Evropská lidová strana

Evropský parlament právě schválil pravidla, která mění dosavadní logiku azylové politiky. Od června 2026 budou moci členské státy deportovat žadatele o azyl do třetích zemí – pokud s nimi mají alespoň minimální vazbu, třeba tranzit přes jejich území. Jde o zásadní posun: azyl už nebude nutně znamenat ochranu v Evropě. Článek Azyl mimo Evropu? EU mění pravidla hry pro migranty se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Brusel znovu přepisuje pravidla pro auta po roce 2035. Nový kompromis má otevřít dveře plug-in hybridům a modelům s range extenderem, jenže za cenu drahých kompenzací typu zelené oceli a alternativních paliv. Výsledek? Benzínová auta zdraží, zatímco se v EU rozhoří další kolo boje o to, jak rychle a jakým směrem se má automobilový průmysl měnit.

Ursula von der Leyenová vede Evropskou komisi jako prezidentka, ne jako první mezi rovnými. A právě to je podle Nicolase Schmita, bývalého komisaře pro zaměstnanost a sociální práva, problém. „Mám dojem, že komisaři jsou nyní do značné míry umlčeni," řekl Schmit. Jeho slova nejsou ojedinělá – přidávají se k rostoucímu sboru kritiků, kteří varují před autoritářským driftem v čele unijní exekutivy. Článek Když komisaři mlčí: Schmitova kritika von der Leyenové otevírá debatu o budoucnosti Evropy se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Bruselští zákonodárci dávají najevo, že kapacita pro další ústupky je vyčerpána. Přestože EU v posledním půlroce přijala řadu opatření ve prospěch farmářů, protesty pokračují. Jak dlouho ještě vydrží křehká rovnováha mezi politickými sliby a ekonomickou realitou? Článek Evropský parlament ztrácí trpělivost se zemědělci se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Dvanáct členských států žádá Evropskou komisi o dočasné vyloučení hnojiv z mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM). Zemědělci volají po úlevě, průmysl varuje před precedentem. A Brusel? Ten se snaží najít cestu, jak nerozložit klimatickou politiku ani nepoložit farmáře. Článek Hnojiva versus klima: Brusel čelí tlaku dvanácti zemí se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová si ještě nedávno mohla připsat sérii obchodních úspěchů. Nyní ale její strategie naráží na tvrdý odpor uvnitř samotné Evropské unie.

Europarlament odsouhlasil posílenou spolupráci 24 členských zemí a Ukrajiny. A to kvůli výjimce z garancí půjčky, kterou si vyjednaly tři středoevropské státy. Jde o první návrh nutný pro spuštění devadesátimiliardové půjčky.

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.

Štrasburk - Evropský parlament pozastavuje projednávání návrhů, které se týkají červencové dohody se Spojenými státy. Oznámil to dnes v prohlášení předseda parlamentního výboru pro mezinárodní obchod Bernd Lange. Potvrdil tak domluvu největších frakcí v Evropském parlamentu, o které v úterý informovali šéfové skupin. Důvodem jsou pohrůžky amerického prezidenta Donalda Trumpa adresované Dánsku a Grónsku.

Manfred Weber, šéf Evropské lidové strany, poslal svým centristickým spojencům jasný vzkaz: Evropa se posunula doprava, a pokud chcete zůstat relevantní, musíte jít s ní. Jenže co to vlastně znamená? A není to náhodou jen elegantní obrat pro „vzdáváme to"? Článek Když centristé táhnou doprava: Weberova nabídka, nebo kapitulace? se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Evropská komise se chystá výrazně zmírnit jeden z nejkontroverznějších bodů zelené transformace. Místo úplného zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035 bude stačit snížení emisí o 90 procent. Změna, která ještě před pár měsíci byla nemyslitelná, znamená faktický konec zákazu – a velké vítězství automobilového průmyslu.

Evropská komise (EK) po tlaku automobilek zmírní plán zákazu prodeje aut se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o 90 procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o 100 procent, jak bylo původně plánováno.

I po roce 2035 si budou motoristé v Evropské unii pořídit nový vůz s jiným než čistě elektrickým pohonem. Evropská komise podle agentury Reuters ustoupila od plánovaného zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory po intenzivním tlaku Německa, Itálie a evropského automobilového sektoru.

Evropská komise zmírní plán zákazu prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého u nových automobilů do deseti let snížily o 90 procent, tedy nikoli o 100 procent, jak bylo původně plánováno. Určitá nová auta se spalovacími motory se tak budou moci i nadále prodávat, uvedl předseda Evropské lidové strany Manfred Weber.

K tomu, aby se evropské automobilky vyhnuly fatálním problémům, musí začít prodávat elektroauta. Čelí však levné konkurenci z Číny.

Evropský parlament pověřil českou europoslankyni Danuši Nerudovou (STAN) z nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP), aby jako hlavní zpravodajka vedla vyjednávání o cenovém omezení emisních povolenek ETS 2. Cílem je podle Nerudové posílit cenové brzdy tak, aby systém neznamenal cenové šoky pro domácnosti a zároveň dostatečně financoval přechod na úspornější technologie.

Zájem o koupi elektromobilu za poslední rok celosvětově výrazně klesl, naopak vozy se spalovacími motory si znovu získávají spotřebitele. Podíl zákazníků, kteří v příštích dvou letech plánují nákup vozu se spalovacím motorem, se totiž za poslední rok zvýšil o 13 procentních bodů na 50 procent.

Evropská komise (EK) příští týden předloží návrh změn, které zruší plán na zákaz prodeje nových automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Podle médií to řekl šéf Evropské lidové strany (EPP) Manfred Weber. EPP je největší frakcí v Evropském parlamentu. Agentura DPA už ve čtvrtek s odvoláním na své zdroje uvedla, že EK hodlá doporučit povolení registrací automobilů se spalovacím motorem i po roce 2035.

Vyhrazená místa pro malá elektroauta, který stále technicky neexistují. To je součástí plánu, který má bruselská exekutiva představit v rámci opatření, jak dostat z krize evropský automobilový průmysl, napsal deník Financial Times. Ve snaze pomoci automobilkám uspět na vysoce konkurenčním trhu, chce Brusel nabídnout vyhrazená parkovací místa a regulační výhody pro kategorii elektromobilů, která technicky ještě neexistují.

Evropská komise (EK) příští týden předloží návrh změn, které zruší plán na zákaz prodeje nových automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Podle médií to dnes řekl šéf Evropské lidové strany (EPP) Manfred Weber. EPP je největší frakcí v Evropském parlamentu. Agentura DPA už ve

Praha - Zájem o koupi elektromobilu za poslední rok celosvětově výrazně klesl, naopak vozy se spalovacími motory si znovu získávají spotřebitele. Podíl zákazníků, kteří v příštích dvou letech plánují nákup vozu se spalovacím motorem, se totiž za poslední rok zvýšil o 13 procentních bodů na 50 procent. Naopak preference aut na baterie se snížila o deset procentních bodů na 14 procent a preference hybridů klesla o pět procentních bodů na 16 procent. Vyplývá to z globálního průzkumu poradenské firmy EY, o kterém informovala v tiskové zprávě.

Evropská komise (EK) příští týden předloží návrh změn, které zruší plán na zákaz prodeje nových automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Podle médií to v pátek řekl šéf Evropské lidové strany (EPP) Manfred Weber. EPP je největší frakcí v Evropském parlamentu. Agentura DPA už ve čtvrtek s odvoláním na své zdroje uvedla, že EK hodlá doporučit povolení registrací automobilů se spalovacím motorem i po roce 2035.

Evropská komise (EK) příští týden předloží návrh změn, které zruší plán na zákaz prodeje nových automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Podle médií to dnes řekl šéf Evropské lidové strany (EPP) Manfred Weber. EPP je největší frakcí v Evropském parlamentu. Agentura DPA už ve čtvrtek s odvoláním na své zdroje uvedla, že EK hodlá doporučit povolení registrací automobilů se spalovacím motorem i po roce 2035.

V Bruselu se schyluje k velkému obratu. Plánovaný konec spalovacích motorů v roce 2035 pravděpodobně nebude tak striktní, jak se čekalo. Zatímco politici mluví o záchraně pracovních míst a vítězství rozumu, experti z automobilek bijí na poplach. Podle nich je tento odklad danajským darem, který Evropu ukolébá ke spánku, zatímco čínská konkurence definitivně převezme otěže globálního trhu. Proč je úleva pro spalovací motory ve skutečnosti ekonomickou pastí?

Designovaný český premiér Andrej Babiš v Bruselu odmítl, že by byl v určitém klubu s premiéry Slovenska Robertem Ficem a Maďarska Viktorem Orbánem. Časté tvrzení zahraničních médií o určitém "problémovém klubu států", do kterého by se měl Babiš nyní zařadit, označil za nepravdu. Podle svých slov bude hledat spojence mezi všemi členskými státy.

Kritizovaná pravidla pro podávání nefinančních zpráv o udržitelnosti a společenských dopadech nakonec odpadnou osmi z deseti firem v unijní sedmadvacítce. Dohodli se na tom zástupci Rady EU a Evropského parlamentu. Průlom přišel po měsících tlaku ze strany byznysu i některých členských zemí.

Pokud bude dosaženo na Ukrajině míru, Evropa musí být připravena ho zajistit. Pak by nastal čas na evropské operační struktury – s vojáky pod evropskou vlajkou, řekl v rozhovoru pro list Augsburger Allgemeine šéf Evropské lidové strany (EPP) Manfred Weber (CSU). Podle německého deníku se vládní bavorská CSU na stranické konferenci chystá vyzvat k vytvoření evropské armády.

Když se evropští Zelení sešli v prosluněném Lisabonu, nesdíleli moment triumfu, ale frustraci. Strana, která ještě před pár lety vtiskla Evropské unii jméno Green Deal, dnes řeší dilema hodné shakespearovské tragédie: pokračovat ve spolupráci s Evropskou lidovou stranou, nebo se od ní demonstrativně odtrhnout?

Evropská unie se potýká s nárůstem škodlivého chování – od závislostí po rostoucí tlaky digitálního světa. Systémy zdravotní péče však stále stojí spíše na léčbě než na prevenci a snižování rizik (tzv. harm reduction). Miliony lidí, zejména mladých, čelí rizikům, kterým přitom lze předejít, shodli se experti v podcastu EU Perspectives.

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové plánuje velké rozšíření svého byrokratického aparátu. Podle informací se kterými přišel německý deník Bild. Evropská Komise plánuje vytvořit 2500 nových pracovních míst. Brusel tento krok odůvodňuje tím, že potřebuje expertízu v oblasti umělé inteligence či kyberbezpečnosti.

Politickým divadlem nazval europoslanec Tomáš Zdechovský debatu o vyšetřování zneužívání unijních finančních prostředků nevládními organizacemi. Ty mají údajně lobbovat u Komise nebo dalších bruselských institucí v otázkách ochrany klimatu. Pracovní skupina Evropského parlamentu vytvořená za účelem vyšetření údajného pochybení mezi Evropskou komisí a environmentálními nevládními organizacemi zahájila minulý týden své první zasedání.

Šéf Evropské lidové strany (EPP) a europoslanec Manfred Weber si v létě nechal nenápadně navýšit svůj druhý plat – a to o téměř 28 tisíc eur ročně. Vyplývá to z veřejného dokumentu, který objevil server Euractiv. Weber si jako předseda EPP polepšil o 17 procent, tedy na 197 832 eur ročně, zatímco jeho příjem europoslance činí zhruba 132 tisíc eur. Společně tak nyní pobírá téměř 330 tisíc eur ročně (takřka 8 milionů korun), většinově z veřejných peněz.

ROZHOVOR / Neustále opakujeme, že máme nějaké principy a hodnoty, ale když na to přijde, tak tyto principy a hodnoty neumíme ani pořádně bránit a stát za nimi ve smyslu reálných činů, upozorňuje europ…

Středopravicová Evropská lidová strana (EPP) využila hlasy Patriotů v Evropském parlamentu. Jde o druhé porušení dlouholetého nepsaného pravidla – známého jako cordon sanitaire – že mainstreamové strany se nespojují se stranami považovanými za populisty či krajní pravicí v důležitých legislativních otázkách. Podle experta Viktora Daňka z Europea však izolace jako taková ještě neskončila. Evropští socialisté a liberálové chtějí dál spolupracovat s EPP, ale vzájemné vztahy popisují jako „toxické manželství“.

Europoslanci vyzvali ke zjednodušení zákazu činnosti online tržišť, pokud závažně porušují práva EU. Reagují tak na nedávný incident s prodejem erotických panen, které vypadaly jako děti. Zboží nabízela společnost Shein.

I když předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přestála pokus shodit svou novou vizi, jak hospodařit s evropskými penězi, o unijních bilionech stále není rozhodnuto. Vyjednávání o takzvaném víceletém finančním rámci, který určí podobu evropského rozpočtu na roky 2028 až 2034, bude velmi tvrdé.

Štrasburk - Poslanci Evropského parlamentu dnes schválili program na podporu evropského obranného průmyslu. Jeho cílem je zvýšit vojenskou výrobu v Evropské unii, podpořit společné zadávání veřejných zakázek na evropské úrovni a zintenzivnit pomoc Ruskem napadené Ukrajině. Podle některých českých europoslanců jsou prostředky ve fondu nedostatečné.

Otázka ochrany nezletilých online se v Evropské unii dostává do popředí. Evropský parlament se tento týden chystá projednat návrh rezoluce, která by zavedla jednotný "digitální věk", kdy by děti mladš…

Rozhodnutí drasticky omezit povinnosti v podávání zpráv o udržitelnosti vyvolalo protichůdné reakce napříč politickými skupinami a zainteresovanými stranami z průmyslu. Velké nadnárodní firmy, jako jsou Nestlé, Unilever a Ferrero, s oslabováním důrazu na udržitelnost nesouhlasí. Obávají se nekalé konkurence. „Některé nadnárodní společnosti získávají volnou ruku, aby ignorovaly dětskou práci a vykořisťování.

Zatímco Evropská komise prosazuje nový klimatický cíl – snížení emisí o 90 procent do roku 2040 za cenu bilionových investic – europarlament udělal opak. Prolomení padesátiletého „sanitárního kordónu“ může znamenat začátek éry, v níž konkurenceschopnost a náklady firem dostanou přednost před ambiciózními zelenými plány.

Evropský parlament po týdnech napětí v minulém týdnu schválil kompromisní verzi tzv. Omnibus package – legislativního balíku, který má zjednodušit pravidla nefinančního reportingu (CSRD) a náležité péče podniků (CSDDD).

Do roku 2040 se mají snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti roku 1990.

Friedrich Merz dosáhl svého a ukázal Ursule von der Leyenové, že není všemocná. Evropští lidovci poprvé v historii hlasovali o zmírnění opatření Green Deal s Patrioty a frakcí ECR. Jde o 46 let nevídaný průlom v dosud stabilním Bruselu.

Europoslanci dnes odsouhlasili snížení byrokracie a zmírnění zátěže pro firmy v souvislosti s podáváním zpráv o udržitelnosti. Reagovali tak na tlaky ze strany společností i některých vlád, které dlouhé měsíce požadovaly, aby EU oslabila svá pravidla. Pro zjednodušení pravidel hlasovalo 382

Slušný člověk by se při vědomí dopadů, které budou mít nové klimatické cíle na Českou republiku, při hlasování v Evropském parlamentu alespoň zdržel. Uvedl to bývalý premiér Mirek Topolánek v reakci na to, že šestice českých europoslanců podpořila klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Budoucí vládní hnutí ANO opakovaně nové cíle kritizuje.

Europoslanci dnes podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí by podle schváleného kompromisního návrhu mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Postoj Evropského parlamentu se velmi podobá pozici Rady EU, kterou schválili unijní ministři životního prostředí minulý týden. Následná jednání v takzvaném trialogu by tak mohla být podle zdrojů ČTK velmi rychlá. Text podpořilo 379 europoslanců, 248 jich bylo proti a deset se zdrželo hlasování.

Evropská komise navrhla závazný klimatický cíl pro rok 2040 na začátku července. Stalo se to navzdory výhradám některých států, včetně České republiky

Brusel - Europoslanci dnes odsouhlasili snížení byrokracie a zmírnění zátěže pro firmy v souvislosti s podáváním zpráv o udržitelnosti. Reagovali tak na tlaky ze strany společností i některých vlád, které dlouhé měsíce požadovaly, aby EU oslabila svá pravidla. Pro zjednodušení pravidel hlasovalo 382 europoslanců, 249 jich bylo proti a 13 se zdrželo hlasování.

Poslanci Evropského parlamentu se ve čtvrtek dohodli na osvobození dalších společností od povinnosti podávat ekologické zprávy poté, co se středopravicové, pravicové a krajně pravicové skupiny spojily, aby prosadily první souhrnný balíček opatření EU na zjednodušení právních předpisů. Šéf evropských lidovců Manfred Weber označil čtvrteční hlasování za „den konce evropské byrokracie“.

Europoslanci dnes podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí by podle schváleného kompromisního návrhu mohlo pocházet z […]

Zástupci Evropské unie dnes podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí by podle schváleného kompromisního návrhu mohly pokrýt mezinárodní uhlíkové kredity od partnerských zemí. Postoj Evropského parlamentu se velmi podobá pozici Rady EU, kterou unijní ministři životního prostředí schválili minulý týden.

Europoslanci podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí by podle schváleného kompromisního návrhu mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Postoj Evropského parlamentu se velmi podobá pozici Rady EU, kterou schválili unijní ministři životního prostředí minulý týden. Následná jednání v takzvaném trialogu by tak mohla být podle zdrojů velmi rychlá. Text podpořilo 379 europoslanců, 248 jich bylo proti a deset se zdrželo hlasování.

Europoslanci ve čtvrtek podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí by podle schváleného kompromisního návrhu mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí.

Europoslanci podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí by podle schváleného kompromisního návrhu mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Parlament odsouhlasil také snížení byrokracie a zmírnění zátěže pro firmy v souvislosti s podáváním zpráv o udržitelnosti.

Europoslanci dnes podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí by podle schváleného kompromisního návrhu mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Postoj Evropského parlamentu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v projevu k europoslancům potvrdila ústupky v návrhu příštího sedmiletého rozpočtu EU. Reagovala tak na obavy europoslanců, kteří hrozili, že celý víceletý finanční rámec odmítnou.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes v projevu k europoslancům potvrdila ústupky v návrhu příštího sedmiletého rozpočtu EU. Reagovala tak na obavy europoslanců, kteří hrozili, že celý víceletý finanční rámec odmítnou. Ústupky se týkají zejména role regionů a rovněž regionálních a zemědělských plateb z rozpočtu, které byly podle členů EP nedostatečné. Třetí požadavek, který souvisí s omezením rozpočtové role Evropského parlamentu, zůstává podle české europoslankyně Danuše Nerudové (STAN) z frakce Evropské lidové strany (EPP) stále nedořešen.

Praha - Ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (nestr. za ODS) v pondělí jednal s venezuelským protějškem Yvánem Gilem o více než rok zadržovaném českém občanovi Janu Darmovzalovi. Vyzval Venezuelu k respektování mezinárodních závazků a konzulární součinnosti. Uvedl to na síti X.

Europoslanci z výboru pro životní prostředí (ENVI) podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Návrh českého europoslance Ondřeje Knotka (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu výbor odmítl. Knotek navrhoval plán Evropské komise zamítnout, podpořilo ho ale jen 33 europoslanců, zatímco 55 jich bylo proti. Alternativní kompromisní návrh frakce Evropské lidové strany (EPP), socialistické frakce (S&D), liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe) a frakce Zelených získal podporu 55 europoslanců. O klimatickém cíli pro rok 2040 budou europoslanci znovu debatovat tento týden ve středu na plenárním zasedání EP v Bruselu, ve čtvrtek se pak bude hlasovat o postoji celého europarlamentu.

Europoslanci z výboru pro životní prostředí (ENVI) podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Návrh frakce Evropské lidové strany (EPP), socialistické frakce (S&D), liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe) a frakce Zelených získal podporu 55 europoslanců. O klimatickém cíli pro rok 2040 budou europoslanci znovu debatovat tento týden ve středu na plenárním zasedání EP v Bruselu, ve čtvrtek se pak bude hlasovat o postoji celého europarlamentu.