Erich Honecker

Sovětský svaz touží po míru. Co kdybychom jemu nejvyššímu představiteli věnovali pistoli? Tu nejlepší, co máme.

Když zemřela na prahu devadesátky v Chile, kde nalezla po pádu komunismu útočiště, v Německu jen málokomu ukápla slza. Za svého života byla nenáviděna, i když předstírala, že si toho nevšimla. Její pohřeb popsala média jako „bizarní“. Mávalo se na něm vlajkami s kružítky a zpívala Internacionála.

Právě dnes slaví Němci půlkulaté výročí od znovusjednocení Německa. Den, který mají v kalendářích zapsaný jako Tag der Deutschen Einheit (Den německé jednoty). Proč je tak významný a proč se slaví právě 3. října?

Po dokončení patřil k nejmodernějším stavbám svého druhu v zemích Varšavské smlouvy. V případě atomového, chemického nebo biologického útoku se v Honeckerově bunkru měly ukrýt politické špičky NDR. Vydržely by v něm dva týdny a poté by se mohly v obrněných vozidlech přesunout na lepší místo.

Její fialové vlasy byly ikonické, její moc absolutní. Margot Honeckerová patřila k nejkontroverznějším ženám 20. století – první dáma, která se nebála být nenáviděna.

Vztah Německé demokratické republiky (NDR) k Sovětskému svazu byl charakteristický mimořádným stupněm závislosti. Z tohoto hlediska se Erich Honecker ukázal jako vhodnější východoněmecký stranický šéf, než byl do roku 1971 Walter Ulbricht.

/Od zvláštního zpravodaje Deníku v Německu/ Úterní podvečer v Berlíně strávil premiér Petr Fiala a jeho doprovod v jediné budově, v novém berlínském kancléřství, které se za posledních už téměř pětadvacet let stalo jedním ze symbolů hlavního města a „Berlínské republiky“. Podívejte se s Deníkem do útrob budovy, kam se obyčejný smrtelník jen tak nepodívá.

Asi 50 km od Berlína, na území bývalého Východní Německa, leží bývalé sanatorium Beelitz‑Heilstätten. To nyní chátrá a opravováno je jen pomalu, jeho historie je ovšem fascinující.

Je zajímavé, jak jedna ideologie střídá druhou, a z těch, kteří byli nebezpeční pro stát, se nakonec stávají jeho největší spojenci. Podobně to měl i Erich Honecker, který nechal do lidí v Německu střílet.

Polibek na rty mezi dvěma muži v někdejším Sovětském svazu znamenal oficiální výraz přátelství, tedy alespoň mezi soudruhy. A nikdo tuto kuriózní tradici neproslavil více než Leonid Iljič Brežněv. Sovětský vůdce s bujným obočím a slabostí pro vodku proměnil „bratrský polibek“ v ikonický rituál, který zanechal nesmazatelnou stopu nejen v historii, ale i na rtech tehdejších politiků.

Dnes nám to nemůže přijít jinak než jako velmi úsměvný moment naší historie. Obliba komunistů v polibku na francouzský způsob ale přetrvala po desetiletí a byl to obvyklý úkon při vítání vysoce postavených představitelů.

Němci z NDR se odvážně vydávali na dobrodružné cesty v ikonickém Trabantu. Pojďme se na jednu takovou cestu podívat.

Pravda a lež se v dnešním světě prolínají tak důmyslně, že rozpoznat hranici mezi nimi je umění, které stále méně lidí ovládá.

Ve vagonu Českých drah spěšného vlaku Sázava na lince mezi pražským hlavním nádražím a Olbramovicemi u Benešova za jízdy ze stropu tekla voda a na podlaze mezi cestujícími z ní byly celé kaluže. Státní vlakový dopravce se za havárii ve starším vagonu omluvil.

Když v roce 2022 Evžen Boček uzavíral titulem Aristokratka pod palbou lásky čtenářsky úspěšnou šestidílnou sérii o osudech poslední aristokratky Marie Kostkové z Kostky, její svérázné rodiny a ještě svéráznějšího osazenstva restituovaného zámku Kostka, naznačoval s jistou tajemností, že se ve věci může přece jenom ještě něco stát.

Žďár nad Sázavou - Ve Žďáru nad Sázavou prolomili účastníci dnešního sametového průvodu symbolickou berlínskou zeď, již postavili v Nádražní ulici tamní gymnazisté. Průvod vedl po místech v centru spojených s prvními tamními protestními shromážděními z roku 1989. Program nazvaný Korzo Nádražní k 35. výročí sametové revoluce pak na náměstí pokračoval koncertem žďárské undergroundové kapely Atomová Mihule.

Konec betonové bariéry, Berlínské zdi, byl tehdy – 9. listopadu 1989 ve večerních hodinách – nečekaný. Stačilo nepřesné vyjádření člena politbyra tehdejší NDR (Německé demokratické republiky). A pomohla také atmosféra změn toho roku ve střední Evropě. Vzpomínky pamětníků zaznamenal zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák, o historických i kulturních souvislostech pak debatovali hosté Pořadu Devadesátka ČT24.

Ne každý, kdo nás chce políbit, je náš přítel. Soudruzi z NDR o tom věděli své. O falši a chladu jejich polibků dodnes svědčí obraz na troskách Berlínské zdi.

Měli jste v poslední době pocit, že vaše práce nestojí za nic? Tak se podívejte na tuhle, uleví se vám.

S pískáním projížděl jsem ulicemi Göteborgu ve Švédsku, obklopen doslova mořem azurového veluru, vinylu a polyesteru, s hlasitě puštěnou skupinou Abba na FM rádiu, cítil jsem se jako disco hvězda, kterou jsem vždy toužil být. Chodci ukazovali prstem a vydechovali OMG, dělníci mě předcházeli s velkolepými mávnutími a důchodci… Pokračovat ve čtení...

Jména jako Lenin a Putin zná každý a jméno současného prezidenta Ruské federace Vladimira Putina na člověka vyskakuje ze zpráv už téměř čtvrt století. Rusko či Sovětský svaz ale vedli i méně památní muži jako Černěnko nebo Malenkov. Otestujte své znalosti o ruských vůdcích, těch notoricky známých i téměř zapomenutých, v tomto kvízu.

Zlato? Akcie prosperujících firem či nadějných startupů? Umělecká díla? K tomu všemu si mnozí Němci přibrali jako výnosnou investici něco, co by kdysi znělo jako z říše fantazie – trabanty.

Už jsem se jednou veřejně přiznal, že mám pochybného, i když vesměs pracovního koníčka. Sleduji a zkoumám současný ruský umělecký brak. Je to studnice informací o tom, v jakém stavu ruská společnost, která je potenciálním ohrožením svobody v Česku a nejen tam, skutečně je. Někdy se člověk i pobaví.

Klimatická opatření dnes spolehlivě vyhánějí do ulic farmáře z poloviny zemí EU. Není důvod čekat, až se k nim přidají dělníci ze zavřených automobilek. O to víc, že globální podíl Evropy na vypouštěných emisích rychle klesá.

Hotový ráj na zemi. Německá demokratická republika, kterou pevnou rukou ovládali komunisté, lákala poutavými obrazy o blahobytu turisty z celého socialistického bloku. Stranou samozřejmě nenechala ani návštěvníky z Československa, pro které byly vydávány propagační knihy v češtině. Pozorný čtenář se mohl dozvědět o velkolepých plánech východoněmeckého režimu a radostném životu pracujících. Berlínská zeď, u které zahynuly stovky lidí toužících po životě ve svobodě, je přitom líčena jako stavba míru.

Hned dvě slavnostní premiéry má za sebou hořká komedie z dob těsně před pádem berlínské zdi, kdy v NDR vládla Stasi a Erich Honecker, s názvem Berlín, Berlín. Část hostů z řad známých osobností dorazila v pátek, ti, kdo nemohli, vyrazili na nedělní představení.

Rozhovor s Katjou Hoyer o násilných okolnostech vzniku Německé demokratické republiky, poválečných problémech mladého státu, postupné ekonomické a společenské stabilizaci a následném kolapsu v osmdesátých letech.

V srpnu roku 1951 se na našich hranicích s východním a se západním Německem odehrála akce, při které si příslušníci Pohraniční stráže zahráli na pašeráky. A to ve velkém. První díl minisérie o počátku akce najdete zde. Na přelomu července a srpna roku 1951 se tedy k nám přes západní hranici valí stovky mladých západních Němců, kteří chtějí přejít přes československé území do východního Berlína na festival mládeže. Je jasné, že z propagandistických důvodů se místní obyvatelstvo o přechodech západoněmeckých soudruhů nesmí dozvědět. Odpověď na první otázku je tedy: Převážet v noci na zaplachtovaných autech, půjčených od armády. Záznam o výkonu služby: Provádění a postup hlídek při zadržení při přechodu státní hranice: Hlídka po zadržení osob na státní hranici tyto zavedla zajištěným způsobem, aby nemohlo dojíti k útěku při zadržení větší skupiny osob vzhledem k nepřehlednosti terénu, na SV roty, kde byly osoby spočítány. Velitel roty podal hlášení na velitelství praporu a na velitelství Brigády PS a prapor zařizoval odsun osob z roty na velitelství praporu a dále do sběrného střediska. Přesun osob byl prováděn nákladními auty opatřenými plachtami. Prováděn byl zpravidla v noci. Jestliže bylo něco, co se soudruhům od pohraniční stráže podařilo, tak to bylo utajení převozů před obyvateli pohraničí. Podle telegramu, zaslaného velitelem karlovarského útvaru 5809, akci demaskovaly pouze nežádoucí propagandistické transparenty na území NDR, viditelné z československé strany hranice. Citace z telegramu: Hlásím, že během dnešního dne 10.8.1951 nebylo zjištěno žádných poznatků podřízených útvarů mezi civilním obyvatelstvem jak německé a české národnosti, týkajících se překročení státní hranice občany, kteří se chtějí zúčastnit světového festivalu mládeže v Berlíně. U prvního praporu Kovářská jsou na německé straně mezi Českými hamry a Vejprty hesla „Náš sjezd v srpnu v Berlíně“ nebo „V přátelství pozdravujeme mladé bojovníky za mír“. Jinak vše beze změn. Případné zjištění poznatků bude ihned hlášeno. Velitel, který si dělal co […]

,,Naše země se nachází nad propastí. Čeká nás velká zkouška, ve které musíme obstát. Proto na celém území Polska vyhlašujeme výjimečný stav.“ Těmito slovy ochromil 13. 12. 1981  generál Wojciech Jaruzelski polský národ.

Jen v bujných snech se zdálo, že může dojít k nepokojům v rozsahu pouličních bitek, žhářství a rabování obchodů jako ve Francii. Přesto ministr spravedlnosti Pavel Blažek upozorňuje, že co není, může být. Máme se bát?

Není to nijak významné, je to jen osobní svědectví, jak se malý člověk na dálku přiblížil k drobkům historie, takže to pro něj pak už není jen několik odstavců v učebnici dějepisu. Josepha ...

Silné emoce vyvolává Beelitz-Heilstätten - nemocniční komplex s 60 budovami nedaleko Berlína. Nejen kvůli svému až děsivému stavu, ale i zajímavé minulosti. Mimo jiné se zde totiž léčil Adolf Hitler.

V listopadu 1992 v Berlíně začal ostře sledovaný proces s pěti prominenty bývalého východoněmeckého režimu. Byli mezi nimi i někdejší generální tajemník ústředního výboru Jednotné socialistické strany Německa (SED) Erich Honecker a bývalý šéf mocné tajné policie Stazi Erich Mielke.

Poslední prezident Sovětského svazu se nesmazatelně zapsal do historie. Zatímco jedni v něm viděli naději na změnu, jiní ho nikdy neměli rádi. V Rusku se ho i pokusili svrhnout.

Ve věku 62 let zemřel ruský umělec Dmitrij Vrubel. Proslul především jako autor graffiti líbajícího se sovětského vůdce Leonida Brežněva s vůdcem komunistického východního Německa Erichem Honeckerem na Berlínské zdi. V noci na pondělí to oznámila ruská média s odvoláním na umělcovy kolegy a přátele. Vrubel žil od roku 2010 v Berlíně, příčina smrti nebyla upřesněna.

Ruský umělec Dmitrij Vrubel, který proslul jako autor graffiti líbajícího se sovětského vůdce Leonida Brežněva s vůdcem komunistického východního Německa Erichem Honeckerem na berlínské zdi, zemřel ve věku 62 let. V noci na dnešek to oznámila ruská média s odvoláním na umělcovy kolegy a přátele. Vrubel žil od roku 2010 v Berlíně, příčina smrti nebyla upřesněna.

Kdo zažil rozdělení Berlína na dvě části betonovou zdí, si ten moment dobře pamatuje. Když sledoval za tmy z komunistické východoněmecké říše Ericha Honeckera skrz Braniborskou bránu západní část města, upoutalo jej především množství neonových světel.

Polibky nás doprovází každý den. Dáváme jimi najevo náklonnost nebo je používáme jako přátelský pozdrav. Běžné jsou také ve filmech či v knihách. Tento kontakt má dlouhou historii. Konkrétně ve středověku ho lidé rozdávali doslova na každém kroku.

Před čtyřiceti lety generál Wojciech Jaruzelski vyhlásil v Polsku výjimečný stav. Nakonec trval rok a půl.

Berlínská zeď před 60 lety vznikla ze lži, podle které východní Německou demokratickou republiku (NDR) ze Západu ohrožoval fašismus, ve skutečnosti byla důkazem toho, že komunistický režim ztratil důvěru svých občanů. Dnes to u příležitosti 60. výročí stavby betonové bariéry prohlásil německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Zdůraznil také, že vzpomínky na zeď nesmí zůstat minulostí, neboť zeď je aktuální i budoucí připomínkou toho, že demokracie není samozřejmostí.

Včera jsme byli v berlínském muzeu NDR. Bylo tam více mladých než věkově pokročilých návštěvníků. Exponátů se lze dotýkat, otevírat okénka v tematických panelech, a odevšad koukají autentické věci nebo záznamy z let, kdy se obyvatelům NDR říkalo dederoni.

Se šesti výstavami otevírá nová budova Humboldtova fóra v Berlíně. Přesun na místo, kde dříve sídlili pruští králové a němečtí císaři, vyšel na téměř 17,5 miliardy korun.

Leonid Brežněv, který stál v čele Sovětského svazu 18 let, je připomínán nejen jako politik, ale také jako terč vtipů. Brežněvova éra byla zlatým věkem sovětského politického humoru. Byla to doba líbajících se politiků, absurdní ješitnosti a starců v politbyru. To vše se odráželo v anekdotách, které se potichu vyprávěly po celém Sovětském svazu.

Nemocniční komplex Beelitz má za sebou pernou minulost. Experimenty na lidech, léčbu Adolfa Hitlera i sériového vraha. Ač opuštěné místo á obrovské kouzlo, dnes už jej navštěvují jen lovci záhad a nadšenci pro okultismus.

Dne 3. října 1990 se „západní“ a „východní“ Němci stali po 45 letech oficiálně opět jedním národem. Znovusjednocení Německa představovalo jeden z nejdůležitějších historických milníků evropských dějin po roce 1945. Cesta k němu však nebyla vůbec jednoduchá.

Česká justice neposlala a už ani nepošle komunistické funkcionáře odpovědné za smrtící střelbu na hranici za mříže.

Přesně před 40 lety ustoupili v polském Gdaňsku komunisté stávkujícím dělníkům a povolili vznik nezávislých odborů. Toho dne se zrodilo hnutí Solidarita a umřel leninský systém.

Právě před 45 lety se stal prezidentem jeden z předchůdců Miloše Zemana.

Po třech svobodných dekádách mají Němci z východu pocit, že je Berlínská zeď při pádu zavalila a do volebních uren házejí protestní hlasy.

Prezident Miloš Zeman bude při sobotním obědě se spolkovým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem v Berlíně, který je součástí oslav 30. výročí pádu berlínské zdi, citovat někdejšího šéfa východoněmeckých komunistů Ericha Honeckera. Pád zdi rozdělující německou metropoli považuje český prezident za impulz pro sametovou revoluci v tehdejším Československu.