Gustáv Husák

Jak se to vlastně mohlo stát? Proč to nikoho nenapadlo dřív? Protože to prostě lidé chtěli. Zavedení přímé volby v Česku je dokonalou ukázkou populismu.

Husákovy děti je nepříliš lichotivé a navíc trochu zavádějící označení pro generaci ze silné populační vlny, která se v Československu zvedla v 70. letech minulého století. Tehdy v čele zdejší všemocné komunistické strany stál neoblíbený Gustav Husák. Populační vlna byla plánovaná, což bylo v socialistické společnosti nepřekročitelnou podmínkou, ale svým plánovačům po pár letech přerostla přes hlavu. Například v roce 1974 se rodiče i stát mohli radovat z 194 215 novorozeňátek, což bylo nejvíc od konce druhé světové války. Kdo jsou Husákovy děti? Jak žily a co nejsilnější populační skupina nyní pro stát znamená?

„Není to jenom historie populární hudby, ale také historie národa,” prohlásil o anketě Zlatý slavík/Český slavík moderátor Martin Hrdinka, který pro včerejší galavečer přenášený televizí NOVA ...

Kdo se díval před třiceti lety 25. října 1992 odpoledne na televizní pořad Hitparáda, možná na tenhle divácký zážitek nikdy nezapomene. Podle některých právě toho dne začaly v Praze nefalšované, uvolněné a otevřené „devadesátky“. A tento průlom přinesl jeden písňový klip. Dneska by to nikdo nechápal, ale na svou dobu byl skutečně šokující.

Psal se rok 1983 a Prahou otřásaly události, po kterých se ženy bály chodit samotné večer po ulicích. Miroslav Stehlík uspokojoval své choutky i v době, kdy se léčil v Bohnicích. Co ho ke zločinům vedlo a co tenkrát přivedlo na stopu policii?

Film o Františku Kriegelovi má podobně dobrodružný příběh jako jeho život. Režisér Ivan Fíla napsal scénář, který nakonec rozhodnutím producenta natáčel někdo úplně jiný a k tomu se o sobě z novin neustále dozvídá, že je potížista a tragická postava.

Zlý sen se stal skutečností. Komunistický podnikatelský šarlatán, tunelář státního majetku, agresivní dobyvatel mnoha státních i soukromých firem, zjevný udavač, obviněný pachatel dotačního ...

Srovnávat posledního komunistického prezidenta Gustáva Husáka s čerstvým prezidentským kandidátem Andrejem Babišem jen proto, že oba byli komunisté a oba Slováci, by bylo laciné. Nabízí se to ale ...

Neštěstí si vyžádalo i životy tří členů posádky vrtulníku a lékaře. Viera Husáková do vrtulníku přitom vůbec nemusela nastoupit.

Dvakrát v kariéře nastoupil proti Maradonovi, dvakrát dostal Jan Fiala od trenéra československé reprezentace Jozefa Vengloše za úkol, aby argentinského fotbalového boha hlídal. A on ho hlídal a uhlídal, takže nedal gól ani Semanovi v osmdesátém roce v Buenos Aires, ani Stromšíkovi o dva roky později v Mar del Plata. „První setkání s Maradonou si vůbec nevybavuju, za to druhé moc dobře. Nikdy jsem nehrál proti lepšímu fotbalistovi, než byl on. Co svou levačkou dokázal, bylo až neskutečné. Když už jsem měl pocit, že mu balon vypíchnu, on si ho postrčil a honil jsem ho zase,“ vzpomíná Jan Fiala v dalším díle podcastu Sport.cz Kopačky na hřebíku.

Zlatí komunisti, za nich měli všichni práci a mohli si dovolit byt. Takto nostalgicky někdy Češi hodnotí éru před listopadem 1989. Nemusí jít nutně o ztrátu paměti v tom, jak nízkou životní úroveň státy někdejšího sovětského bloku měly. Totalitní režimy totiž o ekonomické prosperitě jimi ovládaných zemí lžou. A tím víc, čím utuženější zřízení tyto země mají.

Život osmého československého prezidenta byl plný vzestupů i strmých pádů. Řídil se jednoduchým krédem: „Utíkej tak rychle, až budeš určovat směr." Byl považován za bezpáteřního kariéristu, politického fanatika, ale také pragmatika se zálibou v asketickém životě.

Výjimečný atlet Emil Zátopek (†78 ) by dnes oslavil sté narozeniny, stejně jako jeho manželka Dana Zátopková (†97), jež se narodila ve stejný den a rok, a to 19. září 1922. Dvojice od roku 1970 žila ve vile v pražské Troji, kterou sportovec postavil vlastníma rukama. Několik let po jeho smrti vdova dům prodala. Redakce se vyrazila na objekt podívat a požádala realitního experta, aby pro ŽivotvČesku.cz odhadl cenu obydlí v luxusní čtvrti.

Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně byl v září 1987 svědkem světové premiéry českého kompaktního hatchbacku. Po šestnácti letech se s ním do výrobního programu mladoboleslavské automobilky vrátil vůz s motorem vpředu a vůbec poprvé s pohonem předních kol. Účast generálního tajemníka ÚV KSČ Gustáva Husáka však náběh sériové výroby neurychlila a před vstupem Volkswagenu do Škody v roce 1991 se podnik nacházel v obtížné ekonomické situaci.

Řezy ze svíčkové plněné husími játry a k tomu smažené hranolky. Přesně tak pohostil v dubnu 1987 vůdce československých komunistů Gustáv Husák vůdce sovětských komunistů Michaila Sergejeviče Gorbačova. Husák ale hybatele demokratizačních proměn v Sovětském svazu očekával v obavách.

Pozoruhodný odpor posledního sovětského vůdce zhostit se lídrovství světové velmoci připravil československým komunistům pekelné poslední roky.

Českoslovenští obyvatelé proti invazi protestovali veřejnými demonstracemi a dalšími nenásilnými taktikami, s hranatými železnými maringotkami se však soupeří těžce. Liberální reformy prvního tajemníka ÚV KSČ Alexandra Dubčeka byly zrušeny a jeho nástupcem se stal Gustáv Husák. Tím začalo období normalizace.

Nebýt invaze ze srpna 1968, Dubčekovým komunistům by se situace brzy vymkla z rukou. Záhy by skončila vláda jediné strany, místo normalizačního bezčasí bychom volně cestovali po světě, svobodně bychom podnikali i mluvili, sametová revoluce by nebyla potřeba. Václav Havel by se nikdy nestal prezidentem, Gustáv Husák by byl za reformátora, Slovensko by se možná odtrhlo už v 70. letech. K výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy to pro CNN Prima NEWS popisuje historik Oldřich Tůma.

Ludvík Svoboda (25.11.1895 – 20.9.1979) syn ze selské rodiny v Hroznatíně na Třebíčsku se od mládí věnoval vojenské kariéře. za první světové války bojoval v československých legiích v Rusku, v nové republice sloužil jako důstojník československé armády. Učil i na vojenské akademii ve Vyškově, ale jen málokdo ví, že pouze maďarštinu.

Tento týden došlo na letecké základně na Krymu k několika výbuchům. Následovaly dlouhé kolony aut, když turisté prchali z poloostrova.

Do stavu, kdy u nás v každém okrese narazíte na jednu špičkovou restauraci nebo podnik oceněný hvězdou, máme ještě hodně daleko, ale jisté výjimky by se našly. Jedním takovým místem je malebné jihočeské město Tábor, které se za svoji gastronomickou nabídku nemusí vůbec stydět. Nemusí?

Mezi lety 1987 až 1989 byl nejmocnějším mužem v Československu. Komunistický politik Miloš Jakeš by v pátek oslavil jubilejní 100. narozeniny. Bývalý generální tajemník ÚV KSČ, který se neblaze proslavil legendárním stranickým projevem na Červeném Hrádku, se dožil úctyhodného věku. Zemřel 10. července v roce 2020 ve věku 97 let.

Jeden z nejoblíbenějších českých herců a vynikající bavič Miroslav Donutil prožívá nyní spokojené období. Těší se na vnuka, kterého mu naděli syn Martin Donutil s partnerkou Sárou Affašovou. A také se mu podařilo razantně zhubnout.

Dalšího komunistického prezidenta si dnes představíme v rámci naší série o zvěrstvech v čele naší země.

Chystáte se strávit víkend v Praze? Nemusíte na Hrad, zajímavá místa jsou k vidění i ve vilových čtvrtích, kde bydleli prezidenti či umělci.

„Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trámu ve vlastním oku si nevšímáš? (…) Pokrytče, vytáhni nejdříve trám z vlastního oka, a tehdy prohlédneš, abys mohl vytáhnout třísku z oka ...

Hrál v desítkách filmů a vytvořil i velice uznávané dramatické role. Pro diváky však bude ještě řadu let Bedřichem z Ulice, přestože se nedávno po 17 letech s Ulicí rozloučil. Nebude mu Bedřich chybět?

Gustáva Husáka většina z nás zná jako posledního komunistického prezidenta, jehož jméno je nesmazatelně spjato s normalizací. V době, kdy se stal prezidentem, za sebou však měl hrozivou zkušenost z dlouholetého věznění a mučení při výsleších v 50. letech, což natrvalo ovlivnilo jeho další život.

Od založení StB (Státní bezpečnost), tedy československé politické policie a zpravodajské služby, uplyne 30. června 77 let. Kdo v této nechvalně známé instituci pracoval? A jak vypadaly brutální výslechy estébáků?

Před nedávnem jsme na našem webu psali o komunistickém prezidentu Gustavu Husákovi, dnes si připomeneme další neslavně proslulou hlavu Československa, Antonína Zápotockého.

16.červen je pro Rusko významným dnem.

Fejetonista Ondřej Neff, který dlouhá léta publikuje a pobírá honoráře ve vydavatelství Andreje Babiše, nám v Českém rozhlasu Plus ve svém fejetonu Plus sdělil, že Česká republika nemá přijmout zákon proti dezinformacím. Podle Neffa by to bylo zavádění cenzury. Neinformovaný posluchač si možná řekne, že jde o zaníceného obránce svobody slova.

Pavel Juráček (*1935), Jiří Gruša (*1938), Václav Havel (*1936), Josef Hiršal (*1920), Jiří Kolář (*1914), Ivan Diviš (*1924)… a asi mě takto spatra už nikdo další nenapadne. Jména, která bezesporu přežijí generace. Důvody jsou nenápadné. Nadčasovost, bezbřehost, hravost, rozum, prožitek.

Žlutý kabriolet italské výroby na čtyřproudové silnici upoutá pozornost kolemjedoucích řidičů vždycky. Lamborghini, které si to v sobotu odpoledne šinulo po Staré dálnici v brněnské Bystrci, však upoutalo nejen svým vzhledem, ale také značkou, velikostí a především osádkou. Řidič i spolujezdec byli totiž školáky z nižšího stupně základní školy.

Způsobů, jak za minulého režimu emigrovat, bylo hned několik. Ne všechny se ovšem vydařily. Pohraniční stráž střežila československé území a cesta na západ do svobodného režimu byla plná překážek. Tři bratranci se rozhodli k radikálnímu řešení. Unesli autobus plný studentů gymnázia, odhodláni se prostřílet do západního Německa.

Radní hlavního města dnes odsouhlasili odebrání čestného občanství maršálovi armády Sovětského svazu Ivanu Stěpanovičovi Koněvovi. Podle primátora Zdeňka Hřiba, který návrh podal, si vojevůdce titul nezaslouží. Opoziční zastupitel Ondřej Prokop naopak tvrdí, že se jedná o hysterii.

Pražští radní se rozhodli odebrat čestné občanství sovětskému vojevůdci Ivanu Stěpanovičovi Koněvovi kvůli poválečným aktivitám „represivního charakteru“.

Kromě politiky neměl prý Gustáv Husák žádné koníčky ani přátele. I přesto rád vysedával v kavárnách a kouřil jednu cigaretu za druhou. Jinak prý vedl asketický způsob života. Ten se promítl i do jeho stravovacích návyků.

Metro, podzemní dráha, krtek, podzemka nebo podpovrchová tramvaj a mnohé další hovorové výrazy by se našly. Každopádně je to hromadný dopravní prostředek, kterým se u nás stále svezete pouze v Praze.

Úderná hesla, mávátka, dlouhé průvody a nekonečné proslovy. I to byl v minulém režimu 1. máj. Zavzpomínejte, jak se slavil ve městě pod Ještědem.

Nejprve českoslovenští hokejisté porazili Sověty 2:0 a na oslavu tohoto triumfu nad okupanty vyrazilo slavit v Praze do ulic asi 5 tisíc lidí. Masové oslavy se ale uskutečnily až o týden později.

V dobách minulých se pozice první dámy řešila o poznání méně než dnes. Přesto manželky někdejších prezidentů měly zajímavé, ale někdy bohužel i tragické osudy. Udělejte si test a zjistěte, co o nich víte.

Obsáhlá biografie líčí osud obávaného marxistického literárního kritika, kterému cestu k moci umetla kulturní nesnášenlivost.

Osm dezinformačních serverů blokuje od pátku sdružení CZ.NIC. Jsou to tyto: Aeronet.cz, Protiproud.cz, Ceskobezcenzury.cz, Voxpopuliblog.cz, Prvnizpravy.cz, Czechfreepress.cz, Exanpro.cz a Skrytapravda.cz. Podle sdružení je důvodem národní bezpečnost státu. Putinovi služebníčci už ale hledají, jak by mohli škodit dál.

6. únor 1951. Gustáv Husák je pozván do kanceláře generálního tajemníka Komunistické strany Slovenska Štefana Bašťovanského. Tajemník jej však nečekal. Místo něj jej v místnosti překvapili ozbrojení muži v kožených kabátech . Jeden mu zkroutí ruce za zády a spoutá jej. Husák si uvědomí hrůznost své situace.

V románu Liščí oči se dvě děti dírou v koupelně propadnou do roku 1968 a snaží se odvrátit normalizaci.

Karel Augusta to neměl v životě vůbec lehké. Byl to skutečný dříč, anonymní udání jej však na čas připravilo o to, co měl nejraději. Dobré to nebylo ani doma. Vlastní manželku raději vyměnil za alkohol a milenku.

V pátek 28. ledna 1977 zažilo Národní divadlo v Praze asi nejpotupnější akci v normalizační éře. Režim do divadla svolal populární herce, zpěváky a další umělce, aby s jejich pomocí zdiskreditoval signatáře Charty 77. A zatímco protirežimní Chartu k 1. lednu podepsalo 242 odvážných občanů, Antichartu na sklonku stejného měsíce signovalo 7 250 umělců. Vlastně téměř všichni, kdo tvořili oficiální kulturu.

Bitcoin padá, Gustáv Husák by ale mohl být spokojen. Odpadají totiž oportunističtí spekulanti, zatímco zůstávají pevní, přesvědčení bitcoinoví maximalisté.

S výjimkou publikace popisující detailně život prezidenta Gustáva Husáka žádná důkladná biografie některého z dalších komunistických prezidentů dosud nevznikla. Změnit to chce historik Michal Stehlík. Už nyní v archivech nachází zajímavé informace o muži, který mimo jiné podepsal desítky rozsudků smrti a naopak omilostnil nacistické vrahy. Zápotocký je podle historiků „docela složitý případ“. „Žil poměrně dlouho a