František Vláčil

Podmanivý pohled jakoby neustále zasněných očí, jemný půvab a elegance, sopka, překypující energií a temperamentem… Také ale moudrá a vzdělaná dáma s mimořádně silnou vůlí, která se stále usmívala, nesnášela lítost a nikdy si ani slůvkem nepostěžovala. Nezapomenutelná holka z Moravy Věra Galatíková byla mimořádný dříč a celý svůj život podřizovala přesvědčení, že je všechno na ní, a co neudělá sama, to prostě nebude.

Fanatický rytíř pronásleduje mladého šlechtice, aby ho potrestal za provinění proti regulím křižáckého řádu. Klasický film Údolí včel režiséra Františka Vláčila se vrací do kin.

Napsal slavné prózy Adelheid nebo Zánik samoty Berhof. Šestaosmdesátiletý spisovatel a také filmový a televizní scenárista Vladimír Körner se 15. ledna zúčastní zahájení přehlídky KVIFF Classics v pražském kině Světozor. Osobně tam uvede film Údolí včel z roku 1967, k němuž s jeho režisérem Františkem Vláčilem napsal scénář na základě své stejnojmenné knihy.

Magda Vášáryová, ikona slovenského filmu, diplomacie a politiky, prošla cestou od dětských rolí přes velvyslanectví až po parlamentní lavice. Její příběh spojuje umění s veřejnou službou, kde se setkává talent s odvahou čelit výzvám střední Evropy.

Narodil se s tváří filmové hvězdy a s talentem, který nešlo přehlédnout. Patřil k nejvýraznějším slovenským hercům. Jeho kariéra mířila daleko za hranice Československa. Měl šanci stát se evropským jménem, které se bude psát bez vysvětlivek. Kde se to zvrtlo?

Když jako sedmnáctiletá zazářila v pohádce na motivy Šípkové Růženky, nebyla před kamerou žádným nováčkem. Krásnou, ale trošku rošťáckou princeznu si vybral režisér Vorlíček na základě postavy zlé holky z Robinsonky z roku 1974. Roli sličné Růženky svěřil gymnazistce Marii Horákové, která od té doby každoročně boduje coby jedna z nejkrásnějších pohádkových panovnických dcer.

Okouzlující princ Bajaja Ivan Palúch chutnal slávu v Cannes, doma přišel o dceru, práci i jistoty. Jak vypadal jeho skutečný, hodně bolavý život?

Sedm kanonických filmů, které zásadně formovaly kinematografii, uvede přehlídka KVIFF Classics. V pražském kině Světozor se uskuteční od 15. do 17. ledna příštího roku. Program otevře digitálně zrestaurovaný snímek Údolí včel z roku 1967 režiséra Františka Vláčila.

V pražském kině Světozor proběhne od 15. do 17. ledna 2026 čtvrtý ročník přehlídky klasických filmů KVIFF Classics. Akce pořádaná Mezinárodním filmovým festivalem Karlovy Vary opět uvede zásadní díla světové i československé kinematografie po digitálním restaurování, která se na velkém …

Zesnulý kostymér oblékl Pana Tau, Arabelu, Markétu Lazarovou či Marečka.

Ve třiadevadesáti letech zemřel malíř a výtvarník Theodor Pištěk, který proslul zejména jako tvůrce kostýmů pro filmy Miloše Formana Amadeus a Valmont. Za první film z ískal Oscara, za druhý pak cenu César. S Milošem Formanem natočil i film Lid versus Larry Flynt.

Theodor Pištěk, jeden z nejvýznamnějších českých výtvarníků a kostýmních návrhářů, zemřel ve věku 93 let. Rodák z Prahy, narozený v roce 1932 do umělecké rodiny, patřil k osobnostem, které zásadně ovlivnily podobu českého filmu i světové kinematografie. Ačkoli začínal jako …

Ve věku 93 let ve středu zemřel malíř, výtvarník a scénograf Theodor Pištěk. ČTK to dnes sdělila rodina. Podílel se na oscarovém filmu Amadeus. Předloni v lednu dal naposledy rozhovor Reflexu při příležitosti výstavy Pištěk & Pištěk – Dva světy v pražské Ville Pellé, povídání s Pištěkem nyní znovu vydáváme. V rozhovoru vzpomínal na začátky u Františka Vláčila, práci na legendárním Amadeovi i na dobrodružství s uměleckým spolkem Paleta vlasti. Mluvil i o vzniku uniforem Hradní stráže, spolupráci s Václavem Havlem.

Kdyby se psala moderní verze pohádky Bajaja, Magda Vašáryová by v ní klidně mohla hrát nejen křehkou princeznu, ale i rytířku, která si draka vyřídí sama s noblesou, výřečností a přesným politickým projevem. A přesně to na ní svět obdivuje už víc než půl století.

Josef Vinklář prožil pestrý život. Vynikající herec miloval ženy a společnost přátel. Dobrým manželem však nebyl a ani u kolegů nebyl příliš oblíbený.

Před 215 lety se narodil Karel Hynek Mácha. Jeho tajné deníky odhalují muže vášnivého, žárlivého i posedlého. Kdo byl skutečný autor Máje?

Film je umění, které se často rodí v mnohem složitějších podmínkách, než si diváci dokáží představit. Za každou scénou, která působí přirozeně a samozřejmě, se skrývá obrovské množství práce a občas i rizika. Natáčení totiž nejsou jen kamery, režisér a herci. Jde o komplexní proces, kam vstupuje technika, počasí, prostředí, fyzická námaha a lidský faktor.

Mezi stovkami českých filmů, které vznikly od počátku 20. století, vynikají dva tituly. Přestože se nikdy neprobojovaly mezi oscarové nominace, v žebříčcích prestižních institucí (například BFI, Sight & Sound či Cineuropa) jsou pravidelně označovány za nejlepší české filmy všech dob. A dokonce za světová mistrovská díla.

Po dlouhé nemoci zemřel 17. října kameraman Jaromír Kačer. Bylo mu 64 let. Na svém webu to uvedla ve středu Asociace českých kameramanů. Jako kameraman se Kačer podílel na šesti celovečerních filmech, mimo jiné Vojtěch, řečený sirotek Zdeňka Tyce, Cesta pustým lesem Ivana Vojnára nebo Pouta Radima Špačka, za který dostal v roce 2010 cenu Český lev.

Narodila se v Praze, celý svůj umělecký život strávila ale v Ostravě. Díky této skutečnosti nedostávala tolik příležitostí ve filmu. Přesto se do dějin naší kinematografie nesmazatelně zapsala a točila s takovými velikány, jako byl František Vláčil.

Z půvabné herečky z Dýmu bramborové natě se po 50 letech stala hlasitá kritička médií i kolegů. Proč má Jaroslava Obermaierová spor s Novou a moderátorkami?

Byl jednou z nevýraznějších osobností slovenského filmu, nesmazatelně se zapsal i do dějin české kinematografie, v šedesátých letech jeho věhlas dosáhl mezinárodního významu, pak mu komunisté zakázali hrát a manželka utekla i s dcerou za hranice.

Vladimír Körner se narodil 12. října 1939 v Prostějově. Prvních šest let svého života prožil v obci Uhřice u Kojetína na Hané, kam jeho rodina odešla po odsunu ze Sudet. Tam došlo i k události, která zásadně ovlivnila Körnerův život i tvorbu…

Kdyby se udělovala cena za nejskromnější herečku století, Nina Popelíková by měla doma plnou vitrínu. Nepotřebovala flitry, rampy ani skandály. Stačilo jí pár vět na scéně. Role přísné vrchní sestry Jáchymové z Nemocnice na kraji města si dnes vybaví i ten, kdo seriál nikdy pořádně neviděl.

Byl proslulým záletníkem a měl za sebou už tři rozvody, přesto mu noblesní Věra Galatíková dala své srdce. Léta přehlížela jeho aféry, včetně té se slavnou herečkou Janou Šulcovou, a na svatbu si musela počkat, i když už spolu měli dvě děti.

Jediné slovo v názvu alba Amen nemůže být výstižnější. Valivá smršť západočeských post-hardcorových legend je tu zpět s vláčilovskou beznadějí, po které už může přijít jenom kněz.

Když se řekne slovní spojení "epický velkofilm", většina lidí si s největší pravděpodobností představí moderní trháky z hollywoodské produkce. Ze zahraničí k nám v průběhu dekád proudily celé závěje ambiciózních trháků, ať už nabitých strhující akcí nebo pohlcujícím dramatem. Někteří lidé tak mají tendenci zapomínat i na kvality tuzemské kinematografie, která dala svého času vzniknout jedinečným dílům.

Kanec, dvě znepřátelené myslivecké party a hostina, která se zvrhla v malou bitku. Slavnosti sněženek proslavily Kersko a skrývají zajímavosti, které vás možná překvapí.

První ročník Army film festivalu se bude konat od 22. září do 24. září v pražském kině Atlas a v prostorách Vojenského historického ústavu v Praze na Žižkově. Záštitu nad festivalem převzal prezident Petr Pavel a ministryně obrany Jana Černochová. Divákům se představí desítky hraných i dokumentárních filmů. Doprovodný program zahrnuje živé podcasty, debaty s...

NEZNÁMÉ PŘÍBĚHY FILMŮ / Paradoxním následkem mimořádného postavení Františka Vláčila (19. 2. 1924 – 27. 1. 1999) v čs. kinematografii 60. let se v první polovině 70. let stala jeho tvorba v&…

Stačilo málo a dodnes oblíbené filmy by ani nevznikly. Jejich natáčení provázely problémy nebo je režim dokonce zakázal.

Více než padesát nových maleb a kreseb představuje v pražské Galerii Václava Špály malířka, sochařka a ilustrátorka Erika Bornová. Výstava Stíny horkého léta Traudi Schönfeld zahrnuje volný cyklus autorčiných děl inspirovaných konkrétním místem.

Na podzim to bude 105 let, co se narodil jeden z nejvýraznějších a nejoblíbenějších herců minulého století. O jeho povolání bylo rozhodnuto už při narození a první roky života strávil na cestách s kočovnou hereckou společností. Když se rodina usadila v Praze, herectví bylo pro Rudolfa Hrušínského jasnou volbou.

Vydavatelství Animal Music v loňském roce zahájilo sérii "Zdeněk Liška Archives". Její vizí je postupné zpřístupňování nahrávek, které si přední český skladatel Zdeněk Liška pro vlastní potřebu archivoval na páscích doma. První část se zaměřila na dosud nevydanou hudbu z krátkých filmů Jana Švankmajera, druhé album, které vychází na vinylu v těchto dnech, obrací pozornost ke spolupráci s režisérem Františkem Vláčilem a přináší kompozice z dvojice filmů - "Dým bramborové natě" (1976) a "Pověst o stříbrné jedli" (1973).

Druhé album exkluzivní vinylové kolekce Zdeněk Liška Archives přináší hudbu z filmů Františka Vláčila Dým bramborové natě (1976) a Pověst o stříbrné jedli (1973). Obě nahrávky pocházejí ze soukromého Liškova archivu, v němž si uchovával studiové nahrávky své filmové hudby na magnetofonových páscích. Z rozsáhlé spolupráce Zdeňka Lišky s Františkem Vláčilem se dochovaly v jeho … Článek Vychází druhý díl vinylové kolekce hudby Zdeňka Lišky se nejdříve objevil na PLAY.CZ.

Spisovatelka a scenáristka Hana Lasicová je dcerou Magdy Vášáryové a Milana Lasici. Je také matkou dcer Ester a Stelly. Říká se, že krásu zdědila po mamince. Humor a ironický nadhled po tatínkovi. Má také slavnou tetu s velmi zajímavou rodinou.

Blížící se 82. ročník Mezinárodního filmového festivalu v Benátkách bude mít po loňském trojnásobném zastoupení opět českou stopu. Světové premiéry se na prestižní italské přehlídce dočká slovensko-česko-polské psychologické drama Otec v režii Terezy Nvotové a bulharsko-německo-český snímek Stefana Komandareva s názvem Made in EU.

Výstava Stíny horkého léta Traudi Schönfeld představí volný cyklus autorčiných děl inspirovaných geniem loci a historií jednoho domu v pohraničí.

Před 40 lety přišlo na film do kin tolik diváků, že se musely zrušit bonusy pro tvůrce za každých 100 000 diváků, protože by se Barrandov nedoplatil.

Slovenský herec Ivan Palúch mířil v šedesátých letech ve své kariéře strmě k vrcholu. Vydělával velké peníze, zajímali se o něj režiséři z ciziny. Když mu v roce 1965 dal František Vláčil příležitost ve filmu Markéta Lazarová, bylo jasné, že svět filmu má nový talent.

Dost možná nejznámější komedie dua Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka o falešním vrchním baví dodnes. Co všechni provázelo její výrobu?

Československá kinematografie psala dějiny světového filmu trikovými kreacemi Karla Zemana, poetikou nové vlny i oscarovými triumfy. Znáte však detaily, které odlišují skutečné pamětníky od pouhých diváků? Otestujte se v kvízu, který prověří nejen Vaši znalost slavných titulů, ale i perliček z jejich vzniku.

Umělečtí kritici píšící do internetových médií se často setkávají s v diskusích pod svými recenzemi s nepochopením čtenářů: „Vždyť má vyprodané stadióny, tak jak můžete napsat, že je jeho dílo nekvalitní?“

Existuje celá řada filmů, které jsou náročnějšího ražení. Zpravidla se jedná o snímky, které si uvědomují skutečnost, že filmařina je také forma umění. Vznikají pak díla, která mají sice vysokou uměleckou hodnotu, kterou však stoupá náročnost jejich sledování. Pro průměrného diváka je mnohdy těžké dokoukat tento film až do konce. Nehledě na to, za jak velkou klasiku je považovaný.

Magdu Vašáryovou máme v paměti hlavně jako krásnou blondýnu lezoucí na komín v komedii Postřižiny. Přitom chtěla ukončit hereckou kariéru už v osmnácti, ihned po tom, co ji začala, kvůli nepříjemným zkušenostem z natáčení filmu, který ji proslavil!

Herečka a diplomatka Magda Vášáryová si zahrála paní sládkovou v legendárním snímku Postřižiny. To, co poté následovalo, ale nebyl žádný med.

Jiří Bartoška patří mezi nejvýraznější a nejoblíbenější osobnosti české herecké scény. Během své dlouhé kariéry ztvárnil řadu rolí, které se vryly divákům do paměti nejen díky jeho charismatu, ale i hlubokému vnitřnímu prožitku, který do postav vnášel. Připomeňme si jeho nejvýraznější filmové a seriálové úlohy.

Ve čtvrtek 8. června zasáhla (nejen) filmový svět smutná zpráva. Ve věku 78 let nás po dlouhém boji s rakovinou opustil legendární herec Jiří Bartoška. Byl mužem, který se nesmazatelným písmem zapsal nejen do filmového, ale i kulturního světa. Zůstával ikonou, která v 90. letech zachránila skomírající filmový festival v Karlových Varech a pozvedla ho na prestižní světovou úroveň. A v neposlední řadě byl také nezaměnitelnou tváří, které nebylo těžké propadnout díky jeho charismatu, šarmu a hlasu. Připomeňte si s námi jeho sedm nejvýraznějších filmů a rolí, na něž budou diváci nejvíce vzpomínat a které nejlépe ukazují jeho všestranný herecký talent.

V kruté zimě, za svitu ohňů a mezi polodivokými muži natáčela šestnáctiletá dívka svůj druhý film. Přestože téměř celou dobu mlčela, získala si srdce celého národa. Drsný příběh plný násilí, krve a zvláštní krásy, jenž vznikal v těch nejnáročnějších podmínkách, se nakonec stal populárním filmem.

Kdysi ho diváci nechápali. Kritici o něm sice psali v superlativech, ale běžný člověk ho jednoduše „nedal“. Dlouhé, obrazově bohaté scény, archaický jazyk a žádný klasický dějový oblouk. Pro někoho umělecký skvost, pro jiné těžko stravitelný experiment.

NEZNÁMÉ PŘÍBĚHY FILMŮ / S filmem je režisér Karel Smyczek (* 31. 3. 1950) spjat už od roku 1959, kdy si jako devítiletý zahrál v dětské detektivce Zpívající pudřenka (1959) Milana Vošmika, n…

Pamatujeme si ho jako Mattoniho nebo nerudného Rypara z filmu Na střeše. A Jack Nicholson bude pro české publikum už vždycky mluvit jeho hlasem.

NEZNÁMÉ PŘÍBĚHY FILMŮ / Psychologické drama Adelheid (1969) je po Holubici (1960), Ďáblově pasti (1961), Marketě Lazarové (1967) a Údolí včel (1967) pátým dlouhometrážním hraným filmem režiséra Franti…

Psal se rok 1977. Posrpnová normalizace zuřila jako zjednaná. Charta 77 byla zveřejněna pár měsíců, první její signatáři seděli za mřížemi nebo byli vyhozeni z práce. A v českých kinech měl premiéru film Dým bramborové natě.

V roce 1959 přišel poprvé do studií na Barrandově režisér Karel Smyczek. Začínal jako dětský herec, později natočil pro film i televizi desítky titulů a stal se klasikem oboru. Nyní dostává Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii. „Při natáčení máte kolem sebe nejlepší spolupracovníky, lidi, kteří vám fandí. Je zajímavé, kolik typů profesí se soustředí na to, aby dopadl jeden záběr. Ale rozhodnutí je stejně na vás. V tom je režisér sám,“ přemítá Karel Smyczek.

Samozvané filmové braky jsou obklopené řadou spekulací. Jak se vlastně pozná umělecký vkus od nevkusu? Kdy je dílo už tak špatné, až začíná být kultovním paradigmatem skvělé? Nakolik musíme při jeho hodnocení brát v potaz dobové podněty neboli zeitgeist? Málokterý snímek si po zohlednění všech teoretických disciplín zaslouží kompletně zatratit a proklít, ale nechvalně proslulý diptych Playgirls, kterým plodný režisér Vít Olmer roku 1995 adaptoval stejnojmennou erotickou předlohu Vladimíra Párala, se minimálně v porevoluční tuzemské kinematografii vyjímá. Má pověst tak špatnou, až se v řadě ohledů stává esencí senzacechtivé a exploatační pokleslosti své doby.