Jaderná energie

Po útoku na černobylský sarkofág z letošního února již není garantováno, že by dokázal účinně bránit prostupu radiace. Sledované hodnoty zatím zůstávají stabilní, budou ale nutné rozsáhlejší opravy.

Letos se toho hodně dělo i ve stagnující oblasti jaderné energetiky. Stoupající zájem o malé modulární reaktory už nezůstává jen u politických deklarací. Do hry totiž vstoupil nový, kapitálově silný hráč: technologický sektor.

Češi požadují, aby stát byl energeticky soběstačný, závislost na dovozu energií by podle většiny z nich zvyšovala riziko růstu cen i nestability dodávek. Za optimální v energetickém mixu přitom považují kombinaci jádra a obnovitelných zdrojů, naopak podpora produkce z uhlí nebo plynu slábne.

Celkový počet zemí podporujících deklaraci o ztrojnásobení instalovaného výkonu jaderných elektráren do roku 2050 vzrostl na 33. Během klimatické konference COP30 v brazilském Belému se k iniciativě nově připojily Rwanda a Senegal. Roste také podpora ze strany jaderného průmyslu a finančních institucí. V současnosti je v provozu zhruba 440 energetických reaktorů s celkovým instalovaným výkonem […]

Spojené království se stalo nejdražším místem na světě pro výstavbu jaderných elektráren. Zpráva vládní Nuclear Regulatory Taskforce to říká přímo: „příliš složitá" regulace a konzervativní přístup k rizikům dělají z britského jaderného programu finančního obra s hliněnýma nohama. Zatímco svět zažívá jadernou renesanci, Británie platí za své ambice astronomické sumy. Projekt Hinkley Point C, který měl původně stát 18 miliard liber, dnes směřuje k více než 40 miliardám.

Se zhroucením civilizace nezmizí problémy, které jsme vytvořili. Jaderné palivo bude stále vyžadovat péči.

Česká republika spustila ambiciózní plán na rozšíření jaderné energetiky – do roku 2030 chce spustit dva nové reaktory a do poloviny století získávat až 60 % elektřiny z jádra. Tento krok má zajistit energetickou bezpečnost a snížit závislost na fosilních palivech.

Kruml byl nejdéle sloužícím ředitelem Jaderné elektrárny Temelín.

Guvernér japonské prefektury Niigata Hidejo Hanazumi se rozhodl schválit obnovení provozu největší jaderné elektrárny na světě Kašiwazaki-Kariwa, která byla odstavena před více než deseti lety po jaderné katastrofě ve Fukušimě. O svém rozhodnutí podle agentur informoval na páteční tiskové konferenci.

Největší jaderná elektrárna Kašiwazaki-Kariwa byla odstavena před deseti lety po havárii ve Fukušimě. Guvernér japonské prefektury nyní schválil obnovení provozu, rozhodnutí musí ještě odsouhlasit prefekturní shromáždění.

Novým ředitelem jaderné elektrárny Temelín bude od ledna Petr Měšťan, který nyní řídí bezpečnost jaderných elektráren společnosti ČEZ. Ve funkci nahradí Jana Krumla. Jde o dlouhodobě připravovanou a plánovanou změnu, informoval v tiskové zprávě mluvčí elektrárny Marek Sviták.

Temelín (Českobudějovicko) - Novým ředitelem jaderné elektrárny Temelín bude od ledna Petr Měšťan, který nyní řídí bezpečnost jaderných elektráren společnosti ČEZ. Ve funkci nahradí Jana Krumla. Jde o dlouhodobě připravovanou a plánovanou změnu, informoval v tiskové zprávě mluvčí elektrárny Marek Sviták. Kruml vede jadernou elektrárnu Temelín osmým rokem. V Temelíně zůstane na pozici projektového manažera, který bude řídit klíčový projekt v jaderné divizi ČEZ. Měšťan se stane 16. ředitelem Temelína.

Zase jsem si hrál s Excelem a zase to špatně dopadlo. Jen kvůli předčasnému vypínání jaderek vypustí EU do vzduchu 2,4 mld. tun CO2 navíc. To jsou 4 roky provozu všech evropských uhelných elektráren!

Spojené státy úspěšně zakončily dlouhá jednání se Saúdskou Arábií o sdílení jaderné technologie. Dohoda sice ještě nebyla podepsána, ale americké firmy už se těší na zisky z výstavby reaktorů v tomto blízkovýchodním království. Současně ale tento krok vyvolává obavy kvůli možnému šíření jaderných zbraní.

Evropská agentura pro životní prostředí vydala velkou zprávu, která hodnotí, jak se vyvíjí životní prostředí členských zemí Unie. Co říká o stavu Česka?

V jednom týdnu se v USA odehrály hned dvě události, které mohou zásadně ovlivnit rozvoj jaderné energetiky. New York Power Authority (NYPA) vypsala první výzvy k podání návrhů na rozvoj pokročilých jaderných reaktorů na severu státu New York. Ve státě Illinois zákonodárci schválili normu, která od 1. ledna 2026 ruší více než třicet let trvající […]

ZAT investuje do vývoje 30 mil. Kč ročně. Nový regulátor AVR Safety pro JE Dukovany splňuje nejpřísnější bezpečnostní normy.

O zapojení do projektu dostavby elektrárny v Dukovanech jednalo s korejskou společností KHNP v minulém týdnu asi 150 českých firem z různých odvětví. Konzultace se týkaly obecných informací až po otázky stavebnictví a inženýringu.

Přezdívali jí Jaderná nebo Atomová baba. Dana Drábová, dlouholetá ředitelka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, jaderná fyzička a propagátorka vědy zemřela po krátké vážné nemoci začátkem října. Teď ji 28. října prezident Petr Pavel vyznamenal za její přínos jaderné energetice a vědě Řádem bílého lva. Vyznamenání získala za zvláště vynikající zásluhy o stát v oblasti bezpečnosti, vědy a správy státu.

Americká vláda se dohodla na vytvoření strategického partnerství se společnostmi Westinghouse Electric, Cameco a Brookfield Asset Management. Jeho cílem je postavit ve Spojených státech nové jaderné reaktory v hodnotě nejméně 80 miliard dolarů (zhruba 1,7 bilionu Kč).

V jaderné energetice jsme ve světě na špičce a domácí justici lze zlepšit, ani teď na tom ale není špatně. Takovou pozitivní vizi přivezl na konferenci Lepší Česko Vít Stehlík...

„Energetika a životní prostředí jsou témata úzce související. Dnes více než kdykoli předtím. Proto je potřeba udržovat kontakty a vzájemně se informovat,“ uvedl Jiří Plešek, člen Akademické rady a předseda Komise pro energetiku AV ČR. „Předběžně počítáme s tím, že společné zasedání proběhne vždy jednou v roce,“ dodal. Předsedové komisí Jiří Plešek a Martin Pivokonský (zleva) při zahájení semináře Jaderná energetika a udržitelná budoucnost To, jaké energetické zdroje budeme využívat, ovlivní nejen ekonomiku, ale také stav životního prostředí. Je proto s velkou výhodou obě témata pojímat v součinnosti. „Trajektorie transformace do roku 2030 se zdá být jasná, ale další období je plné nejistot a rizik pro investory,“ řekl Jaroslav Knápek z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, který se ve svém příspěvku zaměřil na výzvy a příležitosti pro udržitelnou budoucnost. O problematice zajištění zdrojů vody pro jaderná zařízení hovořili Radek Kopřiva a Kamila Růžičková z Elektrárny Dukovany II. Voda je jednou z klíčových surovin pro provoz jaderných elektráren. Užitková voda se používá k přenosu tepla v reaktoru, moderaci štěpné reakce, k výrobě páry v parních turbínách, ale také k chlazení technologických systémů i odvodu zbytkového tepla přes chladicí věže. Jaderné energetice se věnoval také Vladimír Wagner z Akademie věd ČR. Zaměřil se na téma současného stavu palivového cyklu v jaderných zařízeních. Bezpečnostní a ekonomické souvislosti V další části semináře se rozebíraly trendy na mezinárodním energetickém trhu a srovnávaly se koncové ceny elektřiny a plynu. Hovořilo se také o bezpečnosti fotovoltaických systémů a výzvách současné energetické politiky Evropské unie ve světle nové geopolitické reality. Komise pro energetiku AV ČR a Komise pro životní prostředí AV ČR jsou poradní orgány Akademické rady AV ČR. Jako takové mají za úkol sledovat trendy ve svých oborech a vést diskuze na daná témata. Text: Leona Matušková, ve spolupráci s Eliškou Zvolánkovou, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

„Energetika a životní prostředí jsou témata úzce související. Dnes více než kdykoli předtím. Proto je potřeba udržovat kontakty a vzájemně se informovat,“ uvedl Jiří Plešek, člen Akademické rady a předseda Komise pro energetiku AV ČR. „Předběžně počítáme s tím, že společné zasedání proběhne vždy jednou v roce,“ dodal. Předsedové komisí Jiří Plešek a Martin Pivokonský (zleva) při zahájení semináře Jaderná energetika a udržitelná budoucnost To, jaké energetické zdroje budeme využívat, ovlivní nejen ekonomiku, ale také stav životního prostředí. Je proto s velkou výhodou obě témata pojímat v součinnosti. „Trajektorie transformace do roku 2030 se zdá být jasná, ale další období je plné nejistot a rizik pro investory,“ řekl Jaroslav Knápek z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, který se ve svém příspěvku zaměřil na výzvy a příležitosti pro udržitelnou budoucnost. O problematice zajištění zdrojů vody pro jaderná zařízení hovořili Radek Kopřiva a Kamila Růžičková z Elektrárny Dukovany II. Voda je jednou z klíčových surovin pro provoz jaderných elektráren. Užitková voda se používá k přenosu tepla v reaktoru, moderaci štěpné reakce, k výrobě páry v parních turbínách, ale také k chlazení technologických systémů i odvodu zbytkového tepla přes chladicí věže. Jaderné energetice se věnoval také Vladimír Wagner z Akademie věd ČR. Zaměřil se na téma současného stavu palivového cyklu v jaderných zařízeních. Bezpečnostní a ekonomické souvislosti V další části semináře se rozebíraly trendy na mezinárodním energetickém trhu a srovnávaly se koncové ceny elektřiny a plynu. Hovořilo se také o bezpečnosti fotovoltaických systémů a výzvách současné energetické politiky Evropské unie ve světle nové geopolitické reality. Komise pro energetiku AV ČR a Komise pro životní prostředí AV ČR jsou poradní orgány Akademické rady AV ČR. Jako takové mají za úkol sledovat trendy ve svých oborech a vést diskuze na daná témata. Text: Leona Matušková, ve spolupráci s Eliškou Zvolánkovou, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Na obnově dodávek pracovala Mezinárodní agentura pro atomovou energii, označila to za klíčový krok.

Proslulá společnost Westinghouse před osmi lety procházela bankrotovou procedurou ve Spojených státech, do níž se dostala kvůli problematickým projektům výstavby amerických jaderných elektráren. Firma se sídlem na okraji pensylvánského Pittsburghu měla velké nenaplněné ambice i v Česku. Někdejší tendr na nové temelínské bloky Češi zrušili a v případě pozdějšího dukovanského tendru Westinghouse ani nepustili do finálního souboje mezi Korejce a Francouze. Nyní se ale karta obrací. Westinghouse získává nové kontrakty, americké startupy vyvíjejí reaktory 4. generace a Big Tech pumpuje miliardy do stabilních zdrojů energie. Jaderný návrat USA tak může změnit i evropský energetický trh, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.

Vláda minulý týden schválila „Akční plán pro řešení dopadů dostavby Jaderné elektrárny Dukovany“. Státní rozpočet Česka tak bude zatížen dalšími minimálně 12 miliardami korun, jimiž bude dotovat přiznané dopady této stavby na okolí a vládní propagandu vylepšující obraz jaderné energetiky. Na účtu daňových poplatníků tak přibude další položka ke stávajícím 400 miliardám korun v cenách roku 2024, za kolik slíbila dodat dva nové dosud nikdy nepostavené typy reaktorů jihokorejská KHNP a ke skoro 14 miliardám na úpravu dopravní trasy od Labe po Dukovany, bez níž by se těžké ocelové odlitky z Koreje nedostaly na místo.

Velké firmy nakupují za miliardy dolarů elektřinu z fúzního reaktoru. To vypadá jako výborný plán. Vždyť od fúzní reakce se čeká, že vyřeší energetické problémy lidstva a nezanechá po sobě ekologickou katastrofu. Jenomže komerční získávání energie z fúzní reakce se zatím vůbec nedaří.

Britská jaderná společnost Newcleo plánuje investovat až dvě miliardy dolarů (přibližně 41,7 miliardy korun) do vývoje zařízení na výrobu jaderného paliva ve Spojených státech. Na projektu bude spolupracovat s americkou společností Oklo. Firmy to v pátek uvedly v tiskové zprávě. Cílem je posílit dodavatelský řetězec pro sektor jaderného štěpení, který v poslední době rychle roste.

Vláda ve středu vyhlásila výběrové řízení na nového předsedu či předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj je pozici vzhledem k rozvoji české jaderné energetiky potřeba obsadit bez zbytečného prodlení. Nový šéf úřadu ve funkci nahradí dlouholetou předsedkyni Danu Drábovou, která zemřela po vážné nemoci, bylo jí 64 let.

Praha - Vláda vyhlásila výběrové řízení na nového předsedu Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj je pozici vzhledem k tuzemskému rozvoji jaderné energetiky potřeba obsadit bez zbytečného prodlení. Nový šéf úřadu ve funkci nahradí dlouholetou předsedkyni Danu Drábovou, která začátkem října zemřela ve věku 64 let.

Jednou z hlavních priorit formující se vlády v ekonomické oblasti bude zřejmě energetika. Kandidát vítězného hnutí ANO na ministra průmyslu a obchodu Karel Havlíček chce snížit ceny energií, podpořit investice a zjednodušit stavební předpisy. Českou energetiku čeká nákladná transformace na nové technologie či dostavba jaderných bloků, ekonomové ale varují před dalším zadlužováním země. Rodící se vláda zároveň plánuje resort průmyslu sloučit s tím pro místní rozvoj a zestátnit ČEZ. Konkrétní priority shrne v programovém prohlášení, které představí v následujících týdnech.

První fórum Svazu energetiky ČR ukázalo nutnost spolupráce státu, průmyslu a energetiky na cestě k moderní ekonomice.

Současná vláda chce co nejdříve zahájit výběr nového předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) po úmrtí dlouholeté šéfky Dany Drábové. Premiér Petr Fiala zdůraznil, že jde o vysoce odbornou funkci, jejíž obsazení je klíčové pro projekty v jaderné energetice, včetně dostavby Dukovan.

Slovensko chystá stavbu nového jaderného reaktoru ve spolupráci s USA. Nový blok s výkonem 1000 MW má vyrůst v Jaslovských Bohunicích. Celý region střední Evropy nyní zažívá velkou renesanci jaderné energetiky.

Německo, tedy tamní obyvatelstvo a politici, je tradičně známo svým vesměs negativním postojem k jaderné energetice. I v tomto případě však existují výjimky. Německo se dlouhodobě aktivně podílí na výzkumu a vývoji jaderné fúze. Tamní vláda v rámci svého akčního plánu pro jadernou fúzi přislíbila více než dvě miliardy eur na podporu tohoto sektoru za […]

Bratislava sází na spolupráci s americkou stranou jako na nejpravděpodobnější cestu k novému jadernému zdroji.

Slovensko chystá podpis dohody se Spojenými státy o výstavbě nového jaderného bloku v Jaslovských Bohunicích. Elektrárna bude mít výkon tisíc megawattů.

Po krátké těžké nemoci zemřela ve věku 64 let Dana Drábová, dlouholetá předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Instituci vedla od roku 1999 a byla také aktivní v komunální politice. V Plzni tradičně přednášela na Fakultě elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni. V roce 2016 od univerzity obdržela také Cenu Františka Křižíka za celoživotní přínos v oboru elektrotechniky.

Zemřela Dana Drábová, předsedkyni Úřadu pro jadernou bezpečnost bylo 64 let. Připomeňte si ji v rozhovoru s Robertem Čásenským ze srpna 2022.

The US Department of Defense has launched a program to strengthen the military's energy self-sufficiency with the aim of utilizing nuclear energy. It plans to deploy microreactors, which will be piloted at nine domestic bases. Washington wants to gradually rid the military of its full dependence on fossil fuels. In the future, nuclear reactors could operate at any base, even outside the United States. The first reactor is scheduled to go into operation as early as 2028.

Energetika prožívá proměnu srovnatelnou s tou, jakou prošly telekomunikace za internetového boomu. „Tradiční obchodníci s komoditou budou muset zásadně reagovat,“ tvrdí Tomáš Bělohoubek, jednatel E.ON ČR.

Škoda JS, člen Skupiny ČEZ a klíčový evropský hráč v oblasti jaderné energetiky, investuje do výrazného rozšíření svých výrobních kapacit. Společnost za tímto účelem koupila budovu někdejší Kalírny v hlavním škodováckém areálu v Plzni. Objekt přímo sousedí s Reaktorovou halou, kde firma vyrábí komponenty pro jaderné bloky a malé modulární reaktory (SMR).

Jaderná energie je dnes v Česku prezentována jako klíč k dekarbonizaci. Přesto má řadu stinných stránek. Dá se klimatických cílů dosáhnout i jinými způsoby? A dává to smysl?

Největší jaderná elektrárna v Evropě je od úterý bez externího napájení. Chladicí systémy drží v chodu jen nouzové generátory. Podle Ukrajiny Rusko krizi záměrně vyvolává, experti varují před rizikem havárie.

V padesátých letech se Amerika zamilovala do atomu. Elektřina z reaktorů, létající talíře, domácnosti plné hi-tech. A také auto, které místo nádrže slibovalo malý jaderný reaktor v kufru. Ford tomu snu říkal Nucleon. Do výroby se nikdy nedostal, ale dodnes fascinuje – a trochu děsí.

Írán podepsal s ruskou státní jadernou společností Rosatom smlouvu o výstavbě čtyř jaderných elektráren v Íránu za 25 miliard amerických dolarů (zhruba 521,5 miliardy Kč). Uvedla to v pátek íránská tisková agentura IRNA.

Ruská státní jaderná společnost Rosatom dosáhla významného pokroku ve svém plánu vydat dluhopisy na čínském trhu. Proces nyní zrychlil natolik, že nabídka by se mohla uskutečnit v horizontu několika týdnů či měsíců, uvedl podle čtvrteční zprávy agentury Reuters náměstek generálního ředitele Ilja Rebrov.

Rosatom dosáhl významného pokroku ve svém plánu vydat dluhopisy na čínském trhu. Proces nyní zrychlil natolik, že nabídka by se mohla uskutečnit v horizontu několika týdnů či měsíců, uvedl podle agentury Reuters náměstek generálního ředitele Ilja Rebrov.

Společně s rozvojem jaderné energetiky roste i poptávka po jaderném palivu. Podle projektovaných scénářů se primární zdroje uranu stanou nedostatečnými. Nezbytné jsou urychlené investice do těžebních, konverzních i obohacovacích zařízení. Dva největší světoví producenti informovali o předpokládaném poklesu produkce. Světová jaderná asociace (WNA) vydává každé dva roky zprávu o zásobách uranu a poptávce po jaderném […]

Nad čím Němci marně dumají už přes 15 let, to vyřešil Marcel Boiteux během jednoho sychravého sobotního dopoledne v prosinci roku 1973. Kdo? No přece architekt francouzské jaderné flotily!

General Electric načasoval rozdělení svých aktivit na samostatné společnosti v pravý čas.

Americká armáda pracuje na mobilním jaderném mikroreaktoru, který má zajistit stabilní dodávku energie pro základny bez potřeby paliva.

Evropské komisi se na stole množí stížnosti na vznikající jaderné elektrárny. Zatím boduje tradičně protijaderné Rakousko, kvůli kterému musí Brusel znovu posoudit stavbu v Maďarsku. Komise dostala i další nesouhlas s Dukovany.

Trendy ukazují, že český jaderný průmysl stojí před zásadní výzvou. Kromě generační obměny musí zastavit odliv mladých odborníků a zároveň čelit rostoucí evropské konkurenci o technické profese. Do roku 2040 bude jen pro plánované nové jaderné zdroje potřeba přibližně 4 000 lidí, což vyžaduje koordinovanou spolupráci firem, škol a státu. Dostavba nových bloků v Dukovanech (EDU II) přinese regionu výrazný ekonomický impuls a může se stát zdrojem know-how i pro další evropské země, které na jadernou energetiku vsázejí. Nejen o těchto tématech se diskutovalo na konferenci Institutu pro veřejnou diskusi (IVD).

Prezident korejské společnosti KHNP, která vyhrála tendr na stavbu dvou bloků v jaderné elektrárně Dukovany, Ču Ho-wang rezignoval. Informoval o tom jihokorejský server The Chosun Daily. Pražská kancelář korejské společnosti uvedla, že tříleté funkční období Ču Ho-wanga oficiálně skončilo v srpnu a střídání ve vedení je standardním postupem ve společnosti.

Argentina v současné době provozuje tři jaderné bloky, které pokrývají méně než desetinu tamní spotřeby elektřiny. Všechny jaderné bloky vlastní a provozuje stát, to by se však mohlo brzy změnit. Tamní prezident Javier Milei by totiž měl podepsat zákon, který by umožnil její částečnou privatizaci. Jaderná energetika má v Argentině dlouhou tradici, kdy první komerční […]

Mezi Velkou Británií a Spojenými státy se rodí průlomová dohoda, která by měla urychlit budování jaderných elektráren. Smlouvu má tento týden stvrdit britský premiér Keir Starmer a americký prezident Donald Trump. Spojené království si od ní slibuje, že přinese projekty, jejichž celková hodnota bude v přepočtu přesahovat biliony korun. A také tisíce nových pracovních míst nebo posílení energetické bezpečnosti.

Rusko upevňuje své obchodní i vojenské vazby na africké státy. S vedením Nigeru v létě podepsalo dohodu, která by mohla kromě školení expertů a podílu na těžbě uranu znamenat i výstavbu vůbec první jaderné elektrárny v západní Africe. Jde o součást širšího úsilí Moskvy omezit vliv Západu v regionu.