Homofobie

V minulých dnech proběhl Pride pochod v Praze a otevřela se s tím další otázka. A to, jestli by Česko mělo zavést manželství i adopci dětí pro homosexuální páry.

Letošní pochod hrdosti, festival Prague Pride, má podtitul „Časy se mění“. Téma odráží změny atmosféry ve společnosti i reálné obavy ze sílící nenávisti, které se nedávno na podobné akci v Berlíně zhmotnily do teroristického útoku.

Divadlo MA na letní scéně v pražské Grébovce uvedlo inscenaci Jak je důležité míti… Oscara. Klasické dílo Oscara Wilda v nové interpretaci se shodou okolností hrálo souběžně s probíhajícím festivalem Prague Pride. Právě homosexualita zde hraje svou roli. „Ale není to inscenace o homosexualitě. Poselství je jiné,“ upozornila režisérka Marianna Arzumanova.

Duhové vlajky v ulicích opět spustily vlnu internetové zlosti. Agresivní volání po „normálnosti“ je však tím nejlepším důkazem, proč Prague Pride a boj za rovná LGBT práva stále dává smysl.

V pondělí 3. srpna 2026 začal šestnáctý ročník festivalu Prague Pride. Tento rok pod heslem: „Časy se mění!“ Opravdu se časy mění? Proč vlastně potřebujeme festival LGBTQ+ lidí?

Na první pohled to může znít paradoxně. Jak je možné, že člověk, který hlasitě odsuzuje homosexualitu, může sám prožívat přitažlivost ke stejnému pohlaví?

Včera začal festival Prague Pride. Ještě před sobotním průvodem se internet zaplnil řečmi o „úchylech“, nemocech a léčebnách. Podobné pohoršení přitom kostýmy a odhalená těla na jiných kulturních akcích zpravidla nevyvolávají.

Země západní Afriky masivně zpřísňují zákony namířené proti LGBT+ lidem. Podle aktivistů slouží sexuální a genderové menšiny politikům jako snadný obětní beránek a nástroj k upevnění vlastní moci. Nová opatření přinášejí drastické tresty vězení, kriminalizují osvětu a ohrožují přístup ke klíčové zdravotní péči včetně prevence HIV.

Proč se LGBT+ lidé musí ukazovat v ulicích? Proč svou orientaci „vnucují“ ostatním a proč nemají vlastní průvod také heterosexuálové? S příchodem Prague Pride se vracejí i otázky, které český internet opakuje každý rok. Některé mohou vycházet z neznalosti, jiné jsou jen o něco zdvořilejší verzí požadavku, aby queer lidé nebyli příliš vidět. Co tedy na nejčastějších námitkách nesedí?

Johannesburg - V západní Africe přibývá zemí, které zpřísňují zákony namířené proti LGBT+ lidem, tedy proti lesbám, gayům, bisexuálům, trans osobám a dalším sexuálním či genderovým menšinám. Napsal o tom deník The Guardian . Aktivisté podle něj upozorňují, že politici v regionu využívají tyto menšiny jako snadný terč k upevnění vlastní moci. Pro dotčené lidi nová opatření mimo jiné znamenají obtížnější přístup ke zdravotní péči, včetně prevence viru HIV. Senegalská vláda letos v březnu zdvojnásobila maximální trest za pohlavní styk mezi lidmi stejného pohlaví na deset let vězení. Nově kriminalizovala také "propagaci" homosexuality. Podobná opatření v posledních dvou letech přijaly také Mali, Niger a Burkina Faso, které ovládají vojenské junty.

Policie v Česku v loňském roce evidovala 127 trestných činů s nenávistným podtextem, o 32 méně než v roce 2024. Stíhala kvůli nim 77 lidí,

GLOSA / „Pokud policie nerozhodne podle práva, ponesu následky, protože si mě ta společnost nezaslouží. Já prostě dělám maximum, co mohu,“ řekl Filip Turek k vyšetřování nehody, při níž prý zachránil…

Mám sociální cítění a velmi rád pomohu komukoli, kdo to momentálně potřebuje. Nedokážu ale rozdýchat rozhazovaní finančních prostředků. Ty se budou dle mého názoru rozhazovat příští týden, kdy budou zvýšená bezpečnostní opatření při tradičním pochodu Prague Pride. Hodně by mě zajímalo, kdo platí finanční náklady na Policii České republiky, která bude celou akci zabezpečovat. Pokud jsme to my, daňoví poplatníci, je mi z toho zle.

Policie odložila prověřování nenávistných, rasistických a homofobních příspěvků, které sdílely účty poslance Filipa Turka (za Motoristy). Došlo totiž k promlčení trestní odpovědnosti. Kriminalisté nebudou žádat o vydání politika k trestnímu stíhání a zároveň neobviní Deník N, který na obsah sdílený Turkem upozornil. Informaci přinesl server iRozhlas.

Pochody Pride (Duhové průvody / Průvody hrdosti) jsou v mnoha ohledech kontroverzní a vyvolávají silné reakce na obou stranách společenského a politického spektra.

Předsedkyně Trikolory a poslankyně zvolená za SPD Zuzana Majerová sdílela obrázek rodiny, v níž je manžel mužem, manželka ženou, syn chlapcem a dcera dívkou.

Berlínský útok odkryl víc než jen nebezpečí islamistické homofobie. Ukázal také, jak snadno se z queer obětí stává politická munice v debatě o migraci – a jak rychle jejich domnělí obránci zapomínají, že rovnoprávnost LGBTQ+ lidí se neobhajuje jen tehdy, když se to zrovna hodí.

Pod svatební fotografií Martiny Sáblíkové se objevila homofobie. Pod příběhy rodin s autistickými dětmi se zase píše o „řešení ve Spartě“. Mění se terč, nikoli potřeba rozhodovat, kdo si zaslouží respekt.

Prague Pride obvykle vychází na dovolenou. Kdybych si měl vybrat, budu hodně přemýšlet. Vadí mi karnevalový obraz průvodu, ale tváří v tvář homofobii mám chuť přijít právě z principu.

Je menšinová vztahová orientace překážkou ve víře? Mladý student FAMU a syn husitského faráře Tobiáš Frýdl svým oceňovaným projektem Víra v barvách duhy veřejnosti ukázal, že část církve je připravena…

Stačí, aby se v reklamě políbili dva muži, ve škole se mluvilo o různých podobách rodiny nebo se na radnici objevila duhová vlajka – a sociální sítě zaplaví výzvy, aby už nám nikdo nic „necpal“. Část společnosti skutečně pociťuje únavu z témat spojených s LGBT+ lidmi. Jiná část se zase oprávněně…

Sláva, tisíce fanoušků a skvěle rozjetá kariéra. Pak ale přijde zcela nevhodná poznámka, která měla radši zůstat nevyslovená. Mnohé celebrity se staly terčem kritiky kvůli homofobním výrokům a někdy za ně zaplatily dost vysokou cenu.

Na dovolené chceme vypnout, přestat sledovat čas a alespoň na několik dní zapomenout na každodenní starosti. Pro část párů ale cestování přináší ještě jednu, téměř neviditelnou povinnost: neustále sledovat okolí a odhadovat, zda mohou dát najevo, že k sobě patří.

Příběh Charlieho Howarda, mladého gaye zavražděného při homofobním útoku, se pro Petra Kysu stal něčím mnohem osobnějším než jen vzdálenou tragédií z amerických dějin.

„Ať si doma dělají, co chtějí.“ Věta, která zní tolerantně, ale často znamená jediné: LGBT lidé mohou existovat, pokud nejsou vidět. Skutečné „žij a nech žít“ však veřejný prostor nevyhrazuje jen většině.

Izraelský historik Yuval Noah Harari ve svém bestselleru Sapiens popsal, že lidstvo vládne planetě díky jediné superschopnosti: dokážeme věřit mýtům. Peníze, hranice států, korporace nebo zákony fyzicky neexistují. Jsou to myšlenkové konstrukty. Fungují jen proto, že se na nich miliony lidí shodnou.

Krajně pravicové frakci Evropa suverénních národů, zahrnující AfD i české hnutí SPD, hrozí ztráta unijního statusu a peněz. Důvodem je shromážděný materiál poukazující na její antisemitskou, homofobní a protiimigrační rétoriku.

Martina Sáblíková patří k největším osobnostem našeho sportu. Přesto se po oznámení svatby s Nikolou Zdráhalovou dočkala urážek kvůli tomu, koho miluje. A to přesně ukazuje, že homofobie v Česku není vymyšlený problém.

Martina Sáblíková a Nikola Zdráhalová oznámily, že se budou brát. Mělo to být oznámení z kategorie těch nejosobnějších: dvě ženy, které spolu chodí už léta, se budou brát.

O Kutná Hora Pride jsem nevěděl, dokud proti němu nevznikla protiakce „tradičních hodnot“. Ta místo věcné debaty vytáhla Röhma, Ježova, starý Řím i Čapka — a udělala Pridu nejlepší reklamu.

Niger čelí kritice kvůli zásahu proti LGBTQ+ lidem po zavedení nového trestního zákoníku, který kriminalizuje sexuální vztahy mezi osobami stejného pohlaví. Podle agentury Reuters bylo v zemi zatčeno nejméně 16 lidí, zatímco The Guardian s odvoláním na místní zdroje uvádí až 40 zatčených.

Frakce Evropa suverénních národů (ESN), jejímž členem je i česká SPD, čelí dosud největšímu tlaku. Více než 180 evropských zákonodárců napříč politickým spektrem vyzvalo k zastavení unijního financování. Reagují na zprávu dohledového úřadu, která odhalila důkazy o rasismu, antisemitismu a spolupráci s Putinovým Ruskem u členských stran této krajně pravicové formace.

Český brankář Patrik Bartošák se na Instagramu pustil do vulgární přestřelky, v níž hanlivě označil sexuální menšiny. Pelicans Lahti potvrdili, že věc řeší interně.

V originále spatřila světlo světa už před dekádou, českého překladu se však tato převratná manga dočkala až v nedávných měsících. Možná že kdyby u nás dvojdílný komiks Manžel mého bratra od Gengoróa Tagameho vyšel mnohem dříve, nepůsobil by anachronickým dojmem. Přetřásané téma stejnopohlavního manželství alespoň zrcadlí rigiditu japonské společnosti.

Gengoró Tagame je jedním z nejvlivnějších autorů gay mangy. Studia designu v Tokiu, práce art direktora a grafického designéra nechal za sebou a začal se věnovat komiksům. Je kultovní postavou v gay časopisech, kam dodával odvážné mužské portréty, upozorňoval na stereotypy spojené se zobrazováním gayů v japonské popkultuře i ve světě.

Muž si dá růžový drink. Muž si namaže obličej krémem. Muž obejme kamaráda déle než dvě sekundy. A internet už sahá po diagnóze: gay. Jenže tahle posedlost tím, co ještě je a co už údajně není „dost chlapské“, říká mnohem víc o strachu z mužnosti než o sexualitě samotné.

Objetí mezi kamarády, držení za ruku nebo obyčejná ruka kolem ramen. Gesta, která mohou působit banálně, ale v mužském světě se z nich často stává nečekaně napjaté území. Proč se tolik mužů bojí projevit si blízkost, i když po ní ve skutečnosti touží?

Jistý mladý muž si 10. října 1998 večer vyjel na kole do okolí městečka Laramie ve Wyomingu. Když míjel plot mezi poli, všiml si, že přes něj visí něco, co vypadá jako strašák do zelí. Jakmile se přiblížil, zjistil, že jde o člověka. Byl zmlácený a celý od krve, ale stále dýchal...

Ačkoliv se na první pohled může zdát, že manga Manžel mého bratra je příběh o LGBT tématice, budete překvapení. Tato manga totiž vypráví o něčem mnohem větším, a to o rodině, lidskosti a přijetí. O tom, jak někdy děti dokážou přijímat druhé snáz než dospělí. O tom, jak naše chování může ublížit, aniž bychom to sami zaregistrovali. Krásné, příjemné a emocionální čtení s místy, nad nimiž se zastavíte a chviličku i popřemýšlíte.

Ne každý gay touží stát v davu s duhovou vlajkou, třpytkami na tváři a pocitem, že právě prožívá nejdůležitější den queer roku. Některým je Pride cizí, jiným připadá přehnaný, komerční nebo prostě ne jejich. Jenže osobní nechuť k duhovému festivalu ještě neznamená, že ztratil smysl.

Moderátorka pořadu Pošta pro tebe Ester Janečková byla na obrazovce tváří empatie a sbližování. V soukromí ji ale během zhruba třinácti měsíců potkaly dvě těžké rány – včetně smrti dospívajícího synovce Filipa Havlíčka.

V satirickém podcastu Politikár se tentokrát slovenští komici Marian Psár a Matej Adámy věnovali směsi politiky, kulturních válek i globálních témat – od nominací na „homofoba roku“ přes koaliční třenice až po problémy kolem výstavby nemocnice v Prešově. Nechyběl ani tradiční sarkasmus a černý humor.

„Je to jakási anomálie, patologie, před kterou je třeba Polsko bránit,“ řekl o homosexualitě a nařízení polské vlády uznávat úředně „manželství“ osob stejného pohlaví na sobotní tiskové konferenci předseda opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosław Kaczyński. Podle jeho názoru je tento akt „velmi radikálním porušením ústavy" a „žádná země nemá zájem na šíření homosexuality.“

Mezi muži se často hraje tichá hra na tvrdost. Neprojevuj moc emocí, nestěžuj si, nebuď příliš jemný, neřeš vzhled, neříkej kamarádovi, že ho máš rád. Jenže ve chvíli, kdy do mužského přátelství vstoupí gay muž, se tahle pravidla mohou nečekaně uvolnit.

Vyvěšená duhová vlajka na budově hradeckého magistrátu spustila na sociálních sítích bouřlivou debatu. Město si jejím prostřednictvím připomnělo Mezinárodní den proti homofobii a transfobii, který upozorňuje na diskriminaci a nenávist vůči LGBTQ+ lidem. Příspěvek během krátké doby nasbíral přes tisíc reakcí a stovky komentářů.

Předsudky a odsuzování dokážou člověku zničit nejen pracovní prostředí, ale i pocit bezpečí a vlastní hodnoty. Markéta si nikdy nemyslela, že bude muset odejít z práce kvůli tomu, koho miluje.

Každý člověk chce žít svůj život v klidu a bez strachu z odsuzování. Chce mít možnost být sám sebou, aniž by musel přemýšlet nad tím, jestli ho okolí přijme. Přesto stále existují lidé, kteří se kvůli své orientaci nebo identitě setkávají s předsudky a odmítáním. Někteří pak dokonce s šikanou a disrespektem. Na nutnost dodržování etických zásad má upozornit Mezinárodní den proti homofobii.

Už tuto neděli 17. května si svět připomene Mezinárodní den proti homofobii, bifofii, transfobii a intersexfobii. Nejde o další „duhový svátek“ do kalendáře, ale o den, který připomíná, že respekt, bezpečí a možnost být sám sebou nejsou samozřejmostí. I proto se v Česku konají akce jako Duhová…

Konzervativní spolek spojil Prague Pride a organizaci Konsent se žhářským útokem v Pardubicích. Teď se pod hrozbou soudu za svá slova omlouvá.

Lídr britské krajně pravicové strany Reform UK veřejně podpořil kazatele a hlavu Církve Chléb života Stephena Claydena. Učinil tak poté, co městská rada v Colchesteru požádala o zákaz, který by Claydenovi zabránil kázat v ulicích. Ten ve svých kázáních označuje homosexualitu za „zrůdnost“, která povede k věčnému zatracení v pekle.

Měl to být výlet dvou zamilovaných žen do pensylvánských lesů. Místo klidu a romantiky ale přišla střelba, smrt a několik kilometrů dlouhý boj o přežití. Příběh Claudie Brenner dodnes patří k nejotřesnějším útokům z nenávisti v moderní Americe.

Od roku 2005 žije v Anglii a v životě už se živila ledasčím. V roce 1985, krátce před dokončením Přírodovědecké fakulty UK, prozaička Iva Pekárková emigrovala z Československa a v New Yorku i Londýně jezdila s taxíkem, pracovala jako barmanka, tlumočnice či sociální pracovnice. Nyní je kostelnicí v unitářském kostele a v nakladatelství Ikar jí vychází nový román Pepřové pocity.

Výstava Tělák v Muzeu Prahy vrací návštěvníky do prostředí, které si většina lidí pamatuje až nepříjemně dobře. Architekt Bronislav Stratil v rozhovoru popisuje, proč právě tělocvik dokáže otevřít debatu o těle, šikaně, jinakosti i stereotypech, které si ze školy často neseme ještě dlouho do dospělosti.

Josef Nerušil vzbudil pozornost svými plány na předkládání zákonů proti „LGBT ideologii“ a také svým nedávným výstupem proti účastnicím feministické demonstrace.

Jako extremistické shledal petrohradský soud hnutí LGBT na obranu práv sexuálních menšin. Za spolupráci s organizací nyní v Rusku hrozí vězení.