Eva Zamrazilová

Jaké bude konkrétní zvýšení u vašeho důchodu, zjistíte na kalkulačce uvnitř článku.

Mimořádné zákonné navýšení důchodů kvůli inflaci si v letošním roce vyžádá zřejmě 17 až 17,5 miliardy korun. Navíc pravděpodobně nastane kvůli rychlejšímu růstu cen o měsíc dříve, tedy v červnu.

Mimořádné zákonné navýšení důchodů kvůli inflaci si v letošním roce vyžádá zřejmě 17 až 17,5 miliardy korun. Navíc pravděpodobně nastane kvůli rychlejšímu růstu cen o měsíc dříve, tedy v červnu. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedla předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.

Vysoká inflace zřejmě povede k dřívější mimořádné valorizaci penzí. Za zlepšení situace důchodců ale stát vynaloží o pět miliard korun více, než předpokládal.

Vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) nesouhlasí se stanoviskem ministra pro legislativu Michala Šalomouna (za Piráty), že zmrazení platů soudců může být v rozporu s ústavním pořádkem. Situace je podle něj jiná než v předchozích případech, protože tentokrát si platy zmrazují i politici. Řekl to v neděli v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce České televize.

Mimořádné zákonné navýšení důchodů kvůli inflaci si v letošním roce vyžádá zřejmě 17 až 17,5 miliardy korun. Navíc pravděpodobně nastane kvůli rychlejšímu růstu cen…

Mimořádné zákonné navýšení důchodů kvůli inflaci si v letošním roce vyžádá zřejmě 17 až 17,5 miliardy korun. Navíc pravděpodobně nastane kvůli rychlejšímu růstu cen o měsíc dříve, tedy v červnu. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedla předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Ministerstvo práce a sociálních věcí zatím počítalo v rámci mimořádné valorizace se zhruba 12 miliardami korun a se zvýšením důchodů od července. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) odmítl sdělit, kolik peněz bude jeho ministerstvo požadovat navíc při jednáních o rozpočtu na letošní rok.

Česká republika momentálně nesplňuje podmínky přijetí euroměny. Přijetí by navíc znamenalo značné nevýhody pro veřejné finance.

Přijetí eura by nyní nebylo pro Českou republiku výhodné, domnívají se odborníci oslovení ČTK. Důvodem je podle nich především ztráta samostatné měnové politiky České národní banky a stabilizační funkce samostatné české měny a také aktuální stav veřejných financí. Nejistý je také podle nich vývoj ekonomiky eurozóny po skončení pandemie koronaviru nebo politika Evropské centrální banky. Na druhou stranu přijetí jednotné evropské měny by podle ekonomů ještě více snížilo transakční náklady podniků…

Přijetí eura by nyní nebylo pro Českou republiku výhodné, domnívají se odborníci oslovení ČTK. Důvodem je podle nich především ztráta samostatné měnové politiky České národní banky a stabilizační funkce samostatné české měny a také aktuální stav veřejných financí. Nejistý je také podle nich vývoj ekonomiky eurozóny po skončení pandemie koronaviru nebo politika Evropské centrální banky. Na druhou stranu přijetí jednotné evropské měny by podle ekonomů ještě více snížilo transakční náklady podniků a úplně zrušilo riziko výkyvů kurzu koruny. Nicméně ČR podle nich aktuálně neplní podmínky stanovené pro přijetí eura, například právě u veřejných financí.

Po vládě premiéra Andreje Babiše (ANO) zůstanou desítky kilometrů nových dálnic, nízká nezaměstnanost, ale i hluboký deficit rozpočtu. Podle ekonomů lze v jejím vládnutí zaznamenat dvě fáze: před covidem a po jeho nástupu.

Poslanci na návrh Senátu zvolili někdejšího viceguvernéra České národní banky Mojmíra Hampla novým členem Národní rozpočtové rady. V ní Mojmír Hampl nahradí Richarda Hindlse.

Lidé budou mít víc dětí, anebo začnou na důchod spořit u kapitálových fondů. To je recept, jímž hodlá nastupující ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zachránit důchodový systém.

Národní rozpočtová rada, v jejímž čele stojí Eva Zamrazilová, ve čtvrtek zveřejnila své pravidelné čtvrtletní stanovisko k vývoji hospodaření sektoru veřejných institucí a k nastavení fiskální a rozpočtové politiky.

Národní rozpočtová rada (NRR) se nadále domnívá, že ke konsolidaci veřejných financí nebudou stačit jen opatření na straně výdajů, ale bude nutné i navýšit příjmy, tedy daně. A to přes to, že rada hodnotí pozitivně vznik nové vlády, která klade důraz na rychlejší konsolidaci a chystá snížit schodek plánovaného státního rozpočtu na příští rok. Rada to dnes uvedla ve svém pravidelném čtvrtletním stanovisku ke stavu veřejných financí.

Národní rozpočtová rada kvituje ambici budoucí vlády Petra Fialy narovnat schodek veřejných rozpočtů. Nevěří ovšem, že si vystačí pouze se snižováním výdajů. Prý bude muset přistoupit ke zvýšení daní. „Je ale nutné věnovat pozornost i nerovnováze (veřejných financí) dlouhodobé,“ píše ve svém stanovisku úřad, jemuž předsedá Eva Zamrazilová.

Státní výdaje jsou nastavené tak, že každý rok generují schodek 320 miliard. Bez zvýšení daní se to nepodaří změnit, tvrdí Národní rozpočtová rada.

Národní rozpočtová rada (NRR) se nadále domnívá, že ke konsolidaci veřejných financí nebudou stačit jen opatření na straně výdajů, ale bude nutné i navýšit příjmy, tedy daně. Rada to ve čtvrtek uvedla ve svém pravidelném čtvrtletním stanovisku ke stavu veřejných financí.

ČSÚ zpřesnil růst české ekonomiky ve 3. čtvrtletí směrem nahoru. Důvod je rostoucí spotřeba domácností. Naopak saldo české obchodní bilance dosáhlo dalšího smutného rekordu.

Češi zažívají největší obavu z inflace v historii. Mnoho domácností uvrhly do problémů rostoucí zdražování a vysoké účty za plyn a elektřinu. Není to přitom konec, ceny ještě vystřelí vzhůru, na začátku příštího roku se očekává až sedmiprocentní inflace. Na tahu je nyní opět centrální banka, která chce přehřátou ekonomiku zchladit prudkým navýšením úrokových sazeb a tlačí na ukončení příliš rozvolněné měnové politiky. Jak se v Salonu Týdeníku Echo překvapivě vyjádřil centrální bankéř Vojtěch…

Jak se jeden z největších zaměstnavatelů v zemi, Česká pošta, připravuje na další koronavirová opatření? Předejde svému ekonomickému kolapsu? Roman Knap, generální ředitel České pošty, na tyto a další otázky odpoví ekonomovi Lukáši Kovandovi v pořadu Naše Česko.

Celkové vyznění nové makroekonomické prognózy ministerstva financí se shoduje s názory členů Výboru pro rozpočtové prognózy. Oficiální stanovisko k prognóze ale výbor na pátečním jednání nepřijal, protože podle stanoviska ministerstva má výbor přijímat stanoviska pouze k prognózám, které jsou použity pro přípravu státního rozpočtu. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Národní rozpočtová rada. Podle její předsedkyně Evy Zamrazilové formalistický přístup ministerstva povede ke zbytečným průtahům při přípravě přepracovaného návrhu rozpočtu na příští rok. Nově vznikající vládní koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty již deklarovala, že rozpočet se schodkem 376,6 miliardy korun navržený ministerstvem přepracuje.

Zeptali jsme se ekonomů, zda jsou značně obecné plány vznikají vlády v oblasti financí realizovatelné a co na ně říkají.

Všem zaměstnancům veřejných služeb a správy by se od ledna mohl navýšit základ výdělku neboli platový tarif o 1400 korun. Počítá s tím návrh nařízení, které vláda zveřejnila na svém webu. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by o růstu platů mohl kabinet rozhodovat ve středu. Podle podkladů k navrhovanému předpisu by si přidání vyžádalo z rozpočtu státu, samospráv a ze zdravotního pojištění asi 16 miliard korun. Podle informačního systému o průměrném výdělku (IPSV) pracovalo ve státních a veřejných službách 652 100 lidí. Z údajů vyplývá, že je to téměř 19 procent zaměstnanců v Česku.

Všem zaměstnancům veřejných služeb a správy by se od ledna mohl navýšit základ výdělku neboli platový tarif o 1400 korun. Počítá s tím návrh nařízení, které vláda zveřejnila na svém webu. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by o růstu platů mohl kabinet rozhodovat ve středu. Podle podkladů k navrhovanému předpisu by si přidání vyžádalo z rozpočtu státu, samospráv a ze zdravotního pojištění asi 16 miliard korun. Podle informačního systému o průměrném výdělku (IPSV) pracovalo ve státních a veřejných službách 652.100 lidí. Z údajů vyplývá, že je to téměř 19 procent zaměstnanců v Česku.

Všem zaměstnancům veřejných služeb a správy by se od ledna mohl navýšit základ výdělku neboli platový tarif o 1400 korun. Počítá s tím návrh nařízení, které vláda zveřejnila na svém webu.

Deficit státního rozpočtu se opět prohloubil. Letos v říjnu dokonce prolomil nelichotivý rekord. Podle ministerstva financí za to může také zrušení superhrubé mzdy.

Zeptali jsme se předních ekonomických expertů, jaká aktuální témata by měla budoucí vláda podle nich rychle řešit, aby se lidem žilo lépe.

Ministryni financí Aleně Schillerové se nelíbí případné razantní zvýšení úrokové sazby plánované ze strany České národní banky. Podle ní to citelně zdraží obsluhu státního rozpočtu, stoupne tlak na růst mezd a zkomplikuje soukromé investice. Obnažilo by se tak, jak moc vše zdražuje. Členy bankovní rady před velkým zvyšováním v srpnu varovala. Guvernér ČNB Jiří Rusnok se už ale nechal slyšet, že odmítá politický tlak. Češi si podle něj nemohou zvykat na trvalou inflaci.

Schodek státního rozpočtu za celý letošní rok bude zřejmě kolem 400 miliard Kč, řekla dnes v pořadu České televize Otázky Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Deficit by tak byl vyšší než vloni, ale menší proti plánu. Původně plánovaný letošní schodek činil 500 miliard Kč. Na příští rok ministerstvo financí (MF) navrhuje schodek 376,6 miliardy Kč.

Je to již každoroční evergreen – navyšování důchodů k novému roku. Důchody se zvyšují každý rok ze zákona. V posledních letech je však pravidlem, že vláda zvyšuje tyto důchody i nad zákonem stanovenou valorizaci. O kolik si tedy důchodci po lednu 2022 polepší? Na to se dnes podíváme.

Operaci kýly, výměnu kyčelního kloubu a další zdravotní péči si možná budeme muset už brzy platit ze svého. Je to prý důsledek vysokého a stále se zrychlujícího zadlužování státu. Před tímto scénářem varovala v pořadu Naše Česko na TN Live předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Premiér Andrej Babiš (ANO) ale takový černý scénář odmítá.

České republice hrozí kvůli současnému stavu veřejných financí situace, kdy by se dostala do tzv. dluhové brzdy. To by znamenalo, že by vláda musela začít sestavovat vyrovnané rozpočty. Pokud by to nastalo, hrozilo by podle předsedkyně Národní rozpočtové rady (NRR) omezení základních služeb včetně zdravotní péče.

Zajistit fyzické a sociální bezpečí, je hlavním zájmem českých občanů. Určitě z pohledu ministryně financí Aleny Schillerové, která v úterý poslala vládě rozpočet na rok 2022 sepsaný přesně podle tohoto pravidla.

Národní rozpočtová rada dnes zveřejnila na svých internetových stránkách kalkulačku veřejných příjmů. Umožňuje rámcově simulovat očekávané rozpočtové dopady změn v nastavení hlavních parametrů nejvýznamnějších daní a pojistného v ČR. Rada o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Cílem kalkulačky je přispět k racionalizaci debaty o případných úpravách nastavení daňového systému v Česku, kterou si vysoké deficity veřejných financí podle rady pravděpodobně vyžádají.

Česká republika se zadlužuje tempem, jaké bylo ještě před dvěma lety zcela nemyslitelné. Pokud by tehdy někdo řekl, že tato země může mít několik let po sobě schodek rozpočtu pohybující se v rozmezí 400 až 500 miliard korun, považovali by ho nejspíše za blázna.

Snaha některých stran poskytnout seniorům peníze nad rámec zákonné valorizace není správným krokem. Místo toho by se měla řešit důchodová reforma, která už nesnese odkladu. Myslí si to předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Pro Echo24 dále uvedla, že pokud budou politici stále přidávat více peněz než určuje zákon, tak valorizace nefunguje a je potřeba ji změnit. Kromě hnutí ANO a ČSSD totiž plánují nad zákonný rámec přidávat důchodcům i Piráti.

Také v politice se střídají cykly – stejně jako v ekonomice nebo u počasí. Po funkčním období, kdy vláda stále víc utrácela a vyráběla dluhy, zákonitě nastávají časy, kdy roste poptávka po receptech, jak zadlužování zastavit.

Není to dáreček, všechno se zdražuje a důchodci potřebují více peněz. Podobně část politiků každý rok argumentuje při hlasování o mimořádné valorizaci důchodů. Jenže kdyby chtěli, mohou situaci snadno vyřešit.

Zákonná valorizace důchodů bude vyšší, než se doposud předpokládalo. Ministerstvo práce a sociálních věcí provedlo předběžný výpočet a uvedlo, že průměrný důchod poroste o dalších 39 korun.

Zadlužování České republiky nadále pokračuje velmi rychlým tempem. Veškerá varování například od Národní rozpočtové rady a její předsedkyně Evy Zamrazilové se míjí účinkem.

Poslanci odklepli zvýšení penze za vychované děti, mimořádnou valorizaci důchodů a pětiletý předčasný nekrácený důchod pro pracovníky integrovaného záchranného systému. Dřívější odchod do penze pro náročné profese naopak neprošel.

Ekonomka Eva Zamrazilová poskytla rozhovor Seznam Zprávám v den, kdy poslanci rozhodli o dodatečném zvýšení důchodů o 300 korun nad zákonnou valorizaci. „Budou to muset zaplatit naše děti a vnoučata,“ řekla k tomu.

Sněmovna schválila důchodovou novelu, která na základě vládního návrhu počítá s navýšením starobních penzí o 300 korun nad zákonnou valorizaci. Jde o nunost, nebo jen o další volební vábničku pro seniory?

Nedostatek pracovníků, málo surovin a neklesající inflace. To jsou podle spotřebitelů a průmyslníků hlavní důvody, proč se důvěra v ekonomiku po čtvrt roce snížila. Podle průzkumu Českého statistického úřadu je ale důvěra v ekonomiku vyšší než tomu bylo před koronavirovou krizí. A to i přesto, že propouštění zvažuje každý pátý podnikatel ve službách a skoro třetina průmyslníků se chystá zdražit.

Posledního čtvrt roku rostla důvěra v českou ekonomiku. To se teď zastavilo. Výrobce, ale i spotřebitele trápí rostoucí ceny. Mezi další problémy ekonomiky patří nedostatek materiálů i pracovníků.

Současné zadlužování Česka nejspíš zapříčiní zvedání daní v příštích letech, míní předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Představa některých politiků, že se uspoří snížením počtu úředníků, je podle ní lichá. Stát musí vyřešit zvýšení příjmů rozpočtu. Pokud tak neučiní, ohrozí tím podle Zamrazilové kvalitu zdravotní péče, výši penzí, platů státních zaměstnanců a výstavbu silnic a dálnic.

Kritické hodnocení stavu veřejných financí Národní rozpočtovou radou odpovídá aktuální situaci a je zcela oprávněné. K dlouhodobému problému souvisejícímu se stárnutím populace se nyní přidaly i problémy související s přístupem současné vlády, která svými kroky stav veřejných financí ještě zhoršila. Vyplývá to z vyjádření ekonomů oslovených ČTK. Podle nich tak vláda vzešlá z podzimních voleb bude muset přijmout zásadní opatření ke konsolidaci veřejných financí.

Tlak na české veřejné finance se stupňuje. Za jediný rok se náraz na dluhovou brzdu přiblížil o téměř dvě dekády, píše Národní rozpočtová rada ve své nové zprávě. Jak to zvrátit?

Za tři roky narazíme na dluhovou brzdu, propadáme se v EU, varuje rozpočtová rada.

České veřejné finance jsou při nynějším nastavení rozpočtové politiky a výdajů nadále dlouhodobě neudržitelné. Situace se navíc za poslední rok výrazně zhoršila nejen vlivem pandemie, ale i kvůli krokům vlády, jako byl například pokles zdanění.

Situace se za poslední rok výrazně zhoršila nejen vlivem pandemie, ale i kvůli krokům vlády, jako byl například pokles zdanění.

Česko dosud patřilo mezi nejméně zadlužené země Evropské unie. V posledních letech byl jeho dluh v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) čtvrtý nejnižší z celé sedmadvacítky. Toto období ale končí. Podle výhledu Mezinárodního měnového fondu (MMF) se Česko během příštích tří až čtyř let jistě posune mimo první desítku.

Růst penzí nad zákonnou valorizaci z posledních let znamená pro příští rok navýšení výdajů na důchody o sto miliard korun. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekla šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. V roce 2022 by se podle plánu vlády mělo na penze vydat celkem 565,4 miliardy.

Růst penzí nad zákonnou valorizaci z posledních let znamená pro příští rok navýšení výdajů na důchody o sto miliard korun. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekla šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. V roce 2022 by se podle plánu vlády mělo na penze vydat celkem 565,4 miliardy.

Bývalý premiér a ministr financí Jan Fischer nechápe, že vláda plánuje pro příští rok větší deficit, než v koronavirovém roce 2020. Řekl to dnes v diskuzním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Základní parametry státního rozpočtu na příští rok se schodkem 390 miliard korun schválila vláda v pondělí, loni hospodaření státu ovlivněné dopady pandemie vykázalo deficit 367,4 miliardy korun. Plánovaný deficit pro příští rok v diskuzi kritizovala také předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.

Bývalý premiér a ministr financí Jan Fischer nechápe, že vláda plánuje pro příští rok větší deficit než v koronavirovém roce 2020. Řekl to dnes v diskuzním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Základní parametry státního rozpočtu na příští rok se schodkem 390 miliard korun schválila vláda v pondělí, loni hospodaření státu ovlivněné dopady pandemie vykázalo deficit 367,4 miliardy korun. Plánovaný deficit pro příští rok v diskuzi kritizovala také předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.