František Vláčil

Theodor Pištěk měl k filmovým kostýmům stejně blízko jako k rychlým autům. Závodil na okruzích i v rallye, maloval automobily a nakonec získal Oscara. Přesto zůstal v Československu.

Stačí několik vět a divák se rázem ocitne o stovky let zpátky. Tvůrci historických filmů a seriálů vědí, že kostýmy a kulisy samy o sobě nestačí. Stejně důležitou roli hraje jazyk. Právě starobylé výrazy, nezvyklé obraty nebo dávno zapomenutá slova pomáhají vytvořit iluzi minulosti. Jak blízko ale mají filmové dialogy ke skutečné češtině našich předků?

Ponořte se do života a kariéry jedné z největších legend českého filmu - Jany Brejchové. Otestujte si své znalosti o herečce, která okouzlila diváky svým talentem, krásou a nezapomenutelnými rolemi napříč dekádami. Zjistěte, jak dobře znáte tuto ikonu stříbrného plátna!

Sedmdesátá léta československé kinematografie bývají často vnímána jako rozporuplné období. Na jedné straně šlo o dobu normalizace, omezené svobody a silného ideologického dohledu, na druhé straně ale vznikla řada filmů, které si uchovaly sílu i pro dnešního diváka. Neobstály jen jako dobové dokumenty nálad a estetiky, ale jako skutečná filmová díla s přesným pozorováním člověka, společnosti i absurdity každodenního života.

Dvakrát se Gustávu Valachovi stalo, že o velké roli, rozhodl někdo úplně jiný než on sám. Poprvé mu do plánů zasáhlo vlastní domovské divadlo, podruhé komunistický režim, kvůli němuž se ocitl na černé listině.

Komedie Vesničko má středisková skrývá mnoho produkčních zajímavostí. Zákulisí natáčení odhaluje cenzuru postav i vznik legendárních replik z nočních tahů.

Na závěrečném večeru Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary převezme Magda Vášáryová Cenu prezidenta MFF Karlovy Vary. Oceněna nebude jen coby herečka, kterou si diváci navždy spojili s Markétou Lazarovou nebo nezapomenutelnou Maryškou z Postřižin. Festival vzdá hold ženě, která během svého života dokázala překročit hranice jedné profese i jedné role.

Státnicky i lidsky moudrá a zároveň nesmírně vtipná. Tak se návštěvníkům festivalu představila na čtvrteční besedě Magda Vášáryová, která na závěrečném galavečeru převezme Cenu prezidenta. Festival tak ocení její herecké výkony a zároveň připomene i umělecké propojení českých a slovenských filmařů, kteří tvořili společnou filmovou historii.

Patřila k nejvýraznějším a nejtalentovanějším herečkám Československa, přesto skvěle rozjetou kariéru opustila a vrhla se na dráhu diplomatky a političky. Svět filmu na ni ale nezapomněl. Dokazuje to i Cena prezidenta festivalu za mimořádný přínos československé a slovenské kinematografii na KVIFF 2026.

Režisér Zdeněk Tyc se po 13 letech od svého posledního filmu Jako nikdy vrátil s filmem do Karových Varů. Novinku Město otců se snažil natočit deset let, ale neustále se u něho střídali producenti až přišli manželé Pavel a Eva Váchalovi s produkcí Bratři. „Natáčení byla radost, díky Zdeňkovi, že to s námi zvládl,“ uvedl producent Pavel Vácha.

V květnu 1969 měl Ivan Palúch v Cannes tři filmy. O pár měsíců později mu na hranicích roztrhali pas a kariéra, rodina i budoucnost se rozpadly naráz.

„Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným.“ Jen málokterá filmová hláška zlidověla tak jako tahle z filmu Rozmarné léto podle díla Vladislava Vančury. Stačí pár slov a většina diváků si okamžitě vybaví Rudolfa Hrušínského, Vlastimila Brodského nebo Františka Řeháka. Česká kinematografie je podobných nezapomenutelných momentů plná a řada z nich vznikla díky slavným knihám českých spisovatelů.

Petr Čepek vynikal svým charismatem a uhrančivým pohledem. Málokterý herec se hodil pro role výbušných mužů tak jako on. Počátkem 60. let málem vstoupil do KSČ, během sametové revoluce „hostoval“ na politické scéně. Jeho prioritou byla rodina.

Ponořte se s námi do zlaté éry československé kinematografie! Tento kvíz prověří vaše znalosti o nezapomenutelných filmech, které vznikly před rokem 1989. Od komedií po dramata - otestujte, co si pamatujete z klasických snímků, jež formovaly generace diváků a patří k pokladům naší kultury. Připravte se na cestu časem!

Některé české filmy se staly natolik slavnými, že jejich názvy zná i po desítkách let téměř každý. Československá kinematografie dala světu řadu nezapomenutelných příběhů, jejichž názvy zlidověly. Dokážete je ale správně doplnit, když z nich zmizí slovo?

Juraj Kukura patřil k nejvýraznějším hercům československého filmu i slovenského divadla. Po úspěších u Vláčila, Jakubiska nebo v Trháku začal pracovat také na Západě, jenže normalizační režim z pracovní cesty udělal trestný čin a vzal mu domov.

Pro filmové kritiky je to téměř posvátné dílo. Pro část mladších diváků zase téměř tříhodinová zkouška trpělivosti. Snímek Markéta Lazarová režiséra František Vláčil pravidelně vítězí v anketách o nejlepší český film všech dob, sbíral ocenění doma i v zahraničí a bývá označován za jedno z nejvýznamnějších děl evropské kinematografie. Tak kde je chyba?

Slavnosti sněženek od Jiřího Menzela patří k české klasice. Jak probíhalo natáčení s divokým kancem a proč se režiséři hádali na place?

15. května to jsou dva roky od chvíle, kdy zemřel tanečník a baletní mistr, hvězda Národního divadla. Fanynky obdivovaly jeho atletické tělo, to ale v soukromí patřilo básníkovi Topolovi.

Komedie, ze které si lidé dodnes citují hlášky, se na první pohled tváří jako nenápadný příběh z českého venkova. Stačí pár minut a vtáhne vás do světa, kde vedle sebe fungují svérázní řidiči, podivínští sousedé i zamyšlený doktor. Právě díky tomu se k němu diváci stále vrací.

Není snad jediného Čecha, který by si dokázal Troškovu trilogii Slunce, seno představit bez farské hospodyně Cecilky. Vlastimila Vlková ji ztvárnila bravurně. Ve skutečnosti ale herečkou nebyla, do uměleckého světa vstoupila až ve vyšším věku.

Významná slovenská herečka a diplomatka Magda Vášáryová převezme na 60. KVIFF Cenu prezidenta a uvede snímek Juraje Jakubiska Vtáčkovia, siroty a blázni.

Osudová, nevšedně krásná a tajemná. Taková byla herečka Emma Černá, která se do dějin české kinematografie zapsala především jako sudetská Němka Adelheid ze stejnojmenného Vláčilova filmu.

Cenu prezidenta Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, který se letos uskuteční od 3. do 11. července, převezme herečka Magda Vášáryová. Festival chce oceněním jedné…

Cenu prezidenta Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, který se letos uskuteční od 3. do 11. července, převezme herečka Magda Vášáryová. Festival chce oceněním jedné z nejvýraznějších slovenských hereček vyjádřit nejen respekt k její herecké práci, ale i připomenout jedinečné umělecké propojení českých a slovenských filmařů, kteří tvořili společnou filmovou historii, uvedl výkonný ředitel MFF Karlovy Vary Kryštof Mucha.

Praha - Cenu prezidenta Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, který se letos uskuteční od 3. do 11. července, převezme herečka Magda Vášáryová. Festival chce oceněním jedné z nejvýraznějších slovenských hereček vyjádřit nejen respekt k její herecké práci, ale i připomenout jedinečné umělecké propojení českých a slovenských filmařů, kteří tvořili společnou filmovou historii. Novináře o tom informoval výkonný ředitel MFF Karlovy Vary Kryštof Mucha.

Cenu prezidenta převezme na 60. ročníku karlovarského festivalu herečka Magda Vášáryová. Její loňský knižní rozhovor s novinářem Petrem Šabatou Než zmizím se rychle stal bestsellerem a ona sama rozhodně nezmizela, naopak. Po závěru úspěšné diplomatické dráhy získala doktorát z historické sociologie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy s disertační prací o ideových perspektivách střední Evropy, ke své knize pak poskytla pěknou řádku rozhovorů. A s počátkem prázdnin přijde i ocenění na MFF KV.

Ponořte se s námi do bohatého světa české kinematografie! Tento kvíz vás provede ikonickými snímky napříč desetiletími – od černobílých klasik až po moderní komedie. Otestujte své znalosti a zjistěte, jak dobře znáte filmy, které milují celé generace diváků.

Představitelka princezny Růženky Marka Míková se dnes věnuje rockové hudbě a píše knihy. Založila také úspěšný projekt Loutky v nemocnici.

Když v prosinci 2019 našel Karel Gott místo svého posledního odpočinku na smíchovských Malvazinkách, poklidný hřbitov se rázem změnil v rušné poutní místo. Trpělivý návštěvník tu však objeví mnohem víc, než jen nablýskané náhrobky hvězd popmusic.

Nacistický tank, který si na tank možná jenom hraje. Copak je to za stroj na černobílém snímku z roku 1982?

Před filmovou kamerou stála poprvé ve třinácti, v šesté dekádě minulého století patřila k našim nejobsazovanějším herečkám. Po svatbě s Janem Třískou se ale stala nepohodlnou zdejšímu režimu, nakonec skončila v emigraci.

Byl to jeden z nejlepších českých textařů. Dokázal stejně autenticky napsat introspektivní milostný šanson, který se více než vyrovnal francouzským originálům, stejně jako veselou filmovou písničku.

19. únor je 50. den roku, do jeho konce zbývá 315 dní. Svátek slaví Patrik a Gabin. V roce 1909 se Smetanova Prodaná nevěsta dočkala prvního uvedení v newyorské Metropolitní opeře s Emou Destinnovou v hlavní roli. Foto: Warner Music I mistr tesař se utne: Slabé desky najdeme v diskografii Madonny, The Strokes nebo U2 Pavel…

Berlínský filmový festival 17. února 2026 uvede digitalizovanou verzi sociální satiry Panelstory, ve které Věra Chytilová s jízlivostí ukázala, v jakém chaosu a marasmu vznikalo pražské Jižní Město. Premiéra snímku byla tehdy odložena.

Magda Vašáryová se sice etablovala jako diplomatka a politička, mnozí ji však vnímají zejména jako herečku, která se jim vryla do paměti svou ikonickou rolí správcové Maryšky ve filmu Postřižiny.

Významná slovenská herečka byla po celý život věrná rodnému Martinu. Pomáhala zde zakládat divadlo, v němž poté hrála až do důchodu. Známá byla i českým divákům, především díky Františku Vláčilovi. Jméno Hejný se ale do našich dějin zapsalo i jinak.

Příliv nových filmů do českých kin pokračuje i tento čtvrtek. Vstupuje do nich hned deset titulů, z nichž ovšem ne všechny vznikly v nedávných měsících. Znovu se k divákům tak vrací jedna klasika, Údolí včel (1967) režiséra Františka Vláčila.

Do tuzemské kinodistribuce se jako součást přehlídky KVIFF Classics dostává takřka 60 let staré, ale přece nestárnoucí středověké rozjímání Františka Vláčila Údolí včel (1968). Zrestaurovaná verze příběhu řádového rytíře (Petr Čepek) od našeho možná největšího režisérského autora své doby přibližuje modernímu publiku působivou barrandovskou zakázku, která vznikla ze zbytků bestiální produkce Vláčilovy Markéty Lazarové. To ale příběhu z pera Vladimíra Körnera, opatřeného jedním z nejpřesvědčivějších líčení asketické minulosti v československé kinematografii, na kráse a duchovní razanci ubírá pramálo.

Do kin se vrací klasika Františka Vláčila, která završuje režisérovu volnou historickou trilogii. Tentokrát jde o Údolí včel, příběh z druhé poloviny 13. století. Film byl loni nově digitalizován a nyní vstupuje do českých kin v mimořádně dobré technické kondici. …

Podmanivý pohled jakoby neustále zasněných očí, jemný půvab a elegance, sopka, překypující energií a temperamentem… Také ale moudrá a vzdělaná dáma s mimořádně silnou vůlí, která se stále usmívala, nesnášela lítost a nikdy si ani slůvkem nepostěžovala. Nezapomenutelná holka z Moravy Věra Galatíková byla mimořádný dříč a celý svůj život podřizovala přesvědčení, že je všechno na ní, a co neudělá sama, to prostě nebude.

Fanatický rytíř pronásleduje mladého šlechtice, aby ho potrestal za provinění proti regulím křižáckého řádu. Klasický film Údolí včel režiséra Františka Vláčila se vrací do kin.

Napsal slavné prózy Adelheid nebo Zánik samoty Berhof. Šestaosmdesátiletý spisovatel a také filmový a televizní scenárista Vladimír Körner se 15. ledna zúčastní zahájení přehlídky KVIFF Classics v pražském kině Světozor. Osobně tam uvede film Údolí včel z roku 1967, k němuž s jeho režisérem Františkem Vláčilem napsal scénář na základě své stejnojmenné knihy.

Magda Vášáryová, ikona slovenského filmu, diplomacie a politiky, prošla cestou od dětských rolí přes velvyslanectví až po parlamentní lavice. Její příběh spojuje umění s veřejnou službou, kde se setkává talent s odvahou čelit výzvám střední Evropy.

Narodil se s tváří filmové hvězdy a s talentem, který nešlo přehlédnout. Patřil k nejvýraznějším slovenským hercům. Jeho kariéra mířila daleko za hranice Československa. Měl šanci stát se evropským jménem, které se bude psát bez vysvětlivek. Kde se to zvrtlo?

Když jako sedmnáctiletá zazářila v pohádce na motivy Šípkové Růženky, nebyla před kamerou žádným nováčkem. Krásnou, ale trošku rošťáckou princeznu si vybral režisér Vorlíček na základě postavy zlé holky z Robinsonky z roku 1974. Roli sličné Růženky svěřil gymnazistce Marii Horákové, která od té doby každoročně boduje coby jedna z nejkrásnějších pohádkových panovnických dcer.

Okouzlující princ Bajaja Ivan Palúch chutnal slávu v Cannes, doma přišel o dceru, práci i jistoty. Jak vypadal jeho skutečný, hodně bolavý život?

Sedm kanonických filmů, které zásadně formovaly kinematografii, uvede přehlídka KVIFF Classics. V pražském kině Světozor se uskuteční od 15. do 17. ledna příštího roku. Program otevře digitálně zrestaurovaný snímek Údolí včel z roku 1967 režiséra Františka Vláčila.