Inkluze

Plzeň modernizuje přístupnost svých budov, nově instalovala držáky na hole, které pomáhají lidem se sníženou mobilitou bezpečněji se pohybovat v úřadových prostorách.

Jana Tomšíková je nejen pedagožkou, ale také propagátorkou nových vzdělávacích metod. V Plzni je známa i jako komunální politička Pirátské strany, přičemž za svou specializaci pokládá zvláště školskou sféru. O portfoliu jejích hlavních aktivit si prozradíme více v následujícím rozhovoru.

Myšlenka, že by všechny děti měly mít stejnou šanci, je morálně správná. Když ji ale naroubujeme na rigidní systém s jednotným tempem, nevznikne spravedlnost. Vznikne pouze systémové týrání všech.

„Ale ty seš přece zvyklá!“ Dostávat k téhle větě korunu, je ze mě dávno rentiérka. Dám si nohy nahoru, vypnu telefon a konečně přečtu všechny knížky i časopisy, co jich tu mám. Na to bych si zvyknout uměla.  Jenže na předsudky ne.

Má být slovo žena v porodnictví nahrazeno termínem rodící osoba a těhotná osoba? Nenaletěli jsme znovu starému triku, v němž patriarchát rozdělí moc a zdroje nerovně a pak se pohodlně dívá, jak se ženy a další menšiny perou o zbytek prostoru?

S nápadem na omezení osmiletého oboru a naopak rozšíření čtyřletého studia na gymnáziu v Nymburku narazil Středočeský kraj na nesouhlas školy i města. Smyslem bylo posílit čtyřleté studium, aby byla větší šance pro přijetí na klasické gymnázium po 9. třídě. Nepovedlo se. Přijímací řízení začala v pátek a nápor je jako loni obrovský.

Volání po zásadním obratu zní možná politicky líbivě, ale ve skutečnosti by znamenalo krok zpátky. A to nejen pro stát (vyšší finanční náročnost speciálního školství), ale hlavně pro děti.

Když se narodila, svět jí možná předpovídal život v ústraní a závislosti na pomoci druhých. Ana Victoria Espino de Santiago z Mexika však všem pochybovačům vytřela zrak.

Město Plzeň od roku 2017 vydává čtvrtletník Pilsen pro seniory. Nově v posledních dvou číslech přidalo QR kódy, které po načtení umožňují sledovat videa s překladem vybraných článků do českého znakového jazyka, čímž zpřístupňuje informace i neslyšícím občanům.

Spolek Fiducia chce na březnovém zasedání ostravského zastupitelstva znovu předložit návrh na zastavení demolic a vystěhovávání v někdejší hornické kolonii Bedřiška v městské části Mariánské Hory a Hulváky. Po včerejší plánovací dílně, během které se k situaci v lokalitě sešli politici i zástupci odborné veřejnosti, to uvedla Ilona Rozehnalová z organizace Fiducia. Sami obyvatelé Bedřišky však zásadní změnu postoje města neočekávají.

Staronový ministr školství chce přijímačky přesunout na základní školy, odsunout reformu vzdělávání a také revizi inkluze. Všechny kroky jsou z mého pohledu docela vpořádku, ale určitě tam najdeme spoustu ALE. Kde může tedy nastat problém?

Do budoucna by mohly děti podávat ne tři, ale pět přihlášek na střední školy. V rozhovoru pro Seznam Zprávy to říká ministr školství Robert Plaga (za ANO). Možná už za dva roky.

Pedagogicko-psychologická poradna bývá vnímána jako místo poslední záchrany: když se dítěti ve škole nedaří, potíže se hromadí a rodiče i učitelé si už nevědí rady. Zkušená psycholožka Galina Jarolímková zdůrazňuje, že poradna nedodá „kouzelný papír“. V čem někteří dnešní rodiče selhávají, kdo to jsou přezrálí prvňáci a jak je to s inkluzí?

Zástupci Světové banky se tento týden v Praze setkali se zástupci státní správy, samospráv, romských a proromských neziskových organizací i romské občanské společnosti. Setkali se mimo jiné s veřejným ochráncem práv Stanislavem Křečkem, vládní zmocněnkyní pro záležitosti romské menšiny Lucií Fukovou či členy Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Cílem návštěvy je získat podklady pro připravované analýzy mapující institucionální zajištění romské inkluze v Česku.

Americká Komise pro rovné příležitosti v zaměstnání, jmenovaná prezidentem Trumpem, podezírá společnost Nike z diskriminace bílých zaměstnanců. Mluvčí firmy to popřel. Nejde o první obvinění podobného rázu.

Americká Komise pro rovné příležitosti v zaměstnání (EEOC) vyšetřuje společnost Nike. Obdržela totiž udání, že diskriminuje bílé zaměstnance, informoval server CNN. Jde o součást širšího trendu, kdy A…

I přes to, že od narození nevidí, začal Karel Giebisch z Olomouce podnikat v oboru informačních technologií. To ho přivedlo k malému pokusu, který vyústil v otevření vlastního masérského salonu. Nyní dělá obojí a při své práci se snaží bořit bariéry mezi běžnou veřejností a lidmi s hendikepem.

Zrušit nebo upravit. O podobě inkluze se živě diskutuje mezi vládními stranami. „Jestli se chtějí zasazovat o dobro všech, tak není lepší cesta než inkluze,“ říká ale v rozhovoru ředitelka ZŠ Trmice Marie Gottfriedová.

Když má škola takový počet cizinců a k tomu se snaží co nejlépe začlenit děti s podpůrnými opatřeními, je to „až sisyfovská práce“, říká ředitel pražské ZŠ Meteorologická Alexandros Charalambidis.

Snaha o začlenění znevýhodněných dětí do krnovských škol se vyplácí. I proto chce tamní radnice pokračovat s další prací na inkluzi. Podle města a zástupců tamních škol některé problémy sice nezmizely, ale je jich znatelně méně než před lety.

Naše politická scéna je opravdu zajímavá a krásně se v ní projevují charaktery jednotlivých protagonistů. Chtělo by se říct i herců, ale jde přece o vážnou věc. Já se ale nebudu věnovat politikům, podívám se na příběh nějakého Filipa. Pracuji dlouhodobě ve školství, a tak si k němu vztáhnu i dnes velmi moderní termín. Ano, jde o inkluzi. Pojďme se tedy na příběh nějakého neznámého lehce hranatého Filipa podívat podrobněji.

Školství v současné době bohužel zvoní umíráček. Stav, v němž se nachází, je bohužel žalostný. Zkušení a kvalitní pedagogové ze vzdělávacího systému postupně mizí a divit se jim bohužel nelze. Aktuální systém školství je nastavený tak, že přicházejí i o poslední důvody, proč by měli na potápějící se lodi zůstávat. Školství je zkrátka v rozvratu a nemůže za to ani umělá inteligence, ani samotné děti, které se vzdělávají. Odpovědné je za to Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, ředitelé škol a učitelé, kteří se před novinkami a nesmysly likvidující školství, sklánějí a podvolují se. Jinými slovy, můžeme si za to sami.

Vládní hnutí ANO i Motoristé před volbami slibovali zásadní reformy českého školství. Spolu s mnoha odborníky i zástupci průmyslu vyčítali kabinetu Petra Fialy, že se změnami ve vzdělávání víc nepohnul. Co prosadí Motoristé?

Už od roku 2005 máme v Česku zavedenou inkluzi, která měla umožnit dětem s různými handicapy přístup do běžných základních škol. I po letech ale mají cestu za vzděláváním některé děti velmi složitou. Zejména to platí o dětech, které používají invalidní vozík. Většina škol je plná schodů a dalších bariér a úpravy stojí hodně peněz, času a úsilí, které musí někdo vyvinout – a nejčastěji jsou to rodiče, kteří se pro své dítě snaží vyboxovat šanci na co nejnormálnější život.

Už včera bylo pozdě. Školství za posledních několik let dokázalo ujít nekonečně dlouhou trasu. Bohužel ale směrem zpět, nikoli dopředu. Vina je v podstatě hlavně na straně politiků a lidí, kteří nějakým způsobem školství řídí a někam ho směřují. Od velice kvalitního a přísného komunistického školství, jež mělo jasně daná pravidla, jsme se dostali do chaosu bez pravidel, kterému vládne často méně gramotný rodič. Skutečně záviděníhodný posun. Nový ministr by to všechno měl spasit. Nebo ne? Pomoct školství by asi mohl. Jak? Tím, že mu vrátí právě onu přísnost a omezí práva vzdělávaných a rodičů.

Že je inkluze nesmysl a že se jedná o jednu z forem komunismu, realizovanou ve školství, tuší většina z nás. Máme oči a vidíme, co se ve školách děje.

Děti se speciálními vzdělávacími potřebami běžnou výuku zvládnou, říkají učitelé ze škol, kde se jim i výsledkově daří. Zároveň ale upozorňují, že bez podpory se neobejdou a je potřeba vyřešit některé problémy inkluze.

Název knihy L’enfant terrible de la pédagogie tchèque (autor François Faucher) o prvním řediteli Jedličkova ústavu Františkovi Bakulem je dokonale výstižný. Problémové dítě české pedagogiky, vizionář, který předběhl svou dobu o více než sto let.

Nejsou to ženy ve financích, ale reprezentují organizace, které mají ve vínku podporu žen, tematiku DEI i udržitelnost. Jak hodnotí dosavadní úspěchy a co dalšího chystají? Hosty prvního letošního podcastu #FinŽeny jsou výkonná ředitelka Business Leaders Forum Michaela Stachová, zakladatelka IPM Consulting a platformy Ženský byznys Alžběta Králová a provozní a komunitní ředitelka Inspire & Impact Network Erika Boucharechas.

Téma zápasů handicapovaných sportovců v rámci organizací typu Clash otevírá diskuzi, která se dotýká hranic etiky, inkluze i samotné podstaty zábavního průmyslu. Vrchol nevkusu a honba za sledovaností, nebo sportovní zážitek a podpora parasportu?

Cíl je vznešený, realita krutá. Když systém ignoruje odlišné potřeby, radost ze školy mizí. Pohled matky dětí z obou stran školního systému ukazuje, proč je rovnováha nezbytná.

Začlenění dětí se speciálními potřebami do škol nezhoršuje výsledky jejich spolužáků. Naznačují to výsledky testování pátých a devátých ročníků, které pro Seznam Zprávy provedla společnost Kalibro.

Usnadnit život lidem s ADHD se rozhodli v Nizozemí. Postavili tady pro ně na míru upravená kina, kde se nemusí bát okřikování.

Programové prohlášení nastupující vlády Andreje Babiše v kapitole Vzdělávání působí v adventním čase jako vánoční katalog. Každý si v něm dárek najde: rodiče, učitelé, ředitelé škol, žáci i budoucí studenti a třeba také kuchařky.

Reforma českého školství, která má vyvrcholit v roce 2026, není jen o číslech. Je to zásadní změna filozofie, která nejvíce dopadne právě na běžné základní školy.

Nový ministr školství Robert Plaga (za ANO) se chce nejdřív zaměřit na zajištění rozpočtu svého resortu na příští rok. Pak se bude soustředit na změny obsahu vzdělávání nebo na revizi inkluze. Uvedl to po svém nástupu do úřadu, kde Plaga střídá ve funkci Mikuláše Beka (STAN). Do čela ministerstva se vrací po čtyřech letech.

Trofej, která měla symbolizovat posun k větší inkluzi, se stává symbolem protestu. Nemo vrací svou výhru zpět Evropské vysílací unii a vyčítá jí, že se odklonila od hodnot, na nichž Eurovize stojí.

Budoucí vládní koalice pod taktovkou hnutí ANO se i přes předvolební proklamace SPD a Motoristů nakonec shodla, že inkluzivní vzdělávání rušit nebude. Místo toho do vládního prohlášení zanesla slib „zásadní revize“ inkluze. Za obratem se podle budoucího ministra školství Roberta Plagy (za ANO) neskrývá snaha houfně odsunout děti do speciálních škol. Plaga plánuje pouze mírný nárůst kapacit těchto škol v potřebných regionech a lepší financování podpůrných opatření.

Aktivista, umělec a zakladatel organizace ARA ART David Tišer patří dlouhodobě k nejvýraznějším českým hlasům, které se věnují tématu romské identity, lidských práv a inkluze. Na konferenci Good Company Circle vystoupil s příspěvkem, který přinesl otevřený a osobní pohled na to, jaké dopady má společenské vnímání romské menšiny – a jak zásadní roli v jeho proměně hraje kultura, dialog a reprezentace.

Žhavý kandidát a téměř jasný budoucí ministr školství Robert Plaga (za ANO) už má velmi jasnou představu o tom, co vše bude chtít za čtyři roky změnit a není toho málo. Kromě zvýšení platů učitelů, zákazu mobilů na školách nebo pěti kroků vedoucích k reformě inkluze plánuje i změny v kritériích pro školní psychology a posvítit si chce i na pedagogicko-psychologické poradny. Jako první si ale vezme na paškál tzv. RVP, tedy plány, podle kterých se nově mají děti učit už od roku 2027, a je připraven je nejen upravit, ale klidně i zrušit. Své první kroky v čele resortu přiblížil v rozsáhlém rozhovoru pro CNN Prima NEWS, kde uvádí, že si uvědomuje jaké naděje jsou do něj vkládány.

"Čím se chlubí Nový Hrádek?/Je vánoční holobrádek/ Plešatý bez jehličí/Tahle móda pofičí…" To je začátek básničky, kterou na počest nejmediálněji sledovaného vánočního stromu v regionu, který se první adventní neděli rozsvítil na Novém Hrádku, složil místní učitel Marian Páchnik.

Asistent pedagoga: člověk, který má být lékem na všechno od ADHD po útěk žáků z okna. Jen mu zapomněli dát stabilní plný úvazek, podporu a pořádný plat. Je to detail?

„Kde jsme?" Letos je to 20 let. Ano, v roce 2005 Česko zákonem zavedlo právo na vzdělávání v běžné spádové škole, tzv. inkluzi. Podrobněji téma rozebírá sociolog Daniel Prokop, který stojí i za projektem Život k nezaplacení. Společný výzkum společnosti PAQ Research a Českého rozhlasu mapuje ekonomickou situaci domácností v zemi.

Psala jsem o inkluzi. Objevily se protiargumenty. A já je vyvracím. Inkluze ANO.

Ředitelka organizace Society for All (SOFA) Lenka Felcmanová odmítá, že by společné vzdělávání žáky "brzdilo".

Inkluze neboli začleňování dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do běžné školy stále rozděluje společnost. Mnoho lidí vám řekne, že myšlenka je to pěkná, ale v českém školství těžko realizovatelná.

Inkluze je obrovskou zátěží pro učitele a žákům nedává, co potřebují. Měla být cestou k rovným šancím, místo toho přináší chaos a přetížení učitelů. Názor na inkluzi – pohledem speciální pedagožky z praxe.

Inkluze na školách ano, či ne? Vážně bychom zrovna takhle měli šetřit státní rozpočet? No, já to jako postižený člověk vidím takhle…

Inkluze je zlo. V současné podobě stoprocentně. V jiných podobách mnohdy také. Za dvacet let, co na základní škole učím, jsem kromě rámcového vzdělávacího programu nezažil větší nesmysl. Bohužel. Nyní se má inkluze nějakým způsobem upravovat. Tedy alespoň dle nejspíše budoucího ministra školství Roberta Plagy. Ano, toho člověka, za jehož ministrování byla inkluze zavedena. Neskutečné. V následujících řádcích bych poměrně jednoduše popsal, proč je inkluze na obtíž a v jakých případech může být u ku prospěchu.

Vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková se v úterý zúčastnila slavnostního podpisu Memoranda o porozumění k Norskému finančnímu mechanismu 2021–2028. Česká republika získá v příštích letech dalších 5,5 miliardy korun z Fondů Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Norska. Významnou část z této sumy tvoří podpora programu „Začleňování a posílení postavení Romů“, jehož oficiálním partnerem se prostřednictvím Úřadu vlády stala právě kancelář vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny.

„Miss, kolik je tři krát sedm?“ ptá se čtyřletý George, zatímco já sprintuji po chodbě, abych pochytala Mohameda, Farese a Fallaha. „Zeptej se asistentky!“ křičím za běhu. Nakonec odchytím Farese, ten je nejlehčí, a odnesu ho do třídy. Chtěla bych s ním mluvit, ale Fares mluví jenom arabsky, a tak mu kreslím na papír běžícího panáčka, to je Fares, přeškrtnu ho a doprovodím výkřikem lá. To je arabsky ne.

Obyvatelé Hluboké nad Vltavou se bouří proti dětskému domovu. Nejde však o děti, ale o nás. O to, jak snadno dokážeme vyměnit lidskost za pohodlí a empatii za cenu pozemku.

Revize inkluze, zvýšení platů i více pohybu. Priority vznikající koalice v oblasti školství jsou v programovém prohlášení popsány na zhruba straně a půl. Přinášíme přehledně hlavní body, které chce nová vláda ve vzdělávání zavést.

Willie O'Ree, první hokejista tmavé pleti v NHL, oslavil minulý měsíc devadesátiny. V roce 1958 změnil historii, když nastoupil za Boston Bruins, a navzdory rasistickým útokům otevřel dveře dalším generacím. V NHL odehrál 45 utkání, ale jeho skutečný vliv přesáhl led – stal se symbolem odvahy, průkopníkem inkluze ve sportu a držitelem nejvyšších ocenění včetně Zlaté medaile Kongresu USA. Na následovníka však čekal až do roku 1974, kdy celek Washington Capitals draftoval Mika Marsona.

Třídní učitelka, maminka a studentka Karlovy univerzity. Pavlína Sedláčková v novém dílu podcastu U tabule otevřeně popisuje, jaké to je, když člověk učí na plný úvazek, stará se o rodinu a zároveň si dodělává vysokoškolské vzdělání. Mluví o přetížení škol byrokracií i o tom, že diplomová práce by si zasloužila přehodnocení.

Zvýšení průměrného platu učitele na 75 tisíc korun do roku 2029, nástupní suma pro vystudované pedagogy 50 tisíc a výrazné omezení inkluze. To jsou stěžejní myšlenky ANO, SPD a Motoristů v oblasti školství. ČT se podařilo program získat. Vznikající koalice také slibuje, že zachová bezplatné vysoké školství a do vzdělávání smysluplně zavede umělou inteligenci.