Dnes je tomu přesně 84 let ode dne, kdy Heydrich zrušil „občanský výjimečný stav“ v protektorátu a státní prezident Hácha současně jmenoval novou vládu…
Poslední měsíce od říjnových voleb roku 2025 vstoupí do historie této země zapsány se znamením stejné hanby jako září 1938, únor 1948 a srpen 1969. Budí-li tituly médií dojem, že hladina zdejšího politického Kačáku je rozbouřena převratnými událostmi, jde o hluboký omyl. Volby jen změnily český Kačák na smradlavou politickou stoku! Co takhle si k výročí pádu komunismu v roce 2029 dát hezký dárek?
Byl označen za kolaboranta, ale jeho skutečný příběh je složitější. Emil Hácha se stal prezidentem ve chvíli, kdy už český stát fakticky neexistoval. Jaké měl možnosti a jak s ním naložila poválečná spravedlnost?
Prezident Petr Pavel v novoročním projevu uvedl, že bude dohlížet na to, aby nastupující vláda dodržovala sliby. Nepodléhejme líbivému populismu, vyzvala také hlava státu. Oživení důvěry ve společnosti podle něj musí začít u každého jednotlivce, nikoli v politice.
Praha - Prezident Petr Pavel ve svém třetím novoročním projevu ve funkci popřál vládě ANO, SPD a Motoristů, aby v opatřeních v zájmu občanů byla úspěšná. Považuje za správné nechat jí na začátku prostor. Zajímat se hlava státu bude o to, zda vláda a ministři nedělají kroky, které by mohly ohrozit demokracii a její instituce, bezpečnost či sounáležitost se svobodným světem. Prezidenta trápí rozdělená česká společnost. Není tomu tak podle něj kvůli tolika nepřekonatelným rozdílům, ale proto, že důraz na rozpory určuje tón veřejné debaty.
Jedovaté kulisy, skrytá ideologie a dramatické osudy představitelů ústředních postav. Pohádka Hrátky s čertem rozhodně není tak poetická, jak by se na první pohled mohlo zdát. Své by o tom mohly vyprávět herci Alena Vránová, Eva Klepáčová i Antonín Šůra.
Veronika Žilková a její partner Ivan Hubač spolu nebudou trávit Štědrý den. A to jsou to jejich první společné Vánoce. Vztah přiznali letos v létě, ale společné rozbalování dárků u stromečku neplánují. „Budeme zvlášť, každý se svými dětmi. A 26.12 pojedeme karavanem směr hory,“ řekla Super.cz Žilková na každoročním vánočním večírku divadla Broadway.
Válka mýtů zbavená 4 Letecké bitvy - Nepřítel útočí, stíhačky Luftwaffe startují k protiútoku - Uvolňování vodních cest, bombardování ledového krunýře - Začátek války - kobercové nálety na Varšavu, belgická a holandská města - Zázračné zbraně V1 mají prolomit obranu Londýna - Po náletech 500 bombardérů anglické město Coventry téměř srovnáno se zemí
Jde o jednu z nejtragičtějších postav československých dějin, která dodnes zůstává nejednoznačná. Prezident Emil Hácha, který byl ve funkci v ožehavých letech 1938 až 1945, opět dostane filmovou podobu. Hraný dobový snímek připravuje režisér Filip Renč se scenáristou Ivanem Hubačem, s nímž před dekádou spolupracoval na dramatu Lída Baarová.
Lovecký zámeček Dřevíč v křivoklátských lesích, po desetiletí úzce spojený se jménem Karla Schwarzenberga, je na prodej. Objevil se v aktuální nabídce realitního trhu. Barokní areál o celkové ploše 852 m², doplněný o více než 25 hektarů pozemků, je nabízen za 65 milionů korun.
Lovecký zámeček Dřevíč, kde více než třicet let žil politik a podnikatel Karel Schwarzenberg, je nyní na prodej. Exkluzivně jej nabízí realitní kancelář Svoboda & Williams za cenu 65 milionů korun.
Lovecký zámeček Dřevíč v křivoklátských lesích, po desetiletí spojený se jménem Karla Schwarzenberga, je na prodej. Objevil se v nabídce realitního trhu. Podle nového inzerátu se unikátní barokní areál o celkové ploše 852 m² a s více než 25 hektary pozemků prodává za 65 milionů korun.
V prosinci 1939 přišli lidé v tehdejším „Protektorátu Čechy a Morava“ ke stromečku poprvé od březnového obsazení země nacistickými vojsky. Jak vypadaly Vánoce v této pochmurné atmosféře?
Protektorát Čechy a Morava patří k nejtemnějším obdobím českých dějin. Vznikl po okupaci v březnu 1939 a fungoval až do konce druhé světové války. Na první pohled měl vlastní vládu, prezidenta a instituce – skutečnou moc ale drželi němečtí říšští protektoři. Dokument přináší příběhy mužů, kteří rozhodovali o osudech milionů: od Konstantina von Neuratha přes Reinharda Heydricha až po Karla Hermanna Franka. Vedle nich se zaměřuje i na české politiky, kteří v čele protektorátní vlády stáli – Emil Hácha, Alois Eliáš, Jaroslav Krejčí, Emanuel Moravec či Richard Bienert. Někteří kolaborovali vědomě a z přesvědčení, jiní se snažili manévrovat v bezvýchodné situaci. Jaké byly jejich motivace, jak skončili po roce 1945 a jak se na ně díváme dnes? Osudy kolaborantů a vládců Protektorátu ukazují, jak složitá a často tragická byla cesta českého národa během okupace.
Emil Hácha je někdy hodnocen jako kolaborant, jindy jako oběť. Faktem zůstává, že byl tragickou postavou našich dějin a na své působení v politice doplatil nejvíc on sám. Ve skutečnosti není mnoho věcí, které by se mu daly vyčítat.
Emil Hácha byl zvolen prezidentem přesně před 87 lety. Nechtěl funkci, chtěl klid. Místo toho čelil Hitlerovi a zachraňoval studenty. Jaký byl jeho osud?
HISTORIE / Mokrý sníh se toho březnového dne roku 1939 tiše snášel k zemi, v ulicích se mísily nadávky s pláčem odpůrců i jásotem přívrženců nacistů, jiní jen mlčeli. Na Staroměstském náměstí se však…
Jméno Přemysla Šámala je dnes známé méně, než by si zasloužilo. Jednalo se o jednu z nejvýznamnějších osobností první republiky. Nás ale bude dnes zajímat osud jeho vnoučat, byť s jeho osobou souvisí.
Letos připadá první adventní neděle na 30. listopadu. Při zapálení první svíce si připomeňme i zvolení Emila Háchy prezidentem 30. listopadu 1938, událost zahajující nešťastnou éru, za kterou on osobně nenese vinu.
V podzemní betonové kobce s minimálním přídělem jídla končili vězni za snahu propašovat dopis rodině nebo za to, že nepozdravili dozorce. K tomu tvrdá práce v uranových dolech a pobyt v dřevěných barácích za ostnatým drátem s ozbrojenou ostrahou. Tak to vypadalo ve věznici pro politické odpůrce komunismu vzniklé v Lešeticích poblíž Příbrami přímo u jedné ze šachet.
Když Miroslav Kalousek na svém profilu nedávno napsal, že „odsun sudetských Němců nebyl spravedlností, ale pomstou“, vyvolal tím vlnu reakcí. A to i hodně souhlasných.
Účastník tří odbojů a jeden z velitelů Pražského povstání generál Josef Eret má ve svém rodišti, plzeňském Červeném Hrádku památník. Generál Eret, původně učitel, prošel první světovou válkou, účastnil se protinacistického i protikomunistického odboje a zemřel v USA v roce 1973, kam byl nucen v roce 1948 emigrovat.
Není to zas tak dávno, co byla dobrá dechovka synonymem české populární hudby, královnou tanečních parketů a v neposlední řadě i výborným vývozním artiklem. A když se řeklo dechovka, muselo se jedním dechem říci i František Kmoch a – Karel Valdauf.
Protektorát Čechy a Morava patří k nejtemnějším obdobím českých dějin. Vznikl po okupaci v březnu 1939 a fungoval až do konce druhé světové války. Na první pohled měl vlastní vládu, prezidenta a instituce – skutečnou moc ale drželi němečtí říšští protektoři. Dokument přináší příběhy mužů, kteří rozhodovali o osudech milionů: od Konstantina von Neuratha přes Reinharda Heydricha až po Karla Hermanna Franka. Vedle nich se zaměřuje i na české politiky, kteří v čele protektorátní vlády stáli – Emil Hácha, Alois Eliáš, Jaroslav Krejčí, Emanuel Moravec či Richard Bienert. Někteří kolaborovali vědomě a z přesvědčení, jiní se snažili manévrovat v bezvýchodné situaci. Jaké byly jejich motivace, jak skončili po roce 1945 a jak se na ně díváme dnes? Osudy kolaborantů a vládců Protektorátu ukazují, jak složitá a často tragická byla cesta českého národa během okupace.
Po podepsání Mnichovské dohody prezident Beneš. 5. října 1938 abdikoval. Jako soukromá osoba odletěl se ženou Hanou do bezpečí Velké Británie. Pro zpříjemnění pobytu neopomněl vzít ze státní pokladny milion korun v librách.
Když se u nás mluví o druhé republice, všichni se tváří, jako by se tehdy svět zhroutil jen proto, že Edvard Beneš odletěl do Londýna a nechal doma lidi, kteří prý nic nechápali.
Svatý Václav je symbolem české státnosti a patronem země. V období Protektorátu jeho odkaz obrátili naruby nacisté a čeští kolaboranti – z ochránce národa udělali symbol kolaborace a poslušnosti vůči Říši.
Emil Hácha zemřel asi měsíc po skončení druhé světové války jako vězeň obviněný z kolaborace. Dnes ale začínáme Emila Háchu vnímat jinou optikou. Jak se však do úřadu dostal?
Výstava korunovačních klenotů je od úterního rána otevřená ve Vladislavském sále na Pražském hradě. Letošní vystavení dostalo název Poklad v temnotě a seznamuje návštěvníky s osudem královských insignií za druhé světové války. Jedny z nejvýznamnějších symbolů české státnosti nevyčíslitelné hodnoty si v úterý a ve středu prohlédnou nejprve školní kolektivy, od čtvrtka pak bude sál otevřený i pro další zájemce a turisty. Jak se klenoty vyzvedávaly v kapli svatovítského chrámu a jak je připravená letošní výstava, zachytily Novinky na kameru.
Stejně jako loni otevřelo v pondělí sedm zástupců státu, církve a magistrátu v katedrále svatého Víta na Pražském hradě Korunní komoru s korunovačními klenoty. Nejvýznamnější symboly českého státu budou na Hradě vystaveny ve Vladislavském sále pro veřejnost od čtvrtka 18. až do 29. září.
V katedrále svatého Víta na Pražském hradě otevřelo sedm představitelů státu Korunní komoru s korunovačními klenoty. Do 28. září zdarma navštíví výstavu desetitisíce lidí.
Jaký byl osud českých korunovačních klenotů za druhé světové války, to je hlavní téma jejich letošní výstavy na Pražském hradě. Naši reportéři se na Pražský hrad vydali v předstihu. V exkluzivní sérii tak řekneme, kde všude se královská koruna, jablko a žezlo ukrývaly. První díl vás zavede do hlubokých sklepení Pražského hradu, kde byly korunovační klenoty jeden čas dokonce zazděné, a to proto, aby je nepoškodilo případné bombardování Prahy.
Je známou kapitolou historie, že k jedinému přímému střetu československé armády s nacisty na našem území došlo během boje o Czajankova kasárna ve Frýdku-Místku. Velel mu Karel Pavlík, odbojář, který za svou odvahu zaplatil životem.
T. G. Masaryk, Jan Hus, Karel IV., Jan Kozina, Tři králové, Josef Toufar, Milada Horáková i bratři Mašínové, Emil Hácha a Václav Havel. Kolik z nich považujete za hrdiny? Za symboly češství? Odmala mi totiž přijde zvláštní, že se na řadě jmen jako národ neshodneme a že jsou mnozí našinci slavnější venku než doma.
T. G. Masaryk, Jan Hus, Karel IV., Jan Kozina, Tři králové, Josef Toufar, Milada Horáková i bratři Mašínové, Emil Hácha a Václav Havel. Kolik z nich považujete za hrdiny? Za symboly češství? Odmala mi totiž přijde zvláštní, že se na řadě jmen jako národ neshodneme a že jsou mnozí našinci slavnější venku než doma.
Válka nejen ve válce 2 – Náčelník chorvatských Ustašovců Ante Pavelič na návštěvě u Adolfa Hitlera – Mládežnická organizace Kuratorium u prezidenta dr. Emila Háchy – 71. narozeniny prezidenta dr. Emila Háchy – Oslava Křišťálové noci z 9. listopadu 1938 (noc protižidovských pogromů) – Prezident dr. Emil Hácha 5 let v úřadě – Německé stíhací eso, nositel dubové ratolesti, hauptmann Nowotny mezi občany a odjezd na frontu
Karel VI. Schwarzenberg (1911–1986), byl osobností, jejíž osudy odrážejí bouřlivé dějiny Československa 20. století. Jeho životní cesta je fascinující směsicí patriotismu, kontroverzních postojů, protinacistického odboje a poválečného osudu šlechty.
Prezident Emil Hácha je kontroverzní postavou našich dějin. Vzhledem k děsivým okolnostem tehdejších časů zůstala jeho manželka Marie úplně zapomenutá. Kdo ale vlastně byla?
Město toho mělo v novém Československu mnoho zajímavého. Kuriózní střípky z místního života před 100 lety pro vás vybírá Jan Schinko, odborník na budějovickou historii. Tentokrát připomenutí sjezdu absolventů Jirsíkova gymnázia z roku 1890 v roce 1925, včetně pilného studenta Emila Háchy.
Generál Eminger je postavou, na kterou se mnozí dívají přes prsty, byť si to vůbec nezaslouží. Mnozí historikové se shodují na tom, že velitel Vládního vojska byl, jak se říkalo za Protektorátu, tím „správným Čechem“. Posuďte sami.
Před 80 lety 23. července 1945 stanul před soudem francouzský hrdina první světové války maršál Philippe Pétain. Za zradu a kolaboraci s Němci během doby, kdy stál v čele loutkového, proněmeckého režimu ve Vichy, mu hrozil trest smrti.
Téměř osm set trestů smrti – takový byl finální účet působení Mimořádných lidových soudů, které měly před 80 lety po druhé světové válce v českých zemích trestat zrádce, kolaboranty a udavače. Spravedlnosti tehdy neušli někteří vrcholní představitelé nacistického aparátu. Před soud se ale občas dostali i nevinní lidé, kteří s blížícím se rokem 1948 začali být komunistům nepohodlní. Nezasloužené tresty jim mnohdy zničily život a na rehabilitaci čekají dodnes.
Narodil se v Trhových Svinech, právě dnes je tomu 153 let. Je nadmíru složité, hodnotit jeho osobu, když si ani neumíme představit, v jakém prostředí a pod jakým nátlakem vykonával svůj úřad, zvláště, když ho čím dál víc limitovala nemoc.
Prezident, který sloužil v nejtěžším období našeho novodobého státu, projevil lidskost a přinesl oběť. Přesto je rozporuplnou postavou českých dějin. Zemřel 27. června 1945.
Druhorepublikový prezident, který si své zvolení nepřál. Emil Hácha je jednou z nejkontroverznějších postav české historie. Někteří, v čele například s jeho předchůdcem Edvardem Benešem, mu zazlívali některé kroky za nacistické okupace a obviňovali jej z kolaborace. Druhý tábor naopak vyzdvihuje fakt, že se mu jako hlavě státu za cenu ústupků povedlo zachránit život stovkám studentů, internovaných 17. listopadu 1939, a příslušníků odboje. Ve svobodném světě se již Hácha obhájit nedokázal. Zemřel přesně před 80 lety, krátce po konci druhé světové války za zdmi pankrácké věznice.
Oběť, spolupracovník se zlem, nedoceněný člověk – tak někteří historici charakterizují prezidenta Emila Háchu. Nejvyšší český státní „úředník“ v době druhé světové války a protektorátu měl nesnadný úkol: zastupovat Čechy z okleštěné republiky, ale zároveň být pohůnkem Němců. Zemřel bezprostředně po válce – 27. června 1945. Před 80 lety dostal automatickou nálepku kolaboranta. Od roku 1989 se ale jeho příběh postupně přestává jevit tak jednoznačně.
V těchto dnech vyšla dlouho očekávaná kniha historika Jiřího Plachého, Poslední obránci protektorátu. Věnuje se notoricky známé jednotce, o níž ale panuje mnoho fám a traduje se mnoho nepravd. Tou jednotkou byla Dobrovolnická svatováclavská rota.
Před 80 lety spáchal sebevraždu velký přítel TGM, světoznámý historik Josef Šusta. Jako protektorátní předseda České akademie věd a umění se snažil prosazovat zájmy svých krajanů, některé z nich i zachránil před perzekucí, zároveň však byl okupanty nucen k částečným projevům loajality k Říši. Proto jej horliví vlastenci v květnu 1945 obvinili z kolaborace s nacismem. Pro nositele francouzského řádu Komtura Čestné legie to byla strašná urážka, vzal si kvůli ní život.
Zrádce, hrdina, nebo ani jedno? Emil Hácha se prezidentem pomnichovského Česko-Slovenska nikdy stát nechtěl. Přesto to byl zrovna on, kdo musel náš národ provést jeho nejtěžším obdobím.
Před 80 lety, v sobotu 5. května 1945, vypuklo v Praze živelné povstání. Jeho zahájení se stalo osudným i českému kolaborantovi číslo jedna, protektorátnímu ministru školství a lidové osvěty Emanuelu Moravcovi. Sled událostí ho ještě ten den dovedl k tomu, že si vpálil kulku do hlavy. S jeho skonem se ale pojí i jedna záhada: kde přesně skončilo jeho tělo?