Insolvence

V pátek se poprvé sejdou věřitelé mediálního domu Mladá fronta a budou jednat o jeho dalším osudu, případně i o novém majiteli. Movitých zájemců se v posledních týdnech sešlo hned několik: namátkou Radovan Vítek, Ivan Zach nebo Jaromír Soukup. I přesto ale situace dlouhodobě ztrátové Mladé fronty není jednoduchá. Z jedné strany ji komplikuje pandemie koronaviru a s ní související pokles příjmů, ze strany druhé zase její současný majitel František Savov. Ten se podle informací INFO.CZ snaží prodej svého vydavatelství ztížit.

Restaurační zařízení se pomalu probouzejí z „koronavirového spánku“. Od pondělí 11. května mohly otevřít zákazníkům své zahrádky. Kuchyň u Pražského hradu, která patří do sítě ambiente, se měla stát jednou z nejviditelnějších obětí ekonomických restrikcí a omezení cestovní ruchu v rámci boje proti infekční nemoci covid-19. Jenže majitelé se ji rozhodli nakonec probudit. Pro návštěvníky už se otevřel gastronomický projekt Manifesto Market v Karlíně i na Smíchově.

Hokejový klub Piráti Chomutov se dostal do výrazných problémů. Ty však nesouvisí jenom se současnou pandemií, ale doprovázejí klub už po delší dobu. Současný stav tak problémy spíše umocnil a tím zkomplikoval jejich celkové řešení. S tím souvisí fakt, že klubu hrozí reálný bankrot.

Život se s Martinou (38) nemazlil. Již od své plnoletosti se potýká s dluhy, které jí nadělil její otec. I při tom všem se snaží žít spokojený a šťastný život, který jí zpestřují její dvě děti, Anežka (3) a Adámek (7). Aby svou situaci zlepšila, poprosila soud o oddlužení, které sice přinesl klid od exekutorů, ale na jak dlouho?

Co stojí za pádem Kuchyně, prozradil na blogu její minoritní vlastník. Přidal i návod pro ostatní podniky.

Sněmovna schválila řadu změn, která má zmírnit dopady mimořádných opatření na dlužníky. Expert na dluhové poradenství Daniel Hůle z Člověka v tísni přesto počítá s tím, že desetitisíce živnostníků zbankrotují.

Přehled opatření, která mají pomoci zvládat dluhové zatížení v době šíření koronavirové nákazy.

Nedávno jsme vás informovali o tom, že slovenský fotbalový klub MŠK Žilina vstoupil kvůli současné krizové situaci spojené s pandemií nového typu koronaviru do insolvence a o práci tak ze dne na den přišlo hned sedmnáct fotbalistů. Bohužel se zdá, že podobný scénář se bude brzy opakovat i v německém provedení.

Více než třetině z 36 klubů první a druhé německé fotbalové ligy hrozí kvůli přerušení soutěží v době koronavirové pandemie vážné ekonomické problémy. Podle magazínu Kicker může 13 týmů skončit ještě v této sezoně v insolvenci, pokud se brzy nezačne znovu hrát a nebudou přicházet peníze od televizních společností za přenosy.

Česká republika není jediná, která nasazuje agresivní legislativní léčbu ekonomiky těžce poznamenané nemocí COVID-19. Vzhledem k tomu, že pochopitelně funguje určitá inspirace opatřeními z jiných zemí, je přínosné udělat si letmý obrázek o tom, jak „to funguje u sousedů“. Rozeberme si tedy některé zahraniční léčby likvidity.

Vláda ve středu oznámila až půlroční odklad splátek veškerých půjček a hypoték fyzických i právnických osob. Navrhuje také, aby byla odložena povinnost podnikatelů podat na sebe insolvenční návrh.

Česku kvůli koronaviru hrozí výrazné prodloužení insolvenčních procesů. Kromě nárůstu počtu dlužníků se v krizi naplno projeví i nedostatečná elektronizace systému.

Krajský soud v Ostravě poslal strojírenskou firmu Vítkovice Heavy Machinery (VHM) do úpadku. Vyplývá to z usnesení soudu zveřejněného v Insolvenčním rejstříku, na které upozornil server e15.cz. Návrh podala sama firma, která chce reorganizaci. Výroba se minulý týden v podniku zastavila, poté co dodavatelé odpojili energie.

Poslanecká sněmovna bude tento týden projednávat změny v oblasti exekucí a insolvencí, které mají ochránit dlužníky před ekonomickými dopady pandemie koronaviru. Ve hře je například zrušení povinnosti splatit alespoň 30 procent dluhu u starých oddlužení, automatické zastavování exekucí po 3 letech či plošný odklad běžících exekučních řízení. O tom, co by tato opatření v praxi znamenala a zda jsou adekvátním řešením současné situace, jsme si povídali s prezidentem České asociace věřitelů Pavlem Staňkem.

Koronavirová pandemie silně ovlivňuje rovněž výkon exekucí. „Dočasně jsme upustili od provádění mobiliárních exekucí a vyklízení,“ popisuje pro INFO.CZ soudní exekutor Lukáš Jícha z přerovského úřadu, který je největším v České republice. I on varuje před některými nápady ministerstva spravedlnosti, které bude projednávat sněmovna: „Stav legislativní nouze se zvrhl v předhánění se o to, kdo více zreguluje a omezí exekuce. Řešení ohrožení a bezpečnosti státu jsou zcela upozaděna.“

Ministerstvo spravedlnosti navrhlo kvůli koronavirové pandemii výrazné změny v exekucích. „Domnívám se, že jsou ušity „horkou jehlou“ a bez dopracování způsobí, že z věřitelů se stanou dlužníci a dojde rovněž k totálnímu kolapsu soudů a exekutorských úřadů. Dosavadním dlužníkům se též podstatně zkomplikuje život,“ říká ale v rozhovoru pro INFO.CZ prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil. Navrhované změny jsou součásti takzvaného lex covid, který řeší rovněž pravidla insolvencí, oddlužení či problémy se zmeškanými lhůtami. Návrh bude dnes projednávat Ústavně právní výbor Poslanecké sněmovny a následně rovněž celá sněmovna.

Poslanecká sněmovna by měla v nejbližších dnech hlasovat o změnách v oddlužení a exekucích, aby v době krize způsobené šířením koronaviru finančně ulehčila dlužníkům. O tom, jak by tyto změny mohly vypadat a jak při nich vhodně vyvážit práva dlužníků a věřitelů, jsme si povídali s poslancem a předsedou sněmovního podvýboru pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení Markem Výborným (KDU-ČSL).

Vydavatelství Mladá Fronta je v insolvenčním řízení, výši úvěru firmy nezveřejnily.

Předseda Krajského soudu v Plzni Miloslav Sedláček špatně vybral správce pro bankrotující firmu. Ministryně Marie Benešová na něj podala kárnou žalobu.

Vydavatelství Mladá fronta a.s., které u českobudějovického krajského soudu čelí návrhu na insolvenci, na sebe podalo insolvenční návrh. Banka firmě zablokovala účty a vydavatelství se nepodařilo dotáhnout jednání o vstupu významné slovenské investiční skupiny. Vedení společnosti chce vydavatelství reorganizovat. Firma to dnes oznámila ČTK.

Chvíli to už vypadalo, že se insolvenční bouře nad modřanským vydavatelstvím Mladá fronta bez větších následků přehnala. Opak je však pravdou. Poté, co mediální dům Františka Savova na konci ledna zaplatil – údajně smyšlenou – pohledávku za čtyři a půl milionu korun, objevili se dva noví věřitelé. A spolu s nimi i další pohledávky, nyní za téměř 16 milionů.

Ostudou končí řízení hokejového klubu Piráti Chomutov. Dluhy se jim nepodařilo splatit. Prodejci hokejového vybavení Sporttime a All Sports podali insolvenční návrh, protože marně čekají na 7 milionů korun.

Malý, ale známý Pivovar Kout na Šumavě zkrachoval. Se zpeněžením toho, co po něm zbylo, se musí spěchat.

„ V ten moment jsem si myslela, že to je můj konec. Protože roky za něco bojujete a pak vám to dokáže jeden člověk všechno rozbourat.“ Těmito slovy popisuje Miroslava Tunklová z Podkrkonoší situaci, do které se ne vlastní vinou o loňských Vánocích dostala.

Krajský soud v Ostravě prohlásil konkurz na majetek výrobce papírenských strojů Papcel z Litovle na Olomoucku, který je od loňského září v úpadku.

K insolvenčnímu řízení se společností Geone Holešovice One, jejíhož jednatele, realitního byznysmena a developera Milana Janků, u soudu zastupuje bývalý ministr spravedlnosti Robert Pelikán, podle zjištění redakce FAEI.cz v insolvenčním rejstříku minulý týden přistoupila se svou pohledávkou ve výši necelých dvou milionů korun společnost Enewell.

Před rozhodnutím o úpadku se podle zjištění redakce FAEI.cz v insolvenčního rejstříku nachází společnost Geone Holešovice One. Ta je součástí rozsáhlého, více než pětihektarového developerského projektu v pražských Holešovicích, který za miliardy korun společně připravují společnost Skanska a skupina Geone, jejímž šéfem a majoritním vlastníkem je Milan Janků.

Významný světový výrobce technologií pro papírenský průmysl Bellmer si chce pronajmout většinu výrobních hal společnosti Papcel Litovel, která je od poloviny září v úpadku. Skupina Bellmer sídlí v Německu a vedení Papcelu tento týden požádalo soud o schválení nájemní a licenční smlouvy s její českou pobočkou. ČTK dnes informaci získala z insolvenčního rejstříku. Pokud soud pronájem části podniku schválí, podaří se podle Papcelu udržet v Litovli výrobu papírenských technologií i zhruba 80 pracovních míst.

Hradecký exekutor Martin Štika patří k těm, kteří prosazují takzvanou teritorialitu. Chce, aby se exekuce přidělovaly jednotlivým exekutorů kolečkem na úrovni kraje a aby problémy jednoho dlužník řešil vždy jeden exekutor. „Nezpochybnitelná fakta jsou, že tu probíhá tvrdý boj o exekuční návrhy a lidé mají mnohočetné exekuce. Za tři až pět let tu může být i kvůli vysokým hypotékám a kvůli finanční krizi další milion lidí v exekucích. Pokud nyní nedojde k významné systematické změně, půjde o velký problém,“ říká Štika v rozhovoru pro INFO.CZ.

Podnikoví právníci jsou přímo součástí českého byznysu. Jak se tedy dívají na aktuální změny v exekucích či insolvencích nebo na možnost zavedení hromadných žalob? V rozhovoru pro INFO.CZ popisuje postoje Unie podnikových právníků (UPP) její prezidentka Marie Brejchová, která má zároveň na starosti právní oddělení Pražské energetiky.

Necelé dva měsíce uplynuly od doby, kdy skupina EMTC, prostřednictvím svého jednatele, Tomáše Bárty, oznámila neschopnost dál vyplácet úroky a jistiny dluhopisů. Soud nyní vyhověl jednomu z věřitelů, společnosti B 19 s.r.o. a zahájil s dlužníkem insolvenční řízení. Společnost a několik dalších věřitelů, kteří se k návrhu připojili, nárokují částku téměř 30 milionů korun. Dlužník má nyní 15 dní, aby se k návrhu vyjádřil.

Společnost Smartwave, která provozuje největší kamenný řetězec obchodů a e-shop s golfovým vybavením v Česku, po 15 letech zkrachovala. Firma neustála zahraniční expanzi a nahromadila dluhy za více než 27 milionů korun, které není schopna splácet.

V Česku je v exekuci podle dlouhodobě akceptovaných statistik necelý milion lidí. Problémy některých jsou o dost vážnější než jiných, hodně z dlužníků totiž čelí takzvaným vícečetným exekucím. Ukazuje se ale, že dosud prezentované údaje nemusí tak úplně sedět. Podle InsolCentra jsou čísla v Centrální evidenci exekucí v některých případech až šestkrát nadhodnoceny. Skutečného stavu se asi nedopátráme, ale je jasné, že právě interpretace jednotlivých statistik a průzkumů, s nimiž se v poslední době roztrhl pytel, ovlivní české exekuční a insolvenční právo do budoucna více než cokoliv jiného.

Pohledávky za více než deset miliard korun, které za společností OKD přihlásila v roce 2016 britská banka Citibank, jsou oprávněné. Rozhodl o tom dnes Krajský soud v Ostravě. Rozhodnutí zatím není pravomocné. Spor pravděpodobně bude pokračovat u vyšší instance, protože zástupce insolvenčního správce i státní zástupce dnes řekli ČTK, že se odvolají. Rozhodnutí soudu právníci obou stran odmítli komentovat.

Česká asociace věřitelů prezentovala nedávno zajímavý průzkum, který ukázal, co si Češi myslí o problémech spojených s dluhy. „Mezi občany nepanuje příliš velká ochota dlužníkům pomáhat. Naopak mají poměrně velký pocit sounáležitosti s drobnými věřiteli, jako jsou samoživitelé nebo třeba firmy a zaměstnanci, kteří nedostali zaplaceno za odvedenou práci. Celkově pak pro občany dluhy a jejich řešení nejsou úplně zásadní téma a zjevně by více ocenili, kdyby stát svou pozornost zaměřil na jiné, zásadnější oblasti pro budoucnost naší země,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ prezident České asociace věřitelů Pavel Staněk, který je zároveň partnerem advokátní kanceláře Arrows.

V posledních letech došlo na Slovensku hned k několika zásadním změnám v oblasti vymáhání dluhů. Po kompletní proměně exekučního systému, kdy jsou pohledávky nově přidělovány exekutorům rovnoměrně podle trvalého bydliště dlužníka, byl nedávno schválen zákon o povinném zastavování starých exekucí a zásadní úpravou prošla i oblast osobních bankrotů. Jelikož se o podobných změnách uvažuje i v České republice, zeptali jsme se Martina Musila, prezidenta Asociace slovenských inkasních agentur a výkonného ředitele společnosti Intrum Slovakia, jak tyto změny hodnotí a jaké dopady u našich sousedů mezitím přinesly.