Hubbleův vesmírný dalekohled

NASA zveřejnila první snímky mezihvězdné komety 3I/Atlas. Rozmazané záběry potvrdily, že jde o běžnou kometu z ledu a prachu, ne o mimozemskou sondu.

K Zemi se blíží mezihvězdný objekt 3I/ATLAS, teprve třetí objevený poutník z hlubin vesmíru. Odhaduje se, že tato kometa je starší než Slunce. Proto přináší unikátní možnost prozkoumat složení těles mimo naši Sluneční soustavu.

Pozornost astronomů po celém světě se upírá na třetího mezihvězdného návštěvníka, kometu 3I/Atlas. Udivuje je rychlostí, podivným tvarem i složením.

Když začala nově odhalená černá díra pohlcovat hmotu ve své galaxii, byl vesmír starý pouhé půl miliardy let, z hlediska jeho existence byl ještě v plenkách. Starší černou díru vědci dosud nikdy nespatřili.

Agentury NASA a ESA zveřejnily nový snímek galaxie Abell 209 pořízený Hubbleovým vesmírným dalekohledem. Fotografie odhaluje vícekupu čítající přes 100 galaxií, a také gravitační čočky způsobené temnou hmotou a horkým plynem, což prohlubuje stávající poznatky o složení vesmíru.

Snímek ukazuje, jak mladé energické a hmotné hvězdy osvětlují a formují své rodiště silnými větry a spalujícím ultrafialovým zářením.

Hvězdu Vega obklopují obrovské disky trosek, které jsou záhadnější, než jsme si mysleli. Planety chybí. Něco je tam špatně!

Vesmírní turisté se dostali do rekordní výšky nad Zemí a provedli první soukromý výstup do kosmického prostoru. Byl u toho i Skywalker. Ale ne ten ze Star Wars.

Americká NASA do vesmíru v noci na středu vyslala dalekohled SPHEREx, který má pomoci vysvětlit, jak vznikaly a po miliardy let se vyvíjely galaxie a také, jak se vesmír krátce po svém vzniku začal tak rychle rozpínat. Uvedla to agentura AP.

Měsíc se mnohdy přirovnává ke kolu ementálu – krátery na něm připomínají typické díry v tomto druhu sýra. Pokud by chtěl někdo použít gastronomickou metaforu k popisu Velké rudé skvrny na Jupiteru, musel by nejspíš sáhnout po slovu sulc.

Jako paprsek z filmové Hvězdy smrti z Hvězdných válek. Ale milionkrát silnější. Ve slavné filmové sérii dokázal výboj z obří bitevní stanice zničit planetu. Výšleh z černé díry M87 ale může zažehnout desítky hvězd, domnívají se vědci.

Porucha jednoho ze tří funkčních gyroskopů Hubbleova vesmírného dalekohledu přiměla agenturu NASA k přechodu na nouzový chod s omezenými funkcemi. Míří tak legendární teleskop po dekádách oddané služby do křemíkového nebe?

Vesmírné dalekohledy Hubble a James Webb patří mezi nejvýkonnější nástroje pro pozorování vesmíru, které lidstvo kdy vyvinulo. Oba dalekohledy nám poskytují neuvěřitelně detailní snímky vzdálených galaxií, hvězd a exoplanet, rozšiřují naše pochopení vesmíru a jeho složení. Přesto může vyvstat otázka, proč nepořizují snímky Měsíce, který je naším nejbližším vesmírným sousedem. Odpověď vás možná překvapí. Tuto nenápadnou otázku dostal nedávno popularizátor astronomie a pracovník brněnské hvězdárny Pavel Gabzdyl. A jelikož jde o opravdu zajímavé téma, rozhodl se svou odpověď sdílet veřejně.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba nedávno ověřil měření Hubbleova teleskopu týkající se určení přesné rychlosti kosmické expanze. Výsledky pokusu pak vědce překvapily i šokovaly zároveň.

Táhne za sebou gigantický ohon hvězd a hvězdotvorného materiálu.

Vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) neustále překvapuje vědce i širokou veřejnost. Nejnovější snímky ukazují mladé hvězdy v ramenech spirálních galaxií a jejich vliv na vývoj těchto galaxií. Spolupráce s názvem Physics at High Angular resolution in Nearby Galaxies (PHANGS), která je jedním z prvních vědeckých programů kolem JWST, se účastní více než 100 výzkumníků z celého světa. Teleskop se v rámci programu blíže podíval na 19 spirálních galaxií pomocí nástroje Mid-Infrared Instrument (MIRI), který může vidět skrz hustá mračna vesmírného plynu a prachu.

Hubbleův vesmírný dalekohled jako vynikající fotograf nashromáždil za svou třicetiletou kariéru už pěkně početnou fotogalerii. Jsou v ní i snímky zářivých chumáčů, vzácných Herbig-Harových objektů zachycených v neuvěřitelných detailech.

SpaceX a NASA si připravili skvělé zprávy pro vědce i všechny milovníky vesmírných objevů. Hubbleův vesmírný dalekohled se může v budoucnu dočkat významných změn. SpaceX by mohla teleskop posunout na vyšší oběžnou dráhu a zlepšit tak jeho pozorovací možnosti.

Věděli jste, že má Neptun prstence? Vesmírný dalekohled Jamese Webba poslal zpět první snímky Neptunu, nejjasnější fotografie osmé planety od Slunce za více než 30 let, uvedla ve čtvrtek vesmírná agentura.

Teleskop Jamese Webba nepřestává fascinovat odbornou i širokou veřejnost téměř konstantním přívalem unikátních obrázků z nejrůznějších zákoutí vesmíru. Nyní spojil síly se starším bratříčkem, Hubbleovým teleskopem, a oba dalekohledy své čočky upřely na společný cíl – fantomovou galaxii. Fantomová galaxie (z angl. Phantom Galaxy) nesoucí oficiální název Messier 74 byla cílem pozorování astronomů již od jejího objevení Pierrem Méchainem koncem 18. století. Od Země je pak tato galaxie vzdálena zhruba 32 milionů světelných let. Díky téměř identickým tvarům jednotlivých ramen je galaxie Messier 74 považována za jednu z nejpozoruhodnějších hvězdných soustav ve známém vesmíru, a její pozorování je tak výzvou i potěšením.

Družice překonala rekord satelitu Magion 5, který fungoval čtyři roky. Jde přitom teprve o sedmou českou družici.

Hubbleův vesmírný dalekohled poprvé pozoroval hvězdu, která by měla být zároveň i nejvzdálenější hvězdou, kterou lidstvo doposud spatřilo. Podle vědců z NASA vznikla necelou miliardu let po velkém třesku. Dostala jméno Earendel. Hubbleův vesmírný dalekohled sloužící od roku 1990 nepřestává překvapovat. Novým objevem překonal vlastní úspěch z roku 2018. Hvězda podle vědců existovala v době, kdy byl vesmír starý pouhé 4 miliardy let (nyní se stáří vesmíru odhaduje na 13,8 miliardy let). Světlo hvězdy k Zemi letělo přibližně 12,9 miliardy let. Hubble drží také rekord v kosmické vzdálenosti galaxie. Jejímu světlu trvalo 13,4 miliardy let, než dosáhlo Země.

Už nyní se chystá nástupce Webbova teleskopu, který NASA vyslala loni v prosinci do vesmíru. Má vidět ještě dál a ještě přesněji.

Vesmírný teleskop Jamese Webba v pondělí 24. ledna 2021 bezpečně dorazil na místo určení, a to ve skvělém stavu a s ještě větším množstvím paliva, než se původně očekávalo.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba je prezentován jako nástupce dosluhujícího Hubbleova teleskopu. Na místo určení, celých 1,5 milionu kilometrů od Země, má dokončený dalekohled vyrazit ještě letos. Jak by to ale bylo s případnými opravami? Hubbleův teleskop přinesl za 31 let provozu řadu fascinujícího objevů. Ukázal, jak je vesmír obrovský, jak rychle se rozpíná, objevil měsíce Pluta a pomohl upřesnit odhad stáří vesmíru. Objevů je mnohem více a těží z nich celé generace astronomů. Nebýt ale komplikovaných oprav provedený astronauty, Hubble by už dávno nefungoval. Vesmírný dalekohled Jamese Webba má na fascinující objevy navázat. Jak to bude v případě, kdy by

Astronomové získali vůbec první důkaz o přítomnosti vodní páry v atmosféře měsíce Jupiteru Ganymedu. Vodní páru našli díky záběrům z Hubbleova vesmírného dalekohledu. Fantastický objev by znamenal, že je na jeho povrchu více vody než ve všech oceánech na Zemi.

NASA se po delší době podařilo znovu obnovit provoz Hubbleova vesmírného dalekohledu, který díky chybě na počítači s užitečným zatížením nepracoval od poloviny minulého měsíce. Díky tomu bude Hubble provádět průzkum vesmíru i nadále, a to je ve vesmíru už 31 let.

Pro Hubbleův vesmírný dalekohled teď věci nevypadají moc dobře. V polovině června se objevila závada na počítači užitečného zatížení dalekohledu, který přiměl hlavní počítač přepnout dalekohled do bezpečného režimu.

Počítač, který má za úkol sbírat data, od 13. června nefunguje. Dalekohled i vědecké přístroje jsou v pořádku.

Ikonický Hubbleův vesmírný teleskop má opět problémy. NASA koncem tohoto týdne zveřejnila informace o tom, že teleskop má nejspíše problémy s jedním paměťovým modulem a bylo třeba ho uvést do nouzového režimu.

Kvůli závadě na počítači z 80. let minulého století je nyní tento věhlasný vesmírný dalekohled mimo provoz. NASA pracuje na nápravě.

Hubbleův vesmírný dalekohled si k 31. výročí letu do vesmíru vyfotil úžasnou hvězdu AG Carinae ze souhvězdí Lodního kýlu, která umírá před našima očima.

Existenci jiné civilizace by mohlo lidstvo odhalit už v roce 2026. Pomoci s hledáním by měl vesmírný teleskop nazvaný James Webb, který má nahradit dosluhující Hubbleův dalekohled. Termín jeho startu loni v březnu odsunula pandemie koronaviru, letos už by se ale stroj pojmenovaný po někdejším šéfovi NASA měl na svou misi vydat.

V roce 2024 by měl začít fungovat čínský vesmírný teleskop Sün-tchien. Na rozdíl o Hubbleova dalekohledu má ale fungovat jako nezávislý modul budoucí čínské orbitální stanice.

Hubbleův teleskop nasnímal detaily divukrásné mlhoviny Řasy, která je ve skutečnosti pozůstatkem nedávné exploze supernovy.

Před několika lety se pomocí Hubbleova teleskopu americkým expertům NASA podařilo určit stáří nejmladších galaxií ve vesmíru.

Hubbleův teleskop zachytil ve vzdálenosti 7 500 světelných let fascinující fázi zrození mladé hvězdy. .

Hubbleův vesmírný teleskop pracuje na oběžné dráze naší planety již 30 let. Snímky, které tento gigant za dobu své existence pořídil, znamenaly pro lidské poznání vesmíru mílové kroky. NASA připomíná snímek Měsíce z roku 1991.

Průzkum Hubbleova teleskopu naznačuje, že v okolí galaxií by temná hmota mohla být v mnohem větším množství, než čekaly modely. Zatím není jasné, jak to vysvětlit, ale něco nám zjevně uniká.

Galaxie NGC 2442 vypadá divně a pořád se v ní něco děje. Svůj tvar získala díky pradávné kolizi s jinou galaxií a nedávno v ní bylo možné pozorovat explozi bílého trpaslíka.

Galaxie s názvem NGC 2775 se nachází 67 milionů světelných let od Země, přesto ji dokázal zachytit Hubbleův teleskop. A zjistil jednu podivuhodnou věc – jádro galaxie je podle všeho úplně prázdné, což je naprosto nezvyklý jev.

Hubbleův vesmírný dalekohled poskytl pozoruhodnou fotografii zobrazující letní čas na severní polokouli „pána prstenců“, planety Saturn. Teleskop snímek pořídil 4. července, kdy byla velká planeta vzdálena 1,35 miliardy kilometrů od Země. Ukazuje severní polokouli, která je natočená směrem k nám. V oblasti je patrný určitý mírně načervenalý opar, informovala americká agentura NASA na webu.

I po 30 letech nás Hubbleův teleskop zásobuje snímky, které pomáhají s rozluštěním záhad vesmíru. Poslední snímky Saturnu potvrzují, že je tam nyní "léto".

Hubbleův vesmírný dalekohled je dnes už spíš senior, který má většinu své aktivní kariéry za sebou – po oběžné dráze se ve výšce 547 kilometrů nad zemským povrchem pohybuje už třicet let. Ale i když se na něm jeho stáří už některými neduhy projevuje, stále zůstává v jedné věci nepřekonatelný - pořád umí pořizovat fantastické záběry okolního vesmíru.

Studium plynu a prachu vyhozeného při takových událostech nám může pomoci pochopit, jak hvězdy umírají. Hubbleův teleskop nyní studoval tyto procesy podrobněji, a to během umírání dvou nejprašnějších a nejplynatějších hvězd v galaxii.

Jupiter není klidné místo. Obří planeta je obklopena širokými pruhy vroucích mraků, které obepínají celou planetu a sahají do hloubek mnohonásobně větších, než je atmosférická vzdálenost mezi Zemí a vesmírem.

Americká vesmírná agentura NASA převedla snímky z Hubbleova vesmírného dalekohledu do "zvukové podoby" a vytvořila tajemný a mrazivě znějící záznam, který jakoby připomínal starší sci-fi filmy. Záznam umístila spolu s grafickým znázorněním shluku galaxií a pohybu zvukové frekvence na svůj oficiální kanál na Youtube.

Americká vesmírná agentura NASA převedla snímky z Hubbleova vesmírného dalekohledu do "zvukové podoby" a vytvořila tajemný a mrazivě znějící záznam, který jakoby připomínal starší sci-fi filmy. Záznam umístila spolu s grafickým znázorněním shluku galaxií a pohybu zvukové frekvence na svůj oficiální kanál na Youtube.

Hubbleův vesmírný dalekohled oslavil v pátek již třicáté narozeniny. Během své služby přinesl bezpočet snímků z vesmíru – od blízkých planet po nejvzdálenější galaxie. Podle oficiálních údajů pořídil 1,4 milionu pozorování, které se staly základem pro 17 tisíc recenzovaných vědeckých prací. To z něj činí nejplodnější vesmírnou observatoř v lidské historii.

Hubbleův teleskop pomohl rozřešit 14 let trvající záhadu nevysvětlitelného záření. Jako zdroj záření označil vzdálenou středněhmotnou černou díru.

Zakřivená spirální galaxie NGC 3887 se nachází v jižním souhvězdí Kráteru. Galaxii objevil v roce 1785 astronom William Herschel.

Hubbleův teleskop prozkoumal osm vybraných kvasarů z hlubokého vesmíru, které gravitačně čočkuje vždy nějaká velká galaxie. Z čočkovaných obrazů těchto dávných monster vylezly zcela nepatrné shluky temné hmoty, které by na mezinárodním letišti nevzbudily větší pozornost.

Koncem roku by se měla na své dráze nejvíc přiblížit k Zemi "vánoční" kometa 2l/Borisov, která představuje teprve druhé vesmírné těleso zaznamenané lidmi, jež nepochází z naší Sluneční soustavy. Hubbleův dalekohled pořídil její nové fotografie.

Představte si planetu, která je velká asi jako Jupiter, přitom má jen setinu jeho hmotnosti. V systému Kepler 51 jsou hned tři.