Zavřít
Jaderná energie

Jaderná energie

Nejnovější články na Seznamu na téma Jaderná energie
  • Nedd

    Největší jaderná havárie v dějinách USA, o níž nikdo neví: a právě k ní míří kalifornský požár

    Před 13 hodinami
    Požár Sandy vypukl v pondělí 18. května v Simi Valley v Kalifornii. Do středy spálil přes 680 hektarů a přiblížil se na čtvrt míle od bývalé laboratoře Santa Susana Field Laboratory – místa s jednou z nejzávažnějších historií kontaminace v celých Spojených státech. Evakuováno bylo přes 43 000 lidí.
     Komentáře
  • Nina Jelínková
    naMédium

    Chernobyl je seriál, ze kterého mrazí v zádech. Rusové tvrdí, že za ním stojí CIA

    Před 2 dny
    V roce 2019 vydala HBO minisérii Chernobyl – nejlépe hodnocený seriál v historii IMDb. Scenárista Mazin strávil přípravou dva a půl roku. Ruská média tvrdila, že za ním stojí konkurence Rosatomu. Ludmila Ignatěnková nedala svolení.
     Komentáře
  • Tomáš Marounek
    naMédium

    Reaktory na nebi: USA tiše pohřbily zbraň, na kterou Sověti neměli odpověď

    Před 3 dny
    V 50. a 60. letech minulého století probíhal ve Spojených státech a v Sovětském svazu výzkum letadel a střel s jadernými reaktory. Proč nakonec neuspěly se dozvíte v tomto článku.
     Komentáře
  • Nina Jelínková
    naMédium

    Legasov řekl ve Vídni pravdu o Černobylu. Doma mu odepřeli titul. Pak namluvil kazety a oběsil se

    Před 3 dny
    Valerij Legasov vedl vyšetřovací komisi a ve Vídni předložil světu zprávu o Černobylu. Doma ho za to potrestali. Dva roky bojoval se systémem, nemocí z ozáření a svědomím. V den druhého výročí havárie se oběsil. Předtím ale stihl namluvit kazety.
     Komentáře
  • ProfitOnline

    Unie sází na jádro včetně malých reaktorů. Vyplatí se to?

    Před 5 dny
    Evropská unie chce do roku 2050 zvýšit objem výroby elektrické energie z jádra z 98 GW na 109 GW, což si vyžádá 36 miliard eur na prodloužení životnosti stávajících a 205 miliard eur na výstavbu nových bloků.
     Komentáře
  • Náš region

    V Česku by mohl vzniknout první malý modulární reaktor. Havlíček prozradil, kde

    Před 6 dny
    První malý modulární reaktor v Česku by mohl vzniknout v Moravskoslezském kraji. Stavět by se mohl začít roku 2035, vybírá se nejvhodnější místo. Jedním…
     Komentáře
  • Novinky

    Havlíček: První malý modulární reaktor v Česku by mohl být na Karvinsku

    Před 8 dny
    První malý modulární reaktor v Česku by mohl vzniknout v Moravskoslezském kraji. Stavět by se mohl začít roku 2035, vybírá se nejvhodnější místo. Jedním z uvažovaných míst jsou Dětmarovice na Karvinsku, kde donedávna stála uhelná elektrárna. Novinářům to ve čtvrtek na konferenci Strojírenství Ostrava 2026 řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
     Komentáře
  • Obnovitelně

    Až se dostaví Dukovany, Česko může omezit benzín i naftu a přejít na elektroauta

    Před 8 dny
    Komentář Radka Šindela o tom, kolik elektromobilů by dokázaly elektřinou zásobovat plánované nové dukovanské bloky.
     Komentáře
  • Ekonomický deník

    EU hledá 660 miliard eur ročně na čistou energii. Česko varuje před realitou

    Před 10 dny
    Vyšší účty za elektřinu, pomalé připojování nových domů či firem k síti nebo obavy, zda bude mít Evropa v budoucnu dostatek levné energie. I to chce Evropská unie řešit obřími investicemi do čisté energetiky, nových elektráren a modernizace sítí, které mají dosáhnout až 660 miliard eur ročně.
     Komentáře
  • Karel Kroupa
    naMédium

    Československé atomové sny: měli jsme vlastní Černobyl a chtěli být jadernou velmocí

    Před 11 dny
    Poválečné Československo snilo o tom, že se stane jednou z technologicky nejvyspělejších zemí Evropy. Atomová energie měla být symbolem modernity i národní prestiže. Chvíli se zdálo, že to vyjde.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Češi by měli zvážit, zda může jedna země přežít ve světě Trumpa a Putina

    Před 14 dny
    Jeden z nejvlivnějších politiků EU, Manfred Weber, vede nejsilnější evropskou stranu. V rozhovoru pro SZ Byznys říká, že Češi těží z evropského trhu nejvíce z členských zemí a že Škoda může být silná i proto, že na něj má přístup.
     Komentáře
  • FaktHustý

    V černobylském reaktoru dál leží tuny paliva. Únik by zasáhl Evropu

    Před 16 dny
    V černobylském reaktoru stále zůstává většina původního paliva. Případný únik by zasáhl okolní část Evropy.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Trumpův Ital pro obří dohody: Začínal u hraček a varoval před ním Epstein

    Před 21 dny
    Američan italského původu Paolo Zampolli tvrdí, že seznámil Donalda Trumpa s jeho budoucí ženou Melanií. Teď jezdí po světě a jménem prezidenta uzavírá obří kontrakty.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Investorům ulehčíme cestu do Británie, lákáme AI firmy, říká ministr

    Před 21 dny
    Britský ministr průmyslu a obchodu navštívil Prahu, kde podepsal smlouvu o česko-britské spolupráci na jaderných modulárních reaktorech. Podle něj posílí partnerství obou zemí a přispěje k energetické nezávislosti Evropy.
     Komentáře
  • Drbna

    Chcete obor, kde vás práce nemine? Jaderná energetika naléhavě hledá lidi

    Před 21 dny
    Překážkou české energetické transformace nemusí být technologie ani financování, ale nedostatek kvalifikovaných odborníků. Pro plánovaný rozvoj jaderné energetiky bude potřeba více než 8 tisíc absolventů a další tisíce pracovníků v navazujících oborech. Podle účastníků debaty Institutu pro veřejnou diskusi (IVD) může bez posílení vzdělávání a otevření trhu zahraničním talentům narazit celý sektor.
     Komentáře
  • Techzprávy

    Umělá inteligence a konflikt v Íránu ženou USA k jaderné renesanci

    Před 24 dny
    Miami: Technologičtí giganti už na atom sázejí ve velkém: Amazon vysolil 650 milionů dolarů za datové centrum v Pensylvánii poháněné jadernou elektrárnou Susquehanna a Microsoft uzavřel dohodu o reaktivaci části...
     Komentáře
  • Ekonomický deník

    Trumpova Amerika se vrací k jaderné energii. Zájem táhnou malé rychlé reaktory

    Před 24 dny
    Manažeři s helmou na hlavě a s lopatou v ruce, nad nimi stojí bagr. Tak vypadají propagační fotky, kterými společnosti TerraPower a Kairos Energy oznámily start výstavby prvních moderních modulárních reaktorů v Severní Americe. Jejich další konkurent X-energy zatím nestaví, ale aspoň úspěšně vstoupil na burzu.
     Komentáře
  • CNN Prima News

    Hřib: Chtěli jste nakupovat jaderné palivo z Ruska. To je od vás zoufalé, namítl Okamura

    Před 25 dny
    Předseda Pirátů Zdeněk Hřib a Tomio Okamura (SPD) se do sebe ostře pustili v pořadu Partie Terezie Tománkové. Názorově se střetli kvůli energetické bezpečnosti Česka. Hřib prosazuje silnější zapojení obnovitelných zdrojů, Okamura je naopak zastáncem jaderné energie a fosilních paliv. Šéf Pirátů se do předsedy Poslanecké sněmovny tvrdě pustil s tím, že by nejraději odebíral jaderné palivo z Ruska. Okamura to odmítl a uvedl, že proruská by v tom případě byla většina západní Evropy.
     Komentáře
  • Yvette Zikmundová
    naMédium

    Černobyl: Jaderná elektrárna i počátek konce sovětského režimu

    Před 25 dny
    26. duben 1986. V Černobylské jaderné elektrárně došlo k havárii, která za sebou zanechala nejen nebezpečnou spoušť, ale i bezpočet zničených a zmařených životů a na tisíce let zdevastovanou krajinu.
     Komentáře
  • Novinky

    FOTO: Opuštěné město Pripjať 40 let po havárii Černobylu

    Před 26 dny
    Evakuace! Asi 36 hodin po havárii v nedalekém Černobylu začalo přes tisíc autobusů narychlo odvážet obyvatele města Pripjať. Tam přitom žilo skoro 50 tisíc lidí, kteří si měli vzít jen nejnutnější věci. Úřady jim řekly, že odjíždí na tři dny, ale už se nikdy nemohli vrátit. Dnes je z kdysi moderního sídla s bazény, školami a hotely město duchů, které si pomalu bere zpět příroda. Kvůli ruské agresi na Ukrajině ustal i turistický ruch, protože uzavřená oblast se nachází u hranic s Běloruskem. Zůstává tu spousta opuštěných staveb i věcí, včetně slavného zábavního parku, který nebyl nikdy zprovozněn.
    Pripjať 1970. Právě v kulatém roce se nové město začalo budovat, pamětní stéla stojí dodnes.
    Dnes je z Pripjati město duchů. Dne 26. dubna 1986 se v blízké černobylské jaderné elektrárně stala havárie, 50 tisíc obyvatel města se muselo evakuovat. A už se nevrátili.
    Pripjať byla městem mladých. Většina z obyvatel nebyla starších než 30 let, ročně se tu narodilo 800 dětí, o které se starali v patnácti školkách. I ty zůstaly po evakuaci prázdné. Vybavení je na místě dodnes.
    Pripjať byla na svou dobu moderní město, třeba u říčního přístavu měli automaty na limonády.
    Asi nejznámější ruské kolo na světě. Zábavní park měl být otevřen 1. května 1986, ale na to už nedošlo. Podle různých zpráv se kolo mělo zřítit během ruské agrese. Nestalo se tak, pořád stojí.
    Autodrom, na kterém se nikdo nesvezl.
    Budova hotelu Polesí. Tady ubytovávaly delegace mířící do elektrárny. Bydleli zde i ti, kteří likvidovali havárii. Dnes je to ruina, kterou dobře znají fanoušci počítačových her.
    O kousek dál stojí palác kultury Energetik: místní centrum, odkud vysílalo i rádio. Když se Pripjať před lety stala turistickou atrakcí, patřil Energetik k nejoblíbenějším cílům. Dnes ale prostor chrání ukrajinská armáda a do celé oblasti smí jen novináři se zvláštním povolením.
    Z kdysi moderního města zbyly opuštěné ruiny.
    Opuštěný vagon ve stanici Janiv. Právě ta byla klíčovým nádražím pro Pripjať i samotnou elektrárnu.
    Plavecký bazén Lazurnyj. Dnes už chátrá, ale ke svému účelu sloužil ještě deset let po havárii. Zaměstnanci elektrárny ho využívali až do roku 1996.
    Bazén byl v méně zamořené oblasti, i proto mohl fungovat. Dnes je slavný hlavně proto, že se objevil v počítačové hře Call of duty 4.
    Tělocvična jedné z pěti pripjaťských základních škol
    Opuštěná kavárna. I tu si postupně bere zpátky příroda.
    Obrovské anténní pole radarového systému Duga. Hned po havárii se tu začalo s evakuací drahých elektronických součástek.
    Radaru Duga se přezdívalo „ruský datel“.
    Co dál s Pripjatí? Objevily se názory, že by se stavby měly zbourat, ale zároveň bylo město přitažlivé pro turisty. Ti sem ale po ruské agresi nesmějí. Areál je totiž přímo u hranic s nepřátelským Běloruskem.
    Vitrážová okna v kavárně. Jedno z mála míst, které se v případě poškození opravuje.
    Plakát v místní škole motivuje ke společné práci… Před 40 lety ale žáci i jejich rodiče město během pár desítek hodin opustili.
    Uzavřená zóna má přes 2500 kilometrů čtverečních. Pokud chcete dovnitř, je dozimetr nutnou součástí výbavy.
    Značka upozorňující na radiaci v „rudém lese“, který po havárii pohltil spoustu radioaktivního prachu. Hynoucí stromy se tehdy zbarvily do temně červené barvy.
    V okolí černobylské elektrárny je vyhlášena obrovská rezervace. Vysazeni tu byli třeba koně Převalského a podle všeho se jim tu dobře daří.
    „Pamatujeme a truchlíme za přáteli a druhy, kteří předčasně zemřeli při likvidaci následků katastrofy v Černobylu.“
    Pracovníky, kteří se podíleli na likvidaci havárie, připomíná i socha Prométhea.
    Málo se ví, že po havárii elektrárna dál fungovala, poslední reaktor byl odstaven až na konci roku 2000.
    Poškozený reaktor je dnes přikryt obrovským sarkofágem.
    Pohled zevnitř černobylské chladící věže
    Areál jaderné elektrárny. Energie se zde vyráběla ještě v roce 2000. A pracuje se zde dodnes, byť výhradně na likvidaci a dlouhodobém procesu vyřazování z provozu.
    Areál jaderné elektrárny. Energie se zde vyráběla ještě v roce 2000. A pracuje se zde dodnes, byť výhradně na likvidaci a dlouhodobém procesu vyřazování z provozu.
    +
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Černobyl i po 40 letech budí obavy, tragédie zasáhla miliony lidí

    Před 26 dny
    Okolí elektrárny je stále silně zamořené, především cesiem. Bude muset uplynout nejméně 22 tisíc let, než dojde k poklesu radioaktivity na úroveň, která je pro lidský organismus únosná.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Obrazem: Černobyl i po 40 letech budí obavy, tragédie zasáhla miliony lidí

    Před 26 dny
    Okolí elektrárny je stále silně zamořené, především cesiem. Bude muset uplynout nejméně 22 tisíc let, než dojde k poklesu radioaktivity na úroveň, která je pro lidský organismus únosná.
    Explozi na čtvrtém bloku elektrárny Černobyl, který měl být odstaven, předcházel běžný test nouzového fungování turbíny. Uskutečnit se měl 25. dubna 1986, začal ale 26. dubna v 01:23. Osudové chyby se operátoři dopustili tím, že zablokovali havarijní signál, který by při uzavření přívodu páry na turbínu automaticky odstavil reaktor. (Archivní fotografie černobylské elektrárny, pořízená několik dní po největším jaderném neštěstí na světě.)
    Reaktor dál běžel, podstatně se však snížil průtok chladící vody, rostla její teplota i tlak. Výkon reaktoru začal prudce růst, což nevydržely palivové články a praskly. Jejich úlomky spadly do chladící vody, která se přeměnila v páru. Výbuch páry zvedl tisícitunové víko reaktoru a asi minutu po zahájení testu nastala první exploze. (Dekontaminace areálu jaderné elektrárny v Černobylu.)
    Z reaktoru začala unikat radioaktivita, dovnitř vnikal a začal hořet grafit. Kov palivových trubek reagoval s vodou a vzniklý vodík způsobil druhou explozi. (Likvidátoři černobylské havárie.)
    Dopady havárie ještě zhoršilo nekompetentní místní vedení a nedostatek náležitého vybavení. Až na dva měly všechny dozimetry v budově čtvrtého reaktoru limit 3,6 R/h, skutečná úroveň však byla v některých oblastech více než 20 000 R/h. Většina směny zůstala v elektrárně až do rána a snažila se do reaktoru čerpat vodu. Nikdo z nich nenosil ochranný oblek, většina během tří týdnů zemřela na nemoc z ozáření.
    Sdělovací prostředky havárii prezentovaly v duchu oficiálních sovětských zpráv jako běžnou poruchu a o radiaci se mluvilo neurčitě. První důkazy, že se stala velká jaderná havárie, tak pocházejí ze Švédska. Brzy po havárii přijeli hasiči uhasit požár. Nikdo jim neřekl, že sutiny a kouř jsou nebezpečně radioaktivní. Ohně mimo reaktor byly uhašeny v pět hodin, mnoho hasičů však utrpělo ozáření vysokými dávkami radiace. (Pripjať na Ukrajině, 20. října 1992.)
    Vládní komisař určený k vyšetření havárie přijel do Černobylu ráno 26. dubna. Poté, co byl konfrontovaný s dostatečnými důkazy o vysoké úrovni radiace a s množstvím případů ozáření, přiznal zničení reaktoru a přikázal evakuaci města Pripjať s 50 tisíci obyvateli, které se nacházelo tři kilometry od elektrárny. Evakuováni byli během 36 hodin po katastrofě. (Pripjať, 20. října 1992.)
    Z vrtulníků bylo na reaktor celkem svrženo 40 tun karbidu boru (karbidu čtyřboru B4C), 800 tun dolomitu, 2400 tun olova a 1800 tun písku a jílu. Únikům radioaktivního materiálu do ovzduší se podařilo zamezit až po devíti dnech od havárie. (Dekontaminační jednotky na cestě k místu havárie jaderné elektrárny v Černobylu.)
    Do záchranných akcí a likvidace škod se zapojilo mnoho dálkově ovládaných přístrojů. Dálkové ovládání ovšem nefungovalo nebo zlobilo kvůli vysoké radiaci. Největší podíl na dekontaminaci oblasti tak měla lidská práce.
    Nejvyšším dávkám radiace bylo vystaveno asi 200 tisíc likvidátorů - záchranářů, vojáků a horníků. Ukrajinská agentura Unian v roce 2016 u příležitosti 30. výročí havárie uvedla, že v důsledku katastrofy zahynulo 167 653 lidí, z nich 2929 se bezprostředně účastnilo likvidace následků ve zničeném provozu. (Osmnáctiměsíční Katja trpící leukémií v hematologickém centru v Minsku. Zemřela v srpnu 1995.)
    Silné radiaci bylo vystaveno i 116 tisíc evakuovaných z uzavřené zóny a dalších 270 tisíc osob žijících v kontaminovaných oblastech. Celkem tedy přibližně 600 tisíc. Za postižené pak bylo označeno pět až sedm milionů lidí v Bělorusku, Rusku a na Ukrajině. Na množství obětí černobylské havárie se odborníci dodnes neshodují. (Katja trpící leukémií v Minsku, zemřela v srpnu 1995.)
    Kontaminováno bylo v Evropě více než 200 tisíc kilometrů čtverečních, z toho tři čtvrtiny v Bělorusku, které zasáhlo 70 procent radioaktivního spadu, Rusku a na Ukrajině. (Radiologické vyšetření ryb, 1986.)
    V těchto třech státech bylo celkem 784 320 hektarů zemědělské půdy vyjmuto z užívání a byla zastavena těžba dřeva na 694 200 hektarech lesů. Vítr zavál radioaktivní spad i do dalších zemí Evropy. V první vlně bylo nejhůře postiženo Bělorusko, dále Baltské moře, Švédsko, Finsko, Rusko a Ukrajina. (30. dubna 1986.)
    Ve druhé vlně zavál vítr radioaktivní spad do Polska, Československa, Rakouska, Německa, Švýcarska, Francie, zemí Beneluxu a Dánska. Třetí vlna spadla na Rumunsko, Bulharsko a bývalou Jugoslávii. (Osmiletá Saša a devítiletý Dmitrij trpící leukémií v nemocnici v Brovary na Ukrajině, 1995.)
    Budování Pripjati oficiálně započalo 4. února 1970. Město mělo sloužit jakožto sídliště pro přibližně 50 tisíc lidí, převážně pracovníků elektrárny a jejich rodin. (Vstupní nápis města Pripjať, 26. března 2026.)
    Jednalo se o „město mladých“ – pracovníků jaderné elektrárny. Věkový průměr nedosahoval ani 30 let. (Interiér opuštěné školy v uzavřené zóně, 26. března 2026.)
    Šlo převážně o technické inženýry a jaderné vědce pro novou elektrárnu, kteří sem přišli kvůli vyšším platům a rychlejší možnosti získat vlastní byt i auto, než bylo tehdy obvyklé. (Palác kultury v Pripjati, 26. března 2026.)
    27. dubna 1986, den po havárii jaderné elektrárny, byla celá Pripjať evakuována. Opuštěné město se nachází uvnitř uzavřené zóny. (Detail sovětské mozaiky v paláci kultury v Pripjati, 26. března 2026.)
    Uvnitř budov zůstaly věci tak, jak je zde obyvatelé zanechali. (Palác kultury v Pripjati, 26. března 2026.)
    Řada obyvatel města zemřela na nemoci z ozáření, ostatní byli přestěhováni zejména do Kyjeva a Slavutiče, města vybudovaného pro obyvatele Pripjati asi 50 kilometrů od elektrárny. (Ruské kolo v samém srdci opuštěného města, 26. března 2026.)
    Budova čtvrtého bloku rozmetaná explozí byla nejprve zalita do takzvaného sarkofágu, ten byl v roce 2016 nahrazen novým, mnohem trvanlivějším a těsnějším krytem s cílem zabránit úniku radioaktivních látek. (Sarkofág zakrývající reaktor v černobylské jaderné elektrárně, poškozený ruským dronem v roce 2025, vyfoceno 26. března 2026.)
    Obří kryt, známý pod zkratkou NSC (nové bezpečnostní pouzdro), stál 1,5 miliardy eur (přes 40 miliard korun) a má mít životnost sto let - po tuto dobu má bránit úniku radioaktivity. Na financování se podílelo 45 zemí, včetně Česka. (Pripjať, 26. března 2026.)
    Loni v únoru zasáhl objekt, který Ukrajina identifikovala jako ruský útočný dron dlouhého doletu. Stroj prorazil radiační ochranný štít. Kreml popřel podíl s tím, že ruské síly neútočí na jadernou infrastrukturu, a tvrdil, že Ukrajina útok pravděpodobně sama zinscenovala jako „provokaci“. (Zástupci organizace Greenpeace a médií, oblečeni v ochranných oděvech, v řídicí místnosti zničeného 4. bloku jaderné elektrárny v Černobylu, 9. dubna.)
    Evropská banka pro obnovu a rozvoj odhadla, že oprava škod bude stát nejméně 500 milionů eur (více než 12 miliard Kč) a že bez takové opravy začne do čtyř let „nezvratná koroze“ ocelové konstrukce. (Oleksandr Skomarochov, zástupce technického ředitele jaderné elektrárny v Černobylu pro nakládání s radioaktivním odpadem, telefonuje 9. dubna 2026 v dispečinku již nefunkčního reaktoru č. 3 černobylské jaderné elektrárny.)
    Okolí Pripjati je stále silně zamořené, v dnešní době především cesiem, a bude muset uplynout nejméně 22 tisíc let od havárie, než dojde k poklesu radioaktivity na úroveň, která je pro lidský organismus únosná. (Palác kultury v Pripjati, 26. března 2026.)
    Dnes je dříve zcela evakuovaná oblast kolem elektrárny rozdělena na dvě zóny. V té první žije několik stovek lidí, kteří se dobrovolně vrátili. (Úřad města Pripjať, 26. března 2026.)
    Do druhé, tzv. mrtvé zóny mají přístup jen vědci, pracovníci elektrárny a exkurze. Poslední funkční reaktor elektrárny byl odstaven v roce 2000. (Pripjať, 26. března 2026.)
    V okolních lesích žije k překvapení vědců divoká zvěř - vlci, zubři, lišky, kanci a ptáci. Ukrajinská média nedávno informovala o tom, že v uzavřené zóně kolem elektrárny lidé spatřili vzácného koně Převalského. (Radarová stanice Duga z dob Sovětského svazu, obklopená okolními lesy postiženými lesními požáry, 26. března 2026.)
    V okolních lesích žije k překvapení vědců divoká zvěř - vlci, zubři, lišky, kanci a ptáci. Ukrajinská média nedávno informovala o tom, že v uzavřené zóně kolem elektrárny lidé spatřili vzácného koně Převalského. (Radarová stanice Duga z dob Sovětského svazu, obklopená okolními lesy postiženými lesními požáry, 26. března 2026.)
    +
     Komentáře
  • CNN Prima News

    Hřib: Chtěli jste nakupovat jaderné palivo z Ruska. To je od vás zoufalé, namítl Okamura

    Před 26 dny
    Předseda Pirátů Zdeněk Hřib a Tomio Okamura (SPD) se do sebe ostře pustili v pořadu Partie Terezie Tománkové. Názorově se střetli kvůli energetické bezpečnosti Česka. Hřib prosazuje silnější zapojení obnovitelných zdrojů, Okamura je naopak zastáncem jaderné energie a fosilních paliv. Šéf Pirátů se do předsedy Poslanecké sněmovny tvrdě pustil s tím, že by nejraději odebíral jaderné palivo z Ruska. Okamura to odmítl a uvedl, že proruská by v tom případě byla většina západní Evropy.
     Komentáře
  • Reflex

    Jaderné havárie, o kterých se nemluví. Kolikrát svět málem zaplatil za elektřinu děsivě vysokou cenu

    Před 26 dny
    Před 40 lety došlo v Černobylu k doposud nejhorší jaderné havárii v historii lidstva. Její okolnosti a důsledky jsou dobře známé díky bezpočtu knih, článků a dokumentů. Existují ale i katastrofy, o kterých se nemluví skoro vůbec. Proč dnes v debatách o energetické budoucnosti nepadají jména jako Kyštym, Windscale, Chalm, River nebo Forsmark? Jaké by byly následky událostí, kdyby se nepodařilo na poslední chvíli zabránit nejhoršímu?
  • Černobyl: stín atomového věku

    42 min

    Podcast
    „České Budějovice mi připomínaly Pripjať.“ O životě v jaderné idylce a ve stínu katastrofy.

    Před 26 dny

    ·

    42 minut

    Anastasia Artemyak, rodačka z Pripjati, vypráví pozoruhodný příběh své rodiny. Příběh o otci, který pomáhal stavět jadernou elektrárnu Černobyl a v den nehody byl přímo na místě. Později likvidoval škody a když přišel, nesměli na něj sahat. Příběh tom, jak se ona dostala do tehdejšího Československa i o tom, že na Pripjať vzpomíná jako na krásné město plné mladých lidí.Jedna noc, jeden reaktor a katastrofa, která změnila pohled na jadernou energii. Jaká selhání stála za havárií v Černobylu a proč následky cítíme dodnes? Šestidílná série ke 40. výročí události, z různých úhlů pohledu. Od 13. dubna, v pondělí a ve čtvrtek na ČT24 a všech podcastových platformách. Moderuje Jaroslav Zoula.Českotelevizní série Černobyl: stín atomového věku je multiplatformní projekt, který můžete sledovat v televizním vysílání ČT24, na YouTube kanálu Věda24 i s videem, nebo si na zpravodajském webu ČT24 přečíst dodatečné informace a prohlédnout ilustrační či dobové materiály.Na projektu spolupracovali: Autor a moderátor: Jaroslav ZoulaEditor: Kateřina ErbenováStřih a postprodukce: Erik ŠafaříkGrafika: Petr Mašek & grafický tým ČT24Producent: Jan Kordovský© Česká televize 2026
     Komentáře
  • Hyde Park Civilizace

    58 min

    Podcast
    „Černobylská havárie je obrovskou tragédií, ze které bychom se mohli ponaučit,“ říká profesor z Harvardu Serhii Plokhy

    Před 27 dny

    ·

    58 minut

    O Černobylu.O havárii, která změnila pohled na jadernou energii.O 01:23:46 a AZ-5.O rozsahu zamoření.O utajování.O důsledcích pro svět.O vině a odpovědnosti.O hrdinech.O popírání reality.O nové éře spojené s Černobylem.O „záměrném aktu jaderného terorismu“.I o tom, že „Černobyl kdekoliv je Černobyl všude“.Profesor ukrajinských dějin na Harvardově univerzitě Serhii Plokhy byl hostem Hyde Parku Civilizace.
     Komentáře
  • Novinky

    Blízkovýchodní krize přinese nezvratné změny, míní šéf Mezinárodní energetické agentury

    Před 27 dny
    Nynější ropná krize vyvolaná blízkovýchodním konfliktem povede ve světě k nezvratným změnám - země urychlí odklon od fosilních paliv a zaměří se více na obnovitelné zdroje i jadernou energii. Je o tom přesvědčen šéf Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatih Birol.
     Komentáře
  • Magazín Experiment

    22 min

    Podcast
    Výcvik astronauta Aleše Svobody se chýlí ke konci. Co ho čeká dál? A jak dnes vypadá Černobyl?

    Před 27 dny

    ·

    22 minut

    00:00 témata Magazínu Experiment00:37 závěr výcviku astronauta Aleše Svobody03:27 Aleš Svoboda v ESTEC06:44 mise Plato a česká stopa v ESTEC10:06 životní prostředí v Černobylu14:04 utajený Černobyl18:20 bezpečnost jaderného paliva
     Komentáře
  • Aktuálně

    Soudruzi mlžili a lhali. Inženýr, který se po Černobylu vzepřel Moskvě, za to tvrdě zaplatil

    Před 27 dny
    Při pokusu na jednom z reaktorů Černobylské jaderné elektrárny došlo k jeho přehřátí, protavení a následnému výbuchu. Během samotné havárie přišlo o život 32 lidí, další tisíce zemřely na rakovinu kvůli únikům radiace. Výbuch, který 26. dubna 1986 Černobylem otřásl, představoval jednu z největších lží Sovětského svazu, jehož vedení o závažnosti situace dlouho mlžilo před světem i vlastními lidmi.
     Komentáře
  • Ekolist

    Jan Palaščák: EU sází na jádro včetně SMR. Fantasmagorie nebo geniální tah, a vyplatí se to?

    Před 27 dny
    EU chce do roku 2050 zvýšit objem („klasické“) výroby elektrické energie z jádra z 98 GW na 109 GW, což si vyžádá 36 miliard eur na prodloužení životnosti stávajících a 205 miliard eur na výstavbu nových bloků. Bavíme se přitom o běžných jaderných elektrárnách s tím, že Evropská komise (EK) navíc nedávno přijala Strategii pro vývoj a zavádění malých modulárních reaktorů. První takzvané SMR mají být v Unii spuštěny do konce dekády a do roku 2050 má jejich celkový výkon dosáhnout až 53 GW. Řádově nízké stovky modulů přitom nemají pouze vyrábět elektřinu, ale najít uplatnění také „pro výrobu tepla v rámci těžko dekarbonizovatelných průmyslových odvětvích a pro vytápění domácností.“
     Komentáře
  • Novinky

    Havárie jaderné elektrárny v Černobylu: tragédie, která varuje i po čtyřiceti letech

    Před 28 dny
    Krátce před půl druhou v noci 26. dubna 1986 otřásl severem dnešní Ukrajiny, tehdy ještě součástí Sovětského svazu, výbuch, který změnil pohled světa na jadernou energii. Černobylská havárie nebyla jen technickou poruchou, ale důsledkem lidských pochybení, konstrukčních nedostatků i systému založeného na zamlčování informací.
     Komentáře
  • Jak to bylo doopravdy

    26 min

    Podcast
    Jak chránilo Československo své občany při havárii Černobylu? Zatajováním a propagandou

    Před 29 dny

    ·

    26 minut

    Jednou z nejvážnějších havárií v historii mírového využití jaderné energie byla ta v Černobylu, ke které došlo 26. dubna roku 1986. Hrozící důsledky byly zřejmé, ale komunistické Československo se po několik dní tvářilo, že se takřka nic neděje.
     Komentáře
  • Ekonomický deník

    Evropa tlačí zelenou agendu opět do popředí. Slunce a vítr mají porazit Putina a další diktátory

    Před 29 dny
    Zelená transformace už není pro Evropu jen ekologickým projektem, ale klíčovým pilířem obrany a bezpečnosti. Ministři zahraničí sedmadvacítky potvrdili strategický obrat. Odklon od fosilních paliv je jedinou cestou, jak se zbavit zranitelnosti vůči Rusku či krizi v Hormuzském průlivu.
     Komentáře
  • Černobyl: stín atomového věku

    22 min

    Podcast
    Mlčení: „První zprávy v Československu uváděly, že úroveň radiace není zvýšená“

    Před 29 dny

    ·

    22 minut

    Havárie v Černobylu zůstávala světu několik dní utajená. Odhalili ji až Švédové při rutinním sledování radiace ve vlastní jaderné elektrárně. Zatímco západní média okamžitě informovala až bulvarizovala, ta sovětská katastrofu zlehčovala. Na jakou stranu zařadilo zprávu Rudé právo? Odkud brali Čechoslováci relevantní informace a jak se šířila „šeptanda“? Popisuje Matěj Bílý z Ústavu soudobých dějin Akademie věd ČR.Jedna noc, jeden reaktor a katastrofa, která změnila pohled na jadernou energii. Jaká selhání stála za havárií v Černobylu a proč následky cítíme dodnes? Šestidílná série ke 40. výročí události, z různých úhlů pohledu. Od 13. dubna, v pondělí a ve čtvrtek na ČT24 a všech podcastových platformách. Moderuje Jaroslav Zoula.Českotelevizní série Černobyl: Stín atomového věku je multiplatformní projekt, který můžete sledovat v televizním vysílání ČT24, na YouTube kanálu Věda24 i s videem, nebo si na zpravodajském webu ČT24 přečíst dodatečné informace a prohlédnout ilustrační či dobové materiály.Na projektu spolupracovali: Autor a moderátor: Jaroslav ZoulaEditor: Kateřina ErbenováStřih a postprodukce: Erik ŠafaříkGrafika: Petr Mašek & grafický tým ČT24Producent: Jan Kordovský© Česká televize 2026
     Komentáře
  • Hyde Park Civilizace

    92 min

    Podcast
    Věda 24 naživo: O Černobylu, Pripjati i Českých Budějovicích

    Před 1 měsícem

    ·

    92 minut

    V dnešní bonusové epizodě vám nabízíme crossover podcastové série Černobyl: stín atomového věku a Hyde Parku Civilizace. Natáčení před živým publikem proběhlo 21. dubna v pražském kině Kavalírka. Debatu moderoval autor podcastové série Jaroslav Zoula, a jako hosty si pozval Daniela Stacha, Lenku Frýbortovou, Aleše Froňka a Anastasiiu Artemyak. Podcastovou sérii Černobyl: stín atomového věku najdete ve všech podcastových aplikacích, na YouTube Vědy 24 nebo na iVysílání.Jedna noc, jeden reaktor a katastrofa, která změnila pohled na jadernou energii. Jaká selhání stála za havárií v Černobylu a proč následky cítíme dodnes? Šestidílná série ke 40. výročí události, z různých úhlů pohledu. Od 13. dubna, v pondělí a ve čtvrtek na ČT24 a všech podcastových platformách. Moderuje Jaroslav Zoula.Českotelevizní série Černobyl: Stín atomového věku je multiplatformní projekt, který můžete sledovat v televizním vysílání ČT24, na YouTube kanálu Věda24 i s videem, nebo si na zpravodajském webu ČT24 přečíst dodatečné informace a prohlédnout ilustrační či dobové materiály.Na projektu spolupracovali: Autor a moderátor: Jaroslav ZoulaEditor: Kateřina ErbenováStřih a postprodukce: Stream Team České televizeGrafika: Petr Mašek & grafický tým ČT24Producent: Jan Kordovský© Česká televize 2026
     Komentáře
  • Černobyl: stín atomového věku

    90 min

    Podcast
    Věda 24 naživo: O Černobylu, Pripjati i Českých Budějovicích

    Před 1 měsícem

    ·

    90 minut

    V dnešní bonusové epizodě vám nabízíme crossover podcastové série Černobyl: stín atomového věku a Hyde Parku Civilizace. Natáčení před živým publikem proběhlo 21. dubna v pražském kině Kavalírka. Debatu moderoval autor podcastové série Jaroslav Zoula, a jako hosty si pozval Daniela Stacha, Lenku Frýbortovou, Aleše Froňka a Anastasiiu Artemyak. Jedna noc, jeden reaktor a katastrofa, která změnila pohled na jadernou energii. Jaká selhání stála za havárií v Černobylu a proč následky cítíme dodnes? Šestidílná série ke 40. výročí události, z různých úhlů pohledu. Od 13. dubna, v pondělí a ve čtvrtek na ČT24 a všech podcastových platformách. Moderuje Jaroslav Zoula.Českotelevizní série Černobyl: Stín atomového věku je multiplatformní projekt, který můžete sledovat v televizním vysílání ČT24, na YouTube kanálu Věda24 i s videem, nebo si na zpravodajském webu ČT24 přečíst dodatečné informace a prohlédnout ilustrační či dobové materiály.Na projektu spolupracovali: Autor a moderátor: Jaroslav ZoulaEditor: Kateřina ErbenováStřih a postprodukce: Stream Team České televizeGrafika: Petr Mašek & grafický tým ČT24Producent: Jan Kordovský© Česká televize 2026
     Komentáře
  • Hrot24

    Energetická dominance: Amerika pod Trumpem rázně vykročila k jaderné nezávislosti

    Před 1 měsícem
    Washington zároveň investuje do technologií, které by mohly dramaticky zvýšit využití jaderného paliva a posílit celý palivový cyklus v době rostoucí globální poptávky po uranu.
     Komentáře
  • Hrot24

    USA chtějí jaderný reaktor na oběžné dráze Měsíce už do roku 2028

    Před 1 měsícem
    Spojené státy chtějí již brzy vyslat jaderný reaktor na oběžnou dráhu Měsíce. Projekt má zajistit energii pro budoucí lunární základny a posílit americkou dominanci ve vesmíru.
     Komentáře
  • Ekonomický deník

    Reaktory Rolls-Royce vyrostou i v Česku. V pátek to stvrdíme podpisem, řekl Havlíček

    Před 1 měsícem
    Česko-britská jaderná spolupráce získá v tomto týdnu konkrétnější obrysy. Stát podepíše se společností ČEZ memorandum o porozumění týkající se výstavby středně výkonných reaktorů typu Rolls-Royce SMR. Po pondělním jednání vlády to prohlásil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
     Komentáře
  • Černobyl: stín atomového věku

    22 min

    Podcast
    Zóna smrti: „Ti, kteří byli povoláni, z většiny nechápali, jaké riziko jim hrozí“

    Před 1 měsícem

    ·

    22 minut

    Bylo to přes půl milionu lidí, kteří jen plnili rozkazy a netušili, jak nebezpečná je radiace. Desítky z nich za to zaplatily životem. Alexandr Kupnyj v Černobylu po havárii pracoval 20 let a přezdívá se mu „atomový fotograf“. Jak se chránil při výpravách přímo do nitra reaktoru? A proč zpozornět, když člověk ucítí ve vzduchu jaro?Jedna noc, jeden reaktor a katastrofa, která změnila pohled na jadernou energii. Jaká selhání stála za havárií v Černobylu a proč následky cítíme dodnes? Šestidílná série ke 40. výročí události, z různých úhlů pohledu. Od 13. dubna, v pondělí a ve čtvrtek na ČT24 a všech podcastových platformách. Moderuje Jaroslav Zoula.Českotelevizní série Černobyl: Stín atomového věku je multiplatformní projekt, který můžete sledovat v televizním vysílání ČT24, na YouTube kanálu Věda24 i s videem, nebo si na zpravodajském webu ČT24 přečíst dodatečné informace a prohlédnout ilustrační či dobové materiály.Na projektu spolupracovali: Autor a moderátor: Jaroslav ZoulaEditor: Kateřina ErbenováStřih a postprodukce: Erik ŠafaříkGrafika: Petr Mašek & grafický tým ČT24Producent: Jan Kordovský© Česká televize 2026
     Komentáře
  • Plzeňská Drbna

    Lidé v Pošumaví na protest proti jadernému úložišti zablokovali hlavní silnici

    Před 1 měsícem
    Zhruba stovka lidí na protest proti zvažované stavbě hlubinného úložiště radioaktivních odpadů v oblasti Březový potok na Klatovsku zablokovala hlavní tah z Plzně na Horažďovice. Na návsi ve Velkém Boru hodinu přecházeli s transparenty a vlajkami silnici a následně diskutovali v kulturním domě. Protestními akcemi, které organizují už 23 let, požadují zapojení obcí do rozhodování o lokalitě, kterou má do roku 2030 vybrat vláda ze čtyř míst v ČR. Přítomni byli starostové všech dotčených obcí v lokalitě. Jejich obyvatelé úložiště, o němž se mluví už 30 let, dál odmítají.
     Komentáře
  • CHIP

    Nová vesmírná strategie USA: Sázka na zkrocení jaderné energie, která dá život základnám na Měsíci

    Před 1 měsícem
    Jaderná energie má v americké kosmické strategii získat mnohem větší roli. Nový přístup počítá s jejím využitím pro pohon i zásobování energií ve vesmíru, včetně misí u Měsíce. Cílem je zajistit spolehlivý zdroj energie i v těch nejnáročnějších podmínkách.
     Komentáře
  • Vše smart

    Bez jádra to nepůjde. NASA řeší energii pro budoucí základnu na Měsíci

    Před 1 měsícem
    Jaderný reaktor na Měsíci má NASA využít pro dlouhé mise a stabilní dodávky energie.
     Komentáře
  • Hrot24

    Podzemní trezor za miliardu eur. Evropská země bude mít první trvalé úložiště jaderného paliva na světě

    Před 1 měsícem
    S rostoucí rolí jádra roste i množství odpadu. Projekt za zhruba 24 miliard korun může být průlomem – i varováním pro státy, které stále nemají řešení.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Severní Korea navyšuje kapacity pro výrobu jaderných zbraní

    Před 1 měsícem
    Severní Korea rozšiřuje své kapacity pro výrobu jaderných zbraní - přibývají nová zařízení na zpracování jaderného paliva, stará jsou rozšiřována, varuje šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    V Černobylu hrozí rozpad sarkofágu. Český fyzik vysvětluje, co by nastalo

    Před 1 měsícem
    Pár dní před 40. výročím havárie v Černobylu vydala organizace Greenpeace varování, že v jaderné elektrárně může dojít k nehodě.
     Komentáře
  • OEnergetice

    Třetí blok jihokorejské jaderné elektrárny Saeul poprvé dosáhl kritického stavu

    Před 1 měsícem
    Nový jihokorejský blok Saeul 3 zaznamenal důležitý milník před uvedením do komerčního provozu. Reaktor bloku APR-1400 s instalovaným výkonem 1400 MW poprvé dosáhl kritického stavu. Před oficiálním zprovozněním ještě blok projde testy na různých výkonových úrovních. Výstavbu bloku společnost KHNP zahájila v dubnu roku 2017. Jihokorejská společnost Korea Hydro & Nuclear Power oznámila dosažení důležitého […]
     Komentáře
  • Novinky

    Nedaleko budoucí polské jaderné elektrárny hořelo. Místní mluví o sabotáži

    Před 1 měsícem
    Požár na severu Polska u obce Slajszewo v neděli večer zničil pět strojů, které stavěly silnici nedaleko místa budoucí první polské jaderné elektrárny Choczewo.
     Komentáře
  • Ekonomický deník

    Drtivý dopad války s Íránem. Evropanům vytáhla z peněženek už přes půl bilionu

    Před 1 měsícem
    Íránský konflikt přišel za 44 dní evropské spotřebitele a firmy kvůli zdražení fosilních surovin přes 22 miliard eur, tedy 537 miliard korun. Evropa čelí druhé energetické krizi za poslední tři roky. Šéfka Komise Ursula von der Leyenová označila závislost Evropy na fosilních palivech za nadměrnou.
     Komentáře
  • inSmart

    NASA oznámila jadernou misi na Mars. Chce otestovat nový pohon a vypustit tři vrtulníky

    Před 1 měsícem
    Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) znovu obrací pozornost k Marsu. Agentura oznámila plán na historickou misi, která má do konce roku 2028, v němž se má vrátit lidská posádka na Měsíc, vyslat první meziplanetární loď poháněnou jadernou energií. Projekt nese název Space Reactor‑1 Freedom a má otestovat technologii, která by mohla zásadně změnit cestování ve vesmíru.
     Komentáře
  • PetrL
    naMédium

    Strategická chyba, která stojí Evropu miliardy: Proč bychom měli jaderné elektrárny zachránit

    Před 1 měsícem
    Evropa vyhodila jaderné elektrárny jako starý nábytek - a teď za to platí nejenom penězi. Přichází o energetickou suverenitu, klimatické cíle i průmyslovou konkurenceschopnost. Čas na nápravu se krátí.
     Komentáře
  • National Geographic

    Závod o Měsíc vrcholí a NASA chce postavit jadernou základnu dřív než Čína

    Před 1 měsícem
    Artemis II úspěšně obletěla Měsíc. NASA teď plánuje stálou základnu na jižním pólu do roku 2030 — poháněnou jadernou energií, zásobenou lunární vodou a obklopenou autonomními vozidly. Začíná nový závod o vesmír.
     Komentáře
  • Ekonomický magazín

    Jaderná elektrárna na Měsíci: Rusko slibuje provoz do roku 2036

    Před 1 měsícem
    Zatímco Západ se vrací na Měsíc s programem Artemis, Rusko a Čína plánují ambicióznější krok – vybudovat tam jadernou elektrárnu. Podle Alexandra Blagova z Kurčatovova institutu by měla být v provozu do roku 2036. Zní to jako sci-fi, ale projekt má konkrétní harmonogram i technické parametry. Otázkou zůstává, zda se Rusku podaří své plány naplnit. Článek Jaderná elektrárna na Měsíci: Rusko slibuje provoz do roku 2036 se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    ČEZ bude vyvíjet jaderné palivo pro Dukovany s Francouzi

    Před 1 měsícem
    Skupina ČEZ bude spolupracovat na vývoji palivových souborů nové generace pro reaktory dukovanského typu s francouzskou firmou Framatome a dalšími evropskými provozovateli. Zatím se v Dukovanech využívá především ruské palivo.
     Komentáře
  • Novinky

    ČEZ se bude podílet na vývoji nového typu paliva

    Před 1 měsícem
    ČEZ bude spolupracovat na vývoji palivových souborů nové generace pro reaktory dukovanského typu s francouzskou firmou Framatome a dalšími evropskými provozovateli. Pokračuje v diverzifikaci dodavatelů paliva pro jaderné elektrárny. V Dukovanech zatím slouží ruské palivo od společnosti TVEL, vloni elektrárna dostala první palivo od společnosti Westinghouse.
     Komentáře
  • Petr Dušek
    naMédium

    Šílenství v Belgii: Jádro na nule a elektřina za -15 000 eur

    Před 1 měsícem
    Provozovatelé OZE si při velikonočním výprodeji vykoledovali plošné záporné ceny napříč Evropou. Zdaleka nejšílenější situace pak zavládla stylově v zemi, kde se zrodil Green Deal. To nevymyslíš.
     Komentáře
  • Echo24

    Uhlí, jádro či obnovitelné zdroje: Kam válka v Íránu posune energetiku

    Před 1 měsícem
    Nejhorší energetická krize způsobená válkou na Blízkém východě urychlí rozvoj obnovitelných zdrojů (OZE), jaderné energie a elektromobilů. Myslí si to šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Podle českého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) jsou sice OZE nezávislými zdroji, ale zároveň jen občasnými. Nutně potřebujeme zdroje stabilní, minimálně jádro, řekl Havlíček s tím, že na úrovni EU tlačí změnu taxonomie, očekává také přibrždění zavírání uhelných elektráren…
     Komentáře
  • Novinky

    Šéf IEA: Válka na Blízkém východě nastartuje během několika měsíců růst obnovitelných zdrojů

    Před 1 měsícem
    Nejhorší energetická krize způsobená válkou na Blízkém východě urychlí rozvoj obnovitelných zdrojů, jaderné energie a elektromobilů. Předpověděl to ve svém rozhovoru s francouzským listem Le Figaro výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol.
     Komentáře
  • Abíčko

    Malé modulární reaktory (SMR): Budoucnost jaderné energetiky v Česku i ve světě

    Před 1 měsícem
    Budoucnost, kde má každé město nebo továrna vlastní atomovou elektrárnu, se blíží. Malé modulární reaktory slibují rychlejší stavbu, vyšší bezpečnost a efektivní náhradu uhelných bloků.
     Komentáře
  • Jiří Berec
    naMédium

    Černobylská noc: Akimov stál proti katastrofě bez možnosti řešení

    Před 1 měsícem
    Sovětský inženýr Alexandr Akimov stál v centru černobylské havárie. Jeho rozhodnutí a boj s radiací dodnes vyvolávají otázky.
     Komentáře
Reklama