Gustáv Husák

Loni se narodilo nejméně dětí od roku 2004. Jak s touto informací naložit a co by na místě Petra Fialy dělal Gustáv Husák?

Praha si připomíná významné datum - přesně před 56 lety začala stavba nejstarší stanice pražského metra na Hlavním nádraží. V té době se ještě počítalo s tím, že podzemím hlavního města budou jezdit tramvaje.

Světově uznávaný grafik a malíř Pavel Hlavatý 4. února oslavil 80 let. Nyní je v Havířově k vidění výstava jeho prací, která mapuje umělcovu tvorbu od roku 1964. Součástí jsou i fotografie z výstavy Protestkresby 68, za které poslal Pavla Hlavatého režim na rok do vězení.

Václav Havel, Tomáš Garrigue Masaryk, Klement Gottwald. Stáli v čele země a výrazně se podíleli na jejím směřování. Hlavou Československa i později České republiky se stali i další státníci. Připomeňte si, kdo nosil oslovení „prezident“.

Gustáv Husák zemřel v Bratislavě dva roky po listopadové revoluci. Ze státníka se stal polozapomenutý stařec stíhaný chorobami.

MAGAZÍN KUDY KRÁČEL ZLOČIN: Lupiči, část IV. Amnestie prezidenta Václava Havla doslova vypustila na svobodu více jak dvě třetiny tehdy uvězněných zločinců. Jeden z nich, Jaroslav Oplíštil, vraždil jen pár dnů po propuštění. Další dva amnestovaní vězni, kteří unikli trestu smrti o vlásek, Josef Kott a Michael Kutílek, se zapsali do černé kroniky také nesmazatelným písmem. Stali se prvními sériovými vrahy v našich novodobých dějinách. Během 26 hodin zavraždili čtyři lidi. Další člověk jejich útok přežil pouze shodou šťastných náhod.

Poslední komunistický prezident Gustav Husák byl symbolem normalizace. V jeho osobním životě se však odehrála tragédie, která šla absolutně mimo politiku. Jeho druhá žena Viera Husáková totiž zemřela tragicky a nečekaně kvůli letecké nehodě vrtulníku. Co se tehdy stalo a dalo se této události zabránit?

Odpovědná pravicová vláda dělá to, co se udělat musí – nepopulární rozhodnutí. Že změna je nutná a stav neudržitelný věděli všichni už před lety a vědí to i teď. Věděly to i předchozí vlády, ať ...

PSÍ UŠI. Máme za sebou víkend plný výročí a připomínek. Rusko, Stalin, Brežněv, Putin, rok od začátku ruské agrese na Ukrajině. My bychom si ale měli též připomínat, že jsme si to uměli pěkně podělat i sami – třeba v únoru 1948. A že nás takové války čekají znova, i když jsme teď měli dvakrát za

/VIDEO, FOTOGALERIE/ Paráda to tenkrát byla náramná. V čele defilovali příslušníci tehdejších Lidových milicí se samopaly, za nimi kráčeli představitelé „strany a státu“, jak se tehdy říkalo. Pásku stříhal osobně generální tajemník Ústředního výboru komunistické strany Československa Gustáv Husák a přítomen byl i tehdejší prezident republiky Ludvík Svoboda. Slavnostně otevřeli most nad Nuselským údolím, který při svém zrodu dostal jméno po Klementu Gottwaldovi; jednom z otců domácího komunismu.

Lánská obora sloužila panovníkům a prezidentům už dříve. Každý z nich si tam našel své. Do některých tajů Lánské obory, zámečku a zálib, které si tam prezidenti našli, diváky pořadu Do lesa zasvětili zaměstnanci Lesní správy Lány. Prozradili také, kdy se tam můžete podívat.

V roce 1938 vyrostly na libeňském vrchu Hájek dvě nouzové kolonie Na Kotlasce a Na Hájku, které dnes patří k pražským unikátům. Společně s koloniemi Pod Bohdalcem a Na Slatinách jsou jediné, které se na území hlavního města dochovaly.

Pět dní po úmrtí byl v pátek 10. února uspořádán v prostorách Krematoria Strašnice v Praze veskrze nenápadný pohřeb. Z celé organizace, krátkého obřadu a přítomných bodyguardů bylo patrné, že si nejbližší bývalého komunistického pohlavára nepřáli, aby veřejnost o průběhu pohřbu získala jakékoli informace.

Bývalý federální ministr vnitra Vratislav Vajnar byl původně prohlášen za neschopného trestního stíhání za střelbu na hranicích kvůli demenci. Ústavní soud ale rozhodnutí zrušil.

Komunistický papaláš Lubomír Štrougal (†98) byl během svého života obklopen a ovlivňován především dvěma ženami, první manželkou Věrou a druhou manželkou Miluší. Spekulovalo se ale také o tom, že pravá ruka prezidenta Gustava Husáka měla i mimomanželský poměr. Nakonec musela promluvit dcera a vše vyvrátit.

Zemřela jedna z nejvýraznějších a nejkontroverznějších postav socialistického Československa a normalizace Lubomír Štrougal (†98). Po listopadu 1989 se jako významný komunistický funkcionář dostal několikrát do hledáčku justice, ale odsouzený nebyl. Kde Lubomír Štrougal bydlel? Uměl si na stáří zařídit klidné bydlení a pohodu.

Komunistický politik a jeden ze symbolů normalizace Lubomír Štrougal, který zemřel ve věku 98 let, byl přes 30 let členem vedení vládnoucí komunistické strany a téměř po celou dobu normalizace (skoro 19 let) předsedou federální vlády. Po pádu komunistického režimu v prosinci 1989 se Štrougal, který nepatřil k nejtvrdšímu jádru komunistů, stáhl z politiky a odešel do důchodu. V únoru 1990 hodnotil čtyřicetiletou komunistickou diktaturu v Československu jako zklamání. "Mělo se to dělat jinak," řekl tehdy. Ve svých pamětech z roku 2009 pak kritizoval "ožebračením statisíců lidí", které přinesl kapitalismus po roce 1989.

Lubomír Štrougal, většinu života soudruh, pak už jenom pan Štrougal, protože ho z vlastní strany po listopadu 89 vyloučili, už není. Dožil se 98 let, čemuž se běžně říká požehnaný věk. Pokud jde ...

Lubomír Štrougal. Měl pověst technokrata, který se střetává s vášnivými ideology a prosazuje alespoň umírněné reformy. Výsledky byly ale spíše tragické: Stal se jednou z hlavních tváří normalizace. A reformy zůstaly jen na papíře.

Zemřel muž, který vtiskl charakter pozdnímu československému komunismu.

Zemřel bývalý komunistický premiér a ministr vnitra a zemědělství Lubomír Štrougal. Agentuře ČTK a Radiožurnálu informaci potvrdil zdroj blízký rodině. Jeden ze symbolů normalizace byl více než 30 let členem vedení vládnoucí komunistické strany. Dlouhodobě trpěl vážnou duševní chorobou. Za podíl na zabíjení lidí na československých hranicích měl stanout před soudem, státní zástupce ale stíhání loni zastavil pro zdravotní důvody.

Uplynulo již 110 let od narození vrcholného představitele Komunistické strany Československa a osmého československého prezidenta Gustáva Husáka. Jaký byl v soukromí a čím doháněl své okolí k šílenství? Jeho životem byla politika Politika byla smyslem života Gustáva ...

Již od středy 1. února vstoupí v platnost největší změny jízdních řádů jihlavské městské hromadné dopravy za poslední léta. Vzniknou například tři nové linky – dvě trolejbusové G a H a autobusová s číslem 2, dochází též ke změně počtu a frekvence jednotlivých spojů.

Jedna hrála ráda karty, druhá milovala divadlo. Jedna měla eleganci a styl a druhá se ji snažila napodobit, a byla pro smích. Jedna se téměř neukazovala na veřejnosti, druhá otevřela Pražský hrad lidem. První dámy v naší historii byly osobnosti velmi rozdílné. Otestujte si, jak dobře je znáte.

Václav Havel byl prvním demokratickým polistopadovým prezidentem, zároveň první českou hlavou státu po rozdělení federace v roce 1993. Ve výčtu bývalých prezidentů jsme si jej nechali záměrně na konec, protože představoval v úřadu určité hodnoty, které se snažil přenést i do společnosti.

V pohádkách se hradní stoly prohýbají pod vybranými lahůdkami a na tabuli se nosí nadívané křepelky, zvěř z okolních lesů, čerstvé ryby a prvotřídní dezerty. Co se ale servíruje na Pražském hradě doopravdy a na čem si nejvíc pochutnali naši prezidenti?

Bedřich se odstěhoval do Opavy, píšeme mu: nepřítomen. Možná by vás ale zajímalo, čemu se teď věnuje jeho představitel Adrian Jastraban. Kromě toho, že exceluje na divadle po boku Aničky z Ulice, také hraje ve filmu Muž, který stál v cestě a v novém seriálu Zlatá labuť. A to není vše.

Michael Kocáb (68) znal Václava Havla (†75) jako politika i jako člověka. Muž, který Havlovi dělal až do roku 2003 poradce, říká, že jeho lidská stránka se naplno kryla se stránkou Havla coby politika a prezidenta. V revolučních časech po 17. listopadu 1989 pomáhal s tím, aby komunisté předali moc Občanskému fóru. V současnosti je zklamán, že si Česká republika volí hlavu státu ze dvou kandidátů, kteří mají komunistickou minulost, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Na sociálních sítích se před prezidentskými volbami šíří řada sdělení o prezidentských kandidátech. Jde ale v mnoha případech o falešné informace. Ověřovna serveru iROZHLAS.cz přináší trojici nejrozšířenějších falešných informací, které mají poškodit jednoho či druhého prezidentského kandidáta. Opět vše vysvětlujeme v kontextu.

BLUDY VS. FAKTA. Nový projekt Seznam Zpráv až do 2. kola prezidentských voleb ověřuje jednotlivé výroky. Na sociálních sítích se šíří narativ, že Andrej Babiš nemůže být kvůli svému slovenskému původu prezidentem. Není to pravda.

Pobouření na Slovensku vyvolaly nápisy a billboardy odmítající poslance Andreje Babiše za prezidenta České republiky pro jeho slovenský původ. Texty jako „ďalšího Čechoslováka už ne!“ či „Prezidentem by měl být Čech!“ se objevily na pražském Újezdě nebo u Staroměstského náměstí. Některé nápisy vznikly formou takzvaného guerilla marketingu, který se v ulicích objevuje mimo oficiální reklamní nosiče.

Babiš fér nehraje a ani nebude. Zneužívat proti němu v kampani jeho slovenský původ je ale xenofobní a naprosto za hranou.

I po desetileté zkušenosti se Zemanem se "kulturní elita" chová jako blázen, který očekává, že opakování chyb mu jednou přinese dobrý výsledek.

Výčet Slováků, kteří více či méně vládli Čechům, není zrovna krátký – Milan Hodža, Viliam Široký, Jozef Lenárt, Alexander Dubček, Gustáv Husák, Andrej Babiš. A pokud bychom trochu rozvolnili pravidla výběru, našli bychom jich ještě o něco více.

Souboj mezi Andrejem Babišem a Petrem Pavlem v druhém kole prezidentských voleb přirovnal europoslanec a bývalý disident Alexandr Vondra (ODS) k volbě mezi prezidenty Gustavem Husákem a Ludvíkem Svobodu. Narážel tak komunistickou minulost obou kandidátů. Ve volebním studiu Novinek přiblížil také svou zkušenost s Petrem Pavlem z doby, kdy jej jako tehdejší ministr obrany jmenoval v roce 2012 do funkce náčelníka Generálního štábu.

Dnes a zítra se koná první kolo prezidentských voleb. Češi vybírají, kdo v úřadu vystřídá současnou hlavu státu Miloše Zemana. Ale jak to bylo s prezidenty v minulosti? Jací byli a co všechno o nich víte?

Profesor Vilém Prečan, který tento týden oslavil devadesátiny, se specializuje na dějiny Československa v mezinárodním kontextu, zejména dějiny exilu a disentu v období 1945–1990. V roce 1976 s rodinou emigroval do západního Německa, kde byl později vedoucím Československého dokumentačního střediska nezávislé literatury. V roce 1990 založil Ústav pro soudobé dějiny ČSAV. V roce 1998 mu Václav Havel udělil Řád TGM a 1. ledna 2023 mu byl Zuzanou Čaputovou udělen Rad Bieleho dvojkríža.

Vydávání tiskovin vlastním nákladem v totalitních režimech možná připomene nový významný den. Vláda dnes k příslušné novele skupiny koaličních poslanců, podle níž by se 12. říjen stal Dnem samizdatu, schválila pozitivní postoj, vyplývá z výsledků zasedání. V tento den roku 1988 protestovala skupina 92 českých a slovenských vydavatelů samizdatů v dopise tehdejšímu komunistickému prezidentu Gustávu Husákovi proti uvěznění jednoho z nich, křesťanského aktivisty Ivana Polanského z Dubnice nad Váhom.

Na jeho mimořádně silné brýle i monotónní hlas z projevů v 80. letech si stále mnozí pamatují. To už však poslední československý prezident Gustáv Husák bojoval nejen s vlastním zdravím a následky nejedné mrtvice, ale také s nepřízní osudu, který mu během života předčasně vzal obě jeho manželky.

Pražský hrad je jedním z důležitých symbolů českého národa. Tak důležitých, že tady po všech králích a císařích sídlí i současní prezidenti. Už dnes se, doufejme, můžeme těšit na toho dalšího a věřme, že se bude se k této památce chovat ohleduplně.

Za více než století existence státu se na Pražském hradě stalo tradicí, že konce funkčních období bývají pro zdejší prezidenty smutné, plné zdravotních problémů. Platí to o Miloši Zemanovi, platilo to i o Gustávu Husákovi, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Historik Michal Macháček napsal o posledním komunistickém prezidentovi úspěšnou knihu. A v rozhovoru pro CNN Prima NEWS popisuje, že Husákovo odcházení mělo někdy až tragikomické rysy. Trápilo jej všechno možné od cukrovky až po nespavost, soudruzi na něj do Moskvy napráskali i deprese a apatii.

Asi nejznámější rolí slovenského herce Ctibora Filčíka v očích českého diváka je jeho ztvárnění francouzského filozofa Reného Descarta ve 40 let starém snímku režiséra Otakara Vávry Putování Jana Ámose. Do dějin československé politiky se však Filčík zapsal ještě něčím jiným. Přebral první manželku slovenskému politikovi a budoucímu prezidentovi Gustávu Husákovi v době, kdy ten seděl ve vězení.

Řadě Čechů přijde, že současnost ovládla drahota a dříve bylo lépe, jenže optikou rychlého ekonomického vývoje naší země to přes veškeré nedávné zdražování prostě není. V Nizozemsku je situace docela odlišná.

Prý strašně rozumně mluví, je upřímný a udělá pro Romy něco dobrého. Podle obyvatel vyloučené lokality v Ostravě-Přívoze to jsou hlavní přednosti prezidentského kandidáta Andreje Babiše. „Volíme Babiša, jedině Babiša,“ přesvědčeně říkají v ostravském dialektu. Romové ale zároveň přiznávají, že dojít do volební místnosti je pro ně problém. „Volím Babiše, ale na volby nemám čas. Doma mám dvě děcka,“ vysvětluje 25letá Simona Koňaková, proč se klání nezúčastní.

„Dubček jako funkcionář nebyl naivní a ovládal umění intrik a taktizování, jinak by se nedostal do čela KSČ,“ říká historik Zdeněk Doskočil. Jaký ale byl jeho život a politická dráha před rokem 1968? A jaké souboje vedl s Gustávem Husákem už v šedesátých letech?

IN MEDIAS RES. Vládní Akční plán pro čelení dezinformacím vzbudil silné reakce. Včetně tvrzení o cenzuře, korupci novinářů či novodobé totalitě. Došlo i na přirovnání premiéra Petra Fialy ke Gustávu Husákovi či Heinrichu Himmlerovi. Smutným faktem je, že drtivá většina vášnivě argumentujících jedinců zmíněný Akční plán vůbec nečetla. Pro zracionalizování diskuze proto níže shrnuji klíčové

Nový Týdeník FORUM prostřednictvím editorialu Pavla Šafra načrtl černý scénář budoucnosti, tedy co by nastalo, kdyby se Andrej Babiš stal hlavou státu. Jednak je prakticky jisté, že by svou ...

Co všechno najdete ve čtvrteční příloze deníku Právo Salon?

Jiří Sovák patřil mezi naše nejnadanější herce a od jeho smrti uběhlo už více než 20 let. Jaká byla tajemství jeho života? Jedním z nich je například jeho změna jména. Proč se k ní herec uchýlil?

Jsou události, na které jejich aktéři neradi vzpomínají, ale přesto vysvítají na povrch. Jednou z nich je nevydařený průzkum ostatků jednoho z nejznámějších skladatelů nejznámějším antropologem. Nekorunovaným králem českých antropologů je profesor Emanuel Vlček. Odborník, jehož rukama prošly ostatky našich největších velikánů od svatého Václava přes všechny panovníky a svaté až k Bedřichu Smetanovi. Právě zkoumání ostatků Bedřicha Smetany je takovou zajímavou skvrnkou na zářivé kariéře Emanuela Vlčka. Záznam na české Wikipedii o ní tvrdí: Nejzajímavější historka se vztahuje k jeho zkoumání těla Bedřicha Smetany. Při vyzdvihování Smetanova těla se prý ozvala rána, ale nikdo jí nevěnoval pozornost. Až po bližším prozkoumání Vlčkovi došlo, co že to bylo za ránu. Rakev totiž byla prázdná. Nebohý Smetana totiž při vyzdvihování z rakve vypadl. Celá Vlčkova akce měla dohru. Vlček totiž neměl ke zkoumání Smetanova těla povolení. Pozůstalí tedy podali na Vlčka žalobu pro hanobení ostatků, jelikož pádem těla došlo poškození tělních tkání. Jelikož se prof. Vlček důvěrně znal s tehdejším prezidentem Gustávem Husákem, byla celá záležitost mimosoudně urovnána samotným vedením KSČ.