Eva Zamrazilová

Česká národní banka (ČNB) loni zaznamenala ztrátu 73 miliard korun. Způsobilo ji posílení koruny vůči dolaru, výnosy z devizových rezerv meziročně vzrostly. Novinářům to v úterý řekl guvernér ČNB Aleš Michl. V roce 2024 měla ČNB rekordní zisk 151 miliard korun. Součástí zprávy o hospodaření ČNB je i výše výdělků členů bankovní rady. Michl podle zprávy pobíral roční čistou mzdu 6,85 milionu korun.

Válka na Blízkém východě tlačí na zdražování úvěrů firmám i domácnostem. Česká národní banka podle guvernéra Aleše Michla nesmí podcenit ekonomický šok, který konflikt v Íránu vyvolal. Pokud bude hrozit růst jádrové inflace v Česku, bude bankovní rada připravena zvýšit úrokové sazby, prohlásil minulý týden na měnovém jednání bankovní rady.

Česká národní banka (ČNB) nesmí podcenit ekonomický šok vyvolaný konfliktem v Íránu. Pokud by v Česku hrozil růst jádrové inflace, je bankovní rada připravena znovu zvýšit úrokové sazby. Na jednání o měnové politice to uvedl guvernér Aleš Michl, vyplývá ze záznamu, který centrální banka zveřejnila.

Česká národní banka (ČNB) nesmí podcenit ekonomický šok, který vyvolal konflikt v Íránu. Pokud bude hrozit růst jádrové inflace v Česku, bude bankovní rada připravena zvýšit úrokové sazby. Na jednání bankovní rady o měnové politice to minulý týden řekl guvernér ČNB Aleš Michl, plyne ze záznamu, který ve čtvrtek centrální banka zveřejnila.

Vedení České národní banky varuje před dopady íránského konfliktu na české ceny. Pokud napětí na Blízkém východě spustí další vlnu zdražování, centrální banka bude reagovat zvyšováním úrokových sazeb.

Schvalování státního rozpočtu vrcholí. Těsně před třetím čtením poslaneckého schvalovacího maratonu je jisté, že naplánované výdaje pro tento rok převýší příjmy státu o 310 miliard korun. Česko si tedy bude muset na svůj provoz půjčit, a to víc než loni. Viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová před rychlostí, jakou se zadlužení Česka zvyšuje, varuje.

Německo se vrátí do šiku světových velmocí, přinejmenším v ekonomice. Tak zní rok starý slib kancléře Friedricha Merze. V neděli se dozvíme, jestli vůbec má šanci ho splnit.

Bankovní rada ČNB drží od loňského května základní úrokovou sazbu na úrovni 3,50 procenta a veškerá rozhodnutí jsou v posledních měsících přijímána jednohlasně. Na první pohled se tak může zdát, že mezi centrálními bankéři panuje dokonalá harmonie.

Viceguvernérka České národní banky (ČNB) Eva Zamrazilová nadále varuje před přetrvávajícími proinflačními riziky, jinak byl ale ve středoevropském regionu makroekonomický kalendář tento týden poměrně prázdný.

Velkou proměnou prošel v posledních letech herec Václav Matějovský. Z nevýrazného Mikuláše Seidla z nekonečné Ulice se stal charismatický muž, který už má i svou vlastní rodinu. Jak to bylo před lety s jeho vyhazovem z DAMU?

Z celotýdenního hodnocení se na české koruně nic zásadního nestalo, její kurz vůči euru se v závěru týdne nacházel těsně pod 24,30 CZK/EUR, tedy v blízkosti hodnot z počátku týdne. V jeho průběhu nicméně koruna dočasně posílila až téměř k 24,20 CZK/EUR.

Vedení České národní banky se dohodlo s odbory, že v příštím roce zvýší svým zaměstnancům mzdy o necelých pět procent. Průměrná měsíční mzda zaměstnanců ČNB byla loni 98 tisíc korun.

ČNB dál sází na trpělivost. Stabilní sazby mají pomoci udržet inflaci pod kontrolou, přestože rostoucí mzdy a ceny služeb naznačují, že boj s tlakem na růst cen ještě zdaleka nekončí.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes rozhodne o dalším nastavení úrokových sazeb. Analytici předpokládají, že základní úroková sazba zůstane 3,5 procenta, na stejné úrovni je od počátku května. Stabilitu sazeb preferovali ve svých vyjádřeních v médiích na konci října i viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová a člen bankovní rady Jakub Seidler.

Praha - Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes nechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Rozhodnutí odpovídá očekávání finančního trhu. Základní úroková sazba je na nynější úrovni od začátku května. V ekonomice podle bankovní rady ČNB převažují rizika ve směru vyšší inflace. Ponechání úrokových sazeb beze změny podpořilo všech sedm členů rady. Rozhodnutí ČNB zachovat sazbu podle analytiků trh čekal, koruna na něj nereagovala. ČNB zhoršila výhled hospodářského růstu, letos ho čeká 2,3 procenta.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) na čtvrtečním jednání opět ponechá základní úrokovou sazbu na 3,5 procenta, tedy úrovni, kde je od konce května. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Důvodem jsou podle nich zejména přetrvávající inflační tlaky. Stabilitu sazeb předpokládají minimálně do konce tohoto roku.

Praha - Bankovní rada České národní banky (ČNB) na čtvrtečním jednání opět ponechá základní úrokovou sazbu na 3,5 procenta, tedy úrovni, kde je od konce května. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Důvodem jsou podle nich zejména přetrvávající inflační tlaky. Stabilitu sazeb předpokládají minimálně do konce tohoto roku.

HDP ve třetím kvartále překonalo výrazně naše odhady, když vzrostlo mezikvartálně o 0,7 % a meziročně o 2,7 %. My jsme podobně jako celý trh počítali se zvolněním dynamiky růstu na +0,3 % mezikvartálně (z +0,5 % ve druhém kvartále).

Tuzemský hrubý domácí produkt (HDP) ve třetím kvartále překonal výrazně naše odhady, když vzrostl mezikvartálně o 0,7 procenta a meziročně o 2,7 procenta. My jsme, podobně jako celý trh, počítali se zvolněním dynamiky růstu na +0,3 procenta mezikvartálně (z +0,5 % ve druhém kvartále, pozn. aut.).

HDP ve třetím kvartále překonalo výrazně naše odhady, když vzrostlo mezikvartálně o 0,7 % a meziročně o 2,7 %. My jsme podobně jako celý trh počítali se zvolněním dynamiky růstu na +0,3 % mezikvartálně (z +0,5 % ve druhém kvartále).

Předběžný odhad HDP za třetí čtvrtletí překvapil pozitivně. Česká ekonomika vykázala růst nad očekávání. To je obzvlášť povzbudivé vzhledem k tomu, že v první polovině roku převládaly spíše pesimistické scénáře, a to kvůli zvýšenému geopolitickému napětí a zavedení nových cel ze strany administrativy Donalda Trumpa.

HDP ve třetím kvartále překonalo výrazně naše odhady, když vzrostlo mezikvartálně o 0,7 % a meziročně o 2,7 %. My jsme podobně jako celý trh počítali se zvolněním dynamiky růstu na +0,3 % mezikvartálně (z +0,5 % ve druhém kvartále). Nová vláda tak přebírá ekonomiku ve velmi dobré fázi hospodářského cyklu – ta roste nejrychleji od první poloviny roku 2022, kdy ji zasáhla a výrazně zpomalila ruská invaze a následná energetická krize.

Česká ekonomika ve třetím kvartále překvapila silným růstem HDP, který dosáhl mezikvartálně 0,7 % a meziročně 2,7 %, výrazně nad očekáváním trhu i poslední prognózou ČNB.

Jaké investice se vyplatí? A kterým se raději vyhnout? Finanční expertky sdílejí své zkušenosti a názory v naší exkluzivní anketě. Nechte se inspirovat těmi, kteří ve světě financí vynikají.

Úvahy o zvýšení úrokových sazeb jsou nyní předčasné. Shodli se na tom členové bankovní rady České národní banky (ČNB) na jednání o nastavení sazeb minulý týden, plyne ze záznamu z jednání. Rada nicméně chce být kvůli přetrvávající nejistotě v ekonomice flexibilní, příští pohyb sazeb může být oběma směry. Bankovní rada minulý týden jednomyslně rozhodla o ponechání základní úrokové sazby na 3,5 procenta, na stejné úrovni je od počátku května.

Úvahy o zvýšení úrokových sazeb jsou nyní předčasné. Shodli se na tom členové bankovní rady České národní banky (ČNB) na jednání o nastavení sazeb minulý týden, plyne ze záznamu z jednání.

Ekonomika naší země je v dobré kondici, hlásí radní České národní banky. V porovnání s ostatními státy je to důvod k optimismu. Radní ji považují za odolnou a vidí zlepšující se podnikatelskou náladu. Zároveň ale upozorňují na riziko návratu zvýšené inflace.

Volby rozhodnou nerozhodnutí – to je jasné. Otázkou ovšem je, z jakého tábora pocházejí. Předvolební situace se totiž láme především na skupině, která bývala oporou „pravicové“ vlády: na zklamaných a nerozhodných voličích. Právě jejich návrat k urnám – nebo odchod do apatie – může rozhodnout o tom, kdo po volbách sestaví vládu. Na jedné straně je rozladění z posledních let, na druhé výzvy k odpovědnosti, spor o rozpočet a závod o to, kdo zvedne střední třídu ze židle.

Stalo se, co trh čekal. Nic. Česká národní banka na zasedání bankovní rady ponechala základní úrokové sazby beze změny: dvoutýdenní repo sazba zůstává na 3,5 %, diskontní na 2,5 % a lombardní na 4,5 %.

Evropské země plánují obrovské výdaje na zbrojení, z čehož mohou profitovat české společnosti a celá ekonomika. Zbrojaři si však stěžují na to, že tendry na dodávky zbraní trvají příliš dlouho.

Odbory by chtěly navýšit platy ve veřejné sféře o sedm procent, vláda o pět. Podle ekonomů si vyšší růst než navrhuje vláda nemůže státní rozpočet ani ekonomika dovolit.

Praha - Stát si podle ekonomů nyní nemůže dovolit růst platů ve veřejném sektoru nad pět procent. Vyšší růst podle nich neodpovídá vývoji tuzemské ekonomiky. Ekonomové také upozornili na výrazný proinflační efekt. V dnešním pořadu České televize Otázky Václava Moravce se na tom shodli viceguvernérka České národní banky (ČNB) Eva Zamrazilová a hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Česká národní banka (ČNB) nepřekvapila, když ve čtvrtek ponechala úrokové sazby beze změny a její komunikace zůstala jestřábí. Další kroky centrální banky se budou odvíjet od nově zveřejněných dat.

Česká národní banka na svém čtvrtečním zasedání ponechala úrokové sazby beze změny, hlavní sazba zůstává na úrovni 3,5 procenta. Ekonomové s takovým vývojem počítali.

ČNB dnes podruhé v řadě ponechá úrokové sazby beze změny na 3,5 %. Panuje na tom shoda nejen napříč analytiky, ale tento scénář plně zaceňuje i tuzemský peněžní trh.

Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová nedávno v rozhovoru pro agenturu Bloomberg uvedla, že z jejího pohledu je cyklus snižování úrokových sazeb v Česku pro tuto chvíli „téměř jistě“ u konce. Měnové podmínky budou podle ní muset zůstat přísnější po delší dobu.

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci meziročně stouply o 2,7 procenta. Inflace tak zpomalila z 2,9 procenta v červnu, kdy dosáhla svého letošního maxima. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci meziročně stouply o 2,7 procenta. Inflace tak zpomalila z 2,9 procenta v červnu, kdy dosáhla svého letošního maxima. Vyplývá to z předběžného odhadu, který v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici zvolnění inflace na 2,7 procenta očekávali. Její konečnou hodnotu zveřejní ČSÚ v pátek, v předchozích měsících statistici pokaždé potvrdili svůj předběžný odhad.

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci meziročně stouply o 2,7 procenta. Inflace tak zpomalila z 2,9 procenta v červnu, kdy dosáhla svého letošního maxima. Vyplývá to z předběžného odhad, který dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici zvolnění inflace na 2,7 procenta očekávali. Její konečnou hodnotu zveřejní ČSÚ v pátek, v předchozích měsících statistici pokaždé potvrdili svůj předběžný odhad.

Inflace v Česku v červenci zpomalila na 2,7 procenta z červnových 2,9 procenta, což bylo letošní maximum. Bez započítání energií, které meziročně zlevnily o 4,6 procenta, by inflace dosáhla 3,7 procenta.

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci meziročně stouply o 2,7 procenta. Inflace tak zpomalila z 2,9 procenta v červnu, kdy dosáhla svého letošního maxima. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici zvolnění inflace na 2,7 procenta očekávali.

Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová v rozhovoru pro Bloomberg uvedla, že z jejího pohledu je cyklus snižování úrokových sazeb v Česku pro tuto chvíli „téměř jistě“ u konce a měnové podmínky budou muset zůstat přísnější po delší dobu.

Lež je jedinou zbraní volební kampaně pro ty strany, pro které konfrontace s objektivními daty znamená drtivou porážku.

Snižování úrokových sazeb České národní banky (ČNB) je „téměř jistě“ u konce, prohlásila viceguvernérka naší centrální banky Eva Zamrazilová v rozhovoru pro agenturu Bloomberg. Jako jeden z hlavních důvodů uvedla inflační riziko způsobené prudce rostoucími cenami nemovitostí. Příčina je zřejmá. Je to neutuchající zájem o nákup nemovitostí, který nedokáže nic zabrzdit.

Koruna v závěru týdne posílila k dolaru o 22 haléřů na 21,26 USD/CZK. K euru dnes zpevnila česká měna ve srovnání se čtvrtečním závěrem jen mírně, a to o dva haléře. Podle serveru Patria Online se v 17:00 obchodovala za 24,57 EUR/CZK.

Kurz koruny k euru se dnes skoro nezměnil, česká měna oproti středečnímu podvečeru posílila o haléř na 24,59 EUR/CZK. Vůči dolaru česká měna dál oslabila, dnes kolem 17:00 se obchodovala za 21,48 USD/CZK, proti předchozímu závěru oslabila o pět haléřů. Vyplývá to z informací na serveru Patria Online.

Praha - Kurz koruny k euru se ve čtvrtek skoro nezměnil, česká měna oproti středečnímu podvečeru posílila o haléř na 24,59 Kč/EUR. Vůči dolaru česká měna dál oslabila, kolem 17:00 se obchodovala za 21,48 Kč/USD, proti předchozímu závěru oslabila o pět haléřů. Vyplývá to z informací na serveru Patria Online.

Koruna dnes pokračovala v oslabování vůči dolaru. Česká měna si ve srovnání s úterním závěrem pohoršila o šest haléřů na 21,43 USD/CZK. Je tak nejslabší od konce června. Vůči euru naopak koruna zpevnila mírně o tři haléře. V 17:00 se podle serveru Patria Online obchodovala za 24,60 EUR/CZK.

Praha - Pražská burza posílila pošesté v řadě, dnes index PX stoupl o 0,76 procenta na 2247,77 bodu, dál tak posunul své historické maximum. Se ziskem uzavřely všechny přední emise - pojišťovna VIG si připsala téměř dvě procenta, Komerční banka a Moneta Money Bank každá kolem 1,3 procenta a energetický ČEZ s Erste Bank si polepšily zhruba o 0,2 procenta. Vyplývá to z údajů burzovního webu.

HDP ve druhém kvartále pokračoval v růstu o +0,2 % mezikvartálně a o 2,4 % meziročně. To není daleko od našeho odhadu (+0,3 % q/q a 2,4 % y/y) ani od poslední prognózy ČNB (2,3 % y/y).

Zrychlování inflace může Čechům výrazně prodloužit čekání na levnější úvěry a hypotéky. Naznačují to odhady analytiků největších bank i zápis z posledního jednání České národní banky (ČNB). Radní při svém červnovém rozhodování upozornili hned na několik rizik přispívajících k tomu, že se snižováním úrokových sazeb nebudou spěchat.

V pátek byl zveřejněn záznam z posledního zasedání bankovní rady České národní banky (ČNB), které se uskutečnilo minulou středu. Dvoutýdenní repo sazba na něm byla jednomyslným rozhodnutím ponechána na úrovni 3,5 procenta. Záznamu opět dominuje diskuze proinflačních faktorů.

Spotřebitelské ceny v Česku se v červnu meziročně zvýšily o 2,9 procenta. Inflace tak dále zrychlila z květnových 2,4 procenta a je letos zatím nejvyšší. Proti předchozímu měsíci ceny v červnu vzrostly o 0,3 procenta.

Prostor pro další snižování úrokových sazeb je podle členů bankovní rady České národní banky (ČNB) velmi omezený. Vyplývá to ze záznamu z jednání rady z minulého týdne, který dnes ČNB zveřejnila. Bankovní rada na jednání jednomyslně rozhodla o ponechání základní úrokové sazby na 3,5 procenta, což uplatňuje od počátku května. Finanční trhy odhadují, že by do konce roku mohla základní úroková sazba ještě jednou klesnout o čtvrt procentního bodu.

Ceny v červnu vzrostly o 0,3% meziměsíčně a meziroční inflace tak poskočila z 2,4 na 2,9% - to je lehce nad naším odhadem i odhadem ČNB (shodně 2,8%).

Spotřebitelské ceny v červnu pokračovaly ve svižném růstu. Meziročně zrychlily o 2,9 procenta oproti květnovým 2,4 procenta. Zlevnily pouze energie včetně pohonných hmot.

Spotřebitelské ceny v Česku se v červnu meziročně zvýšily o 2,9 procenta. Inflace tak zrychlila z květnových 2,4 procenta a je letos zatím nejvyšší.

Spotřebitelské ceny v Česku v květnu meziročně stouply o 2,4 procenta. Inflace tak zrychlila z 1,8 procenta v dubnu, kdy byla nejnižší za sedm let. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,5 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Konečnou hodnotu zveřejní ČSÚ v úterý 10. června, v předchozích měsících pokaždé potvrdil svůj předběžný odhad.

Spotřebitelské ceny v Česku v květnu meziročně stouply o 2,4 procenta. Inflace tak zrychlila z 1,8 procenta v dubnu, kdy byla nejnižší za sedm let. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,5 procenta, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). O konečné hodnotě bude ČSÚ informovat v úterý 10. června, v předchozích měsících pokaždé svůj předběžný odhad potvrdil.

Spotřebitelské ceny v Česku v květnu meziročně stouply o 2,4 procenta. Inflace tak zrychlila z 1,8 procenta v dubnu, kdy byla nejnižší za sedm let. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,5 procenta.