Friedrich Engels

Karel Marx se rozhodl, že změní svět. Svým dílem inspiroval zločince k vytvoření centralizovaného totalitního systému. Jako potomek rabínů nazval náboženství „opiem lidu“. Jako vůdce proletariátu se nechal celý život vydržovat fabrikantem Engelsem.

Změnu k lepšímu nelze hledat vzadu v časech Brežněva a Husáka, okomentoval plány hnutí Stačilo! bývalý dlouholetý komunistický poslanec Jiří Dolejš. Uskupení své bývalé stranické kolegyně Kateřiny Kon…

Řekl bych, že oba mají jednu společnou vlastnost, neumí zacházet s penězi. Marx i Sterzik by rádi řídili životy druhých, přitom se neumí postarat o ten vlastní, ani o životy svých blízkých.

Na její počest vyrostly sochy a soudruzi si na schůzích připíjeli na její zdraví. Pak její rodiče zmizeli a z miláčka národa se rázem stal třídní nepřítel.

Věřili, že bojují za spravedlivější svět, ale prohráli. Němečtí sedláci se v letech 1524 až 1526 vzbouřili proti šlechtě a zažehli rebelii, jež předešla a inspirovala vlnu selských bouří, hýbajících střední Evropou o 150 let později. Požadovali více práv a zrušení nevolnictví. Jejich vůdce však před 500 lety skončil na popravišti a vojsko utopilo povstání v krvi. Odkaz selské vzpoury posloužil později Bedřichu Engelsovi.

Zkuste si představit americkou učitelku, která narazí na české jméno v prezenční listině. Bezradně zírá na shluky písmen, zatímco se jí pot perlí na čele. Ta naše jména umí udělat pěknou neplechu.

Kateřina Konečná balancuje mezi moderní levicí a starou komunistickou rétorikou, což vede k rozporům. Podceňuje hrozby Ruska a opakuje proruské narativy, čímž ukazuje, že KSČM je stále uvězněná mezi nostalgií a populismem bez jasné vize.

Český zdravotní systém je vysoce solidární, a to i s těmi, kdo se o své zdraví moc nestarají. A stát to stojí to obří prostředky. Dá se s tím něco dělat?

Bedřich Engels patřil k nejvzdělanějším mužům devatenáctého století, přestože neměl oficiální vzdělání. Jeho znalosti z mnoha oborů byly doslova encyklopedické a ovládal víc než dvacet jazyků. Přesto hrál ve dvojici s Marxem vždy druhé housle.

V jazykovém koutku tentokrát rozkrýváme záhady kolem Bedřichů a spol.

„Byl pozdní večer, první máj, večerní máj byl lásky čas, hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj.“ Kdo by neznal verše Karla Hynka Máchy, které odrážejí svátek lásky na prvního máje. Ovšem jak to bylo v Československu?

Chmurné to lidstvo. Podíváme se do komunistického Československa a útěku z něho. Podíváme se i na původce zmaru naší země. Podíváme se i do polského a pak ukrajinského Lvova, který ze své slavné minulosti ztratil prakticky všechno. Východní Evropa prostě neměla připravenou svou budoucnost. Nebo o ni byla okradena. Žel. Knižní čtvrtek se svým ponurým nábojem.

O jeho úmrtí jménem rodiny informoval Ivan Chvatík, zakladatel Archivu Jana Patočky.

Na pomníku na Novoděvičím hřbitově v Moskvě je umístěn nápis: Revolucionářka a diplomatka. Slova, která vypovídají něco o formě jejího života, ale nic o jeho obsahu. Alexandra však byla jednou z nejvlivnějších postav socialistického režimu.

„Vítězný únor stále živý“, dalo by se shrnout rozjímání čelného stalinisty Josefa Skály nad komunistickým manifestem. Neúspěšný prezidentský kandidát, jenž se zviditelnil podporou Andreje Babiše, ...

Výstava v nové budově pražského Národního muzea nazvaná Zneužitá muzea od 4. listopadu ukáže různé způsoby šíření komunistické propagandy. Návštěvníci si budou moci prohlédnout dobové předměty ze sbírek stranických muzeí, která vznikala v 50. letech v bývalém Československu a sovětských satelitech. Prostřednictvím předmětů ze sbírek Muzea dělnického hnutí poukazuje výstava na dějinnou roli a možné využití zachovalých předmětů v současnosti. Novináře o tom informovali kurátoři výstavy Jolana Tothová a Tomáš Kavka.

Právo strávit noc s jakoukoliv novomanželkou ze svých poddaných. A to ve svatební den, dříve než samotný manžel. Právě to znamenalo právo první noci, kteří mnozí dnes považují za běžnou středověkou praxi. Nejvíce tuto domnělou zvyklost patrně proslavil film Statečné srdce, kde je právo první noci záminkou k celému následnému skotskému povstání. Fungovalo ale skutečně tak, jak si dnes představujeme? Nebo ještě přesněji, existovalo vůbec?

Přestože se o právu první noci ve středověkých knihách poměrně často píše, nenašel se ani jediný právnický dokument, který by jeho existenci potvrzoval.

O tom, že naše společnost je historicky patriarchální a tento model mužské nadvlády vlastně přetrvává dodnes, jistě slyšel každý. Podobně jako o období, kdy bylo všechno jinak, a v centru veškerého zájmu stála žena. Ovšem bájný matriarchát tak, jak je klasicky prezentován, je spíše jen mýtem…

Včera – 23.10.2021 – se odehrál tzv. mimořádný sněm Komunistické strany Čech a Moravy. Byla to pro členy skvělá příležitost, aby provedli sebezpytování a možná si konečně přiznali svůj dějinný konec.

S Andrejem Babišem jsem nespolupracoval jako s miliardářem, prohlásil v rozhovoru pro CNN Prima NEWS končící předseda KSČM Vojtěch Filip a dodal, že to bylo složité, ale bojoval kvůli občanům. Babiše přirovnal k Bedřichu Engelsovi a hovořil i o tom, proč musí komunistická strana směřovat cestou marxismu. Levice je podle něj v českém národě silně zakořeněná už od Jana Husa a rozhodně její pokračování nevidí v Pirátech, kteří řeší marginálie a nemají tah na branku.

Od jeho narození uplynulo přes 200 let, německý filozof a sociolog Karel Marx ovšem dodnes budí vášně. Ve své době uznávaný vědec popsal třídní boje ve společnosti a usiloval o osvobození člověka. Stal se ovšem tváří režimů, kde se naopak lidská práva příliš nectila. Emoce budí Karel Marx i v rodném Trevíru, městu vzdáleném jen několik kilometrů od hranic s Lucemburskem, kde najdete jeho muzeum.

V Sovětském svazu docházelo k systematickému politickému zneužívání psychiatrie.

Vladimir Iljič Lenin – to je jméno, na které historie nezapomene, a to i přesto, že tak jako mnozí další světoví vůdci ani on nepromlouval k lidu pod svým vlastním jménem, tedy jako Vladimir Iljič Uljanov. Stejné příjmení nosil i jeho starší bratr Alexandr, inteligentní a milující syn, vynikající student a terorista, který skončil na šibenici...

Po neúspěchu Francouzské revoluce v roce 1848 (monarchie byla nakonec obnovena) se Karel Marx stal zastáncem myšlenky, že pouze spolupráce a právní kroky proletariátu mohou vést k vytvoření skutečně demokratické vlády. V předmluvě k nového vydání Marxova spisu v roce 1895 „Třídní boje ve Francii, 1848-1850“ (v roce 1895) Friedrich Engels napsal: „Doba revolucí, uskutečněných náhlým uchvácením moci malými uvědomělými menšinami v čele nevědomých mas, pominula.“

Ve věku 101 let zemřel v New Yorku americký scenárista Walter Bernstein, jeden z posledních pamětníků hollywoodského protikomunistického tažení v 50. letech. O své zkušenosti z pohledu oběti napsal scénář k filmu Na Černé listině, který byl nominován na Oscara. Spolupracoval i na scénáři ke slavnému westernu Sedm statečných. Podlehl zápalu plic, informovala s odvoláním na jeho manželku agentura AP.

Ve věku 101 let zemřel v New Yorku americký scénárista Walter Bernstein, jeden z posledních pamětníků hollywoodského protikomunistického tažení v 50. letech. O své zkušenosti z pohledu oběti napsal scénář k filmu Na Černé listině, který byl nominován na Oscara. Spolupracoval i na scénáři ke slavnému westernu Sedm statečných. Podlehl zápalu plic, informovala s odvoláním na jeho manželku agentura AP.

Friedrich Engels, od jehož narození uplynulo dvě stě let, bývá vnímán jako postava stojící ve stínu svého celoživotního přítele Karla Marxe. Jeho role v intelektuální práci slavné dvojice však byla zásadní. Přetiskujeme esej z nového čísla A2.

Friedrich Engels je ten „méně známý“ kolega Karla Marxe, se kterým šel vždy bok po boku jak celým životem, tak celým jejich společným dílem. Přestože je Karel Marx z dnešní perspektivy považován za onoho duchovního otce myšlenky komunismu a za revolučního filosofa s velkým „F“, bez Engelse by doslova nepřežil ani rok, ať to zní sebevíc nadneseně. Raději podotknu, že se článek nesnaží nést v duchu adorace Engelsovy osobnosti nebo snad jeho a Marxových myšlenek, pouze připomenout jeho nadání a nesmírně pracovitou povahu, kterou přece jen významně ovlivnil (společně s Marxem) politickou filosofii 19. i 20. století. Friedrich Engels zvaný dělník-myslitel zemřel 5. srpna roku 1895, přesně před 125 lety.

Andrej Babiš vyzval občany, aby sledovali kus záznamu z vládní tiskové konference.