Jaderná energie

Nová výstavba jaderných reaktorů v Indii slaví další milník. Sedmý blok elektrárny Rajasthan dosáhl poprvé po deseti měsících provozu plného výkonu. Nový blok s indickým těžkovodním reaktorem disponuje instalovaným výkonem 700 MW. Indie v současné době plánuje a staví dalších 13 obdobných jaderných bloků. Do roku 2047 chce indická vláda dosáhnout mety 100 GW instalovaného […]

Světová poptávka po uranu jakožto palivu do jaderných elektráren roste. To žene jeho cenu nahoru, růst má pokračovat i v příštím roce. Také investoři do akcií těžařů a zpracovatelů uranu počítají zisky.

„Některé země chtějí spáchat ekonomickou sebevraždu, omezit vlastní výrobu energie a přesunout své průmyslové odvětví do zahraničí. Byli bychom raději, kdyby to naši spojenci nedělali.“ Takhle ostře promluvil na zasedání Mezinárodní agentury pro atomovou energii v Paříži americký ministr energetiky Chris Wright.

Donald Trump chce do roku 2050 čtyřnásobně zvýšit americké jaderné kapacity na 400 gigawattů. Velkolepá vize energetické nezávislosti a technologického náskoku v éře umělé inteligence. Ve skutečnosti? Tři roky po premiéře ChatGPT nestojí v USA ani jediná nová jaderná elektrárna. Článek Trump slibuje jadernou renesanci. Realita? Prasklé trubky a reaktory na papíře se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Čína sice stále pálí uhlí, nastartovala ale obrovský boom obnovitelných zdrojů. Táhne to její ekonomiku. Jak to dopadne na Evropu, vysvětluje v komentáři Martin Seyček z investičního fondu J&T Energy. A jak do energetiky nyní investovat?

Češi loni spotřebovali víc elektřiny, plynu i tepla. Nejde ale o návrat průmyslového boomu, nýbrž hlavně o chladnější počasí. Nová data Energetického regulačního úřadu zároveň ukazují, že se mění zdroje výroby – jádro poprvé předběhlo uhlí a fotovoltaika dál posiluje.

Výroba elektřiny mimo Zemi je velmi komplikovaná záležitost. Ve specifických podmínkách nemusí vždy stačit solární panely. Litevský startup Deep Space Energy tak přišel s inovativním řešením, které může být klíčové pro dlouhodobou kolonizaci míst mimo naši domovskou planetu.

Přípravy projektu stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, které má vybudovat korejská společnost KHNP, pokračují podle časového harmonogramu. V příštím roce by tak projekt měl získat platné stavební povolení, samotná stavba by pak měla začít v roce 2029. Na pondělní tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). První blok by měl být zprovozněn v roce 2036.

Ministr zahraničních věcí USA Marco Rubio se na Slovensku setkal s premiérem Robertem Ficem a svým protějškem Jurajem Blanárem. Hlavními tématy jednání byly bezpečnostní zájmy, posílení bilaterální spolupráce v oblasti jaderné energetiky a diverzifikace energetických zdrojů, modernizace slovenské armády a závazky vůči NATO. Rubio ujistil, že USA Alianci neopouštějí, ale možná budou přesouvat vojáky.

Partnerství Slovenska a Spojených států je strategické a politické a přináší výsledky v obraně, bezpečnosti a při spolupráci v energetice, napsal na síti X slovenský prezident Peter Pellegrini, který v neděli přijal amerického ministra zahraničí Marca Rubia při jeho návštěvě Bratislavy. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) po jednání s Rubiem mimo jiné řekl, že Slovensko má zájem navýšit dřívější objednávku amerických stíhaček F-16.

Írán opakovaně tvrdí, že jeho jaderný program má výhradně mírový charakter. Napětí mezitím roste i na vojenské úrovni. Největší letadlová loď světa USS Gerald R. Ford byla převelena z Karibského moře do oblasti Blízkého východu.

Obnovitelné zdroje energie a jaderná energie budou v tomto desetiletí hrát hlavní roli ve výrobě elektřiny. Mezinárodní energetická agentura (IEA) očekává, že do roku 2030 budou tyto dva zdroje společně představovat 50 % celosvětové výroby elektřiny. O obsahu analýzy informoval server Renewables Now. Analýza IEA ukazuje, že obnovitelné zdroje energie předstihnou výrobu energie z uhlí […]

Psal se rok 1977 a premiér Štrougal s úsměvem ujišťoval Rakousko, že naše jaderné elektrárny jsou bezpečné. Lhal. Tou dobou už byla elektrárna v Jaslovských Bohunicích po druhé vážné havárii nenávratně zničená a okolím protékal radioaktivní potok.

Tajemný maják byl postaven v roce 1939 sovětskou vládou na mysu Aniva. Předpokládá se, že je stále radioaktivní, a tak vstup do jeho útrob…

Největší jaderná elektrárna na světě Kašiwazaki-Kariwa v japonském regionu Niigata se opět probudila k životu. Po téměř čtrnácti letech odstavení po havárii ve Fukušimě se reaktor číslo 6 rozběhl. Cesta k tomuto okamžiku nebyla přímočará – už v lednu se pokusili elektrárnu znovu spustit, ale technická závada vše zastavila po pár hodinách. Článek Japonsko znovu rozjíždí jaderného obra se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Zatímco Maďaři už lijí beton, Česko čeká na schválení veřejné podpory od Evropské komise pro dostavbu Dukovan. Projekt v maďarské elektrárně Paks se dostal do další fáze. Jde o první zahájení stavby nového jaderného bloku v Evropě po více než šesti letech, kdy byl v roce 2019 spuštěn projekt Hinkley Point C ve Velké Británii. V aktuálním geopolitickém kontextu je ale kontroverzí výrazná ruská stopa.

Spolek Děti Země podal dvě kasační stížnosti proti rozhodnutí pražského městského soudu ve věci výstavby nového jaderného bloku v Dukovanech. Případem se tak bude zabývat Nejvyšší správní soud, podle spolku by mohl rozhodnout do konce letošního dubna. Spolek o tom v pátek informoval v tiskové zprávě.

Letošní rok znamená milník pro světovou energetiku: obnovitelné zdroje poprvé překonají uhlí a bateriová úložiště se stávají klíčovým prvkem stability sítě.

Německý kancléř Friedrich Merz uznává, že odpojení jaderných elektráren byla chyba, naznačuje návrat Německa „bezpečnějším a rozumnějším energetickým směrem“. Uvedl to šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol s tím, že si uvědomuje, že německá veřejná debata je složitá, ale i jedna elektrárna by k energetické bezpečnosti výrazně přispěla. Dodal, že Němci by měli stavět co nejvíce malých modulárních reaktorů.

Spojené státy souhlasily s návrhem Íránu přesunout nadcházející jaderné rozhovory z původně plánovaného Turecka do Ománu. Uvedl to zpravodajský web Axios s odvoláním na zdroj obeznámený s plány. Íránské rozhodnutí jednat s USA přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump hrozí vojenským zásahem, pokud se Teherán nezaváže, že nebude usilovat o jaderné zbraně.

Trénink jednoho velkého modelu umělé inteligence spotřebuje tolik energie jako malé město za rok. A provoz? Datová centra pro AI žerou gigawatty elektřiny a poptávka roste. Proto brzo uvidíme něco, co by před pár lety znělo jako sci-fi: technologičtí giganti začnou stavět vlastní jaderné elektrárny.

Extrémní energetické nároky umělé inteligence (AI) nutí technologické giganty hledat řešení mimo tradičních obnovitelných zdrojů. Proto se zpět do hry vrací jaderná energie.

Po třech dekádách, kdy se Evropa soustředila především na obnovitelné zdroje energie, nastává na kontinentu jaderný comeback.

Japonsko po patnácti letech mění energetickou doktrínu. Vláda ruší rétoriku „odklonu od jádra“ a chce, aby do roku 2040 pocházelo 20 procent elektřiny z atomu. Symbolickým začátkem nové éry je restart největší jaderné elektrárny světa. Veřejnost ale varuje, že druhá největší jaderná katastrofa v historii planety v paměti lidí pevně přetrvává.

Polsko hodlá postavit svou první jadernou elektrárnu v obci Lubiatowo-Kopalino na severu země na pobřeží Baltu.

Více než 90 procent Poláků podporuje výstavbu jaderné elektrárny v Polsku. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky zveřejnilo polské ministerstvo energetiky. Téměř 80 procent Poláků by navíc podle průzkumu nemělo výhrady vůči tomu, kdyby jaderná elektrárna stála v blízkosti jejich domova, píše agentura PAP.

Mydlovary, malebná vesnice v jižních Čechách, mají bohatou historii sahající až do starší doby železné. V dobách komunismu zde ale šlo hlavně o historii uranovou…

Rostoucí spotřeba energie datových center pro umělou inteligenci nutí technologické giganty hledat nové zdroje. Firmy jako Meta, Microsoft a Google se obracejí k jaderné energii, uzavírají dlouhodobé kontrakty a investují miliardy dolarů do reaktorů a infrastruktury. Návrat jaderné energie nabízí příležitosti pro rozvoj superinteligence, zároveň ale otevírá staré otázky bezpečnosti, nakládání s radioaktivním odpadem a praktického využití malých modulárních reaktorů, které jsou zatím spíše v počátečních fázích vývoje.

Světové mocnosti se znovu pouštějí do vesmírných závodů. Tentokrát už ale nejde o symbolické zapíchnutí vlajky do měsíčního prachu. Ve hře je mnohem víc – jaderný zdroj energie na povrchu Měsíce, který by umožnil dlouhodobou přítomnost lidí i techniky mimo Zemi.

Slovensko se přibližuje k výstavbě nové jaderné elektrárny o výkonu až 1200 megawattů. Do jednoho roku má být hotový návrh technického řešení i posouzení financování projektu, který vláda plánuje uvést do provozu do roku 2040. Záměr vychází z nové dohody se Spojenými státy, jež ale už nyní vyvolává politické spory.

Návrh technického řešení a posouzení financování výstavby nové jaderné elektrárny s výkonem do 1200 megawattů na Slovensku by měl být hotov do jednoho roku. Vyplývá to z obsahu dohody mezi Slovenskem a Spojenými státy, kterou představitelé obou zemí podepsali minulý týden a jejíž text Slovensko v pátek zveřejnilo.

Téměř čtrnáct let po katastrofě, která otřásla světem i důvěrou v jadernou energetiku, se v Japonsku znovu roztočily turbíny v elektrárně provozované společností TEPCO. Ve středu firma uvedla do provozu šestý blok elektrárny Kašiwazaki-Kariwa – největšího jaderného komplexu na planetě. Článek Japonsko znovu sází na jádro. Poprvé od Fukušimy spustilo reaktor se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Zatímco umělá inteligence ždíme data, ždíme i zásuvky. A to pořádně. Do roku 2035 by se globální poptávka po elektřině měla zvýšit o více než 10 000 terawatthodin – což je dnešní spotřeba všech vyspělých ekonomik dohromady. Tahounem růstu nejsou domácnosti ani průmysl, ale datová centra a výpočetní nároky AI. Podle nové zprávy OSN, kterou zveřejnila Mezinárodní agentura pro energii (IEA), narostla spotřeba datových center mezi roky 2023 a 2024 o více než 75 procent. A bude hůř – nebo lépe, pokud zrovna prodáváte elektřinu.

Patnáct let po jaderné havárii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru. Restart největší jaderné elektrárny na světě má posílit energetickou bezpečnost, snížit dovoz fosilních paliv a stabilizovat ceny elektřiny. Zároveň ale znovu otevírá staré obavy i politické napětí.

Úterní ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu zasáhly i transformátorové stanice zásobující elektrickou energií odstavenou černobylskou jadernou elektrárnu. Uvedl to generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi s tím, že zasažená zařízení jsou klíčová pro zajištění jaderné bezpečnosti.

Největší jaderná elektrárna na světě, japonská Kašiwazaki-Kariwa, znovu ožívá. Společnost TEPCO v elektrárně, kterou odstavila po katastrofě ve Fukušimě v roce 2011, uvedla ve středu opět do provozu jeden ze sedmi bloků.

Když v listopadu 1985 usedli ke stolu v Ženevě Ronald Reagan a Michail Gorbačov, svět byl rozdělen neprostupnou zdí a strachem z jaderného vyhlazení. Přesto právě tehdy vznikla vize, která dnes stojí na prahu realizace.

Americká vesmírná agentura NASA oznámila, že začíná s vývojem jaderného reaktoru, který bude na Měsíci napájet lidské kolonie.

Patnáct let po Fukušimě se Japonsko chystá spustit reaktor v Kashiwazaki-Kariwa, největší jaderné elektrárně planety. Místní obyvatelé mají strach, vláda mluví o energetické bezpečnosti. A Tokyo Electric Power? Ta slibuje, že tentokrát bude vše jinak. Článek Japonsko se vrací k atomu. Největší jaderná elektrárna světa se chystá znovu nažhavit se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) na konci minulého týdne poněkud „objevoval Ameriku“. Ve svém projevu pro Německou hospodářskou a průmyslovou komoru v Dessau označil odchod od jádra za „zásadní strategickou chybu“. Už v roce 2023, kdy byly odstaveny poslední tři německé jaderné reaktory, přitom podle tehdy provedeného průzkumu veřejného mínění věděly dvě třetiny německých obyvatel, že je to špatně.

Konec uhlí v Česku. Zabouchnout vrata od dolu, propustit horníky a šmytec? A kdy a proč zavře své uhelné elektrárny miliardář Pavel Tykač? Ustojí to Česko? Otázky pro Janu Klímovou, hlavní ekonomickou analytičku Radiožurnálu. Ptá se Matěj Skalický.

Černé houby rostoucí v troskách černobylského reaktoru. Bakterie schopné během několika hodin znovu poskládat roztříštěnou DNA. A mikroskopičtí „medvídci“, kteří přežívají i kosmické záření. Příběhy organismů, jež obstály tváří v tvář jaderným katastrofám, odhalují, jak funguje evoluce v extrému - a otevírají dveře k biotechnologiím, které by před desetiletími zněly jako science fiction.

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky. Informovala o tom agentura Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.

Alespoň poslední tři jaderné bloky, které Německo odstavilo v dubnu 2023, měly zůstat v provozu. Uvedl to německý kancléř Friedrich Merz. Odstoupení své země od jaderné energie označil za vážnou strategickou chybu.

Německý kancléř Friedrich Merz se ve středu ostře vymezil vůči dosavadní energetické politice země a otevřeně zpochybnil dřívější rozhodnutí o odklonu od jaderné energie. Na novoročním setkání hospodářské komory v sasko-anhaltském Halle označil odchod od jádra za strategickou chybu a varoval, že Německo si v důsledku vlastních rozhodnutí vytváří jednu z nejdražších energetických transformací na světě. O vystoupení kancléře informuje například deník Bild či Frankfurter Allgemeine Zeitung.

ČEZ letos investuje do modernizace Jaderné elektrárny Temelín 3,8 miliardy korun. Je to o 700 milionů korun více než loni. Elektrárna dokončí přechod na delší palivový cyklus, bude pokračovat modernizace řídicího systému nebo rozšiřování využití umělé inteligence a moderních kontrolních metod. Letos Temelín čekají dvě odstávky a energetici přijmou stovku nových lidí. Ve čtvrtek to novinářům řekli zástupci ČEZ a elektrárny.

V Jaderné elektrárně Dukovany letos společnost ČEZ investuje do obnovy a modernizace zařízení 4,4 miliardy korun, což je o 200 milionů více než loni. Firma má v plánu několik investičních akcí a počítá s tím, že čtyři dukovanské bloky bude provozovat nejméně 60 let. První dukovanský blok je v současnosti plánovaně odstaven, zbývající tři bloky jsou v provozu.

V Jaderné elektrárně Dukovany letos společnost ČEZ investuje do obnovy zařízení 4,4 miliardy korun, což je o 200 milionů víc než loni. V plánu tam má řadu investičních akcí. Čtyři dukovanské bloky chce provozovat celkem nejméně šedesát let.

Umělá inteligence v poslední době přinesla nejen řadu pozitivních výhod, ale také vznesla některé klíčové otázky, které je potřeba aktivně řešit. Mezi ně patří především vliv umělé inteligence na ceny řady počítačových komponentů, v neposlední řadě na ceny RAM, a také energetická náročnost datových center, jež každým rokem vzrůstá raketovým tempem. Meta proto uzavřela dohody se třemi dodavateli jaderné energie ve snaze zajistit si obrovské množství elektřiny, které potřebuje k napájení datových center obsluhující umělou inteligenci.

Jaderný průmysl je uprostřed renesance: staré elektrárny se opravují a do mladých firem tečou peníze. Jen během několika posledních týdnů roku 2025 vybraly jaderné startupy 1,1 miliardy dolarů. Sázka je v jádru jednoduchá: investoři věří, že menší reaktory uspějí tam, kde se velké projekty v posledních letech zadrhávaly.

Meta uzavřela dohody na odběr 6 GW jaderné energie. Tento výkon by stačil pro 5 milionů domácností, ale poslouží k napájení nových datacenter pro umělou inteligenci.

Nebude to jednoduché. Provoz kolem rozjíždějící se stavby nových bloků jaderné elektrárny Dukovany, která se nachází na hranici regionů, zasáhne řadu obcí v okolí elektrárny v Jihomoravském kraji i na Vysočině. Jihomoravský kraj připravil dva dotační programy, které pomohou dotčeným obcím a městům v okolí elektrárny zvládnout nápor provozu a další dopady stavby jaderné elektrárny. Finanční pomoc už schválila krajská rada.

Akcie společnosti Oklo zažily výrazný růst poté, co technologický gigant Meta Platforms oznámil rozsáhlou strategii zaměřenou na zajištění jaderné energie pro provoz svých datových center a superpočítačů s umělou inteligencí.

Čistá výroba elektřiny v Česku v loňském roce poprvé od roku 2021 vzrostla. Tuzemské energetické zdroje za celý rok vyprodukovaly 71,4 terawatthodiny (TWh) elektřiny, což je meziročně o 3,8 procenta více. Růst výroby táhly především jaderné elektrárny, navýšení produkce je patrné také u solárů.

Elektřinu by chtěl každý, avšak elektrárny na dohled od svého domu jen málokdo. Podobně to funguje nejen na lokální, ale i evropské úrovni. Když vynecháme menší země, loni bychom v Evropě napočítali osm exportérů a 17 importérů elektrické energie. Přibývá zemí, které se přesouvají z kladné do záporné bilance přeshraniční výměny.

Seděli jsme na pokladu, který měl cenu zlata. Československý uran mohl z naší země udělat bohaté Norsko i jadernou velmoc. Místo toho jsme ho zadarmo odevzdali Moskvě.

Jaderná elektrárna Temelín loni vyrobila 17,38 milionu megawatthodin (MWh) elektřiny, což je dosud nejvyšší roční výkon. Je to o 900.000 MWh více než dosavadní rekordní hodnota z roku 2017. Produkce by pokryla spotřebu elektřiny jihočeských domácností na 15 let.

Jaderné elektrárny Temelín a Dukovany v loňském roce vyrobily rekordních 32,066 terawatthodiny (TWh) elektřiny. To je dosud nejvíce za jeden kalendářní rok. Loňská produkce jaderných zdrojů by tak pokryla přibližně půlroční spotřebu celé České republiky.

K záměru umístit šest malých jaderných reaktorů (SMR) do areálu elektrárny Tušimice na Chomutovsku musí ČEZ dodat řadu studií a zpracovat dokumentaci vlivu na životní prostředí (EIA) s ohledem na ovzduší a klima, hluk či povrchové a podzemní vody. Rozhodlo o tom ministerstvo životního prostředí.

Kadaň (Chomutovsko) - K záměru umístit šest malých jaderných reaktorů (SMR) do areálu elektrárny Tušimice na Chomutovsku musí ČEZ dodat řadu studií a zpracovat dokumentaci vlivu na životní prostředí (EIA) s ohledem na ovzduší a klima, hluk či povrchové a podzemní vody. Rozhodlo o tom ministerstvo životního prostředí. K záměru dostalo mimo jiné 573 vyjádření od německé veřejnosti. Vyplývá to z oznámení zveřejněného na úřední desce Krajského úřadu Ústeckého kraje. Upozornil na to dnes Ekonomický deník.