Emil Hácha

Dnes je tomu přesně osmdesát let ode dne, kdy Heydrich zrušil „občanský výjimečný stav“ v protektorátu a státní prezident Hácha současně jmenoval novou vládu Jaroslava…

O první prezidentské vánoční poselství se pokusil už T. G. Masaryk v roce 1933, s pravidelnými vánočními projevy ale začal až o tři roky později prezident Edvard Beneš. Na Beneše navázali Emil Hácha i slovenská hlava státu Jozef Tiso, komunistický prezident Klement Gottwald však zavedl novoroční projevy. K těm vánočním se vrátil až Miloš Zeman v roce 2013, pronáší je každý rok 26. prosince.

Městský soud v Praze zamítl návrh na obnovu procesu s generálem Janem Syrovým, který byl po druhé světové válce odsouzen ve zpolitizovaném procesu k 20 letům vězení za spolupráci s nacisty. Uvedla to v úterý Česká televize (ČT). Podnět k obnově řízení dál Syrového praprasynovec kvůli tomu, že někdejší proces s generálem byl zmanipulovaný komunisty.

Městský soud v Praze zamítl návrh na obnovu procesu s generálem Janem Syrovým, který byl po druhé světové válce odsouzen ve zpolitizovaném procesu k 20 letům vězení za spolupráci s nacisty. Informaci České televize (ČT) potvrdil ČTK mluvčí soudu Adam Wenig. Podnět k obnově řízení dál Syrového praprasynovec kvůli tomu, že někdejší proces s generálem byl podle něho zmanipulovaný komunisty.

Při oslavách 17. listopadu se dnes mluví především o Sametové revoluci z roku 1989. Co se ale dělo 17. listopadu 1939? Zajímavý úhel pohledu na tehdejší události v Protektorátu Čechy a Morava vám přináší projev prezidenta dr. Emila Háchy z 18. 11 . 1939, následované vyhlášením stanného práva.

Historici srovnávají informování o zdraví prezidenta Miloše Zemana s minulostí. Otevřeně mluvil o svém zdraví až Václav Havel po roce 1989.

Na Parlamentních listech se 22. 10. objevil titulek: „I ten K. H. Frank projevoval nemocnému Háchovi větší respekt. Zmatečný Vystrčilův papír z nemocnice, poukazuje ústavní právník.“ Můžeme se tedy těšit na značně výživnou duševní stravu.

Miloš Zeman není zdaleka jediným prezidentem, který se kdy potýkal se zdravotními problémy. Tomáš Garrigue Masaryk i Edvard Beneš na tom byli tak špatně, že museli abdikovat. A Emil Hácha už ani nevěděl o světě, když skončil v komunistickém vězení, kde po pár týdnech věznění zemřel.

Bývalý tiskový mluvčí prezidenta Václava Havla Michael Žantovský v této souvislosti připomenul, že zásadně jinak se informovalo o zdravotních problémech exprezidenta Václava Havla, který byl v nemocnici opakovaně, nejprve s plicními a později střevními problémy. „Lékařské konzilium tehdy informovalo každých 24 hodin, třeba i o tom, kolik centimetrů střeva bylo panu prezidentovi odebráno," řekl bývalý Havlův tiskový mluvčí pro CNN Prima NEWS s tím, že veřejnost znala i prognózy zdravotního stavu hlavy státu a léky, které dostává.

Cévní mozková příhoda je druhá nejčastější příčina úmrtí na světě, její příznaky ale přesto lidé nepoznají. Jde přitom o minuty.

Zdravotní stav českých prezidentů vždy vyvolával pozornost národa. Už první tři prezidenti samostatného Československa (včetně Protektorátu Čechy a Morava) trpěli v době výkonu svého úřadu vážnými zdravotními potížemi. Tomáš Garrigue Masaryk a Edvard Beneš ze zdravotních důvodů abdikovali a zanedlouho poté zemřeli. Emil Hácha byl zatčen, ale těžko říci, zda si to vůbec uvědomoval. O šest týdnů později zemřel ve vězení.

Od Tomáše Garrigue Masaryka, přes Edvarda Beneše až ke Gustávu Husákovi. Nemocemi a neduhy trpěli téměř všichni českoslovenští a čeští prezidenti. Klement Gottwald pak například dokonce ve funkci zemřel. Podívejte se na to, jaké nemoci někdejší prezidenti měli. V současné chvíli je nynější prezident Miloš Zeman hospitalizován ve vážném stavu v Ústřední vojenské nemocnici v Praze.

Přestože byl Josef Čapek talentovaným spisovatelem a malířem, prožil celý svůj život ve stínu svého slavnějšího mladšího bratra. Karel se taktéž uchránil od nacistického zajetí, což Josef nedokázal. Jeho život vyhasl v koncentračním táboře Bergen-Belsen, kde vypukla tyfová pandemie. Nepomohla ani neutuchající snaha jeho ženy Jarmily, která se ho snažila dlouhé roky zachránit. Záhadou však je, kde se nachází jeho tělo, které se dodnes nenašlo.

ROZHOVOR. Miloš Zeman tento týden znovu skončil v nemocnici. Po dlouhém mlčení o jeho stavu Hrad alespoň sdělil, že je prezident vyčerpaný a dehydrovaný. Zeman však zdaleka není první český prezident, jehož výkon mandátu poznamenaly potíže se zdravím: „Většinou se do funkcí dostávají starší muži, kteří si něčím prošli, nejednou i válkou či vězením, ne vždy

Byla ještě tma. Na nádraží v brněnských Židenicích se v tu chvíli tísnilo na nevelkém peróně kolem tisíce lidí. Nic neviděli – psal se čtvrtek 18. září 1941 a všude platilo přísné nařízení o zatemnění. Ve tmě také vykročili do kolejiště, protože na další koleji čekali svůj vlak. Měl přijet zprava. Místo něj se však zleva vyloupla ztlumená světla opožděného rychlíku, který se řítil přímo do nich…

ROZHOVOR. Shodou okolností se v jeden den ocitli ve stejné nemocnici aktuální český prezident i jeho předchůdce: Miloš Zeman a Václav Klaus. O důvodech hospitalizace stávající hlavy státu se prakticky nic neví. Jistý je aspoň pohled do historie. Níže nabízíme již dříve publikovaný rozhovor s historikem Michalem Macháčkem, autorem oceňované biografie Gustáva Husáka – právě na téma

Generál Jan Syrový byl po druhé světové válce odsouzený za vlastizradu. Aktuálně.cz získalo čerstvý návrh, jenž žádá obnovu procesu.

Moc říšského protektora Reinharda Heydricha byla v protektorátních Čechách takřka neomezená. Byl prvním mužem v zemi, proto rozhodoval o životě a smrti, i o právu a bezpráví. A toho se dopouštěl v takové míře, že jej český lid nenáviděl. Vše završil tím, že si na hlavu nasadil legendami opředenou svatováclavskou korunu. A co se stalo pak? Stala se legenda o svatováclavské koruně osudnou i Reinhardu Heydrichovi?

Státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze navrhl soudu obnovu procesu s armádním generálem Janem Syrovým, odsouzeným po druhé světové válce za údajnou kolaboraci s nacisty. Uvedla to dnes Česká televize (ČT). O obnovu řízení a zrušení verdiktu nad bývalým předsedou vlády a ministrem národní obrany požádal advokát Lubomír Müller, na kterého se kvůli tomu obrátil praprasynovec a jmenovec generála Jan Syrový. Původní proces byl podle advokáta zpolitizovaný a soudy tehdy Syrovému vytýkaly věci, které mohl generál těžko sám ovlivnit.

Stačí jednou zlu poodstoupit, pootevřít mu dveře a už je mezi námi. Jeden jediný špatný krok může spustit lavinu.

Zkusme si představit, že jsme na Smetanově nábřeží nebo Karlově mostě poprvé v životě. To, co tu navrstvily věky, jakkoli po staletí devastováno turistickým kýčem pohlednic, obrazů, bedekrů i cajdáků, nás musí praštit přes oči („Inu, inu, jaké to skvostné panoramato“, V+W: Vest pocket revue). Panoramato bohudík stylově nejednotné, spíš bizár slohů: jako by nějaké geniální vesmírné dítě si tu hrálo na břehu řeky s pískem a vzniklo mu pod rukama pásmo Hradčan.

Občas se stane politikům, že se dopustí historického přešlapu nebo lapsu jako v případě bývalé ministryně spravedlnosti Heleny Válkové, která usoudila, že se Čechům za protektorátu zas až tolik nedělo, což mělo za následek zhruba 360 000 mrtvých. Nyní předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová přispěchala s tvrzením, že Protektorát Čechy a Morava byl autonomní.

Josef Čapek se narodil 23. března 1887 v Hronově jako druhé dítě do rodiny, která výrazně ovlivnila tvář české společnosti. Z Josefa se stal malíř a ilustrátor, ale také grafik a spisovatel. Jeho život, respektive jeho poslední roky, však byly bohužel plné válečné hrůzy a utrpení...

Přestože lidé v březnu 1939 neměli klást nacistickým okupantům odpor, objevilo se podle historika Jiřího Plachého několik případů, kdy přesto bojovali. Podle spisovatele a nakladatele Jiřího Padevěta se ale pocit, že jsme se nebránili, nese s národem dosud. Možná nám to dokonce zlomilo národní páteř, uvedl v pořadu 360° Pavlíny Wolfové televize CNN Prima NEWS.

Před 82 lety vpochodovali na území Československa, již okleštěného o Sudety, vojska nacistického Německa. Nešlo přitom jen o okamžik jednoho stěžejního dne, tedy 15. března 1939. Jednalo se především o další předzvěst druhé světové války, která oficiálně vypukla o necelého půl roku později, 1. září 1939 německým napadením Polska.

Středa 15. března 1939 se vryla do paměti mnoha pamětníků: strašné počasí, výhružně vypadající němečtí vojáci v ulicích, plakající rodiče, vlastenecké projevy učitelů, pocity beznaděje a strachu.

Středa 15. března 1939 se vryla do paměti mnoha pamětníků: strašné počasí, výhružně vypadající němečtí vojáci v ulicích, plakající rodiče, vlastenecké projevy učitelů, pocity beznaděje a strachu.

V lednu 1939 Hitler stanovil, že české země budou připojeny k Třetí říši. Česko-Slovensko přestalo existovat ještě před tím, než prezident Emil Hácha a ministr zahraničí František Chvalkovský odjeli do Berlína – Slovensko vyhlásilo 14. března 1939 samostatnost, Karpatskou Ukrajinu připojilo Maďarsko. V Berlíně nacisté československým představitelům sdělili, že české země budou 15. března 1939 obsazeny německou armádou. Zároveň vyhrožovali, že v případě odporu bude zahájeno bombardování Prahy.

Patnáctý březen 1939 patří mezi nejtemnější dny české historie. Okupaci a vzniku protektorátu předcházela Hitlerova diplomatická hra, která nakonec vedla ke zhroucení československého státu a jeho obranyschopnosti).

Prvního prosince 1938 se stal 12. předsedou vlády Československa Rudolf Beran, další poněkud kontroverzní postava našich dějin. Byl to demokrat, vlastenec a za války také člen odbojové organizace, za což ho Němci odsoudili k 10 letům vězení. Po válce si na něm smlsli komunisti, kteří ho zavřeli k 20 letům, a to za zradu a kolaboraci.

“Není Čechem, kdo jde s Anglií a se sovětským Ruskem, není Čechem, kdo do našich krajů vnáší rozklad, zradu a zločin. Pro tyto lidi nemějte slitování. Jde o zločinné žháře, kteří nás chtějí připravit o rodnou střechu nad hlavou, o náš drahý český domov. Tyto zrádce, na prvém místě pana Beneše, jsme navždy vyloučili z národa,” řekl Emil Hácha svému národu 19. června 1942. Dva týdny po smrti říšského protektora Reinharda Heydricha. Ale neměli bychom ho soudit podle těchto slov. Minimálně ne kompletně.

Vybrat jméno pro svoje miminko je jedním z nejdůležitějších rozhodnutí, které vás v roli rodičů čeká. Někdo se vydá tradiční cestou a neexperimentuje, jiní se zase svezou na módní vlně, ale přece jenom se vždycky najde někdo, kdo opravdu nemile překvapí.

Život prezidenta Emila Háchy skončil tak, jak si rozhodně nezasloužil. Dobrovolně dal svou hlavu do otevřené tlamy nacistického režimu, aby se pokusil zjemnit dopady okupace. Právnická kapacita světového rozměru nakonec zemřela nedůstojně v pankrácké věznici, kde s ním bylo zacházeno jako s kolaborantem. Byl opravdu zrádcem, nebo se ve složité pokusil zachránit, co se dalo?

Stovka zapálených svíček připomněla bývalé hroby na zaniklém hřbitově v Trhových Svinech na Českobudějovicku. Nyní se v místě už téměř půl století nachází park.

Slavíme 28. říjen, vznik Československé republiky. Vznik složitý, ve složité době. Od její idealizace, kterou zkroutili před rokem 1989 komunisté, se dnes čím dál častěji dostáváme k démonizaci ČSR. Tu z pozic nostalgicky monarchistických, jež idealizují staré mocnářství, onde z jakéhosi zoufání si nad stavem dnešní české politiky, který už už dokazuje, že si vlastně Češi neumějí vládnout a potřebují správu zařízenou lepšími lidmi z prozíravého centra. Nikoli. Resp. neumí-li to Češi, neumí to také nikdo další.

Dnes je to 102 let od vzniku samostatné Československé republiky. A za tu dobu se na Pražském hradě vystřídalo jedenáct prezidentů. Někteří se do dějepisných knih vepsali jako hrdinové, jiným zas zůstalo pár škraloupů. Co o prezidentech Česka a Československa víte, můžete předvést v dnešním dějepisném kvízu.

Osobnost Emila Háchy si jistě zaslouží další historické bádání, přístup Víta Machálka v knize Prezident lidskosti ale postrádá metodu a končí u banálního rozumování o „Háchovi-člověku“.

Spisovatel a nakladatel Jiří Padevět se ve své úvaze vrací k nedávnému výročí justiční vraždy Milady Horákové, popravě 71 vlastenců na Kobyliské střelnici i k potupné smrti Emila Háchy.

Dnes to je přesně 75 let od úmrtí prezidenta Česko-Slovenské republiky a protektorátu Čechy a Morava Emila Háchy. Dodnes patří k nejméně pochopeným osobnostem českých dějin, která zemřela v nemocnici při čekání na soud a jež byla o tři dni později v tajnosti pohřbena na Olšanských hřbitovech.

Před 75 lety zemřel v pankrácké vězeňské nemocnici zlomený československý prezident Emil Hácha, kterému v roce 1938 Edvard Beneš a „Spojenci“ hodili na ramena trosky našeho státu. Je označován za kolaboranta a zrádce, ale i za prezidenta lidskosti. Pravda ovšem stojí někde mezi oběma pohledy. Když po atentátu na Reinharda Heydricha setrval ve funkci a operaci odsoudil, vyjádřil tím určitým způsobem odevzdanost a pronacistickou loajalitu. V prvních letech ve funkci prezidenta však svými intervencemi proti okupačnímu režimu zachránil mnoho lidských životů.

Emil Hácha, právník a prezident pomnichovského Československa (1938-1939), zemřel 27. června 1945 ve věku 72 let v pankrácké vězeňské nemocnici. Jako takzvaný státní prezident nacisty ovládaného Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945) se Hácha stal kontroverzní osobností české historie.

Státní symboly reprezentují naši republiku, vycházejí z jejích tradic, historie a kultury. Národní muzeum připravilo jako první výstavu po ukončení nouzového stavu výstavu Symboly. Ta se věnuje všem státním symbolům České republiky, ukazuje jejich původ, zajímavosti jejich vzniku a zejména pak jejich proměnu od roku 1918 po současnost. Tradice českých státních symbolů sahá hluboko do středověku.

V Historické budově Národního muzea v Praze je od úterý vystaveno sto unikátních předmětů, patřících ke státní symbolice. Například nejvyšší vyznamenání ČR – Řád Bílého lva, závěs z prezidentské lóže v Národním divadle, používaného při návštěvách císaře Františka Josefa I., T. G. Masaryka, E. Beneše či E. Háchy.

V dnešním knižním výběru Salonu najdete literární návrat „hubotřasného“ autora Bohuslava Vaňka-Úvalského, hororovou, temnou, vlhkou, stinnou a slizkou prózu spisovatele a hudebníka Milana Urzy a také „hořké paměti“ Josefa Klimenta, politického sekretáře prezidenta Háchy.

Brněnské nezávislé profesionální divadlo připravuje inscenaci o nejbohatším Čechovi Petru Kellnerovi. Hru napsal Roman Sikora.

V jejich rodině nepadají jablka daleko od stromu. Marián Labuda ml. nese po slavném otci nejen jméno, ale i talent. Právě on si zahrál hlavní roli ve dvoudílném dramatu Anatomie zrady o Emanuelu Moravcovi.

Marián Labuda mladší ve dvoudílném televizním dramatu ztvárnil hlavní roli Emanuela Moravce, bývalého prvorepublikového legionáře, vojáka, ale i novináře a později ministra školství, který šel nakonec kvůli penězům proti svému národu a zradil jej. Nakonec se také sám v roce 1945 zastřelil.

Před 75 lety buldozer u města Bergen vrhnul do masového hrobu tělo Josefa Čapka. Písek navždy zasypal tvář s rozbitými kulatými brýlemi.

Republice obětoval vše. Nadání, kariéru, čest i život. Jeden z nejlepších důstojnických kádrů se vzdal aktivního odboje v zahraničních jednotkách a bez připomínek přijal roli premiéra protektorátní vlády. Roli, ve které nešlo neprohrát. Ale bývalý legionář si zachoval čistý štít, a ještě se mu povedl husarský kousek – ze své „kolaborantské“ funkce učinil centrum odboje.

Generál Radola Gajda, rodným jménem Rudolf Geidl, je jednou z velice smutných a kontroverzních postav novodobé české historie. Tento český voják a držitel více než padesáti válečných ocenění je známý nejen díky svým vojenským schopnostem, ale také pro svou politickou angažovanost úzce spojenou s fašismem. Rozděluje svou rozporuplností historiky na dva tábory podobně jako například protektorátní prezident Emil Hácha.

„Od prvního okamžiku jsem si položil za úkol ukázat světu, jak si německý národ umí vážit sobě svěřeného cizího národa a získat jej pro životní společenství, do něhož jej uvedl dějinný osud,“ pronáší Konstantin von Neurath (1873–1956) smířlivě po slavnostním přivítání v Praze. Zlomený a unavený prezident Emil Hácha působí vedle statného a energického postaršího šlechtice jako spráskaný pes.

Rudolf Březa (*5. dubna 1888 v Podolí u Brna) se vyučil kamenosochařem v závodě Antonína Tomoly v Brně a po dobu čtyř let pracoval pod vedením vídeňského sochaře Lehmanna. Roku 1907 se přihlásil na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, kde studoval u glyptika prof. Josefa Drahoňovského a tři roky ve figurální speciálce prof. Stanislava Suchardy.

Před 81 lety muselo Československo na základě Mnichovské dohody přenechat pohraniční území Německu. Tehdy se zástupci Itálie, Francie, Velké Británie a Německa společně dohodli na předání takzvaných Sudet Hitlerovi do 10. října 1938. Zástupci ČSR nebyli k jednání přizváni. Hitlerovi se tehdy podařilo rozbít demokratické Československo, což mu otevřelo dveře k ovládnutí celé Evropy.

Přezdívalo se jim „Háchovi Melody Boys“, protože hudební čety vládního vojska vystupovaly často na veřejnosti. Sami si říkali „vladaři“. Vládní vojsko vzniklo před 80 lety nařízením protektorátní vlády z 25. července 1939.