kostele Nejsvětějšího Salvátora.

Předminulý týden se v prostorách Společenského domu v Prostějově uskutečnil další ročník Přehlídky středních škol Scholaris 2024. A podle ohlasů nejen od n...

Ve čtvrtek 31. 10. 2024 byl zahájen společný projekt města Prostějova, Cyrilometodějské teologické fakulty UP, Charity Prostějov a společnosti FCC. Prvním...

Mačetou, teleskopickým obuškem a japonským mečem katanou se na náměstí Edmunda Husserla vzájemně zastrašovala před očima kolemjdoucích dvojice mužů. Vzájemnému napadení včas zabránili policisté…

Co všechno najdete ve čtvrteční příloze deníku Právo Salon?

Nové ulice a parky na Rohanském ostrově v Praze by neměly být pojmenovány po filosofech, kteří nikdy nic neudělali pro dobro Rohanského království. Myslí si to signatáři satirické petice, kteří požadují pojmenování míst podle Rohanu, tedy království z fiktivního světa J. R. R. Tolkiena. Čtenáři a filmoví diváci jej znají především z trilogie Pán prstenů.

Devatenáct nových ulic na pražském Rohanském nábřeží má získat názvy po slavných filozofech, které jsou známí svými pacifistickými myšlenkami. To se ale nelíbí petici, která chce, aby se upřednostnili jména jezdců Rohanu ze ságy Pán Prstenů spisovatele J. R. R. Tolkiena. Už téměř osmi tisícům lidí třeba vadí, že v seznamu filozofů není ani jedna žena.

Praha může nést odkaz Pána prstenů. Nebo světových filozofů, záleží, zda Rada hlavního města Prahy vyslyší návrh jedné hodně specifické petice.

Jméno Edith Stein vám možná nic neřekne, ovšem svatá Terezie Benedikta od Kříže ano. Tato žena se zapsala do historie nejen svým zajímavým životním příběhem, ale také tím, že byla v roce 1998 prohlášena za svatou. Tato kanonizace, kterou učinil papež Jan Pavel II., se považuje za jednu z nejspornějších v historii. Přečtěte si životní příběh ženy, která se narodila jako ortodoxní Židovka, svou hlubokou víru našla v katolictví a řeholnictví a její život skončil v plynové komoře v Osvětimi.

Kromě běžných tabulek označujících název ulice, budou v Prostějově na desítkách míst také nové cedulky s QR kódem. Ty po načtení přiblíží obyvatelům i návštěvníkům města významné místní osobnosti, podle kterých jsou jednotlivé části sídla pojmenované.

/ANKETA/ V Prostějově působí pět let, zmrzlinářství se ale věnují celé generace. "Náš rodinný podnik má v Československu stopadesátiletou tradici. Děda a otec prodávali pizzu a zmrzlinu v Trenčíně. Novodobá historie v Česku se začala psát v roce 2008, kdy jsme otevřeli kavárnu a cukrárnu Casa mia v Brně u starého Prioru. Skončila nám ale smlouva museli jsme hledat jinde," říká majitel a pokračovatel rodinné tradice Oguz Reshit.

Židovskou historii Prostějova přiblíží zájemcům nová mobilní aplikace. Obyvatele i návštěvníky města zavede do míst spjatých s židovskými obyvateli. V Prostějově žila do 19. století významná židovská komunita a na tamních hřbitovech jsou pochováni například předkové filozofa Edmunda Husserla či spisovatele Stefana Zweiga.

Nalomit komunistický režim se v minulosti pokusilo mnoho významných osobností. Jan Patočka je však unikátní příklad. Odvážně přijal zodpovědnost a stal se mluvčím Charty 77. To mu však bylo osudné. Jeho smrt je neodmyslitelně spojena s šikanou, kterou musel od StB zažívat.

Co všechno najdete ve čtvrteční příloze deníku Právo Salon?

Se začátkem března se v Prostějově spustí provoz služby typicky růžových sdílených kol. Jejich uživatelům nabízí možnost výběru jména pro jednotlivé bicykly. Na konci roku ukáže společnost statistiky, na kterém kole jezdili uživatelé nejčastěji.

Nový agrolesní sad pomohly vysadit ve Velkém Přítočně u Kladna děti ze školky. Na pomoc místním obyvatelům přišli i studenti pražského Gymnázia prof. Jana Patočky (GPJP), kteří přispěli vlastní alejí lip. Na sazenice stromů si na jaře sami vydělali prodejem vlastnoručních pekařských výrobků v rámci charitativní akce.

Po letech vyhrocených diskusí se Prostějov pouští do rehabilitace starého židovského hřbitova poblíž centra města. Radní odsouhlasili pořízení studie na pietní úpravu místa posledního odpočinku dvou tisíc židovských obyvatel města. Dnes je zde parkoviště a park, kde lidé venčí psy.

Edith Steinová, zvaná Terezie Benedikta od Kříže, se nebála životních výzev a odvážně přijímala změny z nich plynoucí. Jako křesťanka židovského původu byla svatořečena papežem Janem Pavlem II. 11. října 1998.

Město Prostějov, kdysi přezdívané jako „Malá Paříž“, patří k těm sídlům, kde obyvatele nic nedrží a odkud jich nejvíc utíká. Za poslední čtvrtstoletí jich ubylo pět tisíc, tedy přes desetinu. Trend se navíc zrychluje.

Snažil se držet od politiky stranou, nakonec se však stal mluvčím Charty a svou filozofii proměnil v aktivní občanský postoj. Pociťoval mravní nezbytnost, a proto na sebe vzal riziko. Zaplatil za něj: před 46 lety v roce 1977 zemřel uštván nekonečnými výslechy StB.

O komentované prohlídky secesní budovy Národního domu v centru Prostějova budou letos v létě rozšířeny prohlídkové okruhy zaměřené na zajímavosti tohoto města. Turistická sezona…

Prostějovská radnice letos v létě rozšíří prohlídkové okruhy zaměřené na zajímavosti města o zdejší secesní skvost, Národní dům architekta Jana Kotěry. Turistům a všem dalším zájemcům město nabídne komentované prohlídky této památky. Turistická sezona bude v Prostějově zahájena v červenci a potrvá do začátku září.

O komentované prohlídky secesní budovy Národního domu v centru Prostějova budou letos v létě rozšířeny prohlídkové okruhy zaměřené na zajímavosti tohoto města.

S klavíristou Rafałem Blechaczem jsem se sešel před jeho koncertem v sobotu 12. března 2022 v Kostele sv. Šimona a Judy. Samo prostředí podněcovalo k hlubším diskusím, proto jsme se bavili nejen o nadcházejícím koncertě nebo o jeho projektech, ale také o tom, co definuje virtuosa, nebo o svobodě hudební interpretace.

Rehabilitace starého židovského hřbitova v Prostějově, který za války zkonfiskovali nacisté, se po letech slibů a tahanic přiblížila. Město schválilo 350 tisíc korun na zpracování projektu. Budoucí úpravy slíbily zaplatit židovské organizace a nadace.

Při pátrání po náhrobcích ze zrušeného židovského hřbitova v Prostějově se členům spolku Hanácký Jeruzalém podařil zatím největší objev. Na zahradě jedné z chat u Plumlovské přehrady na Prostějovsku objevili zcela zachovalý náhrobek významného židovského podnikatele. Další fragmenty náhrobků se našly v Žešově.

Izraelská vlajka vlaje před historickou radnicí v centru Olomouce. Vedení města se rozhodlo tímto způsobem podpořit Izrael. Na Blízkém východě se v posledních dnech rozhořely boje mezi Palestinci a Židy. Násilí eskalovalo nejvíce od roku 2014.

Rodina i široký okruh přátel se dnes odpoledne ve strašnickém krematoriu rozloučili s Ivanem M. Havlem.

Nejnovějším přírůstkem v papírovém modelu uliček bývalého židovského ghetta v Prostějově je Ehrenstammův dům. V minulosti zabíral dvě ulice, dnešní Uprkovu a Hradební. Unikátní papírový model židovských uliček, z nichž většina už dávno nestojí, vytváří člen spolku Hanácký Jeruzalém Jan Lázna.

Otázku, jak by Tomáš Garrigue Masaryk působil na sociálních sítích, pokládá nová výstava v Akademii věd ČR. Expozice TGM na síti přiblíží Masaryka v různých formách korespondence. Převádí ji i do prostředí internetu.

Jeden ze zakladatelských počinů novodobé fyziky vyžadoval matematický popis pohybu, technickou zručnost k jeho měření, ale také nový pohled na děje v pozemské přírodě jako na jevy uchopitelné těmito prostředky. Přesto si Galilei uvědomoval, že matematika je pro poznání světa jen nástrojem, zdrojem poznání je pozorování. Nebyl také převratným a dosud nedoceněným filosofem?

Paradox matematiky asi nejpřesněji shrnul Einstein: odkazují-li její zákony k realitě, jsou nepřesné. A když jsou přesné, neodkazují zase k realitě.

Fenomén tetování stále hýbe světem. Stalo se globální módou. Kniha Tělo za katrem se však vrací k jeho kořenům a mapuje archaickou tetováž vězňů. Z nabídky knih tohoto týdne stojí jistě za pozornost ta o nejvýznamnějším našem filosofovi Janu Patočkovi, dále Velký snář kartářky Dagmar Kludské i zajímavá publikace mapující noční život zvířat ve volné přírodě.

O jaderné energii se mluví povětšinou jazykem techniky. Argumenty formulované v tomto jazyce sice přesvědčují, ale povětšinou pouze pro ty, kteří netrpí nedůvěrou či až nevraživostí vůči fyzice a přírodním vědám obecně, ty, kteří pokorně podléhají základním faktům a zachovávají si soudnost, i když se začne hrozit Černobylem či radioaktivním odpadem.

Jan Patočka patřil k nejvýznamnějším českým filozofům 20. století a byl jedním z hlavních představitelů Charty 77, tudíž byl stíhán představiteli minulého režimu. Na rozdíl od svých souputníků ale Patočka podstupoval tvrdé estébácké výslechy v pokročilém věku, což ho nakonec stálo život.

Z pomocné síly v zemědělství se stal váženým profesorem filozofie v Bostonu. Po revoluci tutéž pozici zastával na pražské Univerzitě Karlově.

Nalomit komunistický režim se v minulosti pokusilo mnoho významných osobností. Když se v rámci sametové revoluce ohlížíme zpět, bylo by nespravedlivé nepřipomenout příběh filosofa, který odvážně přijal zodpovědnost a stal se mluvčím Charty 77. To mu však bylo osudné. Jeho smrt je totiž neodmyslitelně spojena s šikanou, kterou musel od StB zažívat.