Jaderná energie

Zatímco umělá inteligence ždíme data, ždíme i zásuvky. A to pořádně. Do roku 2035 by se globální poptávka po elektřině měla zvýšit o více než 10 000 terawatthodin – což je dnešní spotřeba všech vyspělých ekonomik dohromady. Tahounem růstu nejsou domácnosti ani průmysl, ale datová centra a výpočetní nároky AI. Podle nové zprávy OSN, kterou zveřejnila Mezinárodní agentura pro energii (IEA), narostla spotřeba datových center mezi roky 2023 a 2024 o více než 75 procent. A bude hůř – nebo lépe, pokud zrovna prodáváte elektřinu.

Patnáct let po jaderné havárii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru. Restart největší jaderné elektrárny na světě má posílit energetickou bezpečnost, snížit dovoz fosilních paliv a stabilizovat ceny elektřiny. Zároveň ale znovu otevírá staré obavy i politické napětí.

Úterní ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu zasáhly i transformátorové stanice zásobující elektrickou energií odstavenou černobylskou jadernou elektrárnu. Uvedl to generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi s tím, že zasažená zařízení jsou klíčová pro zajištění jaderné bezpečnosti.

Největší jaderná elektrárna na světě, japonská Kašiwazaki-Kariwa, znovu ožívá. Společnost TEPCO v elektrárně, kterou odstavila po katastrofě ve Fukušimě v roce 2011, uvedla ve středu opět do provozu jeden ze sedmi bloků.

Když v listopadu 1985 usedli ke stolu v Ženevě Ronald Reagan a Michail Gorbačov, svět byl rozdělen neprostupnou zdí a strachem z jaderného vyhlazení. Přesto právě tehdy vznikla vize, která dnes stojí na prahu realizace.

Americká vesmírná agentura NASA oznámila, že začíná s vývojem jaderného reaktoru, který bude na Měsíci napájet lidské kolonie.

Patnáct let po Fukušimě se Japonsko chystá spustit reaktor v Kashiwazaki-Kariwa, největší jaderné elektrárně planety. Místní obyvatelé mají strach, vláda mluví o energetické bezpečnosti. A Tokyo Electric Power? Ta slibuje, že tentokrát bude vše jinak. Článek Japonsko se vrací k atomu. Největší jaderná elektrárna světa se chystá znovu nažhavit se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) na konci minulého týdne poněkud „objevoval Ameriku“. Ve svém projevu pro Německou hospodářskou a průmyslovou komoru v Dessau označil odchod od jádra za „zásadní strategickou chybu“. Už v roce 2023, kdy byly odstaveny poslední tři německé jaderné reaktory, přitom podle tehdy provedeného průzkumu veřejného mínění věděly dvě třetiny německých obyvatel, že je to špatně.

Konec uhlí v Česku. Zabouchnout vrata od dolu, propustit horníky a šmytec? A kdy a proč zavře své uhelné elektrárny miliardář Pavel Tykač? Ustojí to Česko? Otázky pro Janu Klímovou, hlavní ekonomickou analytičku Radiožurnálu. Ptá se Matěj Skalický.

Černé houby rostoucí v troskách černobylského reaktoru. Bakterie schopné během několika hodin znovu poskládat roztříštěnou DNA. A mikroskopičtí „medvídci“, kteří přežívají i kosmické záření. Příběhy organismů, jež obstály tváří v tvář jaderným katastrofám, odhalují, jak funguje evoluce v extrému - a otevírají dveře k biotechnologiím, které by před desetiletími zněly jako science fiction.

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky. Informovala o tom agentura Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.

Alespoň poslední tři jaderné bloky, které Německo odstavilo v dubnu 2023, měly zůstat v provozu. Uvedl to německý kancléř Friedrich Merz. Odstoupení své země od jaderné energie označil za vážnou strategickou chybu.

Německý kancléř Friedrich Merz se ve středu ostře vymezil vůči dosavadní energetické politice země a otevřeně zpochybnil dřívější rozhodnutí o odklonu od jaderné energie. Na novoročním setkání hospodářské komory v sasko-anhaltském Halle označil odchod od jádra za strategickou chybu a varoval, že Německo si v důsledku vlastních rozhodnutí vytváří jednu z nejdražších energetických transformací na světě. O vystoupení kancléře informuje například deník Bild či Frankfurter Allgemeine Zeitung.

ČEZ letos investuje do modernizace Jaderné elektrárny Temelín 3,8 miliardy korun. Je to o 700 milionů korun více než loni. Elektrárna dokončí přechod na delší palivový cyklus, bude pokračovat modernizace řídicího systému nebo rozšiřování využití umělé inteligence a moderních kontrolních metod. Letos Temelín čekají dvě odstávky a energetici přijmou stovku nových lidí. Ve čtvrtek to novinářům řekli zástupci ČEZ a elektrárny.

V Jaderné elektrárně Dukovany letos společnost ČEZ investuje do obnovy a modernizace zařízení 4,4 miliardy korun, což je o 200 milionů více než loni. Firma má v plánu několik investičních akcí a počítá s tím, že čtyři dukovanské bloky bude provozovat nejméně 60 let. První dukovanský blok je v současnosti plánovaně odstaven, zbývající tři bloky jsou v provozu.

V Jaderné elektrárně Dukovany letos společnost ČEZ investuje do obnovy zařízení 4,4 miliardy korun, což je o 200 milionů víc než loni. V plánu tam má řadu investičních akcí. Čtyři dukovanské bloky chce provozovat celkem nejméně šedesát let.

Umělá inteligence v poslední době přinesla nejen řadu pozitivních výhod, ale také vznesla některé klíčové otázky, které je potřeba aktivně řešit. Mezi ně patří především vliv umělé inteligence na ceny řady počítačových komponentů, v neposlední řadě na ceny RAM, a také energetická náročnost datových center, jež každým rokem vzrůstá raketovým tempem. Meta proto uzavřela dohody se třemi dodavateli jaderné energie ve snaze zajistit si obrovské množství elektřiny, které potřebuje k napájení datových center obsluhující umělou inteligenci.

Jaderný průmysl je uprostřed renesance: staré elektrárny se opravují a do mladých firem tečou peníze. Jen během několika posledních týdnů roku 2025 vybraly jaderné startupy 1,1 miliardy dolarů. Sázka je v jádru jednoduchá: investoři věří, že menší reaktory uspějí tam, kde se velké projekty v posledních letech zadrhávaly.

Meta uzavřela dohody na odběr 6 GW jaderné energie. Tento výkon by stačil pro 5 milionů domácností, ale poslouží k napájení nových datacenter pro umělou inteligenci.

Nebude to jednoduché. Provoz kolem rozjíždějící se stavby nových bloků jaderné elektrárny Dukovany, která se nachází na hranici regionů, zasáhne řadu obcí v okolí elektrárny v Jihomoravském kraji i na Vysočině. Jihomoravský kraj připravil dva dotační programy, které pomohou dotčeným obcím a městům v okolí elektrárny zvládnout nápor provozu a další dopady stavby jaderné elektrárny. Finanční pomoc už schválila krajská rada.

Akcie společnosti Oklo zažily výrazný růst poté, co technologický gigant Meta Platforms oznámil rozsáhlou strategii zaměřenou na zajištění jaderné energie pro provoz svých datových center a superpočítačů s umělou inteligencí.

Čistá výroba elektřiny v Česku v loňském roce poprvé od roku 2021 vzrostla. Tuzemské energetické zdroje za celý rok vyprodukovaly 71,4 terawatthodiny (TWh) elektřiny, což je meziročně o 3,8 procenta více. Růst výroby táhly především jaderné elektrárny, navýšení produkce je patrné také u solárů.

Elektřinu by chtěl každý, avšak elektrárny na dohled od svého domu jen málokdo. Podobně to funguje nejen na lokální, ale i evropské úrovni. Když vynecháme menší země, loni bychom v Evropě napočítali osm exportérů a 17 importérů elektrické energie. Přibývá zemí, které se přesouvají z kladné do záporné bilance přeshraniční výměny.

Seděli jsme na pokladu, který měl cenu zlata. Československý uran mohl z naší země udělat bohaté Norsko i jadernou velmoc. Místo toho jsme ho zadarmo odevzdali Moskvě.

Jaderná elektrárna Temelín loni vyrobila 17,38 milionu megawatthodin (MWh) elektřiny, což je dosud nejvyšší roční výkon. Je to o 900.000 MWh více než dosavadní rekordní hodnota z roku 2017. Produkce by pokryla spotřebu elektřiny jihočeských domácností na 15 let.

Jaderné elektrárny Temelín a Dukovany v loňském roce vyrobily rekordních 32,066 terawatthodiny (TWh) elektřiny. To je dosud nejvíce za jeden kalendářní rok. Loňská produkce jaderných zdrojů by tak pokryla přibližně půlroční spotřebu celé České republiky.

K záměru umístit šest malých jaderných reaktorů (SMR) do areálu elektrárny Tušimice na Chomutovsku musí ČEZ dodat řadu studií a zpracovat dokumentaci vlivu na životní prostředí (EIA) s ohledem na ovzduší a klima, hluk či povrchové a podzemní vody. Rozhodlo o tom ministerstvo životního prostředí.

Kadaň (Chomutovsko) - K záměru umístit šest malých jaderných reaktorů (SMR) do areálu elektrárny Tušimice na Chomutovsku musí ČEZ dodat řadu studií a zpracovat dokumentaci vlivu na životní prostředí (EIA) s ohledem na ovzduší a klima, hluk či povrchové a podzemní vody. Rozhodlo o tom ministerstvo životního prostředí. K záměru dostalo mimo jiné 573 vyjádření od německé veřejnosti. Vyplývá to z oznámení zveřejněného na úřední desce Krajského úřadu Ústeckého kraje. Upozornil na to dnes Ekonomický deník.

Thorium má pověst zázračného paliva. Čína teď skutečně spustila thoriový reaktor. Zní to jako průlom, jenže mezi funkčním prototypem a elektrárnou je dlouhá cesta.

Kombinace silné konvenční obrany, ekonomické kapacity a jaderné energetiky má vytvořit stabilní základ pro evropský „jaderný deštník“ postavený na Francii a Británii.

Do razantního budování vesmírné infrastruktury se pouštějí Rusové, Čína i USA. Kdo tyto nové hvězdné války vyhraje?

Rusko plánuje v následujících deseti letech postavit na Měsíci jadernou elektrárnu, která by dodávala energii jeho lunárnímu programu a společné rusko-čínské výzkumné stanici, píše agentura Reuters.

Ruská státní společnost TVEL se má zapojit do výroby jaderného paliva v Německu v rámci projektu pro francouzskou energetickou společnost EDF, resp. její dceřinou firmu Framatome. Kontroverzní plán čeká na schválení německými úřady, píše server Politico. Francouzi by chtěli toto (ne)ruské palivo dodávat do ruských reaktorů pro jaderné elektrárny ve střední a východní Evropě.

Belgie měla vstoupit do nového roku bez jaderných elektráren. Plány se ale zcela obracejí. Po vypnutí většiny bloků nemá dost elektřiny, a tak naopak uvažuje o výstavbě nových.

V odlehlých končinách Arktidy se vynořují nebezpečné pozůstatky studené války. Nedávné objevy starých sovětských jaderných zařízení, především opuštěných radioizotopových termoelektrických generátorů RTG, znovu ukazují ekologická a bezpečnostní rizika, která v regionu přetrvávají. Tyto nálezy jsou jen špičkou ledovce rozsáhlého jaderného programu, který Sovětský svaz v Arktidě provozoval. A nebyl v tom sám. I současný americký zájem o Grónsko může mít kořeny ve studené válce.

Evropská komise (EK) zahájila hloubkové šetření s cílem posoudit, zda je veřejná podpora, kterou Česká republika plánuje poskytnout na výstavbu a provoz dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, v souladu s pravidly EU pro státní podporu. Komise o tom v pondělí informovala v tiskové zprávě.

Jaderné elektrárny Temelín a Dukovany od začátku letošního roku vyrobily více než 31,02 terawatthodiny (TWh) elektřiny, což je dosud za jeden rok nejvíce. Ke zvýšení produkce přispěly zejména změny palivových cyklů a modernizace elektráren.

Padesátá léta byla věkem atomu. Po úspěchu jaderných ponorek se zdálo, že je jen otázkou času, kdy se miniaturní reaktory dostanou i do našich domovů a garáží. Inženýři z Detroitu tehdy představili vizi, která měla navždy změnit svět: Ford Nucleon. Vůz, který nepotřeboval benzín, neměl výfuk a na jednu „nádrž“ uranu dokázal ujet neuvěřitelných 8 000 kilometrů.

Evropa s USA jasně prohrává. Důvodů je řada, ale smutné je, že řadu problémů si EU způsobuje sama. Pokud se nezmění míří k bezvýznamnosti. Chce se ale vůbec změnit? Ptá se v komentáři hlavní analytik investiční společnosti XTB.

Francouzská EDF se může znovu vrátit do hry o nové jaderné bloky v České republice. Nová vláda chce zvážit nabídky různých dodavatelů, než rozhodne o stavbě třetího a čtvrtého bloku v Temelíně, uvedl v pondělí ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Strategicky dává jaderné partnerství s Francií smysl, ekonomicky moc ne.

Spojené státy mají nové pokyny ohledně kosmických aktivit. Mezi ně patří třeba zahájení přípravy na vytvoření trvale obyvatelné lunární základny do roku 2030. 18. prosince americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní nařízení „Zajištění americké převahy v kosmickém prostoru“ (orig. Ensuring American Space Superiority). Podle tohoto dokumentu je převaha v prostoru mimo Zemi nezbytná pro národní bezpečnost a prosperitu. „Spojené státy musí proto prosazovat vesmírnou politiku, která rozšíří dosah lidských objevů, zajistí životně důležité ekonomické a bezpečnostní zájmy národa, podpoří komerční rozvoj a položí základy pro novou vesmírnou éru,“ stojí v dokumentu, jehož plné znění najdete zde.

Mediální společnost Trump Media & Technology Group (TMTG), nad kterou má přes své podniky kontrolu americký prezident Donald Trump, se spojí s energetickou společností TAE Technologies. Cílem transakce za šest miliard dolarů (124,6 miliardy korun) je vybudovat fúzní elektrárnu.

V troskách černobylské jaderné elektrárny objevili vědci podivuhodnou černou plíseň. Nejde však o obyčejný organismus, který v ruinách jen náhodou přežil, tato houba dokáže v radiaci vyloženě prospívat. Roste totiž tam, kde jiný život už dávno vymizel. Zajímavé je, že se zde plíseň šíří směrem ke zdroji radiace – jako by ji přitahoval. Daná houba nalezená na místě jaderné katastrofy se zřejmě radiací přímo živí.

USA kvůli nespokojenosti s vyjednáváním pozastavily technologickou spolupráci s Británií. Ta se týká především umělé inteligence, kvantových počítačů a civilní jaderné energie.

Spojené státy pozastavily technologickou spolupráci s Británií. Nejsou totiž spokojené s pokrokem ve vyjednávání obchodní dohody mezi oběma zeměmi. Podle agentury AFP to v úterý uvedl poradce Bílého d…

„Zvláštní vztah“ mezi Londýnem a Washingtonem se ochladil. Spojené státy pozastavily technologické partnerství s Velkou Británií s odvoláním na nedostatečný pokrok v implementaci stávajících obchodních dohod mezi oběma zeměmi. Podle AFP a deníku Le Fiagaro to v úterý oznámil poradce Bílého domu pro vědu a technologie Michael Kratsios. Toto partnerství zahrnuje několik špičkových technologií, včetně umělé inteligence (AI), civilní jaderné energie a kvantové technologie výpočtů.

Zákaz dovozu ruského plynu do Evropské unie je podle eurokomisaře Dana Jörgensena historickým krokem, který má připravit Kreml o finance na válku na Ukrajině. EU chce do roku 2027 ukončit dovoz plynu a v dalších letech i ropy a jaderných paliv.

Jaderná elektrárna Temelín překonala o víkendu po osmi letech vlastní rekord. K nedělní půlnoci vyrobila od začátku letošního roku 16,5 milionu MWh (Megawatthodin). Tato elektřina by českým domácnostem vystačila na přibližně 12 měsíců. Dosavadní rekord Temelína pocházel z roku 2017, tehdy to bylo 16,48 milionu MWh.

Jaderná energetika zůstává nejefektivnějším způsobem výroby elektřiny, přesto se základní konstrukce reaktorů za desítky let téměř nezměnila. Američtí vědci však nyní představili revoluční technologii, která může přinést obrovský nárůst výkonu a zlepšit bezpečnost provozu jaderných elektráren.

Po útoku na černobylský sarkofág z letošního února již není garantováno, že by dokázal účinně bránit prostupu radiace. Sledované hodnoty zatím zůstávají stabilní, budou ale nutné rozsáhlejší opravy.

Letos se toho hodně dělo i ve stagnující oblasti jaderné energetiky. Stoupající zájem o malé modulární reaktory už nezůstává jen u politických deklarací. Do hry totiž vstoupil nový, kapitálově silný hráč: technologický sektor.

Češi požadují, aby stát byl energeticky soběstačný, závislost na dovozu energií by podle většiny z nich zvyšovala riziko růstu cen i nestability dodávek. Za optimální v energetickém mixu přitom považují kombinaci jádra a obnovitelných zdrojů, naopak podpora produkce z uhlí nebo plynu slábne.

Celkový počet zemí podporujících deklaraci o ztrojnásobení instalovaného výkonu jaderných elektráren do roku 2050 vzrostl na 33. Během klimatické konference COP30 v brazilském Belému se k iniciativě nově připojily Rwanda a Senegal. Roste také podpora ze strany jaderného průmyslu a finančních institucí. V současnosti je v provozu zhruba 440 energetických reaktorů s celkovým instalovaným výkonem […]

Spojené království se stalo nejdražším místem na světě pro výstavbu jaderných elektráren. Zpráva vládní Nuclear Regulatory Taskforce to říká přímo: „příliš složitá" regulace a konzervativní přístup k rizikům dělají z britského jaderného programu finančního obra s hliněnýma nohama. Zatímco svět zažívá jadernou renesanci, Británie platí za své ambice astronomické sumy. Projekt Hinkley Point C, který měl původně stát 18 miliard liber, dnes směřuje k více než 40 miliardám.

Se zhroucením civilizace nezmizí problémy, které jsme vytvořili. Jaderné palivo bude stále vyžadovat péči.

Česká republika spustila ambiciózní plán na rozšíření jaderné energetiky – do roku 2030 chce spustit dva nové reaktory a do poloviny století získávat až 60 % elektřiny z jádra. Tento krok má zajistit energetickou bezpečnost a snížit závislost na fosilních palivech.

Kruml byl nejdéle sloužícím ředitelem Jaderné elektrárny Temelín.

Guvernér japonské prefektury Niigata Hidejo Hanazumi se rozhodl schválit obnovení provozu největší jaderné elektrárny na světě Kašiwazaki-Kariwa, která byla odstavena před více než deseti lety po jaderné katastrofě ve Fukušimě. O svém rozhodnutí podle agentur informoval na páteční tiskové konferenci.

Největší jaderná elektrárna Kašiwazaki-Kariwa byla odstavena před deseti lety po havárii ve Fukušimě. Guvernér japonské prefektury nyní schválil obnovení provozu, rozhodnutí musí ještě odsouhlasit prefekturní shromáždění.

Novým ředitelem jaderné elektrárny Temelín bude od ledna Petr Měšťan, který nyní řídí bezpečnost jaderných elektráren společnosti ČEZ. Ve funkci nahradí Jana Krumla. Jde o dlouhodobě připravovanou a plánovanou změnu, informoval v tiskové zprávě mluvčí elektrárny Marek Sviták.